Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Výzkumy a studie

Digitální technologie nemají na dospívající stejné dopady, ukazují studie

  • 10 února, 2025
  • by budskap

“Zjistili jsme, že je prakticky nemožné mluvit o univerzálních efektech médií. Dopady používání digitálních technologií se liší podle způsobu jejich používání – někdo třeba sleduje stránky s násilným obsahem a někdo jiný se na internetu především učí a získává informace,” uvedl vedoucí týmu David Šmahel. Každý dospívající je jiný – někdo se s on-line nástrahami vyrovná lépe, někdo hůře, podobně jako s nástrahami alkoholu a drog.

Dopady jsou různorodé také z hlediska vlivu na náladu nebo stres. Jedna studie zjistila, že navýšení používání chytrého telefonu zvyšuje stres asi pro 20 procent adolescentů. Dospívající, kteří používali chytré telefony pravidelně po celý den, byli ve stresu více.

“Naše výsledky ukazují, že záleží nejen na čase stráveném na telefonu, ale také na způsobu, jakým je využíván. Pro rodiče a vyučující je tedy klíčové bavit se s dospívajícími nejen o tom, jak dlouho telefon vyžívají a co na něm dělají, ale také jakým způsobem a jak často ho využívají. Slibné by v tomto ohledu mohly být například různé strategie limitující různé stresující aspekty používání telefonu, jako je množství notifikací,” uvedla autorka studie Michaela Šaradín Lebedíková.

Další studie zkoumala oblast vlivu počítačových her se spoluhráči. Výsledky se lišily mezi dívkami a chlapci. Zvýšení zapojení do sociálních her vedlo u chlapců k nižší úrovní depresivní nálady i nižší osamělosti. Naopak u dívek bylo zvýšené hraní spojeno s vyšší mírou depresivní nálady a vyšší mírou osamělosti.

“To může souviset s odlišnou motivací chlapců a dívek, se kterou do her přicházejí. Například u dívek jsme zjistili, že zvýšená míra deprese vedla také ke zvýšenému sociálnímu hraní, což u chlapců nebylo. Pro dívky by tedy mohly být hry únikovým mechanismem od depresivní nálady. Ověření však vyžaduje další výzkum,” přiblížil autor studie David Lacko.

Vědci zkoumali také vliv telefonů před spaním. Oproti předpokladům zjistili, že ve dnech, kdy dospívající používali své chytré telefony před spaním více než obvykle, chodili spát o něco dříve a spali o něco déle. Současně však také zjistili, že zvýšené používání dalších médií, například notebooku, mělo na spánek negativní vliv: dospívající usínali později.

Tisková zpráva

Den duševního zdraví: Deprese a úzkosti trápí 700 tisíc Čechů,…

  • 8 října, 20248 října, 2024
  • by budskap

Praha, 8. října 2024

Duševní poruchy a nemoci se týkají stále většího počtu Čechů, jen s depresí či úzkostí se léčí téměř tři čtvrtě milionu lidí. Alarmující je stav u dětí, kde tyto problémy ohrožují až 13 % z nich. Tato data se odráží i na spotřebě psychofarmak, která dle Svazu zdravotních pojišťoven vzrostla od roku 2000 šestinásobně.

Celkové roční výdaje zdravotních pojišťoven v této oblasti přesahují osm miliard korun. Ty v sobě zahrnují jak péči, tak léky, jako jsou antidepresiva či hypnotika. „Nejvíc se vydává na léčbu schizofrenie, neurotických a stresových poruch. Spotřeba léků roste v průměru o 5 % ročně, poslední dva roky dokonce ještě rychleji,“ komentuje vývoj expertka Svazu zdravotních pojišťoven MUDr. Ludmila Plšková.

Za závažný považuje Svaz zejména vývoj u dětí, kdy duševní poruchy ohrožují každé osmé dítě. Polovina z nich se projevuje již ve školním věku. „ADHD, schizofrenie, poruchy autistického spektra, problémy s určením vlastního pohlaví, ale také deprese, která má u dětí a mladistvých dvakrát častější výskyt než u dospělých,“ vyjmenovává nejčastější obtíže MUDr. Plšková.

U léčby dětí se český zdravotní systém potýká hlavně s nedostatkem kapacit. V zemi je aktuálně jen kolem dvou stovek dětských psychiatrů a kolem stovky dětských klinických psychologů. To vede k přetížení a dlouhým čekacím dobám na vyšetření. Proto se nyní pracuje na reformě psychiatrické péče, která má rozpracovány kroky ke zlepšení do roku 2030.

Prevence a léčba

Zájem o léčbu ketaminem v brněnském centru díky smlouvám s pojišťovnami vzrostl

  • 19 srpna, 202427 srpna, 2024
  • by budskap

Centrum otevřela v březnu Společnost Podané ruce. Zaměřuje se na lidi, kterým standardní léčba nepomohla. Ketaminem asistovaná psychoterapie (KAP) může podle odborníků prospět zejména lidem trpícím těžkou depresí, posttraumatickou stresovou poruchou či úzkostnými poruchami. Používá se také ke zmírnění závislostí, a to nejen na návykových látkách, ale také třeba na sociálních sítích, nakupování nebo pornu. Psychedelika mají působit jako nástroj k zesílení a otevření psychických procesů

“Aktuálně máme tři podání ketaminu týdně. Tomu odpovídá počet indikací či příprav. Klasická psychiatrická ambulance funguje dvě odpoledne a naplňuje se. Stále jsme ale schopni dát termín v horizontu týdnů nebo měsíce. Vzhledem k všeobecné nedostupnosti péče je to zatím dobrý výsledek,” uvedl Cink. Zájemce o KAP musí nejprve absolvovat rozhovor a vyšetření, aby odborníci prokázali, že je pro něj léčba vhodná. “Nejčastěji máme v péči pacienty s diagnózami deprese a úzkostí. Často se jedná o klienty rezistentní na jinou formu léčby,” dodal psychiatr.

Podle něj dosud převažují pozitivní výsledky. “Samozřejmě máme i klienty, u kterých léčba nesplnila očekávání a kteří zareagovali pouze velice málo. Dle studií je ale asi deset až 20 procent pacientů odolných i na léčbu ketaminem. Naše pozorování tento předpoklad potvrzuje. Na závažné nežádoucí účinky jsme zatím nenarazili,” dodal Cink.

Děti a mateřství

Desetina mladých má příznaky těžké deprese, lékaři vyzvali politiky…

  • 21 května, 2024
  • by budskap

“Dostupnost odborných služeb je minimální a prevence prakticky neexistuje,” uvedl Ptáček. Situace se podle odborníků zhoršuje, v roce 2014 příznaky těžké deprese přiznávalo v průzkumu asi sedm procent lidí, loni 9,9 procenta. Ptáček upozornil, že to už jsou lidé, kteří by potřebovali odbornou pomoc.

“Mladí lidé jsou s tím zhoršujícím se duševním zdravím ponecháni prakticky sami,” dodal. Chybí podle něj zejména motivující preventivní programy, které by bránily tomu, aby se rozvinulo duševní onemocnění. To by snížilo zátěž na odborné služby. “Psychiatr ‘hasí’ až akutní stavy, na prevenci není čas,” řekl přednosta kliniky Martin Anders.

Investice do duševního zdraví mají podle odborníků profit pro celou společnost, zvyšuje se produktivita a snižují se náklady zdravotního systému. “V popředí veřejného zájmu by měly být výchovně-vzdělávání kampaně, veřejné debaty a otevřená diskuse na téma duševního zdraví,” doplnil jeden z autorů výzkumu Ivan Sebalo.

Vliv mají podle odborníků i technologie, nárůst duševních potíží podle nich má časovou souvislost se vznikem sociálních sítí, jako je facebook nebo instagram. “Asi největší komplikace, která s nimi souvisí, je to, že se lidé uzavírají do sebe a přestávají komunikovat s jedinci svého druhu face to face,” uvedl Anders. Vliv to podle něj má i na vývoj mozku mladých lidí.

“Zjistili jsme, že úzkost se vyskytuje více u žen než u mužů, stejně jako deprese a syndrom vyhoření,” dodal Anders. Analýza také ukazuje, že příznaky depresí zhoršuje špatný spánek nebo konzumace alkoholu. Prevencí je podle něj naopak zdravý životní styl, ať už vyvážená strava nebo dostatek pohybu.

Průzkum ukázal, že 40 procent mladých nepovažuje svůj životní styl za zdravý. “Velmi alarmující je, že až 30 procent má potíže se spánkem, které ale neřeší s lékařem,” dodal Ptáček. Průzkum, kterého se zúčastnilo v létě 2023 přes 1000 respondentů ve věku 18 až 30 let, také ukázal, že téměř 40 procent mladých kouří či kouřilo, tři čtvrtiny z nich pijí alkohol a asi čtyři procenta z nich více než čtyřikrát týdně.

Přes 45 procent nechodí spát v pravidelnou dobu, třetina se opakovaně budí během noci nebo má problémy se spavostí a únavou během dne.

Prevence a léčba

Odborníci: Při terapii s ketaminem se významně sníží příznaky deprese či úzkosti

  • 9 května, 2024
  • by budskap

“Na vzorku více než 500 osob jsme zaznamenali významné snížení depresivních příznaků, úzkostných příznaků i různých somatických projevů duševních obtíží. Tyto změny přetrvávají i po základní léčbě s jednou ketaminovou zkušeností,” uvedl psycholog Stanislav Milotinský. Změny u pacientů podle něj odborníci sledovali půl roku po léčbě.

Z výsledků vyplývá, že léčba může zlepšovat také symptomy u komplikovanějších poruch, jako jsou obsedantně kompulsivní porucha, poruchy příjmu potravy nebo posttraumatická stresová porucha, řekl.

“Změny u pacientů pozorujeme často i na úrovni základních životních témat, jako je vztah sám k sobě, druhým lidem i ke světu. Vidíme například navýšení kapacity konstruktivně prožít více emocí, přijímat sám sebe, vnímat a vyjadřovat své potřeby, zdravě se vymezovat, navazovat kvalitnější vztahy,” doplnil lékař Filip Tylš.

Léčba je podle nich založená na kombinaci dvou metod, kdy se psychoterapeutická léčba podpoří podáním ketaminu. “Proces se samotným ketaminem má jednak přímý antidepresivní a protiúzkostný účinek a zároveň navozuje stav rozšířeného vědomí. Během něj vnímá člověk sebe a svět jinak než v běžném nastavení vědomí, často tak dochází ke kontaktu s celou škálou emocí i vzpomínek, které jsou v běžném stavu vědomí hůře přístupné,” popsal Milotinský.

Terapie, která trvá dvě až čtyři hodiny, má pomoci odhalit problém, který do té doby odolával vůči předchozím metodám léčby. Následně se zážitek využívá při psychoterapii při takzvané integraci. Klient při ní podle odborníků potřebuje například prožít a vyjádřit dlouho zapomenuté emoce, naučit se být v lepším kontaktu se svými potřebami nebo změnit vnímání sebe sama.

Ketamin patří mezi léky, které se prodávají i na černém drogovém trhu, podle odborníků je třeba ale rozlišovat mezi rekreačním a lékařským užitím. Dostupné studie podle Tylše ukazují, že na psychedelikách, jako jsou psilocybin nebo LSD, na rozdíl od látek, jako je kokain, heroin, tabák nebo alkohol, nevzniká závislost.

“Naši klienti rozhodně nejsou profilem ‘uživatelů drog’, jak se někteří mylně domnívají,” řekl Tylš. Většina léčených podle něj žádnou předchozí zkušenost s psychedeliky neměla. Léčili se lidé ve věku 18 až 72 let, nejčastěji mezi 30 a 45 lety. Léčbu částečně hradí zdravotní pojišťovny, pacienti podle kliniky doplácí asi 10.000 korun.

Výzkumy a studie

Vědci: Psychedelika mohou zásadně změnit koncept léčby některých duševních…

  • 22 dubna, 202426 dubna, 2024
  • by budskap

Česká republika patří mezi několik evropských zemí, kde se již studie s psychedeliky uskutečňují. V NUDZ jsou kontrétně zaměřené třeba na možnosti využití psychedelik při léčbě deprese nebo v paliativní péči. “Psychedelika se již ukázala jako efektivní například ve zmírnění úzkostí a existenciálního distresu u onkologických pacientů s terminální diagnózou, ukazují se však jako velmi nadějná i u jiných diagnóz, zejména depresivní poruchy či závislostí,” uvedl Páleníček. Využití některých psychedelik ve vybraných léčebných programech umožňují například Kanada, Spojené státy a Austrálie.

Výzkum účinků psychedelik a hodnocení klinických studií má specifika. Vzhledem k jejich psychoaktivním účinkům je rozpoznatelné případné podání placeba. A protože se užívají pod dohledem terapeutů a lékařů, vzniká otázka, zda je efektivní psychedelikum samo o sobě, nebo pouze v tandemu s psychologickou či terapeutickou podporou. Aktuální koncept schvalování léčiv pro psychiatrii ale podle odborníků nepočítá se synergistickým efektem těchto dvou principů. “Navíc potřeba psychoterapie či psychologické podpory klade i další otazníky spojené s náklady na léčbu, které mohou být tímto navýšeny. Je pak otázkou, kolik reálně stojí například léčba za hospitalizace versus několik terapeutických sezení s látkou a případný rozdíl v rychlosti normalizování pracovní efektivity pacientů, který může díky rychlému účinku psychedelik podporovat jejich využití,“ doplnil Páleníček.

Zkušenosti českých odborníků mohou mít klíčovou roli i při tvorbě evropských regulací pro klinické používání psychedelik. Nejblíže k předložení žádosti o registraci je momentálně látka psilocybin. Dalšími horkými kandidáty jsou pak DMT, 5-MeO-DMT, LSD a MDMA.

Výzkumy a studie

Průzkum: Příznaky duševní nemoci jsou u uprchlíků častější než u Čechů

  • 24 října, 2022
  • by andrlovak1

“Pouze necelá třetina těch, kteří trpí příznaky, o nich uvažuje jako o známce duševního onemocnění. Míra uvědomění roste s rozsahem symptomů. Citlivější jsou vůči příznakům obecně mladí lidé do 30 let, což odpovídá menší stigmatizaci duševního onemocnění v této cílové skupině,” uvedl ředitel NUDZ Petr Winkler.

 

Využití nějaké formy péče zaměřené na duševní zdraví zvažovalo 38 procent respondentů výzkumu. Podle odhadů by ji kvůli četnosti příznaků potřebovalo asi 75.000 lidí z 160.000 dospělých uprchlíků. “Největší bariéru v péči představuje nízká informovanost o její dostupnosti a proplácení zdravotními pojišťovnami,” uvedli autoři průzkumu, kterého ho účastnilo v září přes 1300 respondentů.

 

V České populaci mělo loni příznaky středně těžké deprese, kdy se doporučuje konzultace s psychiatrem, asi osm procent obyvatel. Mezi ukrajinskými uprchlíky v tuzemsku je to podle průzkumu 42 procent, tedy více než pětkrát tolik. Častěji se s jejich příznaky potýkají ženy. “Mezi symptomy deprese patří problémy se spánkem, negativní sebeobraz, pocit beznaděje nebo únava. Část symptomů je typicky spojena i s reakcí na trauma,” uvedli v tiskové zprávě.

 

Více než třikrát častější jsou u uprchlíků také příznaky úzkostí jako nervozita, neklid, obavy nebo podrážděnost. Duševní zdraví Ukrajinců podle průzkumu zhoršuje jak situace v jejich zemi, starost o rodinu nebo domov, který v ní zanechali, ale také špatné socioekonomické podmínky v Česku. Příznaky deprese nebo úzkosti trpí přes polovinu lidí, kteří jsou v materiální nouzi, a častější jsou u těch, kteří žijí v ubytovacích zařízeních než u žijících v běžných bytech.

 

“Dopady má i pracovní situace. Hůř na tom jsou lidé, co nemají práci, ale i ti, co pracují na výrazně méně kvalifikovaných pozicích, než měli původně,” vysvětlila analytička PAQ Research Martina Kavanová. Roli hraje i znalost češtiny, což může souviset i s možností získat lepší práci.

 

Podle Winklera se ukazuje potřeba osvětové kampaně motivující k péči o vlastní duševní zdraví, péči o své bližní a v případě potřeby také vyhledávání odborné pomoci. V současné době ale na ní chybí peníze. NUDZ vytvořil pro Ukrajince hledající informace o duševním zdraví speciální webovou stránku.

 

České zdravotnictví

Psycholog: Deprese není špatná nálada, ztráta zájmů musí trvat…

  • 10 června, 2022
  • by andrlovak1

“Pacient může být smutný, bez energie, může odkládat jakoukoliv činnost, ztrácet chuť k životu, nemít zájem o sex, vyčerpaný a může mít i velmi negativní představy. Výjimečné nejsou ani různé druhy bolesti, například hlavy nebo na hrudi,” uvedl psycholog a zakladatel kliniky Stanislav Milotinský.

 

Při vhodné terapii by se stav pacienta s depresemi měl zlepšit za čtyři až osm týdnů, nejprve si změn všimne jeho okolí, sám pacient většinou až o dva týdny později. “Pokud pociťujete, že se vaše duševní zdraví nijak nelepší během dvou měsíců léčby a příznaky deprese neustupují, je vhodné zvážit změnu terapie,” sdělil psychiatr Filip Tylš.

 

Spotřeba antidepresiv byla podle zprávy Centra ekonomických a tržních analýz v roce 2019 v ČR více než 64 dávek na 1000 obyvatel každý den. Za posledních 25 let se zvýšila víc než šestkrát. Podle odborníků době krizí jako je epidemie covidu-19, válka na Ukrajině nebo finanční problémy způsobené inflací a růstem cen energií spotřeba antidepresiv roste.

 

Pro pacienty, kterým nevyhovují jiné způsoby léčby, je v Česku k dispozici také takzvaná ketaminem asistovaná terapie. Kromě depresí je možné ji využívat i na léčbu úzkostných poruch, poruch příjmu potravy nebo posttraumatické stresové poruchy.

 

Ketamin se běžně používá jako anestetikum například v dětské chirurgii, zubním lékařství nebo k utlumení bolesti. Antidepresivní účinky této látky potvrdily klinické studie, na prokázání účinku se podíleli vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ). Nízká dávka, která se používá u pacientů s duševními onemocněními, nevede k navození umělého spánku.

 

“Pacientovi se podává dávka ketaminu, která navozuje jemný snový až disociativní stav, má protiúzkostný a antidepresivní efekt a může v některých případech snižovat riziko sebevraždy. Kromě toho navozuje stav rozšířeného vědomí, který může být velmi přínosný pro léčbu duševních potíží,” uvedl Milotinský. Disociativním stavem odborníci nazývají pocit “odpojení” od vlastních myšlenek, vzpomínek či emocí. Podání léku doprovází psychoterapie, která se zážitkem pracuje.

 

Prevence a léčba

Adiktolog Aleš Kuda: Zvykli jsme si mít na všechno…

  • 21 března, 2022
  • by andrlovak1

Doba covidové pandemie i válečného konfliktu přinesla světu výrazný nárůst úzkosti, deprese, i existenciálních témat. Podle Národní konference Psychoaktivní léky 2020 v Česku nadužívá léky, především sedativa a hypnotika, zhruba 900 tisíc lidí. Týká se to jak běžné populace, tak problémových uživatelů jiných návykových látek. Do léčby v psychiatrických nebo adiktologických ambulancí se přitom ročně dostanou jen zhruba tři tisíce lidí. O současné situaci jsme si povídali s Alešem Kudou, adiktologem, psychologem, psychoterapeutem a odborným asistentem 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

 

Co podle Vás trápí současnou společnost?

 

Aktuálně zažíváme velký stres díky covidu, válce na Ukrajině a také díky společenským nárokům. Jeden z rizikových faktorů pro vznik závislosti je společenský stres. Máme pocit, že musíme být všichni šťastní, usměvaví, výkonní, užívat si života. Na Instagram nebo Facebook nedáte fotku jak pláčete, protože je vám smutno. Pak máte pocit, že celý svět je šťastný a vy se pomalu začnete stydět za to, že vám dobře není. Zakazujeme si emoce. Svět je narcistní a zaměřený na výkon. Neumíme odpočívat, ubrat, neumíme si přiznat, že už jsme za hranicí svých možností. Jsme pyšní na to, že na všechno máme nějakou látku.

 

Teď mluvíte o lécích?

 

I o nich. Od dětství jsme vychovávaní k tomu, že na všechno máme nějaký lék. V reklamách nás přesvědčují, že když nás bolí záda, máme si vzít prášek. Namazat si bolavé místo a dál se nemusíme nijak omezovat. Je logické, že když nám pak není dobře, hledáme látku, která by nám pomohla, která dokáže naše tělo ošálit. Neuvědomujeme si, že tím znásilňujeme svoji mysl i tělo. Že energie, kterou nám látka dává, je jen vypůjčená. Ve chvíli, kdy látku zařadíme do normálního života, musíme počítat s tím, že to jednou skončí. Pak nás užívání těchto látek dostává do problémů, potřebujeme pomoc. Nejčastěji se na nás lidé obracejí v souvislosti s alkoholem, na druhém místě jsou právě zmíněné léky a třetí příčku obsadil kokain.

 

Patří alkohol mezi nejčastější problém naší společnosti?

 

Jednoznačně ano. Velmi výrazně k tomu přispívá i obecná tolerance k vysoké konzumaci alkoholu v naší společnosti. Alkohol je navíc zajímavý tím, že má na rozdíl od drog různé podoby a je velmi pestrý v projevech. Ze začátku umí alkohol rozpustit úzkosti, zábrany, pro mnoho lidí je dobré antidepresivum. Po intoxikaci však působí jako depresogen a zajistí vám vstup do postalkoholové deprese. To vás nutí se napít  znovu, a tím si budujete fyzickou závislost. Fyzické závislosti se zbavíte mnohem snadněji než závislosti psychické. Ta psychická zůstává v hlavě dlouho. Naše společnost je k nadměrnému užívání alkoholu velmi tolerantní. Lidem trvá poměrně dlouho, než se “propijí” do nějakého problému. Vypadá to, že stejně tolerantní bude naše společnost i ke kokainu.

 

Proč zrovna kokain?

 

Lze obecně říci, že opiáty ustoupily do pozadí. Heroinový boom je pryč. Na přední příčky se dostávají stimulanty a právě zmínění kokain. Souvisí to s potřebou společnosti zaměřit se na výkon a s cenovou dostupností. V minulosti byl kokain díky ceně droga bohatých. Nyní jak rostou příjmy střední třídy, stal se kokain dostupnější.  Kokain je velmi oblíbený u mladých lidí a vrcholových manažerů, kteří potřebují vydržet silné pracovní tempo a vykazovat výsledky. Často po něm sáhnou i proto, že chtějí vytrhnout ze zběsilého pracovního tempa, chtějí “koncentrované” štěstí a rychlé uvolnění.

 

Se závislostí často souvisí i psychické problémy…

 

Určitě, závislost je jen symptom. Nezřídka se stává, že když k nám přijde klient například s problémy s alkoholem, dostaneme se k tématu úzkosti, traumatu, vyhoření. Například zmíněný alkohol je jen prostředek, jak to vydržet, jak si ulevit. Pro diagnostiku je zásadní individuální přístup. Je třeba multidisciplinární tým odborníků, včetně adiktologů, psychologů, psychiatrů, ale také třeba internistů či nutričních poradců. Vždy v souvislosti s daným problém. Nabídka komplexní péče je velmi důležitá pro dobré výsledky léčby. Takový přístup je důležitý nejen pro ambulantní péči, ale i při pobytové léčbě.

 

Jakým směrem by se podle vás právě pobytová léčba měla vyvíjet?

 

V současné době pracuji na projektu nového nestátního zařízení pro léčbu závislostí. Jde o komplex několika budov se svojí historií, které jsou velmi vkusně zrekonstruované s nadstadardním vybavením. Diskrétnost, důstojnost, partnerství, individuální přístup, odbornost, intenzita terapeutických sezení, to jsou pro mě zásadní služby. Kapacita bude 16 osob, abychom byli schopni těmto slibům dostát. Zaměříme se na léčebné programy, ale zároveň vytvoříme místo, kde si budete moci odpočinout a načerpat energii. Samozřejmostí je pak vybudování nové ambulantní ordinace jak pro prvotní diagnostiku, tak pro následnou péči.

 

 

Mgr. Aleš Kuda, adiktolog a psycholog

 

  • Vystudoval Filozofickou fakultu UK v oboru psychologie, pedagogika.
  • Při studiích v roce 1992 absolvoval stáž ve středisku pro mládež Alternativa a v roce 1994 nastoupil do kontaktního centra Sananim, největší nestátní neziskové organizace, která působí v oblasti drogových závislostí. Během 13ti letého působení v této organizaci zakládal mimo jiné doléčovací centrum, v té době první zařízení, které zajišťovalo drogově závislým následnou péči. Byl spoluzakladatelem terapeutické komunity Karlov se zaměřením na mladou klientelu, unikátní projekt i pro závislé matky s dětmi.
  • Několik let vedl Terapeutickou skupinu Němčice, zařízení pro drogově závislé.
  • Působil jako psycholog v projektech pro dlouhodobě nezaměstnané a pro matky vracející se do práce po mateřské dovolené v rámci Evropských fondů.
  • 2017 – 2021 zakladatel a provozovatel soukromé kliniky NEO Centrum.
  • 2022 Axis Medical a.s., člen skupiny Invest & Property Consulting a.s.
  • Od roku 1998 provozuje soukromou psychologickou a psychoterapeutickou praxi.
  • Od roku 2007 odborný asistent 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, kde také učí.
Děti a mateřství

Ředitel NUDZ Winkler: U dětí školního věku přibylo depresí i úzkostí

  • 10 března, 2022
  • by andrlovak1

Podle Winklera školáci strádali při online výuce zřejmě nejvíce nedostatkem kontaktu se svými vrstevníky, učiteli a dalšími, se kterými při běžném školním provozu přichází do styku. “Roli ale samozřejmě hrála změna životního stylu včetně omezení fyzického pohybu, změn ve stravování, delšího času stráveného za obrazovkami,” uvedl ředitel NUDZ a dodal, že kromě online výuky šlo o další omezení včetně možnosti provozování koníčků, sportů, snížení času tráveného venku a ve společnosti vrstevníků a podobně.

 

Duševní zdraví podle Winklera negativně ovlivňuje především excesivní množství času strávené při online aktivitách, které lze považovat za pasivní nebo vyloženě negativní. “Tzn. je rozdíl mezi tím, když se dítě učí programovat, pročítá a účastní se debat na relevantních diskuzních fórech a vyvíjí vlastní kreativní činnost; a tím, když dítě pouze pasivně konzumuje negativní zprávy z nevěrohodných zdrojů, hraje hry a sjíždí stránky s pofidérním nebo věku neadekvátním obsahem,” doplnil ředitel.

 

Pandemie a s ní související dlouhodobý pobyt doma měl i v některých případech dopad na rodinné problémy. “Rodina je ekosystém, který působí na každý jeho prvek a na děti zvláště. Bohužel máme zprávy, že v mnoha rodinách skutečně k eskalaci problémů došlo, a to až do úrovně domácího násilí,” popsal Winkler.

 

Velké mohou podle něj být i dopady sociální izolace, protože dva roky strávené v pandemii představují v dětském a adolescentním věku velmi dlouhou dobu a podstatnou část psychosociálního vývoje, kdy má každý jedinec mnoho vývojových úkolů, k jejichž úspěšnému splnění je participace v kolektivu vrstevníků, zapojení do školních a jiných kolektivů, a podobně velmi důležité. “Člověk je obecně velmi adaptibilní tvor, takže u drtivé většiny dětí a dospívajících dlouhodobé negativní důsledky neočekávám, u nezanedbatelné části tam ale negativní dopady očekávat lze,” upřesnil Winkler. Průměrná čekací doba na vyšetření u dětského psychiatra může být v ČR až několik měsíců.

 

Pro prevenci duševních onemocnění dítěte může udělat řadu věcí rodina, důležitými body jsou: péče o vlastní duševní zdraví, vyhýbání se stigmatizaci duševně nemocných, otevřená komunikace o duševním zdraví, snaha o rodinnou pohodu, dobrou atmosféru i komunikaci v rodině, a to zvláště v náročných chvílích, důležité je též všímat si varovných signálů a naučit se v případě potřeby efektivně vyhledat odbornou pomoc. Více informací a rad mohou lidé najít na webu www.opatruj.se.

 

Kvůli šíření nového koronaviru v Česku poprvé zavřely základní, střední, vyšší odborné a vysoké školy 11. března 2020. Na výuku na dálku tak tehdy přešlo zhruba 1,7 milionu dětí a mladých lidí, 130.000 učitelů a 26.000 akademiků. O uzavření škol rozhodla vláda o den dříve za situace, kdy v Česku bylo 58 případů nákazy covidu-19.

 

V ČR bylo dosud zaznamenáno přes 3,6 milionu případů covidu-19. Za celou dobu epidemie zemřelo přes 39.000 lidí s koronavirem.

Navigace pro příspěvky

1 2

Kalendář akcí

Březen

Duben 2025

Květen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
28
29
30
1
2
3
4
Duben

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
5
6
7
8
9
10
11
Květen

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

5

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

6

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

7

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

8

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

9

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

10

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
12
13
14
15
16
17
18
Květen

11

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

12

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

13

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

14

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

15

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

16

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

17

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
19
20
21
22
23
24
25
Květen

18

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

19

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

20

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

21

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

22

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

23

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

24

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
26
27
28
29
30
31
1
Květen

25

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

31

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS