Péče domácích sester se podle MZd dostává desetině potřebných,…

Péče doma je přitom podle odborníků pro veřejné zdravotnictví levnější než opakované pobyty na akutních lůžkách nemocnic. Do roku 2040 se navíc počet seniorů na 85 let zdvojnásobí.

„Komunitní ošetřovatelská péče nemá dostatečné kapacity. Velké množství těchto pacientů umírá na akutních lůžkách nemocnic. V řadě regionů není dostatečně dobudován prstenec komunitních ošetřovatelských služeb,“ řekl Dušek.

Senioři v současné době čerpají asi 40 procent nákladů na zdravotní péče. „Cílem je nasměrovat tu péči tak, aby se snížil počet hospitalizací, nebo aby nebyly příliš dlouhé. Aby se po hospitalizaci mohl pacient vrátit do vlastního sociálního prostředí, kde se o ně dokázal více postarat jejich praktický lékař,“ řekla Hana Vaňková z České geriatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

V současnosti podle dat MZd žije s omezenou soběstačností asi 70.000 lidí nad 75 let. O třetinu z nich se starají jejich rodiny, pětina je v některém ze sociálních zařízeních. „Starý člověk, který si udrží co nejlepší funkční stav, tak je to ve výsledku i ekonomický přínos. I když náš první cíl je kvalita života,“ dodala Vaňková.

Kapacit se nedostává ani v lůžkové péči nebo lékařů specializovaných na geriatrii, tedy oboru zaměřeném na starší nemocné s kombinací několika chorob, silnou medikací a omezenou soběstačností. Geriatrů je 138, skoro čtvrtina z nich v penzi či předdůchodovém věku. Podle Duška je jich třeba až trojnásobek. Loni atestovalo 15.

„Chceme, aby každý student, který opustí lékařskou fakultu, měl alespoň základní informace o geriatrii,“ uvedla Eva Topinková z odborné společnosti. Potřeba jsou proto podle ní geriatrické kliniky u každé lékařské fakulty, kde by mohli mít studenti stáže.

Lůžek geriatrie je 439 na 18 pracovištích, podle odborných doporučení je vhodné 0,2 lůžka na 1000 obyvatel, tedy zhruba 2000. Ambulancí 57, doporučení je jedna v každém okrese, skoro třetina je ale v Praze. MZd na dotace na vznik nových lůžek a ambulancí vyčlenilo 2,5 miliardy korun, zatím se vyčerpala polovina. Žádosti přijímá do října, zmírní pro ně podmínky.

Základním prvkem národního plánu je podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) zlepšení kvality života a soběstačnosti pacientů. Lékaři se mají kromě kontroly předepsaných léků zaměřit také například na prevenci pádů a úrazů, řídnutí kostí nebo podvýživu. K tomu je podle Topinkové potřeba i speciálně zaměřený výzkum.

„Chceme třeba vědět, jestli očkování starých lidí je stejně bezpečné, stejně efektivní, kolik nás stojí a jestli je tak účinné,“ uvedla jeden z příkladů. Vědci by se podle ní měli zaměřit i na efekt jednotlivých forem péče pro seniory nebo jejich výživu. „Ukazuje se, že starší organismus potřebuje více bílkovin než mladší,“ dodala.