Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Tisková zpráva

Počet diabetiků v ČR stoupá. VoZP upozorňuje na rizikové faktory…

  • 14 listopadu, 202428 listopadu, 2024
  • by budskap

Praha, 14. listopadu 2024 – V Česku významně roste množství lidí s onemocněním diabetes mellitus neboli cukrovkou. Každý třetí Čech starší 65 let je diabetik, nejvyšší nárůst této nemoci je patrný mezi 50. a 75. rokem života. Většina lidí onemocní diabetem v důsledku nadváhy, obezity, konzumace alkoholu či kouření. Světový den diabetu si připomínáme 14. listopadu s cílem podpořit prevenci, ale také zvýšit povědomí o cukrovce.

Diabetes vzniká nedostatečnou tvorbou inzulinu ve slinivce, kdy dochází ke sníženému přesunu cukru do buněk, které tak nemají dostatek energie. Zároveň se zvedá hladina cukru v krvi. Obvykle se projevuje nadměrnou žízní a močením, často i v noci.

„U cukrovky se rozlišují dva základní typy. Diabetes prvního typu tvoří méně než 10 % z celkového počtu onemocnění a nejčastěji bývá zjištěn v dětském až pubertálním věku. Mnohem rozšířenější je diabetes druhého typu, který často vzniká na základě nezdravého životního stylu a objevuje se nejčastěji mezi 45. a 50. rokem věku,“ uvádí MUDr. Milan Prokop, konzultant Vojenské zdravotní pojišťovny.

K diabetu se často přidružují vysoký cholesterol a vysoký krevní tlak, které zvyšují riziko kardiovaskulárních onemocnění a demence. Velkým nebezpečím je, že cukrovka zpočátku nebolí. Výživa tkání se ale v důsledku diabetu postupně zhoršuje a vede k uzavírání tepen, neuropatii, selhání ledvin a ztrátě zraku. Diagnózu určí lékař na základě laboratorního vyšetření hladiny krevního cukru.

„Preventivní prohlídky u praktického lékaře pomohou problém včas odhalit, nutné je dodržovat jeho pokyny a rady tak, aby bylo dosaženo dobré kompenzace diabetu a aby se zabránilo vývoji diabetických komplikací. Diabetes zatím není vyléčitelný, vhodnou životosprávou a spoluprací s lékaři však lze hladinu krevní glukózy udržet v normálních mezích. Půl hodiny pohybu střední intenzity denně, např. rychlejší chůze, jízda na kole nebo práce na zahradě, snižuje riziko diabetu druhého typu o 30 %,“ dodává doktor Prokop.

Vojenská zdravotní pojišťovna poskytuje svým klientům finanční příspěvky v rámci preventivního programu POHYB. Pojištěnci si tak mohou vybrat například příspěvek až 500 Kč na plavání nebo příspěvek ve stejné hodnotě na cvičení a regeneraci pro dospělé. Příspěvky na pohybové aktivity pro děti činí až 1 000 korun, až 500 korun pak na plavání. Přehled všech poskytovaných výhod a podmínky jejich čerpání jsou k dispozici na webových stránkách www.vozp.cz/prispevky-na-prevenci.

O Vojenské zdravotní pojišťovně

Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky od roku 1993 zajišťuje zdravotní péči prostřednictvím špičkových odborníků ve vojenských i civilních zdravotnických zařízeních a lázeňských domech.
O svých 700 tisíc pojištěnců pečuje prostřednictvím smluvní zdravotnické sítě po celé ČR, která zahrnuje přes 25 tisíc poskytovatelů.

www.vozp.cz

České zdravotnictví

Pacienti si myslí, že o cholesterolu vědí vše?

  • 21 září, 202226 září, 2022
  • by andrlovak1

Často se o něm píše, ale stále si velké množství lidí myslí, že zvýšenou hladinu cholesterolu mají jen obézní lidé. Nebo že cholesterol přijímáme pouze tučnou potravou. Přesvědčeni jsou také o tom, že v těle putují dva cholesteroly, jeden hodný a jeden zlý. Proto informační portál LabTestsOnline.cz nabízí podrobné informace zpracované lékaři a garantované ČSKB, aby mezi lidmi podporoval zdravotní gramotnost.

 

Kolik tedy těch cholesterolů je?

Všechny látky tukové povahy mají jednu společnou vlastnost, a to špatnou rozpustnost ve vodě. To je důvod, proč nemohou být volně rozpuštěné v krvi, která je prostředím na vodné bázi. Přenos cholesterolu (i dalších tuků) krví na místo jejich zpracování je zajištěný pomocí speciálních nosičů, které se nazývají lipoproteiny. Těch existuje více typů, zatímco cholesterol je jen jeden. Zda bude „hodný“, nebo „zlý“, záleží na tom, na jakém nosiči je navázaný. Pokud je ve větší míře navázaný na lipoproteinech, které ho roznášejí do tkání, pak může škodit. Může se ukládat do stěn tepen a způsobovat zde aterosklerózu (tvorbu aterosklerotických plátů s následným zánětem cévní stěny), která může nakonec dospět až k uzávěru postižené tepny. Typickými roznašeči cholesterolu jsou lipoproteiny o nízké hustotě neboli LDL (low-density lipoprotein). Typickými sběrači jsou lipoproteiny o vysoké hustotě neboli HDL (high-density lipoprotein). Ty naopak transportují přebytečný cholesterol z periferních tkání do jater, kde je odbouráván. Proto je HDL (tzv. hodný cholesterol) obrazem něčeho, co je v podstatě příznivé; odnímání přebytku cholesterolu z tkání, kde ho není třeba. Ale cholesterol je stále jen jeden.

 

Kde se cholesterol v těle bere?

Cholesterol v organismu má původ buď v potravě (exogenní cholesterol), nebo se jedná o cholesterol, který si organismus sám vyrobil (endogenní cholesterol). Bohatými exogenními zdroji jsou potraviny živočišného původu jako například maso, vnitřnosti, tučné sýry apod. (v potravinách rostlinného původu cholesterol není obsažený). Většina cholesterolu v našem organismu je však původu endogenního. Jeho nadprodukce je zpravidla hlavní příčinou hypercholesterolémie neboli zvýšené hladiny (cholesterolu) v krvi.

 

Vysoký cholesterol mají i hubení lidé

 

  • Problém je, že velká část lidí s vysokým cholesterolem má k tomu genetickou vlohu, která je různě silná. Z velké části je způsobená poruchami využití cholesterolu. Ale zcela všichni mohou modifikovat výslednou hladinu cholesterolu a riziko onemocnění poměrně významně stravou a pohybovým režimem. To ale neznamená, že všichni lidé se zvýšenou hladinou cholesterolu mají nějakou vrozenou (geneticky podmíněnou) metabolickou poruchu. Je samozřejmě i druhá skupina pacientů, kteří si za svou hypercholesterolémii mohou z větší části sami svým nevhodným životním stylem (např. nadměrným příjmem živočišných tuků, nedostatkem pohybu apod.).

 

Ať je vaše hladina cholesterolu ovlivněna čímkoliv, je důležité upravit životní styl. Změna jídelníčku by měla být základním opatřením při léčbě zvýšené hladiny cholesterolu. Bude samozřejmě účinnější u pacientů, u kterých je hypercholesterolémie důsledkem nadměrného příjmu cholesterolu a nasycených tuků potravou. A samozřejmě je velmi důležité hladinu cholesterolu pravidelně sledovat. Každý dospělý člověk v ČR má nárok na vyšetření jeho hladiny v rámci pravidelných preventivních prohlídek, které by měli zajišťovat praktičtí lékaři. Vlastní stanovení cholesterolu (včetně HDL a LDL-frakce) provádí většina biochemických laboratoří. Proto si lidé mohou zajít na vyšetření i jako samoplátci. Více informací na portálu www.labtestsonline.cz

 

Připravila Mgr. Lenka Sládková a MUDr. Roman Cibulka, Ph.D., MBA z Ústavu klinické biochemie a hematologie FN a LF UK v Plzni

České zdravotnictví

Odborníci vyzvali k zavedení vyšetřování dětí pro riziko vysokého cholesterolu

  • 6 září, 2022
  • by andrlovak1

“Je tady určitá část dětí, která se rodí s geneticky podmíněnou s vysokou hladinou cholesterolu. Tato vysoká hladina cholesterolu společně s dalšími faktory jako obezita, kouření, užívání alkoholu nebo vysoký krevní tlak, vede k vyššímu riziku aterosklerózy a kardiovaskulárního úmrtí,” uvedl předseda zdravotního výboru Senátu Roman Kraus (ODS).

 

FH je nejčastější geneticky podmíněná metabolická porucha, trpí jí zhruba jedna z 250 osob. “Jeden ze 17 případů infarktů je u pacienta s FH. Tomu můžeme plně předejít,” uvedla výkonná ředitelka evropské sítě pacientských organizací FH Europe Magdalena Daccordová. Pražská deklarace, která bude výstupem dnešní konference, je především politickou deklarací. Vyzývá nejen k zavedení screeningů, ale také podpoře výzkumu nebo budování kapacit zdravotní péče o pacienty s FH. “Hlavním cílem musí být snížená úmrtnost a také snížené náklady zdravotních pojišťoven,” dodal Kraus.

 

V Evropě jde odhadem o více než 500.000 případů FH u dětí a dva miliony u dospělých. Pouze pěti procentům je ale nemoc diagnostikovaná. Léčit se pak dá úpravou životosprávy, léky statiny nebo moderními biologickými léky. “Včasný záchyt FH, například pomocí populačního screeningu, má zásadní význam pro prognózu lidí v postižených rodinách i pro systém zdravotní péče v dané zemi,” řekl předseda České společnosti pro aterosklerózu Michal Vrablík. Pokud jsou totiž pacienti obézní, kouří nebo často pijí alkohol, hrozí u nich vyšší riziko vzniku aterosklerózy neboli kornatění tepen a předčasné úmrtí.

 

V Česku se lékaři snaží pacienty vyhledávat, podle Vrablíka už je diagnostikovaná asi čtvrtina lidí, kteří by podle odhadů měli s FH žít. Cílem je zavést screening všech narozených dětí, v Česku i v celé Evropské unii. Přesné podmínky, například metodu vyšetření krve nebo věk dětí, by si země určovaly samy.

 

“Zahájili jsme v České republice pilotní screening novorozenců. Ve vybraných českých porodnicích se po narození odebírá a testuje pupečníková krev. Pokud se u dítěte zjistí FH, je možné jej dále sledovat a pracovat také s rodiči a dalšími členy rodiny, kteří mohou mít také FH, ale obvykle o tom nevědí,” popsal vedoucí pilotního projektu a Genetické laboratoře CKTCH Brno Tomáš Freiberger.

 

Další možností je podle Vrablíka třeba vyšetření mladších předškolních dětí v rámci preventivní prohlídky u pediatra. Vyšetření nebude pro dítě žádným úkonem navíc, testovat se bude krev již odebraná pro další vyšetření, případně stačí i jen kapka.

 

Prevence a léčba

NYT: Sezení škodí našemu zdraví. Měli bychom více sedět…

  • 27 října, 2021
  • by andrlovak1

Je poněkud paradoxní, že nečinnost je ve velké části světa spojována se špatným zdravotním stavem. Koneckonců odpočinek by nám měl prospívat. Přesto jedna studie za druhou spojuje více času stráveného sezením se zvýšeným rizikem kvůli vysokému množství cholesterolu, se srdečními chorobami, cukrovkou a dalšími onemocněními – a to i u lidí, kteří cvičí.

Tato záhada, kdy se zdá, že sezení přispívá k nemocem, zaujala skupinu vědců, kteří začali studovat moderní lovce a sběrače v naději, že lépe pochopí evoluční souvislosti fyzické aktivity ve vývoji člověka.

Ve svých dřívějších výzkumech tito vědci prokázali, že příslušníci kmene Hadza v Tanzanii jsou poměrně fyzicky aktivní a věnují se několik hodin denně činnostem, jako je stopování zvěře nebo vykopávání hlíz. Hadzové si zároveň uchovávají záviděníhodné kardiovaskulární a metabolické zdraví s nízkým krevním tlakem a zdravým cholesterolem po celý život.

Několikahodinová fyzická aktivita denně však ponechává dostatek hodin volného času a vědci se nedávno začali zajímat o to, zda způsob, jakým Hadzové tráví svůj volný čas, může nějak přispívat k jejich dobrému zdravotnímu stavu.

Sledování kmenu Hadza

V rámci nové studie, která byla zveřejněna v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, vědci nejprve požádali 28 příslušníků kmene Hadza ve věku od 18 do 61 let, aby po dobu přibližně jednoho týdne nosili přístroje pro sledování aktivity. Monitory, které měli kmenoví příslušníci na stehnech, měřily, kolik času stráví v pohybu a kolik v klidu.

A ukázalo se, že v klidu jsou dost často. Stejně jako předchozí výzkum i tato nová měření ukázala, že muži a ženy byli denně v pohybu v průměru asi dvě až tři hodiny, ale dalších deset hodin nevyvíjeli žádnou aktivitu. Tento objem nečinnosti “téměř dokonale odpovídá” úrovni pozorované ve studiích mužů a žen ve vyspělých zemích, říká David Raichlen, profesor lidské evoluce na Jihokalifornské univerzitě v Los Angeles a hlavní spoluautor nové studie.

Místo židle sedí na zemi

Na rozdíl od většiny z nás se však Hadzové nepovalují na židlích. Výzkumníci se proto rozhodli zjistit, jakým způsobem kmen relaxuje. Zjistili, že v době, kdy kmen Hadza odpočívá, sedí jeho příslušníci často na zemi, ale také dřepí; v poloze na bobku tráví téměř 20 procent nečinnosti.

Vědce zajímalo, co tento přístup k odpočinku může znamenat pro nohy a svaly. Proto požádali několik Hadzů, aby seděli na zemi i v dřepu a chodili, a přitom na sobě měli senzory zaznamenávající stahy svalů. Při sezení na bobku čidla pípala a ukazovala, že se svaly nohou stahují mnohem častěji, než když sedí na zemi, a téměř o 40 procent častěji než při chůzi.

Takové rozdíly ve svalové aktivitě by mohly mít významné zdravotní důsledky, říká doktor Raichlen. Výzkumy na zvířatech podle něj ukázaly, že když byly svaly znehybněny sádrou nebo jinými pomůckami a nestahovaly se, tkáně produkovaly méně enzymů, které odbourávají tuky, což vedlo k hromadění cholesterolu a dalším známek kardiovaskulárních problémů u zvířat.

Židle je riziko

Jinými slovy, sezení na židlích s nehybnýma nohama, jak to většina z nás dělá po většinu dne, s největší pravděpodobností přispívá k riziku vzniku zdravotních problémů, které jsou u Hadzů tak vzácné. Může to také prohlubovat nesoulad mezi naší evolucí danou stavbou těla a pohodlným moderním světem, řekl Brian Wood, profesor antropologie a evoluční biologie, který je dalším z hlavních autorů studie.

Údaje získané z výzkumu Hadzů naznačují, že i v klidovém stavu jsou naše těla “pravděpodobně přizpůsobena k soustavné svalové aktivitě”, což se nám v křeslech nedaří, dodal. “Neobhajujeme lovecko-sběračský životní styl,” řekl Wood. “Měli bychom však znát naši evoluční historii a zvážit, jaký vliv může mít na naše zdraví.”

Doktor Raichlen souhlasí. “V podstatě tato studie zdůrazňuje, že by většina z nás měla přehodnotit dobu odpočinku s malou svalovou aktivitou,” řekl. A pokud to podmínky v kanceláři dovolují, nebylo by možná od věci občas nenuceně stát… anebo si tu a tam dřepnout na bobek.

Aktuálně

Vysoký cholesterol má sedm z deseti Čechů, může zkrátit život…

  • 31 srpna, 2021
  • by andrlovak1

Optimální hladina takzvaného LDL cholesterolu u zdravé populace je podle Vrablíka do tří milimolů na litr. Pokud už člověk měl nějakou cévní či srdeční příhodu měl by mít koncentrace ještě nižší. Podle lékaře mnozí lidé nevědí, že dvě třetiny až tři čtvrtiny cholesterolu si tělo vyrobí samo a pouze menšinu vstřebává z potravy. Někteří mají vysoký cholesterol daný geneticky. Hladinu cholesterolu by měli sledovat lidé i v mladším věku například tehdy, pokud u nich v rodině někdo také trpí těmito obtížemi nebo se u někoho před 60. rokem objevily srdečně cévní onemocnění či infarkt.

V Česku je podle Vrablíka asi 1,2 milionu lidí, kteří užívají léky snižující cholesterol. “Zdravý životní styl u rizikových osob ke snížení cholesterolu nestačí,” uvedl lékař, který je zároveň předsedou České společnosti pro aterosklerózu.

Vyšší hladiny cholesterolu v krvi mají přímou souvislost se srdečně cévními nemocemi a způsobují kornatění tepen. Každé druhé úmrtí v Česku je přitom podle Vrablíka způsobeno právě chorobami srdce a cév. Vysoký cholesterol zpravidla po dlouhou dobu nemá žádné projevy, neléčený ale může i v mladém věku vyústit například v infarkt. Za posledních deset let se v ČR podle Vrablíka průměrná hladina cholesterolu v krvi nesnížila.

Aktuálně

Pardubická nemocnice má centrum pro lidi s vysokým cholesterolem

  • 14 ledna, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Pardubice 14. ledna (ČTK) – Pardubická nemocnice na sklonku roku otevřela lipidové centrum. Léčí se v něm lidé s vysokou hladinou cholesterolu. Zaměřuje se na pacienty po infarktu myokardu, po operačním výkonu na věnčitých tepnách, koronárním bypassu a mozkové příhodě, uvedl v tiskové zprávě primář kardiologického oddělení Jan Matějka.

Cholesterol je součástí každé buňky a tělo si ho v nezbytné hladině vytváří samo. Jeho zvýšená hladina může mít ale pro člověka vážné důsledky. Jeho vysoká hladina je jednou z příčin rozvoje aterosklerózy, která způsobuje infarkt, mozkovou příhodu nebo nedokrvení končetin.

Pacienti lipidového centra užívají takzvané centrové léky, které jsou podle lékařů velmi účinné. “Dosud museli pacienti z Pardubického kraje dojíždět do vzdálenějších center. Léky si aplikuje pacient sám v pohodlí domova pomocí vystřelovacího injekčního pera. Obdobná pera používají například diabetici nebo alergici při těžkých reakcích,” uvedl Matějka.

Kardiologické oddělení Pardubické nemocnice ošetřilo v loňském roce 4700 pacientů, 800 z nich mělo infarkt myokardu, z toho polovina jeho závažnou formu. Pacienti se závažnou formou onemocnění jsou nejčastějšími pacienty lipidového centra a podléhají přísnějšímu dozoru lékařů.

“Centrum se stará o pacienty z celého Pardubického kraje a částečně i z některých oblastí kraje Středočeského, jehož části jsou v blízké dojezdové vzdálenosti. Lipidovou poradnu navštívilo v minulém roce 360 pacientů,” uvedla mluvčí Nemocnic Pardubického kraje Kateřina Semrádová.

jlc hj

Zpravodaj

Jeden ze 200 Čechů má cholesterol zvýšený dědičnou nemocí

  • 23 září, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 24. září (ČTK) – Jeden ze 200 Čechů má hladinu cholesterolu v krvi zvýšenou dědičnou nemocí. Má tak výrazně vyšší riziko infarktu, které mu hrozí už v mladším věku. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci ke Světovému dni familiární hypercholesterolémie (FH). Ucpávání tepen neboli ateroskleróza je hlavní příčinou nemocí srdce a cév, na které v České republice umírá ročně 50.000 lidí. Způsobené je často vysokou hladina LDL cholesterolu.

LDL cholesterol, někdy označovaný jako “zlý” cholesterol, způsobuje ve stěnách cév tzv. sklerotické pláty. Cévy tak ztrácejí pružnost a snižuje se jejich průchodnost.

Nejčastější kardiovaskulární nemocí je srdeční infarkt, který způsobuje krevní sražena nad narušeným plátem tukové hmoty a bílých krvinek ve stěně tepny. “Pokud je člověku méně než 60 let, většinou k tomu musí být kuřák, mít vysoký krevní tlak nebo cukrovku. Pokud má zvýšenou hladinu cholesterolu, nemusí trpět ani jedním z těchto neduhů, aby k infarktu došlo,” uvedl vedoucí Laboratoře pro výzkum aterosklerózy Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze Jan Piťha.

U pacientů s hladinou cholesterolu nad osm milimolů na litr musí být po prodělaném infarktu zahájená další léčba, aby se srdeční příhoda neopakovala. Vysoká hladina cholesterolu může být způsobená stravou, asi u 40.000 Čechů je ale vyšší dědičně. Jde o takzvanou familiární hypercholesterolémii. “Většina pacientů o svém onemocnění neví a dozví se o něm, až když je postihne srdeční infarkt,” doplnil Piťha. Zjistit ji může praktický lékař při běžném vyšetření cholesterolu.

“Čtvrtina pacientů s FH dostane infarkt do 50 let věku. Existuje účinná léčba, ale je potřeba o nemoci vědět,” řekl Tomáš Freiberger z Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno. Specializuje se na ní 65 center v nemocnicích po celé ČR. Léčba je možná úpravou jídelníčku, léky na snížení hladiny cholesterolu, ve výjimečných případech také procesem podobným dialýze, který čistí krev od tuků, které se pak usazují na stěnách cév.

Lidem se zvýšenou hladinou LDL cholesterolu odborníci doporučují změnu stravy. Omezit by měli živočišné tuky, uzeniny, velmi tučné mléčné výrobky, jemné a trvanlivé pečivo zejména s polevou nebo náplní. Při vaření je lepší používat kvalitní rostlinné oleje, na mazání rostlinné tuky. Zelenina či ovoce patří ke každému dennímu jídlu, pečivo, těstoviny či rýže jsou vhodnější celozrnné.

 

Kalendář akcí

Březen

Duben 2025

Květen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
28
29
30
1
2
3
4
Duben

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
5
6
7
8
9
10
11
Květen

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

5

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

6

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

7

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

8

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

9

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

10

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
12
13
14
15
16
17
18
Květen

11

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

12

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

13

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

14

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

15

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

16

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

17

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
19
20
21
22
23
24
25
Květen

18

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

19

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

20

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

21

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

22

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

23

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

24

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
26
27
28
29
30
31
1
Květen

25

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

31

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS