Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Prevence a léčba

Zájem o léčbu ketaminem v brněnském centru díky smlouvám s pojišťovnami vzrostl

  • 19 srpna, 202427 srpna, 2024
  • by budskap

Centrum otevřela v březnu Společnost Podané ruce. Zaměřuje se na lidi, kterým standardní léčba nepomohla. Ketaminem asistovaná psychoterapie (KAP) může podle odborníků prospět zejména lidem trpícím těžkou depresí, posttraumatickou stresovou poruchou či úzkostnými poruchami. Používá se také ke zmírnění závislostí, a to nejen na návykových látkách, ale také třeba na sociálních sítích, nakupování nebo pornu. Psychedelika mají působit jako nástroj k zesílení a otevření psychických procesů

“Aktuálně máme tři podání ketaminu týdně. Tomu odpovídá počet indikací či příprav. Klasická psychiatrická ambulance funguje dvě odpoledne a naplňuje se. Stále jsme ale schopni dát termín v horizontu týdnů nebo měsíce. Vzhledem k všeobecné nedostupnosti péče je to zatím dobrý výsledek,” uvedl Cink. Zájemce o KAP musí nejprve absolvovat rozhovor a vyšetření, aby odborníci prokázali, že je pro něj léčba vhodná. “Nejčastěji máme v péči pacienty s diagnózami deprese a úzkostí. Často se jedná o klienty rezistentní na jinou formu léčby,” dodal psychiatr.

Podle něj dosud převažují pozitivní výsledky. “Samozřejmě máme i klienty, u kterých léčba nesplnila očekávání a kteří zareagovali pouze velice málo. Dle studií je ale asi deset až 20 procent pacientů odolných i na léčbu ketaminem. Naše pozorování tento předpoklad potvrzuje. Na závažné nežádoucí účinky jsme zatím nenarazili,” dodal Cink.

Prevence a léčba

Lidé se za migrénu stydí, zbytečně potom trpí

  • 3 prosince, 2021
  • by andrlovak1

 

Praha, 29. 11. 2021 – Pro tisíce lidí je obtížné si připustit, že za jejich bolestmi hlavy, závratěmi, zvracením a dalšími projevy je ve skutečnosti onemocnění zvané migréna. A že ji lze léčit a příznaky mírnit. Z obavy z posměchu okolí nemoc sami před sebou zlehčují. Na to, aby tito lidé migrénu nepodceňovali a své potíže řešili, upozorňuje sdružení Migréna-help, které i z tohoto důvodu uspořádalo 25. listopadu online pacientské setkání s názvem Migréna nás spojuje.

 

„Představte si, že žijete ve společnosti, kde se o migréně mluví převážně jako o obyčejné bolesti hlavy zvládnutelné sklenicí vody nebo procházkou na čerstvém vzduchu. Migrénu také často společnost vnímá jako jakési fňukání neschopných paniček či jako vrtoch hysterických či neurotických žen, které se nedokáží vyrovnat se stresem, případně jako výmluvu při odmítnutí sexu,“ vysvětluje Rýza Blažejovská, předsedkyně pacientské organizace Migréna-help. „Migréna má jednoduše pověst něčeho banálního a v podstatě smyšleného. Existují lidé s migrénou, kteří tento status quo rovněž zastávají, protože je jednoduše součástí jejich mentální výbavy, která jim byla společností vštípena. A potom si přesto, že zažívají intenzivní bolesti, opakovaně říkají – v souladu s všeobecným názorem – že to přece nic není. Čtyřikrát, osmkrát, patnáctkrát či dvacetkrát do měsíce jsou paralyzováni zneschopňujícími bolestmi a do toho zažívají těžké pocity viny, méněcennosti či studu, že nejsou schopni se s migrenózními stavy sami vyrovnat. Tomuto procesu se odborně říká sebestigmatizace.“ Podle specialistky na destigmatizaci z Národního ústavu duševního zdraví Terezy Blažejovské je jednou z příčin takového stavu nedostatečné povědomí společnosti o tom, co migréna skutečně je. Právě nepochopení a nepřítomnost vlastní zkušenosti s nemocí vede okolí k jejímu podceňování a tlaku na nemocné, aby migrénu shazovali sami před sebou. Tato sebestigmatizace pak vede k tomu, že si pacienti nedojdou pro odbornou pomoc a trpí zbytečně dál. Podle Terezy Blažejovské by změnu mohla přinést právě činnost pacientské organizace. „Změny postojů a emocí, které jsou s migrénou v naší kultuře a společnosti spojeny, je možné docílit mimo jiné otevřeným sdílením prožitků. Víme, že právě setkání s někým, kdo dokáže o své zkušenosti dostatečně otevřeně a smysluplně mluvit, má na stigma a jeho snížení velký vliv,“ doplňuje psycholožka.

 

Podle neuroložky MUDr. Evy Medové z Centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy Fakultní nemocnice Královské Vinohrady zlehčuje nebo popírá své potíže asi třetina jejích pacientů, někteří zašli za lékařem až po dvaceti letech, kdy s migrénou žili bez jakékoli systematické léčby. „Jsou to především lidé, u nichž se nemoc vyskytovala v rodině, měla ji například maminka a oni to vnímají tak, že bolesti a další projevy migrény jsou normální a musí se vydržet,“ popisuje neuroložka. Podle ní by pacienti měli zamířit k praktickému lékaři, ten je odešle k neurologovi a ten případně do specializovaných center pro léčbu bolesti hlavy – v Česku jich je přes 30. V centrech pomůže lidem s nejtěžší formou migrény například biologická léčba. „Pojišťovny proplácí již téměř dva roky biologickou léčbu specificky vyvinutou pro prevenci atak migrény. Ta umí snížit počet záchvatů až o polovinu a více, zkracuje trvání atak a zmírňuje jejich intenzitu. Kromě toho pozorujeme u biologických léků minimum nežádoucích účinků,“ dodala neuroložka MUDr. Eva Medová. Pokud se pacienti setkají s nepochopením u lékaře – což se vzhledem ke stigmatizaci onemocnění dle Migréna-help rovněž stává – je vhodné se na pacientskou organizaci obrátit.

 

Akce pořádané právě organizací Migréna-help se zúčastnily desítky lidí, kteří si vyslechli rady a přednášky odborníků, zúčastnili se virtuálních workshopů zaměřených na fyzioterapii nebo se poradili u odborníků na psychosomatiku.

Migréna-help také pořádá pravidelná setkání v rámci tzv. svépomocných skupin, kde si lidé s migrénou pomáhají ve zvládání náročných životních situací spojených s jejich onemocněním: www.migrena-help.cz/svepomocne-skupiny, a příští rok chystá sérii webinářů zaměřených právě na destigmatizaci migrény. Záznam setkání Migréna nás spojuje je možné zhlédnout na www.migrena-help.cz/zaznam-festivalu.  

 

O Migréna-help

Migréna-help je první pacientská organizace v České republice podporující osoby s migrénou a jejich blízké. Šíří osvětu, poskytuje informační servis a poradenství, koordinuje setkávání svépomocných skupin, zprostředkovává psychoterapii, realizuje průzkumy apod. Jde o neziskovou organizaci, která své služby nabízí za symbolický poplatek nebo zdarma.

 

O léčbě migrény

V současné době je na migrénu k dispozici účinná léčba, která se dělí na akutní a preventivní. V případě, že má pacient jen čtyři dny s migrénou (MMD) do měsíce a pomůže mu od bolesti tableta léku ze skupiny triptanů, stačí akutní léčba a není třeba nasazovat preventivní léčbu. Ovšem při vyšším počtu dnů s migrénou – pět a více do měsíce – dochází k výraznému snížení kvality života pacienta. Zde je vhodné nasadit preventivní (tzv. profylaktickou) léčbu, jejímž cílem je snížit počet a intenzitu záchvatů a omezit délku jejich trvání. Více na www.migrena-kompas.cz. S nemocí pomáhá lidem také mobilní aplikace Migréna Kompas vyvinutá společností Pears Health Cyber a podpořená společností Teva Pharmaceuticals CR. Uživatelům umožňuje zaznamenat jednotlivé záchvaty, jejich délku, intenzitu a užité léky. Aplikaci si do této doby nainstalovalo 4 491 uživatelů

 

Kontakt pro novináře:

Mgr. Markéta Pudilová, marketa@mavepr.cz, +420 776 328 470

Mgr. Veronika Ostrá, veronika@mavepr.cz, +420 776 245 881

 

 

 

 

 

Prevence a léčba

Příběh pana Františka: Covid mu způsobil nejhorší záchvat migrény…

  • 3 prosince, 2021
  • by andrlovak1

„Bylo to, jako by mi chtěl někdo rozetnout hlavu sekyrou,“ popisuje František Havlík (38) z Prahy ataku migrény, která jej postihla po prodělaném covidu v srpnu loňského roku. Do té doby prý žádný z jeho záchvatů migrény nebyl takto silný.

 

Migrénou trpí František od roku 2017, v tu dobu se mu však nemoc projevovala pouze zvýšenou únavou, kterou zaháněl pitím kávy. Zlom nastal o rok později. „Jednoho dne jsem jako každé ráno vstal, udělal si snídani a šel poklidit byt. V momentě, kdy jsem luxoval a byl v předklonu, se mi prudce zatočila hlava. Vzápětí mě rozbolela levá půlka hlavy v oblasti spánku a objevila se krutá pulzující bolest, která se každým pohybem stupňovala, až jsem nebyl schopný dál fungovat. Myslel jsem si, že jsem jen přepracovaný,“ říká František, který pracuje jako servisní technik.

 

I přes to, že se František snažil více odpočívat a méně pracovat, byly bolesti hlavy a závratě stále častější. Ve chvíli, kdy měl záchvaty migrény dvakrát do měsíce, se rozhodl navštívit praktického lékaře. Nejrůznější vyšetření nic neprokázala a předepisované léky nezabíraly. V tu dobu ještě František ani jeho lékař netušili, že se jedná o migrénu. Po tom, co se závratě zvyšovaly a přidaly se k nim i problémy se zrakem, navštívil František postupně rehabilitaci, oční lékařku a nakonec neurologii. Ani tady mu však nedokázali pomoci. „Když jsem se při druhé návštěvě svěřil paní neuroložce s tím, že se mi stavy stále zhoršují, vypadalo to, že mi nevěří. Přečetla si lékařské zprávy a došla k závěru, že trpím psychickými a úzkostnými stavy, a předepsala mi antidepresiva,“ popisuje František. Po tom, co ani vysvětlování, že žádnými depresemi ani úzkostmi netrpí, nepomáhalo, rozhodl se František navštívit jiného neurologa. Ani tady však neuspěl. „Lékař byl se mnou za pět minut hotový. Řekl mi, že jsou moje problémy psychické a ať dál beru léky na psychiku, i když měl v lékařské zprávě napsané, že mi nepomáhají,“ popisuje František. „V tu dobu už jsem měl k lékařům nedůvěru a připadal jsem si jako hypochondr,“ pokračuje a dodává, že mu nemoc komplikovala i pracovní život. „V práci to bylo neúnosné, byl jsem pořád unavený a musel jsem se přemáhat. Styděl jsem se za svůj stav. Když jsem měl záchvatů migrény hodně, tak se mi z toho chtělo i brečet. Je hrozné, když trpíte a nikdo vám nedokáže pomoci,“ říká František.

 

Kýžené pomoci se mu dostalo až v centru pro léčbu bolesti hlavy, které si svépomocí našel na webových stránkách organizace Migréna-help, která pomáhá lidem s migrénou. Diagnóza zněla jasně – migréna s aurou (stavy, kdy má pacient poruchy vidění se záblesky, ale i závratě a další projevy). V diagnostice nemoci pomohl lékařům mimo jiné i migrenózní deník, který si František vede jak klasickou cestou, tak přes mobilní aplikaci Migréna Kompas. Ihned po zjištění diagnózy předepsal lékař Františkovi léky na migrénu, které okamžitě zabraly, a z devíti záchvatů za měsíc se staly dva. „Ta úleva byla obrovská. Najednou mi nevadily ani zvuky, nebo světlo,“ říká František, který se s tím, že má opravdu nemoc a ne pouze občasné bolesti hlavy, smiřoval déle než rok.

 

I přes to, že již svou migrénu úspěšně léčil, objevovaly se někdy i horší stavy. Jednou, kdy již byla situace neúnosná, se musel svěřit nadřízenému. „Bál jsem se, jak na to bude reagovat. Myslel jsem si, že mě bude podezírat z toho, že se mi nechce pracovat, nebo že bude mé stavy zlehčovat. Byl jsem ale překvapený, jak to on i moje rodina vzali v pohodě a jak moji nemoc pochopili,“ říká František a přiznává, že dokud sám záchvat migrény nezažil, myslel si, že je to jen výmluva nebo obyčejná bolest hlavy. „Když ji poznáte na vlastní kůži, změníte hodně rychle názor,“ říká František.

 

Ve chvíli, kdy se všechno zdálo na dobré cestě, však přišla další rána – koronavirus, který se nevyhnul ani Františkovi. Během samotné nemoci ataky migrény u Františka zcela ustaly, po uzdravení ale přišly v o to větší síle. „Záchvaty migrény přišly po covidu v tak silné intenzitě, že jsem myslel, že bolest nezvládnu. Bylo to, jako by mi někdo vrtal do hlavy šroubovákem. Navíc místo pár hodin trvaly dva dny v kuse,“ popisuje František nejhorší migrenózní ataky svého života. Koronavirus navíc spustil Františkovi řadu dalších komplikací. Léky, které na ně bral, mu migrénu znova zhoršily. Díky vhodné léčbě se mu však jeho stav pomalu, ale jistě vrátil do normálu. „Teď už mám migrénu zase zklidněnou, tak dva záchvaty do měsíce,“ říká František, který v říjnu opět nastoupil do práce. „Migréna vás zastaví a řekne, abyste zbrzdili, naučí vás myslet i na sebe, odpočívat a relaxovat, to jsem předtím nedělal,“ uzavírá František.

 

Zpravodaj

Více pohybu lidí by zdravotnictví ušetřilo 90 až 130…

  • 27 září, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 27. září (ČTK) – Dostatek pohybu lidí by mohl českému zdravotnictví ušetřit 90 až 130 miliard korun za rok. Pohyb totiž zlepšuje stav pacientů s mnoha diagnózami, včetně obezity, cukrovky a kadiovaskulárních nemocí, které jsou nejčastější příčinou úmrtí v Česku. Vyplynulo to z vyjádření odborníků na dnešní konferenci Pohyb na předpis. Letos se z vekonference veřejného zdravotního pojištění na zdravotní péči vynaloží přes 300 miliard korun.

Podle odborníka na tělovýchovné lékařství Martina Matoulka je pohyb nejblíže definici ideálního léku, protože se hodí pro všechny, nemá žádné vedlejší účinky a léčí více nemocí najednou. Vedle kardiovaskulárních problémů a cukrovky má pozitivní vliv také na krevní tlak, depresi, řídnutí kostí nebo nádorová onemocnění. “Lépe fyzicky zdatní také lépe zvládnou srdeční příhodu nebo léčbu rakoviny,” řekl Václav Bunc z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.

Náklady zdravotnictví na sníženou fyzickou zdatnost odborníci odhadují na šest až devět miliard korun ročně, na obezitu asi 15 až 30 miliard a u srdečných a cévních nemocí to může být až 50 miliard korun ročně. “Studie prokazují, že 1,5 kilometru denní chůze v proměnlivém terénu může snížit riziko Alzheimerovy demence o 30 procent,” dodal Bunc.

Za poslední dvě dekády se přitom zdatnost populace snížila téměř o třetinu, naopak obezita se zvýšila o 20 procent. Ta navíc o 80 procent zvyšuje riziko cukrovky druhého typu a vysokého tlaku.

Podle viceprezidentky Hospodářské komory ČR Ireny Bartoňové-Pálkové nedostatek pohybu Čechů zvyšuje náklady i firmám. Pokud by každý zaměstnanec byl v práci kvůli nemoci o několik dní několik dní méně, ušetřilo by se asi deset až 12 miliard korun, uvedla.

Podle Jany Havrdové z České asociace fitness jsou praktičtí lékaři připraveni pohyb pacientům doporučovat. Spolupráci je ale třeba nastavit. “Musí vzniknout spolupráce mezi osvícenými lékaři a sportovním prostředím,” dodala. Zaznívala i myšlenka hradit pohybové aktivity z veřejného zdravotního pojištění. V současné době zdravotní pojišťovny už přispívají na pravidelný pohyb z fondů prevence. Lidé mohou čerpat řádově stovky korun za rok na pravidelné cvičení, permanentky na plavání a podobně.

Podle Bunce v současné době nedokáže 60 až 70 procent dětí zvládnou aktivy, které by vzhledem ke svému věku měly. U dospělých je to 30 až 40 procent, u seniorů 13 až 17 procent. Podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2015 je přímým viníkem desetiny všech světových úmrtí nedostatek pohybu. Zprostředkovaně až třetiny. Mezi 90 a 120 minutami pohybu týdně má podle studií jen asi 16 až 18 procent české populace.

 

 

Kalendář akcí

Březen

Duben 2025

Květen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
28
29
30
1
2
3
4
Duben

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
5
6
7
8
9
10
11
Květen

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

5

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

6

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

7

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

8

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

9

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

10

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
12
13
14
15
16
17
18
Květen

11

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

12

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

13

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

14

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

15

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

16

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

17

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
19
20
21
22
23
24
25
Květen

18

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

19

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

20

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

21

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

22

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

23

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

24

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
26
27
28
29
30
31
1
Květen

25

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

31

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS