Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Zpravodaj

Městská nemocnice Ostrava má novou protialkoholní záchytnou stanici

  • 4 září, 2023
  • by budskap

“Kapacita je navýšena o dvě lůžka, ale je to daleko komfortnější. Máme sedm jednolůžkových a jeden třílůžkový pokoj,” uvedl Uhlig. Připomněl, že objekt byl původně určen k demolici, ale nakonec se ho podařilo přestavět. Kromě protialkoholní záchytné stanice, která bude v přízemí, by další patra mělo obsadit Centrum pro rodinu a sociální péči.

Nezisková organizace na Ostravsku funguje už 30 let a pomáhá rodinám, ale třeba i lidem se zdravotním postižením. V současnosti centrum sídlí v areálu Lékařské fakulty Ostravské univerzity, kde má nájem do konce roku 2024. “Centrum pro rodinu a sociální péči by mělo na naši dokončenou rekonstrukci navázat realizací svého projektu ještě letos na podzim,” dodal Uhlig.

Nově vybudovaná protialkoholní záchytná stanice má elektronicky zabezpečené pokoje, které jsou vybavené vzduchotechnikou, lůžkem a toaletou. Zaměstnanci v novém zázemí budou mít také prostory, které jim v původní stanici chyběly. Například pracovnu lékaře, vyšetřovnu, inspekční pokoj nebo samostatnou sesternu. Součástí nové stanice je také kuchyňka, jednací místnost či šatna pro personál.

“Modernizace byla financována ze tří zdrojů – město přispělo 13 miliony, zhruba stejným dílem se na rekonstrukci objektu podílel kraj a nemocnice,” uvedl ostravský radní pro zdravotnictví Michal Mariánek (Ostravak).

V roce 2021 zaznamenala ostravská protialkoholní záchytná stanice 1377 případů, loni to bylo 1251. Roční náklady na její provoz byly loni 14,75 milionu korun. Poplatek klienta je nyní 2000 korun, reálné náklady na lůžko jsou přitom téměř 12.000 korun. Nemocnice zatím o zdražení poplatku neuvažuje, protože i v současné době ho uhradí zhruba jen pětina klientů.

Ve všední dny funguje ostravská stanice v omezeném provozu od 16:00 do 07:00 a o víkendech a ve státní svátky nepřetržitě. Od ledna by nově měla začít fungovat v non-stop provozu. Kromě ostravské stanice jsou v regionu ještě další tři taková zařízení, a to v Karviné, Frýdku-Místku či Opavě.

O klienty se v Ostravě stará devět zaměstnanců. Podle vrchní sestry Kristýny Vašťákové bude nové pracoviště bezpečnější i pro zaměstnance. “Náš typický klient je hlučný, agresivní a je u něj při příjmu nutná asistence policie. Sledujeme mírný nárůst počtu žen, ale pořád vedou muži. Rekordmanů tady máme spoustu a někteří mají za rok i několik desítek pobytů. Je to i tak, že ráno sestry dotyčného propustí a odpoledne ho tady mají zase zpátky,” řekla Vašťáková.

Tisková zpráva

V Česku by mohla vzniknout další centra, kde léčí…

  • 4 září, 2023
  • by budskap

Praha, xx yy – Plicní lékaři usilují o akreditace center, kde by se mohli léčit lidé s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), pokud u nich lékaři najdou nedostatek tzv. alfa-1 antitrypsinu (AAT). To je látka, která chrání plíce před destrukcí. Nyní tyto pacienty léčí jediné centrum v Praze, které je už přetížené. Pneumologové chtějí, aby takových center bylo v Česku pět. O jejich ověření žádají ministerstvo zdravotnictví.

 

„Dosud je jediným centrem Fakultní Thomayerova nemocnice v Praze, a ta je pacienty zcela zaplněna. Usilujeme tedy o akreditaci dalších center, aby lidé, jimž alfa -1 antitrypsin chybí mohli zahájit augmentační léčbu v podobě doplnění proteinu od zdravých dárců co nejblíže svému bydlišti,“ vysvětluje prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. Pokud ministerstvo zdravotnictví akreditace umožní, mohla by v blízké budoucnosti vzniknout centra v Hradci Králové, Olomouci, Brně a Plzni.

Kolik lidí v Česku si vylosuje černého Petra v podobě této genetické vady nelze podle odborníků přesně odhadnout, u řady z nich se totiž nedostatek alfa-1 antitrypsinu neprojeví, zvláště pokud nezačnou kouřit, a není tak důvod pro něm pátrat. Podstoupit testy by však měli všichni lidé s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Test se provádí z krve a je možné jej podstoupit u lékařů nejrůznějších specializací, například u pneumologa, praktika či alergologa. „Pokud pacient s CHOPN trpí zároveň nedostatkem alfa -1 antitrypsinu, hrozí mu, že u něj nemoc postoupí výrazně rychleji a agresivněji a objeví se i ve 30 letech. Přitom CHOPN se obvykle týká až lidí kolem padesátky a starších. Odhadujeme, že v Česku je přibližně 1 % všech pacientů s CHOPN, kteří tuto genetickou vadu mají – tedy přibližně nižší tisíce nemocných. Ví o tom jen zlomek z nich. Pokud tito lidé navíc kouří, rychlý postup nemoci je bohužel nevyhnutelný,“ říká doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a LF UK v Hradci Králové a vědecký sekretář ČPFS. „Chybějící protein je možné nahradit pomocí tzv. augmentační léčby, kdy se dodá přímo do těla pacientů nitrožilní ‚kapačkou‘. Česká republika patří k několika málo zemím východního bloku, která tuto moderní léčbu nejtěžším pacientům hradí. Navíc pro některé pacienty existují i další léčebné možnosti, jako je například zavedení speciálních chlopní do oblasti plic nejvíce postižených plicním emfyzémem,“ dodává pneumolog.

Zpozornět a nechat si změřit hladinu alfa-1 antitrypsinu by podle lékařů měli také jedinci, u nichž se už v ranném věku vyskytuje těžké astma nebo bronchiektázie. I toto postižení plic může být projevem deficitu alfa-1 antitrypsinu, který se nejčastěji projevuje právě v plicích. Nedostatek alfa-1 antitrypsinu se může projevit také postižením jater. Pacienti s deficitem AAT jsou sledováni v národním registru.

CHOPN má v Česku přibližně 700 000 lidí, přibližně polovina o své nemoci neví a problémy s dýcháním přisuzuje něčemu jinému, například stáří nebo špatné kondici.

 

O nemoci:

Deficit alfa-1 antitrypsinu (AAT) je dědičné onemocnění, způsobené sníženou hladinou (nebo úplným chyběním) tohoto enzymu v krvi. Hlavním projevem deficitu AAT je rozedma plic, (jinými slovy emfyzém nebo CHOPN). Riziko postižení plic záleží na hladině enzymu v krvi – čím je nižší, tím je riziko onemocnění větší. Plíce však nejsou jediným orgánem, který může být postižený. Relativně často jsou postižena játra, asi třetina nemocných je ohrožena vývojem cirhózy jater. Postižení jiných orgánů je vzácné, ale lze se setkat s postižením kůže, střev nebo jiných orgánů. Více informací na https://www.alfa1.cz.

Tisková zpráva

Fakultní nemocnice Bulovka otevírá nové Rehabilitační centrum Toušeň

  • 1 září, 2023
  • by budskap

Fakultní nemocnice Bulovka otevírá 1. září 2023 nové Rehabilitační centrum Toušeň, komplexní zařízení, které spojuje veškerou péči týkající se rehabilitace pacienta. V areálu Slatinných lázní Toušeň, které Bulovka provozuje již od roku 2006, bude Rehabilitační centrum Toušeň (dále RCT) zastřešovat lůžkovou rehabilitační péči, nově vzniklou akutní ambulantní rehabilitační péči a také lázeňské služby. 

„Neexistuje rehabilitační péče, která by v Rehabilitačním centru Toušeň chyběla. Lůžková rehabilitační péče zde primárně cílí na pohybový aparát, ale rozšiřujeme ji o rehabilitaci pro onkologické pacienty. Zcela nová je akutní ambulance rehabilitační a fyzikální medicíny, která zahrnuje jak rehabilitaci, tak ergoterapii. Velkou výhodu představuje i lázeňská péče, která má v Toušeni velmi dlouhou tradici a je také součástí rehabilitace. To vše dohromady vytváří komplex unikátního rehabilitačního centra,“ vysvětluje Mgr. Jan Kvaček, ředitel Fakultní nemocnice Bulovka.

 

AKUTNÍ AMBULANCE REHABILITAČNÍ A FYZIKÁLNÍ MEDICÍNY

„V rámci Rehabilitačního centra Toušeň otevřeme 1. října tři nové ambulance – akutní ambulanci rehabilitační a fyzikální medicíny, rehabilitaci a ergoterapii. Reagujeme tak na vysokou poptávku po ambulantní rehabilitační péči ve Středočeském kraji. Vzhledem k naší široké specializaci bude smysluplným doplněním Rehabilitačního centra Toušeň. Současně využijeme kvalitní lékařský tým, včetně pomocného personálu, masérů, fyzioterapeutů a ergoterapeutů z oddělení Lůžkové rehabilitační péče v areálu Slatinných lázní Toušeň,“ dodává MUDr. Ivo Kramařík, primář Rehabilitačního centra Toušeň.

 

LŮŽKOVÁ REHABILITAČNÍ PÉČE

Moderně vybavené oddělení Lůžkové rehabilitační péče s celkovou kapacitou 19 lůžek bylo v areálu lázní zřízeno již v loňském roce. Pobyty na tomto oddělení jsou určeny pacientům s nemocemi pohybového aparátu, po úrazech a operacích s použitím umělých kloubních náhrad. Hlavním cílem péče je pozitivně ovlivnit celkový stav pacienta a usnadnit jeho návrat do běžného života.

 

SLATINNÉ LÁZNĚ TOUŠEŇ

Významnou restrukturalizací prošly v nedávné době i Slatinné lázně Toušeň. Lázně jsou součástí Fakultní nemocnice Bulovka a logicky též významným partnerem v péči o pacienty Ortopedické kliniky FNB, 1. LF UK a IPVZ. V Rehabilitačním centru Toušeň mohou ortopedičtí pacienti samozřejmě využít i širokou škálu služeb, které poskytuje lázeňský provoz, a to vše ve velmi příjemném prostředí s kolonádou a lázeňským parkem.

Tisková zpráva

Fakultní nemocnice Hradec Králové zdvojnásobí počet robotických operací

  • 31 srpna, 2023
  • by budskap

Fakultní nemocnice Hradec Králové plánuje od příštího roku zdvojnásobit počet robotem asistovaných operací. Rozšíření umožní pořízení druhého robotického systému da Vinci Xi za zhruba 70 milionů korun, který byl v nemocnici nainstalován koncem srpna.

„Robotické operace jsou pro pacienty šetrnější, s malými pooperačními komplikacemi a výrazně zkracují délku hospitalizace po operaci. Druhý robotický systém, který jsme se rozhodli pořídit v souladu s požadavky dalších oborů, umožní rozvoj robotického operování v oblasti hrudní chirurgie
a otorinolaryngologie“
, uvedl ředitel FN HK, MUDr. Aleš Herman, Ph.D.

Specialisté Fakultní nemocnice Hradec Králové provádí robotické operace od ledna 2016, postupně nemocnice systém začala využívat na urologické, chirurgické, gynekologické a kardiochirurgické operace. Celkem nemocnice provedla přes 2300 robotických operací. Jen v loňském roce se ve FN HK provedlo 438 těchto výkonů. Jedním z nejčastěji prováděných zákroků za pomoci robotického systému je operace prostaty, po které jsou pacienti hospitalizováni většinou tři dny, přitom při klasické operaci to bylo kolem sedmi dnů.

„Robotický systém budou nově využívat pro operace pacientů také kolegové z Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a specialisté na hrudní chirurgii Kardiochirurgické kliniky FN HK. První standardní robotická operace pacienta na světě byla provedena v roce 2000. Za 23 let se jasně prokázaly výhody pro pacienty, operatéry a při správném vedení robotického centra i pro nemocnici. Je povzbudivé, že Česká republika sleduje podobný trend.“, uvedl přednosta Urologické kliniky FN HK
a vedoucí Robotického centra FN HK, prof. MUDr. Miloš Broďák, Ph.D.

Robotický operační systém da Vinci Xi je víceramenný systém, který simuluje pohyby lidských rukou v těle pacienta. Lékař sedí u ovládací konzole a pohybuje pracovními rameny robota, která miniaturními vpichy provádějí v těle pacienta operační výkon. Pořízení druhého systému umožní další rozvoj této tolik požadované operační léčby. Jde o správný trend ve zdravotnictví, kdy se budují velká operační centra. Ta provádějí robotické operace ve velkých počtech, a to je spojeno se získáváním mnoha dalších zkušeností. S tím jde ruku v ruce další zvyšování kvality operační léčby.

Tisková zpráva

Mléčná banka Fakultní nemocnice Hradec Králové hledá nové dárkyně…

  • 31 srpna, 2023
  • by budskap

Mléčná banka Fakultní nemocnice Hradec Králové průběžně hledá nové dárkyně mateřského mléka. Loni v září banka zavedla možnost svozu mléka od dárkyň ze vzdálenosti 50 kilometrů od Hradce Králové, a i díky tomu se podařilo zajistit dostatek mateřského mléka, které nemocnice využívá pro výživu nedonošených či nemocných novorozenců hospitalizovaných na Dětské klinice FN HK. V letních měsících zájem dárkyň mírně klesl a banka by uvítala nové dárkyně.

„Moc děkujeme všem maminkám, které se do darování zapojily, protože mateřské mléko je mimořádně důležité pro výživu hospitalizovaných novorozenců. Darování je dobrovolné, nemocnice dárkyním přispívá na stavu 250 korun za litr mikrobiologicky nezávadného mléka,“ uvedla vedoucí Tkáňové ústředny FN HK, pod kterou mléčná banka spadá, Mgr. Miroslava Jandová, Ph.D.

Mléčná banka uvítá mléko od matek do šesti měsíců věku jejich dítěte, kdy má v sobě nejvíce důležitých látek. Banka poskytuje v drtivé většině mléko novorozencům hospitalizovaným přímo v hradecké nemocnici. Bližší informace o darování mléka je možné najít na www.fnhk.cz/tku/mlecna-banka nebo na telefonním číslo 495 833 750 v čase od 6:00 do 15:30 hodin.

Výzkumy a studie

Velké množství léčiv v odpadních vodách umí čistírny odstranit, ukázal…

  • 30 srpna, 2023
  • by budskap

“U sledovaných léčiv bylo zjištěno, že v čistírnách odpadních vod dochází k jejich odstranění s účinností od 65 do 100 procent. Až stoprocentní účinnost odstranění byla prokázána u paracetamolu a ibuprofenu. Naopak Diclofenac se v čistírně neodstranil vůbec. Jeho koncentrace však není v odpadní vodě na tak vysoké úrovní, jako u ibuprofenu nebo paracetamolu,” řekla ČTK mluvčí VAS Iva Librová. Podle ní výzkum potvrdil, že čistírny odpadních vod jsou při odstraňování léčiv poměrně efektivní a koncentrace léčiv ve vodě, která odtéká z čistírny, je zanedbatelná.

Firma v průběhu loňského roku odebírala vzorky odpadních vod ze 12 čistíren v Jihomoravském kraji a na Vysočině, kde provozuje vodárenskou infrastrukturu. Zjišťovala přítomnost léčivých látek používaných na nejčastější onemocnění.

Laboranti společnosti sledovali, kolik léčiv do čistírny přiteče a poté z ní odteče. Loni zanalyzovali 270 vzorků odpadních vod a 35 vzorků čistírenských kalů ze 12 čistíren. “Obecně se jednalo o městské čistírny odpadních vod. Lokality byly vybírány na základě toho, zda jsou na kanalizaci například napojená zdravotnická zařízení, jako jsou nemocnice nebo pečovatelské služby. Dále při výběru rozhodoval například podíl splaškových vod v kanalizaci,” řekla Librová.

Mezi sledované léčivé látky laboranti zařadili například ibuprofen, který lidé užívají ve formě Ibalginu. Sledovali také léčivou látku na horečku paracetamol, bisoprolol na vysoký krevní tlak či lék na záněty Diclofenac. Zjistili, že do čistírny, která slouží okresnímu městu se zhruba 20.000 obyvateli, přiteče ročně ekvivalent léčiva z 271 balení Ibalginu po 100 tabletách. Po čisticím procesu odtekla z čistírny voda s obsahem, který odpovídá třem balením.

Do odpadních vod se léčiva dostanou z lidského těla, odborníci často doporučují používat léky pouze v nejnutnějších případech. Část léčiv se do vody dostane také vlivem nesprávné likvidace. Nepotřebné léky mohou lidé odnést do lékáren, které zajistí odbornou likvidaci léčiv.

“V žádném případě není možné vyhazovat léky do popelnice společně s běžným odpadem či je splachovat do WC. Při odložení léků do popelnice s komunálním odpadem totiž hrozí následné prosakování nebezpečných látek do půdy, při spláchnutí do záchodu je to podobné – nebezpečné látky se mohou dostat do vody a je velmi obtížné je následně odstranit,” doplnila mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Klára Brunclíková.

Zpravodaj

Vláda souhlasila s příspěvkem 211 milionů Kč pro zdravotní ústavy…

  • 30 srpna, 2023
  • by budskap

“Zaplacený odvod a penále za porušení rozpočtové kázně se stanou příjmem státního rozpočtu a toto opatření je tak rozpočtově neutrální,” uvedl na dotaz ČTK mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. Peníze ministerstvo zdravotnictví žádá z rozpočtové kapitoly všeobecná pokladní správa.

Nákupy ústavů v letech 2017 až 2019 přesáhly 1,3 miliardy korun a byly v nich vážné nedostatky. Ústavy u 70 procent kontrolovaných nákupů nepostupovaly podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Při zveřejnění výsledků kontrol v roce 2021 Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) kritizoval i ministerstvo zdravotnictví, že výdaje nedostatečně kontrolovalo. Podal také oznámení příslušným finančním úřadům.

Jeden z ústavů například podle NKÚ kupoval pravidelně stejné zboží, jako jsou diagnostika, kultivační média či chemikálie za více než 122,5 milionu korun, jen na základě objednávek. Nevypsal veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle zákona. U nákupů u zakázek malého rozsahu za více než 31 milionů korun ústavy nepostupovaly transparentně nebo diskriminovaly svým postupem další dodavatele.

Zdravotní ústavy jsou příspěvkovými organizacemi ministerstva zdravotnictví a poskytují například laboratorní služby ve zdravotní péči i ochraně životního prostředí nebo očkování. Ústavy v roce 2012 prošly reorganizací. Existují tak dva zdravotní ústavy se sídlem v Ústí nad Labem a v Ostravě, které poskytují své služby na pracovištích i v dalších krajích.

Ústavy v kontrolovaných letech hospodařily se ztrátou, podle NKÚ i kvůli nezvyšovanému provoznímu příspěvku ministerstva a způsobu úhrad objednaných výkonů od zdravotních pojišťoven. Už po první části kontrole v roce 2018 musel skončit tehdejší ředitel Zdravotního ústavu v Ostravě Petr Hapala, přičemž ve funkci ho nahradil Eduard Ježo. V současné době je podle webů ústavů ředitelem obou. Ministerstvo po kontrolách uvedlo, že jeho úkolem bude především napravit pochybení zjištěná NKÚ.

České zdravotnictví

Pražský IKEM je na špici klinických a výzkumných pracovišť ČR

  • 29 srpna, 202330 srpna, 2023
  • by budskap

 

– O IKEM se začalo více hovořit letos v polovině srpna poté, co web Seznam Zprávy informoval, že jeho ředitel Michal Stiborek v posledních letech získal desítky milionů korun díky půjčování peněz na horentní úrok a s vysokými smluvními pokutami. Stiborek, který působil od roku 2011 jako ekonomický a provozní ředitel institutu a v čele IKEM byl od ledna 2019, tři dny po zveřejnění informace rezignoval.

– Společnost Glenias House, jejímž je Stiborek jediným jednatelem a majitelem, půjčovala peníze prostřednictvím firmy Califica, do které podle Seznam Zpráv postupně poslala minimálně 54 milionů korun. Califica ovládaná Jaroslavem Holanem, odsouzeným v jiné kauze za zpronevěru, následně půjčovala peníze jednotlivým zájemcům za úrok 48 procent ročně a s vysokými smluvními pokutami i 140.000 korun za den. Stiborek webu Blesk.cz řekl, že neznal koncové uživatele půjček. Peníze, které Stiborek do firmy vložil, pocházely podle něj z rodinných peněz, část si vydělal a část si půjčil. Stiborek uvedl, že s podnikáním skončil v únoru 2020.

– Podle České televize policisté z GIBS při dnešním zásahu v IKEM vyšetřují podezření z nátlaku a vydírání, policisté z NCOZ řeší možnou manipulaci se zakázkami a korupci. Web Seznam Zprávy uvedl, že se zásah týká i bývalého šéfa IKEM Stiborka.

– IKEM je příspěvkovou organizací přímo řízenou ministerstvem zdravotnictví. Vznikl k 1. lednu 1971 sloučením šesti do té doby samostatných výzkumných ústavů v areálu Thomayerovy nemocnice v Praze – Krči (Ústavu klinické a experimentální chirurgie, Ústavu pro choroby oběhu krevního, Ústavu pro výzkum výživy lidu, Výzkumného ústavu experimentální terapie, Výzkumného ústavu pro využití radioizotopu v lékařství a Výzkumného ústavu pro elektroniku a modelovaní v lékařství).

– Vlastních prostor v sousedství krčské Thomayerovy nemocnice se ústav dočkal teprve po více než čtvrtstoletí práce. Stavba začala v roce 1990 a o sedm let později byl otevřen vstupní, administrativní a ambulantní blok. Hlavní budova byla dokončena v roce 2005. V dlouhodobém plánu je další rozšíření IKEM.

– Institut je dnes největší specializované klinické a vědeckovýzkumné pracoviště v ČR. Zaměřuje se na léčbu kardiovaskulárních chorob, transplantaci orgánů, diabetologii a poruchy metabolismu. Patří rovněž mezi přední pracoviště s tímto zaměřením v Evropě a v některých aspektech i ve světě. Tvoří jej čtyři odborná centra (Kardiocentrum, Transplantcentrum, Centrum diabetologie, Centrum experimentální medicíny), osm klinik a 15 odborných pracovišť, základen a laboratoří.

– V současnosti má IKEM přibližně 1700 zaměstnanců, z toho zhruba 390 lékařů a 760 sester a zdravotnických záchranářů. Celkem je k dispozici 315 lůžek, z nichž 111 se nachází na jednotkách intenzivní péče. IKEM nyní buduje dva nové pavilony za více než miliardu korun, které mají být dokončené v březnu 2024. Loni v prosinci řekl ředitel Stiborek, že vznikne 53 nových lůžek. Další miliardu budou podle dřívějšího Stiborkova vyjádření stát nutné investice, které s tím v areálu nemocnice budou souviset.

– IKEM zavedl řadu nových léčebných postupů a metod, mnohé z nich realizoval v českém prvenství. Již v roce 1966 provedli v pražském Ústavu klinické a experimentální chirurgie, jednom z předchůdců IKEM, první transplantaci ledviny v tehdejším Československu. V roce 1984 odstartoval v Krči program transplantací srdce, o jedenáct let později zahájili zdejší lékaři transplantace jater. Později přibyla slinivka břišní, v roce 2007 odborníci z IKEM provedli kombinovanou transplantaci srdce a plic v ČR.

– IKEM také jako jedno z prvních pracovišť v Evropě zvládl kombinovanou transplantaci ledviny a Langerhansových ostrůvků. Koncem roku 2009 splnil podmínky k zahájení složitého programu transplantace tenkého střeva. V roce 2014 v evropsky unikátní operaci lékaři v institutu transplantovali pět orgánů jednomu pacientovi – žaludek, slinivku, slezinu, játra a poprvé v ČR také tenké střevo.

– Lékaři IKEM loni transplantovali 528 orgánů, o 14 méně než v dosud rekordním roce 2021. Celkově zajišťovali 60 procent všech transplantací orgánů v Česku. “IKEM není jen největším transplantačním centrem České republiky, ale patří i mezi nejaktivnější v celé Evropě. Dostupnost transplantací v Česku přepočteno na milion obyvatel patří ve srovnání s evropskými státy k nejlepším,” uvedl letos v únoru Stiborek.

– Letos v dubnu ministerstvo zdravotnictví vypsalo výběrové řízení na ředitele IKEM. Již loni v prosinci ministerstvo vypsalo výběrové řízení na vizi dalšího rozvoje IKEM. V květnu pak výběrová komise rozhodla, že ředitelem zůstane Stiborek. Ten byl poprvé vybrán ředitelem v prosinci 2018 (jmenován byl od ledna 2019), výběrová komise složená z 22 představitelů odborných společností, profesních komor, vzdělávacích institucí, odborů a nemocnic podle tehdejšího ministra Adama Vojtěcha (za ANO) ocenila dobře připravený plán rozvoje IKEM.

Zpravodaj

Australští lékaři vyoperovali ženě z mozku živou, osmicentimetrovou hlístici

  • 29 srpna, 202330 srpna, 2023
  • by budskap

Pacientkou byla 64letá žena z Nového Jižního Walesu, která byla poprvé hospitalizována na začátku roku 2021 poté, co ji tři týdny trápily bolesti břicha a průjem. Po těchto symptomech se přidal suchý kašel, horečka a noční pocení a do roku 2022 přibyla také zapomnětlivost a deprese.

Tehdy ji lékaři z místní nemocnice poslali do Canberry, kde magnetická rezonance mozku zjistila anomálii vyžadující chirurgický zákrok. Neurochirurgové ovšem rozhodně nečekali, že onou abnormalitou bude stále ještě se kroutící červ.

Pacientka žije v oblasti poblíž jezera, kterou obývají krajty kobercové. Přestože s hady nikdy nepřišla přímo do styku, často chodila k jezeru sbírat rostliny na vaření včetně čtyřboče rozložité, která se používá jako náhrada špenátu.

Lékaři a vědci soudí, že se larva parazita mohla dostat v trusu krajty na rostliny, a do těla pacientky tak pronikla přímo po kontaktu s rostlinami, anebo po jejich požití.

České zdravotnictví

Karlovarská záchranná služba letos pořídí 19 nových vozů, pomůže…

  • 28 srpna, 2023
  • by budskap

“V zásadě se jedná o stejný typ vozidel, hlavně u těch výjezdových. Chceme mít vozový park co nejvíc sjednocený z hlediska servisu, údržby vozidel, ale i pro posádky, aby byla výbava co nejvíc identická a komfortnější pro uživatele,” řekl Smetana. Vozidla mají například už elektricky ovládaná nosítka, tablety nebo tiskárny.

Šest nových vozů připadne výjezdovým základnám v Karlových Varech, Žluticích, Sokolově a Aši. Vozový park záchranné služby se rozroste také o pět vozidel pro pracoviště krizové připravenosti a nový vůz pro zajištění služeb koronera. Vozový park má v současnosti okolo 40 vozidel.

Podle hejtmana Karlovarského kraje Petra Kulhánka (za STAN) je důležité, že se záchranářům daří na obnovu vozového parku získávat dotace. Evropské dotace už záchranná služba čerpá třetím rokem. Letos uhradí až 90 procent nákladů, zbylých deset platí Karlovarský kraj, který je zřizovatelem.

Počet výjezdů je v současnosti o něco menší než v době epidemie koronaviru. Záchranáři v průměru ošetří 105 pacientů denně. Nejčastěji jde o pacienta seniora se zhoršením chronických obtíží, časté jsou také úrazy či resuscitace. Vyjíždí ale také v souvislosti s následnou či hospicovou péčí.

Karlovarskou záchranou službu tvoří 280 zaměstnanců. Většina výjezdových stanic je nyní personálně zajištěna. Nové pracovníky se daří získávat i díky krajským náborovým příspěvkům.

Navigace pro příspěvky

1 … 55 56 57 58 59 … 80

Kalendář akcí

Červenec

Srpen 2025

Září
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
1
2
3
4
5
6
7
Srpen

31

Žádné akce
Září

1

Žádné akce
Září

2

Žádné akce
Září

3

Žádné akce
Září

4

Žádné akce
Září

5

Žádné akce
Září

6

Žádné akce
8
9
10
11
12
13
14
Září

7

Žádné akce
Září

8

Žádné akce
Září

9

Žádné akce
Září

10

Žádné akce
Září

11

Žádné akce
Září

12

Žádné akce
Září

13

Žádné akce
15
16
17
18
19
20
21
Září

14

Žádné akce
Září

15

Žádné akce
Září

16

Žádné akce
Září

17

Žádné akce
Září

18

Žádné akce
Září

19

Žádné akce
Září

20

Žádné akce
22
23
24
25
26
27
28
Září

21

Žádné akce
Září

22

Žádné akce
Září

23

Žádné akce
Září

24

Žádné akce
Září

25

Žádné akce
Září

26

Žádné akce
Září

27

Žádné akce
29
30
1
2
3
4
5
Září

28

Žádné akce
Září

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS