Videoseminář Depresivní stavy a úzkostné poruchy v době druhého jara covidové epidemie nám umožňují srovnání s dřívějšími typickými sezonními stavy, vedou k zamyšlení nad podobností se stavy v krizových situacích a neposledně jde o výzvu, jak nejlépe mohou lékaři svým pacientům s těmito poruchami pomoci.
Prevence a léčba Centrum v Bělehradské ulici provozuje organizace Péče o duševní zdraví. Pomáhá lidem s duševním onemocněním, jako je schizofrenie či těžké chronické deprese. Klienti tam mohou trávit volný čas. Volně přístupné je centrum v úterý odpoledne a pátek dopoledne, v ostatní časy ve všedních dnech po domluvě s personálem.
“Vzhledem k tomu, že se zařízení rozrostlo o zdravotnický personál a hlavně výrazně navýšilo počty klientů, bylo nutné kapacitně navýšit i prostory střediska,” řekl náměstek primátora Jakub Rychtecký (ČSSD).
Jsou tam nové kanceláře, konzultační místnosti i ordinace psychiatra, také denní centrum, kam mohou klienti přijít, setkávat se s ostatními a v případě potřeby se i umýt a vyprat si oblečení.
Pracovníci s klienty řeší léčbu diagnostikovaného onemocnění i osobní rozvoj, budování sebedůvěry, navazování vztahů, návrat k volnočasovým a pracovním aktivitám. Tým spolupracuje také s blízkým okolím klientů, jeho lékaři či dalšími odborníky a institucemi, uvedl vedoucí střediska Artem Vartanyan.
“Nabízíme klientovi podporu v místě, kde se cítí bezpečně, ideálně doma. Tak, aby nemusel být hned hospitalizován v nemocnici či jiném zařízení. V kontaktu s ním můžeme být i několikrát denně, kontakt nepřerušujeme ani v době jeho hospitalizace,” uvedl sociální pracovník centra Jan Rybička.
Pardubice podporují centrum dotacemi na letošní a příští rok dostane celkem 621.200 korun. Na rekonstrukci radnice dala 1,5 milionu korun. Zřízení center duševního zdraví vychází ze Strategie reformy psychiatrické péče a jejich cílem je začlenění lidí s dlouhodobým duševním onemocněním do běžného života. Pardubické centrum vzniklo v roce 2019.
Děti a mateřství “Problém je, že lidé, kteří si psychiatrii vyberou, jsou zklamaní, když přijdou do psychiatrické nemocnice a vidí systém péče, který jim nic neříká,” vysvětil Anders, který je od počátku u reformy psychiatrické péče. Ta má omezit lůžka v 18 velkých psychiatrických nemocnicích ve prospěch komunitní péče. Například největší PN Bohnice jich má aktuálně kolem tisíce.
Vznikat by podle něj mělo také více psychiatrických lůžek akutních, která jsou přímo v nemocnicích. Ze současných více než 200 nemocnic má oddělení pro psychiatrické pacienty jen 30. Psychiatra podle něj v současné době navštěvuje asi 700.000 lidí, přičemž včetně léčených primárně s další diagnózou jich může být až 1,1 milionu. Nárůst počtu pacientů ale nenásleduje počet zájemců o obor, lékaři tak mají na každého méně času.
Přetíženým lékařům v ambulancích mohou ulevit i terénní týmy, takzvaná Centra duševního zdraví, které jsou součástí reformy. Jejich týmy složené z lékařů, ale i sestry nebo sociálního pracovníka, navštěvují doma pacienty, kteří by bez jejich péče museli být umístění v psychiatrické nemocnici. Ideálně by jich mělo být kolem stovky, reálný je vznik zhruba 70. Pokud s pacientem pracují už v době akutní hospitalizace, může se jeho pobyt v nemocnici zkrátit i na pětinu, což uspoří i finanční náklady.
Téměř polovinu antidepresiv podle Aderse předepisují praktičtí lékaři, kteří tak přebírají péči o méně náročné pacienty. Odborná společnost se jim snaží rozpoznávání duševních nemocí a jejich léčbu usnadnit. “V ideálním světě by to mohlo být tak, že jenom ti nejtěžší pacienti budou referovaní k léčbě psychiatrem,” řekl. Pozitivem je také to, že lidé jdou k praktikovi ochotněji než k psychiatrovi, protože je to stále spojeno s jistou stigmatizací, dodal.
Největší nedostatek je psychiatrů pro děti, proto již bylo umožněno, aby se o pacienty starší 15 let starali lékaři pro dospělé. “Když si máte vybrat mezi náročností péče o dětské pacienty, kde potřebujete především pracovat s rodinou, versus ti dospělí, tak samozřejmě ten gradient vede k tomu, že lékaři mají víc pacientů dospělých než dětských,” dodal. Podle něj chtějí dětské psychiatry více motivovat i pojišťovny.
Epidemie covidu-19 podle průzkumů českých odborníků zásadní dopady na duševní zdraví neměla. Zhoršil se ale často zdravotní stav lidí, kteří už se s psychickými potížemi léčili. Některým lékařům řada pacientů i přibyla. “Systém je v současnosti sice přetížený, ale stále funguje,” řekl. Průzkum týkající se duševního zdraví porovnával data z let před pandemií proti roku 2020 a další dotazníkové šetření by se mělo spustit v těchto dnech. “Stoupá napětí ve společnosti, máme za sebou spoustu politicko-společenských událostí, blíží se Vánoce a také se zkracuje doba slunečního svitu,” vypočítal Anders možná rizika.
Prevencí vzniku duševních chorob je podle něj posilování odolnosti vůči stresu, například tělesným cvičením, pravidelnou a zdravou stravou, ale i sociální aktivitou. Vliv má i dostatek slunečního svitu a málo světla, zejména z elektronických zařízení, před spaním.
Prevence a léčba “Velice ohroženou skupinou jsou děti, protože dlouho byly doma, bez kamarádů, bez koníčků. Děti, kterým covid-19 sebral školní prostředí, čím dál častěji trpí úzkostmi, depresemi, sociální fobií i sebepoškozováním. Ti starší více uvažovali o sebevraždě,” uvedl Ostatník. Dodal, že nouzový stav byl pro studenty stresující a třetina z nich měla deprese.
Podle psychiatra se navíc v budoucnu ještě může projevit zvýšený nárůst počtu sebevražd. “K nárůstu sebevražd může dojít teprve se zpožděním. Pohled do historie pandemií a přírodních katastrof ukazuje, že často zpočátku dochází ke krátkodobému poklesu sebevražd a nárůst následuje až později,“ řekl psychiatr.
Dodal, že sebevražda je komplexní důsledek mnoha faktorů. Například omezení sociálních kontaktů sice bylo jednou ze zásadních zbraní proti šíření koronaviru, ale vedlo k sociální izolaci, a může tak přispívat k sebevražedným myšlenkám. “Časté sledování mediálních informací o vývoji pandemické situace může zvyšovat úzkost, obavy, strach a celkově ovlivňovat duševní zdraví. Vliv ekonomického stresu je obecně spojen s vyšší mírou sebevražd. Zároveň omezení prezenčního přístupu k psychoterapii či svépomocným skupinám vytváří systémové bariéry,” míní Ostatník. K vylepšení psychické pohody může podle něj přispět například pohyb, pravidelné aktivity a záliby, meditace i udržování sociálních kontaktů při zachování bezpečnostních opatření.
Podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) ročně připadá 800.000 úmrtí na sebevraždy, pokusů o sebevraždu je až 20 krát více, tedy přes 16 milionů. Počet sebevražd je v Česku nad světovým průměrem.
Prevence a léčba Program je zaměřený na zvyšování znalostí a dovedností v oblasti duševního zdraví. “To je ostatně v souladu se Strategií vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, která uvádí, že v současném vzdělávacím systému je oblast psychohygieny podhodnocena, žáci nemají potřebné kompetence, a zároveň chybí programy prevence deprese, úzkosti, škodlivého stresu a sebevražednosti,” uvedl vedoucí Výzkumného programu sociální psychiatrie v NUDZ Petr Winkler.
Pilotní podoba programu už v letech 2018 až 2020 fungovala na 25 základních školách, žáci se při něm seznámili s pěti základními tématy: duševním zdravím, emoční gramotností, vztahy, komunikací a první pomocí v oblasti duševního zdraví.
“Věříme, že pokud se program osvědčí a ukáže jako efektivní, bude možné ho posléze zprostředkovat všem žákům, i těm ze socioekonomicky znevýhodněných rodin. Větší pozornost duševnímu zdraví může pomoci dětem najít anebo si udržet duševní rovnováhu, a tím nejen zvýšit svoji kvalitu života, ale také zlepšit své výsledky ve škole, vztahy a sociální fungování jako takové,” doplnil Winkler.
Monitoring duševního zdraví ve školských institucích ukazuje například rozdíly mezi jednotlivými regiony, typy škol a podobně. Umožňuje nejen vyhodnocení efektivity preventivních a podpůrných programů, ale i reakci na výjimečné situace, jako je pandemie covid-19.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) až pětina dětí a dospívajících zažije nějakou formu duševního onemocnění. Polovina prvních příznaků duševních onemocnění se projeví již před čtrnáctým rokem věku a až tři čtvrtiny před 24. rokem. Většina nemá k dispozici včasnou pomoc nebo ji ani nevyhledává, a to z mnoha různých důvodů včetně stigmatizace. Duševní zdraví mladých podle WHO ovlivnila i pandemie.
Doporučené články Podzim je krásné období plné barevného listí a pozvolných příprav na Vánoce. Najdou se ale i tací, na které má nedostatek slunce a zkracování dne tak špatný vliv, že začne bojovat s depresí. Jak poznat její příznaky a následně s ní bojovat?
„Statistiky říkají, že příznaky deprese se „nejlépe“ a nejrazantněji rozvíjejí v listopadu. Příčinou je souběh více faktorů, hlavní jsou přírodní, dané sezonou (rapidní úbytek denního světla a venkovní teploty) a sociální (nával pracovních a společenských úkolů souvisejících s koncem roku, cíle diktované společností nejsme schopni jako jedinci splnit a máme proto pocit selhání). Můžeme se bránit různými prostředky, odbornými i domácími, s větším či menším individuálním efektem…“, uvádí MUDr. Kateřina Bičíková, vedoucí lékařka soukromého zdravotnického zařízení Program Health Plus na svém webu.
V letošním roce navíc musíme bojovat s vládními omezeními, která se odrážejí na každém z nás. O to důležitější je i prevence, díky které se můžeme nepříjemnému stavu podzimní deprese vyhnout.
Příznaky podzimní deprese jsou individuální a každého mohou postihnout v jiné míře. Mezi nejčastější ale patří:
Pokud na sobě pociťujete některé příznaky podzimní deprese, není nutné ihned vyhledávat odbornou pomoc. V případě, že situace není opravdu vážná, pomůže vám pomoci dodržování několika jednoduchých rad, jak tyto nepříjemné pocity vyhnat z domu a užít si podzim jako ostatní roční období.
Jestli je něco pro zdravou mysl opravdu důležité, je to spánek. Nastavte si pravidelný režim, díky kterému dosáhnete alespoň sedmi hodin kvalitního spánku denně. A pokud máte problém s usínáním, zaměřte se i na rituál před ním. Co takhle si dát hrnek horké čokolády, otevřít oblíbenou knihu a hodinu před ulehnutím do postele se věnovat jen sami sobe? Je to na vás, hlavně se ale vyhněte mobilu a počítači. Světlo zářící z displeje totiž podle výzkumů narušuje spánkové vzorce a snižuje tak jeho kvalitu.
A teď je na řadě dobré jídlo. Pravidelná a vyvážená strava může dokázat zázraky. Jak se říká, snídaně je základ dne, a to je pravda. Stejně tak je ale důležité každé další jídlo dne. „Pokud budete jíst aspoň trochu pravidelně a kvalitní potravu, vyhnete se zhoršením a výkyvům nálady způsobeným vynecháváním jídel.“ potvrzuje také MUDr. Kateřina Bičíková.
Nezapomínejte na pohyb, a to ani při špatném počasí. Ať už zvolíte hezkou procházku v přírodě nebo cvičení doma v obýváku, uděláte vždy dobře. Pokud totiž svému tělu dodáte dávku pohybu, odvděčí se vám vyprodukováním serotoninu v mozku, který je hormonem štěstí. A ten teď všichni potřebujeme více než jindy.
A poslední rada na závěr, buďte v kontaktu s okolím, a to i na dálku, což dnešní doba vyžaduje. Musíme teď být sice tak trochu sami, zároveň ale potřebujeme být spolu. Využijte videohovorů, klasických telefonátů nebo i zpráv, hlavně ale zůstaňte v kontaktu s těmi, které máte rádi. Protože taková společnost vás dokáže rozveselit nejvíce.
Zpravodaj Praha 6. srpna (ČTK) – V době koronavirové nákazy v Česku přibylo lidí s nejméně středně těžkými depresemi a úzkostí. Na počátku epidemie měla příznaky pětina dospělých, tedy zhruba třikrát víc než před nouzovým stavem s nařízenými omezeními. Nejvíc situace dopadala na ženy, mladé lidi a osoby, kterým se propadl příjem. Ukázala to studie čtveřice výzkumnic a výzkumníků Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR.
“Duševní zdraví respondentů se po úvodním skokovém zhoršení při nástupu pandemie postupně zlepšovalo, výskyt příznaků alespoň středně těžké deprese či úzkosti je ale v půlce června 2020 stále téměř dvojnásobný v porovnání se stavem před pandemií,” uvedl autorský tým.
Podle vědeckých zjištění trpělo v roce 2016 střední depresí a úzkostí v Česku kolem sedmi až osmi procent lidí. Podle studie to před pandemií bylo asi šest procent dospělých.
Studie vychází z projektu Život během pandemie. V něm se od poloviny března do poloviny června experti každé dva týdny ptali 3100 lidí na jejich situaci a chování. Zjištění o duševním zdraví zahrnují výsledky 1964 lidí, kteří opakovaně odpovídali na šest otázek z diagnostického dotazníku pro depresi a úzkosti. Hodnotili spánek, nervozitu, chuť k jídlu, únavu, zájem o dění a podrážděnost. Po zavedení nouzového stavu, v němž bylo Česko od 12. března do 17. května, se podíl lidí s příznaky středně těžké deprese či úzkosti zvedl z šesti na 20 procent. Postupně pak klesal. Před polovinou června se dostal na deset procent.
Autorský tým poukazuje na to, že se lidem přes noc změnil život, omezila se možnost setkávání a mnozí zůstali v osamění. Objevil se strach o blízké i vlastní zdraví, hrozil výpadek příjmů i ztráta zaměstnání. V mnoha domácnostech bylo nutné skloubit práci s výukou dětí. Zneklidňující byla nejistota kolem vývoje situace.
“Tyto a další faktory působí na různé skupiny i jednotlivce s různou intenzitou a u mnoha z nich mohou ohrožovat jejich duševní zdraví,” uvedli autoři. Podotkli, že duševní zdraví ovlivňuje i zdraví fyzické, vliv má na fungování člověka v práci, rodině i společnosti.
Před pandemií mělo minimálně středně těžké deprese kolem pěti procent mužů a sedm procent žen. Na přelomu března a dubna to bylo 26 procent žen a 13 procent mužů. Do poloviny června podíly klesly. Příznaky ale mělo stále 12 procent žen a osm procent mužů.
Příznaky depresí a úzkosti se projevovaly u 37 procent matek s potomky do 18 let a u 14 procent otců. Za velkým rozdílem by podle expertů mohlo být nerovnoměrné rozdělení péče v rodinách. Na ošetřovném zůstaly doma se školáky hlavně ženy.
Středně těžké deprese a úzkosti mělo podle zjištění i 21 procent bezdětných žen a 12 procent mužů bez potomků. Rozdíl odborníci vysvětlují většími dopady krize na ženy. Častěji pracují v odvětvích, která zasáhla omezení, a to ve službách, obchodu, pohostinství či v cestovním ruchu. Ženy také méně často uváděly, že mohou svou práci dělat na dálku z domova.
Příznaky minimálně středně těžkých depresí popsalo také 36 procent mladých od 18 do 24 let a 13 procent lidí nad 65 let. Ostatní věkové skupiny na tom byly hůř než senioři, ale lépe než mladí. Těm se také stav zlepšoval nejpomaleji. V polovině června měla příznaky čtvrtina. Autoři upozornili na to, že výsledky jsou reprezentativní jen pro seniorky a seniory s přístupem k internetu. Průzkum se totiž dělal on-line.
Podle autorů výsledky analýzy ukazují, že by psychologická podpora a služby měly být co nejvíc dostupné. Nutné je také poskytovat lidem srozumitelné informace o tom, jak mají o své duševní zdraví pečovat. Poučení o odbourávání stresu by mělo směřovat i na mladé. Je také potřeba snižovat obavy z dalšího vývoje pandemie. Koncem června si 85 procent dotázaných myslelo že nejpozději v zimě přijde další vlna nákazy. Že se nezvládne bez plošných opatření, mínily tři pětiny lidí.
ktk rot
