BFM: Agresivita, horší soustředění, stres aneb dopady vedra na…

NÁRŮST AGRESIVITY

Nejviditelnějším příznakem našich přehřátých mozků je bezpochyby nárůst agresivity. Je to jev, který pozoruje mnoho profesionálů přicházejících do styku s veřejností, například policisté a zdravotníci.

„Po prvních 48 hodinách horkého počasí pozorujeme nárůst agrese, který může přerůst až ve fyzické násilí,“ uvedl vědec a psychiatr v nemocnici v Marseille Guillaume Fond. „Naštěstí se to netýká celé populace. Ale lidé, kteří mají sklony k agresi, v teplých dnech snáze přejdou od slov k činům,“ dodává Fond.

Míra agresivity je jen těžko měřitelná, vědci přesto potvrdili vyšší počet násilných trestných činů v horkých dnech. Tento závěr potvrzují například studie z Finska, Spojených států nebo Jihoafrické republiky.

Analýza zveřejněná v odborném časopise Science a shrnující více než 60 studií na toto téma dospěla k závěru, že počet lidských konfliktů všeho druhu roste v případě vysokých teplot i při jiných významných klimatických výkyvech.

MÉNĚ SOUSTŘEDĚNÍ STUDENTI

Teplo nás také rozptyluje od soustředění se, zhoršuje naši paměť a obecně naši schopnost zpracovávat informace. Nejlépe je to poznat na studentech a jejich učení se.

Vědci analyzovali výsledky milionů studentů v testech PSAT, které předcházejí přijímacím zkouškám na vysoké školy v USA. „Bez klimatizace, pokud je ve školním roce o jeden stupeň Fahrenheita víc (zhruba 0,5 stupně Celsia), schopnost učit se klesá o jedno procento,“ shrnuli vědci závěry svého bádání v analýze zveřejněné v roce 2020 v časopise American Economic Journal.

Horko dopadá i na nejmenší děti. „Vlny veder ovlivňují schopnost dětí soustředit se a učit se, což ohrožuje jejich vzdělávání,“ varovala loni v červenci zpráva UNICEF.

KORTIZOL, HORMON STRESU

Vliv horka na naši mysl lze vysvětlit několika způsoby, jedním z nich je chemie. „Mozek je stejně jako celé lidské tělo z 80 procent tvořen vodou a trpí horkem,“ vysvětluje Jérôme Palazzolo, psychiatr a výzkumný pracovník na univerzitě v Nice. „V reakci na snížení zavodnění mozku tělo aktivuje adaptační mechanismus, jehož výsledkem je zvýšená sekrece kortizolu a adrenalinu, hormonů, které nás uvádějí do stavu extrémní ostražitosti. To u některých lidí vede ke stresu nebo dokonce k úzkosti,“ vysvětluje Palazzolo.

Horko ovlivňuje náš spánek, a tak nepřímo dopadá i na naši mysl. „Horko brání v kvalitním spánku. Budí nás a narušuje naše spánkové cykly (lehký, hluboký, REM…). A už dlouho víme, že spánek ovlivňuje náš duševní stav,“ uvádí Palazzolo.

„Nejde ani tak o vedra, jako o noční teploty,“ zdůrazňuje Fond. „Pokud je (teplota) příliš vysoká, zhoršuje to naši schopnost regenerace,“ dodává.

EKOLOGICKÁ ÚZKOST

K těmto fyzickým reakcím na vedro se v poslední době přidal další fenomén: ekologická úzkost. Tento termín, který se poprvé objevil kolem roku 2020, je definován jako utrpení a úzkost pociťované v souvislosti se změnou klimatu a kvůli ničení biologické rozmanitosti člověkem.

„Ekoúzkost vzniká v důsledku prudkého uvědomění si klimatické situace v kombinaci se silným pocitem bezmoci,“ popisuje psychiatr Fond, který zdůrazňuje, že se „v žádném případě nejedná o psychickou poruchu“. „Ve skutečnosti jde spíše o zdravou reakci,“ zdůrazňuje tento člen výzkumné komise pro zdraví a klima při nemocnici v Marseille.

Pro lidi, kteří trpí ekologickou úzkostí, nejsou horka synonymem prázdnin a odpočinku. S množícími se vlnami veder a každoročním překonáváním rekordů je pro ně těžké nemyslet na globální oteplování.

„Není to důvod ke konzultaci, ale je to něco, o čem hodně mladých pacientů mluví,“ říká Fond.

Všechny tyto faktory dohromady pak vytvářejí léto, které pro některé lidi opravdu není jednoduché. Někteří psychiatři, jako například Američanka Cynthia Rosenthalová, jdou tak daleko, že hovoří o sezonní depresi. Vedle zimních depresí by se tak teď stále častěji mohly objevovat i deprese letní.