MedNews.cz

Antimikrobiální rezistence – globální hrozba, která se týká každého

10 října, 202513 října, 2025
by budskap

Antimikrobiální rezistence (AMR) je jedním z největších zdravotních problémů současnosti. Rezistentní bakterie snižují účinnost antibiotik, zvyšují riziko komplikací a ohrožují schopnost moderní medicíny léčit běžné infekce. Tento článek vysvětluje mechanismy rezistence, její dopady, aktuální data a strategie prevence, založené na vědeckých zdrojích.

Proč je AMR problémem

Antibiotika byla jedním z nejdůležitějších objevů 20. století a výrazně snížila úmrtnost na infekční nemoci. Dnes však účinnost těchto léčiv ohrožuje rychle se šířící rezistence bakterií. Podle WHO je AMR globální zdravotní hrozbou, která by mohla způsobit více než 10 milionů úmrtí ročně do roku 2050, pokud nebudou přijata účinná opatření.

Rezistence ovlivňuje nejen nemocnice, kde se léčí vážné infekce, ale i komunitní prostředí, kde běžné infekce, jako jsou močové nebo dýchací, mohou být léčeny jen obtížně.

Mechanismy, kterými bakterie získávají rezistenci

Bakterie jsou velmi adaptabilní organismy. AMR vzniká, když mikroorganismy získají schopnost přežít expozici antibiotikům. Hlavní mechanismy zahrnují:

Enzymatickou degradaci antibiotik – například beta-laktamázy, které rozkládají penicilin a jeho deriváty.
Změnu cílových struktur – bakterie mění molekuly, na které antibiotikum působí, a tím snižují jeho účinek.
Aktivní transport – bakterie mohou antibiotikum aktivně odstraňovat ze své buňky.
Biofilm a fyzikální bariéry – některé bakterie se shlukují do biofilmů, které snižují penetraci antibiotik.

Tyto mechanismy jsou často podporovány nadměrným nebo nesprávným používáním antibiotik, například samoléčbou, nedokončením léčebného cyklu nebo použitím antibiotik při virových infekcích.

Aktuální epidemiologická situace

V ČR i Evropě roste počet rezistentních bakterií, zejména Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae a Staphylococcus aureus.

Podle ECDC je zvýšený výskyt rezistence u gramnegativních bakterií, které jsou častou příčinou močových infekcí a septických stavů.
V nemocnicích se stále častěji vyskytují kmeny rezistentní na více antibiotik současně (tzv. multidrug-resistant bacteria – MDR), což komplikuje léčbu.
CDC upozorňuje, že některé běžně používané antibiotika již nejsou účinná proti určitým infekcím a v komunitě se objevují první případy těžko léčitelných infekcí.

Epidemiologická data ukazují, že rezistence není jen problém nemocnic, ale celé společnosti. Rezistence se šíří mezi lidmi, zvířaty a životním prostředím, což komplikuje prevenci.

Dopady na pacienty a zdravotní systém

AMR zvyšuje:

Délku hospitalizace pacientů.
Riziko komplikací a úmrtí.
Náklady na zdravotní péči.
Omezení možností moderní medicíny, například při chirurgických zákrocích, transplantacích nebo chemoterapii, kde antibiotická prevence hraje klíčovou roli.

Pro pacienty to znamená, že běžná infekce, která byla před desetiletím snadno léčitelná, se může stát život ohrožující.

Strategie prevence a řešení

Racionální preskripce antibiotik (Antibiotic Stewardship)
Lékaři musí předepisovat antibiotika pouze v případě skutečné bakteriální infekce, dodržovat správnou dávku a délku léčby.
Veřejná osvěta
Pacienti by měli vědět, že antibiotika nejsou účinná proti virovým infekcím a že je nutné dodržovat předepsanou léčbu.
Vývoj nových antibiotik a alternativ
Klinické studie testují nové molekuly, kombinace antibiotik a alternativní přístupy, například bakteriofágy nebo imunoterapii.
Kontrola infekcí v nemocnicích
Standardizované protokoly hygieny a izolace pacientů s MDR bakteriemi pomáhají omezit šíření.
Globální strategie a spolupráce
Podle WHO je koordinace mezi státy, nemocnicemi a farmaceutickým průmyslem zásadní pro zvládnutí AMR.

Praktické tipy pro veřejnost a zdravotníky

Nepoužívejte antibiotika bez lékařského předpisu.
Dokončete celý antibiotický cyklus, i když se cítíte lépe.
Udržujte správnou hygienu a očkování, aby se snížilo riziko infekcí.
V nemocnicích dodržujte protokoly pro prevenci šíření rezistentních bakterií.

AMR je komplexní globální problém, který ovlivňuje každého. Bez koordinované prevence a odpovědného přístupu k antibiotikům bude stoupat počet nebezpečných rezistentních infekcí. Kombinace vzdělávání, správného předepisování a výzkumu nových terapií je nezbytná pro ochranu zdraví populace.

Použité zdroje

Doporučené články

Čeští vědci vyrobili samočistí ochrannou fólii na dotykové obrazovky

24 března, 202524 března, 2025
by budskap

„Projekt LOTUS Foil je příkladem úspěšné spolupráce mezi vědou a průmyslem, která přináší konkrétní řešení pro moderní společnost. Jeho využití pomáhá nejen v ochraně veřejného zdraví, ale také v prevenci přenosu infekčních onemocnění v době rostoucí digitalizace a automatizace,“ uvedl uvedl předseda TA ČR Petr Konvalinka.

Nápad na vývoj ochranné samolepící fólie vznikl v době covidové pandemie. Tehdy si lidé začali více uvědomovat riziko přenosu nemocí prostřednictvím dotykových obrazovek v obchodech, restauracích nebo nemocnicích.

Vědci z Fakulty chemické Vysokého učení technického v Brně a Centra polymerních systému Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně využili spolu s průmyslovými partnery, firmou FORTES interactive a SYNPO, své znalosti fotochemie, nanotechnologií a materiálového tisku k vytvoření ochranné vrstvy. Ta díky světlem aktivovaným látkám zamezuje růstu škodlivých mikroorganismů z více než 99 procent u obalených virů a 99,9 procent u bakterií, uvedla TA ČR.

„LOTUS Foil spojuje kombinaci fotoaktivních látek a biocidů, které společně působí proti bakteriím a virům. Na rozdíl od běžných dezinfekčních prostředků, které účinkují krátkodobě, fólie nabízí dlouhodobou ochranu,“ řekl děkan brněnské fakulty Michal Veselý.

Při zátěžových testech vydrží fólie podle TA ČR až 30.000 dotyků umělým nehtem a lze ji čistit běžnými dezinfekčními prostředky.

Od začátku ledna letošního roku je produkt dostupný na trhu. Firma cílí na expanzi za hranice České republiky, proto podnikla patentovou přihlášku ve Spojených státech. „Zahraniční trh vnímáme jako významnou příležitost a plánujeme se na něj v budoucnu intenzivně zaměřit, abychom mohli přinést naše inovativní technologie zákazníkům po celém světě,“ uvedl Libor Vošický ze společnosti FORTES interactive.

Technologie má potenciál využití i mimo displeje obrazovek, například u povrchové úpravy jakýchkoliv intenzivně využívaných ploch, jako jsou madla v městské hromadné dopravě, kliky dveří či nákupní vozíky. V současnosti na vývoji dalších verzí LOTUS firma s vědci pracuje.

Výzkumy a studie

Čeští vědci vyvíjejí doplňky stravy na bázi cílené mikrobiomové…

14 února, 202528 února, 2025
by budskap

Vyvíjená mikrobiomová výživa má ovlivňovat růst vybraných bakterií ve střevním mikrobiomu, což je soubor mikroorganismů žijících v lidském střevě. Skládá se převážně z bakterií, kvasinek, virů, hub a prvoků.

„Poškozený mikrobiom je spojen s celou řadou onemocnění, jako jsou diabetes, kardiovaskulární onemocnění, různé střevní záněty, alergie, astma, atopická dermatitida, deprese anebo třeba obezita. Cílený zásah do střevního mikrobiomu může pomoci minimálně zmírnit tyto potíže,“ míní předseda TA ČR Petr Konvalinka.

Výsledným produktem bude speciální výživa přizpůsobená na míru, která pomůže upravit složení střevních bakterií. Bude tak doplňovat naše již vyráběná probiotika na míru, uvedl Radek Netušil ze společnosti Medi Pharma Vision.

Projekt bude mít podle TA ČR pozitivní dopady. Logicky se sníží zátěž zdravotnických zařízení a ušetří velké množství peněz, které se dosud musejí vynakládat na léčbu uvedených nemocí, uvádí tisková zpráva. Význam projektu spočívá také v tom, že neexistuje v Česku firma, která by se podobnému tématu věnovala. Přímou konkurencí v současné chvíli tak jsou dvě firmy ze Spojených států.

„Už jsme otestovali desítky látek podporujících střevní bakterie v laboratorních podmínkách. Teď některé z nich zkoušíme na živých organismech a příští rok je začneme testovat i na dobrovolnících,“ řekl Netušil. Výsledkem výzkumu tak podle něj nebude produkt v pravém slova smyslu, spíše se bude jednat o službu.

Aktuálně

Liberecké univerzitě se podařilo zlikvidovat legionellu ve vodě na…

6 února, 2025
by budskap

S přemnoženou legionellou ve vodovodních rozvodech se univerzita potýkala od konce loňského listopadu. „Změnili jsme v průběhu posledního zásahu legionellou chemii i firmu, která pro nás dezinfekci potrubí zajišťovala, a nadále pracujeme i na změnách v systému dávkování chemie tak, abychom předešli dalším nepříjemnostem s legionellou v potrubí,“ doplnil Pirkl. Pro případ, že by se něco podobného v budoucnu opakovalo, bude na každém bloku kolejí úsek odpojený od centrálních rozvodů s vlastními bojlery, kde se budou moci studenti bezpečně osprchovat.

Problém s přemnoženou legionellou se na kolejích opakovaně vrací, sprchování bylo v části kolejí zakázáno například i v letech 2016, 2018 nebo předloni v dubnu. „Teď poptáváme firmu, která zreviduje celý systém rozvodů teplé užitkové vody a bude detekovat ramena s nízkým odběrem vody a malou, případně nulovou cirkulací, ve kterých se může legionella množit. Tato ramena odpojíme, na odpojená místa pak nainstalujeme průtokové ohřívače vody a bojlery, které centrální systém rozvodu teplé vody nahradí,“ dodal mluvčí univerzity.

Legionella způsobuje dvě onemocnění – legionářskou nemoc, která může skončit i smrtí, a pontiackou horečku podobnou chřipce. Bakterie se obvykle vyskytuje a množí v teplovodních potrubích, bojlerech a klimatizacích. Před zvýšeným výskytem bakterií legionelly ve vodovodních rozvodech v souvislosti s úsporami energií varují hygienici od podzimu. Vhodný interval pro jejich množení je od 20 do 40 stupňů Celsia, proto je v rozvodech teplé vody vyhláškou doporučeno 55 stupňů Celsia, které zamezují výskytu legionelly v potrubí a v teplé vodě.

Aktuálně

Vědec z Brna má grant na testování peptidů účinných…

23 ledna, 202530 ledna, 2025
by budskap

Vácha řeší potřebu léčby respiračních infekcí, které způsobují rezistentní bakterie vyskytující se zejména v nemocnicích. Peptidy vyvinuté jeho týmem cíleně narušují lipidový ochranný obal bakterií, například jeho proděravěním. Narušení obalu pak výrazně omezuje schopnost bakterií vytvořit si odolnost vůči antibiotikům.

„Naše peptidy prokázaly v laboratorních testech výjimečnou účinnost proti bakterii Acinetobacter baumannii vyvolávající infekce zejména u hospitalizovaných pacientů s oslabenou imunitou. Proti této bakterii americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) neschválil novou chemickou třídu antibiotik více než 50 let. Grant umožní posunout výzkum směrem ke klinickému testování, což je zásadní krok ke schválení nového léčiva v boji s těmito obtížně léčitelnými infekcemi,“ sdělil Vácha.

Antimikrobiální peptidy vyvinuté v CEITEC vykazují slibnou aktivitu i proti dalším patogenům, které způsobují těžké infekce, například zápal plic, infekce krevního řečiště nebo infekce popáleninových ran. Podle univerzity je technologie výjimečná, nejen díky účinnosti proti bakteriím, ale i v potenciální schopnosti ničit rakovinné buňky.

Váchův tým projekt zahájí v následujících týdnech. Zaměří se na podrobnější farmakologické testy a hodnocení terapeutického potenciálu antimikrobiálních peptidů, přičemž hodlá minimalizovat testování na zvířatech a upřednostnit využití moderních buněčných modelů.

Aktuálně

Liberecké univerzitě se stále nedaří zbavit legionelly na univerzitních…

16 ledna, 202516 ledna, 2025
by budskap

„Ubytované jsme o tom informovali už 10. ledna, kdy jsme už znali předběžné výsledky laboratorních testů. Výsledky na blocích D, E a F jsou k dnešnímu dni zcela v pořádku. Nadále kontinuálně dodáváme do systému rozvodů teplé vody chemickou dezinfekci a průběžně také kontrolujeme stav a funkčnost všech dezinfekčních zařízení, a to ve spolupráci s dodavatelem dezinfekce. Pracovníci kolejí také denně kontrolují oběh teplé užitkové vody včetně teploty na vstupu a na výstupu. Voda je ohřátá na 65 stupňů, v nočních hodinách zvyšujeme teplotu na 70 stupňů,“ doplnil Pirkl.

Zákaz sprchování se týká bloků A, B a C, kde je podle Pirkla ubytováno kolem 1200 studentů a studentek, vzhledem ke zkouškovému období jsou ale koleje v těchto dnech obsazené výrazně méně. Ubytovaným z postižených bloků snížila škola až do vyřešení problému kolejné o 40 korun, tedy zhruba o třetinu. „Další odběry vzorků vody plánujeme na pondělí 20. ledna, výsledky budou tedy 30. ledna,“ dodal mluvčí univerzity.

Problém s přemnoženou legionellou se na kolejích opakovaně vrací, sprchování bylo na části kolejí zakázáno například i v letech 2016, 2018 nebo předloni v dubnu. Univerzita teď proto podle mluvčího hledá firmu, která by zrevidovala celý systém rozvodů teplé užitkové vody a detekovala ramena s nízkým odběrem vody a malou, případně nulovou cirkulací, ve kterých se může legionella množit. „Tato ramena odpojíme, na odpojená místa pak nainstalujeme průtokové ohřívače a bojlery, které centrální systém rozvodu teplé vody nahradí,“ popsal plánované řešení Pirkl.

„Bakterie legionelly je schopna při použití vody ke sprchování, konkrétně při vdechování kontaminovaného aerosolu teplé vody, vyvolat u osob se sníženou imunitou akutní onemocnění dýchacího ústrojí – pontiackou horečku, legionelózu,“ uvedla již dříve mluvčí Krajské hygienické stanice v Liberci Zuzana Balašová. Běžné ostatní užívání teplé vody hygienici nezakázali, ke sprchování ale musí studenti postižených bloků používat studenou vodu, chodit na bloky, kde je voda v pořádku, nebo využít sprchy blízké sportovní haly.

České zdravotnictví

V Česku se častěji než dřív vyskytují některé bakterie…

18 listopadu, 2024
by budskap

O čtvrtinu se podle vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ Heleny Žemličkové zvýšila četnost infekcí krevního řečiště vyvolaných bakterií Escherichia coli, která je odolná k antibiotiku cefalosporin třetí generace. Tato onemocnění souvisí s infekcemi močových nebo žlučových cest, odkud se dostanou do krve. Může pak nastat sepse, tedy otrava krve.

Téměř na trojnásobek za pět let vzrostl výskyt infekcí krevního řečiště, které způsobují odolné formy bakterie Klebsiella pneumoniae. Tato bakterie způsobuje infekce močových cest nebo zápaly plic, může být také příčinou sepse.

Na problém antibiotické rezistence se ve svém doporučení zaměřuje i Evropská unie. Jednotlivé evropské země si stanovily cíle, kterých chtějí dosáhnout do roku 2030. V celoevropském měřítku výskyt infekce od tohoto typu od E.coli od roku 2019 mírně klesl, u Klebsiell stoupl o více než polovinu. „Česká republika tak spolu s ostatními evropskými zeměmi nijak nepokročila směrem k dohodnutému cíli snížení incidence do roku 2030,“ uvedla Žemličková.

Jen mírně snížit se v ČR podařilo výskyt nákaz bakterií takzvaného zlatého stafylokoka (MRSA). „Zlatý stafylokok je jednou z nejčastějších příčin infekcí krevního řečiště. Tyto infekce jsou významnou příčinou závažných komplikací i úmrtí, a to zejména v nemocniční péči,“ uvedla hlavní hygienička a ředitelka SZÚ Barbora Macková.

Pro snížení výskytu infekcí, kterými se pacienti nakazí při hospitalizaci, je podle vedoucí Národního referenčního centra pro infekce spojené se zdravotní péčí Lucie Barekové zásadní prevence a kontrola ze strany personálu. Pomohlo by také navýšení možností izolace pro nakažené, například jednolůžkových pokojů.

„Ačkoliv nemocniční infekce představují významný problém pro kvalitu poskytované péče i bezpečí našich pacientů z hlediska vzniku některých infekčních komplikací, obávám se, že nebude ani do budoucna v silách žádné země jim zcela zabránit,“ uvedla.

Za vznikem odolných typů bakterií je podle odborníků i nadužívání antibiotik. „Jsme zvyklí, že mnoho běžných bakteriálních infekcí už od dětství řešíme antibiotiky, od angín a nejrůznějších vnitřních zánětů až například po kožní problémy,“ popsala Macková. Snižování účinnosti antibiotik je podle ní globálním problémem.

Častější nebo méně časté užívání antibiotik u jedince ale pro riziko jeho nákazy podle odborníků roli nehraje. „Bakterie rezistentní k antibiotikům se šíří stejně jako ty citlivé. Nemusím brát antibiotika vůbec, přesto se mohu nakazit rezistentní bakterií,“ vysvětlila Žemličková. Jednotlivec podle ní může přispět celé společnosti tím, že nebude žádat antibiotika v případě, že nejsou potřebná.

Podle předsedy České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Štěpána Svačiny řeší její odborné skupiny zbytečné podávání antibiotik v léčbě lokálních infekcí a v prevenci například ve stomatologii, ortopedii či kardiologii.

Aktuálně

Čeští vědci popsali, jakým způsobem bakterie unikají před účinky…

30 října, 202431 října, 2024
by budskap

Vědcům z ÚOCHB se ve spolupráci s kolegy z Mikrobiologického a Biotechnologického ústavu AV ČR podařilo popsat obranný mechanismus bakterií před účinkem antibiotika rifampicin. Na obranu bakteriální RNA polymerázy, což je enzym zodpovědný za přepis genetické informace z DNA, mají bakterie speciální protein, který vědci nazvali HeID.

„Díky pokročilému zobrazování pomocí kryogenního elektronového mikroskopu a vynikající biochemické analýze jsme dokázali do detailů popsat, jakým způsobem bílkovina HelD osvobozuje RNA polymerázu od antibiotika rifampicin,“ popsal Tomáš Kouba, který v ÚOCHB vede vědeckou skupinu Kryogenní elektronové mikroskopie.

Antibiotikum se snaží deaktivovat enzym během přepisu DNA, bez této speciální bílkoviny HeID by byl lék úspěšný, proces by se zastavil a bakterie by zanikla. Funguje i proti tak silnému antibiotiku, jakým je rifampicin používaný například k léčbě tuberkulózy nebo silného zápalu plic.

„Moderní metody strukturní biologie nám umožnily pozorovat, jakým způsobem HelD chrání bakterie před účinkem jedné ze skupin antibiotik na atomární úrovni,“ doplnil Tomáš Kovaľ z Laboratoře struktury a funkce biomolekul v Biotechnologickém ústavu AV ČR.

Protein HeID nejen pomáhá polymerázu ochránit před účinkem antibiotik, ale zároveň s ní putuje na začátek jeho DNA, kde se opět přepíše genetická informace a bakterie se může znovu začít množit. „Díky našim aktuálním zjištěním je možné nasadit nové strategie v hledání účinnější antibiotické léčby,“ uvedl Libor Krásný, který vede výzkumnou skupinu v Mikrobiologickém ústavu AV ČR.

Antibiotika se používají pro pacienty v nemocnicích i pro léčené doma. Praktičtí lékaři, lékaři na nemocničních pohotovostech, urologové nebo lékaři na ORL je předepisují zejména na bakterie způsobující angíny, záněty dutin, močového ústrojí nebo zápaly plic. Zhruba desetinu spotřeby předepisují zubaři. Odborníci v posledních letech častěji upozorňují, že nadužíváním antibiotik vznikají odolné bakterie, na které většina léků nezabírá.

Spotřeba antibiotik v ČR se každoročně zvyšuje v období chřipkové epidemie a dalších virových infekcí, přestože na tato onemocnění antibiotika nezabírají. Podle dřívějších vyjádření Státního zdravotního ústavu by se měla preferovat základní antibiotika. Léky působící proti více typům bakterií, takzvaná širokospektrální antibiotika, jsou vhodná jen ve zvláštních situacích, jako jsou například alergie na penicilin. Data ale ukazují, že jejich podíl na předepsaných antibiotikách ale roste. Jedním z důvodů byly i výpadky penicilinu v posledních letech.

Výzkumy a studie

Vědci z Olomouce vyvinuli antibiotika nové generace účinná vůči…

3 října, 2024
by budskap

Na ochranu materiálu vědci podali evropský patent. „Vyvinutý materiál dokáže likvidovat a bránit růstu všech typů námi studovaných bakterií včetně vysoce odolných patogenů. Funguje v nízkých koncentracích, při kterých je zcela neškodný vůči lidským buňkám. Bakterie nejsou schopny si vůči němu vyvinout rezistenci, která představuje jeden z největších problémů současné medicíny,“ uvedl fyzikální chemik a autor výzkumného konceptu Radek Zbořil. Doplnil, že všechny tyto výsledky jsou skvělými předpoklady pro využití atomárního antibiotika v praxi.

Vědci při vývoji antibiotika zúročili své zkušenosti z grafenové chemie a atomárního inženýrství, jemuž se v posledních letech intenzivně věnují. Tentokrát vsadili na grafenový derivát obohacený atomy kyslíku a dusíku, do kterého chemicky zabudovali mangan – jde o přechodný kov, jenž se v lidském těle podílí na metabolismu, tvorbě kostí, regulaci cukru v krvi či ochraně buněk před oxidativním stresem.

Při výzkumu se podle Rozbořila rozhodli vědci zaútočit nikoliv na nejslabší, ale jedno z nejsilnějších míst bakterií – sacharidy v jejich stěně a buněčné membráně, které jsou pro přežití bakterií klíčové. „Plní mimo jiné ochrannou funkci, zprostředkovávají přenos látek i komunikaci s okolím, slouží jako energetické rezervy bakterií. Díky tomu, že jsme chemicky navázali mangan na vybrané skupiny sacharidů, došlo k potlačení jejich hlavních funkcí a následné buněčné smrti. Zásadní je přitom role grafenového nosiče, který zabezpečuje přenos iontů manganu na povrch bakterií a umožní jejich frontální chemický útok na sacharidové molekuly,“ popsal nový přístup fyzikální chemik působící mimo jiné v olomouckém vysokoškolském institutu CATRIN.

Nový materiál je účinný i proti bakteriím, na něž stávající antibiotika nestačí. „Vynikající baktericidní efekt jsme prokázali proti všem bakteriím z takzvané skupiny ESCAPE, která zahrnuje vysoce rezistentní bakteriální patogeny. Tyto bakterie jsou obzvláště nebezpečné, neboť odolávají běžným antibiotikům, což komplikuje léčbu a zvyšuje riziko závažných infekcí zejména v nemocničním prostředí. Atomární antibiotikum bylo v porovnání s komerčními antibiotiky jako jediné účinné proti všem rezistentním bakteriím,“ objasnil první autor práce David Panáček z CATRIN UP a Centra energetických a environmentálních technologií VŠB-TUO.

Účinek atomárního antibiotika výzkumníci ověřili v laboratorních podmínkách a ve spolupráci s kolegy z Číny i na myších modelech. „Při in-vivo testech došlo k velmi rychlému a efektivnímu hojení kožní infekce způsobené rezistentním kmenem Staphylococcus aureus (zlatým stafylokokem) a k dramatickému poklesu všech zánětlivých markerů. Již nyní tak můžeme uvažovat o využití nového typu antibiotika pro krytí ran nebo antibakteriální úpravy povrchů umělých materiálů,“ uvedl mikrobiolog a děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář, jenž se na výzkumu významně podílel. Nová generace antibiotik má podle něj obrovský potenciál z hlediska možnosti potlačení tvorby bakteriálních povlaků například na umělých kloubních náhradách, stentech nebo kanylách.

Vědecký tým bude ve výzkumu, na kterém se podíleli také kolegové z Přírodovědecké fakulty UP a dvou čínských institucí, pokračovat a materiál testovat i pro systémovou antibiotickou léčbu. Děkan lékařské fakulty přitom poukázal na to, že stávající antibiotika již nedokážou léčit některé závažné infekce a bakteriální sepse jsou stále častější příčinou úmrtí. „Proto chceme ověřit potenciál atomárních antibiotik pro léčbu nejzávažnějších bakteriálních onemocnění,“ dodal Kolář.

Výzkumy a studie

Vědci objevili nový typ imunitní odpovědi proti bakteriím ve…

31 října, 20236 listopadu, 2023
by budskap

Studie se zaměřila na SFB bakterii, která je v imunologii dobře známá. Tuto bakterii studují vědci především v myších, ale mají ji i jiní obratlovci včetně člověka.

„U lidí ji nacházíme jen v relativně specifických kontextech. Zdá se, že západní dieta SFB bakterii úplně nesvědčí, ale například ve střední Africe se dají najít lidé, kteří tuto bakterii běžně mají.Tato bakterie je specifická tím, že je schopná pronikat do slizničních buněk, podobně jako patogenní bakterie, ale sama o sobě nezpůsobuje žádné onemocnění,“ řekl Tomáš Brabec z Přírodovědecké fakulty UK.

Jedním z hlavních mechanismů imunitního systému je takzvaná antigenně specifická odpověď, která slouží k rozpoznávání a eliminaci cizích molekul v organismu. V těle existují takzvaně antigen prezentující buňky, ve kterých molekuly označované vědci zkratkou MHC slouží jako podstavce pro prezentování částí proteinů třeba z bakterií. Takzvané MHCII molekuly pak prezentují kousky proteinů z vnějších zdrojů, například z patogenů. Tyto molekuly lze najít i na střevním epitelu.

„Střeva mají obrovský povrch, takže MHCII pozitivních buněk v nich můžeme mít obrovské množství. Je proto dost paradoxní, že dosud nikdo netušil, proč tam jsou a co tam vlastně dělají,“ řekl Brabec.

Při imunitní odpovědi na SFB bakterie se podle vědců tvoří specifické enzymy, takzvané granzymy v T lymfocytech. T lymfocyty jsou buňky, které jsou aktivované antigen prezentujícími buňkami.

„Paradoxní je, že se granzymy exprimují (prezentují) v MHCII aktivovaných T buňkách, což se běžně neděje, protože tyto buňky slouží spíše jako pomocníci jiných buněk imunitního systému. Zde se z nich naopak stali aktivní zabijáci schopní eliminovat buňky,“ řekl Brabec. Vědci také ukázali, že přítomnost SFB bakterie společně s MHCII na epitelu a T buňkami, které produkují granzymy, ovlivňují rychlost obnovy střevního epitelu.

Vědci jsou tak podle Brabce blíže pochopení toho, jak fungují bakterie běžně přítomné ve střevech s imunitním systémem.

Srpen

Září 2025

Říjen

PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE

29
30
1
2
3
4
5

Událost pro Září

28

6:00 am - 9:00 pm

Proč je AMR problémem

Mechanismy, kterými bakterie získávají rezistenci

Aktuální epidemiologická situace

Dopady na pacienty a zdravotní systém

Strategie prevence a řešení

Praktické tipy pro veřejnost a zdravotníky

Použité zdroje

Kalendář akcí

Září 2025

Událost pro Září

28

Událost pro Září

29

Událost pro Září

30

Událost pro Říjen

1

Událost pro Říjen

2

Událost pro Říjen

3

Událost pro Říjen

4

Událost pro Říjen

5

Událost pro Říjen

6

Událost pro Říjen

7

Událost pro Říjen

8

Událost pro Říjen

9

Událost pro Říjen

10

Událost pro Říjen

11

Událost pro Říjen

12

Událost pro Říjen

13

Událost pro Říjen

14

Událost pro Říjen

15

Událost pro Říjen

16

Událost pro Říjen

17

Událost pro Říjen

18

Událost pro Říjen

19

Událost pro Říjen

20

Událost pro Říjen

21

Událost pro Říjen

22

Událost pro Říjen

23

Událost pro Říjen

24

Událost pro Říjen

25

Událost pro Říjen

26

Událost pro Říjen

27

Událost pro Říjen

28

Událost pro Říjen

29

Událost pro Říjen

30

Událost pro Říjen

31

Událost pro Listopad

1

Newsletter