Podle Jana Šperla z IKEM je v ČR asi 65.000 lidí, kteří mohou žloutenku typu C mít. “Většina z nich o své chorobě neví,” řekl. Nemoc je však podle zástupců institutu jednou z nejčastějších příčin chronického onemocnění jater. Riziko přenosu z matky na dítě je pak podle nich zhruba pětiprocentní. Léčba dítěte je možná až po porodu a ukončení kojení.
Povinné testování na žloutenku typu C v těhotenství se zatím neprovádí. V jiných zemích je ale podle Aleny Brandejsové z Ústavu pro matku a dítě běžné. “Chtěli bychom zavést plošný screaning,” uvedla. Ženy, u kterých existují rizikové faktory, by se pak podle ní měly nechat testovat ještě před těhotenstvím. Mezi rizikové faktory patří užívání drog, transfuze před rokem 1992, tetování v nehygienickém prostředí či dřívější prodělání sexuálně přenosné nemoci. “Vyléčení hepatitidy C ještě před otěhotněním je tím nejlepším postupem,” dodala Soňa Franková z IKEM.
Odhalení žloutenky C je podle zástupců institutu jednoduché a finančně nenáročné. Stačí odběr krve. “Je to vyšetření anti-HCV potilátek, citlivost té metody je v současnosti více než 99 procent, takže test je velmi spolehlivý,” uvedl Šperl. Léčba nemoci podle něj trvá osm až 12 týdnů a je téměř bez nežádoucích účinků.
V těhotenství ani bezprostředně po porodu se hepatitida C nedá léčit. Lze pouze sledovat stav ženy i plodu a později otestovat, zda se na dítě po porodu infekce nepřenesla. Spolehlivé testování dítěte může být podle zástupců IKEM provedeno až v 18 měsících.
