Studie: Riziko „mozkové mlhy“ či demence je zvýšené i…

Potíže s koncentrací či pamětí označované výrazem mozková mlha jsou typickým symptomem takzvaného dlouhého covidu, neboli chronických problémů různých tělesných funkcí, které zasahují nezanedbatelnou část lidí v návaznosti na infekci koronavirem. Vědci z Oxfordské univerzity, kteří se podíleli na nové studii, přímo o dlouhém covidu nehovoří, jejich zjištění nicméně přináší další poznatky o dlouhodobých rizicích spojených s virem SARS-CoV-2.

Autoři se zabývali výskytem 14 neurologických a psychiatrických diagnóz, přičemž jejich četnost u pacientů, kteří prodělali covid-19, srovnávali se stejně velkou kontrolní skupinou lidí, kteří se zotavovali z jiných onemocnění dýchacích cest. Hlavní závěr je takový, že zatímco frekvence deprese nebo úzkostných poruch byla po covidu-19 zvýšená jen asi dva měsíce, u „kognitivního deficitu“, demence, psychotických poruch či epilepsie byl výskyt stále zvýšený i na konci zkoumaného dvouletého období.

Mezi dospělými mladšími 65 let zjistili vědci po covidu-19 výskyt mozkové mlhy na úrovni 640 případů na 10.000, zatímco v kontrolní skupině činil 550 na 10.000, uvádí web STAT, který se specializuje na zdravotnické zpravodajství. U seniorů, kteří měli covid-19, byly stejné kognitivní problémy diagnostikovány v 1540 případech na 10.000 ve srovnání s 1230 mezi členy kontrolní skupiny.

Zvýšené riziko některých problémů se podle britských expertů týkalo také dětí, kognitivní deficit ale údajně u této věkové kategorie nepřetrvával déle než 75 dní a jeho výskyt se po méně než roce a půl mezi dvěma zkoumanými skupinami srovnal. Jeden z autorů studie Max Taquet také zdůraznil, že absolutní počty daných diagnóz byly u dětí „často velmi malé“ a výrazně nižší než u dospělých.

„Také se zdá, že po omikronu, jakkoli byl méně závažný při akutním onemocnění, následovaly srovnatelné míry těchto diagnóz,“ uvedl další spoluautor výzkumu Paul Harrison. STAT napsal, že vědci v souvislosti s variantou delta pozorovali skoro 40procentní nárůst frekvence mozkové mlhy ve srovnání s pandemickou vlnou varianty alfa. Podobná míra rizika pak údajně pokračovala po nástupu varianty omikron. Nedávná studie výzkumníků z londýnské univerzity King’s College nicméně naznačovala, že příznaky dlouhého covidu byly po nákaze omikronem výrazně méně časté než u delty.

Nová studie Oxfordské univerzity a britského národního výzkumného zdravotního ústavu NIHR má v několika směrech rezervy. Autoři neznali intenzitu daných mentálních potíží ani přesný moment, kdy se u pacientů objevily, podotýká tisková zpráva univerzity. Do jejich výsledků vnáší určitou nejistotu také nezaregistrované případy covidu-19. Vědci se nezabývali ani tím, jak by mohl koronavirus dané problémy způsobovat. Někteří experti pracují s hypotézou, že za kognitivními potížemi jsou mikroskopické krevní sraženiny pozorované při nákaze, objevuje se ale i názor, že pramení spíše z celospolečenských otřesů v době pandemie.

Taquet řekl, že zjištění jeho týmu zdůrazňují potřebu dalšího výzkumu ve snaze objasnit, „proč se tohle po covidu-19 děje“. Je podle něj zjevné, že pandemie nepřináší „cunami nových případů demence“, ovšem nárůst ve výskytu nelze ignorovat „vzhledem k závažnosti důsledků“ takové diagnózy.