Kolapsů z horka a reakcí na hmyz bylo v…

„Byly dny, kdy jsme měli třeba 320 výjezdů, tedy lehký nadprůměr, ale nebylo jich mnoho. Ani v těch nejvíce tropických dnech jsme neevidovali dramatické zvýšení počtu výjezdů kvůli kolapsům, většinou se jednalo o jednotky či nízké desítky případů za den. V této souvislosti šlo o typicky nejohroženější skupiny, tedy o seniory a chronicky nemocné pacienty,“ řekla Bothová.

„Loni jsme rovněž řešili mnohem víc alergických reakcí na hmyz. Teplé dny nás nicméně ještě čekají, takže je nutné s aktivitou hmyzu počítat,“ dodala. Záchranáři obvykle v létě ošetřují desítky pacientů s alergickou reakcí. Pokud se štípnutí projeví jen lokálně, doporučují místo chladit a případně užít léky proti alergii. Pokud ale nastane anafylaktický šok, který se může projevit svěděním celého těla, slabostí i poruchou vědomí, je třeba volat odbornou pomoc. „Stejně tak je nutné kontaktovat tísňovou linku, jde-li o bodnutí do obličeje či krku. Postižené místo začne otékat a dostaví se dýchací potíže, může dojít i k úmrtí,“ uvedla mluvčí.

Od začátku července do poloviny srpna záchranáři vyjížděli k osmi případům tonutí, za celé léto to bylo podle Bothové okolo deseti. Číslo je srovnatelné s loňskem. Loni i letos záchranáři zaznamenali tři úmrtí. Letní měsíce obnáší také zvýšený počet úrazů. Typicky po pádu na kole či koloběžce nebo ze stromu či z okna. Výjimkou nejsou ani úrazy vzniklé při skákání na trampolíně.

Zdravotníci v létě také více řeší otravy alkoholem. „Vyjíždíme bohužel i k dětem a mladistvým, kteří to přehnali s alkoholem či jinou návykovou látkou. Každý rok pociťujeme narůstající trend v letních měsících. Vliv na to má skutečnost, že pokud je teplé počasí, děti mohou pobývat více venku, mimo dozor rodičů a dospělých a užívají návykové látky v hojnější míře. Ale intoxikace u této věkové skupiny řešíme v průběhu celého roku. Někdy jde i o pacienty, kterým je například 13 či 14 let. V některých případech jde o závažné stavy,“ dodala Bothová.