Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Výzkumy a studie

Vědci: Olovnaté nanočástice obcházejí ochranu mozku a poškozují nervové buňky

  • 10 dubna, 20259 května, 2025
  • by budskap

Vědci zjistili, že nanočástice olova mohou vstoupit do mozkové tkáně přímo přes čichové buňky, aniž musí překonávat takzvanou hematoencefalickou bariéru. Ta odděluje vnitřní prostředí mozku od cévního systému v těle, a brání tak tomu, aby do něj vstupovaly škodlivé látky. “Potvrdili jsme, že olovnaté nanočástice se mohou dostat do mozku přes čichový nerv a hromadit se ve specifických oblastech mozku,” řekla vedoucí laboratoře molekulární morfogeneze ÚŽFG Marcela Buchtová. Objev je podle ní zásadní pro pochopení toho, jak jsou nanočástice neurotoxické a že může mít znečištění ovzduší dopad na nervový systém člověka.

Studie prokázala, že zejména olovnaté nanočástice s nízkou rozpustností mají tendenci se v mozku hromadit a jejich odstranění je velmi obtížné. I po dlouhé době, kdy mozek nebyl částicím vystaven, zůstávaly podle vědců v mozkové tkáni vysoké hladiny olova, zejména v oblasti klíčové pro paměť a učení. “Vidíme jasnou souvislost mezi expozicí olovnatým nanočásticím a vznikem změn typických pro neurodegenerativní onemocnění. Dochází i k poškození bariéry, která normálně reguluje transport látek mezi krví a mozkem, a tím dále zvyšuje riziko neurotoxických účinků těchto nanočástic,” uvedla Buchtová.

Vědci uvedli, že olovo může v nervové soustavě napodobovat vápník, jelikož je mu chemicky podobné. Vápník je důležitý pro správné fungování mnoha buněčných procesů, například pro buněčnou signalizaci. Studie podle vědců odhalila, že vystavení olovnatým nanočásticím způsobuje nerovnováhu prvků v mozkové tkání, což může dál negativně ovlivnit nervovou soustavu. Výsledky navazují na předchozí studie, které se zabývaly účinky nanočástic kovů na plíce, játra a ledviny.

Vědci zkoumali i možnosti, jak negativní účinky olovnatých nanočástic na nervovou tkáň zmírnit. Pomoci může podle nich použití takzvaného inhibitoru GSK-3.

Znečištění ovzduší je podle odborníků globálním problémem, zejména v městských a průmyslových oblastech. Olovnaté nanočástice, které se do vzduchu dostávají například z průmyslové výroby či spalováním fosilních paliv, mohou podle nich představovat skryté nebezpečí.

České zdravotnictví

Registr dárců: Na transplantaci krvetvorných buněk čeká 42 lidí včetně…

  • 19 března, 2025
  • by budskap

Na sociálních sítích upozornil na případ rodiny s malou dcerou Madlenkou, která potřebuje transplantaci. “Mají další tři děti, kteří ale bohužel nejsou vhodnými dárci kostní dřeně. Proto se hledá teď v našem registru,” uvedla mluvčí.

V Česku bylo transplantací kostní dřeně nebo krvetvorných buněk léčeno více než 750 dětí, první v listopadu 1989. Teď jich je kolem 30 každý rok. “Kromě akutních leukemií, které jsou nejčastější indikací k transplantaci u dětí, transplantujeme pacienty s primárními imunodeficity, některými vrozenými metabolickými poruchami, vrozenými a získanými syndromy selhání kostní dřeně,” sdělila loni v listopadu ČTK dětská onkoložka Lucie Šrámková, která je přednostkou Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol.

Leukemie je nádorové onemocnění krvetvorby, které se vyznačuje zmnožením bílých krvinek, které ale neplní svou normální funkci v imunitním systému. Jako primární imunodeficity lékaři označují skupinu vrozených poruch funkce imunitního systému člověka. Podle Šrámkové se vyléčí až 85 procent dětí.

“Hledání dárce je poměrně složitá věc, potřebujeme shodu deset z deseti v takzvaných genetických znacích imunity. Ta je častá u sourozenců, šance na ni je 25 procent. Samozřejmě se testují i další členové rodiny. Pokud nenajdou lékaři tam, obracejí se na nás,” uvedla tehdy vedoucí registru Marie Kuříková. Ideální dárce se v takových případech hledá jak v českých seznamech, tak v zahraničí.

Ve dvou českých registrech je dohromady zhruba 170.000 dobrovolníků ochotných darovat kostní dřeň nebo krvetvorné buňky. Potřeba by podle odborníků bylo ještě asi o 30.000 víc. Celosvětově je evidováno přes 42,5 milionu lidí.

Do registru se mohou zapsat zdraví lidé ve věku 18 až 35 let. Darovat buňky či dřeň mohou do 60 let, přednost se ale dává mladším dárcům. Ročně jsou jich vyšší desítky. Dárce stráví většinou dva dny v nemocnici, u odběru dřeně je asi hodinu a půl v celkové anestezii, u darování buněk asi čtyři hodiny připojený na přístroj podobný jako u darování krve.

České zdravotnictví

Lékaři se snaží vyvinout umělé buňky slinivky, v IKEM používají…

  • 3 února, 20253 února, 2025
  • by budskap

“Ve střední Evropě jsme jediné pracoviště, které je schopné izolovat Langerhansovy ostrůvky,” řekl přednosta Kliniky diabetologie IKEM Peter Girman. Těchto buněk, které produkují inzulin, je v lidské slinivce zhruba milion. Zatímco orgán váží 150 gramů, ostrůvky jen zhruba dva gramy, proto je podle odborníků výhodnější je odebrat samotné.

Lékaři je pak transplantují nemocným, kterým orgán přestal fungovat, nebo těm, kterým bude kvůli onemocnění potřeba slinivku odebrat. Příjemci je pak pomocí infuze umístí do jater, kde se buňky usadí a začnou produkovat vlastní inzulin.

Podle zástupce přednosty Centra diabetologie pro experimentální výzkum IKEM Jana Kříže jsou problémem současné metody omezená dostupnost dárcovské tkáně, nutnost doživotně užívat léky na potlačení imunity jako u orgánové transplantace a umístění transplantovaných ostrůvků do jater.

Vědci podle Kříže na hledání lepšího místa pracují, stejně jako na vytvoření umělých Langerhansových ostrůvků. Výzkum probíhá v USA, v Číně, ale i v Česku. “U nás probíhá výzkum využívající technologii založenou na molekulách mRNA. Hledá techniku, jak donutit betabuňky ostrůvků, aby se množily, protože to běžně nedělají. Zdá se, že výsledky jsou poměrně slibné,” doplnil. U metod, které využívají cizí buňky, ale stále zůstává nutnost užívat imunisupresivní léčbu, která plošné využití pro léčbu cukrovky omezuje.

Metodu začali v IKEM vyvíjet v roce 2000, první transplantace byla 4. února 2025. Od té doby dostalo Langerhansovy ostrůvky 120 pacientů, 37 z nich mělo současně transplantovanou ledvinu. “Diabetes je jednou z nejčastějších příčin selhání ledvin,” vysvětlil vedoucí laboratoře Langerhansových ostrůvků IKEM František Saudek. V 25 případech nemocní dostali buňky z vlastní slinivky.

“Díky transplantaci Langerhansových ostrůvků dokážeme výrazně snížit jejich potřebu inzulinu, eliminovat těžké hypoglykemické stavy a zásadně zlepšit kvalitu života. Minimálně invazivní přístup zároveň znamená kratší rekonvalescenci a menší rizika,” dodal Kříž.

Výzkumy a studie

Tuzemští vědci ověřili účinnost protinádorových vakcín u dětí s rakovinou

  • 20 srpna, 202427 srpna, 2024
  • by budskap

“Cílenou léčbu jedním konkrétním lékem lze s úspěchem využít, pokud je v nádoru nalezen vhodný molekulární cíl, například mutace, který lze terapeuticky ovlivnit. Účinek cílené léčby v monoterapii je však časově omezený, proto se vyvíjejí další strategie založené na kombinacích různých typů cílené léčby, chemoterapie a především imunoterapie,” uvedl vědecký ředitel NÚVR a přednosta Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně Ondřej Slabý.

To by podle něj mělo umožnit zasáhnout nádor na více místech současně, ale také posílit imunitní systém pacienta v boji s nádorovou chorobou. Dětem s některými typy rakoviny dokážou čeští vědci připravit protinádorovou terapii “na míru”. Podařilo se jim prokázat, že v kombinaci se standardní léčbou je pak opravdu účinná.

Ve studii vědci zkoumali 48 pacientů do 20 let věku s vysoce rizikovými nádory, především sarkomy a nádory centrálního nervového systému. Dostávali standardní a individualizovanou léčbu, v určitém okamžiku jim byla podána i protinádorová vakcína. Po její aplikaci se podařilo dostat rakovinu pod kontrolu u více než poloviny nemocných dětí.

“Větší efekt měla vakcína u pacientů, kteří zatím podstoupili méně různých terapií, tedy u nichž ještě nedošlo vlivem léčby k úplnému vyčerpání jejich vlastního imunitního systému. To by podporovalo zařazení vakcín do časnějších fází léčby vysoce rizikových pacientů,” podotkl přednosta Kliniky dětské onkologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno a vedoucí jedné z výzkumných skupin NÚVR Jaroslav Štěrba.

Protinádorové vakcíny nejsou preventivní jako například očkování proti spalničkám, ale léčebné. Jsou založeny na využití jednoho typu buněk imunitního systému, které mají schopnost pohlcovat cizorodé látky ze svého okolí a vystavovat je na svém povrchu. Zároveň vysílají signály, že toto jsou antigeny, proti kterým je nutné bojovat. Imunitní systém se je díky tomu naučí rozpoznávat a zahájí vůči nádorovým buňkám, které jsou jejich nositeli, imunitní reakci.

Protinádorové vakcíny z takzvaných dendritických buněk byly vyvinuty a připraveny v laboratořích Farmakologického ústavu a Centra excelence CREATIC LF Masarykovy univerzity, kde působí výzkumná skupina NÚVR vedená Lenkou Zdražilovou Dubskou.

“Vstupním materiálem pro výrobu personalizované vakcíny jsou bílé krvinky, konkrétně takzvané monocyty, získané od pacienta odběrem krve,” uvedla Zdražilová Dubská. Dendritickým buňkám se pak předloží k pohlcení části buněk odebraných z pacientova nádoru a ve formě injekcí se podají zpět pacientovi.

Výzkumy a studie

Výzkumníci z Brna zkoušejí prodloužit život imunitních buněk rostlinnými látkami

  • 27 června, 2024
  • by budskap

“Fytonutrienty jsou látky, které se přirozeně vyskytují v rostlinách. Chrání je proti bakteriím, plísním nebo třeba slunečnímu svitu či mrazu. Aktuálně jsme ve fázi, kdy imunitním buňkám předkládáme různé fytonutrienty a následně sledujeme, jak se těmto buňkám daří. První výsledky ukazují, že některé látky opravdu dokážou životnost imunitních buněk prodloužit,” uvedl vedoucí výzkumu Petr Sláma z Ústavu morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Agronomické fakulty Mendelu.

Vědci se zaměřili na dvě takové látky: berberin, který obsahují keře dřišťálu, a punicalagin pocházející z granátových jablek. U obou látek testují jejich účinek v různých koncentracích na imunitní buňky.

“Například u vysokých koncentrací punicalaginu se nám ukázalo, že imunitní buňky byly mnohem méně stresované. Viděli jsme velmi dobře protektivní účinek látky – buňky byly chráněné před předčasnou smrtí a v porovnání s kontrolní skupinou byl jejich život delší,” dodal Sláma.

Pokud se použití fytonutrientů osvědčí, mohly by pomoci s posilováním celkové imunity organismu, předcházet nemocem a v případě, že člověk onemocní, mohly by zmírnit projevy nebo urychlit léčbu nemocí.

“Vedle samotné životnosti buněk budeme zkoumat také to, zda fytonutrienty dokážou podpořit eliminaci nežádoucích mikroorganismů v těle. Jednoduše řečeno, jestli budou imunitní buňky schopné požírat například bakterie rychleji a efektivněji,” doplnil Sláma.

Kompletní výsledky dvouletého výzkumu budou vědci znát na konci letošního roku.

Výzkumy a studie

Proti infekcím bojují i krvetvorné kmenové buňky, ukázal výzkum AV…

  • 11 prosince, 20233 ledna, 2024
  • by budskap

Akutní infekce, které nejsou rychle a účinně vyřešeny, mohou vést k závažnějším stavům, jako je sepse. Obvykle se sepsi předejde aktivací rychlé a akutní reakce na původce infekce, což je proces známý jako nouzová granulopoéza. Zodpovědné za eliminaci a odstraňování patogenů, tedy choroboplodných zárodků či původců nemocí, jsou imunitní buňky – granulocyty, B-lymfocyty a T-lymfocyty. Vědci si však položili otázku, zda ochranu organismu zprostředkovávají výhradně zralé imunitní buňky, nebo zda se na ní mohou podílet i jiné typy buněk.

Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR zkoumají nouzovou granulopoézu téměř jedno desetiletí a potvrdili, že kromě zásadní role imunitních buněk se aktivují také krvetvorné kmenové buňky, které reagují na přítomnost patogenů, a objasnili mechanismy této aktivace.

Výsledky naznačují, že hematopoetické kmenové buňky v kostní dřeni jsou schopny změnit svou identitu a podpořit tak produkci granulocytů, které jsou nezbytné k likvidaci vnějšího patogenu. “Krvetvorné kmenové buňky se rozhodnou změnit svůj osud a ohrozit své každodenní úkoly, aby pomohly v boji proti infekcím. Překvapilo nás, že buňky, jejichž úkolem je udržovat krvetvorbu po celý náš život, budou tak flexibilní a budou schopny použít natolik sofistikované mechanismy k likvidaci choroboplodných zárodků,” uvedla vědkyně Karolina Vaníčková.

K závěrům se vědci dobrali pomocí zvířecích modelů, při budoucích experimentech bude třeba poznatky ověřit na lidech.

Výzkumy a studie

Vědci poprvé uměle vytvořili lidské embryo, objev vyvolává etické…

  • 15 června, 202322 června, 2023
  • by budskap

Modelová embrya se podobají embryím v nejranějších stadiích vývoje člověka. Vědci tvrdí, že by mohla napomoci k vysvětlení dopadů genetických poruch a biologických příčin opakovaných potratů. Syntetizované struktury nemají tlukoucí srdce ani zárodky mozku, ale obsahují buňky, z nichž se obvykle vytvoří placenta, žloutkový váček a samotné embryo. Práce však vyvolává závažné etické a právní otázky, protože legislativa v Británii a v mnoha dalších zemích o laboratorně vypěstovaných subjektech nepojednává.

“Přeprogramováním (embryonálních kmenových) buněk můžeme vytvořit modely podobné lidským embryím,” řekla na konferenci Magdalena Žernická-Goetzová z Cambridgeské univerzity a z Kalifornského technologického institutu, která studii vedla.

Syntetická embrya nečekají v blízké budoucnosti klinické testy a zatím ani není jasné, zda by se tyto struktury vůbec byly schopny rozvíjet, dodala vědkyně.

V minulosti vědci implantovali myším umělé embryo vytvořené z kmenových buněk stejného druhu, plody se ale nevyvinuly. V dubnu vědci v Číně podobný pokus provedli s osly, ovšem rovněž bez zásadního vývoje.

Pro vědce je práce s umělým lidským embryem důležitá, aby nahlédli do období, které nazývají černou skřínkou. Ze zákona vědci smějí v laboratoři kultivovat lidská embrya pouze do stanoveného limitu 14 dní. Pak následuje období, o němž se ví jen velmi málo informací, protože další průběh už vědci zachycují až v pozdějších etapách těhotenství na základě vyšetření těhotných žen a studií embryí darovaných pro výzkum.

Vývoj v této oblasti žene kupředu také konkurence. Vedle Žernické-Goetzové na vývoji embryí z kmenových buněk pracuje i skupina ve Weizmannově Institutu v Izraeli.

Zpravodaj

Pacientům s chronickou bronchitidou může pomoci zničení buněk produkujících hlen

  • 9 května, 20239 května, 2023
  • by budskap

Při aplikaci krátkých vysokofrekvenčních pulzů se podle lékařů poškodí a následně zhojí pohárkové buňky na sliznici dýchacích cest, které jsou kvůli nemoci zmnožené. “Zasažené buňky odumírají takzvanou programovanou smrtí čili apoptózou. Tato léčebná metoda je tedy velmi šetrná, a nedochází tak k poškození struktury tkáně ve stěně dýchacích cest,” uvedl mluvčí nemocnice Petr Sulek.

Pacienti s CHOPN často trpí takzvanou chronickou bronchitidou, tedy vykašláváním hustého hlenu. “Přestože jsou jim nasazeny účinné léky a uplatňují se další postupy včetně dechové rehabilitace, nepovede se u některých pacientů jejich zdravotní stav zásadně zlepšit,” uvedl. Pokud mají takové příznaky nejméně dva roky po sobě alespoň tři měsíce, mohou u nich lékaři zvažovat operaci.

Do průdušek v jedné plíci se při ní zavádí při celkové anestezii speciální katétr, který slouží jako elektroda. Po měsíci se zákrok opakuje v druhé plíci. Poprvé metodu lékaři vyzkoušeli v roce 2019, poté ji ověřili v klinických studiích.

“Někteří nemocní mohou trpět po ošetření vykašláváním malého množství krve či přechodným zhoršením chronické bronchitidy. Je třeba si ale uvědomit, že tyto potíže jsou dočasné,” doplnil mluvčí. Podle lékařů se pak příznaky bronchitidy a celkové plicní funkce zlepší, efekt léčby je dlouhodobý.

CHOPN může v ČR trpět podle odhadů odborníků asi 700.000 lidí, léčí se však jen asi 250.000 pacientů.

Prevence a léčba

Skupina poslanců opět navrhla, aby dárci tkání a buněk měli…

  • 7 března, 2022
  • by andrlovak1

Stejnou novelu transplantačního zákona prosazovala část poslanců už v minulém volebním období. Dolní komora ji ale do voleb nestihla projednat.

 

Předkladatelé poukazují na to, že tkáně a buňky včetně krvetvorných buněk získaných z kostní dřeně se v podstatě nedají jinak získat. “Je tedy namístě podpořit ochotu dárců tkání a buněk shodně, jako je tomu nyní v případě dárců orgánů,” napsali ve zdůvodnění.

 

Dárci tkání a buněk by od státu dostali rozdíl mezi ušlým výdělkem a obdrženou náhradou mzdy a nemocenskou. “Případů újmy na zdraví vzniklé dárcům tkání a buněk jsou ročně jednotky a mnohdy se jedná o relativně malou újmu,” uvedli autoři novely.

 

Podepsali ji zejména poslanci za opoziční hnutí ANO v čele s Věrou Adámkovou, dále Karla Maříková a Jaroslav Foldyna (oba SPD), a také ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a lidovec Tom Philipp, který vede správní radu Všeobecné zdravotní pojišťovny.

 

Poslaneckou předlohu nejprve posoudí vláda. Rozhodnou o ní zákonodárci.

 

Výzkumy a studie

Chirurg James Hardy již v roce 1964 transplantoval pacientovi šimpanzí…

  • 11 ledna, 202214 ledna, 2022
  • by andrlovak1

 Přenosu orgánů z těla jednoho živočišného druhu do těla jiného druhu se obecně říká xenotransplantace. V roce 2019 například tým německých vědců pod vedením Bruna Reicharta z mnichovské Univerzity Ludvíka Maxmiliána transplantoval ve spolupráci s odborníky z USA, Švýcarska a Švédska prasečí srdce šesti paviánům. Dva ze zvířecích pacientů přežili s cizím orgánem bez větších problémů tři měsíce. Dalším dvěma tlouklo prasečí srdce dokonce půl roku.

 

– Zprávy o prvních vážných pokusech o xenotransplantaci u člověka se objevily ve vědecké literatuře v roce 1905, kdy byly plátky králičí ledviny transplantovány dítěti s chronickým onemocněním ledvin. Šestnáctiletý chlapec nakonec zemřel na selhání plic. V prvních dvou desetiletích 20. století bylo publikováno několik následných pokusů o použití orgánů jehňat, prasat a primátů.

 

– Primáti se zpočátku vědcům jevili jako nejvhodnější, což bylo zdůvodněno jejich genetickou blízkostí s druhem člověka. Počátkem 90. let se však prokázalo, zejména díky pokrokům v genetice, že některé druhy člověku vzdálené (například prase) lze geneticky modifikovat ve prospěch člověka jako příjemce. Vědecký zájem o xenotransplantace totiž poklesl, když byl popsán imunologický základ procesu odmítnutí orgánu. Důvodem k obezřetnosti lékařů byla dosud možnost rozšíření zvířecích nemocí v těle člověka, proti kterým nemá lidský organismus obranu. Podle některých vědců tak mohl zřejmě hrozit i vznik zcela nových nemocí.

 

– Průkopníkem v transplantacích zvířecích orgánů do lidského těla byl americký chirurg James Hardy (1918-2003), který v lednu 1964 transplantoval v americkém Jacksonu osmašedesátiletému Boydu Rushovi šimpanzí srdce. Pacient s ním žil dvě hodiny.

 

– Známý je také případ novorozené holčičky Fae, která v roce 1984 žila 21 dní s transplantovaným srdcem paviána.

 

Pokusy v USA

– V roce 2016 se nedostatek lidských orgánů k transplantacím rozhodli vyřešit američtí vědci tím, že lidské a zvířecí buňky spojili v embryonálním stadiu a vzniklá embrya se dále vyvíjela čtyři měsíce v tělech dospělých prasat. Ve Spojených státech i jinde ve světě vzbuzují podobné pokusy pohoršení ze strany části profesních organizací i veřejnosti, které je označují za nepřípustné zásahy do vývoje života.

 

– Loni v září provedli vědci v New Yorku experiment, který naznačoval, že geneticky upravená prasata by mohla být příslibem pro transplantace: lékaři dočasně připojili prasečí ledvinu k tělu ženy, která byla po mozkové smrti, ale byla napojena na ventilátor. Lékaři sledovali, jak ledvina začíná fungovat, a pozorovali ji po dobu 54 hodin. V tomto čase ledvina normálně čistila krev a produkovala moč. K experimentu dali souhlas její příbuzní, žena sama si přála darovat orgány, ty ale k běžnému dárcovskému využití nebyly vhodné.

 

– Minulý týden američtí lékaři transplantovali srdce z geneticky modifikovaného prasete pacientovi, aby mu zachránili život. Vysoce experimentální operace se odehrála ve fakultní nemocnici v americkém městě Baltimore ve státu Maryland a trvala osm hodin. Chirurgové použili srdce z prasete, které prošlo genetickou úpravou, aby z jeho buněk zmizel cukr, který je zodpovědný za bleskové odmítnutí orgánu lidským tělem.

Navigace pro příspěvky

1 2

Kalendář akcí

Březen

Duben 2025

Květen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
28
29
30
1
2
3
4
Duben

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
5
6
7
8
9
10
11
Květen

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

5

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

6

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

7

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

8

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

9

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

10

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
12
13
14
15
16
17
18
Květen

11

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

12

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

13

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

14

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

15

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

16

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

17

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
19
20
21
22
23
24
25
Květen

18

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

19

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

20

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

21

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

22

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

23

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

24

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
26
27
28
29
30
31
1
Květen

25

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

31

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS