MedNews.cz

Penta Hospitals se chce zaměřit na následnou intenzivní a domácí…

18 června, 2024
by budskap

Nárůst pobytových služeb na 2,4 miliardy korun tržeb podle ředitelky Barbory Vaculíkové souvisí s převzetím nových zařízení a budováním nových kapacit. Ty ale podle ní stále v Česku nejsou dostatečné.

“Předpoklad je, že do roku 2050 budeme mít o milion seniorů víc,” řekla novinářům. Až 440.000 z nich podle ní bude v nejvyšších stupních závislosti, bude tedy potřebovat pobytovou nebo intenzivní domácí péči. Sociálních lůžek podle ní bude chybět až 70.000.

Částečně podle ní může pomoci transformace nemocnic, kterou chtějí od příštího roku vyjednat zdravotní pojišťovny. V současné době je podle Vaculíkové 48.000 lůžek akutní péče, která jsou obsazená zhruba ze 60 procent, a zároveň chybí 5000 až 10.000 lůžek péče následné. Firma v letech 2023 a 2024 investuje zhruba miliardu korun, velkou část do rozvoje následné intenzivní a dlouhodobé péče, stovky milionů také do domácí péče.

Dlouhodobou intenzivní ošetřovatelskou péči (DIOP) a následnou intenzivní péči (NIP) firma v prezentaci označila jako “perspektivní a úhradově vstřícné obory”. V současné době soukromé subjekty provozují 44 z 36 pracovišť, které NIP poskytují.

V roce 2020 měla skupina 52 těchto lůžek, letos 137. Pacienti podle lékařského ředitele skupiny Jiřího Štefana na tato lůžka přicházejí většinou z anesteziologicko-resuscitačních oddělení, jejich lůžka dříve uvolňují, a pobývají na nich několik měsíců až roky. Vrátit do života se podle něj povede téměř ve 30 procent pacientů, 15 procent do plnohodnotného a částečně i pracovního života.

V takzvaných domovech se zvláštním režimem, kde žijí většinou pacienti s demencemi, má skupina 3500 lůžek ve 13 krajích a téměř 1800 zaměstnanců. V letošním roce chce jejich kapacity navýšit o více než 200 dalších, nové objekty přistaví například v Lázních Bohdaneč nebo Jihlavě.

Podle ředitele divize Alzheimer Home v Česku Ivana Černovského nejsou data o tom, kolik je potenciálních zájemců o umístění v těchto zařízeních. “Předpoklad je, že v tuto chvíli máme nějaké nižší desítky tisíc lidí, kteří by potřebovali využít služby domova se zvláštním režimem, ale kapacity pro ně nejsou dostatečné,” uvedl.

Investiční skupinu Penta kromě skupiny Penta Hospitals tvoří také například řetězec lékáren Dr.Max, banky nebo developerské projekty. Loni jí podle dubnové tiskové zprávy meziročně stoupl čistý zisk o půl miliardy na 12,1 miliardy korun. Nejvíc se na něm podílely právě lékárny a Penta Hospitals. Společnosti skupiny, která působí ve více než deseti zemích Evropy, zaměstnávají více než 40.000 lidí, Penta Hospitals asi 4300.

České zdravotnictví

Náměstek: Systém finančně zatíží nové léky na diabetes, obezitu…

17 dubna, 2024
by budskap

V současné době jsou nejvíce rostoucí oblastí zdravotní péče takzvané centrové léky, tedy velmi drahé léky pro menší skupiny pacientů. Pojišťovny za ně daly loni pro 126.000 lidí přes 32 miliard korun. “Musíme se připravit na to, že to nebudou jenom centrové léky, které budou hýbat s tím růstem,” řekl na tiskové konferenci AIFP.

Nové léky na cukrovku, obezitu či Alzheimerovu nemoc budou podle něj stát systém veřejného zdravotního pojištění desítky miliard korun. V letošním roce půjde na zdravotní služby téměř 494 miliard korun, zhruba polovinu stojí péče v nemocnicích, asi 17 procent jsou náklady na léky a 8,1 procent takzvané centrové léky.

AIFP upozorňuje, že zatímco pro zdravotní pojištění jsou centrové léky nákladem, pro sociální systém jsou úsporou, protože pacientům umožňují pracovat. Například u roztroušené sklerózy, která postihuje nervový systém a bez léčby vede k invaliditě, asi 62 procent pacientů užívá centrové léky a z nich 75 procent pracuje. Díky lepšímu zdravotnímu stavu tak nepotřebují invalidní důchod nebo další sociální dávky.

Náklady na centrové léky rostou podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška tempem asi 11 procent ročně. “Je legitimní se bavit o tom, jak se budou financovat dál, protože něco jiného je 11 procent ze základu 500 milionů a něco jiného ze základu 30 miliard,” uvedl. Nárůst počtu pacientů podle něj ale znamená, že léčba funguje. “Lidé déle žijí a do značné míry je to léčba celoživotní,” dodal. V roce 2040 může být podle něj léčených pacientů přes 40.000.

Náklady na jednoho pacienta se ale podle AIFP v čase snižují, od roku 2010 asi o 11 procent na 259.000 korun v roce 2022. Zhruba 27 procent nákladů na centrové léky tvoří léčiva na různé druhy rakoviny. Té lze podle odborníků z velké části předcházet prevencí, což je podle náměstka Dvořáčka místo, kde může veřejné zdravotní pojištění nejvíc ušetřit. Cílem proto je zachytávat rakovinu v časných, dobře léčitelných stadiích.

“Je to i záměr, který máme v novele zákona o veřejném zdravotním pojištění – umožnit zdravotním pojišťovnám mnohem víc pracovat s motivací pojištěnce, abychom v ideálních případech ty náklady v následujících letech minimalizovali,” dodal. Pojišťovny proto už v současné době některé své příspěvky spojují s absolvováním vyšetření k odhalení rizika rakoviny prsu, tlustého střeva a konečníku či děložního čípku, takzvaného screeningu, nebo preventivní prohlídky u praktického lékaře.

V novele zákona se počítá s tím, že by mohli podobně zohlednit absolvování prevence i pro úhradu jinak nehrazené péče. Jako příklad MZd zmiňuje například bílé zubní výplně, které budou jinak hrazené jen z 40 procent.

Aktuálně

Uživatelé mobilní aplikace mohou trénovat mozek a zjistit riziko Alzheimera

21 dubna, 2023
by budskap

Nemoc se projevuje postupnou ztrátou paměti, schopnosti komunikovat nebo řešit problémy. ” Počet lidí trpících Alzheimerovou nemocí a demencí se bude stále zvyšovat. Je to důsledek stárnutí populace a změn životního stylu,” uvedl Jakub Hort z Neurologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol.

K rozvoji demence přispívají důsledky nezdravého životního stylu jako vysoký krevní tlak nebo cukrovka, riziko zvyšuje také kouření. “V prevenci by tedy mohla pomoci jednoduchá opatření, jako je zdravější životní styl, snížení rizikových faktorů a včasná diagnostika již vzniklého onemocnění, protože léčba už dokáže Alzheimerovu nemoc zpomalit,” dodal.

Lékaři používají ke zhodnocení individuální míru rizika dotazník ARA (Alzheimer Risk Assessment), který navrhla skupina pod Hortovým vedením. Lidé se mohou zhodnotit také s pomocí mobilní aplikace Terrapino, která je zdarma a data využívá pro výzkum prevence a léčby Alzheimerovy nemoci.

“Aplikace je určena všem, kteří se cítí být ohroženi rozvojem demence a nehodlají pasivně čekat, až se dostaví první projevy. Další cílovou skupinou jsou lidé s nějakou zkušeností s touto nemocí a také osoby pečující o blízké,” popsal vedoucí projektu Jan Pavlík.

Po registraci uživatel vyplní ARA dotazník, na jehož základě aplikace spočítá míru rizika a doporučí každodenní aktivity. Pohybovou aktivitu posuzuje podle počtu kroků počítaných mobilním telefonem. Jako duševní cvičení nabízí slovní nebo matematické hry včetně oblíbené hry Wordle, v níž se hráč snaží na pět pokusů uhádnout české slovo na pět písmen pomocí hádání jednotlivých písmen a jejich polohy. Zároveň za splněné úkoly lidé sbírají body a mohou získat odměny.

Podle predikce Ústavu zdravotnických informací a statistiky se mezi roky 2020 a 2030 počet pacientů s Alzheimerovou nemocí více než zdvojnásobí. Zatímco před třemi lety se léčilo necelých 81.000 osob s tímto typem demence, v roce 2030 jich podle odhadů může být víc než 174.000.

Prevence a léčba

V Třeboni vznikne za 500 mil. Kč komplex s Alzheimer…

12 května, 2022
by andrlovak1

“Jedná se o lokalitu, kterou jsme chtěli využít pouze pro tyto účely,” uvedl. Smlouva navíc počítá s tím, že nový majitel získá do dvou let stavební povolení a do pěti let bude objekt postavený. Pokud by se tak nestalo, město by získalo pozemek zpátky a vrátilo peníze investorovi. “Takže z našeho pohledu nemůžeme nic ztratit. Buď nám pozemek zůstane, nebo vznikne komplex, který tato oblast potřebuje,” řekl starosta.

Dodal, že klienti Alzheimer centra mohou být jen lidé s trvalým bydlištěm v Jihočeském kraji. Zařízení budou podle něj využívat především obyvatelé z Jindřichohradecka. “Cena, za který jsme pozemek prodali, je 1800 korun za metr čtvereční. Ale je třeba si uvědomit, že se jedná o louku bez infrastruktury. Veškeré sítě si bude muset vybudovat nový majitel,” řekl starosta. Nový komplex by měl stát u výjezdu z města směrem na Břilice.

Areál bude kromě Alzheimer centra tvořit odpočinkový park nebo bytový dům pro seniory. “Jsem velmi hrdý na to, že naše další Alzheimer centrum bude stát právě v jižních Čechách. Jako rodilý Jihočech vnímám tento projekt jako srdeční záležitost. Jsem přesvědčen o jeho prospěšnosti pro region, kdy kromě dostatečné kapacity lůžek pro budoucí klienty přinese i nová pracovní místa či obchodní potenciál,” řekl Kristián Bašta, předseda představenstva společnosti Invest Gate, která za projektem stojí.

Dodal, že první klienti by mohli komplex využívat v roce 2025. Letos chce společnost připravit projektové dokumentace a výběrová řízení.

Výzkumy a studie

Lékařská fakulta získala 600 milionů korun z Národního plánu obnovy

11 května, 2022
by andrlovak1

Týmy lékařské fakulty koordinují vznik Národního ústavu pro výzkum rakoviny a podílí se také na vzniku Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění, Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik, Národního institutu virologie a bakteriologie a Národního ústavu pro neurologický výzkum. Ročně na ně získají kolem 170 milionů korun.

“Patříme ke členským státům, které jsou nejvíce postiženy dopady pandemie covidu-19 a kde je tudíž největší potřeba zvýšit odolnost populace,” uvedl děkan fakulty Martin Vokurka. Práci ústavu věnujícího se výzkumu rakoviny koordinuje bývalý děkan fakulty, přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK, Aleksi Šedo. Onkologická výzkumná pracoviště by se měla díky projektu popojit do celostátní sítě.

“Výzkum v oblasti onkologie není, na rozdíl od klinicky orientovaných Komplexních onkologických center, v současné době nijak koordinován a je roztříštěn na jednotlivých institucích,” řekl. Vznik národního ústavu podle něj bude znamenat jejich propojení a zlepšení vzdělávání. Nepočítá se stavbou nových budov, ale s modernizací stávajících kapacit včetně nového vybavení.

Investice by měla vést k posílení produktivity aplikovaného onkologického výzkumu s pozitivním dopadem na prevenci, vývoj inovativní diagnostiky a léčivých přípravků pro moderní terapie, které by se mohly uplatnit ve farmaceutickém průmyslu a léčbě pacientů.

Alzheimer a Parkinson

V Národním ústavu pro neurologický výzkum se spojí vědecká pracoviště při zkoumání poruch vývoje stárnutí mozku u Alzheimerovy či Parkinsonovy nemoci. Věnovat se budou také schizofrenii, vrozeným poruchám nervového vývoje dětí, ale i úrazům mozku například při sportu.

Tématem bude i covid-19, jehož prodělání zvyšuje riziko rozvoje neurologických a psychiatrických onemocnění. “Nabízí se zde historická paralela se španělskou chřipkou. Po ní totiž následoval epidemický výskyt von Economovy encefalitidy s prudkým nárůstem parkinsonismu, jenž po letech přišel jako další devastující vlna onemocnění,” uvedl neurolog Robert Jech.

Právě ztráta čichu, která je pro covid typická, podle něj připomíná i počínající příznaky Parkinsonovy choroby. “První výzkumy skutečně naznačují, že covid-19 patří mezi neurotropní viry, které mohou poruchy a úhyn mozkových buněk způsobovat,” doplnil.

Srdce a cévy

V dalších projektech se vědci zaměří na choroby, které jsou nejčastější příčinou úmrtí, tedy nemoci srdce a cév a související diabetes 2. typu a obezitu. Česko patří v počtech nových případů cukrovky a obezity na první místa v EU, úmrtnost na kardiovaskulární nemoci je tu vyšší než ve většině vyspělých zemí unie.

Výzkumu v těchto oblastech se nevěnuje dostatek vědců, s čímž má vznik nového národního institutu pomoci. Společenské dopady pandemie bude v příštích letech zkoumat další nově vzniklý národní institut. “Společenská rizika typu pandemie přinesla nové závažné nároky na společenské obranné mechanismy a formování veřejné politiky. Také tyto dopady zdravotních krizí vyžadují systematický společenskovědní výzkum, který by měl najít řešení, jak v těchto zásadních situacích řídit veřejnou politiku,” uvedla fakulta.

Zaměří se například na studium komunikačních sdělení a médií, vliv dezinformací a důvěru v expertní vědecké a politické instituce. “Odborníci budou usilovat o snížení negativních dopadů na zdravotní stav obyvatel, redukci socioekonomických nerovností v souvislosti se zdravím a dojde i na identifikaci bariér v přístupu ke zdravotní péči a návrh reforem péče v několika dimenzích včetně zdravotní gramotnosti,” dodala fakulta.

Aktuálně

Zážitková hra zprostředkuje pocity člověka s Alzheimerovou nemocí, zvýší osvětu

5 dubna, 20225 dubna, 2022
by andrlovak1

Hra má soutěžícím zprostředkovat jeden obyčejný den v domácnosti člověka s Alzheimerovou nemocí, tvoří ji tři místnosti představující různé fáze onemocnění, od lehké podoby po těžkou. Trvá zhruba 90 minut, určena je pro dva až šest hráčů. Vhodná je i pro děti přibližně od deseti let. “Spojení silného emočního zážitku se zábavnou formou osvěty a vzdělání nám připadalo jako ideální varianta,” uvedla Maslíková. Zájemci si mohou termín zarezervovat na www.demetrix.cz.

Alzheimerova choroba způsobuje nevratné změny v mozkových buňkách, bývá nejčastější příčinou demence. Nemocní mhou ztrácet například paměť nebo logický úsudek. Demencí trpí podle odhadů v tuzemsku kolem 170.000 lidí, během následujících 30 let může být tento počet podle odborníků až dvojnásobný. Pro vhodnou pomoc nemocným i lidem, kteří o ně pečují, je důležitá také včasná diagnostika.

Prevence a léčba

Největší síť alzheimercenter v ČR mění majitele, od Creditasu ji…

13 prosince, 2021
by andrlovak1

Skupina Creditas vlastní Alzheimercentra od roku 2017. Všechna zařízení by se měla do ústavu Alzheimer Home ze skupiny Penta Hospitals CZ začlenit příští rok, a to se všemi závazky vůči klientům a zaměstnancům.

Penta Hospitals uvedla, že koupě společnosti Alzheimercentrum je součástí její dlouhodobé strategie stát se v Česku významným poskytovatelem zdravotních a sociálních služeb. “V současné době naše skupina provozuje síť vlastních specializovaných center péče o pacienty s Alzheimerovou chorobou a naším cílem je tato centra dále rozvíjet,” uvedla generální ředitelka Penta Hospitals CZ Barbora Vaculíková.

Penta Hospitals CZ je součástí holdingu Penta Hospitals International, vlastněného investiční skupinou Penta. V České republice provozuje několik nemocnic, mimo jiné v Sokolově, Roudnici nad Labem a Vrchlabí. Má také síť ambulancí a specializovaných center péče o pacienty s Alzheimerovou chorobou.

Alzheimerova choroba za minulý rok

Alzheimerova choroba je nevyléčitelné degenerativní onemocnění mozku, při kterém ubývají mozkové buňky a vyhasínají jejich funkce. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) se loni v Česku léčilo s Alzheimerovou chorobou 68.120 lidí. Za posledních deset let se jejich počet více než zdvojnásobil.

Odborníci upozorňují, že onemocnění zůstává u velké části pacientů neodhaleno. Podle ÚZIS se choroba v Česku týká asi 160.000 lidí a do roku 2050 by jejich počet mohl vzrůst na 280.000.

Zpravodaj

V ČR přibývá lidí s demencemi, služby pro ně ale…

20 listopadu, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 20. listopadu (ČTK) – V Česku rychle přibývá lidí s Alzheimerovou chorobou a jinými demencemi. Od roku 1990 se jejich počet podle propočtů zdvojnásobil. Loni těmito nemocemi trpělo na 167.000 lidí. Úmrtnost se pak za posledních deset let zvedla víc než sedmkrát. Vyplývá to z údajů České alzheimerovské společnosti (ČAS) a Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle odborníků je důvodem stárnutí společnosti. Rozvoj služeb a specializovaných zařízení s ním ale krok nedrží a neúspěšných žádostí o péči je víc než těch uspokojených, ukázaly sociální statistické ročenky.

Před deseti lety Alzheimerova choroba a demence nepatřily ani do první desítky hlavních příčin úmrtí v Česku. Loni byly už sedmým nejčastějším důvodem. Mohly za smrt každé 23. ženy a každého 45. muže. Zatímco v roce 2009 připadalo na 100.000 obyvatel zhruba šest zemřelých mužů a šest žen s Alzheimerovou chorobou a demencemi, loni to bylo už 42 mužů a 43 žen. Úmrtnost na Alzheimerovu chorobu a demence se tak u mužů mezi lety 2009 a 2018 zvedla o 724 procent, u žen o 737 procent, vyplývá z dat ČSÚ. Celková úmrtnost přitom za desetiletí klesla o sedminu.

Podle propočtů České alzheimerovské společnosti žilo loni v Česku 167.000 lidí s demencemi. “To je jako počet obyvatel Plzně a počet Jaroslavů,” přirovnala ČAS. V roce 1960 to bylo 49.000, o třicet let později 79.000. V polovině 21. století by chorobu mohlo mít na 383.000 Čechů a Češek.

Mezi lidmi nad 65 let demencemi trpí každý třináctý, po osmdesátce každý pátý a po devadesátce každý druhý, spočítala ČAS. Společnost stárne a seniorů přibývá, život se prodlužuje. Podle demografů v příštích desetiletích poroste hlavně počet lidí ve velmi vysokém věku.

Loni v Česku podle statistické ročenky z oblasti práce a sociálních věcí fungovalo 341 domovů se zvláštním režimem pro pacienty s demencemi s 20.075 lůžky. Neuspokojených žádostí o pobyt zůstalo 24.198. V roce 2014 bylo těchto zařízení 263 a bylo v nich 14.354 lůžek. Neúspěšných žadatelů bylo 18.530. Potřeba jsou ale i odlehčovací a další služby.

Podle letošní analýzy Asociace poskytovatelů sociálních služeb připadá na tisícovku lidí nad 80 let asi 36 míst v domovech se zvláštních režimem. Pokud by se kapacita nezvýšila, v polovině století by to bylo už jen zhruba 14 míst na tisícovku osmdesátníků a starších. Pro zachování nynější úrovně služby by se do poloviny století musel počet míst zdvojnásobit, a to na 38.536 lůžek, spočítali autoři. “Přičemž největší nárůst kapacity by bylo nutno realizovat do roku 2035,” uvádí analýza.

Podle ní bude potřeba zajistit dostatečnou kapacitu služeb a k ní také potřebný personál. Počet pracovníků by se měl v domovech se zvláštním režimem víc než zdvojnásobit. Pro “odvrácení budoucího kolapsu sociálních služeb” autoři doporučují zajistit dostatek peněz v rozpočtu na investice, změnit financování péče s ohledem na její rozvoj a pustit do systému i soukromé zdroje. Podle analýzy Česko v dokumentech přípravu na stárnutí systémově neřeší a podniká spíš jen dílčí úpravy. “Česká republika se chová, jako by se jí evropské a národní prognózy (o stárnutí) netýkaly. To je nutné změnit,” uvádí analýza.

Zpravodaj

Dům pro seniory a lidi s Alzheimerovou chorobou má mít 100…

7 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 8. října (ČTK) – Nový dům pro seniory a lidi s Alzheimerovou chorobou, který plánuje postavit na Vinohradech Praha 2, by měl mít 100 lůžek a klientům bude poskytována čtyřiadvacetihodinová péče. Stavba by mohla začít v roce 2021. Na dotaz ČTK to dnes řekla místostarostka Prahy 2 Alexandra Udženija (ODS). V sociálních zařízeních zejména pro lidi trpící demencí je nyní nedostatek míst. Náklady na vybudování domova zatím nejsou známy.

“Z demografického hlediska se očekává během příštích dvaceti let nárůst počtu seniorů nad 75 let až na dvojnásobek, kdy stávající kapacity se již nyní jeví jako nedostačující. Zajištění dlouhodobé péče osobám, které budou ve značné míře anebo zcela závislé na odborné péči, je tak zcela nezbytné,” uvedla Udženija.

Domov bude stát na území vymezeném ulicemi Italská, Lichnická, Španělská a Kunětická. Na pozemku jsou teď tenisové kurty, jde ale o stavební parcelu. “Teď vybíráme projektanta, až bude hotový projekt, tak se teprve bude vybírat zhotovitel. Pokud vše půjde podle plánu, tak chceme kopnout v roce 2021,” řekla Udženija.

Na kolik vyjde stavba, jejíž součástí budou i garáže, zatím není jasné. Konečná cena se odvine mimo jiné od podoby projektu nebo tendru na zhotovitele. O financování projektu bude radnice jednat s hlavním městem a zároveň zjistí, zda na něj lze získat peníze z evropských fondů.

Praha 2 obdržela osm nabídek na projekt. Vítěze vybere komise, v níž usednou například radní Prahy 2, náměstek primátora Petr Hlaváček (za TOP 09) nebo ředitel Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřej Boháč. První zasedání se bude konat tuto středu.

Zpravodaj

Akční plán pro Alzheimerovu nemoc pomůže s včasnou diagnózou

18 září, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Klecany (u Prahy) 18. září (ČTK) – Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc, který připravují ministerstvo zdravotnictví a Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) spolu s 11 odbornými společnostmi, pomůže s včasnou diagnózou. Měl by tak přispět k prodloužení doby, po kterou jsou lidé s touto nemocí soběstační. Pacientů s Alzheimerovou nemocí v ČR neustále přibývá, léčí se jich jen zlomek a diagnostikování často přichází pozdě, sdělil dnes ČTK mluvčí NUDZ Jan Červenka.

“Do budoucna se chceme více zaměřit na ambulantní a komunitní péči, která je efektivnější, méně nákladná a přitom humánnější, protože umožňuje člověku žijícímu s demencí setrvat v domácím prostředí. V tomto ohledu připravujeme například pilotní projekty terénních týmů. Takové změny jsou v linii již nastartované reformy péče o duševní zdraví,” uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Podle aktuálních dat Ústavu zdravotnických informací a statistik (ÚZIS) se léčí v ČR asi 102.000 lidí s demencí. Odhaduje se, že nemocných včetně těch, kteří o nemoci zatím nevědí, je až 150.000. Asi 62.000 má diagnostikovanou přímo Alzheimerovu nemoc. Většině pacientů je 75 až 89 let. Mezi lety 2015 a 2017 se výskyt onemocnění v ČR zvýšil o sedm procent a kvalifikované odhady uvádějí, že v roce 2030 bude v ČR až 90.000 nemocných, včetně dalších demencí téměř 300.000.

Podle ředitele české kanceláře Světové zdravotnická organizace (WHO) Srdana Matiće jsou demence a Alzheimerova nemoc globálním problémem veřejného zdraví. Navíc je skutečný počet lidí žijících s demencí výrazně vyšší, než uvádějí dostupná data o počtu léčených. Diagnostikováno je kolem 70 procent lidí. “Pravděpodobně ale až v pokročilé fázi nemoci, kdy je těžké člověku dostupnou léčbou pomoci její průběh zpomalit a zachovat jeho soběstačnost,” dodala koordinátorka přípravy akčního plánu Hana Marie Broulíková, která pracuje pro ministerstvo zdravotnictví i NUDZ.

Prodloužení doby, po kterou je pacient soběstačný, a zvýšení dostupnosti služeb pro nemocné přináší i menší náklady pro nemocné a jejich příbuzné. Zvýšit by se měla i podpora lidí, kteří o pacienty a Alzheimerovou nemocí pečují, tedy rodiny a přátel, cílem je vyšší spolupráce mezi profesionálními pečovateli a takzvanými neformálními pečovateli. Systém služeb by se měl rozšířit, novinkou bude například i posílení role praktického lékaře, který může od roku 2020 u pacientů provádět vyšetření kognitivních (poznávacích) funkcí.

“Přibudou také multidisciplinární terénní týmy, poradenská pracoviště a centra pro nemocné s komplikovaným průběhem. Posílena bude právní ochrana nemocných a v plánu jsou četné aktivity na zvyšování povědomí o nemoci u široké veřejnosti tak, aby se stala vnímavější vůči potřebám lidí žijících s demencí i prvním příznakům nemoci,” doplnila Hana Matějovská-Kubešová z brněnského Institutu sociálně zdravotních strategií.

Dnes se koná panelová diskuse s koordinátorkou národního akčního plánu a členy expertní platformy akčního plánu na konferenci Pražské gerontologické dny, kterou pořádá Česká alzheimerovská společnost. Na sobotu připadá mezinárodní den Alzheimerovy choroby.

sbe hj

Březen

Duben 2025

Květen

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

28
29
30
1
2
3
4

Duben

27

6:00 am - 9:00 pm

Alzheimer a Parkinson

Srdce a cévy

Alzheimerova choroba za minulý rok

Kalendář akcí

Duben 2025

Duben

27

Duben

28

Duben

29

Duben

30

Květen

1

Květen

2

Květen

3

Květen

4

Květen

5

Květen

6

Květen

7

Květen

8

Květen

9

Květen

10

Květen

11

Květen

12

Květen

13

Květen

14

Květen

15

Květen

16

Květen

17

Květen

18

Květen

19

Květen

20

Květen

21

Květen

22

Květen

23

Květen

24

Květen

25

Květen

26

Květen

27

Květen

28

Květen

29

Květen

30

Květen

31

Newsletter