Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Zpravodaj

Vláda souhlasila s příspěvkem 211 milionů Kč pro zdravotní ústavy…

  • 30 srpna, 2023
  • by budskap

“Zaplacený odvod a penále za porušení rozpočtové kázně se stanou příjmem státního rozpočtu a toto opatření je tak rozpočtově neutrální,” uvedl na dotaz ČTK mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. Peníze ministerstvo zdravotnictví žádá z rozpočtové kapitoly všeobecná pokladní správa.

Nákupy ústavů v letech 2017 až 2019 přesáhly 1,3 miliardy korun a byly v nich vážné nedostatky. Ústavy u 70 procent kontrolovaných nákupů nepostupovaly podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Při zveřejnění výsledků kontrol v roce 2021 Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) kritizoval i ministerstvo zdravotnictví, že výdaje nedostatečně kontrolovalo. Podal také oznámení příslušným finančním úřadům.

Jeden z ústavů například podle NKÚ kupoval pravidelně stejné zboží, jako jsou diagnostika, kultivační média či chemikálie za více než 122,5 milionu korun, jen na základě objednávek. Nevypsal veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle zákona. U nákupů u zakázek malého rozsahu za více než 31 milionů korun ústavy nepostupovaly transparentně nebo diskriminovaly svým postupem další dodavatele.

Zdravotní ústavy jsou příspěvkovými organizacemi ministerstva zdravotnictví a poskytují například laboratorní služby ve zdravotní péči i ochraně životního prostředí nebo očkování. Ústavy v roce 2012 prošly reorganizací. Existují tak dva zdravotní ústavy se sídlem v Ústí nad Labem a v Ostravě, které poskytují své služby na pracovištích i v dalších krajích.

Ústavy v kontrolovaných letech hospodařily se ztrátou, podle NKÚ i kvůli nezvyšovanému provoznímu příspěvku ministerstva a způsobu úhrad objednaných výkonů od zdravotních pojišťoven. Už po první části kontrole v roce 2018 musel skončit tehdejší ředitel Zdravotního ústavu v Ostravě Petr Hapala, přičemž ve funkci ho nahradil Eduard Ježo. V současné době je podle webů ústavů ředitelem obou. Ministerstvo po kontrolách uvedlo, že jeho úkolem bude především napravit pochybení zjištěná NKÚ.

České zdravotnictví

Pražský IKEM je na špici klinických a výzkumných pracovišť ČR

  • 29 srpna, 202330 srpna, 2023
  • by budskap

 

– O IKEM se začalo více hovořit letos v polovině srpna poté, co web Seznam Zprávy informoval, že jeho ředitel Michal Stiborek v posledních letech získal desítky milionů korun díky půjčování peněz na horentní úrok a s vysokými smluvními pokutami. Stiborek, který působil od roku 2011 jako ekonomický a provozní ředitel institutu a v čele IKEM byl od ledna 2019, tři dny po zveřejnění informace rezignoval.

– Společnost Glenias House, jejímž je Stiborek jediným jednatelem a majitelem, půjčovala peníze prostřednictvím firmy Califica, do které podle Seznam Zpráv postupně poslala minimálně 54 milionů korun. Califica ovládaná Jaroslavem Holanem, odsouzeným v jiné kauze za zpronevěru, následně půjčovala peníze jednotlivým zájemcům za úrok 48 procent ročně a s vysokými smluvními pokutami i 140.000 korun za den. Stiborek webu Blesk.cz řekl, že neznal koncové uživatele půjček. Peníze, které Stiborek do firmy vložil, pocházely podle něj z rodinných peněz, část si vydělal a část si půjčil. Stiborek uvedl, že s podnikáním skončil v únoru 2020.

– Podle České televize policisté z GIBS při dnešním zásahu v IKEM vyšetřují podezření z nátlaku a vydírání, policisté z NCOZ řeší možnou manipulaci se zakázkami a korupci. Web Seznam Zprávy uvedl, že se zásah týká i bývalého šéfa IKEM Stiborka.

– IKEM je příspěvkovou organizací přímo řízenou ministerstvem zdravotnictví. Vznikl k 1. lednu 1971 sloučením šesti do té doby samostatných výzkumných ústavů v areálu Thomayerovy nemocnice v Praze – Krči (Ústavu klinické a experimentální chirurgie, Ústavu pro choroby oběhu krevního, Ústavu pro výzkum výživy lidu, Výzkumného ústavu experimentální terapie, Výzkumného ústavu pro využití radioizotopu v lékařství a Výzkumného ústavu pro elektroniku a modelovaní v lékařství).

– Vlastních prostor v sousedství krčské Thomayerovy nemocnice se ústav dočkal teprve po více než čtvrtstoletí práce. Stavba začala v roce 1990 a o sedm let později byl otevřen vstupní, administrativní a ambulantní blok. Hlavní budova byla dokončena v roce 2005. V dlouhodobém plánu je další rozšíření IKEM.

– Institut je dnes největší specializované klinické a vědeckovýzkumné pracoviště v ČR. Zaměřuje se na léčbu kardiovaskulárních chorob, transplantaci orgánů, diabetologii a poruchy metabolismu. Patří rovněž mezi přední pracoviště s tímto zaměřením v Evropě a v některých aspektech i ve světě. Tvoří jej čtyři odborná centra (Kardiocentrum, Transplantcentrum, Centrum diabetologie, Centrum experimentální medicíny), osm klinik a 15 odborných pracovišť, základen a laboratoří.

– V současnosti má IKEM přibližně 1700 zaměstnanců, z toho zhruba 390 lékařů a 760 sester a zdravotnických záchranářů. Celkem je k dispozici 315 lůžek, z nichž 111 se nachází na jednotkách intenzivní péče. IKEM nyní buduje dva nové pavilony za více než miliardu korun, které mají být dokončené v březnu 2024. Loni v prosinci řekl ředitel Stiborek, že vznikne 53 nových lůžek. Další miliardu budou podle dřívějšího Stiborkova vyjádření stát nutné investice, které s tím v areálu nemocnice budou souviset.

– IKEM zavedl řadu nových léčebných postupů a metod, mnohé z nich realizoval v českém prvenství. Již v roce 1966 provedli v pražském Ústavu klinické a experimentální chirurgie, jednom z předchůdců IKEM, první transplantaci ledviny v tehdejším Československu. V roce 1984 odstartoval v Krči program transplantací srdce, o jedenáct let později zahájili zdejší lékaři transplantace jater. Později přibyla slinivka břišní, v roce 2007 odborníci z IKEM provedli kombinovanou transplantaci srdce a plic v ČR.

– IKEM také jako jedno z prvních pracovišť v Evropě zvládl kombinovanou transplantaci ledviny a Langerhansových ostrůvků. Koncem roku 2009 splnil podmínky k zahájení složitého programu transplantace tenkého střeva. V roce 2014 v evropsky unikátní operaci lékaři v institutu transplantovali pět orgánů jednomu pacientovi – žaludek, slinivku, slezinu, játra a poprvé v ČR také tenké střevo.

– Lékaři IKEM loni transplantovali 528 orgánů, o 14 méně než v dosud rekordním roce 2021. Celkově zajišťovali 60 procent všech transplantací orgánů v Česku. “IKEM není jen největším transplantačním centrem České republiky, ale patří i mezi nejaktivnější v celé Evropě. Dostupnost transplantací v Česku přepočteno na milion obyvatel patří ve srovnání s evropskými státy k nejlepším,” uvedl letos v únoru Stiborek.

– Letos v dubnu ministerstvo zdravotnictví vypsalo výběrové řízení na ředitele IKEM. Již loni v prosinci ministerstvo vypsalo výběrové řízení na vizi dalšího rozvoje IKEM. V květnu pak výběrová komise rozhodla, že ředitelem zůstane Stiborek. Ten byl poprvé vybrán ředitelem v prosinci 2018 (jmenován byl od ledna 2019), výběrová komise složená z 22 představitelů odborných společností, profesních komor, vzdělávacích institucí, odborů a nemocnic podle tehdejšího ministra Adama Vojtěcha (za ANO) ocenila dobře připravený plán rozvoje IKEM.

Zpravodaj

Australští lékaři vyoperovali ženě z mozku živou, osmicentimetrovou hlístici

  • 29 srpna, 202330 srpna, 2023
  • by budskap

Pacientkou byla 64letá žena z Nového Jižního Walesu, která byla poprvé hospitalizována na začátku roku 2021 poté, co ji tři týdny trápily bolesti břicha a průjem. Po těchto symptomech se přidal suchý kašel, horečka a noční pocení a do roku 2022 přibyla také zapomnětlivost a deprese.

Tehdy ji lékaři z místní nemocnice poslali do Canberry, kde magnetická rezonance mozku zjistila anomálii vyžadující chirurgický zákrok. Neurochirurgové ovšem rozhodně nečekali, že onou abnormalitou bude stále ještě se kroutící červ.

Pacientka žije v oblasti poblíž jezera, kterou obývají krajty kobercové. Přestože s hady nikdy nepřišla přímo do styku, často chodila k jezeru sbírat rostliny na vaření včetně čtyřboče rozložité, která se používá jako náhrada špenátu.

Lékaři a vědci soudí, že se larva parazita mohla dostat v trusu krajty na rostliny, a do těla pacientky tak pronikla přímo po kontaktu s rostlinami, anebo po jejich požití.

České zdravotnictví

Karlovarská záchranná služba letos pořídí 19 nových vozů, pomůže…

  • 28 srpna, 2023
  • by budskap

“V zásadě se jedná o stejný typ vozidel, hlavně u těch výjezdových. Chceme mít vozový park co nejvíc sjednocený z hlediska servisu, údržby vozidel, ale i pro posádky, aby byla výbava co nejvíc identická a komfortnější pro uživatele,” řekl Smetana. Vozidla mají například už elektricky ovládaná nosítka, tablety nebo tiskárny.

Šest nových vozů připadne výjezdovým základnám v Karlových Varech, Žluticích, Sokolově a Aši. Vozový park záchranné služby se rozroste také o pět vozidel pro pracoviště krizové připravenosti a nový vůz pro zajištění služeb koronera. Vozový park má v současnosti okolo 40 vozidel.

Podle hejtmana Karlovarského kraje Petra Kulhánka (za STAN) je důležité, že se záchranářům daří na obnovu vozového parku získávat dotace. Evropské dotace už záchranná služba čerpá třetím rokem. Letos uhradí až 90 procent nákladů, zbylých deset platí Karlovarský kraj, který je zřizovatelem.

Počet výjezdů je v současnosti o něco menší než v době epidemie koronaviru. Záchranáři v průměru ošetří 105 pacientů denně. Nejčastěji jde o pacienta seniora se zhoršením chronických obtíží, časté jsou také úrazy či resuscitace. Vyjíždí ale také v souvislosti s následnou či hospicovou péčí.

Karlovarskou záchranou službu tvoří 280 zaměstnanců. Většina výjezdových stanic je nyní personálně zajištěna. Nové pracovníky se daří získávat i díky krajským náborovým příspěvkům.

Zpravodaj

Legionella má v Polsku už devět obětí, nákaza se objevila…

  • 28 srpna, 202330 srpna, 2023
  • by budskap

Úmrtí přibližně devadesátileté pacientky dnes ráno oznámil mluvčí rzeszówské nemocnice specializované na plicní nemoci, kde žena, místní obyvatelka, byla hospitalizovaná před několika dny. Současně o prvních případech nákazy v regionu Velkopolsko na západě země informovala nemocnice v městě Ostrów Wielkopolski. Jde o manželský pár ve věku 53 a 54 let.

“Do nemocnice byli přijati před několika dny s vysokou horečkou, bolestmi svalů a hlavy,”uvedl doktor Adam Stangret a dodal, že v moči pacientů byla zjištěna přítomnost bakterie legionella. Po léčbě se stav pacientů rychle zlepšil, dnes je čeká kontrolní vyšetření a nejspíše budou brzy propuštěni domů. Pacienti v poslední době nenavštívili podkarpatský region, jehož centrem je Rzeszów.

Pracovníci vodárenského podniku v tomto městě během víkendu vodovod preventivně dezinfikovali dvacetinásobně větší dávkou chlóru, než se přidává obvykle, a následně propláchli, aby se parametry vrátily do normálního stavu, dodala stanice.

První zprávu o nákaze legionelou dostali místní hygienici 17. srpna. Nákaza se podle údajů z neděle dosud potvrdila u 144 osob, z nichž 96 žije přímo ve městě.

Případ nákazy v Malopolsku byl hlášen ještě během neděle. Podle televize jde o pacientku z pečovatelského domova pro seniory.

Šíření nákazy začala vyšetřovat i kontrarozvědka ABW, která prověřila, zda nejde o úmyslný zásah do vodovodního systému. Rzeszów je klíčovým tranzitním uzlem pro mezinárodní vojenskou pomoc Ukrajině, čelící ruské agresi. Podle stanice Rádio RMF příslušníci ABW dosud nenašli nic, co by nasvědčovalo sabotáži.

Zpravodaj

Velké investice podle MZd snížení půjčky z EU neohrozí, měla…

  • 25 srpna, 2023
  • by budskap

Stavby nových budov podle Jakoba z půjčky placeny být neměly. “Tyto akce jsou a budou nadále financovány z grantové části Národního plánu obnovy a jsou převážně již v realizaci,” uvedl.

Za zhruba 6,3 miliardy korun, vznikají čtyři nové budovy – dvě v pražské Fakultní nemocnici Motol a další dvě v Brně, ve fakultní nemocnici v Bohunicích a Masarykově onkologickém ústavu. Další dvě miliardy korun bude muset dát na jejich výstavbu stát kvůli spolufinancování. V Motole vznikne nové onkologické centrum a simulační centrum po výuku, v Brně centrum onkologické prevence a infrastruktury pro inovativní a podpůrnou péči a rozšíří se kapacity Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH).

Podporu na lepší diagnostiku a léčbu s pomocí inovativních technologií podle dřívějších informací ministerstva získají také další nemocnice, které se onkologii a hematoonkologii věnují. Asi 200 milionů korun je vyčleněno pro vznik komplexního onkologického centra v Karlovarském kraji, kde dosud chybí. Kolem 200 milionů dostane každá fakultní nemocnice mimo Prahu a FN Motol, po sto milionech Všeobecná fakultní nemocnice, Thomayerova nemocnice a Fakultní nemocnice Bulovka v Praze. Necelých 148 milionů půjde také pro osm krajských nemocnic.

Z půjčky, kterou vláda snížila z původně plánovaných 137 miliard korun na 19 miliard, plánovalo ministerstvo zdravotnictví financovat reformu geriatrie, tedy zdravotnického oboru zabývajícího se zdravotním a funkčním stavem ve stáří. Podobně už z evropských a norských fondů začalo ministerstvo reformovat péči o duševní zdraví.

“Podpora této oblasti je pro ministerstvo zdravotnictví zásadní a odstoupení od půjčky nemá vliv na pokračování snahy ministerstva v této oblasti dále konat. Ministerstvo zdravotnictví nyní řeší další možné zdroje financování plánovaných aktivit, neboť jednou z nich měl být i dotační titul na podporu geriatrické péče,” doplnil Jakob.

Další peníze z Národního plánu obnovy ministerstvo využije také na digitalizaci systému postgraduálního vzdělávání lékařů a další rozvoj onkologických preventivních programů včetně propagační kampaně.

Cílem 3,3 miliardy korun z evropských peněz, které měly směřovat do geriatrie, měla být věší dostupnost a kvalita péče. Nyní mají geriatrická oddělení často pokoje s větším množstvím lůžek, což se ukázalo jako problematické i v první vlně šíření epidemie covidu-19. Kapacity jsou navíc často zcela naplněné.

Členské státy musejí žádost o půjčku předkládat současně s žádostí o změny v už schváleném Národním plánu obnovy. Plán vznikl ke zmírnění dopadů epidemie covidu-19 a nastartování ekonomiky s využitím evropských peněz z Nástroje pro oživení a odolnost EU v letech 2021 až 2027. Půjčky mají splatnost 30 let od data poskytnutí peněz.

Doporučené články

BFM: Agresivita, horší soustředění, stres aneb dopady vedra na…

  • 24 srpna, 2023
  • by budskap

NÁRŮST AGRESIVITY

Nejviditelnějším příznakem našich přehřátých mozků je bezpochyby nárůst agresivity. Je to jev, který pozoruje mnoho profesionálů přicházejících do styku s veřejností, například policisté a zdravotníci.

“Po prvních 48 hodinách horkého počasí pozorujeme nárůst agrese, který může přerůst až ve fyzické násilí,” uvedl vědec a psychiatr v nemocnici v Marseille Guillaume Fond. “Naštěstí se to netýká celé populace. Ale lidé, kteří mají sklony k agresi, v teplých dnech snáze přejdou od slov k činům,” dodává Fond.

Míra agresivity je jen těžko měřitelná, vědci přesto potvrdili vyšší počet násilných trestných činů v horkých dnech. Tento závěr potvrzují například studie z Finska, Spojených států nebo Jihoafrické republiky.

Analýza zveřejněná v odborném časopise Science a shrnující více než 60 studií na toto téma dospěla k závěru, že počet lidských konfliktů všeho druhu roste v případě vysokých teplot i při jiných významných klimatických výkyvech.

MÉNĚ SOUSTŘEDĚNÍ STUDENTI

Teplo nás také rozptyluje od soustředění se, zhoršuje naši paměť a obecně naši schopnost zpracovávat informace. Nejlépe je to poznat na studentech a jejich učení se.

Vědci analyzovali výsledky milionů studentů v testech PSAT, které předcházejí přijímacím zkouškám na vysoké školy v USA. “Bez klimatizace, pokud je ve školním roce o jeden stupeň Fahrenheita víc (zhruba 0,5 stupně Celsia), schopnost učit se klesá o jedno procento,” shrnuli vědci závěry svého bádání v analýze zveřejněné v roce 2020 v časopise American Economic Journal.

Horko dopadá i na nejmenší děti. “Vlny veder ovlivňují schopnost dětí soustředit se a učit se, což ohrožuje jejich vzdělávání,” varovala loni v červenci zpráva UNICEF.

KORTIZOL, HORMON STRESU

Vliv horka na naši mysl lze vysvětlit několika způsoby, jedním z nich je chemie. “Mozek je stejně jako celé lidské tělo z 80 procent tvořen vodou a trpí horkem,” vysvětluje Jérôme Palazzolo, psychiatr a výzkumný pracovník na univerzitě v Nice. “V reakci na snížení zavodnění mozku tělo aktivuje adaptační mechanismus, jehož výsledkem je zvýšená sekrece kortizolu a adrenalinu, hormonů, které nás uvádějí do stavu extrémní ostražitosti. To u některých lidí vede ke stresu nebo dokonce k úzkosti,” vysvětluje Palazzolo.

Horko ovlivňuje náš spánek, a tak nepřímo dopadá i na naši mysl. “Horko brání v kvalitním spánku. Budí nás a narušuje naše spánkové cykly (lehký, hluboký, REM…). A už dlouho víme, že spánek ovlivňuje náš duševní stav,” uvádí Palazzolo.

“Nejde ani tak o vedra, jako o noční teploty,” zdůrazňuje Fond. “Pokud je (teplota) příliš vysoká, zhoršuje to naši schopnost regenerace,” dodává.

EKOLOGICKÁ ÚZKOST

K těmto fyzickým reakcím na vedro se v poslední době přidal další fenomén: ekologická úzkost. Tento termín, který se poprvé objevil kolem roku 2020, je definován jako utrpení a úzkost pociťované v souvislosti se změnou klimatu a kvůli ničení biologické rozmanitosti člověkem.

“Ekoúzkost vzniká v důsledku prudkého uvědomění si klimatické situace v kombinaci se silným pocitem bezmoci,” popisuje psychiatr Fond, který zdůrazňuje, že se “v žádném případě nejedná o psychickou poruchu”. “Ve skutečnosti jde spíše o zdravou reakci,” zdůrazňuje tento člen výzkumné komise pro zdraví a klima při nemocnici v Marseille.

Pro lidi, kteří trpí ekologickou úzkostí, nejsou horka synonymem prázdnin a odpočinku. S množícími se vlnami veder a každoročním překonáváním rekordů je pro ně těžké nemyslet na globální oteplování.

“Není to důvod ke konzultaci, ale je to něco, o čem hodně mladých pacientů mluví,” říká Fond.

Všechny tyto faktory dohromady pak vytvářejí léto, které pro některé lidi opravdu není jednoduché. Někteří psychiatři, jako například Američanka Cynthia Rosenthalová, jdou tak daleko, že hovoří o sezonní depresi. Vedle zimních depresí by se tak teď stále častěji mohly objevovat i deprese letní.

Zpravodaj

Ordinace pro sociálně vyloučené lidi v Pardubicích má stovky pacientů

  • 23 srpna, 2023
  • by budskap

“Přála jsem si pomáhat lidem, kteří jsou v sociálních potížích. Nejsou to jenom lidé bez domova, ale třeba maminky z azylového domu. Je to přes sedm let, co se mi ozval magistrát, jestli bych neměla o provoz ordinace zájem,” řekla Zbytková.

Ordinace v ulici Jana Palacha má za roky provozu přes 500 pacientů v evidenci, ročně provede kolem 750 vyšetření. Lékařka se zdravotní sestrou chodí také za pacienty například do azylových domů.

“Ordinace pořád není přetížená. Fungujeme jednou týdně ve středu, kdokoliv má zdravotní problém a je doporučený k vyšetření z nějaké sociální služby v Pardubicích, tak může přijít. Naši pacienti se rekrutují z lidí, kteří se rozhodli se svým zdravotním stavem něco dělat,” uvedla lékařka.

Pacienti mají menší i větší zdravotní potíže. “I v létě jsou lidé nachlazení, letos bylo hodně angín, přicházejí s úrazy a jinými zdravotními problémy. V létě se lidé méně pozorují, mají lepší náladu, takhle to funguje i v jiných ordinacích,” uvedla lékařka.

Kateřina Hrubá je jednou z pacientek ordinace, chodí na vyšetření poměrně často, podle svých slov má hodně zdravotních potíží. “Paní doktorka je hodná. V září jdu na operaci s plotýnkou, mám s ní problémy pět nebo osm let,” řekla mladá žena.

Sedmatřicetiletá Hana má praktickou lékařku jinde, ale do ordinace k doktorce Zbytkové občas chodí také. Popsala svůj akutní problém, který před časem měla. “Dusila jsem se, měla jsem strach, že mám zase zápal plic. Paní doktorka mě vyšetřila, uklidnila, že o zápal plic nejde,” řekla Hana. Žena je bez bydlení dva roky, po smrti své matky postupně přišla o dům a pak o byt na sídlišti.

Podle lékařky Zbytkové ordinace posílá pacienty také ke specialistům nebo s akutními problémy do nemocnice. Někdy se povede ve spolupráci se sociálními pracovnicemi získat klientovi v seniorském věku místo například v domově pro seniory.

“Máme lidi, kterým jsme takto pomohli. Jejich zdravotní stav se tam díky pravidelné péči stabilizuje. Beru to jako dobrý konec, že člověk zlepšil svoji životní situaci a že je o něj postaráno,” řekla lékařka.

Provozovatelem ordinace je lékařská praxe lékaře Radoslava Svobody, SKP Centrum a Pardubice. Město přispívá od začátku ročně částkou 200.000 korun. Úkony hradí zdravotní pojišťovny. Nedávno služba získala Cenu ministerstva vnitra za inovaci ve veřejné správě.

“Když jsme začínali, museli jsme překonat řadu překážek, od jednání se zdravotními pojišťovnami přes vytipování místa, vybavení ordinace, ale především sehnání ochotného lékařského a sesterského personálu. Nenechali jsme se však odradit,” uvedl náměstek primátora Jakub Rychtecký (Žijeme Pardubice/ČSSD). Hlavním důvodem zahájení provozu ordinace bylo, že sociálně vyloučení lidé neměli dostupnou a včasnou zdravotní péči.

Zpravodaj

Z Prahy vyráží do Řecka pomáhat s požáry osm hasičů…

  • 22 srpna, 2023
  • by budskap

“V rámci modulu pro pozemní hašení bude v Řecku zasahovat také osm pražských hasičů, kteří právě vyrazili ze strašnické hasičské stanice,” sdělil dnes ráno mluvčí. Spolu s pražskými hasiči pomohou s požáry v Řecku také příslušníci hasičského sboru Středočeského, Olomouckého, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje. Odřad čítá 53 hasičů, sedm záchranářů a čtyři členy podpůrného týmu servisních pracovníků výrobců zásahových vozidel.

Pražská záchranná služba vyslala do Řecka čtyři zdravotníky, dva řidiče speciálního modulu a krizového manažera jako velitele odřadu, upřesnila ráno na dotaz ČTK mluvčí. Spolu s hasiči jsou již na cestě do Podivína, dodala. V Řecku budou disponovat vedle speciálního vozidla Fénix také terénní čtyřkolkou Polaris a dvěma podpůrnými vozidly. “Vozidlo Fénix se opakovaně osvědčilo při transportování většího počtu pacientů vyžadujících kyslíkovou terapii a poslouží i jako zázemí pro zasahující hasiče,” uvedla později mluvčí v tiskové zprávě. Čtyřkolka Polaris se v minulosti osvědčila například loni při požáru v Hřensku, kdy sloužila pro dopravu zdravotnického materiálu a dalšího vybavení k zasahujícím jednotkám v obtížném terénu. Pomocí čtyřkolky je rovněž možné dostat na místo zdravotníky, případně evakuovat zraněného v nosítkách. Záchranáři by podle mluvčí měli zasahovat na východě Řecka v oblasti okolo města Alexandrupoli.

Z Podivína by celý pozemní odřad měl odjíždět do Řecka kolem 13:00. Odřad pro letecké hašení s vrtulníkem Black Hawk odletí po zajištění nezbytných administrativních úkonů posléze, sdělila dnes ČTK mluvčí hasičů Martina Götzová. Odřad pro letecké hašení s vrtulníkem Black Hawk zahrnuje kromě šestičlenné letecké posádky devět hasičů.

Požáry sužují Řecko celé léto, nový požár se v noci z neděle na pondělí rozhořel v oblasti Bojótie západně od Atén, Řekové požádali v pondělí odpoledne o pomoc. Nejkritičtější je nyní situace v přístavu Alexandrupoli, kde se kvůli blížícím se plamenům muselo v noci na dnešek evakuovat přes 200 pacientů z tamní nemocnice. Podle deníku To Vima oheň bezprostředně ohrožuje i další části města a blízké obce, které se snaží ochránit stovky hasičů.

Aktuálně

Dodavatelé antibiotik navýší dodávky o desítky procent, uvedla asociace

  • 22 srpna, 202330 srpna, 2023
  • by budskap

Lékaři a lékárníci v posledních týdnech upozorňují na to, že v lékárnách není dostupný penicilin. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dnes oznámil, že penicilinových antibiotik bude na podzim dostatek. Výrobci podle něj přislíbili dodat do konce září 130.000 balení tabletových antibiotik, dalších 170.000 balení dodají do půlky listopadu. Je to víc než loňská spotřeba.

“V našich datech vidíme, že všichni hlavní dodavatelé antibiotik po uplynulé sezoně respiračních onemocnění zareagovali a objednali u svých výrobců surovin maximum kapacit, které byly k dispozici. Očekáváme, že na český trh dodají pro podzim a zimu o vyšší desítky procent antibiotik více než v minulé sezoně. U základních tabletových penicilinových antibiotik, fenoxymethylpenicilin nebo amoxicilin, z našich dat vidíme, že by mělo dorazit dvojnásobné množství oproti minulé sezoně,” uvedl Filip Vrubel z asociace.

V souvislosti s aktuálním nedostatkem některých léků v lékárnách asociace připomněla uplynulé silné období respiračních onemocnění. Zároveň upozornila na to, že farmaceutických trh je složitý a globalizovaný. “Na výrobu jedné tablety jsou třeba desítky různých surovin, které pocházejí z desítek různých výrobních míst a od různých dodavatelů, kteří jsou také rozprostřeni po celém světě. Výpadek jednoho článku znamená zpoždění v celém řetězci,” uvedl Vrubel. Zároveň podle něj platí to, že výroba konkrétních účinných látek je konsolidovaná do tří či čtyř továren na světě, a pokud nastane problém třeba s výrobní linkou nebo dopravou, nejsou ostatní výrobci schopni kvůli plánování výroby okamžitě reagovat a zvýšenou poptávku plně pokrýt.

Podle asociace byly výrobní kapacity využívány na maximum už před pandemií covidu-19. “Dnes se většina dodavatelů, a hlavně výrobců, snaží navýšit svoje kapacity, bohužel výroba léků je natolik komplikovaná a dodavatelský řetězec natolik dlouhý, že zvýšení kapacit je možné řádově v letech,” podotkl Vrubel.

Asociace dále upozornila na otázku maximálních cen a úhrad léků. Podle ní soustavný tlak na co nejnižší ceny, zejména skrz revize cen a úhrad, vedl ke snížení počtu dodavatelů léků ve stovkách lékových skupin a následné snížení dostupnosti některých léků.

Navigace pro příspěvky

1 … 55 56 57 58 59 … 80

Kalendář akcí

Květen

Červen 2025

Červenec
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
30
1
2
3
4
5
6
Červen

30

Žádné akce
Červenec

1

Žádné akce
Červenec

2

Žádné akce
Červenec

3

Žádné akce
Červenec

4

Žádné akce
Červenec

5

Žádné akce
7
8
9
10
11
12
13
Červenec

6

Žádné akce
Červenec

7

Žádné akce
Červenec

8

Žádné akce
Červenec

9

Žádné akce
Červenec

10

Žádné akce
Červenec

11

Žádné akce
Červenec

12

Žádné akce
14
15
16
17
18
19
20
Červenec

13

Žádné akce
Červenec

14

Žádné akce
Červenec

15

Žádné akce
Červenec

16

Žádné akce
Červenec

17

Žádné akce
Červenec

18

Žádné akce
Červenec

19

Žádné akce
21
22
23
24
25
26
27
Červenec

20

Žádné akce
Červenec

21

Žádné akce
Červenec

22

Žádné akce
Červenec

23

Žádné akce
Červenec

24

Žádné akce
Červenec

25

Žádné akce
Červenec

26

Žádné akce
28
29
30
31
1
2
3
Červenec

27

Žádné akce
Červenec

28

Žádné akce
Červenec

29

Žádné akce
Červenec

30

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS