Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Tisková zpráva

Mléčná banka Fakultní nemocnice Hradec Králové hledá nové dárkyně…

  • 31 srpna, 2023
  • by budskap

Mléčná banka Fakultní nemocnice Hradec Králové průběžně hledá nové dárkyně mateřského mléka. Loni v září banka zavedla možnost svozu mléka od dárkyň ze vzdálenosti 50 kilometrů od Hradce Králové, a i díky tomu se podařilo zajistit dostatek mateřského mléka, které nemocnice využívá pro výživu nedonošených či nemocných novorozenců hospitalizovaných na Dětské klinice FN HK. V letních měsících zájem dárkyň mírně klesl a banka by uvítala nové dárkyně.

„Moc děkujeme všem maminkám, které se do darování zapojily, protože mateřské mléko je mimořádně důležité pro výživu hospitalizovaných novorozenců. Darování je dobrovolné, nemocnice dárkyním přispívá na stavu 250 korun za litr mikrobiologicky nezávadného mléka,“ uvedla vedoucí Tkáňové ústředny FN HK, pod kterou mléčná banka spadá, Mgr. Miroslava Jandová, Ph.D.

Mléčná banka uvítá mléko od matek do šesti měsíců věku jejich dítěte, kdy má v sobě nejvíce důležitých látek. Banka poskytuje v drtivé většině mléko novorozencům hospitalizovaným přímo v hradecké nemocnici. Bližší informace o darování mléka je možné najít na www.fnhk.cz/tku/mlecna-banka nebo na telefonním číslo 495 833 750 v čase od 6:00 do 15:30 hodin.

Výzkumy a studie

Velké množství léčiv v odpadních vodách umí čistírny odstranit,…

  • 30 srpna, 2023
  • by budskap

„U sledovaných léčiv bylo zjištěno, že v čistírnách odpadních vod dochází k jejich odstranění s účinností od 65 do 100 procent. Až stoprocentní účinnost odstranění byla prokázána u paracetamolu a ibuprofenu. Naopak Diclofenac se v čistírně neodstranil vůbec. Jeho koncentrace však není v odpadní vodě na tak vysoké úrovní, jako u ibuprofenu nebo paracetamolu,“ řekla ČTK mluvčí VAS Iva Librová. Podle ní výzkum potvrdil, že čistírny odpadních vod jsou při odstraňování léčiv poměrně efektivní a koncentrace léčiv ve vodě, která odtéká z čistírny, je zanedbatelná.

Firma v průběhu loňského roku odebírala vzorky odpadních vod ze 12 čistíren v Jihomoravském kraji a na Vysočině, kde provozuje vodárenskou infrastrukturu. Zjišťovala přítomnost léčivých látek používaných na nejčastější onemocnění.

Laboranti společnosti sledovali, kolik léčiv do čistírny přiteče a poté z ní odteče. Loni zanalyzovali 270 vzorků odpadních vod a 35 vzorků čistírenských kalů ze 12 čistíren. „Obecně se jednalo o městské čistírny odpadních vod. Lokality byly vybírány na základě toho, zda jsou na kanalizaci například napojená zdravotnická zařízení, jako jsou nemocnice nebo pečovatelské služby. Dále při výběru rozhodoval například podíl splaškových vod v kanalizaci,“ řekla Librová.

Mezi sledované léčivé látky laboranti zařadili například ibuprofen, který lidé užívají ve formě Ibalginu. Sledovali také léčivou látku na horečku paracetamol, bisoprolol na vysoký krevní tlak či lék na záněty Diclofenac. Zjistili, že do čistírny, která slouží okresnímu městu se zhruba 20.000 obyvateli, přiteče ročně ekvivalent léčiva z 271 balení Ibalginu po 100 tabletách. Po čisticím procesu odtekla z čistírny voda s obsahem, který odpovídá třem balením.

Do odpadních vod se léčiva dostanou z lidského těla, odborníci často doporučují používat léky pouze v nejnutnějších případech. Část léčiv se do vody dostane také vlivem nesprávné likvidace. Nepotřebné léky mohou lidé odnést do lékáren, které zajistí odbornou likvidaci léčiv.

„V žádném případě není možné vyhazovat léky do popelnice společně s běžným odpadem či je splachovat do WC. Při odložení léků do popelnice s komunálním odpadem totiž hrozí následné prosakování nebezpečných látek do půdy, při spláchnutí do záchodu je to podobné – nebezpečné látky se mohou dostat do vody a je velmi obtížné je následně odstranit,“ doplnila mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Klára Brunclíková.

Zpravodaj

Vláda souhlasila s příspěvkem 211 milionů Kč pro zdravotní…

  • 30 srpna, 2023
  • by budskap

„Zaplacený odvod a penále za porušení rozpočtové kázně se stanou příjmem státního rozpočtu a toto opatření je tak rozpočtově neutrální,“ uvedl na dotaz ČTK mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. Peníze ministerstvo zdravotnictví žádá z rozpočtové kapitoly všeobecná pokladní správa.

Nákupy ústavů v letech 2017 až 2019 přesáhly 1,3 miliardy korun a byly v nich vážné nedostatky. Ústavy u 70 procent kontrolovaných nákupů nepostupovaly podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Při zveřejnění výsledků kontrol v roce 2021 Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) kritizoval i ministerstvo zdravotnictví, že výdaje nedostatečně kontrolovalo. Podal také oznámení příslušným finančním úřadům.

Jeden z ústavů například podle NKÚ kupoval pravidelně stejné zboží, jako jsou diagnostika, kultivační média či chemikálie za více než 122,5 milionu korun, jen na základě objednávek. Nevypsal veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle zákona. U nákupů u zakázek malého rozsahu za více než 31 milionů korun ústavy nepostupovaly transparentně nebo diskriminovaly svým postupem další dodavatele.

Zdravotní ústavy jsou příspěvkovými organizacemi ministerstva zdravotnictví a poskytují například laboratorní služby ve zdravotní péči i ochraně životního prostředí nebo očkování. Ústavy v roce 2012 prošly reorganizací. Existují tak dva zdravotní ústavy se sídlem v Ústí nad Labem a v Ostravě, které poskytují své služby na pracovištích i v dalších krajích.

Ústavy v kontrolovaných letech hospodařily se ztrátou, podle NKÚ i kvůli nezvyšovanému provoznímu příspěvku ministerstva a způsobu úhrad objednaných výkonů od zdravotních pojišťoven. Už po první části kontrole v roce 2018 musel skončit tehdejší ředitel Zdravotního ústavu v Ostravě Petr Hapala, přičemž ve funkci ho nahradil Eduard Ježo. V současné době je podle webů ústavů ředitelem obou. Ministerstvo po kontrolách uvedlo, že jeho úkolem bude především napravit pochybení zjištěná NKÚ.

České zdravotnictví

Pražský IKEM je na špici klinických a výzkumných pracovišť…

  • 29 srpna, 202330 srpna, 2023
  • by budskap

 

– O IKEM se začalo více hovořit letos v polovině srpna poté, co web Seznam Zprávy informoval, že jeho ředitel Michal Stiborek v posledních letech získal desítky milionů korun díky půjčování peněz na horentní úrok a s vysokými smluvními pokutami. Stiborek, který působil od roku 2011 jako ekonomický a provozní ředitel institutu a v čele IKEM byl od ledna 2019, tři dny po zveřejnění informace rezignoval.

– Společnost Glenias House, jejímž je Stiborek jediným jednatelem a majitelem, půjčovala peníze prostřednictvím firmy Califica, do které podle Seznam Zpráv postupně poslala minimálně 54 milionů korun. Califica ovládaná Jaroslavem Holanem, odsouzeným v jiné kauze za zpronevěru, následně půjčovala peníze jednotlivým zájemcům za úrok 48 procent ročně a s vysokými smluvními pokutami i 140.000 korun za den. Stiborek webu Blesk.cz řekl, že neznal koncové uživatele půjček. Peníze, které Stiborek do firmy vložil, pocházely podle něj z rodinných peněz, část si vydělal a část si půjčil. Stiborek uvedl, že s podnikáním skončil v únoru 2020.

– Podle České televize policisté z GIBS při dnešním zásahu v IKEM vyšetřují podezření z nátlaku a vydírání, policisté z NCOZ řeší možnou manipulaci se zakázkami a korupci. Web Seznam Zprávy uvedl, že se zásah týká i bývalého šéfa IKEM Stiborka.

– IKEM je příspěvkovou organizací přímo řízenou ministerstvem zdravotnictví. Vznikl k 1. lednu 1971 sloučením šesti do té doby samostatných výzkumných ústavů v areálu Thomayerovy nemocnice v Praze – Krči (Ústavu klinické a experimentální chirurgie, Ústavu pro choroby oběhu krevního, Ústavu pro výzkum výživy lidu, Výzkumného ústavu experimentální terapie, Výzkumného ústavu pro využití radioizotopu v lékařství a Výzkumného ústavu pro elektroniku a modelovaní v lékařství).

– Vlastních prostor v sousedství krčské Thomayerovy nemocnice se ústav dočkal teprve po více než čtvrtstoletí práce. Stavba začala v roce 1990 a o sedm let později byl otevřen vstupní, administrativní a ambulantní blok. Hlavní budova byla dokončena v roce 2005. V dlouhodobém plánu je další rozšíření IKEM.

– Institut je dnes největší specializované klinické a vědeckovýzkumné pracoviště v ČR. Zaměřuje se na léčbu kardiovaskulárních chorob, transplantaci orgánů, diabetologii a poruchy metabolismu. Patří rovněž mezi přední pracoviště s tímto zaměřením v Evropě a v některých aspektech i ve světě. Tvoří jej čtyři odborná centra (Kardiocentrum, Transplantcentrum, Centrum diabetologie, Centrum experimentální medicíny), osm klinik a 15 odborných pracovišť, základen a laboratoří.

– V současnosti má IKEM přibližně 1700 zaměstnanců, z toho zhruba 390 lékařů a 760 sester a zdravotnických záchranářů. Celkem je k dispozici 315 lůžek, z nichž 111 se nachází na jednotkách intenzivní péče. IKEM nyní buduje dva nové pavilony za více než miliardu korun, které mají být dokončené v březnu 2024. Loni v prosinci řekl ředitel Stiborek, že vznikne 53 nových lůžek. Další miliardu budou podle dřívějšího Stiborkova vyjádření stát nutné investice, které s tím v areálu nemocnice budou souviset.

– IKEM zavedl řadu nových léčebných postupů a metod, mnohé z nich realizoval v českém prvenství. Již v roce 1966 provedli v pražském Ústavu klinické a experimentální chirurgie, jednom z předchůdců IKEM, první transplantaci ledviny v tehdejším Československu. V roce 1984 odstartoval v Krči program transplantací srdce, o jedenáct let později zahájili zdejší lékaři transplantace jater. Později přibyla slinivka břišní, v roce 2007 odborníci z IKEM provedli kombinovanou transplantaci srdce a plic v ČR.

– IKEM také jako jedno z prvních pracovišť v Evropě zvládl kombinovanou transplantaci ledviny a Langerhansových ostrůvků. Koncem roku 2009 splnil podmínky k zahájení složitého programu transplantace tenkého střeva. V roce 2014 v evropsky unikátní operaci lékaři v institutu transplantovali pět orgánů jednomu pacientovi – žaludek, slinivku, slezinu, játra a poprvé v ČR také tenké střevo.

– Lékaři IKEM loni transplantovali 528 orgánů, o 14 méně než v dosud rekordním roce 2021. Celkově zajišťovali 60 procent všech transplantací orgánů v Česku. „IKEM není jen největším transplantačním centrem České republiky, ale patří i mezi nejaktivnější v celé Evropě. Dostupnost transplantací v Česku přepočteno na milion obyvatel patří ve srovnání s evropskými státy k nejlepším,“ uvedl letos v únoru Stiborek.

– Letos v dubnu ministerstvo zdravotnictví vypsalo výběrové řízení na ředitele IKEM. Již loni v prosinci ministerstvo vypsalo výběrové řízení na vizi dalšího rozvoje IKEM. V květnu pak výběrová komise rozhodla, že ředitelem zůstane Stiborek. Ten byl poprvé vybrán ředitelem v prosinci 2018 (jmenován byl od ledna 2019), výběrová komise složená z 22 představitelů odborných společností, profesních komor, vzdělávacích institucí, odborů a nemocnic podle tehdejšího ministra Adama Vojtěcha (za ANO) ocenila dobře připravený plán rozvoje IKEM.

Zpravodaj

Australští lékaři vyoperovali ženě z mozku živou, osmicentimetrovou hlístici

  • 29 srpna, 202330 srpna, 2023
  • by budskap

Pacientkou byla 64letá žena z Nového Jižního Walesu, která byla poprvé hospitalizována na začátku roku 2021 poté, co ji tři týdny trápily bolesti břicha a průjem. Po těchto symptomech se přidal suchý kašel, horečka a noční pocení a do roku 2022 přibyla také zapomnětlivost a deprese.

Tehdy ji lékaři z místní nemocnice poslali do Canberry, kde magnetická rezonance mozku zjistila anomálii vyžadující chirurgický zákrok. Neurochirurgové ovšem rozhodně nečekali, že onou abnormalitou bude stále ještě se kroutící červ.

Pacientka žije v oblasti poblíž jezera, kterou obývají krajty kobercové. Přestože s hady nikdy nepřišla přímo do styku, často chodila k jezeru sbírat rostliny na vaření včetně čtyřboče rozložité, která se používá jako náhrada špenátu.

Lékaři a vědci soudí, že se larva parazita mohla dostat v trusu krajty na rostliny, a do těla pacientky tak pronikla přímo po kontaktu s rostlinami, anebo po jejich požití.

České zdravotnictví

Karlovarská záchranná služba letos pořídí 19 nových vozů, pomůže…

  • 28 srpna, 2023
  • by budskap

„V zásadě se jedná o stejný typ vozidel, hlavně u těch výjezdových. Chceme mít vozový park co nejvíc sjednocený z hlediska servisu, údržby vozidel, ale i pro posádky, aby byla výbava co nejvíc identická a komfortnější pro uživatele,“ řekl Smetana. Vozidla mají například už elektricky ovládaná nosítka, tablety nebo tiskárny.

Šest nových vozů připadne výjezdovým základnám v Karlových Varech, Žluticích, Sokolově a Aši. Vozový park záchranné služby se rozroste také o pět vozidel pro pracoviště krizové připravenosti a nový vůz pro zajištění služeb koronera. Vozový park má v současnosti okolo 40 vozidel.

Podle hejtmana Karlovarského kraje Petra Kulhánka (za STAN) je důležité, že se záchranářům daří na obnovu vozového parku získávat dotace. Evropské dotace už záchranná služba čerpá třetím rokem. Letos uhradí až 90 procent nákladů, zbylých deset platí Karlovarský kraj, který je zřizovatelem.

Počet výjezdů je v současnosti o něco menší než v době epidemie koronaviru. Záchranáři v průměru ošetří 105 pacientů denně. Nejčastěji jde o pacienta seniora se zhoršením chronických obtíží, časté jsou také úrazy či resuscitace. Vyjíždí ale také v souvislosti s následnou či hospicovou péčí.

Karlovarskou záchranou službu tvoří 280 zaměstnanců. Většina výjezdových stanic je nyní personálně zajištěna. Nové pracovníky se daří získávat i díky krajským náborovým příspěvkům.

Zpravodaj

Legionella má v Polsku už devět obětí, nákaza se…

  • 28 srpna, 202330 srpna, 2023
  • by budskap

Úmrtí přibližně devadesátileté pacientky dnes ráno oznámil mluvčí rzeszówské nemocnice specializované na plicní nemoci, kde žena, místní obyvatelka, byla hospitalizovaná před několika dny. Současně o prvních případech nákazy v regionu Velkopolsko na západě země informovala nemocnice v městě Ostrów Wielkopolski. Jde o manželský pár ve věku 53 a 54 let.

„Do nemocnice byli přijati před několika dny s vysokou horečkou, bolestmi svalů a hlavy,“uvedl doktor Adam Stangret a dodal, že v moči pacientů byla zjištěna přítomnost bakterie legionella. Po léčbě se stav pacientů rychle zlepšil, dnes je čeká kontrolní vyšetření a nejspíše budou brzy propuštěni domů. Pacienti v poslední době nenavštívili podkarpatský region, jehož centrem je Rzeszów.

Pracovníci vodárenského podniku v tomto městě během víkendu vodovod preventivně dezinfikovali dvacetinásobně větší dávkou chlóru, než se přidává obvykle, a následně propláchli, aby se parametry vrátily do normálního stavu, dodala stanice.

První zprávu o nákaze legionelou dostali místní hygienici 17. srpna. Nákaza se podle údajů z neděle dosud potvrdila u 144 osob, z nichž 96 žije přímo ve městě.

Případ nákazy v Malopolsku byl hlášen ještě během neděle. Podle televize jde o pacientku z pečovatelského domova pro seniory.

Šíření nákazy začala vyšetřovat i kontrarozvědka ABW, která prověřila, zda nejde o úmyslný zásah do vodovodního systému. Rzeszów je klíčovým tranzitním uzlem pro mezinárodní vojenskou pomoc Ukrajině, čelící ruské agresi. Podle stanice Rádio RMF příslušníci ABW dosud nenašli nic, co by nasvědčovalo sabotáži.

Zpravodaj

Velké investice podle MZd snížení půjčky z EU neohrozí,…

  • 25 srpna, 2023
  • by budskap

Stavby nových budov podle Jakoba z půjčky placeny být neměly. „Tyto akce jsou a budou nadále financovány z grantové části Národního plánu obnovy a jsou převážně již v realizaci,“ uvedl.

Za zhruba 6,3 miliardy korun, vznikají čtyři nové budovy – dvě v pražské Fakultní nemocnici Motol a další dvě v Brně, ve fakultní nemocnici v Bohunicích a Masarykově onkologickém ústavu. Další dvě miliardy korun bude muset dát na jejich výstavbu stát kvůli spolufinancování. V Motole vznikne nové onkologické centrum a simulační centrum po výuku, v Brně centrum onkologické prevence a infrastruktury pro inovativní a podpůrnou péči a rozšíří se kapacity Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH).

Podporu na lepší diagnostiku a léčbu s pomocí inovativních technologií podle dřívějších informací ministerstva získají také další nemocnice, které se onkologii a hematoonkologii věnují. Asi 200 milionů korun je vyčleněno pro vznik komplexního onkologického centra v Karlovarském kraji, kde dosud chybí. Kolem 200 milionů dostane každá fakultní nemocnice mimo Prahu a FN Motol, po sto milionech Všeobecná fakultní nemocnice, Thomayerova nemocnice a Fakultní nemocnice Bulovka v Praze. Necelých 148 milionů půjde také pro osm krajských nemocnic.

Z půjčky, kterou vláda snížila z původně plánovaných 137 miliard korun na 19 miliard, plánovalo ministerstvo zdravotnictví financovat reformu geriatrie, tedy zdravotnického oboru zabývajícího se zdravotním a funkčním stavem ve stáří. Podobně už z evropských a norských fondů začalo ministerstvo reformovat péči o duševní zdraví.

„Podpora této oblasti je pro ministerstvo zdravotnictví zásadní a odstoupení od půjčky nemá vliv na pokračování snahy ministerstva v této oblasti dále konat. Ministerstvo zdravotnictví nyní řeší další možné zdroje financování plánovaných aktivit, neboť jednou z nich měl být i dotační titul na podporu geriatrické péče,“ doplnil Jakob.

Další peníze z Národního plánu obnovy ministerstvo využije také na digitalizaci systému postgraduálního vzdělávání lékařů a další rozvoj onkologických preventivních programů včetně propagační kampaně.

Cílem 3,3 miliardy korun z evropských peněz, které měly směřovat do geriatrie, měla být věší dostupnost a kvalita péče. Nyní mají geriatrická oddělení často pokoje s větším množstvím lůžek, což se ukázalo jako problematické i v první vlně šíření epidemie covidu-19. Kapacity jsou navíc často zcela naplněné.

Členské státy musejí žádost o půjčku předkládat současně s žádostí o změny v už schváleném Národním plánu obnovy. Plán vznikl ke zmírnění dopadů epidemie covidu-19 a nastartování ekonomiky s využitím evropských peněz z Nástroje pro oživení a odolnost EU v letech 2021 až 2027. Půjčky mají splatnost 30 let od data poskytnutí peněz.

Doporučené články

BFM: Agresivita, horší soustředění, stres aneb dopady vedra na…

  • 24 srpna, 2023
  • by budskap

NÁRŮST AGRESIVITY

Nejviditelnějším příznakem našich přehřátých mozků je bezpochyby nárůst agresivity. Je to jev, který pozoruje mnoho profesionálů přicházejících do styku s veřejností, například policisté a zdravotníci.

„Po prvních 48 hodinách horkého počasí pozorujeme nárůst agrese, který může přerůst až ve fyzické násilí,“ uvedl vědec a psychiatr v nemocnici v Marseille Guillaume Fond. „Naštěstí se to netýká celé populace. Ale lidé, kteří mají sklony k agresi, v teplých dnech snáze přejdou od slov k činům,“ dodává Fond.

Míra agresivity je jen těžko měřitelná, vědci přesto potvrdili vyšší počet násilných trestných činů v horkých dnech. Tento závěr potvrzují například studie z Finska, Spojených států nebo Jihoafrické republiky.

Analýza zveřejněná v odborném časopise Science a shrnující více než 60 studií na toto téma dospěla k závěru, že počet lidských konfliktů všeho druhu roste v případě vysokých teplot i při jiných významných klimatických výkyvech.

MÉNĚ SOUSTŘEDĚNÍ STUDENTI

Teplo nás také rozptyluje od soustředění se, zhoršuje naši paměť a obecně naši schopnost zpracovávat informace. Nejlépe je to poznat na studentech a jejich učení se.

Vědci analyzovali výsledky milionů studentů v testech PSAT, které předcházejí přijímacím zkouškám na vysoké školy v USA. „Bez klimatizace, pokud je ve školním roce o jeden stupeň Fahrenheita víc (zhruba 0,5 stupně Celsia), schopnost učit se klesá o jedno procento,“ shrnuli vědci závěry svého bádání v analýze zveřejněné v roce 2020 v časopise American Economic Journal.

Horko dopadá i na nejmenší děti. „Vlny veder ovlivňují schopnost dětí soustředit se a učit se, což ohrožuje jejich vzdělávání,“ varovala loni v červenci zpráva UNICEF.

KORTIZOL, HORMON STRESU

Vliv horka na naši mysl lze vysvětlit několika způsoby, jedním z nich je chemie. „Mozek je stejně jako celé lidské tělo z 80 procent tvořen vodou a trpí horkem,“ vysvětluje Jérôme Palazzolo, psychiatr a výzkumný pracovník na univerzitě v Nice. „V reakci na snížení zavodnění mozku tělo aktivuje adaptační mechanismus, jehož výsledkem je zvýšená sekrece kortizolu a adrenalinu, hormonů, které nás uvádějí do stavu extrémní ostražitosti. To u některých lidí vede ke stresu nebo dokonce k úzkosti,“ vysvětluje Palazzolo.

Horko ovlivňuje náš spánek, a tak nepřímo dopadá i na naši mysl. „Horko brání v kvalitním spánku. Budí nás a narušuje naše spánkové cykly (lehký, hluboký, REM…). A už dlouho víme, že spánek ovlivňuje náš duševní stav,“ uvádí Palazzolo.

„Nejde ani tak o vedra, jako o noční teploty,“ zdůrazňuje Fond. „Pokud je (teplota) příliš vysoká, zhoršuje to naši schopnost regenerace,“ dodává.

EKOLOGICKÁ ÚZKOST

K těmto fyzickým reakcím na vedro se v poslední době přidal další fenomén: ekologická úzkost. Tento termín, který se poprvé objevil kolem roku 2020, je definován jako utrpení a úzkost pociťované v souvislosti se změnou klimatu a kvůli ničení biologické rozmanitosti člověkem.

„Ekoúzkost vzniká v důsledku prudkého uvědomění si klimatické situace v kombinaci se silným pocitem bezmoci,“ popisuje psychiatr Fond, který zdůrazňuje, že se „v žádném případě nejedná o psychickou poruchu“. „Ve skutečnosti jde spíše o zdravou reakci,“ zdůrazňuje tento člen výzkumné komise pro zdraví a klima při nemocnici v Marseille.

Pro lidi, kteří trpí ekologickou úzkostí, nejsou horka synonymem prázdnin a odpočinku. S množícími se vlnami veder a každoročním překonáváním rekordů je pro ně těžké nemyslet na globální oteplování.

„Není to důvod ke konzultaci, ale je to něco, o čem hodně mladých pacientů mluví,“ říká Fond.

Všechny tyto faktory dohromady pak vytvářejí léto, které pro některé lidi opravdu není jednoduché. Někteří psychiatři, jako například Američanka Cynthia Rosenthalová, jdou tak daleko, že hovoří o sezonní depresi. Vedle zimních depresí by se tak teď stále častěji mohly objevovat i deprese letní.

Zpravodaj

Ordinace pro sociálně vyloučené lidi v Pardubicích má stovky…

  • 23 srpna, 2023
  • by budskap

„Přála jsem si pomáhat lidem, kteří jsou v sociálních potížích. Nejsou to jenom lidé bez domova, ale třeba maminky z azylového domu. Je to přes sedm let, co se mi ozval magistrát, jestli bych neměla o provoz ordinace zájem,“ řekla Zbytková.

Ordinace v ulici Jana Palacha má za roky provozu přes 500 pacientů v evidenci, ročně provede kolem 750 vyšetření. Lékařka se zdravotní sestrou chodí také za pacienty například do azylových domů.

„Ordinace pořád není přetížená. Fungujeme jednou týdně ve středu, kdokoliv má zdravotní problém a je doporučený k vyšetření z nějaké sociální služby v Pardubicích, tak může přijít. Naši pacienti se rekrutují z lidí, kteří se rozhodli se svým zdravotním stavem něco dělat,“ uvedla lékařka.

Pacienti mají menší i větší zdravotní potíže. „I v létě jsou lidé nachlazení, letos bylo hodně angín, přicházejí s úrazy a jinými zdravotními problémy. V létě se lidé méně pozorují, mají lepší náladu, takhle to funguje i v jiných ordinacích,“ uvedla lékařka.

Kateřina Hrubá je jednou z pacientek ordinace, chodí na vyšetření poměrně často, podle svých slov má hodně zdravotních potíží. „Paní doktorka je hodná. V září jdu na operaci s plotýnkou, mám s ní problémy pět nebo osm let,“ řekla mladá žena.

Sedmatřicetiletá Hana má praktickou lékařku jinde, ale do ordinace k doktorce Zbytkové občas chodí také. Popsala svůj akutní problém, který před časem měla. „Dusila jsem se, měla jsem strach, že mám zase zápal plic. Paní doktorka mě vyšetřila, uklidnila, že o zápal plic nejde,“ řekla Hana. Žena je bez bydlení dva roky, po smrti své matky postupně přišla o dům a pak o byt na sídlišti.

Podle lékařky Zbytkové ordinace posílá pacienty také ke specialistům nebo s akutními problémy do nemocnice. Někdy se povede ve spolupráci se sociálními pracovnicemi získat klientovi v seniorském věku místo například v domově pro seniory.

„Máme lidi, kterým jsme takto pomohli. Jejich zdravotní stav se tam díky pravidelné péči stabilizuje. Beru to jako dobrý konec, že člověk zlepšil svoji životní situaci a že je o něj postaráno,“ řekla lékařka.

Provozovatelem ordinace je lékařská praxe lékaře Radoslava Svobody, SKP Centrum a Pardubice. Město přispívá od začátku ročně částkou 200.000 korun. Úkony hradí zdravotní pojišťovny. Nedávno služba získala Cenu ministerstva vnitra za inovaci ve veřejné správě.

„Když jsme začínali, museli jsme překonat řadu překážek, od jednání se zdravotními pojišťovnami přes vytipování místa, vybavení ordinace, ale především sehnání ochotného lékařského a sesterského personálu. Nenechali jsme se však odradit,“ uvedl náměstek primátora Jakub Rychtecký (Žijeme Pardubice/ČSSD). Hlavním důvodem zahájení provozu ordinace bylo, že sociálně vyloučení lidé neměli dostupnou a včasnou zdravotní péči.

Stránkování příspěvků

1 … 57 58 59 60 61 … 82

Kalendář akcí

Září

Říjen 2025

Listopad
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE
27
28
29
30
31
1
2
Událost pro Říjen

31

Žádné události
Událost pro Listopad

1

Žádné události
3
4
5
6
7
8
9
Událost pro Listopad

2

Žádné události
Událost pro Listopad

3

Žádné události
Událost pro Listopad

4

Žádné události
Událost pro Listopad

5

Žádné události
Událost pro Listopad

6

Žádné události
Událost pro Listopad

7

Žádné události
Událost pro Listopad

8

Žádné události
10
11
12
13
14
15
16
Událost pro Listopad

9

Žádné události
Událost pro Listopad

10

Žádné události
Událost pro Listopad

11

Žádné události
Událost pro Listopad

12

Žádné události
Událost pro Listopad

13

Žádné události
Událost pro Listopad

14

Žádné události
Událost pro Listopad

15

Žádné události
17
18
19
20
21
22
23
Událost pro Listopad

16

Žádné události
Událost pro Listopad

17

Žádné události
Událost pro Listopad

18

Žádné události
Událost pro Listopad

19

Žádné události
Událost pro Listopad

20

Žádné události
Událost pro Listopad

21

Žádné události
Událost pro Listopad

22

Žádné události
24
25
26
27
28
29
30
Událost pro Listopad

23

Žádné události
Událost pro Listopad

24

Žádné události
Událost pro Listopad

25

Žádné události
Událost pro Listopad

26

Žádné události
Událost pro Listopad

27

Žádné události
Událost pro Listopad

28

Žádné události
Událost pro Listopad

29

Žádné události
1
2
3
4
5
6
7

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS