Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Prevence a léčba

Na pražském Smíchově vznikne centrum pro nevidomé či slabozraké s demencí

  • 18 listopadu, 2024
  • by budskap

Nový objekt nabídne čtyři oddělení po 15 klientech. Oddělení bude mít také centrální společný obývací prostor s navazujícími jednolůžkovými pokoji pro odpočinek, spánek a osobní hygienu klientů. Ty poslouží pacientům ve druhém stadiu demence. Pro nevidomé a slabozraké pacienty ve třetím, tedy nejtěžším stadiu demence, budou připraveny dvě oddělení pro celkem 13 lidí.

V budově bude také ordinace praktického lékaře, kadeřnictví a pedikúra. Součástí stavby mají být i nádrže na dešťovou vodu, včetně požární nádrže. Stavbaři vybudují opěrné stěny a udělají sadové úpravy, postaví zahradní altán a také nové oplocení.

Projekt schválili již radní v roce 2017, po změně vedení města v roce 2018 jej následující rada v roce 2020 zrušila.

České zdravotnictví

V nové klinice VFN by se mohlo léčit až…

  • 10 října, 2024
  • by budskap

Opravy budovy v sousedství Strahovských kolejí, kde původně sídlilo oddělení dialýzy, vyšly nemocnici podle náměstka Pavla Nesnídala na zhruba 80 milionů korun, část pokryla dotace na zateplení. Původně s opravami objektu ze 70. let minulého století nemocnice začala kvůli jeho špatnému stavu, po zahájení oprav se rozhodlo o stěhování geriatrie z pronajatých prostor v Londýnské ulici.

Větší kapacitu klinika, která se stará většinou o pacienty nad 75 let, bude potřebovat i kvůli stárnutí populace. Na počátku loňského roku bylo seniorů v české populaci 2,2 milionu, tedy zhruba pětina, po roce 2050 budou podle predikcí senioři tvořit 30 procent populace.

“Naše pracoviště není určeno pro pacienty vyžadující dlouhodobou péči, ale provozujeme lůžka akutní geriatrie pro starší pacienty s akutním onemocněním a zhoršením funkčního stavu, pacienty po úrazech a operacích a lůžka včasné rehabilitace pro pacienty po cévních mozkových příhodách a ortopedických operacích,” popsala přednostka kliniky Eva Topinková.

Často jde o lidi s dalšími přidruženými zdravotními problémy jako je demence, podvýživa, poruchy chůze či rovnováhy, nepohyblivost, zhoršená soběstačnost nebo deprese. “Pacienti u nás zůstávají v péči v průměru tři týdny a po stabilizaci zdravotního stavu jsou propuštění domů nebo do následné péče,” řekl primář Tomáš Richter. Pacienti pak podle něj často potřebují domácí zdravotní péči nebo umístění v léčebně dlouhodobě nemocných či podobném zařízení.

Na 66 lůžkách by se jich za plného provozu kliniky mohla vystřídat až tisícovka. Zatím to ale není možné, protože klinice chybí všeobecné sestry a další nelékařský personál. “Nemůžeme pro tutu chvíli celou jednu stanici otevřít, poptáváme pro její rozjetí minimálně sedm, optimálně deset všeobecných sester,” uvedla náměstkyně ředitele VFN pro nelékařská zdravotnická povolání Dita Svobodová. Celá nemocnice jich podle ní potřebuje zhruba 70 k téměř 2000 současných.

Všeobecné sestry mohou studovat vyšší odbornou nebo vysokou školu. Před třemi lety obor začaly studovat i na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, první absolventky tak studium dokončí příští rok. Zároveň by v roce 2025 měly vysoké školy na deset let počty studentů dál navýšit, u všeobecných sester až o 40 procent. První absolventi posílených ročníků by do zdravotnictví mohli nastoupit za další tři roky.

Výzkumy a studie

Český vědec dnes převzal významné evropské ocenění v oboru mikroskopie

  • 26 srpna, 2024
  • by budskap

Čižmár zkoumá, jak kontrolovaně využívat světelný přenos v optických vláknech. Multimodální optická vlákna, tedy ta, která přenášejí světelný signál více než jedním způsobem, pak využil pro zobrazování. Nabídl tím mikroskopii možnost nahlédnout nečekaně hluboko do tkáně.

Vědec přispěl k novým cestám ve studiu dynamiky proudění krve i toho, jak se chovají neurony naživo. Tyto znalosti pomáhají pochopit i léčit vážné neuronální choroby jako třeba demenci. Čižmár se pokouší se svým týmem překonávat limity této zobrazovací techniky. Testují ji při dlouhodobých experimentech na laboratorních zvířatech. Vytváří tak možnost opakovaně zkoumat stejné struktury mozku volně se pohybujících zvířat. Může to pomoci neurovědcům pochopit funkci mozku v nejrůznějších situacích, jako jsou sociální interakce, proces učení nebo stres.

Jeho takzvané zmenšení endoskopu dnes ocenila Evropská mikroskopická společnost při Evropském mikroskopickém kongresu v Kodani.

Ocenění European Microscopy Award se uděluje jednou za čtyři roky těm, kteří v oboru mikroskopie dosáhli kvalitních a originálních výsledků. S cenou je spojena finanční odměna 3000 eur, což je v přepočtu přibližně 75.000 korun.

Prevence a léčba

Nová studie NUDZ prozkoumá využití psychedelik v prevenci a léčbě demence

  • 15 listopadu, 2023
  • by budskap

Podle ředitelky Geronto centra a vedoucí Centra pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy Ivy Holmerové se v ČR některá z forem demence může rozvinout u každého třetího člověka v produktivním věku a doposud na ni neexistuje účinný lék. “Psychedelika se na základě řady studií ukazují slibná pro léčbu duševních nemocí, například deprese, posttraumatické stresové poruchy nebo závislostí. Nadějné preklinické výsledky, především schopnost psychedelik obnovit nervová spojení v mozku, nás inspirovaly k realizaci na světové poměry ojedinělé pilotní studie s podáváním psychedelik u pacientů s mírnou kognitivní poruchou (MCI),” popsal neurolog a vedoucí výzkumného projektu Martin Brunovský.

U pacientů s MCI se projevuje mírný, avšak znatelný pokles duševních schopností, včetně paměti a myšlení, který zatím neovlivňuje schopnost provádět každodenní činnosti. “Osoba s mírnou kognitivní poruchou však má významně vyšší riziko rozvoje Alzheimerovy choroby nebo jiné demence. Včasné léčení má proto zásadní význam,” doplnil Brunovský.

Při studii nebudou pacienti ani zdravotníci vědět, komu je podávána účinná látka a komu kontrolní placebo, aby výsledky byly zcela objektivní. Látka bude v nosních kapkách. Poté účastníci studie projdou zobrazovacími vyšetřeními mozku a hodnocením kognitivních schopností pomocí testů.

Na uskutečnění kompletní studie, která bude stát až 30 milionů korun, může přispět i veřejnost prostřednictví platformy Darujme.cz. “Díky zapojení významných soukromých dárců jsme zajistili finance pro vytvoření designu nové studie a zahájení prací na získání povolení Evropské lékové agentury. K dokončení první fáze výzkumu je potřeba získat další cca dva miliony korun,” popisuje ředitelka Nadačního fondu PSYRES Jana Bednářová.

Výzkumy a studie

Diagnóza ADHD u dospělých zvyšuje riziko demence, zjistili vědci

  • 19 října, 202319 října, 2023
  • by budskap

Vědci zatím nedokážou určit, zda existuje mezi zahájením léčby ADHD v dospělosti a častějším rozvojem demence příčinná souvislost. Podle nich je možné, že porucha pozornosti snižuje schopnost mozku reagovat na procesy, které se v něm odehrávají v pozdějším věku, včetně neurodegenerativních změn, jež způsobují demenci. Nemají však jasná data o tom, zda riziko demence snižuje medikace u poruchy ADHD a zda se vyšší výskyt demence může týkat i lidí, kterým byla diagnostikována porucha pozornosti jako dětem.

Autory studie zveřejněné v odborném periodiku Jama Network Open jsou izraelští lékaři, kteří od roku 2003 zkoumali zdravotní stav skoro 110.000 pacientů, kteří neměli ADHD ani demenci. Do roku 2020 se diagnóza ADHD objevila u 730 z nich a z těchto 730 se pak 96, tedy 13 procent, začalo potýkat také s demencí. U těch, kteří ADHD netrpěli, byla diagnóza demence méně častá – dostalo ji sedm procent lidí.

“Hlavní je, že lidé s ADHD by neměli panikařit. Tuto souvislost je teprve potřeba potvrdit a pokud se to stane, zjistit, zda riziko (demence) snižuje užívání léků na ADHD,” komentoval novou studii Chris Hollis z univerzity v Nottinghamu, který se na výzkumu nepodílel. Podle něj je také možné, že ve hře jsou i další faktory, které zatím vědci nezohlednili.

Aktuálně

Na Smíchově vznikne dům pro lidi se stařeckou demencí…

  • 9 října, 2023
  • by budskap

“Nejen já, ale také odborná veřejnost dlouhodobě upozorňuje na to, že naše společnost čelí nové neviditelné vlně epidemie. Je to epidemie demence, která každoročně postihuje čím dál tím více lidí. Populace stárne a tento trend se bude nadále zvyšovat, proto se musíme na nárůst potřeby kapacity lůžek připravit. V roce 2026 se tak otevřou dveře moderního a důstojného areálu,” uvedla náměstkyně primátora Alexandra Udženija (ODS).

Koncepce oddělení je v návrhu jako takzvané unit care, tedy s centrálním společným obývacím prostorem a jednolůžkovými pokoji pro odpočinek, spánek a osobní hygienu klientů. Prostory poslouží klientům ve druhém stadiu demence. “Tato oddělení budou čtyři po 15 klientech, tedy celkem pro 60 klientů,” píše se v dokumentu. Pro klienty ve třetím, nejtěžším stadiu nemoci budou dvě oddělení s názvem Oáza, ve kterých bude moct být šest a sedm klientů.

V budově bude také ordinace praktického lékaře, kadeřnictví a pedikúra. Součástí stavby mají být nádrže na dešťovou vodu, včetně požární nádrže, přípojky vodovodu, plynovodu a slaboproudu, komunikace a zpevněné plochy. Stavbaři vybudují opěrné stěny a udělají sadové úpravy, postaví zahradní altán a také nové oplocení.

Projekt schválili někdejší radní v roce 2017 a po výměně po volbách v roce 2018 jej následující vedení města v roce 2020 zrušilo. Tehdy byly náklady odhadovány na 385 milionů korun. Nyní jsou zhruba o 100 milionů vyšší. Podle dokumentu se odhad zvýšil vzhledem k prudkému nárůstu cen stavebních materiálů a prací v posledních letech.

Aktuálně

Uživatelé mobilní aplikace mohou trénovat mozek a zjistit riziko Alzheimera

  • 21 dubna, 2023
  • by budskap

Nemoc se projevuje postupnou ztrátou paměti, schopnosti komunikovat nebo řešit problémy. ” Počet lidí trpících Alzheimerovou nemocí a demencí se bude stále zvyšovat. Je to důsledek stárnutí populace a změn životního stylu,” uvedl Jakub Hort z Neurologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol.

K rozvoji demence přispívají důsledky nezdravého životního stylu jako vysoký krevní tlak nebo cukrovka, riziko zvyšuje také kouření. “V prevenci by tedy mohla pomoci jednoduchá opatření, jako je zdravější životní styl, snížení rizikových faktorů a včasná diagnostika již vzniklého onemocnění, protože léčba už dokáže Alzheimerovu nemoc zpomalit,” dodal.

Lékaři používají ke zhodnocení individuální míru rizika dotazník ARA (Alzheimer Risk Assessment), který navrhla skupina pod Hortovým vedením. Lidé se mohou zhodnotit také s pomocí mobilní aplikace Terrapino, která je zdarma a data využívá pro výzkum prevence a léčby Alzheimerovy nemoci.

“Aplikace je určena všem, kteří se cítí být ohroženi rozvojem demence a nehodlají pasivně čekat, až se dostaví první projevy. Další cílovou skupinou jsou lidé s nějakou zkušeností s touto nemocí a také osoby pečující o blízké,” popsal vedoucí projektu Jan Pavlík.

Po registraci uživatel vyplní ARA dotazník, na jehož základě aplikace spočítá míru rizika a doporučí každodenní aktivity. Pohybovou aktivitu posuzuje podle počtu kroků počítaných mobilním telefonem. Jako duševní cvičení nabízí slovní nebo matematické hry včetně oblíbené hry Wordle, v níž se hráč snaží na pět pokusů uhádnout české slovo na pět písmen pomocí hádání jednotlivých písmen a jejich polohy. Zároveň za splněné úkoly lidé sbírají body a mohou získat odměny.

Podle predikce Ústavu zdravotnických informací a statistiky se mezi roky 2020 a 2030 počet pacientů s Alzheimerovou nemocí více než zdvojnásobí. Zatímco před třemi lety se léčilo necelých 81.000 osob s tímto typem demence, v roce 2030 jich podle odhadů může být víc než 174.000.

Doporučené články

Odborníci: Trénink paměti může pomoci dětem s poruchami učení i lidem…

  • 13 března, 2023
  • by budskap

“Škála trénování paměti je obrovská. Je to využitelné při každé činnosti s každým klientem,” uvedla na tiskové konferenci Diana Chrástková.

Trenéři paměti podle ní působí například v knihovnách nebo ve školách všech stupňů včetně vysokých a univerzit třetího věku. Pomáhají také například v pobytových zařízeních pro seniory nebo fakultních nemocnicích. Do kurzů se podle ní hlásí i lékaři nebo ergoterapeuti pracující s pacienty po mrtvici.

“Zájem má také mnoho učitelů a logopedů, protože zjistili, že je to velmi účinné při výuce žáků. Ať už běžných nebo se zvláštními potřebami,” dodala. U dětí podle odborníků situaci zhoršuje rané a časté používání moderních technologií a ústup od psaní rukou. Podle Chrástkové nedostatečný rozvoj kognitivních schopností mozek i poškozuje.

Mozek funguje podle trenérů paměti jako sval, který se musí posilovat a trénovat. Existují k tomu různé techniky jako mnemotechnické pomůcky. Často jsou založené na kreativitě a fantazii, takže aktivují i pravou polovinu mozku.

Jako prevenci budoucího zhoršování by lidé měli svůj mozek trénovat už od 25 nebo 30 let. “Mezi 50 a 60 rokem se objevují první větší problémy,” uvedla předsedkyně společnosti Dana Steinová. Situaci podle ní zhoršuje alkohol, nedostatek spánku a zejména pohybu. “Nejúčinnější forma proti nástupu demence je pohyb,” dodala.

Podle Chrástkové lidé na přednášky či kurzy trénování paměti přicházejí i proto, že na sobě sami pozorují zhoršení kognitivních funkcí, tedy například paměti, řeči, koncentrace nebo rychlosti zpracování informací. V některých případech, například u Alzheimerovy demence, ale první příznaky sám na sobě pacient nepozná, dříve si všimne okolí.

Na téma tréninku paměti chce upozornit Národní týden trénování paměti. Přehled všech přednášek v celém Česku najdou zájemci na webu České společnosti pro trénink paměti a mozkový jogging s názvem Trénování paměti. Vedou je profesionální trenéři, kteří prošli akreditovaným vzděláváním. V letech před epidemií covidu-19 je navštívily tisíce lidí.

Výzkumy a studie

Studie: Riziko “mozkové mlhy” či demence je zvýšené i dva roky…

  • 19 srpna, 202226 srpna, 2022
  • by andrlovak1

Potíže s koncentrací či pamětí označované výrazem mozková mlha jsou typickým symptomem takzvaného dlouhého covidu, neboli chronických problémů různých tělesných funkcí, které zasahují nezanedbatelnou část lidí v návaznosti na infekci koronavirem. Vědci z Oxfordské univerzity, kteří se podíleli na nové studii, přímo o dlouhém covidu nehovoří, jejich zjištění nicméně přináší další poznatky o dlouhodobých rizicích spojených s virem SARS-CoV-2.

 

Autoři se zabývali výskytem 14 neurologických a psychiatrických diagnóz, přičemž jejich četnost u pacientů, kteří prodělali covid-19, srovnávali se stejně velkou kontrolní skupinou lidí, kteří se zotavovali z jiných onemocnění dýchacích cest. Hlavní závěr je takový, že zatímco frekvence deprese nebo úzkostných poruch byla po covidu-19 zvýšená jen asi dva měsíce, u “kognitivního deficitu”, demence, psychotických poruch či epilepsie byl výskyt stále zvýšený i na konci zkoumaného dvouletého období.

 

Mezi dospělými mladšími 65 let zjistili vědci po covidu-19 výskyt mozkové mlhy na úrovni 640 případů na 10.000, zatímco v kontrolní skupině činil 550 na 10.000, uvádí web STAT, který se specializuje na zdravotnické zpravodajství. U seniorů, kteří měli covid-19, byly stejné kognitivní problémy diagnostikovány v 1540 případech na 10.000 ve srovnání s 1230 mezi členy kontrolní skupiny.

 

Zvýšené riziko některých problémů se podle britských expertů týkalo také dětí, kognitivní deficit ale údajně u této věkové kategorie nepřetrvával déle než 75 dní a jeho výskyt se po méně než roce a půl mezi dvěma zkoumanými skupinami srovnal. Jeden z autorů studie Max Taquet také zdůraznil, že absolutní počty daných diagnóz byly u dětí “často velmi malé” a výrazně nižší než u dospělých.

 

“Také se zdá, že po omikronu, jakkoli byl méně závažný při akutním onemocnění, následovaly srovnatelné míry těchto diagnóz,” uvedl další spoluautor výzkumu Paul Harrison. STAT napsal, že vědci v souvislosti s variantou delta pozorovali skoro 40procentní nárůst frekvence mozkové mlhy ve srovnání s pandemickou vlnou varianty alfa. Podobná míra rizika pak údajně pokračovala po nástupu varianty omikron. Nedávná studie výzkumníků z londýnské univerzity King’s College nicméně naznačovala, že příznaky dlouhého covidu byly po nákaze omikronem výrazně méně časté než u delty.

 

Nová studie Oxfordské univerzity a britského národního výzkumného zdravotního ústavu NIHR má v několika směrech rezervy. Autoři neznali intenzitu daných mentálních potíží ani přesný moment, kdy se u pacientů objevily, podotýká tisková zpráva univerzity. Do jejich výsledků vnáší určitou nejistotu také nezaregistrované případy covidu-19. Vědci se nezabývali ani tím, jak by mohl koronavirus dané problémy způsobovat. Někteří experti pracují s hypotézou, že za kognitivními potížemi jsou mikroskopické krevní sraženiny pozorované při nákaze, objevuje se ale i názor, že pramení spíše z celospolečenských otřesů v době pandemie.

 

Taquet řekl, že zjištění jeho týmu zdůrazňují potřebu dalšího výzkumu ve snaze objasnit, “proč se tohle po covidu-19 děje”. Je podle něj zjevné, že pandemie nepřináší “cunami nových případů demence”, ovšem nárůst ve výskytu nelze ignorovat “vzhledem k závažnosti důsledků” takové diagnózy.

 

České zdravotnictví

V Česku startuje unikátní kurz pro pochopení demence

  • 16 září, 202120 října, 2021
  • by CRS Webmaster

Praha 15. září 2021 V Česku se spouští pilotní verze jedinečného online kurzu „Demence a jak jí porozumět.“ Kurz navazuje na australskou platformu „Understanding dementia“ a řadí se mezi světovou špičku v oblasti online kurzů svého druhu. První kurz bude zahájen 25. října, registrace je otevřena již nyní na webu Aesculap Akademie. Kurz je součástí Národního akčního plánu pro Alzheimerovu nemoc jehož gestorem je Ministerstvo zdravotnictví ČR.

Česká verze vznikla díky spolupráci vzdělávací instituce Aesculap Akademie, Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, Jihomoravského kraje a australské University of Tasmania. „Pilotní fáze je určena profesionálním pečujícím. Očekáváme zájem studentů v řádech tisíců. Věřím, že přispěje ke zlepšení života lidí s demencí, jejich rodin i pečovatelů,“ říká za Aesculap Akademii MUDr. Martin Kuncek, člen vedení Skupiny B. Braun. Druhým krokem bude spuštění kurzu pro rodinné příslušníky, kteří pečují o lidi s demencí v domácím prostředí.Odborným garantem kurzu v České republice je Prof. PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D., proděkanka pro nelékařské studijní programy a informační technologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. „Masarykova univerzita sepsala memorandum o spolupráci s australskou stranou a umožnila tak na akademické úrovni přenos kurzu do Čech. Ve spolupráci s Aesculap Akademií, zástupci Jihomoravského kraje a města Brna se staráme o to, aby bylo možné kurz po všech stránkách rozšířit k cílovým uživatelům,“ vysvětluje proděkanka pro nelékařské studijní programy a informační technologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně Andrea Pokorná.  

Pomyslné startovací tlačítko kurzu zmáčkl také hejtman Jihomoravského kraje, který kurz vítá a podporuje. „Jenom za loňský rok víme v našem kraji o 12 500 pacientech s demencí. Rodiny, které péči o blízkého zažily a zažívají, potřebují profesionální pomoc a doprovod. Je proto hodně důležité, že kurz probíhá online a brzy bude  dostupný pro každého,“ uvedl jihomoravský hejtman Jan Grolich. Kurz podpořila také primátorka Brna. „Vnímáme stárnutí populace komplexně. V současnosti vedeme jednání společně s Jihomoravským krajem a zvažujeme, zda navyšovat lůžka v sociálních zařízeních či posílit terénní péči profesionálů, kteří službu poskytují v domácím prostředí. To vše ale vyžaduje dostatek kvalifikovaného personálu a já věřím, že právě tato ucelená forma online vzdělávání může výrazně pomoci,“ říká ke startu kurzu primátorka Brna Markéta Vaňková. 

Kde se zrodila myšlenka kurzu k porozumění demenci?

Unikátní online kurz demence a jak jí porozumět (The Understanding Dementia MOOC) vytvořili vědci z Výzkumného a vzdělávacího centra pro demenci University of Tasmania (Wicking Dementia Research and Education Centre at the University of Tasmania, dále  WDREC) v roce 2013. Cílem centra je lépe porozumět nemocem, které ovlivňují mozek a způsobují pokles kvality paměti
a dovednosti při řešení problémů. „Vzdělávání a výzkum v této oblasti jsou pro nás klíčové. Celosvětově máme v kurzu zapsaných už přes 220 tisíc účastníků. Jsem rád, že náš kurz nyní poběží i v České republice, protože demence je jedním z hlavních problémů 21. století a počet nemocných neustále stoupá,“ uvedl profesor James Vickers, ředitel WDREC a světově uznávaný odborník na výzkum demence. Projekt podpořil také velvyslanec Australského společenství pro Českou republiku, J. E. Lloyd Brodrick, který nedávno navštívil Brno. Ocenil pokračující spolupráci

v oblasti péče o osoby trpící demencí mezi australskými a českými organizacemi. „Překlad online kurzu University of Tasmania do češtiny naznačuje, že naše země přistupují k péči o osoby trpící demencí podobným způsobem. Austrálie je globálním lídrem v oblasti demence a péče
o seniory a já opravdu doufám, že v budoucnu uvidíme další projekty mezi Českou republikou a Austrálií v oborech zdravotnictví a vzdělávání,“
řekl  J. E. Lloyd Brodrick, velvyslanec Australského společenství pro Českou republiku.

Čím je kurz unikátní?

Kurz se řadí mezi špičkové online kurzy. Ve své pilotní fázi je dostupný profesionálům v péči o seniory a pacienty s demencí, do budoucna bude k dispozici všem, kteří se zajímají o problematiku demence, včetně rodinných příslušníků Kurz je dostupný na webových stránkách Aesculap Akademie, přičemž první kolo začíná 25. října 2021. Zájemci k absolvování kurzu tedy potřebují pouze chytrý telefon, tablet či počítač a internetové připojení. Studium probíhá vždy blokově, a to po dobu minimálně sedmi týdnů. „Kurz není tutorovaný, jeho průchod si tedy mohou účastníci regulovat sami a mohou si ho v rámci stanoveného časového úseku prodloužit podle svých studijních či pracovních možností,“ vysvětluje prof. Pokorná. Obsah kurzu je jedinečný také svým obsahem. Zahrnuje videa, která poutavým způsobem seznamují účastníky kurzu s novými poznatky, dále řadu studijních materiálů, krátké reportáže s příběhy pacientů, obrázky, statistiky, grafy. „Kurz není pouze přeloženým souborem textů, ale je realizován ve velké míře rozhovory odborníků. Zapojení jsou i laičtí pečující s osobní zkušeností. Především využívá nejnovější důkazy a poznatky, které je v této oblasti možné získat z výzkumů,“ dodává Pokorná.

Jak kurz probíhá?

Kurz Demence a jak ji porozumět tvoří celkem 60 videí, z nichž každé má 5 – 15 minut. Obsahují dialogy, čtení, hry, kvízy, hodnocení i diskusní fóra. Kurz se skládá ze tří základních částí. První je „Mozek“. Tato kapitola poskytuje základní obsah o anatomii a funkci nervového systému. Druhý modul nese název „Onemocnění“. Studenti se seznámí s onemocněními, která způsobují demneci, se současným výzkumem a směřováním do budoucnosti. Třetím modulem kurzu je „Člověk“. V této části se klade důraz především na rozpoznávání příznaků demence, na život s demencí nebo na různé tipy terapie. Kurz nabízí ucelený pohled vzdělání v oblasti péče o nemocné demencí a o nejnovějších výzkumech v tomto oboru. Není třeba žádného předchozího zdravotního vzdělání. Během kurzu účastníci průběžně vyplňují testy, které mohou realizovat opakovaně, a to do doby, než jsou úspěšní. Pilotní testování probíhalo na dvou vysokých školách – Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně a Pražské vysoké škole psychosociálních studií. Studentům nejvíce vyhovala celistvost kurzu, zapojení reálných pacientů, kteří vystupují ve videích a nový pohled na demenci jako na komplexní onemocnění. „Komplexnost celého kurzu umožňuje dobře porozumět problematice. Největším aha momentem bylo téma navázání kontaktu s člověkem s demencí např. formou hudby, naladění se na pohyby a navázání komunikace.To, že navenek nedostávám “feedback” neznamená, že ten člověk nevnímá,“ říká studentka Jana z Lékařské falkulty Masarykovy univerzity v Brně.

Počet lidí s demencí stoupá a mladí nejsou ochotni o ně pečovat

Podle Světové zdravotnické organizace se počet lidí s demencí na celém světě odhaduje na 50 milionů. Toto číslo se má do roku 2050 zvýšit na 135,5 milionu. Což je pro dokreslení více lidí, než v současnosti žije v Japonsku. Se stárnutím světové populace je proto demence hlavním problémem veřejného zdraví. Projevuje se různě. Člověku se například zmenšuje okruh jeho zájmů, začíná být paranoidní, zapomíná nebo se přestává orientovat v čase. Když se neléčí, postupuje demence tak rychle, že během tří až čtyř let už nezvládne péči o takto nemocného člověka ani rodina. V tuzemských podmínkách neexistuje relevantní výzkum, který by otázku prevalence mapoval. Proto je potřeba se spokojit s kvalifikovanými odhady, které vycházejí z evropských a světových prací a studií. Podle dokumentu „Zpráva o stavu demence 2016“ (viz graf níže), kterou vydala Česká alzheimerovksá společnost, můžeme říci, že v současnosti u nás žije zhruba 183 tisíc lidí s nějakou formou demence, v roce 2050 by to mělo být už 383 tisíc lidí. Více než dvě třetiny lidí jsou ženského pohlaví. Nejvyšší počet lidí s demencí zůstává v Praze. Díky online kurzu se nejen zvýší povědomí o demenci, ale hlavně se podpoří vzdělání lidí v této oblasti, což je do budoucna klíčové. „Diagnóza demence může způsobit nemalé problémy v rodinách. Mladí lidé nechtějí
o své příbuzné pečovat, mnoho z nich má buď malé děti nebo se chtějí věnovat kariéře a starost o člověka s demencí je časově i psychicky velmi náročná. V Austrálii se o tomto trendu jž otevřeně hovoří a pracuje se s ním. Díky tomu vznikl také tento kurz,“ komentuje situaci Andrea Pokorná.

Správná diagnostika je klíč

Aktuálním problémem je také fakt, že není vždy snadné odlišit demenci od stavů, které se projevují podobně. Například zapomínání je často přičítáno projevům stáří, zhoršené kognitivní funkce zase následkům mozkové mrtvice. Navíc lidé, kteří jsou v počátečních stádiích onemocnění demence,
si nechtějí tuto možnost vůbec připustit. „V pozdějších stádiích bývá diagnóza demence horší pro rodiny pacientů než pro samotného pacienta, často je pro rodinu náročné přijmout, že jejich blízcí zapomínají a chovají se jinak. Příbuzní bývají někdy naštvaní a berou chování svého blízkého jako naschvály. Velký přínos proto vidím v možnosti vzdělání pro rodiny, aby lépe rozuměly svým blízkým,“ říká Mgr. Hana Juráčková, vedoucí Domova s úsměvem ve Slavkově
u Brna, který se stará o osoby se zdravotním postižením.
Péče o lidi trpící demencí zdravotníky či sociálními pracovníky má mnoho specifik. „Práce je psychicky náročnější, jelikož klienti mají často nepředvídatelné reakce, je těžké odlišovat světlé chvilky od stavů úplné dezorientace, kdy klient sděluje reálné informace a kdy si to jen myslí. Časté jsou také výpadky zejména krátkodobé paměti, kdy klienti například znovu vyžadují oběd. Specifik je celá řada, proto je velmi důležité kvalitní a pravidelné školení personálu, což tento kurz přesně umožňuje,“ uzavírá Hana Juráčková. 

Více o B. Braun

Koncern B. Braun působí na celosvětovém trhu 180 let a dnes patří k největším výrobcům zdravotnických produktů na světě. Hlavní sídlo je v německém Melsungenu, pobočky má v 64 zemích světa. Skupinu
B. Braun CZ/SK tvoří B. Braun Medical (dodavatel zdravotnických prostředků), B. Braun Avitum (provozovatel dialyzačních středisek, odborných ambulancí a domova pro osoby se zdravotním postižením) a Aesculap Akademie (mezinárodní vzdělávací instituce). Kurzy Aesculap Akademie jsou akreditovány příslušnými lékařskými společnostmi a mezinárodními lékařskými organizacemi. Vědecká rada složená z předních odborníků napříč medicínskými obory zaručuje provtřídní kvalitu. Skupina B. Braun v České a Slovenské republice působí od roku 1993 a zaměstnává více než 800 lidí. Charitativní projekt B. Braun pro život podporuje vybrané neziskové organizace i jednotlivce. Patronem projektu je český paralympionik David Drahonínský.

Kalendář akcí

Květen

Červen 2025

Červenec
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
30
1
2
3
4
5
6
Červen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

5

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
7
8
9
10
11
12
13
Červenec

6

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

7

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

8

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

9

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

10

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

11

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

12

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
14
15
16
17
18
19
20
Červenec

13

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

14

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

15

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

16

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

17

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

18

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

19

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
21
22
23
24
25
26
27
Červenec

20

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

21

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

22

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

23

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

24

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

25

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
28
29
30
31
1
2
3
Červenec

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

31

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Srpen

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Srpen

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS