MedNews.cz

Post-COVID stav (long COVID): co víme o dlouhodobých následcích…

30 října, 202530 října, 2025
by budskap

Mnozí lidé, kteří prodělali COVID-19, se potýkají s dlouhodobými problémy i po odeznění akutní fáze nemoci. Tento soubor přetrvávajících potíží se označuje jako „post-COVID stav“ nebo „long COVID“. Jedná se o stav, kdy se po infekci SARS-CoV-2 objevují různé symptomy, obvykle do 3 měsíců od nákazy, a trvají nejméně 2 měsíce. Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že dlouhodobé následky se rozvinou přibližně u 6 osob ze 100, které prodělaly COVID-19. Americká CDC přitom poukazuje na to, že long COVID může znamenat chronické onemocnění vyžadující komplexní péči a v některých případech vést až k invaliditě.

Příznaky a dopady

Post-COVID stav zahrnuje širokou škálu příznaků – WHO hovoří o více než 200 různých symptomech. Nejčastější obtíže zahrnují:

Únava a vyčerpání – silná únava i po malé zátěži
Dušnost a dechové potíže – pocit nedostatku dechu i při běžné aktivitě
Bolesti svalů a kloubů
Bolesti hlavy
Kognitivní poruchy – problémy s pamětí, soustředěním, tzv. „mozková mlha“
Změny čichu a chuti
Psychické obtíže – deprese, úzkost, poruchy spánku

Tyto symptomy mohou kolísat – u některých pacientů se příznaky pomalu zlepšují, u jiných se mohou objevovat nové potíže či dočasné zhoršení po fyzické či psychické námaze (tzv. post-exertional malaise). Například někteří pacienti hlásí náhlé bušení srdce nebo závrať při vstávání (spojené s dysautonomií typu POTS). U post-COVID stavu se dále uvádí vyšší výskyt různých komplikací – typicky jde o zvýšené riziko onemocnění srdce, cévní mozkovou příhodu, diabetes či poruchy psychiky. V souhrnu mohou přetrvávající symptomy vážně omezit schopnost člověka pracovat či zvládat běžné denní aktivity.

Rizikové faktory

Teoreticky se post-COVID stav může vyskytnout u kohokoliv, kdo prodělal nákazu SARS-CoV-2. Některé skupiny osob ale mají vyšší riziko jeho rozvoje. Mezi hlavní rizikové faktory patří:

Závažný průběh COVID-19 – zejména hospitalizovaní nebo pacienti na jednotce intenzivní péče.
Ženy (studie uvádějí častější výskyt u žen).
Vyšší věk (riziko stoupá u starších dospělých).
Chronická onemocnění – např. cukrovka, srdeční či plicní choroby, obezita nebo autoimunitní onemocnění.
Kouření a obezita.
Opakované infekce SARS-CoV-2 – každé další onemocnění COVIDem zvyšuje pravděpodobnost rozvoje dlouhodobých následků.
Nerozumné očkování proti COVID-19 – neochránění pacienti mají vyšší riziko dlouhodobých potíží; doporučuje se včasná vakcinace a dokonce i antivirová léčba v akutní fázi jako prevence.

Specifika

Výzkumy také ukazují, že nerovnosti ve zdravotní péči (např. snížený přístup k léčbě) nebo faktory jako postižení pacienta mohou riziko dále zvýšit. Za zmínku stojí i to, že post-COVID stav se může objevit i u pacientů s mírným průběhem COVID-19, ba dokonce u těch, kteří o své nákaze možná ani nevěděli.

Diagnostika a léčba

Neexistuje žádný specifický laboratorní test ani vyšetření, které by „potvrdilo“ post-COVID stav. Diagnózu proto lékař stanovuje na základě anamnézy (zda pacient prodělal COVID-19), fyzikálního vyšetření a vyloučením jiných onemocnění. Je třeba vyloučit jiné příčiny příznaků – například infekce, endokrinní poruchy nebo komplikace, které mohou dlouhodobé potíže vysvětlit.

Léčba post-COVID stavu je převážně symptomatická. Lékaři předepisují léky cíleně k úlevě od obtíží (např. analgetika na bolest či antidepresiva na náladu) a řeší zároveň nové problémy podle standardních postupů (např. léčba srdeční nemoci či onemocnění ledvin). Klíčovou roli hraje rehabilitace – fyzioterapie, dechová a pohybová cvičení pomáhají obnovit fyzickou kondici a zmírnit mnohé funkční obtíže. Pacientům se rovněž doporučuje sebeřízení symptomů: dbát na dostatečný odpočinek a kvalitní spánek, šetřit energii při aktivitách a při mírném zhoršení dočasně snížit zátěž. Podpora psychiky (např. poradenství) a pomoc s pracovním či sociálním zařazením může být rovněž nutná, protože některé příznaky připomínají chronický únavový syndrom (ME/CFS) či jiné postinfekční stavy.

Podle WHO je třeba přistupovat ke každému pacientovi individuálně a často ve spolupráci s více odborníky. Cílem léčby je co nejvíce zlepšit kvalitu života a návrat k běžným aktivitám. WHO připravuje oficiální klinická doporučení pro lékaře k péči o tyto pacienty. CDC doporučuje, aby lidé s přetrvávajícími symptomy vyhledali lékařskou pomoc a společně s lékařem si sestavili individuální plán péče.

Prevence

Prevence long COVID spočívá v minimalizaci rizika závažné infekce. Zejména je klíčové očkování proti COVID-19 – studie ukazují, že očkovaní mají výrazně menší pravděpodobnost rozvinout dlouhodobé následky. CDC výslovně uvádí, že očkování je „nejlepším dostupným nástrojem“ k prevenci post-COVID stavu. Dalšími preventivními opatřeními jsou běžná hygienická pravidla a ochrana před nákazou SARS-CoV-2: mytí rukou, nošení roušky/respirátoru v riziku, udržování čistoty vzduchu a vyhýbání se větším shromážděním během epidemie. Při respiračních potížích či potvrzené nákaze SARS-CoV-2 je důležité včas zahájit léčbu – zejména u rizikových osob užít dostupná antivirotika či jiné moderní léky, které mohou zmírnit závažnost průběhu. Každé další onemocnění COVID-19 totiž zvyšuje šanci na dlouhodobé následky.

Shrnutí a současný výzkum

Post-COVID stav je nově rozpoznaný, ale velmi reálný zdravotní problém. Přetrvávající příznaky jako únava, dušnost nebo psychické obtíže mohou značně zatížit pacienta a jeho rodinu. Zároveň zatěžují zdravotnický systém – vyžadují koordinovanou péči a často dlouhodobou rehabilitaci. Výzkum stále pokračuje: CDC, WHO a další instituce shromažďují data o počtech pacientů, charakteru příznaků, vlivu nových variant viru a účincích vakcín či léčby. Znalosti o post-COVID stavu narůstají a očekává se, že přibydou lepší léčebné postupy. Pro pacienty v Česku i jinde je důležité všímat si svého zdravotního stavu a spolupracovat s lékaři – mnohým lidem pomáhají vznikající rehabilitační programy a specializovaná péče.

Použité zdroje

Světová zdravotnická organizace (WHO): Post COVID-19 condition (long COVID) – aktuální faktický list, únor 2025 who.intwho.int.
Centers for Disease Control and Prevention (CDC, USA): Long COVID Basics (akutalizováno 24. 7. 2025) cdc.govcdc.gov.
CDC (USA): Clinical Overview of Long COVID (24. 7. 2025) cdc.govcdc.gov.
Song JY a kol., Updated Clinical Practice Guidelines for the Diagnosis and Management of Long COVID (PMC, 2024) pmc.ncbi.nlm.nih.gov.
MedlinePlus (NLM, USA): Long COVID – lékařská encyklopedie (převážně všeobecné informace o příznacích a léčbě).

Aktuálně

Sezónní respirační infekce a vakcíny 2025/2026

30 října, 202530 října, 2025
by budskap

V nadcházející sezóně budou opět kolidovat tři hlavní respirační infekce – chřipka, COVID-19 a RSV. Odborníci očekávají, že souhrnná špička hospitalizací v zimě 2025/26 bude podobná loňské sezóně (v rozmezí ±20 %). Riziko závažné sezóny zvyšuje výskyt nové varianty viru (zejména SARS-CoV-2), převaha agresivnější chřipkové linie nebo nižší proočkovanost/účinnost vakcín. Lze tedy očekávat souběhy špiček: COVID často vrcholí v prosinci–lednu, chřipka mezi prosincem a únorem a RSV na konci prosince.

COVID-19: Pro sezonu 2025/26 schválila EMA i WHO novou vakcínu Comirnaty LP.8.1 cílící na variantu LP.8.1. Bude dostupná pro všechny věkové skupiny (6 měsíců a více) a očkování se doporučuje zejména rizikovým osobám. Interval mezi dávkami je ≥3 měsíce od posledního očkování. Doporučuje se aplikovat očkování ideálně před zimní sezonou, opakované každoroční dávky zvyšují ochranu.
Chřipka: Při očkování proti chřipce (vakcína 2025/26 je trivalentní: A/H1N1, A/H3N2, B/Victoria) platí, že očkovat by se měli zejména senioři (v ČR od 50 let, dříve 65+) a chronicky nemocní (onemocnění srdce, plic, cukrovka apod.) Další doporučené skupiny jsou těhotné ženy, osoby pečující o rizikové pacienty či děti od 6 měsíců do 5 let. Pro osoby nad 60 let jsou k dispozici i vysokodávkové vakcíny (poskytují vyšší účinnost). Pravidelné každoroční přeočkování jednou dávkou zajišťuje adekvátní ochranu (složení vakcíny se každoročně aktualizuje podle WHO).
RSV (respiračně syncytiální virus): Od roku 2023 existují nové vakcíny cílené na seniory a těhotné. Vakcíny Abrysvo (Pfizer) a Arexvy (GSK) využívají stabilizovaný „prefúzní“ F-protein viru a prokázaly vysokou účinnost proti těžkému RSV u dospělých. Abrysvo je indikováno pro osoby ≥60 let a těhotné mezi 28.–36. týdnem (pro pasivní ochranu novorozenců) v dubnu 2025 byla indikace rozšířena i na rizikové jedince 18–59 let (např. s CHOPN, cukrovkou či selháním srdce). Arexvy je určena pro aktivní imunizaci osob ≥60 let (případně 50–59 s vysokým rizikem). Obě vakcíny se podávají jednorázově (prokazují ochranu alespoň na dvě sezóny) a lze je podat současně s jinými vakcínami (kromě vysokodávkové/chřipkové vizuálně studiemi neověřeno).

Použité zdroje:

CDC – 2025-2026 Respiratory Disease Season Outlook cdc.govcdc.gov
Státní zdravotní ústav (SZÚ) – Očkování proti chřipce 2025/2026 szu.gov.czszu.gov.cz
Ministerstvo zdravotnictví ČR – Informace k očkování proti COVID-19 2025/2026 svl.czsvl.cz
Česká vakcinologická společnost (ČLS JEP) – Doporučení k očkování proti RSV u dospělých vakcinace.euvakcinace.eu

Aktuálně

Atopický ekzém nejvíc Štěpána potrápil v době covidu

7 října, 2025
by budskap

Pomohla biologická léčba, nyní už žije jako jeho vrstevníci

„Štěpán byl vždy klidné, hodné dítě a takový je i dnes. Je přemýšlivý, poctivý v tom, co dělá, a má srdce bojovníka.“ Těmito slovy popisuje paní Ondrášková svého syna (18 let, Brno-venkov). Ten se už od dětství pere s atopickým ekzémem, přesto se nevzdává. Svoji vnitřní sílu využívá i ve sportu. V házené se díky rychlosti a bojovnosti stal oporou týmu.

První výraznější kožní problémy se u Štěpána objevily, když mu byl rok. V loketních jamkách a pod koleny se mu začala tvořit ložiska. O tři roky později poprvé dostal mast s kortikoidy. „Tehdy jsme začali tušit, že půjde o atopický ekzém. Netušili jsme ale, jak těžké období nás čeká. Onemocnění se střídavě zlepšovalo a zase horšilo,“ říká jeho matka. Nejsilnější vzplanutí přišlo v době covidu, když bylo Štěpánovi dvanáct let.

„Bylo to nesmírně těžké. Hledali jsme spouštěče, zkoušeli měnit stravu i další podmínky, ale jasnou příčinu jsme nenašli,“ vzpomíná maminka. Léčba dlouho nezabírala a rodiče měli o syna strach, zvlášť když se k vyrážkám přidaly horečky. Nejhorší byly fáze, kdy měl ložiska po většině těla. „Štěpán se musel obrovsky přemáhat, aby se neškrábal. Někdy nespal, jindy usnul až úplně vyčerpaný.“ Rodina zažívala chvíle, kdy musel Štěpán do nemocnice, aby nedošlo ke kolapsu.

Nemoc ovlivňovala celou rodinu. „V létě se obvykle nemoc na dva až tři měsíce zklidnila a žili jsme téměř normálně. To byl pro rodinu oddech,“ popisuje paní Ondrášková. V obdobích zhoršení se ale vše točilo kolem Štěpánovy kůže, což ovlivnilo veškeré plánování volného času. „S manželem jsme se u něj v noci střídali, abychom mu zamezili škrábat se do krve,“ vzpomíná Štěpánova maminka s tím, že nejtěžší pro ni byla bezradnost. „Vidíte bolest a trápení dítěte, s nadějí se chápete každé nové šance na uzdravení, a když vidíte, že se nemoc zase vrátila, psychicky vás to semele.“ Rodina zkoušela na atopický ekzém kdeco – od mastí přes diety až po tradiční čínskou medicínu.

„Zlom přišel až s biologickou léčbou, kterou Štěpán dostal díky lékařům v roce 2021. Byl to obrovský předěl, působilo to skoro jako zázrak.“

Dnes žije Štěpán stejně jako jeho vrstevníci a nemusí se omezovat. Nemoc je pod kontrolou a on se mohl vrátit k běžnému životu. „Jsme nesmírně vděční paní doktorce Pinkové, která Štěpánovi našla a nasadila správnou léčbu. Kromě odbornosti si vážíme i její empatie. Laskavým přístupem si získala Štěpánovu důvěru – uvěřil, že má naději, a dodnes k paní doktorce chodí rád,“ říká maminka. Štěpánovi také hodně pomohlo, že byl obklopen lidmi, kteří brali jeho stav bez předsudků. „Kdybych měla dát jednu radu rodičům, kteří si tím teprve začínají procházet, řekla bych: Věřte a buďte trpěliví. A nebojte se požádat o pomoc. Jak o tu odbornou, tak o podporu okolí,“ uzavírá maminka Štěpána.

Komentář lékařky: MUDr. Blanka Pinková, Ph.D., vedoucí lékařka dětského kožního oddělení Pediatrické kliniky FN Brno:

„Atopický ekzém je chronické recidivující onemocnění projevující se silně zarudlou, rozpraskanou kůží a velmi silným svěděním. Nejen pro pacienta, ale i pro celou rodinu představuje toto onemocnění, zvláště jeho těžké formy, velmi silnou zátěž, a to nejen psychickou – v případě, že dítě není schopno navštěvovat školku, školu, pak i finanční. Základem terapie atopického ekzému stále zůstává lokální terapie. Jsme ale velmi rádi, že od roku 2021 máme možnost nabízet pacientům s těžkou formou atopického ekzému biologickou terapii, která představuje opravdu zlomovou léčbu. Pro děti je tato terapie velmi bezpečná, s minimem nežádoucích účinků. Jak říká i Štěpánova maminka, nebojte se říct si o terapii, naše pracoviště vám může nabídnout všechny možnosti terapie atopického ekzému, včetně zmíněné biologické terapie.“

České zdravotnictví

Očkovací zákon je podle NS protiústavní, je téměř nemožné…

9 dubna, 202524 dubna, 2025
by budskap

Ministerstvo zdravotnictví chce s dalšími kroky vyčkat na rozhodnutí ÚS, potom bude podle mluvčího Ondřeje Jakoba postupovat v souladu s jeho závěry. NS navrhuje, aby se vypustila podmínka, že se odškodňují pouze následky „zvlášť závažného ublížení na zdraví“.

„Tato podmínka v původním vládním návrhu zákona nebyla. Takto výrazná omezení odškodňování újmy způsobené jednak povinným očkováním, jednak očkováním proti covidu-19 byly důsledkem pozměňovacích návrhů při projednávání v Parlamentu,“ uvedl na dotaz ČTK mluvčí.

Server uvedl, že zákony o odškodnění lidí, kteří utrpěli újmu povinným očkováním nebo vakcínou proti covidu-19, platí od roku 2020. Ministerstvo zdravotnictví ale teprve letos v únoru přiznalo náhradu prvnímu žadateli, a to za úmrtí dítěte po očkování povinnou hexavakcínou. Dalších 160 žádostí o náhradu ministerstvo odmítlo, z toho velkou většinu po očkování proti covidu. Žadatelé podle serveru většinou neprokázali „zvlášť závažné ublížení na zdraví“, jak nařizuje zákon.

Podle Nejvyššího soudu ale toto znění zákona odporuje ústavnímu pořádku. „Omezení nároku požadavkem ’zvláštní závažnosti ublížení na zdraví’ je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky,“ napsal do návrhu na změnu zákona předseda senátu Petr Vojtek.

Nejvyšší soud proto vyzval ústavní soudce, aby z obou zákonů – o odškodnění újmy způsobené povinným očkováním a o odškodnění újmy způsobené očkováním proti covidu – vyškrtli sousloví „zvlášť závažnému“.

„Nejde o zrušení celého zákona, ale jenom část toho textu. Aby Ústavní soud tu přísnou podmínku pro její protiústavnost zrušil. Tím se otevře soudům prostor pro to, aby svým výkladem a svojí úvahou dospěly k nějakým předvídatelným závěrům o spravedlivé výši náhrady,“ popsal Radiožurnálu soudce Vojtek.

České zdravotnictví

Seznam Zprávy: Stát přiznal rodině tři miliony Kč po…

27 února, 2025
by budskap

„Zdravotní obtíže (…) nastaly do 72 hodin po očkování, přičemž příčinou úmrtí byl edém mozku v důsledku křečí při vysoké horečce, vzniklé buď při skryté infekci, nebo po vakcinaci, nebo při kombinaci obojího,“ uvedlo podle serveru v rozhodnutí ministerstvo.

Roční dítě zemřelo před dvěma lety krátce po aplikaci vakcíny proti pneumokokům a třetí dávce hexavakcíny, která kombinuje látky chránící proti šesti nemocem, dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence B a onemocněním způsobeným bakterií Haemophillus influenzae typu b. Očkování hexavakcínou je pro děti povinné, bez něj nebo potvrzení, že očkované být nemohou, nesmí být například přijaty do školky nebo na dětské tábory.

Státní ústav pro kontrolu léčiv tehdy očkování stejnými šaržemi pozastavil. Jako důvody tehdy uvedl „prověření možné závady v jakosti“. O měsíc později očkování znovu povolil. Očkování tímto typem hexavakcíny podstoupí v ČR ročně kolem 100.000 dětí, vakcínou proti pneumokokům 70.000.

„Když se ale podíváme, kolik dětí bylo očkováno stejnou šarží a nikde se takováto situace nevyskytla, je to jasný důkaz, že vakcína je bezpečná,“ řekl Seznam Zprávám místopředseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula.

Zákon o náhradě újmy způsobené povinným očkováním platí v Česku od roku 2020, v době covidové epidemie přibyla možnost odškodnění i za vakcíny chránící proti covidu-19. Celkem podle Seznam Zpráv ministerstvo řešilo 160 žádostí, z nich 145 se týkalo covidu. Všechny dosud MZd zamítlo, podle něj se neprokázalo zvlášť závažné ublížení na zdraví, jak vyžaduje zákon. V tuto chvíli vede 13 soudních sporů.

Neočekávané nežádoucí účinky vakcín i léků musí lékaři povinně hlásit SÚKL, vlastní hlášení mohou podávat i sami očkovaní. Každý lék i vakcína obsahuje seznam nežádoucích účinků, které se ukázaly už při jeho schvalování a jsou očekávané. Ostatní podezření úřady prověřují na státní i evropské úrovni, mohou vést i k pozastavení povolení léku či vakcíny.

V posledních šesti letech před epidemií covidu-19 bylo hlášeno zhruba 700 až 1200 podezření za rok, nejvíc u očkovacích látek aplikovaných dětem. Vyplývá to ze zpravodajů SÚKL. U vakcín proti covidu bylo hlášení za první rok přes 8300, dostalo je více než šest milionů lidí.

Zpravodaj

Expert: Lidí, kteří mají v ČR po covidu vážné…

27 listopadu, 2024
by budskap

První případy do té doby neznámé nákazy se začaly v Číně objevovat před pěti lety, v prosinci 2019. Od té doby podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) státy evidují celosvětově přes 700 milionů nakažených a sedm milionů úmrtí. V Česku se podle statistik ministerstva zdravotnictví nakazilo 4,8 milionu lidí a téměř 44.000 nemoci podlehlo.

„Covid je tedy už dnes hodně odlišná nemoc než na začátku pandemie,“ uvedl Koblížek. Lidé, kteří se dosud potýkají s problémy po nákaze před několika lety, se podle něj špatně hýbou, nemohou pracovat, jsou velmi unavení, mají poruchu funkce svalů a vyčerpá je i minimální námaha. „Naštěstí se ale jedná jenom o zlomek pacientů,“ dodal.

Spolu s virem se podle něj mění i četnost a závažnost následků. „Jinak to bylo na počátku, kdy lidé ještě nebyli očkovaní a měli těžší průběh nemoci, a nebyla dostupná žádná antivirová léčba. Zcela jinak je to dnes, kdy už je populace z větší části proočkovaná,“ uvedl.

Virus má už několikátou variantu, která je podle něj sice více nakažlivá, nicméně nezpůsobuje tak těžké příznaky. „Počty pacientů, které se s postcovidovými problémy potýkaly po několika měsících od prodělání akutního covidu, byly velké na počátku pandemie,“ dodal s tím, že každý třetí měl problémy více než 12 týdnů. „V současné době už se jedná pouze o marginální výskyt, odhadem méně než procento nakažených osob,“ dodal.

Změnily se podle něj i jejich potíže. „V současné době se jedná spíše o mimorespirační potíže, jako je těžká únava po malé fyzické zátěži, bolesti svalů, bušení srdce při postavení nebo poškození centrálního nervového systému. Dříve, v době počátku pandemie, se jednalo zejména o dušnost, zadýchávání při zátěži, kašel a bolest na hrudi,“ uvedl.

Kromě plicních lékařů se podle něj pacienti s postcovidovými potížemi obracejí také na neurology kvůli takzvanému chronickému únavovému syndromu nebo na své praktické lékaře. „Připravuje se jednotný doporučený postup péče o pacienty po prodělané covid nemoci,“ doplnil Koblížek.

Prevence a léčba

Fámě o nárůstu černého kašle kvůli uprchlíkům věřila půlka…

25 září, 2024
by budskap

„Téma uprchlíků z Ukrajiny je častým námětem nepravdivých narativů, které skutečně obviňují Ukrajince i ze šíření nakažlivých nemocí. Staví přitom na relativně nižší míře proočkovanosti na Ukrajině,“ uvedl Petr Gongala z platformy Demagog.cz, která ověřuje pravdivost informací.

S fámou o černém kašli se podle průzkumu setkalo 40 procent populace a šest procent ji šířilo dál. Třiapadesát procent respondentů zprávu považovalo za věrohodnou. „Důvěryhodnost se přitom zvyšovala s věkem respondentů. Zatímco mezi nejmladšími ho považovalo za věrohodný 37 procent lidí, mezi nejstaršími to bylo až 60 procent,“ uvedl datový analytik CEDMO Trends Lukáš Kutil.

Z dalších zdravotnických dezinformací se odborníci zaměřovali také například na mamograf, pandemickou úmluvu nebo údajné reakce vlád Japonska a Německa v souvislosti s covidem-19. Desetina respondentů tak podle nich zaznamenala fámu, že Světová zdravotnická organizace (WHO) a Evropská unie uzavřely pandemickou dohodu, která umožní vynutit povinné očkování a karantény v době pandemie. Za věrohodnou ji považovala třetina z nich.

Asi 12 procent lidí se setkalo se starší dezinformací, která spojuje mamografický screening s růstem nádorů prsu. „Narativ, podle kterého mamografy více škodí, než pomáhají, se poprvé objevil již v roce 2016, a to v rumunských médiích. Shodou okolností je to právě Rumunsko, kde je rakovina prsu jednou z nejčastějších příčin úmrtí žen,“ uvedla prorektorka Univerzity obrany pro vědeckou a expertní činnost Vanda Boštíková.

Každý desátý člověk četl či slyšel dezinformace o tom, že Japonsko se formálně omluvilo lidem za očkování proti covidu nebo že německá vláda přiznala, že pandemie covidu v letech 2021 a 2022 nebyla a šlo o psychologickou operaci, která měla otestovat ochotu lidí se nechat očkovat. Fámě o Japonsku věřila čtvrtina respondentů, kteří se s ní setkali, o Německu 15 procent.

Aktuálně

SZÚ: Nejčastější nemocí z povolání byl loni opět covid,…

22 května, 2024
by budskap

„Onemocnění covid-19 bylo hlášeno v roce 2023 u 6265 z celkového počtu 7001 případů nemocí z povolání, z toho 651 zaměstnanců prodělalo toto onemocnění (…) dvakrát a 32 osob dokonce třikrát,“ popsala vedoucí Centra hygieny práce a pracovního lékařství SZÚ Vladimíra Lipšová.

Téměř polovina případů infekce covidem-19 jako nemocí z povolání vznikla v roce 2022, čtvrtina byla ještě z předchozích dvou let. „Tato statistika totiž zahrnuje všechny uznané případy dle data vydání lékařského posudku o uznání nemoci z povolání nikoliv data jejich zjištění,“ řekla Lipšová.

Z osob s uznaným covidem-19 jako nemocí z povolání, které pracovaly ve zdravotnictví nebo sociálních službách, tvořily více než 40 procent zdravotní sestry, přes 13 procent bylo ošetřovatelek a necelých 12 procent lékařů a lékařek. Devět procent uznaných případů bylo u pracovníků sociálních služeb a přímé obslužné péče a záchranářů a řidičů záchranné služby bylo pět procent.

Dalším nejčastějším infekčním onemocněním byl svrab, kterým onemocnělo 92 pracovníků ve zdravotnictví a sociální péčí, z nich 26 z domovů sociálních služeb a domovů pro seniory.

U 336 pracovníků uznali odborníci takzvanou nemoc způsobenou fyzikálními faktory. „Mezi nejčastější patří zejména syndrom karpálního tunelu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování, syndrom karpálního tunelu z práce s vibrujícími nástroji a skupina onemocnění šlach a kloubů z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování končetin,“ sdělila Lipšová.

Dalším 122 pracovníkům lékaři uznali jako nemoc z povolání onemocnění postihující dýchací cesty, které nejčastěji souvisí s prachem obsahujícím krystalický oxid křemičitý, hlavně při těžbě nerostných surovin. U 24 osob vzniklo astma a u 15 lidí byl příčinou onemocnění plic azbest. V 71 případech byly příčinou kožní nemoci, nejčastěji z alergické příčiny. Do statistik přibyla také jedna nemoc způsobená chemickými látkami a dva případy přičítané ostatním faktorům a činitelům.

Aktuálně

Hygienici: Infekcí přibylo za týden o desetinu, zatím nejde…

22 ledna, 2024
by budskap

Hygienici evidují všechny akutní respirační infekce (ARI) včetně covidu a chřipky dohromady, samostatně jim pak lékaři hlásí takzvaná chřipková onemocnění (ILI), která se projevují stejnými příznaky jako chřipka, tedy náhlým nástupem, bolestí hlavy a svalů a horečkou nad 38 stupňů Celsia. Těch přibylo podle hygieniků za týden o 82 procent.

„Hodnoty v obou skupinách se pohybují v pásmu epidemického prahu, který ale zatím nepřekračují. Situaci nelze zatím hodnotit jako celoplošnou epidemii,“ uvedlo MZd.

Pozitivní test na covid mělo v posledním týdnu v ČR 1604 osob, pro srovnání 2. ledna byl takové počet pozitivně testován za jediný den. Odborníci očekávají, že k dalšími výraznějšímu vzestupu nemocnosti dojde v únoru či v březnu. V loňském roce začala jarní vlna na konci ledna, nejvyšší denní počty pozitivních testů byly na přelomu února a března kolem 1800 pozitivně testovaných. Loňská podzimní vlna v prosinci vrcholila na téměř trojnásobných počtech. V té době i počet hospitalizovaných překročil 1200. V současné době je skoro desetkrát nižší.

Počty případů nemocí dýchacích cest v ČR na 100.000 obyvatel:

Týden	pondělí	Akutní respirační infekce	Mezitýdenní změna	Covid	Mezitýdenní změna
3. týden	15. 1.	1423	+ 10 %	14	– 30 %
2. týden	8.1.	1292	+ 6 %	20	– 49 %
1. týden	1. 1.	1228	+ 44 %	41	+ 0,2 %
52. týden	25.12.	854	-45 %	40,9	– 64,4 %
51. týden	18. 12.	1544	– 8 %	115	– 13,5 %
50. týden	11. 12.	1679	+ 8,8 %	132,9	+ 9 %
49. týden	4. 12.	1542	+ 5,9 %	121,9	+ 37,9 %
48. týden	27. 11.	1457	+ 8,9 %	88,4	+ 54 %
47. týden	20. 11.	1340	+ 12,9 %	57,2	+ 12,2 %
46. týden	13. 11.	1185	– 2,6 %	51	– 0,2 %
45. týden	6. 11.	1217	+ 4,5 %	51,1	+ 7 %
44. týden	30. 10.	1161	+ 6,7 %	47,7	+ 45 %
43. týden	23. 10.	1060	+ 7 %	32,9	+17 %

zdroj: ministerstvo zdravotnictví, KHS Libereckého kraje

Výzkumy a studie

Dlouhý covid působí změny v těle, které činí cvičení…

5 ledna, 2024
by budskap

„Skutečně se potvrzuje, že v těle se při této nemoci děje něco špatného,“ uvedl autor studie Rob Wüst z amsterodamské univerzity Vrije.

Předpokládá se, že jen v Británii trpí takzvaným dlouhým covidem asi dva miliony lidí a u mnoha z nich dochází ke zhoršení příznaků po dobu několika týdnů po jediném cvičení.

Studie publikovaná v odborném časopise Nature Communications zahrnovala 25 pacientů s dlouhým covidem, kteří uváděli, že po cvičení pociťují malátnost, a 21 lidí, kteří tuto nemoc také prodělali, ale plně se zotavili. Žádný z účastníků nebyl s onemocněním hospitalizován, přičemž všichni byli předtím, než se nakazili, fit, zdraví a byli v produktivním věku.

Každý z účastníků strávil asi deset až 15 minut na rotopedu a týden před i den po mu byly odebrány vzorky krve a biopsie kosterního svalstva. Ačkoli mezi jednotlivými pacienty byly značné rozdíly, v průměru měli lidé s dlouhým covidem menší cvičební kapacitu než zdraví účastníci.

Když vědci analyzovali vzorky tkáně odebrané před cvičením, zjistili, že osoby s dlouhým covidem měly ve svalech větší podíl bílých vláken než zdraví účastníci. Tato vlákna obsahují méně struktur produkujících energii, takzvaných mitochondrií, a méně kapilár. Tým také zjistil známky toho, že mitochondrie u lidí s dlouhým covidem nepracují tak dobře jako u zdravých účastníků.

Tato zjištění částečně vysvětlují, proč mají lidé s dlouhým covidem horší schopnost cvičit, uvedl Wüst.

Porovnání vzorků odebraných před a po jízdě na rotopedu odhalilo, že u osob s dlouhým covidem se po cvičení zhoršila funkce mitochondrií a tito účastníci měli po cvičení mnohem více poškozených tkání a známek toho, že se tělo pokouší o opravy.

„To může vysvětlovat například bolesti svalů, které tito pacienti po cvičení pociťují,“ řekl Wüst. Tato zjištění podle něj zdůrazňují, že lidé s dlouhým covidem by neměli podstupovat intenzivní cvičení. „Poškozuje to svaly, zhoršuje to metabolismus a může to vysvětlovat, proč cítíte svalovou bolest a únavu až několik týdnů po cvičení,“ dodal.

Mitochondriální dysfunkce může hrát roli v únavě, kterou někteří lidé s dlouhým covidem pociťují, uvedla Betty Ramanová z Oxfordské univerzity, která se na studii nepodílela, s odkazem na vlastní výzkum. „I když je pravděpodobné, že únava je spojena s těmito metabolickými abnormalitami, mohou hrát roli i další faktory, například přetrvávající zánět,“ dodala ale.

Září

Říjen 2025

Listopad

PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE

27
28
29
30
31
1
2

Událost pro Říjen

26

6:00 am - 9:00 pm

Příznaky a dopady

Rizikové faktory

Specifika

Diagnostika a léčba

Prevence

Shrnutí a současný výzkum

Použité zdroje

Kalendář akcí

Říjen 2025

Událost pro Říjen

26

Událost pro Říjen

27

Událost pro Říjen

28

Událost pro Říjen

29

Událost pro Říjen

30

Událost pro Říjen

31

Událost pro Listopad

1

Událost pro Listopad

2

Událost pro Listopad

3

Událost pro Listopad

4

Událost pro Listopad

5

Událost pro Listopad

6

Událost pro Listopad

7

Událost pro Listopad

8

Událost pro Listopad

9

Událost pro Listopad

10

Událost pro Listopad

11

Událost pro Listopad

12

Událost pro Listopad

13

Událost pro Listopad

14

Událost pro Listopad

15

Událost pro Listopad

16

Událost pro Listopad

17

Událost pro Listopad

18

Událost pro Listopad

19

Událost pro Listopad

20

Událost pro Listopad

21

Událost pro Listopad

22

Událost pro Listopad

23

Událost pro Listopad

24

Událost pro Listopad

25

Událost pro Listopad

26

Událost pro Listopad

27

Událost pro Listopad

28

Událost pro Listopad

29

Newsletter