Neurovývojové poruchy podle psychiatričky Libuše Stárkové vznikají v průběhu vývoje dítěte a mají zpravidla komplexní příčiny. Patří mezi ně poruchy intelektu, komunikace, poruchy autistického spektra, ADHD, tedy hyperaktivita s poruchou pozornosti, dále specifické poruchy učení a poruchy motoriky. Některé děti mají více obtíží najednou.
Podle dětské neuroložky a senátorky Aleny Dernerové není problém stanovit diagnózu dítěte. “Problém pak je, kam dítě poslat, aby mu bylo pomoženo,” řekla ČTK. Podle ní je třeba s dítětem pracovat především v rodině. “Obvykle jsou rodiče velmi zoufalí a vůbec neví, co s dítětem mají dělat, protože se s ním nedomluví. Potřebovali bychom mít nějaké terapeuty, odborníky, kteří budou komunikovat s rodiči, ukážou jim, jak s dítětem pracovat a budou jim pomáhat,” doplnila. Problém je to podle ní především u dětí s poruchami autistického spektra.
Dernerová před časem stála u vzniku zákona, který měl umožnit vznik profese terapeuta neurovývojových poruch. Zákon ale nebyl projednán ve Sněmovně. Oficiálně podle Dernerové je nyní zákonem definován jen takzvaný ABA terapeut, což je podle odborných společností špatně. ABA terapie se používá především u dětí s autismem. “ABA terapie je dobrá, velmi ceněná v celém světě, ale nefunguje úplně na všechny děti, které takovou neurovývojovou poruchu mají,” dodala Dernerová. Proto je podle ní potřeba změna zákona.
Jen autistů žije podle platformy Naděje pro autismus v Česku zhruba 200.000, s různou mírou a formou autismu.
