Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
České zdravotnictví

Proč některé léky přestávají účinkovat: rezistence, tolerance a adaptace

  • 15 května, 202529 května, 2025
  • by budskap

V moderní medicíně se stále častěji setkáváme s jevem, kdy dříve účinné léky ztrácejí svou efektivitu. Tento problém se týká nejen antibiotik, ale i dalších léčiv. Pojďme se podívat na hlavní mechanismy, které za tímto fenoménem stojí: rezistence, tolerance a adaptace.​

Rezistence: Když patogeny odolávají léčbě

Rezistence nastává, když mikroorganismy, jako jsou bakterie, viry nebo houby, vyvinou schopnost přežít expozici léku, který byl původně účinný proti nim. Nejznámějším příkladem je antibiotická rezistence. Bakterie mohou získat rezistenci několika způsoby:​

  • Genetické mutace: Spontánní změny v DNA bakterie mohou vést k odolnosti vůči antibiotiku.​

  • Horizontální genový transfer: Bakterie si mohou mezi sebou předávat genetický materiál obsahující rezistentní geny prostřednictvím plazmidů.​

Nadužívání a nesprávné užívání antibiotik tento problém zhoršuje. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je antibiotická rezistence jednou z největších hrozeb pro globální zdraví.​

Tolerance: Dočasné snížení citlivosti na léky

Tolerance se vyvíjí, když organismus postupně potřebuje vyšší dávky léku k dosažení stejného účinku. Tento jev je běžný u analgetik, sedativ nebo některých psychotropních látek. Mechanismy zahrnují:​

  • Metabolickou toleranci: Zrychlený metabolismus léku vede k jeho rychlejšímu odbourávání.​

  • Farmakodynamickou toleranci: Snížená citlivost receptorů na léčivo.​

Tolerance může vést k eskalaci dávek, což zvyšuje riziko nežádoucích účinků a závislosti.​

Adaptace: Přizpůsobení organismu dlouhodobé léčbě

Adaptace označuje proces, kdy se organismus přizpůsobí přítomnosti léku, což může vést k jeho snížené účinnosti. Například při dlouhodobém užívání některých antihypertenziv může tělo kompenzačně reagovat mechanismy, které snižují účinnost léčby.​

Jak předcházet ztrátě účinnosti léků?

  • Racionální užívání antibiotik: Dodržování předpisů lékaře a vyhýbání se samoléčbě.​

  • Monitorování léčby: Pravidelné konzultace s lékařem ohledně účinnosti a případné potřeby úpravy dávkování.​

  • Vývoj nových léčiv: Investice do výzkumu a vývoje nových léků s odlišnými mechanismy účinku.​

Závěr

Ztráta účinnosti léků je komplexní problém zahrnující rezistenci, toleranci a adaptaci. Porozumění těmto mechanismům je klíčové pro efektivní léčbu a prevenci zdravotních komplikací. Spolupráce mezi pacienty, zdravotníky a vědci je nezbytná pro zvládnutí této výzvy.​

Použité zdroje

  • Světová zdravotnická organizace (WHO). Antibiotická rezistence. Dostupné z: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/antibiotic-resistance

  • Centers for Disease Control and Prevention (CDC). Antibiotic Resistance Threats in the United States. Dostupné z: https://www.cdc.gov/drugresistance/biggest-threats.html

  • Healthline. Understanding Drug Tolerance. Dostupné z: https://www.healthline.com/health/drug-tolerance

MSD Manuals. Drug Resistance. Dostupné z: https://www.msdmanuals.com/home/infectious-diseases/bacteria-and-antibacterial-drugs/antibacterial-drug-resistance

Aktuálně

Lékařka: Většinu infekcí dýchacích cest způsobují viry, antibiotika nefungují

  • 10 ledna, 2025
  • by budskap

Pacienti často podle odborníků antibiotika užívají zbytečně. Příčinou může být i neznalost pacientů, kteří na lékaře tlačí, aby jim léky předepsali. Podle průzkumu z roku 2021 je žádalo po svém lékaři 40 procent pacientů.

“Udává se, že až devět z deseti infekcí horních dýchacích cest je virového původu. V těchto případech je zcela dostačující symptomatická léčba a poučení pacienta ohledně doby trvání příznaků, což je obvykle přibližně týden,” vysvětlila Adámková.

Někteří lékaři antibiotika předepisují i bez toho, aby určili přesně původce onemocnění. Všechna ale nefungují na všechny typy bakterií, proto jich někdy pacient musí vystřídat několik. Důsledkem je podle odborníků vznik odolných bakterií, takzvané antibiotické rezistence, na něž jsou antibiotika méně účinná.

Kromě léčby lehčích i závažnějších infekcí jsou antibiotika potřeba i preventivně, například při chirurgických zákrocích nebo pro ochránění křehkých pacientů. Antibiotická rezistence se netýká konkrétního pacienta, nezáleží tak na tom, zda sám antibiotika užívá často nebo méně, ale vede ke vzniku odolných bakterií, které se budou v populaci šířit a na něž léky nebudou účinkovat.

Spotřeba antibiotik v Česku podle odborníků stoupá a řadí se mezi státy s největší spotřebou v rámci Evropy. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je vznik superodolných bakterií jednou z nejvážnějších hrozeb pro veřejné zdraví.

“Odhaduje se, že v roce 2050 bude s rezistencí na antibiotika souviset celosvětově 8,2 milionu úmrtí za rok, zatímco v roce 2021 to bylo 4,7 milionu,” uvedla Adámková. Nejvíc postižené podle ní budou osoby starší 70 let.

České zdravotnictví

V Česku se častěji než dřív vyskytují některé bakterie…

  • 18 listopadu, 2024
  • by budskap

O čtvrtinu se podle vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ Heleny Žemličkové zvýšila četnost infekcí krevního řečiště vyvolaných bakterií Escherichia coli, která je odolná k antibiotiku cefalosporin třetí generace. Tato onemocnění souvisí s infekcemi močových nebo žlučových cest, odkud se dostanou do krve. Může pak nastat sepse, tedy otrava krve.

Téměř na trojnásobek za pět let vzrostl výskyt infekcí krevního řečiště, které způsobují odolné formy bakterie Klebsiella pneumoniae. Tato bakterie způsobuje infekce močových cest nebo zápaly plic, může být také příčinou sepse.

Na problém antibiotické rezistence se ve svém doporučení zaměřuje i Evropská unie. Jednotlivé evropské země si stanovily cíle, kterých chtějí dosáhnout do roku 2030. V celoevropském měřítku výskyt infekce od tohoto typu od E.coli od roku 2019 mírně klesl, u Klebsiell stoupl o více než polovinu. “Česká republika tak spolu s ostatními evropskými zeměmi nijak nepokročila směrem k dohodnutému cíli snížení incidence do roku 2030,” uvedla Žemličková.

Jen mírně snížit se v ČR podařilo výskyt nákaz bakterií takzvaného zlatého stafylokoka (MRSA). “Zlatý stafylokok je jednou z nejčastějších příčin infekcí krevního řečiště. Tyto infekce jsou významnou příčinou závažných komplikací i úmrtí, a to zejména v nemocniční péči,” uvedla hlavní hygienička a ředitelka SZÚ Barbora Macková.

Pro snížení výskytu infekcí, kterými se pacienti nakazí při hospitalizaci, je podle vedoucí Národního referenčního centra pro infekce spojené se zdravotní péčí Lucie Barekové zásadní prevence a kontrola ze strany personálu. Pomohlo by také navýšení možností izolace pro nakažené, například jednolůžkových pokojů.

“Ačkoliv nemocniční infekce představují významný problém pro kvalitu poskytované péče i bezpečí našich pacientů z hlediska vzniku některých infekčních komplikací, obávám se, že nebude ani do budoucna v silách žádné země jim zcela zabránit,” uvedla.

Za vznikem odolných typů bakterií je podle odborníků i nadužívání antibiotik. “Jsme zvyklí, že mnoho běžných bakteriálních infekcí už od dětství řešíme antibiotiky, od angín a nejrůznějších vnitřních zánětů až například po kožní problémy,” popsala Macková. Snižování účinnosti antibiotik je podle ní globálním problémem.

Častější nebo méně časté užívání antibiotik u jedince ale pro riziko jeho nákazy podle odborníků roli nehraje. “Bakterie rezistentní k antibiotikům se šíří stejně jako ty citlivé. Nemusím brát antibiotika vůbec, přesto se mohu nakazit rezistentní bakterií,” vysvětlila Žemličková. Jednotlivec podle ní může přispět celé společnosti tím, že nebude žádat antibiotika v případě, že nejsou potřebná.

Podle předsedy České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Štěpána Svačiny řeší její odborné skupiny zbytečné podávání antibiotik v léčbě lokálních infekcí a v prevenci například ve stomatologii, ortopedii či kardiologii.

Aktuálně

Čeští vědci popsali, jakým způsobem bakterie unikají před účinky…

  • 30 října, 202431 října, 2024
  • by budskap

Vědcům z ÚOCHB se ve spolupráci s kolegy z Mikrobiologického a Biotechnologického ústavu AV ČR podařilo popsat obranný mechanismus bakterií před účinkem antibiotika rifampicin. Na obranu bakteriální RNA polymerázy, což je enzym zodpovědný za přepis genetické informace z DNA, mají bakterie speciální protein, který vědci nazvali HeID.

“Díky pokročilému zobrazování pomocí kryogenního elektronového mikroskopu a vynikající biochemické analýze jsme dokázali do detailů popsat, jakým způsobem bílkovina HelD osvobozuje RNA polymerázu od antibiotika rifampicin,” popsal Tomáš Kouba, který v ÚOCHB vede vědeckou skupinu Kryogenní elektronové mikroskopie.

Antibiotikum se snaží deaktivovat enzym během přepisu DNA, bez této speciální bílkoviny HeID by byl lék úspěšný, proces by se zastavil a bakterie by zanikla. Funguje i proti tak silnému antibiotiku, jakým je rifampicin používaný například k léčbě tuberkulózy nebo silného zápalu plic.

“Moderní metody strukturní biologie nám umožnily pozorovat, jakým způsobem HelD chrání bakterie před účinkem jedné ze skupin antibiotik na atomární úrovni,” doplnil Tomáš Kovaľ z Laboratoře struktury a funkce biomolekul v Biotechnologickém ústavu AV ČR.

Protein HeID nejen pomáhá polymerázu ochránit před účinkem antibiotik, ale zároveň s ní putuje na začátek jeho DNA, kde se opět přepíše genetická informace a bakterie se může znovu začít množit. “Díky našim aktuálním zjištěním je možné nasadit nové strategie v hledání účinnější antibiotické léčby,” uvedl Libor Krásný, který vede výzkumnou skupinu v Mikrobiologickém ústavu AV ČR.

Antibiotika se používají pro pacienty v nemocnicích i pro léčené doma. Praktičtí lékaři, lékaři na nemocničních pohotovostech, urologové nebo lékaři na ORL je předepisují zejména na bakterie způsobující angíny, záněty dutin, močového ústrojí nebo zápaly plic. Zhruba desetinu spotřeby předepisují zubaři. Odborníci v posledních letech častěji upozorňují, že nadužíváním antibiotik vznikají odolné bakterie, na které většina léků nezabírá.

Spotřeba antibiotik v ČR se každoročně zvyšuje v období chřipkové epidemie a dalších virových infekcí, přestože na tato onemocnění antibiotika nezabírají. Podle dřívějších vyjádření Státního zdravotního ústavu by se měla preferovat základní antibiotika. Léky působící proti více typům bakterií, takzvaná širokospektrální antibiotika, jsou vhodná jen ve zvláštních situacích, jako jsou například alergie na penicilin. Data ale ukazují, že jejich podíl na předepsaných antibiotikách ale roste. Jedním z důvodů byly i výpadky penicilinu v posledních letech.

Aktuálně

Československý penicilin se začal vyrábět v Roztokách necelých pět let…

  • 23 října, 2024
  • by budskap

Hlavní roli ve vývoji čs. penicilinu sehrála farmaceutická firma Benjamin Fragner v Dolních Měcholupech, kde se skupině českých vědců podařilo ve válečných podmínkách izolovat pod označením Mykoin BF 510 “první český penicilin”. Lék ještě na sklonku druhé světové války zachránil několik lidských životů. Prvním uzdraveným se stal podle publicisty Františka Houdka třináctiletý chlapec, který se zranil o Vánocích roku 1944 při bruslení a kterého napadla prudká stafylokoková sepse a osteomyelitida (bakteriální zánět kostní dřeně).

Po druhé světové válce se v Československu začalo jednat o regulérní výrobě penicilinu. Tohoto úkolu se ujala skupina vědců v čele s Milošem Heroldem, Zdeňkem Kabátkem a Ivanem Málkem, kteří za podpory Správy OSN pro pomoc a obnovu (UNRRA) odjeli za praxí do USA a Kanady. Vláda se také s UNRRA dohodla, že tato organizace vybaví novou továrnu. Roztoky byly zvoleny nejspíš proto, že se Spolek pro chemickou a hutní výrobu potřeboval zbavit roztocké výrobny laků a barev, která se nacházela po sérii katastrof v špatném stavu.

Vývoj výroby penicilinu nezastavily ani změny politických poměrů v Československu a na jaře 1949 byly vyrobeny první zkušební vzorky léku. V říjnu byla potom za velké slávy i účasti tehdejších komunistických špiček odstartována regulérní výroba. Prvním ředitelem závodu, nazvaného Penicilinová výrobna a mezi lidmi známého spíše jako “penicilinka”, se stal Miloš Herold, mikrobiologickou sekci vedli Málek a Petr Frágner, technickým vedením byl pověřen Kabátek.

Díky úspěchům vlastního vývoje a rozšíření kapacit byla produkce v Roztokách od 50. let rozšířena o další farmaceutické produkty, později se jednalo například o efedrin, a výroba penicilinu se přesunula do obce Slovenská Ľupča nedaleko Banské Bystrice. V roce 1966 se sloučily dva subjekty, které vznikly reorganizací “penicilinky”, a byl založen Výzkumný ústav antibiotik a biotransformací, který jako akciová společnost VUAB Pharma stále sídlí v budově bývalé továrny na penicilin.

VUAB Pharma se v Roztokách u Prahy farmaceutické výrobě věnuje i dnes, se soustředí na produkci nystatinu, léčivé látky účinné proti proti kvasinkovým plísním, v brněnském závodě vyrábí protinádorové léky. Na tradici československé výroby penicilinu pak navazuje společnost AtB Pharma (dříve Biotika) ve Slovenské Ľupči. Podnik založený v roce 1953 býval součástí koncernu Spofa, který sdružoval všechny farmaceutické podniky v Československu.

V posledních letech se stále častěji hovoří o možnosti obnovit v České republice výrobu penicilinu, ale i dalších základních suroviny pro nejrozšířenější léčiva. ČR se totiž podobně jako ostatní evropské země potýká s občasnými i déle trvajícími výpadky některých léků – od prostředků proti bolesti nebo horečkám přes antibiotika až například po léky pro astmatiky nebo proti rakovině. Základní problém je v tom, že evropské státy v posledních desetiletích přestaly vyrábět základní suroviny, které se produkují laciněji v Asii.

Dodavatelské řetězce ale narušila proticovidová opatření zejména v Číně. Základní výroba chemikálií, které se pro produkci léků také často používají, je také velkým znečišťovatelem životního prostředí a u všech by kvůli ekologickým předpisům nebyla v současné podobě v Evropě ani možná. To se se nicméně netýká penicilinu, ten se stále vyrábí na Slovensku, odkud pochází základní suroviny používané v ČR k výrobě tablet penicilinu firmou BB Pharma, jíž ostatně patří slovenská továrna.

Penicilin, který je považován za první systémově použitelné antibiotikum, objevil bakteriolog londýnské nemocnice Alexander Fleming v roce 1928. Během zkoumání stafylokoků si při úklidu všiml na několika zapomenutých miskách rozbujelé plísně, vedle níž ale odumřely mikroby. Dalšími pokusy pak zjistil, že plíseň nezabíjí jen stafylokoky, ale i jiné mikroby, a navíc není jedovatá. Nazval ji podle názvu oné plísně Penicillium notatum.

Flemingovi se ale zatím nepodařilo z plísně izolovat účinnou látku, což se podařilo až v roce 1940 týmu vědců z Oxfordské univerzity pod vedením chemiků Ernsta Borise Chaina a Howarda Waltera Floreyho, kteří pět let nato dostali s Flemingem za tento objev Nobelovu cenu. Dalším problémem ale bylo vyvinout postup výroby penicilinu, na což se v Británii nenašly peníze, a tak Florey odjel hledat pomoc do USA. Díky výzkumu americké vlády se tak mohl na podzim 1943 “superlék” začít vyrábět a rok nato už léčil například vojáky ve válce.

Výzkumy a studie

Vědci z Olomouce vyvinuli antibiotika nové generace účinná vůči spektru…

  • 3 října, 2024
  • by budskap

Na ochranu materiálu vědci podali evropský patent. “Vyvinutý materiál dokáže likvidovat a bránit růstu všech typů námi studovaných bakterií včetně vysoce odolných patogenů. Funguje v nízkých koncentracích, při kterých je zcela neškodný vůči lidským buňkám. Bakterie nejsou schopny si vůči němu vyvinout rezistenci, která představuje jeden z největších problémů současné medicíny,” uvedl fyzikální chemik a autor výzkumného konceptu Radek Zbořil. Doplnil, že všechny tyto výsledky jsou skvělými předpoklady pro využití atomárního antibiotika v praxi.

Vědci při vývoji antibiotika zúročili své zkušenosti z grafenové chemie a atomárního inženýrství, jemuž se v posledních letech intenzivně věnují. Tentokrát vsadili na grafenový derivát obohacený atomy kyslíku a dusíku, do kterého chemicky zabudovali mangan – jde o přechodný kov, jenž se v lidském těle podílí na metabolismu, tvorbě kostí, regulaci cukru v krvi či ochraně buněk před oxidativním stresem.

Při výzkumu se podle Rozbořila rozhodli vědci zaútočit nikoliv na nejslabší, ale jedno z nejsilnějších míst bakterií – sacharidy v jejich stěně a buněčné membráně, které jsou pro přežití bakterií klíčové. “Plní mimo jiné ochrannou funkci, zprostředkovávají přenos látek i komunikaci s okolím, slouží jako energetické rezervy bakterií. Díky tomu, že jsme chemicky navázali mangan na vybrané skupiny sacharidů, došlo k potlačení jejich hlavních funkcí a následné buněčné smrti. Zásadní je přitom role grafenového nosiče, který zabezpečuje přenos iontů manganu na povrch bakterií a umožní jejich frontální chemický útok na sacharidové molekuly,” popsal nový přístup fyzikální chemik působící mimo jiné v olomouckém vysokoškolském institutu CATRIN.

Nový materiál je účinný i proti bakteriím, na něž stávající antibiotika nestačí. “Vynikající baktericidní efekt jsme prokázali proti všem bakteriím z takzvané skupiny ESCAPE, která zahrnuje vysoce rezistentní bakteriální patogeny. Tyto bakterie jsou obzvláště nebezpečné, neboť odolávají běžným antibiotikům, což komplikuje léčbu a zvyšuje riziko závažných infekcí zejména v nemocničním prostředí. Atomární antibiotikum bylo v porovnání s komerčními antibiotiky jako jediné účinné proti všem rezistentním bakteriím,” objasnil první autor práce David Panáček z CATRIN UP a Centra energetických a environmentálních technologií VŠB-TUO.

Účinek atomárního antibiotika výzkumníci ověřili v laboratorních podmínkách a ve spolupráci s kolegy z Číny i na myších modelech. “Při in-vivo testech došlo k velmi rychlému a efektivnímu hojení kožní infekce způsobené rezistentním kmenem Staphylococcus aureus (zlatým stafylokokem) a k dramatickému poklesu všech zánětlivých markerů. Již nyní tak můžeme uvažovat o využití nového typu antibiotika pro krytí ran nebo antibakteriální úpravy povrchů umělých materiálů,” uvedl mikrobiolog a děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář, jenž se na výzkumu významně podílel. Nová generace antibiotik má podle něj obrovský potenciál z hlediska možnosti potlačení tvorby bakteriálních povlaků například na umělých kloubních náhradách, stentech nebo kanylách.

Vědecký tým bude ve výzkumu, na kterém se podíleli také kolegové z Přírodovědecké fakulty UP a dvou čínských institucí, pokračovat a materiál testovat i pro systémovou antibiotickou léčbu. Děkan lékařské fakulty přitom poukázal na to, že stávající antibiotika již nedokážou léčit některé závažné infekce a bakteriální sepse jsou stále častější příčinou úmrtí. “Proto chceme ověřit potenciál atomárních antibiotik pro léčbu nejzávažnějších bakteriálních onemocnění,” dodal Kolář.

Tisková zpráva

Účinnost antibiotik slábne. Může za to jejich nadužívání

  • 12 února, 2024
  • by budskap

Příliš se o ní nemluví, přesto představuje závažný problém v oblasti veřejného zdraví. Řeč je o antibiotické rezistenci, tedy situaci, kdy bakterie získávají schopnost odolávat účinkům antibiotik. Ty pak nemusí na infekce, které se jim dosud dařilo léčit, zabírat. Jaké jsou příčiny antibiotické rezistence? Jak postupovat v rámci prevence? A jaké dopady může mít nejen na zdravotnické systémy, ale na společnost jako takovou?

 

“Zvýšená rezistence na antibiotika je velkým rizikem do budoucna. K antibiotikům rezistentních bakterií již existuje velké množství. V České republice se ještě nejedná o takový problém, jako je tomu například v Itálii, Řecku nebo Indii, nicméně i u nás se setkáváme s infekcemi, jejichž léčba je prostřednictvím antibiotik již obtížná nebo nemožná. Je proto nezbytné hledat způsoby, jak ochránit účinnost těchto léků,” říká MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono.  “Nadužívání antibiotik a nedodržování léčebných postupů. To má největší vliv na vzrůstající rezistenci bakterií,” vyjmenovává základní příčiny této celosvětové hrozby.

 

Antibiotická rezistence může mít skutečně významné dopady. Rezistentní bakterie mohou způsobovat vážné infekce vedoucí k vyšší úmrtnosti a také zvyšovat náklady na zdravotní péči, protože by byla léčba rezistentních infekcí dražší a delší. Došlo by také k výraznému ztížení chirurgické péče. Antibiotika se totiž užívají jako klíčový nástroj k prevenci nebo léčbě infekcí po chirurgických zákrocích. Kvůli rezistentním bakteriím by vzrostla nakažlivost nemocí, což by zvýšilo riziko epidemií.

 

V důsledku infekcí způsobených bakteriemi rezistentními na antibiotika v Evropě každoročně zemře 33 000 lidí. V České republice jde o více úmrtí než v důsledku autonehod. Pokud se bude tento problém rozšiřovat stejným tempem, v roce 2050 by mohla mít antibiotická rezistence na svědomí až 10 milionů úmrtí ročně, což je více, než způsobuje rakovina.

 

Jak rostoucí rezistenci na antibiotika zabránit? Existuje několik preventivních kroků. Základem je racionální předepisování antibiotik a zabránění jejich nadužívání. Lékaři by měli tyto léky předepisovat pouze tehdy, když jsou opravdu potřeba. Antibiotika léčí bakteriální infekce, u onemocnění způsobených viry nebo jinými mikroorganismy jsou neúčinná. Proto nejsou vhodná pro léčbu nemocí, jako jsou nachlazení, chřipka nebo COVID-19. Přesto je mnozí pacienti i v takových případech vyžadují. A někteří lékaři jim je předepisují. Až 40 % lidí někdy požádalo lékaře o antibiotickou léčbu.

 

Je nutné o antibiotické rezistenci více hovořit a edukovat veřejnost o odpovědném užívání antibiotik a dodržování pokynů od odborníků. Každý by se měl vyvarovat samoléčby antibiotiky a brát je jen v momentě, kdy mu je předepíše lékař. Důležitá je rovněž podpora výzkumů nových léčiv a léčebných postupů.

 

“Každou další pilulkou antibiotik, kterou užijeme zbytečně nebo špatně, riziko rezistence zvyšujeme a ohrožujeme tak efektivní léčbu bakteriálních infekcí nejen pro sebe, ale také pro budoucí generace. Antibiotika nejsou samospásná a na některá onemocnění se více hodí jiná léčiva nebo léčebné postupy. Jestliže jsou užívána špatně, mohou nadělat více škody než užitku. Mohou například ovlivnit normální bakteriální prostředí v trávicím systému nebo vstřebávání vitamínů a minerálů v těle,” dodává Šédová.

České zdravotnictví

V Brně vzniká banka, kde si lidé mohou uchovat…

  • 6 února, 202426 února, 2024
  • by budskap

Mikrobiom úzce souvisí s imunitou a pro správné fungování těla je důležité, aby byl zdravý. Jeho funkčnost narušuje například opakovaná léčba antibiotiky, prodělaná chemoterapie nebo závažná střevní infekce. Jednou z možností obnovení poškozeného mikrobiomu je fekální transplantace, kdy lékaři dopraví do těla pacienta vzorek cizí stolice s příznivějším poměrem přátelských bakterií. Metoda je podle Ryšávky nákladná a z dlouhodobého hlediska přináší riziko nepředvídatelných onemocnění. Brněnští vědci proto pracují na transplantaci vlastního mikrobiomu.

“Bakteriálních kmenů jsou ve střevech stovky a každý je máme v jiném složení a poměru. Vyprodukovat mikrobiom skutečně na míru si tedy dokážeme jen každý sám ve svém střevu,” uvedl Ryšávka. Jeho tým plánuje ve vznikající bance analyzovat a ukládat vzorky zdravých lidí, kteří si je mohou v případě pozdější nemoci nechat transplantovat. “Uložení vlastního zdravého mikrobiomu může být užitečné třeba v případě náhlého propuknutí řady onemocnění, jako Crohnovy choroby, metabolických chorob či alergie,” doplnil.

Analýza a uskladnění by mělo vyjít do 20.000 korun. “Máme už první objednávky, zatím z Česka a Slovenska. Letos počítáme spíše s pilotním provozem, ale rádi bychom expandovali i do Rakouska nebo Skandinávie. Současné mikrobiomové banky zatím nabízejí pouze běžnou transplantaci cizím vzorkem, takže předpokládáme expanzi na zahraniční trhy,” dodal mikrobiolog. Brněnská banka pojme 2000 klientů. Kromě střevního umožní uchovat také kožní, orální a vaginální mikrobiom.

Aktuálně

Lékařka: Většina podzimních onemocnění je virových, antibiotika na ně…

  • 10 října, 2023
  • by budskap

“S chladnějším podzimním počasím začínají přibývat respirační onemocnění. Proto bych ráda upozornila na skutečnost, že většina akutních respiračních infekcí, jako jsou zánět průdušek a kašel, je virového původu. A na viry antibiotika nezabírají,” popsala Žemličková. Viry způsobují většinu druhů nachlazení, rýmu, chřipku i covid-19.

Lidé podle Žemličkové musí být někdy trpěliví, protože například u virové bronchitidy může kašel trvat i více než tři týdny. “Nechme tedy na lékařích, aby rozhodli, kdy jsou pro nás antibiotika vhodná, nenuťme je nám je předepsat pro jistotu. Antibiotická léčba by měla být vzácná a cílená. Jedná se totiž o jediné léky, které čím více používáme, tím méně fungují,” dodala.

Takzvaná antibiotická rezistence, tedy vznik takových bakterií, které jsou vůči antibiotikům odolné, patří podle evropského Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA) mezi největší rizika pro zdraví lidstva. Každý rok způsobí celosvětově zhruba 1,27 milionu úmrtí. Způsobuje také větší riziko i při rutinních chirurgických zákrocích nebo delší hospitalizace.

“Náhodný objev antibakteriálního působení plísně, kterou Alexander Fleming nazval penicilinem, způsobil revoluci v medicíně. Jenže to, co na začátku způsobovalo zázraky, dostalo v 90. letech 20. století trhliny, protože to najednou nefungovalo tak, jak mělo,” popsala Žemličková. “S léky se přestalo šetřit a dostávaly se stále častěji do kontaktu s bakteriemi, které si na ně zvykly a vytvořily si na ně odolnost,” řekla.

Lékaři se proto snaží s léky nakládat zodpovědněji a poučují i pacienty. Výhodou je podle nich český přístup, kdy antibiotika jsou dostupná jen na předpis, což neplatí pro všechny země světa. Podle praktické lékařky Ludmily Bezdíčkové je třeba předepsaná antibiotika užívat přesně podle pokynů lékaře. “Stěžejní je také neschovávat si nedobraná antibiotika do domácí lékárničky pro případné budoucí využití, a zejména je neužívat bez předchozí konzultace s lékařem,” uvedla.

Česko i další země Evropy nebo USA se potýkají s výpadky dodávek různých druhů antibiotik od konce loňského roku. Chyběly různé typy antibiotik, častěji ta základní, u nichž je riziko vzniku rezistentních bakterií nižší. V létě se lékaři potýkali s vyšší nemocností spálou a angínami, na které jsou antibiotika potřeba. Varovali ale také před tím, aby si pacienti nechávali lék předepsat do zásoby, kdyby pak nebyly v lékárnách dostupné.

Výrobci i vedení ministerstva zdravotnictví slibují, že antibiotik bude dodáváno letos na podzim stovky tisíc balení navíc, až dvojnásobek. Základního penicilinu, který nebyl dostupný od poloviny srpna, jeden z výrobců dodal minulý týden 52.000 balení. Loni bylo za celý rok dodáno asi 385.000 balení.

Zpravodaj

Desítky tisíc lidí v ČR se ročně potýkají s otravou krve,…

  • 13 září, 2023
  • by budskap

Sepse je podle odborníků nepřiměřená odpověď lidského těla na infekci, která vede až k poškození orgánů. Podle Holuba se může objevit po nákaze různými bakteriemi jako je pneumokok či meningokok, ale také viry včetně koronaviru SARS-CoV-2. Asi u 50 procent pacientů lékaři nevědí, jaká je přesně příčina.

“Před zavedením antibiotické léčby to bylo téměř stoprocentně smrtelné onemocnění,” uvedl Holub. V době před pandemií covidu-19 byly nejčastější bakteriální sepse, po těžkém průběhu nákazy koronavirem vzniká sepse virová. Podle odhadů dle srovnatelných evropských zemí je nemocných asi 35.000 každý rok, data z roku 2021 ukazují asi 24.000 záznamů sepse a přes 3000 případů septického šoku. “Hodně to zatěžuje zdravotní systém, protože řada pacientů je hospitalizovaná v podmínkách intenzivní péče,” dodal Holub.

Prevencí je mytí rukou, používání čisté vody, prevence nemocničních nákaz nebo nákaz při porodech, ale u některých bakteriálních infekcí také očkování. Ohroženější jsou malé děti do jednoho roku a senioři nebo lidé s oslabenou imunitou. Příznaky jsou podobné jiným nemocem, proto je podle Holuba třeba, aby lékař vždy vzal možnost sepse v potaz. Typická je horečka, ale také nezřetelná řeč nebo zmatenost, úzkosti, svalové bolesti, nemočení, dušnost nebo skvrny na kůži.

Zásadní podle Holuba je, aby byla sepse odhalila a začala léčit včas. Podle jedné ze zahraničních studií klesá šance na přežití každou hodinu, kdy není podané antibiotikum, o sedm procent.

Podle Terezy Šauer, která se se sepsí potýkala před rokem po nákaze kampylobakteriózou z kuřecího masa, nebyly v ČR dostupné téměř žádné informace o tom, co nemocné po propuštění z nemocnice čeká – jak dlouhá bude rehabilitace a jaké projevy s proděláním nákazy souvisí. Sama proto pomáhá překládat materiály celosvětové organizace, která se sepsi věnuje a snaží se pacienty propojovat mezi sebou.

“To, že pacient přežije a odejde z nemocnice neznamená, že má vyhráno,” řekl Holub. Podle zahraničních studií podle něj z pacientů nad 50 let, kteří museli být kvůli otravě krve na JIP, celých 60 procent do deseti let zemře. Pro srovnání, pacientů po závažné autohavárii zemře 30 procent, po operaci srdce asi čtyři procenta.

Následky podle pacientky mají různé projevy od bolestí hlavy, přes potíže s pamětí nebo změny nálad. Někteří mají i potíže s pohybem. Jí samotné dávali lékaři desetiprocentní šanci na přežití. “Nejsem stejná jako jsem byla před tím,” popsala Šauer.

Podle Holuba je péče o propuštěné pacienty nedostatečná. “V sousedním Německu jsou pro pacienty organizované kluby nebo jsou pravidelná školení pro praktické lékaře,” řekl. Zásadní je pro pacienty také psychoterapie. “Po sepsi se objevuje post-traumatická stresová porucha, která významně snižuje kvalitu života a u starších i délku života,” dodal s tím, že s podobnými stavy se vojenská nemocnice setkává u traumatizovaných vojáků.

Navigace pro příspěvky

1 2 3

Kalendář akcí

Duben

Květen 2025

Červen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
26
27
28
29
30
31
1
Květen

25

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

31

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
2
3
4
5
6
7
8
Červen

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

5

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

6

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

7

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
9
10
11
12
13
14
15
Červen

8

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

9

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

10

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

11

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

12

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

13

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

14

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
16
17
18
19
20
21
22
Červen

15

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

16

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

17

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

18

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

19

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

20

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

21

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
23
24
25
26
27
28
29
Červen

22

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

23

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

24

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

25

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
30
1
2
3
4
5
6
Červen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

5

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS