Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
České zdravotnictví

Lékaři se snaží vyvinout umělé buňky slinivky, v IKEM používají…

  • 3 února, 20253 února, 2025
  • by budskap

“Ve střední Evropě jsme jediné pracoviště, které je schopné izolovat Langerhansovy ostrůvky,” řekl přednosta Kliniky diabetologie IKEM Peter Girman. Těchto buněk, které produkují inzulin, je v lidské slinivce zhruba milion. Zatímco orgán váží 150 gramů, ostrůvky jen zhruba dva gramy, proto je podle odborníků výhodnější je odebrat samotné.

Lékaři je pak transplantují nemocným, kterým orgán přestal fungovat, nebo těm, kterým bude kvůli onemocnění potřeba slinivku odebrat. Příjemci je pak pomocí infuze umístí do jater, kde se buňky usadí a začnou produkovat vlastní inzulin.

Podle zástupce přednosty Centra diabetologie pro experimentální výzkum IKEM Jana Kříže jsou problémem současné metody omezená dostupnost dárcovské tkáně, nutnost doživotně užívat léky na potlačení imunity jako u orgánové transplantace a umístění transplantovaných ostrůvků do jater.

Vědci podle Kříže na hledání lepšího místa pracují, stejně jako na vytvoření umělých Langerhansových ostrůvků. Výzkum probíhá v USA, v Číně, ale i v Česku. “U nás probíhá výzkum využívající technologii založenou na molekulách mRNA. Hledá techniku, jak donutit betabuňky ostrůvků, aby se množily, protože to běžně nedělají. Zdá se, že výsledky jsou poměrně slibné,” doplnil. U metod, které využívají cizí buňky, ale stále zůstává nutnost užívat imunisupresivní léčbu, která plošné využití pro léčbu cukrovky omezuje.

Metodu začali v IKEM vyvíjet v roce 2000, první transplantace byla 4. února 2025. Od té doby dostalo Langerhansovy ostrůvky 120 pacientů, 37 z nich mělo současně transplantovanou ledvinu. “Diabetes je jednou z nejčastějších příčin selhání ledvin,” vysvětlil vedoucí laboratoře Langerhansových ostrůvků IKEM František Saudek. V 25 případech nemocní dostali buňky z vlastní slinivky.

“Díky transplantaci Langerhansových ostrůvků dokážeme výrazně snížit jejich potřebu inzulinu, eliminovat těžké hypoglykemické stavy a zásadně zlepšit kvalitu života. Minimálně invazivní přístup zároveň znamená kratší rekonvalescenci a menší rizika,” dodal Kříž.

Aktuálně

IKEM za posledních 10 let provedl 15 transplantací všech…

  • 5 prosince, 202412 prosince, 2024
  • by budskap

“Multiviscerální transplantace je extrémně náročný výkon. Umožňuje zachránit pacienty, u nichž jiné léčebné metody selhaly,” řekl přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiří Froněk. Vedl tým, který před deseti lety poprvé operoval pana Bartoloměje, jehož autoimunitní onemocnění jater si vyžádalo výměnu žaludku, slinivky, sleziny, jater a tenkého střeva. “Kdybychom operaci neprovedli, zbývalo by mu jen několik měsíců života,” dodal Froněk.

Transplantace tenkého střeva patří mezi technicky nejnáročnější zákroky, což potvrzuje i lékař Michal Kudla. “Tenké střevo je největším imunitním orgánem těla. Obsahuje bakterie a další mikroorganismy, což zvyšuje riziko odhojení,” řekl. Chybí také spolehlivé laboratorní metody, které by monitorovaly funkci transplantovaného orgánu.

Úspěch operací závisí na úzké spolupráci multidisciplinárního týmu. Při multiviscerální transplantaci se zapojují dva anesteziologické týmy a desítky dalších odborníků. Velkou výzvu podle odborníků představuje také pooperační péče, která zahrnuje nutriční podporu a intenzivní sledování rizika infekcí a rejekce štěpu, tedy odmítnutí imunitního systému přijmout transplantovaný orgán.

Náklady na tyto operace dosahují milionů korun, což z nich podle ředitelky IKEM Heleny Rögnerové činí jednu z nejdražších zdravotnických intervencí. “Tyto zákroky provádíme jen ve výjimečných případech, kdy není jiná možnost,” řekla. Multiviscerální transplantace se pohybují v nákladech mezi šesti až devíti miliony korun.

“Multiviscerálních transplantací jsme provedli 15. V evropském měřítku je to pozoruhodné číslo, protože jde o velmi vzácné zákroky,” řekl Froněk. Na čekací listině je nyní dalších sedm pacientů. Někteří jsou ze Slovenska, kde takový program nemají.

Lékař Jacques Pirenne z Univerzitní nemocnice v Leuvenu, který s institutem dlouhodobě spolupracuje, řekl, že tým IKEM je jedním z mála na světě, kterým se podvedlo úspěšně transplantovat i břišní stěnu. “Včasné zařazení pacientů, multidisciplinární týmy, institucionální podpora a mezinárodní spolupráce jsou klíčem k dalšímu zlepšování výsledků,” dodal.

České zdravotnictví

Pražský IKEM otevřel dva nové pavilony za více než…

  • 5 září, 2024
  • by budskap

Stavba pavilonů začala v roce 2020 rekonstrukcí energetické infrastruktury, IKEM, jehož zřizovatelem je ministerstvo zdravotnictví, na projekt získal dotaci téměř 700 milionů korun ze státního rozpočtu. V objektu bude podle dřívějších informací umístěn nový centrální urgentní příjem, přesune se do něj oddělení ARO, kardiologická, metabolická a angiologická jednotka intenzivní péče. Vzniklo 56 nových lůžek, které umožní zvýšit počty transplantací.

Vedením IKEM je od října 2023 pověřená náměstkyně ministra zdravotnictví Helena Rögnerová. Její předchůdce Stiborek, který IKEM vedl od roku 2018, v srpnu rezignoval poté, co Seznam Zprávy informovaly o jeho podnikání v půjčování peněz, podle nich byly i pochybnosti o tom, kde peníze na svůj byznys získal. V nemocnici poté v září zasahovala policie a na začátku října Stiborka a jeho náměstka Jiřího Malého obvinila z vydírání podřízených. Bývalý šéf nemocničního IT Petr Raška je stíhaný za neoprávněný přístup k počítačovému systému a porušení listovního tajemství.

S výběrem Stiborkova řádného nástupce ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), který se dnes slavnostního otevření také zúčastnil, zatím čeká. Loni řekl, že chce mít jistotu, že se do případného výběrového řízení přihlásí dostatek kandidátů a chce počkat na výsledky vyšetřování.

IKEM je největší transplantační centrum v Česku, loni jeho lékaři pacientům vyměnili přes 500 orgánů. Spolu s Vídní a Berlínem patří mezi největší v Evropě. Zařízení se o pacienty stará i po transplantacích, v současné době je jich asi 5000. V ambulancích je ošetřeno 162.500 pacientů za rok, hospitalizováno je 11.500 lidí.

 

Aktuálně

IKEM: Pacientů se žloutenkou typu C a E je oproti…

  • 24 července, 202425 července, 2024
  • by budskap

V letech 2021 a 2022 bylo hlášeno Státním zdravotním ústavem každoročně asi 300 nových případů žloutenky typu E, v loňském roce jich bylo 684. Žloutenka typu E byla dříve častou nemocí v zemích s nízkým hygienickým standardem, kde se šířila kontaminovanou vodou nebo kvůli špatnému mytí rukou. V Evropě v posledních letech ale případů infikovaných narůstá.

Hlavním zdrojem nákazy v Evropě je nedostatečně tepelně upravené vepřové maso nebo zvěřina. “Nákaza však může pocházet i z jiných zdrojů, jako jsou krevety, mušle nebo jeleni. Je nutné umývat zeleninu, dostatečně upravovat maso a v zemích, kde je horší hygienický standart pít jen balenou vodu,” uvedla lékařka Soňa Fraňková. Nakažení žloutenkou typu E je rizikové zejména pro pacienty s oslabeným imunitním systémem. Například ti, kteří jsou po transplantaci orgánů nebo podstupují chemoterapii. Pro zdravého člověka nepředstavuje tento typ žloutenky velké riziko.

Problematické je, když žloutenka typu E přejde do chronického stadia, tedy člověk ji má více než půl roku a nepodařilo se ji v akutní fázi překonat vlastní imunitou. “U těchto pacientů je pak velmi rychlá progrese jaterní fibrózy, což znamená rychlé vazivovatění jater s tekutinou v břiše a může mít oteklé nohy. Prvním projevem infekce může být velmi pokročilé jaterní selhání, aniž by choroba byla dříve diagnostikována,” dodala Fraňková.

V hematoonkologii již řadu let platí pravidlo, že každý pacient musí před podáním protinádorové léčby provedeny krevní testy na virové hepatitidy. Včasné odhalení a bezodkladné zahájení léčby je důležité u zmíněné žloutenky typu E i dalších těch dalších.

V Česku je nejvíce rozšířená žloutenka typu C, potýká se s ní přibližně půl procenta populace. Problematický je fakt, že 75 procent nakažených o tom neví. Minulý tok se nákaza prokázala u 1300 lidí, dosud nejvíc. Ve většině případů se jednalo o mladé lidi. Podle lékařů z institutu může být nárůst ovlivněn stále zvyšujícím se testováním osob, které se léčí z drogové závislosti.

“Zákeřnost chronické hepatitidy C je dána skutečností, že ji člověk může mít roky zcela bez příznaků. Když už má nakažený potíže, tak to znamená, že už má velmi pokročilé jaterní onemocnění, které může vést až k transplantaci jater. V posledních deseti letech se dá tento typ žloutenky vyléčit přímo působícími antivirotiky,” řekl lékař Jan Šperl. Přenáší se krví, například nitrožilní aplikací drog, nechráněným pohlavním stykem či neodborně provedeným amatérským tetováním.

Problematiku žloutenek každý rok připomíná Světový den hepatitidy 28. července.

České zdravotnictví

Pražský IKEM je na špici klinických a výzkumných pracovišť ČR

  • 29 srpna, 202330 srpna, 2023
  • by budskap

 

– O IKEM se začalo více hovořit letos v polovině srpna poté, co web Seznam Zprávy informoval, že jeho ředitel Michal Stiborek v posledních letech získal desítky milionů korun díky půjčování peněz na horentní úrok a s vysokými smluvními pokutami. Stiborek, který působil od roku 2011 jako ekonomický a provozní ředitel institutu a v čele IKEM byl od ledna 2019, tři dny po zveřejnění informace rezignoval.

– Společnost Glenias House, jejímž je Stiborek jediným jednatelem a majitelem, půjčovala peníze prostřednictvím firmy Califica, do které podle Seznam Zpráv postupně poslala minimálně 54 milionů korun. Califica ovládaná Jaroslavem Holanem, odsouzeným v jiné kauze za zpronevěru, následně půjčovala peníze jednotlivým zájemcům za úrok 48 procent ročně a s vysokými smluvními pokutami i 140.000 korun za den. Stiborek webu Blesk.cz řekl, že neznal koncové uživatele půjček. Peníze, které Stiborek do firmy vložil, pocházely podle něj z rodinných peněz, část si vydělal a část si půjčil. Stiborek uvedl, že s podnikáním skončil v únoru 2020.

– Podle České televize policisté z GIBS při dnešním zásahu v IKEM vyšetřují podezření z nátlaku a vydírání, policisté z NCOZ řeší možnou manipulaci se zakázkami a korupci. Web Seznam Zprávy uvedl, že se zásah týká i bývalého šéfa IKEM Stiborka.

– IKEM je příspěvkovou organizací přímo řízenou ministerstvem zdravotnictví. Vznikl k 1. lednu 1971 sloučením šesti do té doby samostatných výzkumných ústavů v areálu Thomayerovy nemocnice v Praze – Krči (Ústavu klinické a experimentální chirurgie, Ústavu pro choroby oběhu krevního, Ústavu pro výzkum výživy lidu, Výzkumného ústavu experimentální terapie, Výzkumného ústavu pro využití radioizotopu v lékařství a Výzkumného ústavu pro elektroniku a modelovaní v lékařství).

– Vlastních prostor v sousedství krčské Thomayerovy nemocnice se ústav dočkal teprve po více než čtvrtstoletí práce. Stavba začala v roce 1990 a o sedm let později byl otevřen vstupní, administrativní a ambulantní blok. Hlavní budova byla dokončena v roce 2005. V dlouhodobém plánu je další rozšíření IKEM.

– Institut je dnes největší specializované klinické a vědeckovýzkumné pracoviště v ČR. Zaměřuje se na léčbu kardiovaskulárních chorob, transplantaci orgánů, diabetologii a poruchy metabolismu. Patří rovněž mezi přední pracoviště s tímto zaměřením v Evropě a v některých aspektech i ve světě. Tvoří jej čtyři odborná centra (Kardiocentrum, Transplantcentrum, Centrum diabetologie, Centrum experimentální medicíny), osm klinik a 15 odborných pracovišť, základen a laboratoří.

– V současnosti má IKEM přibližně 1700 zaměstnanců, z toho zhruba 390 lékařů a 760 sester a zdravotnických záchranářů. Celkem je k dispozici 315 lůžek, z nichž 111 se nachází na jednotkách intenzivní péče. IKEM nyní buduje dva nové pavilony za více než miliardu korun, které mají být dokončené v březnu 2024. Loni v prosinci řekl ředitel Stiborek, že vznikne 53 nových lůžek. Další miliardu budou podle dřívějšího Stiborkova vyjádření stát nutné investice, které s tím v areálu nemocnice budou souviset.

– IKEM zavedl řadu nových léčebných postupů a metod, mnohé z nich realizoval v českém prvenství. Již v roce 1966 provedli v pražském Ústavu klinické a experimentální chirurgie, jednom z předchůdců IKEM, první transplantaci ledviny v tehdejším Československu. V roce 1984 odstartoval v Krči program transplantací srdce, o jedenáct let později zahájili zdejší lékaři transplantace jater. Později přibyla slinivka břišní, v roce 2007 odborníci z IKEM provedli kombinovanou transplantaci srdce a plic v ČR.

– IKEM také jako jedno z prvních pracovišť v Evropě zvládl kombinovanou transplantaci ledviny a Langerhansových ostrůvků. Koncem roku 2009 splnil podmínky k zahájení složitého programu transplantace tenkého střeva. V roce 2014 v evropsky unikátní operaci lékaři v institutu transplantovali pět orgánů jednomu pacientovi – žaludek, slinivku, slezinu, játra a poprvé v ČR také tenké střevo.

– Lékaři IKEM loni transplantovali 528 orgánů, o 14 méně než v dosud rekordním roce 2021. Celkově zajišťovali 60 procent všech transplantací orgánů v Česku. “IKEM není jen největším transplantačním centrem České republiky, ale patří i mezi nejaktivnější v celé Evropě. Dostupnost transplantací v Česku přepočteno na milion obyvatel patří ve srovnání s evropskými státy k nejlepším,” uvedl letos v únoru Stiborek.

– Letos v dubnu ministerstvo zdravotnictví vypsalo výběrové řízení na ředitele IKEM. Již loni v prosinci ministerstvo vypsalo výběrové řízení na vizi dalšího rozvoje IKEM. V květnu pak výběrová komise rozhodla, že ředitelem zůstane Stiborek. Ten byl poprvé vybrán ředitelem v prosinci 2018 (jmenován byl od ledna 2019), výběrová komise složená z 22 představitelů odborných společností, profesních komor, vzdělávacích institucí, odborů a nemocnic podle tehdejšího ministra Adama Vojtěcha (za ANO) ocenila dobře připravený plán rozvoje IKEM.

České zdravotnictví

IKEM: Vyšetření mikroskopem se strojovým učením může zabránit odmítnutí…

  • 31 března, 2023
  • by budskap

Lékaři v IKEM přístroj používají od loňského srpna, vyšetřili jím vzorky 111 ledvin a 29 srdcí nejen svých pacientů. “Odebere se vzorek tkáně, ta se ve speciálním přístroji rozdrtí na malé částečky a z nich se získají nukleové kyseliny. Vyšetří se genová exprese tisíců genů najednou a počítač poté s pomocí strojového učení, tedy se zapojením umělé inteligence, určí diagnózu,” popsal přednosta Transplantcentra IKEM Ondřej Viklický.

K určení výsledku přístroj využívá srovnání s tisíci vzorky z Česka, USA a Kanady. Na začátku jich odborníci měli zhruba 1200 u ledvin a 900 u srdcí, v současné době jich je více než 5000 u ledvin a 1300 u srdcí. IKEM nabízí metodu i dalších zařízením v ČR i okolních zemích, zájem podle ředitele Michala Stiborka mají také například Slovinsko či Švýcarsko.

Výhodou je, že podrobnější vyšetření umožní nezatěžovat tělo pacienta dalšími odběry vzorků. “V určitém procentu případů se výsledky poskytnuté patologem neshodují s klinickými projevy choroby. Určení přesné diagnózy tak není možné a ke zpřesnění je potřeba další biopsie. Molekulární mikroskop ale může tuto praxi změnit,” dodal Viklický. Biopsie je odebrání vzorku buněk přímo z transplantovaného orgánu.

IKEM je největším transplantačním centrem v ČR, v loňském roce jeho zdravotnické týmy odebraly podle informací na webu orgány od 162 zemřelých dárců a pacientům transplantovaly 300 ledvin, 140 jater, 51 srdcí, 31 slinivek, pět Langerhansových ostrůvků a jedno tenké střevo. V celé ČR bylo loni podle údajů Koordinačního střediska transplantací transplantováno 872 orgánů, zemřelých dárců bylo 298.

České zdravotnictví

Chirurgové v IKEM loni vyměnili rekordních 542 orgánů

  • 7 ledna, 2022
  • by andrlovak1

Lékaři v IKEM loni transplantovali 306 ledvin, 143 jater, 41 srdcí, 39 slinivek, deset Langerhansových ostrůvků a tři tenká střeva. Celkem se v celé ČR loni podle údajů Koordinačního střediska transplantací transplantovalo 809 orgánů, což je meziročně o 44 více. V IKEM tak udělali asi 66 procent ze všech transplantací v Česku.

“I když se naši zdravotníci také starali o stovky covid pozitivních pacientů, nemusel IKEM dramaticky omezovat transplantační péči, spíše naopak,” řekl Stiborek. Podle přednosty kliniky transplantační chirurgie Jiřího Froňka pomohlo také používání takzvané přístrojové perfuze ledvin a jater. Jde o metodu, která dokáže výrazně zlepšit kvalitu orgánů určených k transplantaci. Vliv na rekordní počet měly i převozy zemřelých dárců z původních nemocnic, kde zemřeli, do IKEM. “Ulevili jsme tak jednotkám intenzivní péče v nemocnicích zahlcených epidemií,” uvedl Froněk. Chirurgům IKEM to také umožnilo transplantovat více orgánů s dobrými výsledky. Před deseti lety převáželi do IKEM zhruba polovinu dárců, loni to bylo 82 procent dárců.

Chirurgové IKEM mohli loni odebírat orgány od 169 zemřelých dárců, což je také dosud nejvyšší počet. V roce 2019, který nebyl poznamenán epidemií covidu, jich měli 155.

I přes epidemii covidu IKEM loni neomezil transplantace ledvin od živých dárců. Podle vedení tohoto transplantačního centra se podařilo na vysoké úrovni udržet i transplantace srdce. “Ve dvou případech jsme společně s kolegy z Fakultní nemocnice v Motole transplantovali současně srdce a plíce. Také jsme spolupracovali na čtyřech výměnách srdce dětským příjemcům,” doplnil Ivan Netuka, přednosta kliniky kardiovaskulární chirurgie.

Na loňská rekordní čísla měly vliv i některé změny z posledních let. Podle přednosty transplantačního centra Ondřeje Viklického mohli loni chirurgové například odebrat orgány od jedenácti cizinců žijících v ČR. Froněk doufá, že se rekord podaří v dalších letech překonat. Počet pacientů, kteří jsou na čekací listině pro transplantaci orgánu, stále narůstá.

IKEM se v letech 2016 až 2018 věnoval také transplantacím děloh. Na dotaz, zda je šance, že by tento program mohl být letos obnoven, Froněk řekl: “Určitě ano. (…) Na druhou stranu nejsme z covidu venku, takže já bych byl v očekáváních velmi opatrný.” Transplantace děloh, které nejsou život zachraňujícím výkonem, podle něj byly až na asi dvě výjimky v posledních letech zastaveny i ve všech ostatních zemích.

sdv mha jw

České zdravotnictví

IKEM: V ČR byla loni dostupnost transplantací druhá nejvyšší v Evropě

  • 18 října, 202121 října, 2021
  • by andrlovak1

“Řada zemí v pandemickém roce výrazně redukovala transplantační program. ČR byla na druhém místě v roce 2020 v dostupnosti transplantací,” uvedl přednosta transplantcentra IKEM Ondřej Viklický. Transplantace omezila i část českých center. Nejčastěji se v Česku pacientům transplantují ledviny. Loni jich bylo v ČR 415, nejvíc právě v IKEM. Přes 90 procent je od zemřelých dárců, 28 ledvin bylo loni darováno žijícími dárci. Někteří podstupují takzvané párové nebo řetězové výměny, kdy někdo z pacientových blízkých chce orgán darovat, ale nemá shodu potřebných parametrů. Nemocnice mu pak najde pacienta, jehož dárce shodu má.

“Bez párové výměny by se někteří nedočkali, protože do nich patří i příjemci, kteří by se jinak nedočkali,” sdělil přednosta Kliniky transplantační chirurgie Jiří Froněk. Orgány od zemřelých dárců pak mohou směřovat jiným příjemcům.

Mnoho desítek ledvin transplantovaných českým pacientům podle odborníkům z IKEM umožnila mezinárodní spolupráce. Od roku 2016 hledají vhodné orgány i v Rakousku, předloni začali podobně spolupracovat z Izraelem. Orgány by měly být mimo tělo pacienta co nejkratší dobu, z Vídně je vozí asi 3,5 hodiny po dálnici s policejním doprovodem, z Izraele překovají 2600 kilometru letadlem.

Zahraniční výměny

Poslední česko-izraelská výměna umožnila osm transplantací, které se účastnilo šest českých a dvě izraelské dvojice. “Tito nemocní čekali na transplantaci, ale měli malou šanci na nalezení vhodného kompatibilního dárce. Transplantace u nich nebyla možná z imunologických důvodů, protože měli protilátky proti svým dárcům,” dodal Viklický.

“Každé tři měsíce k nám do našeho softwaru zasílají rakouská a izraelská centra data svých pacientů,” uvedl Froněk. Podle něj covidová epidemie paradoxně pomohla tomu, že lékaři jsou schopni výměny velmi dobře dohodnout přes internet prostřednictvím videokonferencí.

Některá česká transplantační centra operace živých dárců prakticky zastavila, protože nemocniční nákaza koronavirem pro ně mohla být vysokým rizikem. Podle údajů Koordinačního střediska transplantací loni ani jednu transplantaci od živého dárce neudělaly v centrech v Brně, Motole, Ostravě a Olomouci.

IKEM

Transplantacím se věnuje pražský IKEM a Fakultní nemocnice v Motole, dále fakultní nemocnice v Brně, Hradci Králové, Plzni, Ostravě a Olomouci. Ve většině nemocnic je kontaktní lékař, který tam vytipovává případné vhodné dárce.

Většina zemřelých dárců je po mozkové smrti způsobené většinou spontánním krvácením do mozku, dále nedostatečným okysličením mozku, cévními mozkovými příhodami nebo poraněním mozku při nehodách. Potenciálními dárci jsou také pacienti, kterým se zastavilo srdce.

Prioritou je co nejvíce zkrátit dobu přenosu orgánu k příjemci. U srdce musí být obnoven krevní oběh maximálně do čtyř hodin, u jater do 12 hodin, u ledvin do 24 hodin.

Aktuálně

Thomayerova nemocnice už má stavební povolení na část investic

  • 19 května, 2021
  • by andrlovak1

Většinu peněz nemocnice, jejímž zřizovatelem je ministerstvo zdravotnictví, získá z vládních strategických investic. Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden při slavnostním zahájení stavby nových pavilonů v sousedním Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), na které vláda také přispěje, řekl, že pro Thomayerovu nemocnici je schváleno 2,3 miliardy korun. “Můžeme potvrdit slova pana premiéra, jelikož v našem případě se skutečně jedná o budoucí investiční plány v celkové hodnotě téměř 2,5 miliardy korun,” uvedl k tomu Sulek.

Nemocnice dlouhodobě plánuje celkovou rekonstrukci pneumologické kliniky. Ředitel nemocnice Zdeněk Beneš už na podzim roku 2019 uvedl, že klinika je v havarijním stavu. Na opravu už má nemocnice stavební povolení, podle mluvčího by měla být dokončena do roku 2023. Kdy přesně začne, Sulek neupřesnil, nyní se podle něj pracuje na prováděcí dokumentaci.

Nemocnice už má stavební povolení také na zateplení několika pavilonů, nyní vybírá dodavatelskou firmu. Nejstarší budovy nemocnice pocházejí z konce 20. let minulého století, jsou navíc památkově chráněné. Podle dřívějších informací bude oprava plicní kliniky stát asi 270 milionů korun, zateplení a nové fasády dalších budov dalších 500 milionů korun.

“Další strategickou investicí je výstavba nového centrálního urgentního příjmu. V současně době pracujeme na výběru zhotovitele projektové dokumentace. Stavba nového objektu by měla být dokončena do roku 2025, a to pokud vše půjde dle plánu,” napsal ČTK Sulek. Stát bude podle dřívějších informací asi 835 milionů korun.

Zdravotnické zařízení chce rovněž pořídit nové lineární urychlovače pro léčbu nádorových onemocnění. Používají se při ozařování zhoubných nádorů. “Pracujeme však na dalších investičních plánech, které bychom měli realizovat do roku 2027, a to v celkové hodnotě za více než 800 milionů korun,” dodal Sulek.

Zpravodaj

V IKEM operovali unikátní metodou devítiměsíčního hocha s nádorem

  • 11 září, 202025 září, 2020
  • by Lucie Fílová

Praha 11. září (ČTK) – Lékaři v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) provedli v květnu náročné odstranění nádoru jater u teprve devítiměsíčního chlapce. Jde podle nich o nejmladší dítě na světě, které podstoupilo unikátní zákrok, při němž se nádor odstraňuje dvěma složitými operacemi. Nejprve chlapci uzavřeli žilní zásobení postižené části jater a orgán rozdělili, po několika dnech pak při druhé operaci odstranili samotný nádor. Zástupci IKEM to dnes řekli novinářům.

Podobné operace jater provedli lékaři v IKEM v posledních letech čtyři. V celém ČR se takových zákroků udělalo zatím asi 15 a na světě 500, uvedl přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiří Froněk. Dosud šlo pouze ve třech případech o děti. Devítiměsíční hoch operovaný v květnu byl prvním dítětem, které tento zákrok podstoupilo v ČR, a zároveň nejmladší na světě, řekl lékař. Dalším dvěma dětem na světě byly podle světového registru v době operace tři roky a jednomu jeden rok, dodal.

Zákrok, který chlapec podstoupil, se označuje zkratkou ALPPS. IKEM se na něm domlouval s lékaři z pražské Fakultní nemocnice Motol a Fakultní nemocnice (FN) Brno. Provádí se v případě, kdy je zdravý zbytek jater tak malý, že by zřejmě sám nebyl životaschopný, vysvětlil Froněk. Při jedné operaci se nádor oddělí od zbytku jater a současně se podváže hlavní žíla, která přivádí do jater krev, popsal lékař. Nedokrvená část s nádorem podle něj přitom zůstane v břiše. Zhruba po týdnu se pak provede CT vyšetření, při kterém se zjistí, nakolik malá část jater vyrostla.

V případě devítiměsíčního hocha se podle Froňka zdravý zbytek jater víc než zdvojnásobil, takže se mohlo přikročit k druhé operaci, při které se poškozená část s nádorem vyjmula. Chlapec je podle lékaře nyní doma a lze ho označit za vyléčeného. Musí jen na kontroly. Týden po zákroku ho IKEM definitivně vyřadil z čekatelů na transplantaci, dodal Froněk. Maminka hocha novinářům řekla, že se mu daří skvěle.

Rodiče operovaného chlapci se o nádoru dověděli, když mu bylo pět měsíců. Trpěl takzvaným hepatoblastomem, což je druh nádoru v játrech, který může mít podle primářky Kliniky dětské onkologie FN Brno Viery Bajčiové i velikost míče. Běžně se při jeho léčbě nasadí chemoterapie, aby se zmenšil, a až poté se může operovat. Tento postup ale u zmíněného chlapce nezafungoval. Hoch se tedy dostal na čekací seznam na transplantaci jater v IKEM, kde lékaři nakonec jeho rodičům nabídli unikátní operaci, díky níž se vyhnul čekání na vhodného dárce. Transplantace by pro něj podle Bajčiové znamenala navíc další rizika a léčbu.

Dětské nádory jsou podle lékařů velmi vzácné. Jejich výskyt v Česku se za posledních 25 let pohyboval kolem 179 případů na jeden milion. “V Čechách je ročně diagnostikováno přes 85.000 nádorů v celé populaci, a z toho je jen kolem 350 až 370 dětí do 15 let věku,” uvedla Bajčiová. Hepatoblastom se podle ní vyskytuje zhruba u jednoho až čtyř dětí za rok, šance na přežití je podle ní 85procentní.

ptd rot

Navigace pro příspěvky

1 2

Kalendář akcí

Květen

Červen 2025

Červenec
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
30
1
2
3
4
5
6
Červen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

5

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
7
8
9
10
11
12
13
Červenec

6

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

7

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

8

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

9

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

10

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

11

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

12

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
14
15
16
17
18
19
20
Červenec

13

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

14

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

15

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

16

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

17

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

18

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

19

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
21
22
23
24
25
26
27
Červenec

20

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

21

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

22

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

23

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

24

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

25

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
28
29
30
31
1
2
3
Červenec

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

31

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Srpen

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Srpen

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS