Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Aktuálně

Kraj získá pozemek v Pasohlávkách, na němž vznikne léčebný…

  • 16 února, 2023
  • by budskap

Nabytí pozemků od Thermalu Pasohlávky schválilo všech 56 přítomných zastupitelů. Kraj potřeboval pozemek získat, aby mohl jako investor stavby dostat dotaci od státu. Z nákladů 750 milionů korun by mohla pokrýt až 550 milionů, uvedl Zámečník. Stavba ústavu by měla začít počátkem příštího roku a skončit v roce 2025. Sloužit by měl pro pacienty po úrazech nebo třeba mozkové příhodě.

V blízkosti ústavu by měl v příštích letech vzniknout lázeňský komplex, který plánuje čínská firma RiseSun. Projekt na lázně za dvě miliardy korun získal loni územní rozhodnutí, nyní se pracuje na dokumentaci pro stavební povolení. Dokončení lázní je v plánu v roce 2027.

 

České zdravotnictví

Nové funkce aplikace Tečka chce ministerstvo představit do konce…

  • 15 února, 202315 února, 2023
  • by budskap

„Do konce května vás budeme informovat, co nového Tečka umí. Já bych velmi stál o to, aby mohla minimálně podávat informace občanům o očkování a některé další,“ uvedl Válek. Fungovat by aplikace měla jako elektronický očkovací průkaz, upozorňovala by například na blížící se termín přeočkování.

„Souhlasit s tím musí Úřad pro ochranu osobních údajů, s tím to musí být vždycky vydiskutované a musí to být údaje, které pacient, pokud nechce, tak je nebude dostávat,“ uvedl Válek. Údaje o aplikovaných vakcínách o covidu-19 lékaři evidují elektronicky už od zahájení vakcinace v prosinci 2020, u ostatních vakcín je lékaři musí hlásit od loňského roku.

Aplikace by mohla obsahovat také další zdravotní informace nebo informace, které shromažďuje Státní zdravotní ústav nebo hygienické stanice. Válek dnes jako příklad uvedl informace o kvalitě koupacích vod.

Ministerstvo na začátku ledna vypsalo veřejnou zakázku na provoz a další rozvoj aplikace. „Výběrové řízení má za cíl udržet Tečku v provozu i v dalším období a zajistit mimo agendy ‚covid‘ také její další rozvoj k obecnější aplikaci podporující elektronizaci zdravotnictví,“ sdělil v lednu na dotaz ČTK vrchní ředitel sekce informačních a komunikačních technologií ministerstva Milan Blaha.

Válek dnes řekl, že by bylo vhodné, aby do budoucna připravovala podobná výběrová řízení pro různá ministerstva Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT).

Mobilní aplikace Tečka začala fungovat v červnu 2021, kdy sloužila pro uložení certifikátu o prodělaném covidu, potvrzení o negativním testu nebo očkování. Spolu s ní ministerstvo spustilo také aplikaci čTečka, kterou mohli ti, kteří museli tato potvrzení kontrolovat, například provozovatelé hotelů nebo restaurací, z QR kódu načíst potřebné informace.

Tečka byla stažena do více než šesti milionů mobilních telefonů, informace o tom, kolik lidí ji má stále nainstalovanou, dostupné nejsou. Obsahovala také podmínky pro cestování do některých cizích zemí.

 

České zdravotnictví

Nástroj s využitím neuronových sítí by mohl odhalovat poškození…

  • 14 února, 202324 února, 2023
  • by budskap

„Pro to, aby pacient nedospěl do stadia nevratného poškození zraku, je včasná diagnostika oční sítnice, a tím tedy brzké nasazení léčby, zcela zásadní. Vzhledem k masivnímu počtu osob, které v České republice, ale i ve světě diabetem trpí, je podpora podobných vývojových projektů pro společnost důležitá. A také pro ekonomiku,“ uvedl v tiskové zprávě předseda agentury Petr Konvalinka.

Cukrovkou v ČR trpí přes milion lidí, přibývá jich zhruba 30.000 každý rok. Nejčastěji ji zachytí jako první praktický lékař, lékař diabetolog nebo internista, kterých je v ČR dohromady přes 6800. „V každé této ordinaci dochází k primárnímu záchytu cukrovky a k jejímu průběžnému monitoringu. Jedná se o ideální místo, kde vyšetření sítnice za pomoci našeho přístroje je možné provádět,“ uvedl vedoucí řešitelského týmu Petr Švrček.

Cílem výzkumu je podle lékaře prokázat schopnost systému automaticky vyhodnocovat patologie při diabetické retinopatii na obrazových záznamech vnitřní části oka. Nejdříve zkoumaný snímek oka vyhodnotí oční lékaři a určí nalezené patologie, poté se porovnávají s výsledky systému a případně upravují algoritmus. Na projektu spolupracují pracoviště z Polska, Slovenska, Izraele nebo Číny.

V letošním roce by podle Technologické agentury ČR měl nástroj vstoupit do procesu certifikace jako zdravotnického prostředku, který je nutnou podmínkou uvedení do lékařské praxe.

 

České zdravotnictví

Zdravotní pojišťovny lidem vrátily doplatky za léky za více…

  • 14 února, 202314 února, 2023
  • by budskap

V roce 2021 VZP vyplatila 599 milionů korun, za loňský rok to bude o 81,5 milionu Kč víc. „Jedná se o rekordní částku, která bude vrácena více než 582.000 klientů. Průměrná výše přeplatku v loňském roce vzrostla o 47 korun na 1169 korun,“ uvedla mluvčí VZP Viktorie Plívová. Největší nárůst byl podle pojišťovny u dětí do 18 let.

Druhá největší Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR zaplatila loni podle mluvčí Jany Schillerové 138,1 milionu korun, proti předchozímu roku asi o pětinu víc. Mluvčí třetí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová uvedla, že vyplacená částka byla 107,6 milionu korun a meziročně se zvýšila o 15 milionů Kč.

Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP) vrátila pojištěncům 68,6 milionu korun. „Celková částka stoupla o 15,15 procenta, ale počet klientů, kteří vratku obdrželi, klesl o 8,25 procenta,“ uvedl vedoucí oddělení marketingu pojišťovny Jan Mates. Nárok na vratku mají podle něj nejčastěji lidé nad 70 let. Další zdravotní pojišťovny údaje za rok 2022 ještě nemají k dispozici nebo na dotaz ČTK neodpověděly.

Doplatky pojišťovny vracejí automaticky, složenkou nebo na účet pojištěnce. Platba přijde každé čtvrtletí, pokud je vratka vyšší než 200 korun, jinak se převádí do dalšího čtvrtletí. Částka, kterou pojišťovna vyčíslí, se může lišit od v lékárně reálně zaplacené částky. Pojišťovna počítá takzvaný započitatelný doplatek, tedy částku, která se platí u léku se stejnou účinnou látkou, kde je doplatek nejnižší. Do loňského roku pojišťovny vracely částku od 50 korun za čtvrtletí, s rozesíláním složenek měly náklady v řádech milionů korun za rok a část lidí si stejně peníze nevyzvedlo. Klienty proto žádají, aby pojišťovně sdělili číslo svého bankovního účtu.

 

Kolik vrátily pojišťovny na doplatcích za léky (v milionech korun):

202020212022nárůst 21/22
Všeobecná zdravotní pojišťovna551,5599,4680,913,6 %
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR106,1115138,120,1 %
Česká průmyslová zdravotní pojišťovna8292,6107,616,2 %
Oborová zdravotní pojišťovna52,859,1*
Vojenská zdravotní pojišťovna53,45968,816,5 %
RBP2629,3*
Zaměstnanecká pojišťovna Škoda10,111,5*
celkem881,9954,4995,4*14,1 %*

Zdroj: zdravotní pojišťovny

*data nejsou k dispozici

 

Aktuálně

Francouzský Senát projedná zákon o pokutách pro pacienty, již…

  • 13 února, 202314 února, 2023
  • by budskap

Podle zprávy francouzské Národní lékařské akademie (ANM) a lékařské komory se „na objednanou schůzku nedostaví týdně šest až deset procent pacientů, což odpovídá ztraceným zhruba dvěma hodinám práce pro lékaře týdně“, a to napříč doktorskými obory.

Návrh zákona má vymezit podmínky, za kterých by pacient mohl obdržet pokutu, pokud k lékaři nepřijde „bez legitimního odůvodnění“. Senátorka Corinne Imbertová ze strany Republikáni uvedla, že pokutovanou částku by pacientovi mohla z úhrad odečíst například veřejná zdravotní pojišťovna.

Zákon je dodatkem širší právní normy o přímém přístupu pacientů ke specialistům, jako jsou fyzioterapeuti, logopedové a některé sestry. Návrh zákona poslankyně za Obnovu (Renaissance) Stéphanie Ristové v prvním čtení již schválilo Národní shromáždění.

 

České zdravotnictví

Lékárnická komora kritizuje doporučení antimonopolního úřadu k lékům na…

  • 10 února, 2023
  • by budskap

„ÚOHS se situací v distribuci léčivých přípravků zabýval striktně z pohledu možného porušení tržních pravidel. Nebral v potaz to, že výdej léčivých přípravků v lékárnách se neřídí pouze obchodními pravidly, ale jsou uplatňována pravidla v rámci poskytování zdravotní péče, jejíž je lékárenská péče nedílnou součástí,“ uvedl prezident ČLnK Aleš Krebs.

Podle komory současná pravidla distribuce vedou k nedostupnosti léků v některých lékárnách. Výrobci a distributoři, z nichž někteří jsou majetkově provázaní se sítěmi lékáren, podle ní dodávají léky selektivně a za výrazně rozdílné ceny. ÚOHS podle ní uvedl, že nebyl schopen najít relevantní data o distribuci léčivých přípravků, ta ale výrobci, distributoři i lékárny hlásí Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).

„Jádrem sektorového šetření bylo porovnání distribučních modelů a jejich vlivu na oblast velkoobchodního i maloobchodního trhu s léčivy. Úřad zejména zajímalo, jak se distribuční model promítl do cenotvorby a dostupnosti léčiv hrazených z veřejného zdravotního pojištění, včetně uplatnění obchodní, respektive distribuční přirážky,“ uvedl ve středu předseda ÚOHS Petr Mlsna.

Ministerstvo podle Válka doporučení projednalo a chce se se zástupci úřadu sejít, aby jejich návrhy projednalo a případně zapracovalo do zákona. V doporučení ÚOHS mimo jiné navrhuje rozvolnění pravidel pro prodej léků na předpis, včetně umožnění zásilkového prodeje, s čímž ČLnK nesouhlasí. „On-line prodej léků na předpis je velmi komplikované a složité téma,“ uvedl k tomu dnes ministr Válek. Je podle něj potřeba se podívat na to, co pomůže pacientům. „Je potřeba velmi intenzivně diskutovat s lékárnickou komorou, se stakeholdery, co je a co není smysluplné,“ dodal.

Podle komory antimonopolní úřad ignoruje podstatu lékárny jako zdravotnického zařízení a označuje ji jako „prodejnu“. „Lékárna je zdravotnické zařízení, patří tedy do systému zdravotnictví stejně jako nemocnice, polikliniky nebo ordinace lékařů. Lékárník jako zdravotník v první řadě poskytuje s výdejem léčivého přípravku zdravotní péči, jeho úkolem není pouhé předání léku pacientovi, ale především zajištění správného, účinného a bezpečného užívání a předcházení a eliminace lékových chyb,“ doplnil Krebs.

ÚOHS ve svém doporučení podle komory navrhuje zacházet s léky jako s běžným zbožím a zcela rozvolnit pravidla pro výdej léků na předpis. Navrhuje odstranit podmínku kamenné lékárny pro zásilkový výdej léků, léky na předpis by tak mohly nabízet i běžné e-shopy. „Nemožnost koupě léčiva na předpis on-line, resp. jeho doručení prostřednictvím doručovatelských služeb, snižuje spotřebitelské pohodlí, resp. blahobyt,“ píše se v doporučení ÚOHS.

Možnost zásilkového „výdeje“ léků navrhovali jako pozměňovací návrh předchozí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a poslanec Patrik Nacher (ANO), Sněmovna ho v červnu 2021 odmítla.

Podle Válka trh směřuje k tomu, že stále více produktů bude dostupných on-line. „Není to tak, že by ministerstvo zdravotnictví připravovalo novelu, kterou by třeba v letošním roce chtělo předložit do Poslanecké sněmovny, kde řešení nedostatku léků by byl on-line prodej,“ uvedl. Dodal ale, že je to téma, o kterém se bude intenzivně diskutovat a které ministerstvo nějakým způsobem musí reflektovat.

van rot

 

Aktuálně

Výrobu léčiv nelze navýšit okamžitě, uvedla Asociace farmaceutických firem

  • 9 února, 2023
  • by budskap

„Výroba léků zahrnuje mnoho fází, jež probíhají v různých továrnách v různých koutech světa. Výroba vyžaduje i subdodávky od desítek dodavatelů. Jde o účinné látky či suroviny nutné k výrobě tablet, kapslí, sirupů, infuzí, injekcí či o obalové materiály,“ uvedla ČAFF.

Problémy s dodavatelskými řetězci jsou podle ní od začátku pandemie covidu-19 na začátku roku 2020. Dodávky účinných látek a suroviny na samotné léky se stabilizovaly a výrobci mají v současné době často zásoby suroviny na šest až 12 měsíců. Není to podle ní ale možné u látek, které vyrábí jen několik továren na světě.

Problémy jsou dál s výrobou obalů. „Stále chybí suroviny na obalové materiály, jako je hliník na výrobu platíček, nebo farmaceutické plasty k výrobě injekčních stříkaček, plastových lahviček či uzávěrů. Potíže jsou i s papírem na výrobu krabiček a tisk příbalových letáků,“ doplnila asociace.

Výrobní linky podle ČAFF pracují u všech výrobců naplno, žádné dodatečné kapacity pro navýšení nejsou. „Pokud by se mělo nějakého léku začít vyrábět víc, musel by se vyrobit na úkor jiného léku či jiných trhů. A to by mohlo způsobit nedostatek někde jinde,“ sdělili její zástupci

Ministr Válek dnes na facebooku uvedl, že situace s léky je sice komplikovaná, ale lepší se. „Navzdory tomu, že s nedostatkem léků se potýká celá Evropa. Díky jednáním s výrobci a distributory se podařilo urychlit plánované dodávky léčiv či zajistit zcela mimořádné dodávky antibiotik, a to v řádech statisíců balení,“ napsal. Vláda schválila i dovoz léků ze zahraničí.

Dočasné výpadky léčiv jsou podle odborníků běžný jev, obvykle se je daří nahrazovat léky jiného výrobce se stejnou účinnou látkou. Současná situace je ale podle praktických lékařů i lékárníků horší než dříve. Kromě výrobních důvodů je na vině i vyšší nemocnost a panika z nedostatku, kvůli níž lidé léky, které k dispozici jsou, vykupují.

Chyběly tak zejména léky na horečku, které jsou potřeba při léčbě akutních infekcí dýchacích cest a komplikacemi nemocí, jako je chřipka či angína, na které lékaři často předepisují také antibiotika.

Ministr chce vládě letos v březnu předložit novelu zákona o léčivech, která by uzákonila povinnost výrobce držet dvouměsíční zásobu léků a výrazně zvýšila tresty za neúplnou a neprůkaznou evidenci, která může být důsledkem vývozu léků do zahraničí.

van mha

Prevence a léčba

Ministr: Češi mají nejširší nabídku preventivních vyšetření rakoviny zdarma

  • 8 února, 20238 února, 2023
  • by budskap

„Každý třetí člověk za svůj život onemocní rakovinou, takže se to týká každé širší rodiny,“ uvedla předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Každý rok lékaři diagnostikují nádor více než 85.500 osobám a kolem 28.000 rakovině podlehne. Se zkušeností s léčbou nádoru žije téměř 620.000 lidí.

Nejčastějším nádorem je rakovina prostaty s 7700 novými případy v roce 2020, na druhém místě rakovina prsu se 7300 případy, třetí je rakovina tlustého střeva a konečníku s téměř 7000 případy a čtvrtá rakovina plic s 6600 případy.

U všech těchto nádorů mohou lidé včasným vyšetřením v rámci takzvaného screeningového programu zabránit rozvoji samotného nádoru nebo jej zachytit v časném stadiu, které lze dobře léčit. U rakoviny prostaty ho podle Válka ministerstvo v současné době připravuje a spustit ho plánuje příští rok.

Vyšetření předcházející rakovině prsu mohou podstoupit ženy nad 45 let jednou za dva roky, účastní se jich asi 60 procent. Od doby zavedení vyšetřování se snížila úmrtnost na nádory prsu o 30 procent. Loni byl pilotně spuštěný screening rakoviny plic u lidí nad 55 let, kteří kouří nebo dlouhodobě kouřili.

„Bohužel je stále velmi málo využívaný screening karcinomu kolorekta,“ doplnil Válek. Podle údajů VZP ho využívá jen asi 27 procent lidí, kteří na něj mají nárok, tedy starší 50 let. Přitom každému druhému lékaři najdou při vyšetření polyp, ze kterého se může vyvinout rakovina tlustého střeva či konečníku. Často ho dokáží přímo při kolonoskopii rovnou i odstranit.

„Pokud by každý občan, který toho může využít, absolvoval jednou za deset let kolonoskopii, tak můžeme rakovinu kolorekta v podstatě eliminovat na nulu,“ dodal Válek. Na prevenci může ušetřit i stát, vyšetření kolonoskopií stojí řádově tisíce korun, léčba rakoviny miliony.

Velmi dobře preventabilní je podle předsedy sněmovního výboru pro zdravotnictví Bohuslava Svobody (ODS) také rakovina děložního čípku a hrdla. Ženy podstupují vyšetření při pravidelné prohlídce u gynekologa, díky čemuž se už výskyt snížil. „Karcinom čípku byl nejčastější rakovina žen, dneska je až třetí,“ uvedl. Také v tomto případě umí lékaři odstranit už nemocnou tkáň, ze které nádor teprve vznikne.

„Náš jediný problém je dostat pacientky na vyšetření,“ dodal. Na prevenci ke gynekologovi chodí jen zhruba polovina žen. Tomuto typu rakoviny, jejímž původcem je lidský papilomavirus (HPV), se dá předejít i očkováním. Pro třináctileté dívky a chlapce ho platí zdravotní pojišťovny, Válek už dříve uvedl, že by možnost rád rozšířil i na dvanáctileté a čtrnáctileté. Podle Svobody je očkovaná asi polovina dětí v daném věku.

„Takový rozsah screeningových programů nenajdete skoro nikde na světě a vše je plně hrazeno,“ dodal Válek s tím, že lidé by je ale měli využívat víc. Demokratická společnost ale podle něho nemůže nikoho k vyšetřením nutit, byť je to v jeho zájmu. „Má to takovou drobnou daň, každý je odpovědný za svoje rozhodnutí,“ dodal.

Zdravotní pojišťovny osoby, které mají na screeningy nárok, zvou dopisem, kampaň ale zřejmě podle jejich dřívějších vyjádření narazila na své maximum. Těm, kteří absolvují tato vyšetření, z fondů prevenci přispívají i na další jinak placenou zdravotní péči, například zubní hygienu nebo masáže.

Ministerstvo podle Válka chystá pro lidi, kteří více dbají na své zdraví, další bonifikace. „Kdo chodí na screeningy, bude z toho mít nějaké výhody v seniorním věku. Například by mohl mít zdarma jednou za dva roky lázně,“ dodal.

Poslanci se dnes mohou do prevence sami zapojit. Organizace Hlas onkologických pacientů a další pacientská sdružení pořádají akci Poslanecká sněmovna proti rakovině. Na interaktivní výstavě si například na modelech prsů či varlat mohou vyzkoušet, jak najít bulku v rámci samovyšetření.

van mha

Děti a mateřství

Zásobu vajíček v těle ženy umí odhalit test z…

  • 8 února, 20238 února, 2023
  • by budskap

Praha, 8. 2. 2023 – Kolik času ženě zbývá na to, aby založila rodinu, umí odhalit jednoduché testy z krve. Podle ultrazvukového vyšetření vaječníků a výsledků krevních testů lékaři vyhodnotí, zdali ženě hrozí brzký nástup menopauzy. Měření tzv. ovariální rezervy využijí také ženy před gynekologickou operací nebo onkologické pacientky, aby si ověřily, že počet jejich vajíček nebyl zákrokem či léčbou narušen. Ne všechny testy ale hradí zdravotní pojišťovny. Ten nejpřesnější – AMH – si ženy stále musí platit ze svého. Lékaři nyní usilují o změnu.

„Desítky tisíc žen potřebují zjistit svoji ovariální rezervu, tedy kolik mají vajíček. Existují krevní testy, které hradí zdravotní pojišťovny, ale jsou komplikované. Žena například musí přijít na odběr pouze v období menstruace. Šanci na vyšetření máme tedy jen několik dní v měsíci a výsledek nemusí být přesný. Testy navíc nelze provést, pokud žena užívá hormonální antikoncepci,“ vysvětluje MUDr. Štěpán Machač, Ph.D., předseda Sekce asistované reprodukce České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP. Lékaři proto usilují, aby zdravotní pojišťovny začaly proplácet přesnější AMH test, který lze provést kdykoliv, nejen během ženiny menstruace. Ženy za něj nyní platí až 800 korun.

„Měření ovariální rezervy provádíme nejčastěji u žen, které si přejí otěhotnět, ale z nějakého důvodu se jim to přirozenou cestou nedaří. Je to základní údaj, který potřebujeme k léčbě neplodnosti znát,“ vysvětluje MUDr. Pavel Otevřel, vedoucí lékař reprodukční kliniky Reprofit. Počet vajíček u žen ale lékaři potřebují znát i z dalších důvodů. Jedním z nich jsou gynekologické operace vaječníků. Specialisté změří stav pacientčiny ovariální rezervy před operací i po ní a na základě výsledků jsou pak schopni zhodnotit, zda byla její schopnost stát se matkou vlivem operace narušena. „Úhradu měření ovariální rezervy pomocí AMH testů podporují také onkologové. Jejich pacientky si často nechávají změřit ovariální rezervu před zahájením léčby. Podobně jako u chirurgických zákroků je i v tomto případě AMH měření mnohem lepší volbou než starší metody,“ popisuje MUDr. Machač.

Měření ovariální rezervy pomocí AMH je standardně hrazeno ve většině západních zemí a proplácí ji také pojišťovny v sousedním Slovensku. Na zjištění počtu svých vajíček by ženy měly mít podle specialistů na reprodukci nárok nejméně čtyřikrát za život v odstupu alespoň jednoho roku. Žena se rodí s předem danou zásobou vajíček. Výchozí počet je dán geneticky. Běžně se ženě, která již menstruuje, každý měsíc připraví několik desítek vajíček, jedno z nich dozraje a uvolní se, ostatní pak nenávratně zaniknou. Jakmile je jejich zásoba vyčerpána, žena přechází do menopauzy, nemenstruuje a přestává být plodná. U některých pacientek dochází k tzv. předčasnému ovariálnímu stárnutí a do menopauzy vstupují už před 40. rokem věku.

„Tyto ženy se s nižším počtem vajíček již narodily, ale neví o tom. Odhalí to až speciální testy z krve. U některých pacientek se může nedostatek vajíček projevovat zkracujícím se intervalem mezi menstruacemi, který by měl standardně trvat 21 až 30 dnů,“ říká MUDr. Otevřel.

Předčasné ovariální stárnutí neznamená, že by žena nemohla mít v budoucnu děti. Je ale důležité, aby svůj stav znala a přizpůsobila mu plánování rodiny. „V případě, že se na mateřství zatím necítí, ale do budoucna by děti chtěla, může si nechat svá vajíčka odebrat a zamrazit,“ uzavírá MUDr. Otevřel.

České zdravotnictví

Nemocnice Kyjov chce letos začít podávat biologickou léčbu lidem…

  • 7 února, 2023
  • by budskap

Ohledně podávání biologické léčby zatím není podle Hollerové možné stanovit přesnější termín. „Probíhají jednání mezi výborem České onkologické společnosti a plátci zdravotní péče, bude se to týkat celorepublikově všech pracovišť. Proto v tuto chvíli opravdu nevíme, kdy se tak stane, jedná se o uvolnění nejčastěji používaných biologických léčiv, což je například pro léčbu karcinomu prsu nebo kolorektálního karcinomu,“ uvedla Hollerová. Kolorektální karcinom je nádorové onemocnění tlustého střeva a konečníku.

Podle Hollerové tak lidé z Hodonínska nebudou muset jezdit do Brna. S onkologickými onemocněními se jim nemocnice v Kyjově snaží pomoct i nyní. „Onkologie funguje v Kyjově dlouhodobě. Ve spolupráci s Masarykovým onkologickým ústavem nastal výrazný rozvoj poslední čtyři roky. Snažíme se zde řešit všechny velké diagnózy například u onkologických nemocí prsu, plicního traktu a podobně. Do specializovaných center odesíláme až pacienty se vzácnými nádory jako například mozku,“ řekl Hollerová.

V Kyjově je jeden lékař onkolog a další čtyři spolupracují z Masarykova onkologického ústavu. Celkem se tedy na ambulanci střídá pět lékařů, obvykle jsou tam jeden nebo dva. „Loni ambulancí prošlo 6491 pacientů,“ dodala Hollerová.

hor hj

Stránkování příspěvků

1 … 81 82 83 84

Kalendář akcí

Listopad

Prosinec 2025

Leden
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE
29
30
31
1
2
3
4
Událost pro Prosinec

31

Žádné události
Událost pro Leden

1

Žádné události
Událost pro Leden

2

Žádné události
Událost pro Leden

3

Žádné události
5
6
7
8
9
10
11
Událost pro Leden

4

Žádné události
Událost pro Leden

5

Žádné události
Událost pro Leden

6

Žádné události
Událost pro Leden

7

Žádné události
Událost pro Leden

8

Žádné události
Událost pro Leden

9

Žádné události
Událost pro Leden

10

Žádné události
12
13
14
15
16
17
18
Událost pro Leden

11

Žádné události
Událost pro Leden

12

Žádné události
Událost pro Leden

13

Žádné události
Událost pro Leden

14

Žádné události
Událost pro Leden

15

Žádné události
Událost pro Leden

16

Žádné události
Událost pro Leden

17

Žádné události
19
20
21
22
23
24
25
Událost pro Leden

18

Žádné události
Událost pro Leden

19

Žádné události
Událost pro Leden

20

Žádné události
Událost pro Leden

21

Žádné události
Událost pro Leden

22

Žádné události
Událost pro Leden

23

Žádné události
Událost pro Leden

24

Žádné události
26
27
28
29
30
31
1
Událost pro Leden

25

Žádné události
Událost pro Leden

26

Žádné události
Událost pro Leden

27

Žádné události
Událost pro Leden

28

Žádné události
Událost pro Leden

29

Žádné události
Událost pro Leden

30

Žádné události

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS