Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
České zdravotnictví

Lékárnická komora kritizuje doporučení antimonopolního úřadu k lékům na předpis

  • 10 února, 2023
  • by budskap

“ÚOHS se situací v distribuci léčivých přípravků zabýval striktně z pohledu možného porušení tržních pravidel. Nebral v potaz to, že výdej léčivých přípravků v lékárnách se neřídí pouze obchodními pravidly, ale jsou uplatňována pravidla v rámci poskytování zdravotní péče, jejíž je lékárenská péče nedílnou součástí,” uvedl prezident ČLnK Aleš Krebs.

Podle komory současná pravidla distribuce vedou k nedostupnosti léků v některých lékárnách. Výrobci a distributoři, z nichž někteří jsou majetkově provázaní se sítěmi lékáren, podle ní dodávají léky selektivně a za výrazně rozdílné ceny. ÚOHS podle ní uvedl, že nebyl schopen najít relevantní data o distribuci léčivých přípravků, ta ale výrobci, distributoři i lékárny hlásí Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).

“Jádrem sektorového šetření bylo porovnání distribučních modelů a jejich vlivu na oblast velkoobchodního i maloobchodního trhu s léčivy. Úřad zejména zajímalo, jak se distribuční model promítl do cenotvorby a dostupnosti léčiv hrazených z veřejného zdravotního pojištění, včetně uplatnění obchodní, respektive distribuční přirážky,” uvedl ve středu předseda ÚOHS Petr Mlsna.

Ministerstvo podle Válka doporučení projednalo a chce se se zástupci úřadu sejít, aby jejich návrhy projednalo a případně zapracovalo do zákona. V doporučení ÚOHS mimo jiné navrhuje rozvolnění pravidel pro prodej léků na předpis, včetně umožnění zásilkového prodeje, s čímž ČLnK nesouhlasí. “On-line prodej léků na předpis je velmi komplikované a složité téma,” uvedl k tomu dnes ministr Válek. Je podle něj potřeba se podívat na to, co pomůže pacientům. “Je potřeba velmi intenzivně diskutovat s lékárnickou komorou, se stakeholdery, co je a co není smysluplné,” dodal.

Podle komory antimonopolní úřad ignoruje podstatu lékárny jako zdravotnického zařízení a označuje ji jako “prodejnu”. “Lékárna je zdravotnické zařízení, patří tedy do systému zdravotnictví stejně jako nemocnice, polikliniky nebo ordinace lékařů. Lékárník jako zdravotník v první řadě poskytuje s výdejem léčivého přípravku zdravotní péči, jeho úkolem není pouhé předání léku pacientovi, ale především zajištění správného, účinného a bezpečného užívání a předcházení a eliminace lékových chyb,” doplnil Krebs.

ÚOHS ve svém doporučení podle komory navrhuje zacházet s léky jako s běžným zbožím a zcela rozvolnit pravidla pro výdej léků na předpis. Navrhuje odstranit podmínku kamenné lékárny pro zásilkový výdej léků, léky na předpis by tak mohly nabízet i běžné e-shopy. “Nemožnost koupě léčiva na předpis on-line, resp. jeho doručení prostřednictvím doručovatelských služeb, snižuje spotřebitelské pohodlí, resp. blahobyt,” píše se v doporučení ÚOHS.

Možnost zásilkového “výdeje” léků navrhovali jako pozměňovací návrh předchozí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a poslanec Patrik Nacher (ANO), Sněmovna ho v červnu 2021 odmítla.

Podle Válka trh směřuje k tomu, že stále více produktů bude dostupných on-line. “Není to tak, že by ministerstvo zdravotnictví připravovalo novelu, kterou by třeba v letošním roce chtělo předložit do Poslanecké sněmovny, kde řešení nedostatku léků by byl on-line prodej,” uvedl. Dodal ale, že je to téma, o kterém se bude intenzivně diskutovat a které ministerstvo nějakým způsobem musí reflektovat.

van rot

 

Aktuálně

Výrobu léčiv nelze navýšit okamžitě, uvedla Asociace farmaceutických firem

  • 9 února, 2023
  • by budskap

“Výroba léků zahrnuje mnoho fází, jež probíhají v různých továrnách v různých koutech světa. Výroba vyžaduje i subdodávky od desítek dodavatelů. Jde o účinné látky či suroviny nutné k výrobě tablet, kapslí, sirupů, infuzí, injekcí či o obalové materiály,” uvedla ČAFF.

Problémy s dodavatelskými řetězci jsou podle ní od začátku pandemie covidu-19 na začátku roku 2020. Dodávky účinných látek a suroviny na samotné léky se stabilizovaly a výrobci mají v současné době často zásoby suroviny na šest až 12 měsíců. Není to podle ní ale možné u látek, které vyrábí jen několik továren na světě.

Problémy jsou dál s výrobou obalů. “Stále chybí suroviny na obalové materiály, jako je hliník na výrobu platíček, nebo farmaceutické plasty k výrobě injekčních stříkaček, plastových lahviček či uzávěrů. Potíže jsou i s papírem na výrobu krabiček a tisk příbalových letáků,” doplnila asociace.

Výrobní linky podle ČAFF pracují u všech výrobců naplno, žádné dodatečné kapacity pro navýšení nejsou. “Pokud by se mělo nějakého léku začít vyrábět víc, musel by se vyrobit na úkor jiného léku či jiných trhů. A to by mohlo způsobit nedostatek někde jinde,” sdělili její zástupci

Ministr Válek dnes na facebooku uvedl, že situace s léky je sice komplikovaná, ale lepší se. “Navzdory tomu, že s nedostatkem léků se potýká celá Evropa. Díky jednáním s výrobci a distributory se podařilo urychlit plánované dodávky léčiv či zajistit zcela mimořádné dodávky antibiotik, a to v řádech statisíců balení,” napsal. Vláda schválila i dovoz léků ze zahraničí.

Dočasné výpadky léčiv jsou podle odborníků běžný jev, obvykle se je daří nahrazovat léky jiného výrobce se stejnou účinnou látkou. Současná situace je ale podle praktických lékařů i lékárníků horší než dříve. Kromě výrobních důvodů je na vině i vyšší nemocnost a panika z nedostatku, kvůli níž lidé léky, které k dispozici jsou, vykupují.

Chyběly tak zejména léky na horečku, které jsou potřeba při léčbě akutních infekcí dýchacích cest a komplikacemi nemocí, jako je chřipka či angína, na které lékaři často předepisují také antibiotika.

Ministr chce vládě letos v březnu předložit novelu zákona o léčivech, která by uzákonila povinnost výrobce držet dvouměsíční zásobu léků a výrazně zvýšila tresty za neúplnou a neprůkaznou evidenci, která může být důsledkem vývozu léků do zahraničí.

van mha

Prevence a léčba

Ministr: Češi mají nejširší nabídku preventivních vyšetření rakoviny zdarma

  • 8 února, 20238 února, 2023
  • by budskap

“Každý třetí člověk za svůj život onemocní rakovinou, takže se to týká každé širší rodiny,” uvedla předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Každý rok lékaři diagnostikují nádor více než 85.500 osobám a kolem 28.000 rakovině podlehne. Se zkušeností s léčbou nádoru žije téměř 620.000 lidí.

Nejčastějším nádorem je rakovina prostaty s 7700 novými případy v roce 2020, na druhém místě rakovina prsu se 7300 případy, třetí je rakovina tlustého střeva a konečníku s téměř 7000 případy a čtvrtá rakovina plic s 6600 případy.

U všech těchto nádorů mohou lidé včasným vyšetřením v rámci takzvaného screeningového programu zabránit rozvoji samotného nádoru nebo jej zachytit v časném stadiu, které lze dobře léčit. U rakoviny prostaty ho podle Válka ministerstvo v současné době připravuje a spustit ho plánuje příští rok.

Vyšetření předcházející rakovině prsu mohou podstoupit ženy nad 45 let jednou za dva roky, účastní se jich asi 60 procent. Od doby zavedení vyšetřování se snížila úmrtnost na nádory prsu o 30 procent. Loni byl pilotně spuštěný screening rakoviny plic u lidí nad 55 let, kteří kouří nebo dlouhodobě kouřili.

“Bohužel je stále velmi málo využívaný screening karcinomu kolorekta,” doplnil Válek. Podle údajů VZP ho využívá jen asi 27 procent lidí, kteří na něj mají nárok, tedy starší 50 let. Přitom každému druhému lékaři najdou při vyšetření polyp, ze kterého se může vyvinout rakovina tlustého střeva či konečníku. Často ho dokáží přímo při kolonoskopii rovnou i odstranit.

“Pokud by každý občan, který toho může využít, absolvoval jednou za deset let kolonoskopii, tak můžeme rakovinu kolorekta v podstatě eliminovat na nulu,” dodal Válek. Na prevenci může ušetřit i stát, vyšetření kolonoskopií stojí řádově tisíce korun, léčba rakoviny miliony.

Velmi dobře preventabilní je podle předsedy sněmovního výboru pro zdravotnictví Bohuslava Svobody (ODS) také rakovina děložního čípku a hrdla. Ženy podstupují vyšetření při pravidelné prohlídce u gynekologa, díky čemuž se už výskyt snížil. “Karcinom čípku byl nejčastější rakovina žen, dneska je až třetí,” uvedl. Také v tomto případě umí lékaři odstranit už nemocnou tkáň, ze které nádor teprve vznikne.

“Náš jediný problém je dostat pacientky na vyšetření,” dodal. Na prevenci ke gynekologovi chodí jen zhruba polovina žen. Tomuto typu rakoviny, jejímž původcem je lidský papilomavirus (HPV), se dá předejít i očkováním. Pro třináctileté dívky a chlapce ho platí zdravotní pojišťovny, Válek už dříve uvedl, že by možnost rád rozšířil i na dvanáctileté a čtrnáctileté. Podle Svobody je očkovaná asi polovina dětí v daném věku.

“Takový rozsah screeningových programů nenajdete skoro nikde na světě a vše je plně hrazeno,” dodal Válek s tím, že lidé by je ale měli využívat víc. Demokratická společnost ale podle něho nemůže nikoho k vyšetřením nutit, byť je to v jeho zájmu. “Má to takovou drobnou daň, každý je odpovědný za svoje rozhodnutí,” dodal.

Zdravotní pojišťovny osoby, které mají na screeningy nárok, zvou dopisem, kampaň ale zřejmě podle jejich dřívějších vyjádření narazila na své maximum. Těm, kteří absolvují tato vyšetření, z fondů prevenci přispívají i na další jinak placenou zdravotní péči, například zubní hygienu nebo masáže.

Ministerstvo podle Válka chystá pro lidi, kteří více dbají na své zdraví, další bonifikace. “Kdo chodí na screeningy, bude z toho mít nějaké výhody v seniorním věku. Například by mohl mít zdarma jednou za dva roky lázně,” dodal.

Poslanci se dnes mohou do prevence sami zapojit. Organizace Hlas onkologických pacientů a další pacientská sdružení pořádají akci Poslanecká sněmovna proti rakovině. Na interaktivní výstavě si například na modelech prsů či varlat mohou vyzkoušet, jak najít bulku v rámci samovyšetření.

van mha

Děti a mateřství

Zásobu vajíček v těle ženy umí odhalit test z krve –…

  • 8 února, 20238 února, 2023
  • by budskap

Praha, 8. 2. 2023 – Kolik času ženě zbývá na to, aby založila rodinu, umí odhalit jednoduché testy z krve. Podle ultrazvukového vyšetření vaječníků a výsledků krevních testů lékaři vyhodnotí, zdali ženě hrozí brzký nástup menopauzy. Měření tzv. ovariální rezervy využijí také ženy před gynekologickou operací nebo onkologické pacientky, aby si ověřily, že počet jejich vajíček nebyl zákrokem či léčbou narušen. Ne všechny testy ale hradí zdravotní pojišťovny. Ten nejpřesnější – AMH – si ženy stále musí platit ze svého. Lékaři nyní usilují o změnu.

„Desítky tisíc žen potřebují zjistit svoji ovariální rezervu, tedy kolik mají vajíček. Existují krevní testy, které hradí zdravotní pojišťovny, ale jsou komplikované. Žena například musí přijít na odběr pouze v období menstruace. Šanci na vyšetření máme tedy jen několik dní v měsíci a výsledek nemusí být přesný. Testy navíc nelze provést, pokud žena užívá hormonální antikoncepci,“ vysvětluje MUDr. Štěpán Machač, Ph.D., předseda Sekce asistované reprodukce České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP. Lékaři proto usilují, aby zdravotní pojišťovny začaly proplácet přesnější AMH test, který lze provést kdykoliv, nejen během ženiny menstruace. Ženy za něj nyní platí až 800 korun.

„Měření ovariální rezervy provádíme nejčastěji u žen, které si přejí otěhotnět, ale z nějakého důvodu se jim to přirozenou cestou nedaří. Je to základní údaj, který potřebujeme k léčbě neplodnosti znát,“ vysvětluje MUDr. Pavel Otevřel, vedoucí lékař reprodukční kliniky Reprofit. Počet vajíček u žen ale lékaři potřebují znát i z dalších důvodů. Jedním z nich jsou gynekologické operace vaječníků. Specialisté změří stav pacientčiny ovariální rezervy před operací i po ní a na základě výsledků jsou pak schopni zhodnotit, zda byla její schopnost stát se matkou vlivem operace narušena. „Úhradu měření ovariální rezervy pomocí AMH testů podporují také onkologové. Jejich pacientky si často nechávají změřit ovariální rezervu před zahájením léčby. Podobně jako u chirurgických zákroků je i v tomto případě AMH měření mnohem lepší volbou než starší metody,“ popisuje MUDr. Machač.

Měření ovariální rezervy pomocí AMH je standardně hrazeno ve většině západních zemí a proplácí ji také pojišťovny v sousedním Slovensku. Na zjištění počtu svých vajíček by ženy měly mít podle specialistů na reprodukci nárok nejméně čtyřikrát za život v odstupu alespoň jednoho roku. Žena se rodí s předem danou zásobou vajíček. Výchozí počet je dán geneticky. Běžně se ženě, která již menstruuje, každý měsíc připraví několik desítek vajíček, jedno z nich dozraje a uvolní se, ostatní pak nenávratně zaniknou. Jakmile je jejich zásoba vyčerpána, žena přechází do menopauzy, nemenstruuje a přestává být plodná. U některých pacientek dochází k tzv. předčasnému ovariálnímu stárnutí a do menopauzy vstupují už před 40. rokem věku.

„Tyto ženy se s nižším počtem vajíček již narodily, ale neví o tom. Odhalí to až speciální testy z krve. U některých pacientek se může nedostatek vajíček projevovat zkracujícím se intervalem mezi menstruacemi, který by měl standardně trvat 21 až 30 dnů,“ říká MUDr. Otevřel.

Předčasné ovariální stárnutí neznamená, že by žena nemohla mít v budoucnu děti. Je ale důležité, aby svůj stav znala a přizpůsobila mu plánování rodiny. „V případě, že se na mateřství zatím necítí, ale do budoucna by děti chtěla, může si nechat svá vajíčka odebrat a zamrazit,“ uzavírá MUDr. Otevřel.

České zdravotnictví

Nemocnice Kyjov chce letos začít podávat biologickou léčbu lidem…

  • 7 února, 2023
  • by budskap

Ohledně podávání biologické léčby zatím není podle Hollerové možné stanovit přesnější termín. “Probíhají jednání mezi výborem České onkologické společnosti a plátci zdravotní péče, bude se to týkat celorepublikově všech pracovišť. Proto v tuto chvíli opravdu nevíme, kdy se tak stane, jedná se o uvolnění nejčastěji používaných biologických léčiv, což je například pro léčbu karcinomu prsu nebo kolorektálního karcinomu,” uvedla Hollerová. Kolorektální karcinom je nádorové onemocnění tlustého střeva a konečníku.

Podle Hollerové tak lidé z Hodonínska nebudou muset jezdit do Brna. S onkologickými onemocněními se jim nemocnice v Kyjově snaží pomoct i nyní. “Onkologie funguje v Kyjově dlouhodobě. Ve spolupráci s Masarykovým onkologickým ústavem nastal výrazný rozvoj poslední čtyři roky. Snažíme se zde řešit všechny velké diagnózy například u onkologických nemocí prsu, plicního traktu a podobně. Do specializovaných center odesíláme až pacienty se vzácnými nádory jako například mozku,” řekl Hollerová.

V Kyjově je jeden lékař onkolog a další čtyři spolupracují z Masarykova onkologického ústavu. Celkem se tedy na ambulanci střídá pět lékařů, obvykle jsou tam jeden nebo dva. “Loni ambulancí prošlo 6491 pacientů,” dodala Hollerová.

hor hj

České zdravotnictví

Traumatologové z FN Ostrava používají při operacích vstřebatelné fixační hřeby

  • 6 února, 20237 února, 2023
  • by budskap

“Jako první v České republice jsme použili vstřebatelnou fixaci při operaci zlomenin obou kostí předloktí pravé ruky. Vstřebatelné hřeby jsou vyrobeny z materiálu nové generace, který je na bázi kyseliny mléčné a glykolové. Lidské buňky je metabolizují na oxid uhličitý a vodu, a z těla jsou tak postupně vydechovány a vylučovány,“ uvedl specialista na léčbu dětských pacientů Ivo Kopáček z Kliniky úrazové chirurgie a ortopedie.

Podle mluvčí musel zkušený operatér kvůli práci se vstřebatelnými hřeby absolvovat speciální kurz v Maďarsku, který organizoval finský výrobce těchto pomůcek. Největší předností vstřebatelných hřebů je právě fakt, že mohou zůstat v těle pacienta, čímž odpadá další operace spojená s jejich vyjmutím. Vstřebatelný hřeb není vidět ani na rentgenu, pouze jeho konec je pro rentgen kontrastní tak, aby bylo patrné jeho zavedení.

“Musím říct, že s implantací vstřebatelných fixací nebyl žádný problém a u dítěte se nevyskytly žádné pooperační komplikace. Jen bych ještě rád doplnil, že fixační materiál se sice vstřebá a zároveň podporuje i hojení kosti, ale vnější fixace zlomené končetiny sádrou zůstává. A není možné jej používat u otevřených zlomenin,“ dodal Kopáček.

Ročně je v Centru dětské traumatologie a chirurgie ošetřeno na traumatologických ambulancích okolo 6200 poraněných dětí, hospitalizováno z důvodu úrazu je 650 dětí a operační léčba je nutná u dvou třetin z nich. Průměrná doba hospitalizace je po operaci zlomeniny zhruba dva až tři dny.

mtk kš

Prevence a léčba

Nechte se vyšetřit! Nadační fond Pavla Novotného podpořil onkologickou…

  • 6 února, 20236 února, 2023
  • by budskap

Více než dvě stě lidí podstoupilo díky výzvě Nadačního fondu Pavla Novotného preventivní prohlídku pro rakovinu tlustého střeva a prostaty. V šesti nemocnicích v Praze a Moravskoslezském kraji se během Dnů urologické prevence podařilo zachytit tři onkologická onemocnění a desítky těch neonkologických. Kampaň podporující preventivní prohlídky probíhala v listopadu loňského roku a byla spojená také se sportovní výzvou Bo Movember!. Její výsledky fond oznámil při příležitosti Světového dne boje proti rakovině (4.února).

 

Karcinom prostaty nebo tlustého střeva a konečníku je u mužské populace v Česku nejčastější. Rakovina prostaty se ročně týká až osmi tisíc mužů. Rakovina tlustého střeva a konečníku je ročně diagnostikována asi čtyřem a půl tisícům lidí, z nichž většina jsou muži, nejčastěji ve věku meze 65. a 80. rokem.

Zkušenost s nádorovým onemocněním má i Pavel Novotný, jehož Nadační fond funguje od roku 2016. „Podporujeme onkologicky nemocné pacienty i jejich blízké. Poskytujeme poradenství, pomáháme s osvětou a spolupracujeme také s nemocnicemi,“ uvedl zakladatel nadačního fondu a ostravský patriot Pavel Novotný.

„Listopad je tradičně měsícem, kdy se pozornost věnuje pozornost prevenci onkologických onemocnění, která se týkají mužů. Ve spolupráci s několika nemocnicemi v Moravskoslezském kraji a také Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze proto Nadaní fond uspořádal dny prevence. Mám radost, že na každý z nich přišly desítky lidí,“ říká Novotný.

Dny prevence ve spolupráci s Nadačním fondem Pavla Novotného se konaly ve Fakultní nemocnici Ostrava, Nemocnici Agel Ostrava Vítkovice, Nemocnici Frýdek Místek, Nemocnici Havířov, Nemocnici Karviná – Ráj a Všeobecné Fakultní Nemocnici Praha. Dorazilo na ně 232 lidí. U třech vyšetřovaných lékaři odhalili tři onkologická onemocnění a u několika desítek lidí se zjistily neonkologické nálezy.

Preventivní vyšetření nezaberou mnoho času a často jsou s nimi spojené obavy nebo ostych. Onkologové se však shodují v tom, že pravidelná prevence zachraňuje životy. Včas zachycené onemocnění má totiž větší naději na uzdravení.

„Uroonkologická prevence trvá deset minut, preventivní vyšetření tlustého střeva přibližně dvakrát tolik. Strach a ostych je pochopitelný, nicméně preventivní vyšetření nejsou bolestivá, zaberou několik minut a vyplatí se, zvláště když si uvědomíme, co je v sázce,“ míní Novotný, který sám prošel komplikovanou léčbou.

České zdravotnictví

Před rokem v IKEM transplantovali poprvé játra od žijícího dárce…

  • 1 února, 2023
  • by budskap

Pětačtyřicetiletá Gabriela měla zhoubný nádor jater a byla několik měsíců na čekací listině pro transplantaci jater. Když jí lékaři sdělili, že je možné, aby jí část jater někdo daroval, nedokázala to svým příbuzným říci, protože je nechtěla ohrozit. “Nechala jsem si to pro sebe, až na rodinné oslavě jsem se prořekla,” řekla novinářům.

O pět let starší sestra Renata se nabídla, že jí polovinu svých jater daruje. “Je mi líto, že jsem se to nedozvěděla dříve,” uvedla sestra. Sestry náročnou operaci absolvovaly 2. února, Gabrielu lékaři propustili z nemocnice o 23 dní později. Už po několika hodinách od operace se podle transplantačního hepatologa Pavla Taimra začnou jaterní buňky množit a orgán doroste zhruba do dvou měsíců.

Možnost transplantace jater od žijícího dárce nyní nabízejí lékaři v IKEM téměř všem pacientům, kteří jsou na čekací listině. Přednosta kliniky transplantační chirurgie Jiří Froněk k tomu řekl, že dárcem jater se může stát každý dospělý člověk bez závažného onemocnění, který není obézní. Shoda v krevní skupině podle něj není nutná.

Dosud v IKEM od žijícího dárce transplantovali lékaři játra třem dětem. Dárcem byl vždy otec dítěte. Podle Froňka je ale transplantace u dospělých složitější, protože je nutné od žijícího dárce odebrat mnohem větší kus jater. V roce 2021 chirurgové v IKEM transplantovali játra 143 pacientům, z toho devět byly děti. Podle Froňka je cílem zachovat tento počet transplantací od zemřelých dárců a k tomu ročně udělat několik desítek transplantací od žijících.

sat ped

Navigace pro příspěvky

1 … 78 79 80

Kalendář akcí

Červen

Červenec 2025

Srpen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
28
29
30
31
1
2
3
Červenec

31

Žádné akce
Srpen

1

Žádné akce
Srpen

2

Žádné akce
4
5
6
7
8
9
10
Srpen

3

Žádné akce
Srpen

4

Žádné akce
Srpen

5

Žádné akce
Srpen

6

Žádné akce
Srpen

7

Žádné akce
Srpen

8

Žádné akce
Srpen

9

Žádné akce
11
12
13
14
15
16
17
Srpen

10

Žádné akce
Srpen

11

Žádné akce
Srpen

12

Žádné akce
Srpen

13

Žádné akce
Srpen

14

Žádné akce
Srpen

15

Žádné akce
Srpen

16

Žádné akce
18
19
20
21
22
23
24
Srpen

17

Žádné akce
Srpen

18

Žádné akce
Srpen

19

Žádné akce
Srpen

20

Žádné akce
Srpen

21

Žádné akce
Srpen

22

Žádné akce
Srpen

23

Žádné akce
25
26
27
28
29
30
31
Srpen

24

Žádné akce
Srpen

25

Žádné akce
Srpen

26

Žádné akce
Srpen

27

Žádné akce
Srpen

28

Žádné akce
Srpen

29

Žádné akce
Srpen

30

Žádné akce
1
2
3
4
5
6
7

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS