Případů horečky dengue v ČR jsou ročně desítky, nově se…

“V letošním roce očekáváme další zvýšení počtu nakažených horečkou dengue, zejména kvůli znovuotevření zemí Asie a Latinské Ameriky pro zahraniční cestovatele,” uvedl Maďar. Vyskytuje se i v zemích, které Češi podle Maďara vyhledávali místo loni nepřístupných destinací jihovýchodní Asie, jako jsou africké lokality Zanzibar nebo Mauricius.

Nákazu šíří komáři vyskytující se i v obydlených oblastech, stačí jim malá plocha se stojící vodou. V roce 2020 bylo v Evropě evidováno přes 2000 nákaz, více než 80 procent případů bylo dovezených ze zahraničí. Pokud se komár napije krve nakaženého, může se nákaza podle odborníků rozšířit i v zemi, kde se dengue běžně nevyskytuje. Například v roce 2012 se od nakažených na portugalském ostrově Madeira infikovalo přes 2000 lidí.

Typicky se vyskytují nakažení komáři v zemích, kde teplota neklesá pod deset stupňů Celsia. V roce 2021 byly nejvíce zasaženými oblastmi Brazílie, Kolumbie, Fidži, Indie, Keňa, Paraguay, Peru, Filipíny, Reunion nebo Vietnam. Loni nemoci podlehlo přes 3500 lidí, nejvíc právě v Brazílii a Vietnamu.

“V mnoha populárních exotických turistických oblastech severní polokoule je v letním období sezona dešťů. Právě malé rezervoáry stojaté vody po dešti jsou příčinou epidemických vzplanutí této nákazy,” vysvětlil Maďar. Nejčastěji hrozí poštípání po svítání a před soumrakem, lidé by proto měli na spaní používat moskytiéry a stříkat se repelentem.

Mezi příznaky nemoci patří náhlá horečka a bolest hlavy za očima, lidé mají také velmi silné bolesti svalů a kloubů. Inkubační doba je tři až 14 dní. Asi 80 procent případů je nekomplikovaných, léčí se jen příznaky. Pacienti ale musí být izolovaní na infekčním oddělení nemocnice. “Opakované nákazy virem dengue hrozí závažným průběhem, který může ohrozit život cestovatele,” dodal Maďar.

Dengue je nejčastější z exotických infekcí, které cestovatelé mohou do ČR dovézt. V letech před covidem to bylo mezi 35 a 123 případy. Případů malárie bývá v běžných letech zhruba 30, u ostatních nemocí jako břišní tyfus, západonilská horečka, horečka zika nebo žlutá zimnice jsou to jednotky ročně.

Cestovatelé by podle odborníků měli nejvíc myslet na očkování proti “nemoci špinavých rukou”, jak nazývají žloutenku typu A. V době respiračních infekcí a cestování hromadnými dopravními prostředky pak také na chřipku či pneumokoky. Při cestách do méně vyspělých zemí v oblasti tropů či subtropů považují za základ očkování proti břišnímu tyfu, doporučují také proti žluté zimnici nebo nově dostupnou vakcínu proti dengue. Na tu je třeba ale myslet dopředu, protože dvě dávky se aplikují s tříměsíčním rozestupem.

Počty případů exotických infekcí v ČR:

* počet do konce března

zdroj: ISIN, SZÚ