Nemocnice Kyjov chce letos začít podávat biologickou léčbu lidem…

Ohledně podávání biologické léčby zatím není podle Hollerové možné stanovit přesnější termín. „Probíhají jednání mezi výborem České onkologické společnosti a plátci zdravotní péče, bude se to týkat celorepublikově všech pracovišť. Proto v tuto chvíli opravdu nevíme, kdy se tak stane, jedná se o uvolnění nejčastěji používaných biologických léčiv, což je například pro léčbu karcinomu prsu nebo kolorektálního karcinomu,“ uvedla Hollerová. Kolorektální karcinom je nádorové onemocnění tlustého střeva a konečníku.

Podle Hollerové tak lidé z Hodonínska nebudou muset jezdit do Brna. S onkologickými onemocněními se jim nemocnice v Kyjově snaží pomoct i nyní. „Onkologie funguje v Kyjově dlouhodobě. Ve spolupráci s Masarykovým onkologickým ústavem nastal výrazný rozvoj poslední čtyři roky. Snažíme se zde řešit všechny velké diagnózy například u onkologických nemocí prsu, plicního traktu a podobně. Do specializovaných center odesíláme až pacienty se vzácnými nádory jako například mozku,“ řekl Hollerová.

V Kyjově je jeden lékař onkolog a další čtyři spolupracují z Masarykova onkologického ústavu. Celkem se tedy na ambulanci střídá pět lékařů, obvykle jsou tam jeden nebo dva. „Loni ambulancí prošlo 6491 pacientů,“ dodala Hollerová.

hor hj

Před rokem v IKEM transplantovali poprvé játra od žijícího…

Pětačtyřicetiletá Gabriela měla zhoubný nádor jater a byla několik měsíců na čekací listině pro transplantaci jater. Když jí lékaři sdělili, že je možné, aby jí část jater někdo daroval, nedokázala to svým příbuzným říci, protože je nechtěla ohrozit. „Nechala jsem si to pro sebe, až na rodinné oslavě jsem se prořekla,“ řekla novinářům.

O pět let starší sestra Renata se nabídla, že jí polovinu svých jater daruje. „Je mi líto, že jsem se to nedozvěděla dříve,“ uvedla sestra. Sestry náročnou operaci absolvovaly 2. února, Gabrielu lékaři propustili z nemocnice o 23 dní později. Už po několika hodinách od operace se podle transplantačního hepatologa Pavla Taimra začnou jaterní buňky množit a orgán doroste zhruba do dvou měsíců.

Možnost transplantace jater od žijícího dárce nyní nabízejí lékaři v IKEM téměř všem pacientům, kteří jsou na čekací listině. Přednosta kliniky transplantační chirurgie Jiří Froněk k tomu řekl, že dárcem jater se může stát každý dospělý člověk bez závažného onemocnění, který není obézní. Shoda v krevní skupině podle něj není nutná.

Dosud v IKEM od žijícího dárce transplantovali lékaři játra třem dětem. Dárcem byl vždy otec dítěte. Podle Froňka je ale transplantace u dospělých složitější, protože je nutné od žijícího dárce odebrat mnohem větší kus jater. V roce 2021 chirurgové v IKEM transplantovali játra 143 pacientům, z toho devět byly děti. Podle Froňka je cílem zachovat tento počet transplantací od zemřelých dárců a k tomu ročně udělat několik desítek transplantací od žijících.

sat ped