MedNews.cz

Po 16 dnech začal znovu platit zákaz kanabinoidu HHC,…

17 ledna, 2025
by budskap

EK jednotlivým státům posuzuje takové legislativní normy, které zasahují do vnitřního trhu EU, na kterém je zajištěn volný pohyb zboží. Její stanovisko MZd získalo tento týden. “Notifikace byla potřeba, museli jsme na ni počkat. Snažili jsme se jednání s EK co nejvíce urychlit, což se povedlo,” sdělil ČTK Jakob.

Novela, která umožnila kromě návykových látek označovat některé jako psychomodulační, platí od začátku letošního roku. Norma umožňuje po posouzení prodeje méně rizikových substancí, jako jsou kanabinoidy THC nebo HHC, dospělým za přísných pravidel.

V polovině března by se ke škodlivosti HHC měla na základě podkladů Světové zdravotnické organizace (WHO) vyjádřit také komise OSN pro omamné látky, hlasovat se bude o jeho zařazení na seznam zakázaných drog. Experti na problematiku závislostí Think tank Racionální politika závislostí a Asociace poskytovatelů adiktologických služeb dnes v prohlášeních, která zaslali ČTK, vyzvali zástupce Česka v OSN, aby nehlasovali pro mezinárodní zákaz HHC a postupovali podle nového zákona o psychomodulačních látkách.

Na nově publikovaném seznamu psychoaktivních látek, jejichž možný prodej či zákaz budou odborníci posuzovat, jsou kanabinoidy HHC a THCP a několik jejich derivátů, celkem více než stovka substancí. Na rozhodnutí mají odborníci dva roky. Do té doby je jejich prodej zakázaný, ale držení není trestné.

Druhý seznam obsahuje látky psychomodulační, u kterých bude jejich prodej za určitých podmínek povolený. Budou si ho například moci koupit jenom dospělí a prodávat je bude možné pouze v kamenných obchodech nebo jejich e-shopech, prodej v automatech bude zakázaný. Tento seznam čeká na schválení vládou a na posouzení EK, poté by mělo být možné od července takto koupit například kratom nebo konopí s obsahem THC do jednoho procenta nebo tinkturu a extrakt z něj vyrobené.

České zdravotnictví

Většinu produkce farmaceutického průmyslu v ČR tvoří deset firem

7 listopadu, 2024
by budskap

– Podle letošní sektorové analýzy, kterou pro ministerstvo průmyslu a obchodu zpracovala společnost IQVIA Solutions, je farmaceutický průmysl v Česku definován specifiky Evropské unie. Vysoká míra regulace přináší výrobcům zvýšené náklady a ti pak musí čelit konkurenci s výrobou mimo EU, převážně z Číny a Indie. Většina výrobců je dále závislá na subdodávkách surovin, od primárních chemických látek po účinné léčivé látky (tzv. API), jejichž výroba se v posledních 25 letech přesouvala mimo Evropu.

– Výroba je v ČR podle analýzy silně koncentrovaná, kdy deset největších společností tvoří více než 95 procent celkové tuzemské produkce. Zhruba 87 procent výrobců (podle obratu) je vlastněno majiteli mimo EU, přičemž největší podíl připadá na USA (Zentiva a Novavax), Izrael (Teva) a Indii (Glenmark). Tuzemské výrobní společnosti se častěji soustřeďují na finalizaci lékových forem a následné balení než na samotnou výrobu API. Výrobou API se v ČR zabývá pouze asi 15 společností a soustředí se na specializované molekuly s vyšší přidanou hodnotou, primárně určené k vývozu.

– Podle analýzy farmaceutické odvětví celkem tvoří necelá dvě procenta z celkové hrubé přidané hodnoty českého průmyslu.

– Největšími výrobci jsou podle analýzy Zentiva, soustředící se primárně na výrobu generických léčivých přípravků vč. kompletace lékových forem a balení, a Teva, která se soustředí na výrobu API, formulaci generických léčivých přípravků a balení. V rámci výroby API patří mezi největší tři výrobce ještě Synthon a Farmak. API vyrábí z desítky největších firem i společnosti Zentiva a VUAB Pharma. Do desítky největších patří ještě Pro.Med.CS, Glenmark Pharmaceuticals, Novavax CZ, Ferring a Oncomed. K větším výrobcům patří i Alven Laboratories, Apigenex (obě vyrábí API) a Ardeapharma. Významným producentem je i Walmark (součástí Stada Group), který se sice pouze okrajově zabývá výrobou léčivých přípravků, ale je největším výrobcem doplňků stravy v Česku.

– Podle analýzy výdaje na výzkum a vývoj ve farmaceutickém průmyslu v roce 2021 činily 1,3 miliardy korun. To je výrazně méně než v řadě srovnatelně velkých zemí EU, například Řecko vydalo v přepočtu 2,3 miliardy korun, Rakousko 10,6, Belgie 75,2 a Švýcarsko 143,9 miliardy korun. Podle ČSÚ tvořil podíl investic do farmaceutického průmyslu v roce 2022 pouze 3,3 procenta z celkových výdajů na vědu a výzkum v podnikatelském sektoru.

– Celková výroba farmaceutik v evropských zemích činila v roce 2022 podle analýzy necelých 3500 miliard korun. ČR v rámci produkce farmaceutických výrobků dosáhla 24 miliard korun, přičemž se umístila ve druhé třetině sledovaných evropských zemí.

– Podle prezidenta České asociace farmaceutických firem (ČAFF) Filipa Vrubla jsou v ČR řádově desítky farmaceutických firem, 95 procent léčiv jich ale vyrábí desítka největších. Odvětví podle něj zaměstnává asi 13.000 lidí a má dvakrát vyšší přidanou hodnotu než například výroba automobilů. Na daních a odvodech odvádí výrobci léků asi 55 miliard korun ročně, řekl letos v říjnu ČTK.

Výzkumy a studie

Vědci: Češi mají nezdravý životní styl, jsou na tom…

12 dubna, 2024
by budskap

Věk dožití od vstupu do EU se sice zvýšil o zhruba čtyři roky na 79,1 let. Nicméně odstup od evropského průměru zůstává prakticky stejný, jako byl před dvěma dekádami. Naděje na dožití v celé EU aktuálně činí 80,7 roku.

“Zvyšování naděje dožití v Česku v posledních 20 letech nestačí na dohnání rozdílu, a tak za průměrem EU stále zaostáváme. Vysvětlení této skutečnosti můžeme hledat jak v minulosti, tak v přítomnosti. Od poloviny 60. let minulého století jsme za evropským průměrem začali zaostávat, a ani v posledních dvou dekádách se na tom nic nezměnilo,” uvedla Dagmar Dzúrová z institutu.

Z aktuálních dat vyplývá, že téměř polovinu úmrtí v Česku v roce 2019 lze přičíst rizikovému chování, mimo jiné špatným stravovacím návykům, kouření, spotřebě alkoholu a nedostatku pohybu. Zatímco podíl kuřáků nepatrně poklesl pod průměr EU, nadměrná konzumace alkoholu zůstává jednou z nejvyšších v EU a míra obezity se zvýšila nad průměr EU, uvádí tisková zpráva.

Češi mají různá chronická onemocnění, což je podle odborníků činí zranitelnějšími na dopady jiných nemocí jako například covidu-19. “Nedostatečná míra prevence rovněž může přispívat ke zvýšenému výskytu chronických onemocnění a komplikací, kterým by šlo předejít prostřednictvím prevence a včasné léčby,” řekla Klára Hulíková Tesárková z výzkumné skupiny SYRI zaměřené na socioekonomické nerovnosti ve zdraví. Snižovat zdravotní rizika lze podle vědců třeba důsledným očkováním, pravidelnými preventivními prohlídkami a screeningovými vyšetřeními spolu s podporou zdravého životního stylu.

Podle studie Česko: Zdravotní profil země je úmrtnost na příčiny, kterým lze předejít a které jsou léčitelné, v Česku o čtvrtinu vyšší, než je průměr EU. “Investice do zdravotní gramotnosti a prevence jsou nezbytnou součástí strategie zdravotní politiky, jež může vést k dlouhodobému zlepšení zdraví populace a k nápravě zdravotních nerovností. Tato rozhodnutí lze dělat jen na základě dostupných a aktuálních dat,” uvedla Hulíková Tesárková.

Většina Čechů si podle studie myslí, že jejich zdravotní stav je dobrý. Více než dvě třetiny Čechů v roce 2022 uvedly, že jsou v dobrém nebo velmi dobrém zdravotním stavu, což odpovídá unijnímu průměru. Nicméně rozdíly v odpovědích mezi jednotlivými příjmovými skupinami jsou větší než ve většině ostatních zemí EU. Dosažené vzdělání má vliv zejména na faktory jako kouření nebo míru fyzické aktivity.

Aktuálně

Pojišťovny by měly hradit 40 procent ceny bílé plomby,…

7 března, 20247 března, 2024
by budskap

“Úhradová regulace je nastavena na použití nejlevnějších materiálů a postupů, jejichž prostřednictvím lze (…) zajistit péči o pacienty. Zastaralejší metody a materiály naopak lékaři považují často za překonané, což vede k neochotě je pacientům vůbec nabízet,” píše ministerstvo zdravotnictví (MZd) v odůvodnění návrhu.

Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler loni v dubnu novinářům řekl, že některé zubní ordinace už amalgámové plomby ani nenabízejí. “Mladí stomatologové už amalgám u pacienta zpravidla ani na škole nezhotovovali, tak bude rychle mizet,” uvedl tehdy Šmucler. V dnešním vyjádření pro Seznam Zprávy amalgám hájí, pacientům podle něj neškodí a v některých případech je nenahraditelný.

“Máme už dneska hodně dětí, které kvůli tomu přišly o zuby. Sledujeme tedy, že se zákaz amalgámu projevil na zhoršení zubního zdraví,” řekl serveru. Dětem do 18 let zdravotní pojišťovny hradí i bílé plomby, s čímž se počítá podle návrhu také do budoucna.

Původně MZd v návrhu plánovalo i pro dospělé možnost si rozdíl mezi cenou hrazené amalgámové plomby za 640 korun a bílé výplně v obvyklé ceně 1500 až 3000 korun doplatit. Kvůli urychlení zákazu, který měl původně platit až od roku 2030, se to ale zřejmě nestihne. Aktuální vyjádření ministerstva ČTK zjišťuje.

Na rozdíl mezi budoucí čtyřicetiprocentní úhradou a zaplacenou cenou by měli mít pacienti podle návrhu novely možnost čerpat příspěvek pojišťovny. “Pojištěnec řádně dodržující termíny preventivních prohlídek bude moci na rozdíl mezi úhradou a účtovanou cenou využít celý příspěvek z fondu prevence,” uvádí materiál.

V roce 2022 zdravotní pojišťovny zaplatily podle MZd 4,6 milionu zubních výplní za zhruba tři až čtyři miliardy korun. Mezi nimi jsou ale jen ty u dětí nebo amalgámové u dospělých, většinu bílých výplní si lidé v ordinacích zubních lékařů zaplatili sami.

“Kolik si lidé zaplatili fotokompozitů nikdo netuší, stejně tak keramické a skloionomerní výplně. Kdyby se přispívalo na všechny výplně, měli bychom aspoň přehled o počtu ošetření a kazivosti,” uvedl loni Šmucler. Podle něj u dospělých počet výplní klesá, ale u dětí mírně roste.

V roce 2018 byly zakázány na úrovni EU plomby z takzvaného nedózovaného amalgámu, který připravovali stomatologové přímo v ordinaci mimo jiné ze rtuti. Nyní je možné používat pro dospělé dál takzvaný dózovaný, neboli předem navážený a připravený amalgám. V roce 2017 EU avizovala, že by měl být zakázán v roce 2030. Nově byl termín stanoven na rok 2025, ČR by měla mít 1,5 roku odklad.

Prevence a léčba

Denně v ČR podlehne mrtvici 20 lidí, lidé málo znají…

27 října, 2023
by budskap

V ČR je průměrný čas do zahájení léčby 120 minut, což je jeden z nejlepších výsledků v EU. “Nejvíc času se ztrácí od vzniku mrtvice do zavolání pomoci,” řekl předseda Cerebrovaskulární sekce Neurologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČSL JEP) Aleš Tomek. Okolí pacienta by podle něj mělo včas rozpoznat příznaky, mezi které patří pokles očního víčka nebo koutku úst nebo nesrozumitelná řeč, což jsou důsledky ochrnutí obličeje. Při předpažení pak lidé postižení mrtvicí neudrží obě paže ve stejné výšce.

Lidé se podle odborníků nemají snažit dojet do nemocnice sami nebo vozit své blízké do nemocnice, nejvhodnější je zavolat zdravotnickou záchrannou službu. Záchranáři pak pacienta dovezou do jednoho z center, která mají s léčbou mrtvice zkušenosti. V nich pak lékaři pacientovi vyšetří mozek počítačovou tomografií a podle doby od příznaků nasadí léčbu pomocí léků nebo zavedením nástroje přímo do mozku, kterým krevní sraženinu vytáhnou a proudění krve v mozku obnoví.

V mozku jsou desítky miliard nervových buněk. “Každou minutu odumře 1,9 milionu mozkových buněk a 12 kilometrů mozkových drah. Čím pacient přijde dřív, tím ho můžeme rychleji vrátit do jeho normální životní aktivity a pracovního procesu,” řekl předseda Radiologické společnosti ČSL JEP Miloslav Roček. Podcenit podle něj není vhodné ani menší příznaky, protože mohou předcházet silnější mrtvici.

V roce 2021, ze kterého jsou poslední dostupná data, zemřelo po hospitalizaci s mrtvicí asi 7000 lidí. Řádově stovky dalších lidí se vůbec nedostanou do nemocnice, necelá pětina hospitalizovaných zemře do tří měsíců po mrtvici. Za posledních 20 let se podařilo snížit počty těch, kteří mrtvici nepřežijí, na polovinu. Více než polovina lidí se po zákroku lékařů vrátí i do práce.

Část lidí ale zůstane s postižením řeči, pohybu, zraku nebo kognitivních schopností jako například paměť. Celosvětově je mrtvice jedna z hlavních příčin invalidity. “Lidé ztrácejí soběstačnost. Nesmírně to zatěžuje nejenom je, ale i jejich rodiny,” doplnil předseda České neurologické společnosti ČSL JEP Petr Marusič. Pro vážné případy není dostatek rehabilitačních lůžek, podle odborníků se ale připravuje celostátní plán, jak tuto situaci řešit a dotační program na vznik nových kapacit.

Rizikovými faktory pro vznik mrtvice je zejména věk, potom srdeční onemocnění, diabetes, obezita, fyzická neaktivita, kouření, vysoký krevní tlak nebo vysoká hladina cholesterolu.

Zpravodaj

Velké investice podle MZd snížení půjčky z EU neohrozí, měla…

25 srpna, 2023
by budskap

Stavby nových budov podle Jakoba z půjčky placeny být neměly. “Tyto akce jsou a budou nadále financovány z grantové části Národního plánu obnovy a jsou převážně již v realizaci,” uvedl.

Za zhruba 6,3 miliardy korun, vznikají čtyři nové budovy – dvě v pražské Fakultní nemocnici Motol a další dvě v Brně, ve fakultní nemocnici v Bohunicích a Masarykově onkologickém ústavu. Další dvě miliardy korun bude muset dát na jejich výstavbu stát kvůli spolufinancování. V Motole vznikne nové onkologické centrum a simulační centrum po výuku, v Brně centrum onkologické prevence a infrastruktury pro inovativní a podpůrnou péči a rozšíří se kapacity Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH).

Podporu na lepší diagnostiku a léčbu s pomocí inovativních technologií podle dřívějších informací ministerstva získají také další nemocnice, které se onkologii a hematoonkologii věnují. Asi 200 milionů korun je vyčleněno pro vznik komplexního onkologického centra v Karlovarském kraji, kde dosud chybí. Kolem 200 milionů dostane každá fakultní nemocnice mimo Prahu a FN Motol, po sto milionech Všeobecná fakultní nemocnice, Thomayerova nemocnice a Fakultní nemocnice Bulovka v Praze. Necelých 148 milionů půjde také pro osm krajských nemocnic.

Z půjčky, kterou vláda snížila z původně plánovaných 137 miliard korun na 19 miliard, plánovalo ministerstvo zdravotnictví financovat reformu geriatrie, tedy zdravotnického oboru zabývajícího se zdravotním a funkčním stavem ve stáří. Podobně už z evropských a norských fondů začalo ministerstvo reformovat péči o duševní zdraví.

“Podpora této oblasti je pro ministerstvo zdravotnictví zásadní a odstoupení od půjčky nemá vliv na pokračování snahy ministerstva v této oblasti dále konat. Ministerstvo zdravotnictví nyní řeší další možné zdroje financování plánovaných aktivit, neboť jednou z nich měl být i dotační titul na podporu geriatrické péče,” doplnil Jakob.

Další peníze z Národního plánu obnovy ministerstvo využije také na digitalizaci systému postgraduálního vzdělávání lékařů a další rozvoj onkologických preventivních programů včetně propagační kampaně.

Cílem 3,3 miliardy korun z evropských peněz, které měly směřovat do geriatrie, měla být věší dostupnost a kvalita péče. Nyní mají geriatrická oddělení často pokoje s větším množstvím lůžek, což se ukázalo jako problematické i v první vlně šíření epidemie covidu-19. Kapacity jsou navíc často zcela naplněné.

Členské státy musejí žádost o půjčku předkládat současně s žádostí o změny v už schváleném Národním plánu obnovy. Plán vznikl ke zmírnění dopadů epidemie covidu-19 a nastartování ekonomiky s využitím evropských peněz z Nástroje pro oživení a odolnost EU v letech 2021 až 2027. Půjčky mají splatnost 30 let od data poskytnutí peněz.

Prevence a léčba

EU má první schválenou vakcínu na RS virus, který…

7 června, 2023
by budskap

Nákaza se projevuje příznaky podobnými nachlazení, nejčastější je u dětí do pěti let, může ale ohrozit i seniory. Většinou je průběh mírný, infekce ale může vyústit i ve vážné problémy, jako je zápal plic.

Vakcína s názvem Arexvy schválená Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) a následně i Evropskou komisí je určená pro pacienty od 60 let. Reuters uvádí, že v důsledku nákazy RS virem v této věkové skupině každý rok v Evropě umře okolo 20.000 lidí.

Povolení vakcíny přichází poté, co uplynulou zimu provázel v Evropě nebo také ve Spojených státech neobvykle silný výskyt RS viru. Šíření nákazy v tomto ročním období není ničím výjimečným, český Státní zdravotní ústav nicméně v prosinci uvedl, že “aktivita RSV je vyšší a začala dříve než v sezonách před pandemií covid-19”. Některé pražské nemocnice se kvůli tomu na konci roku dostaly na hranici svých kapacit.

Evropská komise v prohlášení uvedla, že schválení Arexvy bylo ve světle tohoto vývoje “obzvláště očekávané”. Unijní exekutiva proces autorizace urychlila s ohledem na “významný veřejný zdravotní zájem”, za který prevenci nákaz RSV u seniorů považuje.

“Vybízím teď členské státy, aby rychle na této autorizaci stavěly a definovaly národní vakcinační strategie, tak aby k nim ti nejvíce ohrožení měli přístup v následujících měsících před nadcházející podzimní sezonou,” uvedla eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová. Manažer GSK Luke Miels nicméně minulý měsíc řekl Reuters, že společnost v tomto roce neočekává významnější nasazení své vakcíny v Evropě.

EU její používání odsouhlasila asi měsíc poté, co očkovací látka dostala zelenou od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Ten následně schválil také podobnou vakcínu Abrysvo od konkurenční společnosti Pfizer. Evropská komise ve svém prohlášení připomenula, že pro děti zažívající první nákazu RSV je od loňského roku schválená léčba monoklonálními protilátkami Beyfortus, která snižuje riziko problémů dolních dýchacích cest.

Prevence a léčba

Evropská komise schválila novou léčbu systémového lupusu, Pacienti se…

25 března, 2022
by andrlovak1

Léčba pacientů se systémovým lupus erythematodes (SLE) doznala po více než dekádě výrazného pokroku. Evropská komise (EK) schválila Saphnelo (anifrolumab) jako přídatnou terapii pro dospělé pacienty, kteří i přes standardní léčbu trpí aktivním středně těžkým až těžkým SLE. Saphnelo je za posledních deset let prvním novým přípravkem pro léčbu pacientů se SLE, který v Evropě získal schválení. Zároveň je jediným biologickým lékem, který není omezen jen pro pacienty s vysokým stupněm aktivity onemocnění. Lék vyvinula společnost AstraZeneca. SLE se řadí mezi vzácná onemocnění a v České republice s ním žije 5 000–7 000 pacientů, většinou žen, které si svou diagnózu poprvé vyslechnou mezi 15. a 45. rokem života.

„Možnosti léčby systémového lupus erythematodes jsou značně omezené. Většina pacientů dlouhodobě užívá vysoké dávky kortikosteroidů, které však vykazují řadu nežádoucích účinků. Vítáme proto každý nový lék, který funguje a sníží závislost pacientů na kortikosteroidech,“ vysvětluje doc. MUDr. Jakub Závada, Ph.D., z Revmatologického ústavu v Praze. Za posledních 50 let se podle doc. Závady dostalo do klinické praxe jen velmi málo preparátů určených primárně pro léčbu SLE, navíc ne všichni pacienti na ně dobře reagují. Anifrolumab je tak podle něj vítanou novou možností léčby, kterou mohou těmto pacientům lékaři nyní nabídnout.

Anifrolumab je plně lidská monoklonální protilátka zaměřující se svým účinkem na dráhu interferonu typu I, který hraje ústřední roli v patofyziologii lupusu a blokuje jeho aktivitu. EK anifrolumab schválila na základě výsledků programu klinického vývoje zahrnujícího studie TULIP (1 a 2) fáze III a studii MUSE fáze II. V klinických studiích zaznamenalo (ve srovnání s placebem) více pacientů léčených anifrolumabem snížení celkové aktivity onemocnění napříč orgánovými systémy a dosáhlo trvalého snížení užívání perorálních kortikosteroidů. To je u SLE důležitým léčebným cílem pro snížení rizika poškození orgánů. Schválení se řídí doporučením Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), které vydala v prosinci 2021. Léčivý přípravek Saphnelo nedávno schválily také regulační orgány v USA, Japonsku a Kanadě pro léčbu SLE, v dalších zemích regulační řízení probíhají. Výrobce zahájil studie fáze III u SLE s použitím subkutánního podávání a plánuje další studie fáze III pro lupusovou nefritidu, kožní lupus erythematodes a myozitidu.

O SLE

Systémový lupus erythematodes je chronické a komplexní autoimunitní onemocnění s řadou klinických projevů. Může postihnout různé orgány a mít řadu příznaků, včetně bolesti, vyrážky, únavy, otoků kloubů a horeček, které významně snižují kvalitu života. U více než 50 % pacientů se SLE dochází k trvalému poškození orgánů způsobenému onemocněním nebo stávající léčbou. To následně zhoršuje symptomy a zintenzivňuje riziko úmrtnosti. Většina dospělých se SLE má zvýšenou signalizaci IFN typu I, což je spojeno se zvýšenou aktivitou a závažností onemocnění.

Kontakt pro média:

Mgr. Markéta Pudilová, marketa@mavepr.cz, +420 776 328 470

Aktuálně

EU bude lépe přecházet zdravotním krizím, řekla von der…

15 září, 202120 října, 2021
by andrlovak1

Von der Leyenová za potlesku europoslanců zdůraznila, že EU se podařilo splnit cíl a naočkovat 70 procent dospělých obyvatel do konce léta. Dodala však, že Evropa zatím není zcela chráněna a boj s pandemií nekončí. Připomněla, že mezi členskými státy bloku přetrvávají rozdíly v počtech naočkovaných obyvatel. Zatímco v některých zemích západní Evropy je vakcínou plně chráněno okolo čtyř pětin dospělých, státy jako Bulharsko či Rumunsko jich naočkovaly méně než třetinu.

“Pandemie je maraton, nikoli sprint,” prohlásila německá politička, podle níž by se měli proti covidu-19 nechat očkovat i další lidé. “Měli bychom udělat vše pro to, abychom předešli pandemii neočkovaných,” dodala v narážce na údaje z nemocnic, kde nyní tvoří velkou část nových pacientů lidé bez očkování.

Klíčové pro úplné vymýcení viru podle ní ale bude, jak rychle se podaří dostat vakcíny k lidem v mimoevropských zemích, kde je zatím naočkováno jen mizivé procento populace. K dosud slíbeným 250 milionům dávek proto EU do poloviny roku přidá dalších 200 milionů.

Von der Leyenová rovněž potvrdila již loni ohlášený vznik nové agentury označované zkratkou HERA, jejíž vytvoření komise schválila v úterý a podrobnosti představí ve čtvrtek. “Tento úřad bude obrovským přínosem, abychom si do budoucna dokázali dříve a lépe poradit se zdravotními hrozbami,” dodala předsedkyně komise.

Zpravodaj

EK schválila využití vakcíny firmy Moderna v zemích EU

6 ledna, 20217 ledna, 2021
by andrlovak1

Amsterodam/Brusel 6. ledna (zpravodaj ČTK) – Evropská komise dnes schválila podmínečnou registraci vakcíny firmy Moderna v zemích Evropské unie. Unijní exekutiva oznámila povolení již druhé očkovací látky proti covidu-19 v tiskové zprávě. Členské státy budou mít spolu s vakcínou firem Pfizer a BioNTech, kterou již začaly všechny země používat, k dispozici celkem 460 milionů dávek. EU má také dalších jeden a půl miliardy dávek nasmlouváno u dalších čtyř výrobců, jejichž přípravky na schválení teprve čekají.

EK souhlas opřený o podporu všech členských zemí vydala jen několik hodin poté, co vakcínu po zrychleném hodnocení doporučila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). “Tato vakcína nám dává další nástroj k překonání současné krize,” uvedla šéfka agentury Emer Cookeová. EMA bude podle ní nadále monitorovat údaje o bezpečnosti a efektivitě této vakcíny, které jí musí výrobce poskytovat. Agentura doporučila aplikaci vakcíny pro pacienty starší 18 let.

EK v posledních dnech čelila kritice politiků z některých zemí, podle nichž nezajistila dostatek látek pro co nejrychlejší distribuci. Komise to odmítla s odůvodněním, že problém je v současnosti hlavně v nedostatečných výrobních kapacitách. Unijní státy začaly od konce loňského roku různým tempem očkovat první schválenou látkou, které by měly do konce září dostat celkem 300 milionů dávek. Po schválení komisí budou moci začít využívat i druhou vakcínu, které pro ně Brusel v loni podepsané smlouvě zajistil 160 milionů dávek. Do Česka by měly postupně zamířit až tři miliony dávek této látky.

“Budeme mít více než dost bezpečných a efektivních vakcín k ochraně všech Evropanů,” uvedla po dnešním schválení druhé očkovací látky předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová doplnila, že díky druhé vakcíně se “zvýší rychlost” distribuce očkovacích látek po EU. Samotné tempo očkování podle ní závisí na členských státech.

Látka společnosti Moderna má proti přípravku firem Pfizer a BioNTech výhodu v tom, že nemusí být skladována při extrémně nízkých teplotách, a bude proto jednodušší ji distribuovat až k samotným pacientům. I tato vakcína by ovšem pro maximální ochranu měla být podávána ve dvou dávkách, přičemž druhé očkování se má provádět čtyři týdny po prvním. Stejně jako u první v EU již používané vakcíny je podle výrobce účinnost očkovací látky okolo 95 procent.

Podle EMA tyto statistiky potvrdilo testování s účastí 30.000 lidí. Více než devadesátiprocentní účinnost měla vakcína také u rizikových pacientů. Mezi nejběžnější vedlejší účinky očkování patří bolest či otok v místě vpichu, únava, malátnost, zvýšená teplota či bolení hlavy.

Protože byla vakcína schválena podmínečně, musí její výrobce průběžně v následujících dvou letech dodávat další klinická data. Další testy by měly mimo jiné prokázat, jak dlouho vakcína chrání před covidem-19, jak dobře brání závažnému průběhu nemoci, jak účinně chrání pacienty s oslabenou imunitou, děti a těhotné ženy či zda dokáže zabránit i případům nemoci bez příznaků.

Komise podepsala smlouvy na společné nákupy vakcín také s firmami AstraZeneca, Johnson&Johsnon, CureVac a Sanofi-GSK. Nejblíže schválení je látka první jmenované společnosti, kterou už začala nouzově očkovat například Británie. EMA však v prosinci uvedla, že pro její doporučení potřebuje od výrobce další údaje.

kpc mka jd

Duben

Květen 2025

Červen

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

26
27
28
29
30
31
1

Květen

25

6:00 am - 9:00 pm

O SLE

Kalendář akcí

Květen 2025

Květen

25

Květen

26

Květen

27

Květen

28

Květen

29

Květen

30

Květen

31

Červen

1

Červen

2

Červen

3

Červen

4

Červen

5

Červen

6

Červen

7

Červen

8

Červen

9

Červen

10

Červen

11

Červen

12

Červen

13

Červen

14

Červen

15

Červen

16

Červen

17

Červen

18

Červen

19

Červen

20

Červen

21

Červen

22

Červen

23

Červen

24

Červen

25

Červen

26

Červen

27

Červen

28

Červen

29

Červen

30

Červenec

1

Červenec