NKÚ: Resort rozdělil třem nemocnicím 4,8 miliardy Kč, aniž…

Kontrola se zabývala hospodařením pražských fakultních nemocnic Bulovka, Královské Vinohrady, brněnské fakultní nemocnice u sv. Anny a ministerstva zdravotnictví jako jejich zřizovatele. Kontrola se soustředila na roky 2019 až 2021, kdy v čele resortu stáli ministři za ANO Adam Vojtěch, Roman Prymula, Jan Blatný a Petr Arenberger.

Kontrolované nemocnice ve svém hospodaření opakovaně vykazovaly kumulovanou ztrátu. Nepříznivou finanční situaci řešilo ministerstvo v roce 2020 jednorázovým příspěvkem na oddlužení, který u kontrolovaných nemocnic činil celkem 3,4 miliardy korun.

Podle názoru NKÚ bylo oddlužení nemocnic v roce 2020 nesystémovým opatřením, protože řešilo pouze následky, nikoliv příčinu zadlužování. Kontroloři navíc zjistili, že z prostředků na oddlužení použila FN Bulovka 9,3 milionu Kč, a FN u sv. Anny v Brně dokonce 646,2 milionu Kč v rozporu se stanovenými podmínkami, například na úhradu závazků před splatností. Obě nemocnice podle NKÚ neplnily určené úkoly nejhospodárnějším způsobem, protože financováním dluhů jim v letech 2016 až 2022 vznikly vícenáklady celkem za 105,6 milionu korun. FN Bulovka navíc neuspořila 21,3 milionu korun, protože zaplatila dlouhodobé závazky před splatností i se souvisejícími úroky v plné výši.

Další mimořádné příspěvky ve výši 1,4 miliardy Kč poskytlo ministerstvo zdravotnictví kontrolovaným nemocnicím na odměny pracovníkům vystaveným riziku onemocnění covidem-19 a na záložní polní nemocnici v Praze-Letňanech. “Zřízení a provoz polní nemocnice ministerstvo následně refundovalo FN Bulovka částkou 88,2 milionu Kč, aniž provedlo řádnou finanční kontrolu,” uvádí NKÚ. Ačkoliv šlo o provozní neinvestiční příspěvek, kontrola ukázala, že resort zaplatil i investiční náklady 1,4 milionu korun. Dalším 1,5 milionu Kč refundovalo ministerstvo nákup majetku, který nemocnice nevyužívala ke zřízení a provozu polní nemocnice.

NKÚ prověřil rovněž nákupy léků a zdravotnických prostředků. Ukázalo se, že kontrolované nemocnice pořizovaly většinu léků a zdravotnických prostředků mimo zadávací řízení, například na základě přímých objednávek.

Na vzorku 15 druhů léků kontroloři zjistili, že tato léčiva pořizovaly fakultní nemocnice na základě zadávacího řízení jen v rozmezí od necelého půl procenta do 49 procent. “Zbytek nákupů, v některých případech tedy více než 99 procent, se odehrával mimo zadávací řízení. A to přesto, že fakultní nemocnice jsou coby veřejní zadavatelé povinny postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek,” kritizuje NKÚ.