Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
České zdravotnictví

Pražské nemocnice budou dál využívat 24hodinové služby, chystají smlouvy

  • 2 ledna, 20243 ledna, 2024
  • by budskap

Legalizace 24hodinového pobytu na pracovišti byla spolu se snížením počtu přesčasů a zvýšením základní mzdy požadavkem protestujících lékařů, kterých na podzim více než 6000 vypovědělo práci přesčas. Zákoník práce sice tuto možnost nikdy dříve neobsahoval, jeho novela platná od října ji ale výslovně zakazovala.

Proto její zakotvení do legislativy uvítaly i nemocnice. „Pro práci lékaře na akutním lůžkovém oddělení je to nejefektivnější rozvržení práce,“ sdělila ČTK mluvčí Fakultní nemocnice Bulovka Eva Stolejda Libigerová. Nemocnice má tuto možnost podle ní dojednanou s odbory a ukotvenou v kolektivní smlouvě.

To je spolu s uzavřením speciální smlouvy s konkrétním pracovníkem a nahlášení na inspektorát práce další podmínkou novely zákoníku. „Na části pracovišť s nepřetržitým provozem již byli lékaři převedeni do nepřetržitého pracovního režimu. Na zbylých pracovištích s lékaři jednáme,“ doplnila mluvčí Bulovky.

Využívat dál 24hodinové směny budou také ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN). „V souladu se zákoníkem práce v tuto chvíli připravujeme novou kolektivní smlouvu, ve které jsou již zakotveny. Vše jsme také projednali s odborovou organizací,“ uvedla mluvčí nemocnice Marie Heřmánková. „V tuto chvíli se organizuje provoz na jednotlivých klinikách podle potřeby zabezpečit péči o pacienty a podle počtu lékařů,“ doplnila.

Podobně postupují i nemocnice jiných zřizovatelů, než je ministerstvo zdravotnictví, které řídí fakultní nemocnice. „Dohody pro lékaře jsou aktuálně připraveny, k podpisu budou dotčeným lékařům předloženy v prvních lednových dnech,“ sdělila před koncem roku mluvčí Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) Jitka Zinke.

Provoz podle nových pravidel podle ní musela nemocnice upravit. „Na některých pracovištích je nastaven směnný provoz, na některých pracovištích je upraven systém nočních služeb co do kvalifikační skladby lékařů. Počítáme rovněž s navýšením počtu lékařů,“ uvedla.

V Nemocnici Na Františku, kterou zřizuje Městská část Praha 1, podle mluvčí Lucie Krausové mají lékaři osmihodinovou směnu, poté jim může být nařízený přesčas. V počtu hodin podle mluvčí nemocnice dodržuje zákonem daný limit. „Pokud je potřeba, směny doplňujeme externisty z jiných nemocnic, kteří pracují na dohodu o pracovní činnosti nebo na zkrácený úvazek,“ sdělila ČTK.

Na nastavení fungování nemocnic, aby stačil zákonný limit přesčasů, se ministerstvo, zdravotní pojišťovny a Česká lékařská komora (ČLK) dívají různě. Podle dřívějších slov ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je v nemocnicích akutní péčí ideální směnný provoz. Do služeb by se podle něj také měli zapojit všichni lékaři v nemocnicích. Podle ČLK jich do nich nastupuje asi 13.000 z celkového počtu 23.000.

Podle zástupců Sekce mladých lékařů ČLK by se měly nemocnice zaměřit na efektivitu. Část práce lékařů by podle nich mohly vykonávat zdravotní sestry nebo administrativní pracovníci. Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka je třeba se podívat i na síť nemocnic, zda je všude nutná akutní péče a není možné některá zařízení transformovat na následnou či dlouhodobou péči, kterou využívají hlavně senioři.

Tisková zpráva

Michaela Maurerová v adventním čase vypráví osobní příběhy vážně…

  • 13 prosince, 202314 prosince, 2023
  • by budskap

Audioverze několika příběhů z knihy “Ve stínu Duchenna” v adventním čase načetla herečka Michaela Maurerová. Vypráví v nich příběhy chlapců a mladých mužů nemocných Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) a jejich rodin. Maurerová se již v září stala kmotrou knihy a je také patronkou organizace Parent Project, kterou založili rodiče dětí s tímto vzácným, genetickým neurosvalovým onemocněním. Kniha je pro ně cestou, jak oslovit veřejnost a získat podporu pro osobní asistenci a boření bariér.

 

Herečka známá z televizních seriálů, například Zlatá labuť, i divadelní scény načetla příběhy čtyř hrdinů knížky, či jejich blízkých: Adam má zlatou medaili z paralympiády, Honza pracuje jako grafik a spravuje webové stránky, Martin studoval biomedicínské inženýrství a píše knížky a Vladimír je táta chlapce s DMD. Všichni se potýkají s nemocí, která se projevuje postupným ochabováním všech svalů včetně srdce a zatím na ni není lék.

Kniha Ve stínu Duchenna obsahuje celkem 24 příběhů nejen zmíněných hrdinů, ale také příběhy jejich tatínků, maminek a sourozenců chlapců s dystrofií. Všichni v ní nechali kus sebe. Svoje vzpomínky, radosti i starosti.

“Parenťáci mne už při prvním setkání odzbrojili tím, jak se dokážou prát s překážkami, před které je život postavil. Každý z příběhů je jedinečný a rozhodně nejsou jen smutné. Je v nich i radost, sounáležitost a naděje. I proto mám radost, že se audioverze příběhů podařilo zveřejnit právě v adventním čase,” uvedla Maurerová.

“Věřím, že knížka i ty krátké audionahrávky pomůžou k tomu, abychom dokázali být empatičtější a podle svých možností podpořili ty, kdo to skutečně potřebují. Úsměvem, nabídkou pomoci a samozřejmě i finančně,” dodala.

Knihu organizace Parent Project posílá jako dárek lidem, kteří prostřednictvím transparentního účtu přispějí na osobní asistenci. Bez ní se totiž lidé s DMD neobejdou – potřebují pomoc s jídlem, pitím i dalšími základními potřebami, zároveň však dokáží spoustu věcí a o tom hovoří právě na stránkách knihy „Ve stínu Duchenna“.

Náklady na osobní asistenci však i pro mladíky s DMD od nového roku vzrostou, aniž by se navýšil státem poskytovaný příspěvek na péči. Zároveň je problém s její dostupností i dalšími službami, které umožňují nemocným lepší zapojení do společnosti a pečujícím například možnost částečně pracovat.

“Nejen lidé s Duchennovou svalovou dystrofií, ale všichni s vyšší potřebou osobní asistence a jejich rodiny se kvůli tomu dostávají na hranu důstojného života,” vysvětluje Jitka Reineltová, maminka nemocného chlapce a předsedkyně organizace Parent Project.

“Každý z příběhů je velmi osobní zpovědí kluků, jejich sourozenců i rodičů. Není lehké se vracet do minulosti, bavit se o náročné přítomnosti nebo dokonce nahlížet do budoucnost. Není pro nás snadné mluvit veřejně o mnohdy bolestných skutečnostech, ale musíme to dělat, aby bylo jasné, proč jako pečující usilujeme o podporu státu i veřejnosti,” popisuje Reineltová.

Kniha “Ve stínu Duchenna” vyšla se záštitou první dámy Eva Pavlové a kmotrami byly kromě Maurerové také vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, či novinářka Lea Surovcová.

 

PARENT PROJECT, z. s. je pacientská organizace založená rodiči, jejichž děti se narodily se svalovou dystrofií Duchenne/Becker a dalšími vzácnými nervosvalovými onemocněními raného věku. Spolek sdružuje pacienty, jejich rodiče a další rodinné příslušníky. V ČR působí od roku 2001, kdy zakládající členové navázali na fungování stejnojmenné organizace v USA založené v roce 1994. Hlavním zájmem organizace je zlepšování kvality života pacientů prostřednictvím zkvalitnění sociální a zdravotní péče, šíření povědomí o nemoci, sledování novinek ve výzkumu i v péči v zahraničí a jejich rozvoj v České republice.  Spolek realizuje terénní práci s rodinou, úzce spolupracuje s odborníky ze všech relevantních oborů, organizuje pobytové akce a konference, podílí se na zajištění klinických studií v ČR.

Duchennova svalová dystrofie (DMD) je nejčastější svalovou dystrofií dětského věku. Choroba byla poprvé popsána anglickým lékařem Edwardem Meryonem v roce 1852 a podrobněji francouzským neurologem Guillamem Benjaminem Amandem Duchennem v roce 1868. Tato nemoc postihuje přibližně 1 ze 3600 – 6000 živě narozených chlapců a jedná se o nemoc vázanou na X chromozom. Tedy dle genetických pravidel nemocí trpí chlapci a ženy jsou přenašečkami. (Ve velmi ojedinělých případech se může nemoc u ženy také projevit.) Pacientům s DMD chybí dystrofin zcela (bílkovina na vnitřním povrchu membrány svalové buňky). Nemoc je charakteristická ochabováním a ztrátou aktivní svalové hmoty. Zpočátku se narodí chlapec bez jakýchkoli příznaků, ty nastupují plíživě přibližně od dvou let věku – potíže s chůzí, po čase usednutí na vozík.

Výzkumy a studie

Vědci vyvinuli software, který urychluje popis chemických látek v…

  • 13 prosince, 202316 ledna, 2024
  • by budskap

Projekt MZmine vedou Robin Schmid a Tomáš Pluskala z ÚOCHB. Na vývoji sofwaru SIMSEF spolupracovali s odborníky kolem Uweho Karsta z univerzity v německém Münsteru a vývojáři nejmodernějšího hmotnostního spektrometru TimsTOF fleX.

„Až dosud mohli vědci pomocí hmotnostního spektrometru zjistit, jaký je chemický vzorec sledované molekuly, ovšem když se pak podívali do databáze a snažili se tuto látku identifikovat, bylo to velmi obtížné. Vzorek totiž může obsahovat velké množství různých lipidů a jejich kombinací, které se biologicky často značně liší. Teď je díky novému algoritmu možné nahlédnout do nitra molekuly, zjistit, z čeho se skládá, a dokonce porovnat obrázky mezi sebou,“ vysvětlil Schmid.

Takto lze podle vědců například získat informaci, že určitá část mozku obsahuje odlišný typ lipidu než jiná část tohoto orgánu. A také to, že se tento konkrétní lipid nevyskytuje v žádné jiné tkáni. Pro lékaře může být důležité to, že se urychlí odhalení klinických biomarkerů pro diagnostiku. Velmi rychle se dozvědí, zda mají co do činění s lipidem či metabolitem, který se nachází pouze v nádorové tkáni. Zjištění pak hraje zásadní roli v rozhodování o další léčbě.

Prevence a léčba

S vysokým krevním tlakem se léčí každý pátý pojištěnec…

  • 12 prosince, 2023
  • by budskap

„Hypertenzi, tedy vysoký krevní tlak, lze považovat za jednu z civilizačních chorob, které lze ovšem v 90 procentech předcházet zdravým životním stylem,“ uvedla mluvčí pojišťovny Viktorie Plívová. Za léčbu vysokého tlaku pacientů loni pojišťovna vydala téměř 3,7 miliardy korun. „V nákladech přitom není zahrnuta léčba dalších souvisejících nemocí,“ dodala.

Prvních příznaků vysokého krevního tlaku si často pacienti nevšimnou, výrazně se nemusí projevit i několik let. Často se ho ale podaří odhalit praktickému lékaři při preventivní prohlídce, kdy pacientovi tlak změří. Tuto prohlídku mohou lidé podstoupit jednou za dva roky, asi 40 procent lidí na ně ale nechodí.

„Správná léčba vysokého tlaku je velmi důležitá, protože vede k prevenci vzniku závažných onemocnění,“ uvedla Plívová. Neléčený krevní tlak může vést i k mrtvici nebo infarktu, zvýšené je také riziko demence. Například cévní mozkové příhody pak stojí VZP přibližně další dvě miliardy korun, péče o pacienty s infarkty bezmála 1,2 miliardy korun.

Rizikovým faktorem ke vzniku vysokého tlaku jsou kromě věku nebo dědičnosti také obezita, kouření, strava s nadměrnou solí nebo pití alkoholu. Zdravý člověk by měl mít u lékaře krevní tlak ideálně 140 na 90, při měření doma 135 na 85.

S nějakou nemocí srdce či cév obecně se léčí v současné době každý čtvrtý Čech, je jich asi 2,9 milionu. Do budoucna jich bude v populaci ještě přibývat. Jsou také nejčastější příčinou úmrtí, tvoří více než 40 procent. Nejběžnějšími jsou ta, při nichž srdce nefunguje dostatečně. Při ischemické chorobě srdeční, kterou má asi 470.000 lidí, neproudí do srdce dost kyslíku v důsledku zúžení věnčitých tepen kolem srdce. V nich se usazují tukové látky, což může vést i k infarktu. Později se u nich může projevit srdeční selhání, kdy srdce nedokáže pracovat dostatečně, aby zásobovalo krví celé tělo.

Odborníci se shodují na tom, že jako prevence jsou nejdůležitější zdravá strava a dostatek pohybu. Důsledky nedostatečného pohybu Čechů stojí podle dřívějších vyjádření zástupců Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy veřejné zdravotnictví kolem desítky miliard korun ročně. Podle mezinárodní studie Eurobarometr sportuje pravidelně pět procent Čechů, 60 procent zřídka nebo vůbec. Doporučení odborníků je 150 až 300 minut pohybu týdně. Děti by se měly hýbat alespoň hodinu denně.

 

Náklady v tis. Kč a počty pacientů s hypertenzí (hlavní diagnóza) v letech 2018-2022:

RokPočet pacientůCelkové náklady v tis. Kč
20181 116 9672 839 100
20191 194 9133 010 457
20201 306 4073 453 234
20211 237 0313 414 546
20221 246 5163 684 349

 

Výzkumy a studie

Proti infekcím bojují i krvetvorné kmenové buňky, ukázal výzkum…

  • 11 prosince, 20233 ledna, 2024
  • by budskap

Akutní infekce, které nejsou rychle a účinně vyřešeny, mohou vést k závažnějším stavům, jako je sepse. Obvykle se sepsi předejde aktivací rychlé a akutní reakce na původce infekce, což je proces známý jako nouzová granulopoéza. Zodpovědné za eliminaci a odstraňování patogenů, tedy choroboplodných zárodků či původců nemocí, jsou imunitní buňky – granulocyty, B-lymfocyty a T-lymfocyty. Vědci si však položili otázku, zda ochranu organismu zprostředkovávají výhradně zralé imunitní buňky, nebo zda se na ní mohou podílet i jiné typy buněk.

Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR zkoumají nouzovou granulopoézu téměř jedno desetiletí a potvrdili, že kromě zásadní role imunitních buněk se aktivují také krvetvorné kmenové buňky, které reagují na přítomnost patogenů, a objasnili mechanismy této aktivace.

Výsledky naznačují, že hematopoetické kmenové buňky v kostní dřeni jsou schopny změnit svou identitu a podpořit tak produkci granulocytů, které jsou nezbytné k likvidaci vnějšího patogenu. „Krvetvorné kmenové buňky se rozhodnou změnit svůj osud a ohrozit své každodenní úkoly, aby pomohly v boji proti infekcím. Překvapilo nás, že buňky, jejichž úkolem je udržovat krvetvorbu po celý náš život, budou tak flexibilní a budou schopny použít natolik sofistikované mechanismy k likvidaci choroboplodných zárodků,“ uvedla vědkyně Karolina Vaníčková.

K závěrům se vědci dobrali pomocí zvířecích modelů, při budoucích experimentech bude třeba poznatky ověřit na lidech.

Výzkumy a studie

Únavový syndrom je v USA častější, než naznačovaly dřívější…

  • 11 prosince, 2023
  • by budskap

Chronický únavový syndrom (CFS), který bývá označován i jako myalgická encefalomyelitida (ME), znamená podle expertů nejméně šest měsíců vytrvalého vyčerpání, které neustupuje po odpočinku. Bývá spojen s problémy s koncentrací či myšlením a pacientům často brání v každodenních aktivitách. Na onemocnění zatím neexistuje osvědčená léčba.

Podle Elizabeth Ungerové, která se podílela na nové studii, chronický únavový syndrom „není vzácnou nemocí“. CDC počet nemocných v USA odhaduje na základě dotazování provedeného v letech 2021 a 2022 na vzorku 57.000 lidí. Účastníci byli tázáni, zda jim lékař či jiný zdravotnický profesionál někdy řekl, že syndrom mají, a zda jím stále trpí. Na obě otázky odpovědělo kladně asi 1,3 procenta respondentů.

Přesná příčina dlouhotrvající únavy stále není známá, vědecké poznatky však naznačují, že plyne z přehnané reakce organismu na infekci nebo jiný otřes pro imunitní systém. Podobné problémy se u pacientů objevují také po nemoci covid-19, přičemž v těchto případech se pro vleklé potíže vžilo označení „dlouhý covid“. „Myslíme si, že to je ta samá nemoc,“ řekl v této souvislosti AP lékař Brayden Yellman působící ve specializovaném středisku Bateman Horne Center v Salt Lake City.

Nový odhad počtu Američanů s ME/CFS pravděpodobně zahrnuje i pacienty s postcovidovým syndromem, uvádí CDC. Jiná studie vypracovaná několik let před pandemií odhadovala, že chronická únava trápí v USA mezi 800.000 a 2,5 miliony lidí. V Česku podle odhadů nadačního fondu Neúnavní může být až 50.000 lidí, které nemoc vyřazuje z běžného života.

Povědomí o problému začalo narůstat asi před 40 lety, když se objevilo několik případů v amerických státech Nevada a New York, píše AP. Někteří lékaři potíže považovali za psychosomatické a bagatelizovali je jako „chřipku yuppies“, tedy bohatších mladých lidí. Podle odborníků a pacientů tento přístup mezi lékaři stále přetrvává.

„Ve Spojených státech se (ME/CFS) nikdy nestal klinicky populární diagnózou, protože tu nejsou žádné schválené léky. Neexistují žádná doporučení ohledně léčby,“ řekl Daniel Clauw, který na Michiganské univerzitě vede pracoviště zkoumající chronické bolesti a únavu.

lex lep

Aktuálně

Nemocnice čekají, že po uzavření dohody o přesčasech se…

  • 8 prosince, 2023
  • by budskap

Provoz v nemocnicích je omezený podle toho, jak velký podíl lékařů tam odmítl od prosince sloužit přesčasovou práci. Většinou se odkládala plánovaná vyšetření a operace, snížila i se i kapacita operačních sálů nebo lůžek. Podle údajů České lékařské komory (ČLK), které ale některé nemocnice zpochybnily, to bylo například v Praze ve Fakultní nemocnici Motol 55 procent lékařů nastupujících do služeb, ve Fakultní Thomayerově nemocnici 63 procent, ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady 64 procent a na Bulovce 75 procent.

Lékaři z Bulovky podle mluvčí Evy Libigerové zatím výpovědi z přesčasů nestahují. Mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice Marie Heřmánková uvedla, že to očekávají až od pondělí. Příliš brzo je i podle mluvčího Fakultní Thomayerovy nemocnice Petra Sulka. „Nicméně například naše interní klinika již začala opět fungovat v běžném provozu a další pracoviště se postupně připravují na přechod do standardního režimu,“ napsal ČTK.

Městská nemocnice Ostrava (MNO) aktuálně registruje 20 stažených výpovědí z přesčasové práce. Původně přesčasy odmítlo 136 lékařů z 252. „Po podpisu dohody mezi ministerstvem zdravotnictví a mladými lékaři předpokládáme, že v příštím týdnu dojde ke stažení zbývajících výpovědí a návratu k běžnému provozu,“ řekla ČTK náměstkyně pro řízení lidských zdrojů a správu Kateřina Kyselá. Od začátku prosince má nemocnice omezenou plánovanou péči a v provozu nejsou specializované ambulance všech oborů, jež disponují lůžkovým fondem, operačními sály a jednotkami intenzivní péče. „Dokud nebudou staženy výpovědi z přesčasové práce u většiny lékařů, plnohodnotný provoz nemocnice nejsme schopni zahájit,“ dodala.

Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně předpokládá, že lékaři stáhnou výpovědi v příštím týdnu a nemocnice se vrátí do obvyklého prosincového režimu. V nemocnici podalo výpovědi z přesčasů z 300 lékařů 50, zejména z traumatologického oddělení a ARO. Výpovědi zatím nestáhli lékaři ve Vsetínské nemocnici, kde výpovědi z přesčasů podalo 24 lékařů z devíti desítek.

Někteří lékaři pracující u společnosti Krajská zdravotní, která v Ústeckém kraji sdružuje sedm nemocnic, už stáhli své výpovědi z přesčasů. Další pracují přesčas i přes výpověď. ČTK to dnes řekl generální ředitel společnosti Petr Malý. Většina lékařů, kteří zapojení ke stávce avizovali, podle něj přesčasy neplní. Postihlo to nemocnice v Mostě, Chomutově a Litoměřicích.

Jihočeské nemocnice sdružuje holding, jehož jediným akcionářem je rada kraje. Podle hejtmana Martina Kuby (ODS) byla situace v nemocnicích celý týden klidná a pacienti ani návštěvníci žádnou změnu nezaregistrovali. „Nyní se vše vrací ke standardnímu režimu, to znamená, že do harmonogramu operací se vrátí i zákroky, které bylo možné odkládat,“ řekl Kuba.

V nemocnicích Pardubického kraje se zatím omezení zdravotní péče nemění. Podle mluvčí společnosti Nemocnice Pardubického kraje Kateřiny Semrádové se provoz plánuje několik týdnů dopředu. „Prosinec jako takový bývá z pohledu plánované péče silný ve své první polovině. Za normálních okolností bychom tak hovořili o jejím utlumení v příštím týdnu, protože ve druhé polovině měsíce je s ohledem na vánoční svátky zajištěna primárně péče neodkladná,“ uvedla Semrádová. Nemocnice se tak v tuto chvíli soustřeďuje na nastavení provozu od příštího roku. V té době by měla začít platit další legislativní opatření. V některých oborech, zejména v malých nemocnicích, mohou kvůli personálním kapacitám prosincová omezení přetrvávat.

Pro jihlavskou nemocnici podpis dohody znamená návrat k běžnému fungování, zdravotníci budou znovu sloužit přesčasy, řekla její mluvčí Monika Zachrlová. Někteří z lékařů už podle ní své výpovědi prosincové přesčasové práce odvolali. „Režim v prosinci ale ještě nebude takový jaký byl před tím (přeorganizováním služeb kvůli zrušeným přesčasům), to nastane až od ledna,“ doplnila mluvčí. Přesčasovou práci vypovědělo v nemocnici 150 lékařů, tedy asi polovina. Zrušené byly některé plánované operace a omezeně funguje část odborných ambulancí.

Uzavření dohody uvítalo vedení příbramské nemocnice. Čekají ho ještě jednání s odborovým svazem nemocnice a zástupci Sekce Mladých lékařů České lékařské komory, poté by měla být situace jasnější. Výpovědi z přesčasové práce dalo v nemocnici 64 lékařů ze 165, kteří se podílejí na službě. Podle dostupných informací je zatím zřejmě nikdo nestáhl a služby zůstávají rozepsané tak, jak jsou.

Zástupci zdravotníků podepsali s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) a VZP dohodu, která má ukončit odmítání přesčasové práce ze strany tisíců nemocničních lékařů. Z peněz, které dostanou nemocnice příští rok z veřejného zdravotního pojištění, půjde 9,8 miliardy korun na růst odměňování jejich zaměstnanců. Premiér Petr Fiala (ODS) očekává, že dohodu naplní i odbory a Česká lékařská komora. Viceprezident komory a lídr protestu Jan Přáda po podpisu lékaře vyzval, aby výpovědi z přesčasové práce stáhli.

Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů (LOK-SLČ) ve čtvrtek uvedl, že je to individuální rozhodnutí každého. „Zejména v situaci, kdy jsou informace, že ředitelé některých nemocnic hodlají po ukončení protestu opět zavádět nelegální formy zajištění provozu, je možné, že některá pracoviště v protestu vytrvají,“ uvedl. Jeho předseda Martin Engel ve čtvrtek České televizi řekl, že odbory fakultních nemocnic v Brně a Hradci Králové s dohodou nesouhlasí. V případě FN Brno to ale ministr Válek na dnešní tiskové konferenci dementoval.

Vedení Fakultní nemocnice Hradec Králové bude jednat se zástupci odborových organizací dnes, řekl ČTK bez dalších podrobností mluvčí nemocnice Jan Špelda. Zda nespokojení lékaři hradecké fakultní nemocnice už začali stahovat výpovědi z přesčasové práce, neuvedl. Návrat k normálu nemocnice do konce roku vzhledem k organizaci práce, která je plánována na několik týdnů dopředu, neočekává.

red abz van rot

Doporučené články

Lékař: Neošetřený zánět dásní zvyšuje riziko srdečního infarktu

  • 7 prosince, 20233 ledna, 2024
  • by budskap

„Zánět, způsobený například zvýšenou hladinou cukru, kouřením, vysokým cholesterolem, obezitou atp., se nijak neprojevuje, necítíme ho. Vede ale mimo jiné ke vzniku aterosklerózy, a ta zase například k infarktu a dalším srdečním chorobám,“ popsal Vrablík. Méně typickým původcem zánětu je podle něj neléčená paradontóza a zkažené zuby. „Péče o zuby je tak součástí prevence nemocí srdce a cév,“ dodal.

Nemoci srdce a cév jsou dlouhodobě v ČR nejčastější příčinou úmrtí. Jako základní prevenci vidí lékaři obecně zdravý životní styl, tedy vyváženou stravu a dostatek pohybu. Není přitom nutné systematické cvičení, stav může zlepšit i chůze.

„Studie jasně prokázaly, že každému desátému předčasnému úmrtí lze předejít už 11 minutami rychlé chůze denně. Čím více kroků uděláme, tím více se snižuje nejen riziko výskytu kardiovaskulárních nemocí, ale také řady druhů rakoviny,“ uvedl předseda odborné společnosti a přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze Aleš Linhart. Doporučení je podle něj minimálně 6000 kroků denně, ideální je 150 minut pohybu týdně.

S nějakou nemocí srdce či cév se léčí 2,9 milionu lidí. Častá jsou ta, při nichž srdce nefunguje dostatečně. Při ischemické chorobě srdeční, kterou má asi 470.000 lidí, neproudí do srdce dost kyslíku v důsledku zúžení věnčitých tepen kolem srdce. V nich se usazují tukové látky, což může vést i k infarktu. S ním je ročně hospitalizováno kolem 14.000 lidí, další se ale do nemocnic nedostanou včas. Později se u nich může projevit srdeční selhání, kdy srdce nedokáže pracovat dostatečně, aby zásobovalo krví celé tělo. Vzniknout může také třeba neléčeným vysokým krevním tlakem. Vysoký krevní tlak má podle odhadů více než třetina lidí starších 25 let.

Infarkt přežije téměř 95 procent pacientů, kteří se s ním dostanou včas do nemocnice. Jejich srdce ale zůstává poškozené. Jde tak o jednu z příčin častějšího výskytu srdečního selhání v pozdějším věku. „Zatímco před čtyřmi lety tady žilo 360 000 pacientů se srdečním selháním, v roce 2040 jich může být až 900 000. A to nepočítáme další nemoci spojené se srdcem a oběhem. Loni lékaři ošetřili pro některou z mnoha kardiologických diagnóz přibližně tři miliony lidí,“ dodal Linhart.

Tisková zpráva

Novinky v medicíně: unikátní léčba srdce, nové lasery i…

  • 7 prosince, 2023
  • by budskap

PRAHA, 6. PROSINCE 2023 – Podle indexu zdravotní péče respektované instituce Euro Health Consumer Powerhouse se Česká republika v letošním roce umístila na 14. příčce. Ze sousedních zemí má lepší zdravotní péči jen Německo. K dlouhodobé kvalitě zdejší zdravotní péče přispívají také inovativní metody, které čeští lékaři často poskytují jako jedni z mála v Evropě.

OČNÍ CHIRURGIE ZASE O KROK DÁL

Oční chirurgie patří vůbec k nejrychleji se rozvíjejícím medicínským oborům, ta česká platí za světovou špičku. Řada zákroků se právě v tuzemsku provedla vůbec poprvé na světě. Čeští lékaři očekávají, že i rok 2024 přinese řadu novinek. „Nejnovější inovací oční chirurgie je úprava dioptrií umělé nitrooční čočky uvnitř lidského oka. Laserem je možné umělé čočce v oku změnit dioptrie nebo dokonce jednoohniskovou umělou čočku v oku změnit na takzvané multifokální, aby člověk nepotřeboval žádné brýle ani do dálky, ani na čtení. První takovéto operace na světě proběhly v České republice na naší klinice. Česká oftalmologická pracoviště pracují s nejmodernějšími lasery, které byly teprve nedávno vyvinuty a schváleny do klinické praxe. Česko tak patří mezi první země světa, kde těmito lasery začali být léčeni pacienti. Mezi ně patří například VisuMax 800 od firmy Zeiss a Atos od společnosti Schwind. Laser VisuMax 800 by měl být v roce 2024 navíc schválen pro použití pro operace hyperopie neboli dalekozrakosti metodou Relex Smile. Těchto zákroků bylo na naší klinice provedeno v rámci klinické studie nejvíce na světě,“ řekl Pavel Stodůlka, světově uznávaný oční chirurg a přednosta sítě očních klinik Gemini.

Rozvoj zdravotnictví ale brzdí složitá legislativa. „Aktuálním tématem oční medicíny je rovněž léčba presbyopie neboli vetchozrakosti, která je lidově nazývána také „nemoc dlouhých rukou”, protože pacienti musí čtený text dávat co nejdále od očí. První operace vetchozrakosti na světě metodou Relex Smile byla v letošním roce provedena na naší klinice. Na její uvedení do praxe si však budeme muset počkat asi pět let. Schvalování nových lékařských zákroků je totiž díky nové evropské legislativě tak dlouhé, komplikované a drahé, že výrazně zpožďuje zavádění nových operací do praxe,“ vysvětlil Pavel Stodůlka.

NADĚJE PRO KARDIAKY

Česko patří také mezi inovátory v oblasti kardiologie a čeští pacienti se příští rok dočkají unikátní terapie. Ischemická choroba srdeční, globálně nejčastější příčina úmrtí, naléhavě potřebuje revoluční léčbu. Tu vidí odborníci v Cardiac Shock Wave Therapy (CSWT), která může zmírnit symptomy závažné nemoci a zlepšit kvalitu života pacientů. Technologie kardio fokusované rázové vlny pro tuto terapii existuje v Evropě zatím jen v pár kusech. V Česku je prozatím jediný přístroj. „První a jediný přístroj v Česku máme na naší klinice. Jde o podstatně silnější a větší přístroj než dosud známé radiální a fokusované rázové vlny využívané k rehabilitaci a urychlení hojení. CSWT je neinvazivní, bezpečná a bezbolestná terapie využívající technologii nízkoenergetické kardio fokusované rázové vlny, která dokáže stimulovat růst a tvorbu nových cév ve špatně zásobeném srdečním svalu. Tím ve svém důsledku může zabránit vzniku infarktu,“ představil novinku ředitel FYZIOkliniky Zdeněk Bílek.

V Německu, Švýcarsku nebo Japonsku je CSWT už zavedenou metodou v boji proti ischemické chorobě srdeční. Čeští pacienti budou mít tuto možnost léčby k dispozici poprvé od nového roku. „Terapie je vhodná pro pacienty s diagnostikovanou ischemickou chorobou srdeční, zejména ty s přítomností anginy pectoris a sníženým průtokem krve koronárními arteriemi. Je účinná po operaci bypassu, urychluje hojení operovaných cév a je vhodná i pro pacienty s prvním stupněm anginy pectoris, kteří chtějí předejít infarktu myokardu. Aplikace rázové vlny je cílená přesně na ischemické oblasti srdce, kde podporuje tvorbu nových kapilár, zlepšujících cirkulaci a metabolismus. Po tříměsíční terapii, která zahrnuje tři léčebné cykly po čtyřech týdnech (první týden proběhnou tři aplikace a následují tři týdny ‚odpočinku‘), dochází k trvalé obnově cévního systému. Přístroj pro terapii CSWT uvedeme do praxe od roku 2024, už nyní máme desítky zájemců o kardio ošetření,“ popsal Zdeněk Bílek.

TRENDY V PLASTICKÉ CHIRURGII

V zahraniční konkurenci si obstojně vede i česká estetická medicína. V Československu coby první zemi na světě byla plastická chirurgie v roce 1939 uznána jako samostatný medicínský obor. Československá plastická chirurgie se tak dostala na špičkovou úroveň o generaci dříve než ve většině rozvinutých zemí. A svůj vysoký standard drží dodnes i díky inovativním zákrokům. Mezi trendy pro rok 2024 bude mimo jiné i zvětšování pozadí. „Kulaté, pevné pozadí se stává symbolem přitažlivosti dnešní doby a tento trend se dostává i do Česka. Tvar a velikost hýždí lze do jisté míry tvarovat usilovným cvičením. Důležitým faktorem je však i genetická dispozice, kterou ovlivnit nelze. Stejně jako je tomu u prsou, k augmentaci hýždí slouží silikonové implantáty. Ty se od sebe liší velikostí i tvarem tak, aby výsledný efekt odpovídal přání klienta. Na klinice nabízíme novou, efektivnější techniku. Jejím primárním benefitem je umístění implantátu kompletně pod sval ze dvou krátkých řezů. To zajistí, že ani při aktivním stylu života nehrozí deformace tvaru, vysunutí implantátu výše nebo naopak jeho pokles,“ popsal Petros Christodoulou, plastický chirurg kliniky Medicom Clinic, největšího soukromého pracoviště plastické a estetické medicíny v České republice.

Aktuálně

Karlovarský kraj dokončuje studii na stavbu základny letecké záchranné…

  • 6 prosince, 2023
  • by budskap

Nyní podle něj pokračují přípravy. „Jednak spuštění zkušebního provozu, který pan ministr (Vlastimil) Válek avizoval od poloviny příštího roku, kde se využije stávající infrastruktura karlovarského letiště a potřebné zázemí. Zároveň připravujeme vyhledávací studii a pak další stupně projektové a předprojektové přípravy na plnohodnotné stanoviště záchranky,“ řekl Kulhánek.

Studie na stavbu základny by měla být hotová do několika měsíců. Dokumentace mimo jiné ukáže, které místo na karlovarském letišti bude pro stavbu vhodné. Součástí nového stanoviště bude i pozemní výjezdová základna, která musí být napojena na ostatní komunikace. Na letišti se do budoucna počítá i s prodloužením a rozšířením vzletové dráhy.

Se stavbou nového stanoviště pro leteckou službu se podle hejtmana počítá v roce 2026, nejpozději v roce 2027. Přesné náklady ukáže až hotový projekt. Odhady jsou nyní 80 až 100 milionů korun.

Zkušební provoz letecké služby v kraji by měla od poloviny příštího roku zajišťovat armáda. Létat bude jeden vrtulník, a to pouze přes den. Provoz by měl financovat stát. Hejtman uvedl, že by mělo jít pro Karlovarský kraj o 60 milionů korun ročně. Personál by měla poskytnout karlovarská krajská záchranná služba.

O zřízení letecké záchranné služby usiluje vedení kraje dlouhodobě. Vrtulníky záchranářů do kraje nyní létají ze sousedního Ústeckého a Plzeňského kraje. Podle hejtmana se ale nedostanou až ke dvěma třetinám území třistatisícového kraje do zákonem stanoveného času 20 minut. Znamená to nejvyšší podíl obyvatel bez rychlého dosahu vrtulníkem ze všech krajů.

Stránkování příspěvků

1 … 51 52 53 54 55 … 84

Kalendář akcí

Leden

Únor 2026

Březen
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE
23
24
25
26
27
28
1
Událost pro Únor

28

Žádné události
2
3
4
5
6
7
8
Událost pro Březen

1

Žádné události
Událost pro Březen

2

Žádné události
Událost pro Březen

3

Žádné události
Událost pro Březen

4

Žádné události
Událost pro Březen

5

Žádné události
Událost pro Březen

6

Žádné události
Událost pro Březen

7

Žádné události
9
10
11
12
13
14
15
Událost pro Březen

8

Žádné události
Událost pro Březen

9

Žádné události
Událost pro Březen

10

Žádné události
Událost pro Březen

11

Žádné události
Událost pro Březen

12

Žádné události
Událost pro Březen

13

Žádné události
Událost pro Březen

14

Žádné události
16
17
18
19
20
21
22
Událost pro Březen

15

Žádné události
Událost pro Březen

16

Žádné události
Událost pro Březen

17

Žádné události
Událost pro Březen

18

Žádné události
Událost pro Březen

19

Žádné události
Událost pro Březen

20

Žádné události
Událost pro Březen

21

Žádné události
23
24
25
26
27
28
29
Událost pro Březen

22

Žádné události
Událost pro Březen

23

Žádné události
Událost pro Březen

24

Žádné události
Událost pro Březen

25

Žádné události
Událost pro Březen

26

Žádné události
Událost pro Březen

27

Žádné události
Událost pro Březen

28

Žádné události
30
31
1
2
3
4
5
Událost pro Březen

29

Žádné události
Událost pro Březen

30

Žádné události

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS