Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Tisková zpráva

Lékaři vytáhli do boje s obezitou – pomůže Národní program…

  • 27 listopadu, 20231 prosince, 2023
  • by budskap

Praha, 27. 11. 2023 – Nutriční terapeut v ordinaci praktického lékaře, specializovaná centra pro obézní děti nebo hrazené léčivé přípravky usnadňující hubnutí – to jsou některé návrhy lékařů, které by v budoucnu měly pomoci bojovat s dětskou otylostí. Staly se tak součástí nově připravovaného Národního programu pro prevenci a léčbu obezity. Poslední data totiž ukazují, že s nadbytečnými kily se potýká 22 % dětí. Lépe na tom nejsou ani dospělí. Podle údajů Českého statistického úřadu má normální hmotnost v ČR jen 30 % dospělých mužů a 43 % žen.

 

Nadváha a obezita nyní stojí český zdravotní systém přibližně 30 miliard korun za rok. Celkové dopady na ekonomiku vycházejí na dalších 100 miliard korun ročně. V případě, že se v péči o tyto pacienty nic nezmění, tato částka se v roce 2060 vyšplhá na téměř 700 miliard korun za rok. „Součástí celkové sumy jsou výdaje spojené s přímou zdravotní péčí o tyto pacienty, ale také nepřímé náklady, způsobené předčasným úmrtím, invaliditou a ztrátou pracovní produktivity,“ doplňuje farmakoekonom MUDr. Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku iHETA. Pokud by se podle něj podařilo u 10 % obézních pacientů snížit celkovou hmotnost o 10 %, zdravotní pojišťovny by za 10 let uspořily téměř 4 miliardy korun jen v přímých zdravotních nákladech.

„Počet dětí a adolescentů s nadváhou nebo obezitou stoupá dlouhodobě. Covidová pandemie však tento trend ještě prohloubila. Národní program pro prevenci a léčbu obezity proto obsahuje jak preventivní, tak i léčebnou složku. Bude třeba vytipovat a edukovat rizikové osoby a navrhnout jejich terapii na úrovní primární péče. Součástí by měla být také spolupráce se specializovanými multioborovými centry pro léčbu obezity,“ vysvětluje doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. Podle údajů ČSÚ se průměrný body mass index v ČR (BMI) za posledních 5 let zvýšil z 25,2 na 26,2. Hranicí pro normální váhu je přitom hodnota 25. Lidé s vyšší tělesnou hmotností se často potýkají s nemocemi srdce a cév, problémy s dýcháním, cukrovkou 2. typu, bolestmi kloubů, za které může větší zatížení pohybového aparátu nebo také neplodností. „V tuto chvíli mají rodiče obézních pacientů poměrně omezené možnosti, jak tento problém u svých potomků řešit. V České republice zatím není žádné specializované multioborové centrum, které by se dětským pacientům s vysokým stupněm obezity věnovalo. Zůstávají proto v péči dětského praktického lékaře. Tyto děti však potřebují také péči psychologa, nutričního poradce nebo fyzioterapeuta,“ popisuje prof. MUDr. Martin Haluzík., DrSc, předseda České obezitologické společnosti ČLS JEP. Cílem programu je proto vytvořit síť center, která se budou starat o dětské obézní pacienty komplexně a budou úzce spolupracovat s praktickými lékaři. Další bod programu usiluje o získání úhrady na antiobezitika – léčivé přípravky, které pomáhají hubnout. Mohou je užívat děti, které dosáhly hranice 12 let. Pojišťovna je však nehradí. Léčba se tak dostane jen těm, kteří si ji mohou dovolit.

„Boj s obezitou v ČR dlouhodobě komplikuje fakt, že mnoho lidí na ni pohlíží jako na něco, za co si pacient může sám a měl by si tedy i sám pomoci. Pacienti ani lékaři ji často nevnímají jako prioritu, kterou je nutné řešit. Je třeba to změnit a začít obezitu brát jako nemoc,“ dodává prof. Haluzík.

Zpravodaj

Umělá inteligence by mohla předpovědět infarkt až deset let…

  • 23 listopadu, 20231 prosince, 2023
  • by budskap

Výzkumníci analyzovali údaje více než 40.000 pacientů z osmi britských nemocnic, kteří podstoupili pravidelné CT vyšetření srdce. V průměru zdravotníci těmto pacientům poskytovali následnou péči po dobu 2,7 roku. Nástroj AI pak odborníci otestovali v průběhu osmi let na dalších 3393 lidech a zjistili, že dokáže přesně předpovědět riziko infarktu. U 744 pacientů byla riziková skóre předložena lékařům, kteří 45 procentům z nich změnili léčebný plán.

“Zjistili jsme, že někteří pacienti, kteří se dostaví do nemocnice s bolestí na hrudi – a kteří jsou často uklidněni a posláni zpět domů – jsou vystaveni vysokému riziku, že v příštích deseti letech prodělají infarkt, a to i v případě, že nemají žádné známky onemocnění srdečních tepen,” citoval list The Guardian Charalambose Antoniadese, šéfa Britské nadace pro srdeční onemocnění (BHF), která studii financovala.

“Prokázali jsme, že pokud mají lékaři přesný obraz o riziku, může to změnit a potenciálně zlepšit průběh léčby mnoha pacientů se srdečními obtížemi,” uvedl Antoniades. “Doufáme, že tento nástroj umělé inteligence brzy zavedeme napříč (britským zdravotním systémem) NHS,” dodal.

Tisková zpráva

Když chybí železo, srdce trpí – v Česku by minerál…

  • 22 listopadu, 202322 listopadu, 2023
  • by budskap

Praha, 20. 11. 2023 – Více než sto tisícům Čechů, kteří se léčí se srdečním selháním, by pomohlo doplnění zásobního železa. Nedostatkem tohoto minerálu totiž dle kardiologů trpí až polovina lidí, kteří se u nich se srdcem léčí. Když lékaři železo doplní, zvýší se kvalita života pacientů a ti nemusí tak často do nemocnice – to dokazují i nejnovější odborné studie. Kardiologové apelují na samotné pacienty, aby si nechali udělat vyšetření krve, které ukáže, jak na tom se zásobami jsou. Typickým projevem nedostatku železa je velká únava, nevýkonnost, dušnost, celková slabost či bušení srdce. Specialisté na srdce to připomínají v rámci Dne nedostatku železa, který připadá na 26. listopadu.

 

„Zásobní železo si lidé potravinovými doplňky nebo zvýšeným přísunem hořké čokolády či steaků nedoplní. Zkrátka se nevstřebá. Přitom jeho nedostatek nacházíme téměř u 70 % těch, které k nám přiveze sanitka pro akutní srdeční selhání. Zásobní železo lze velmi efektivně doplnit nitrožilně, a to buď přímo v nemocnici nebo v kardiologických ambulancích. Lidem se srdečním selháním pak zásadně stoupne kvalita života, mají více energie,  méně se zadýchávají, zkrátka se jim žije lépe,“ říká prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., předseda České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti. Každému člověku kolují v organismu 3 až 4 gramy železa, z toho 2,5 gramu je v krevním barvivu – hemoglobinu, který zajišťuje transport kyslíku v těle. „Další, přibližně jeden gram je železo zásobní a to je uloženo v  buňkách jater a svalů. Toto železo je zapotřebí pro fungování mitochondrií – součástí buněk, které v těle slouží k tvorbě energie. Nedostatek zásobního železa umí potrápit zdravého jedince, natožpak pacienta s oslabeným srdcem. Pro něj je deficit železa velmi nebezpečný – srdeční sval nemá dostatek energie správně fungovat a při jakémkoliv zatížení se jeho selhávání zrychluje,“ vysvětluje kardiolog. Upozorňuje na to, že deficit minerálu nemusí souviset s tzv. anemií neboli chudokrevností. „I ti, co mají normální krevní obraz a hodnoty hemoglobinu, mohou trpět deficitem železa,“ doplňuje prof. Krejčí.

Připomíná také, že pokud nemá kardiolog v ambulanci možnost zavést svému pacientovi „kapačku“, může se obrátit na nejbliží kardiocentrum, kde by mu měli pomoci. „Vysoce koncentrované nitrožilní železo nabízíme také u nás, a to nejen pro naše pacienty. Pokud ambulantní specialisté nemají pro tuto léčbu prostor, mohou se na nás obrátit a my aplikaci jejich pacientovi zabezpečíme. Celá procedura trvá přibližně 20 minut a je bezpečná,“ dodává prof. Krejčí, který je přednostou I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Srdečním selháním v Česku může podle posledních dat trpět až 370 000 lidí. Pokud se naplní pesimistický scénář českých kardiologů, v roce 2040 bude žít v tuzemsku až 900 000 osob se selháním srdce. U lidí starších 65 let je tato diagnóza už nyní nejčastější příčinou hospitalizace a právě u nich kardiologové nalézají deficit zásobního železa vůbec nejčastěji.

Doplnění zásob vysoce koncentrovaným železem hradí pacientům se srdečním selháním při splnění určitých podmínek všechny zdravotní pojišťovny.

Tisková zpráva

Srdce ji „zlobilo“ už v 18 letech, pomohli kardiologové od…

  • 22 listopadu, 20231 prosince, 2023
  • by budskap

Lucie (30) z Ostravy měla problémy se srdcem už v 18 letech, kdy ji začaly trápit poruchy srdečního rytmu, tzv. arytmie. Podstoupila proto dva zákroky, které ji obtíží na čas zbavily – až do jejích 25 let, kdy poprvé otěhotněla. „Tehdy se arytmie vrátily. Podle lékaře ale nebyly vážné, nasadil mi léky a celé těhotenství i porod proběhly bez problémů,“ vzpomíná Lucie. Po porodu léky vysadila a nic nenasvědčovalo tomu, že by měla mít dlouhodobé problémy. Když ale po čtyřech letech otěhotněla podruhé, obtíže se vrátily a tentokrát výrazněji. „Začala jsem znovu brát léky, ale v pátém měsíci těhotenství se můj stav výrazně zhoršil. Zadýchávala jsem se a byla jsem hodně unavená. Když mě ale lékař ubezpečil, že to souvisí s těhotenstvím a jakmile porodím, vše bude zase dobré, řekla jsem si, že to budu muset do porodu vydržet,“ popisuje Lucie. Potíže se ale stupňovaly. Měla problém vyjít schody do druhého patra a ke konci těhotenství už nebyla kvůli dušnosti schopná spát vleže. „Bylo to hrozné. Po několika schodech jsem se cítila, jako bych vyšlapala do nejvyššího patra mrakodrapu, a když jsem si lehla, nemohla jsem popadnout dech, takže jsem spala vsedě. Téměř jsem se nevyspala, což ještě prohlubovalo únavu,“ vysvětluje Lucie. Po porodu se ale cítila pořád stejně špatně, a vyžádala si proto konzultaci u kardiologa. Ten ji vyšetřil a zjistil, že má městnavé srdeční selhání a její srdce pracuje pouze na 15 %. „Nikdo v té chvíli nechápal, jak jsem mohla zvládnout porod. Okamžitě mě odvezli na jednotku intenzivní péče a nasadili léky,“ popisuje Lucie a pokračuje: „Byl to šok. Nebylo mi ještě ani třicet a selhávalo mi srdce. Navíc jsem nemohla být s dcerkou a skoro jsem ji neviděla, přivezli mi ji jen jednou za den. Bylo to pro mě psychicky velmi náročné.“ Po propuštění z nemocnice začala Lucie docházet do kardiologické ambulance v Ostravě, kde jí doporučili vyšetření ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně ve specializované ambulanci srdečního selhání. Zejména kvůli tomu, že se zde starají i o pacienty, kteří potřebují transplantaci srdce. Je totiž možné, že se to v budoucnu bude týkat i Lucie. „V Brně jsem ležela čtyři dny a provedli mi zde různá vyšetření, včetně testu na množství zásobního železa,“ popisuje Lucie. Lékaři z testu zjistili, že má hladinu nízkou, takže jí dali infuzi, aby jí zásobní železo doplnili. „Do té doby jsem znala železo jen v tabletkách. Infuze mě překvapila a nečekala jsem, že po ní pocítím nějakou výraznou změnu, šlo přece ‚jenom‘ o železo,“ popisuje Lucie a doplňuje: „Hned druhý den jsem se ale cítila úplně jinak. Vůbec jsem nebyla unavená, bylo to jako bych vypila několik energetických nápojů. Povzbudilo mě to i psychicky, najednou jsem měla pocit, že to půjde.“ Kromě toho kardiologové od sv. Anny zkombinovali Lucii léky na srdeční selhání tak, aby dosáhli pro ni ideální varianty.

Lucie je teď na mateřské dovolené a čas tráví hlavně se synem a dcerou. Velkou oporu má v příteli a také v rodičích a tchyni, kteří jí s péčí o děti pomáhají. Kvůli nemoci je v invalidním důchodu 1. stupně, ale doufá, že po mateřské bude moci pracovat alespoň na částečný úvazek. „Ráda bych se vrátila k práci v obchodě, kde jsem v kontaktu s lidmi, což mě baví, ale uvidím, jak to půjde. Teď na to zatím moc nemyslím, jsem hlavně ráda, že se cítím dobře, za což jsem vděčná a moc děkuji všem lékařům, kteří se na mé léčbě podíleli a podílejí, a doufám, že to tak dlouho vydrží,“ uzavírá optimisticky Lucie. Od poslední infuze se jí hladina zásobního železa stále drží na dobré úrovni.

Komentář lékaře:

„Farmakologická léčba srdečního selhání se opírá o celou řadu preparátů, které mohou významně zlepšit stav nemocných. V některých případech – a nejsou to zdaleka ojedinělé situace – může být nitrožilní podání železa „třešničkou na dortu“, která stav nemocného posune k lepšímu, tak jako tomu bylo v tomto případě“ říká prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., přednosta I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Doporučené články

V roce 2050 bude v ČR žít téměř půl milionu…

  • 21 listopadu, 20231 prosince, 2023
  • by budskap

Příčinou nárůstu je podle lékařů zejména stárnutí populace, nejčastějších chorob přibylo od roku 1990 o téměř 150 procent. U Parkinsonovy nemoci ale dynamika růstu nevysvětluje vliv věku zcela. “Její výskyt narůstá o více než 20 procent rychleji, než bychom očekávali. Příčinou je zejména negativní vliv toxických látek v životním prostředí, na který jsou zvláště citlivé buňky mozku produkující dopamin,” uvedl přednosta Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN Robert Jech.

Řada degenerativních nemocí mozku se podle odborníků projevuje poruchou řeči, takzvanou afázií. “Pokud vznikne náhle, například během několika minut, může jít o příznak mrtvice (…). Pacient se v takových situacích nedokáže vyjádřit. Buď nemluví vůbec, nebo opakuje stejná jednoduchá slova nebo slabiky, a sám je tím nepříjemně překvapen,” popsal Jech. V jiných případech si poruchy řeči nemusí být vědom nebo hovoří nesouvisle. Zásadní je ale podle Jecha zavolat zdravotnickou záchrannou službu.

U Parkinsonovy nemoci je řeč tichá a monotónní, u Alzheimerovy choroby má pacient problémy s obsahem řeči. “Stupeň a konkrétní oblast zasaženého mozku rozhodují o míře klinických příznaků, mezi které můžou patřit různé typy afázie, poruchy paměti a orientace v prostoru, změny v chování, třes, zpomalený pohyb nebo nejistá chůze,” vysvětlil lékař neurologické kliniky VFN Filip Růžička.

“Neurodegenerace vzniká obecně na podkladě hromadění abnormálních bílkovinných shluků v mozkové tkáni, s tím souvisí zánik mozkových buněk,” dodal Růžička. U každé z nemocí je tento shluk bílkovin podle něj specifický. Na tyto bílkoviny se podle něj soustředí i vědci, kteří se snaží vyvíjet léky na tyto choroby. V USA byl první lék schválený v roce 2021, v ČR jsou zatím dostupné jen starší typy, které cílí spíš na příznaky.

“Sice dokážeme na základě jednotlivých příznaků předpovědět, že v horizontu několika let dojde k rozvoji Parkinsonovy nemoci, avšak její vznik neumíme potlačit nebo oddálit,” doplnil Jech. Léčí se tak hlavně již vzniklé příznaky, kromě léků také například hlubokou mozkovou stimulací, při níž se do mozku zavádějí elektrody.

Příčiny vzniku lékaři přesně neznají, prevencí je ale podle nich zdravý životní styl a fyzický i duševní trénink. Spolu s dalšími nemocemi častěji se vyskytujícími ve vyšším věku budou i neurodegenerativní onemocnění vyvíjet stále větší tlak na financování léčby z veřejného zdravotního pojištění. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna uvedla, že loni vydala na léčbu asi 50.000 pacientů s Alzheimerovou nemocí kolem 1,74 miliardy korun, o pět let dříve bylo pacientů o 6000 méně a částka o 440 milionů nižší.

Děti a mateřství

Screening duševního zdraví matek absolvovalo 17.500 žen, u pětiny ukázal…

  • 21 listopadu, 2023
  • by budskap

V ČR dříve chyběl systém, který by zachycoval ženy s možnými psychickými potížemi v těhotenství a po porodu. Do projektu se zapojilo 22 porodnic a přes 20 gynekologických ambulancí. Odborníci také chystají publikaci dalších závěrů v odborných časopisech. Podle vedoucího Centra perinatálního duševního zdraví Antonína Šebely se do projektu zapojuje stále víc a víc ambulancí a porodnic, takže program péče bude dostupný stále většímu množství žen. “Připravujeme vzdělávací kurz pro porodní asistentky, ve kterém mohou prohloubit svou specializaci o péči o duševní zdraví těhotných a rodiček,” doplnil Šebela.

Pokračuje také osvětová kampaň. Upozorňuje mimo jiné na fakt, že pokud se potíže podaří včas podchytit, dají se velmi úspěšně řešit. I když není porodnice či gynekolog konkrétní ženy do projektu Perinatal.cz zapojen, může kdykoliv centrum kontaktovat. “Poskytování této služby je jednoduché, zdarma a vyžaduje jen informovat ženu a nabídnout jí možnost vyplnit krátký dotazník, a to např. na tabletu nebo pod internetovým odkazem. Ten automaticky vyhodnotí riziko rozvoje duševních obtíží a nabídne ženě možnost relevantní pomoci,” popsala výzkumnice Centra Kristýna Hrdličková.

Další výsledky projektu představí páteční tisková konference, která se bude konat v Praze. Zájemci se během ní například dozví, jaká je situace v péči o perinatální duševní zdraví v mezinárodním kontextu, jak tuto oblast reflektuje reforma psychiatrické péče v ČR nebo to, jak je provázáno duševní zdraví rodičů a dětí. Chybět nebudou ani právní aspekty či příběhy lidí, kteří se s duševními obtížemi v perinatálním období setkali.

 

České zdravotnictví

Blanenská nemocnice rozvíjí estetickou medicínu a chirurgii ruky

  • 20 listopadu, 2023
  • by budskap

“Medicína se dnes obecně hodně specializuje. Je to logické, když někdo dělá i náročnější úkony pravidelně, získá v tom rutinu. Stejné je to i s chirurgií ruky,” uvedl Holoubek. “Ruka je anatomicky poměrně bohatý aparát, jen zápěstí obsahuje deset kostí, 20 kloubních ploch a 26 vazů. K tomu spoustu cév a nervů. Není tolik lidí, kteří by se tomu věnovali, přitom když člověku chybí 20 procent pohybu kotníku, mnohdy své omezení nevnímá, ale když necítí prst nebo mu chybí kvalitní úchop, padají mu věci z ruky,” dodal.

Léčení poranění rukou je výrazně závislé na následné rehabilitaci. Po úrazech tvoří i polovinu výsledku. S tím je spojená spolupráce pacienta. “S ohledem na to je někdy třeba i řešení úrazu jiné. Náročnější operace vyžadují následnou péči půl roku i rok. Mám pacienta, který řekl, že potřebuje co nejdřív pracovat a raději bude bez prstu. I poranění šlachy budu řešit jinak u člověka, který hraje na housle nebo dělá těžkou manuální práci. Individualizovaný přístup je u specialistů nasnadě a záleží i na tom, jaké nároky na fungování daných částí těla pacienti mají,” míní.

V ambulanci týdně ošetří okolo 30 lidí. Obecně vnímá to, že třeba úžinových syndromů, jakou je syndrom karpálního kanálu, nebo artrotických postižení, přibývá. Vysvětluje si to stárnutím populace. “Zatímco před 20 lety se šedesátníci brali jako staří lidé, dnes jsou velice aktivní a mají vysoké nároky na své tělo. Požadavky na vyšší kvalitu života v pozdějším věku stoupají a myslím, že do budoucna to bude ještě citelnější,” poznamenal.

Holoubek se v Blansku částečně věnuje i kosmetickým a estetickým výkonům. Největší zájem je o plastiku očních víček a další drobné úpravy v oblasti obličeje. Jeho hlavním působištěm je ale několik let Fakultní nemocnice Brno, kde pracuje na klinice popálenin a plastické chirurgie. Tam se na rozdíl od Blanska může věnovat mikrochirurgii a provádět i rekonstrukce větších tkáňových celků. Jde třeba o náhradu konkrétní části těla po onkologických operacích, kdy musí lékaři část těla odebrat. Pokud to nejde vyřešit jiným způsobem, musí na těle najít tkáňovou jednotku, což může být kost, sval, kůže, vypreparovat ji a přenést do daného místa, kde ji našijí, napojí na všechny cévy, nervy a podobně. Takové operace trvají i celý den.

Tisková zpráva

Na selhání srdce upozorní rychlý test z krve – provádí…

  • 20 listopadu, 2023
  • by budskap

Praha, 14. 11. 2023 – Už z malého vzorku krve mohou lékaři zjistit, jestli za zdravotními potížemi jejich pacientů nečíhá srdeční selhání. Pokud totiž tento životně důležitý orgán není v pořádku, začne produkovat specifický hormon. Zvýšená přítomnost tohoto hormonu v krvi znamená, že člověk s velkou pravděpodobností trpí srdečním selháním. Test může nyní provést praktický lékař, internista a kardiolog, a to rovnou u sebe v ordinaci nebo s pomocí externí laboratoře. V Česku trpí selháním srdce statisíce lidí, desítky procent o tom neví.

 

„Testování markeru je jednoduché a praktické ve chvíli, kdy je třeba rychle potvrdit, nebo vyloučit, jestli za potíže pacienta nemůže právě srdeční selhání. Pokud je hodnota označující přítomnost hormonu zvaného mozkový natriuretický peptid (BNP) v krevní plazmě vysoká, pak je třeba poslat pacienta k nám-specialistům pro další vyšetření a případné nasazení léčby,“ vysvětluje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN v Praze.

K testování hormonu (peptidu NT-proBNP) přistupují praktičtí lékaři ve chvíli, kdy si pacient stěžuje na špatné dýchání, otoky nohou a je unavený. „Na srdeční selhání musíme myslet například u pacientů s cukrovkou, vysokým krevním tlakem nebo s chronickým onemocněním ledvin a také u obézních. Stanovení hladiny peptidu v krvi nám pomáhá při diferenciální diagnostice, kdy potřebujeme rychle určit, co našeho pacienta trápí. Řada praktických lékařů už má v ordinaci přístroj, s jehož pomocí lze NT-proBNP změřit hned na místě, u přístroje je ale nutné provádět pravidelně kontrolu kvality testování,“ upozorňuje praktická lékařka a členka výboru Společnosti všeobecného lékařství MUDr. Ludmila Bezdíčková. Připomíná, že pokud praktik posílá pacienta kvůli podezření na srdeční selhání ke kardiologovi, měl by do zprávy naměřené hodnoty NT-proBNP zaznamenat, aby z těchto výsledků mohl vycházet. Hodnotu hormonu v krvi může podle prof. Linharta zkreslit i obezita. „Rozhodně však platí, že vysoké hodnoty peptidu značí vysoké riziko srdečního selhání. Pacient by měl podstoupit další vyšetření srdce, například ultrazvuk, abychom přišli na přesnou příčinu jeho obtíží a podle toho mu nasadili správné léky. Jsme pro, aby se měření provádělo častěji než doposud, protože může přispět k odhalení srdečního selhání tam, kde se skrývá za jiné nemoci typu únavový syndrom nebo diabetes. Kromě nás – praktiků a internistů – bychom uvítali, aby jej mohli provádět i diabetologové právě kvůli tomu, že srdeční selhání cukrovku 2. typu často provází,“ doplňuje prof. Linhart.

Test z krve může lékařům naznačit, zda je člověk, který už se se srdečním selháním léčí, kompenzovaný, tedy jestli léčba zabírá, jak má. Pokud by to tak nebylo, hodnoty peptidu „skočí“ nahoru. „Takové pacienty umíme sledovat, a uvolnit tak specialistům ruce pro řešení komplikovaných případů. A také samotným pacientům usnadnit přístup ke zdravotní péči,“ dodává MUDr. Bezdíčková.

Měření peptidu z krve by se mělo dostat i do právě tvořeného Národního kardiovaskulárního plánu. „Pracujeme na tom, aby se test NT-pro BNP stal standardní součástí laboratorních odběrů prováděných při preventivní prohlídce všem pacientům od 55 let a rizikovým jedincům, zejména kuřákům s dýchacími problémy a obézním, už ve věku mladším,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů MUDr. Petr Šonka.

Vysoká hodnota natriuretického peptidu zároveň může poukazovat na plicní hypertenzi, chronickou bronchitidu, astma nebo na nemocné ledviny – proto je třeba příčinu řádně vyšetřit odborníkem.

Choroby srdce jsou nejčastější příčinou úmrtí v Česku, v případě srdečního selhání experti přesný počet pacientů neznají, nicméně výskyt odhadují na 3 % populace. Každoročně dalších asi 40 000 nemocných přibude. Přibližně 50 % pacientů se srdečním selháním do 5 let po diagnóze zemře. Selhání srdce je často spojeno i s jinými chorobami, jako jsou diabetes 2. typu a onemocnění ledvin. Kardiologové mají k dispozici řadu moderních léčebných postupů a léků, například tzv. glifloziny, které postup nemoci zpomalují a snižují riziko toho, že pacient bude muset pro zhoršení srdeční činnosti do nemocnice.

 

O srdečním selhání:

Srdeční selhání postihuje více než 60 milionů lidí na celém světě, v ČR je nejčastější příčinou hospitalizace. V příštích 25 letech lze dle odborníků očekávat 50% nárůst hospitalizací pro srdeční selhání. Obecně kardiologové odhadují, že do roku 2030 se bude v Česku léčit asi 450 000 nemocných s touto diagnózou. Mezi nejčastější příznaky srdečního selhání patří dušnost, otoky nohou a únava. Více informací najdete na www.srdcedycha.cz.

Zpravodaj

Ekonom: Pětina nákladů na léčbu v ČR jde na nemoci…

  • 16 listopadu, 2023
  • by budskap

“Bavíme se o vysokých nákladech lékařské péče, ale i o tom, že lidé chybí v práci nebo se jim snižuje kvalita života,” uvedl Aleš Rod z CETA. Je podle něj proto se zaměřit na ty nemoci, které generují největší náklady. Stárnutí populace bude situaci ještě zhoršovat, v nemoci podle něj žijí ženy 19 procent svého života a muži 23 procent života. Riziko vzniku nemocí srdce a cév zvyšuje kouření, obezita nebo vysoká hladina cholesterolu.

V současné době je podle předsedy České kardiologické společnosti Aleše Linharta podíl nemocí srdce a cév na všech úmrtích 41 procent. Navíc existuje poměrně těsná korelace mezi HDP a úmrtností na kardiovaskulární nemoci. “Polovina našich spoluobčanů v produktivním věku má nějaké chronické onemocnění,” dodal s tím, že pečovat o ně nemohou jenom kardiologové, kterých není dostatek. Podílet se podle něj musí i praktičtí lékaři nebo internisté.

Lékaři připravují nový dokument Národní kardiovaskulární plán na roky 2023 až 2033. Statisticky je totiž podle nich významnou část těchto úmrtí preventabilní. Cílem plánu je proto snížit v nadcházejících deseti letech tuto úmrtnost o pět procent.

“Limity ale máme například v dostupnosti úhrady některých léčiv pro časná stadia onemocnění, obrovské rezervy jsou ve vzdělanosti populace o rizicích, a to zejména mladých lidí,” popsal Linhart. Zodpovědný přístup pacientů k léčbě nejsou podle Linharta lékaři navíc schopni nijak kontrolovat. Někteří předepsané léky neužívají nebo nechtějí měnit svůj životní styl. Ovlivnit chování pacientů je potřeba i podle zdravotních pojišťoven. “Český pacient je podle mě připravený na to, že dostane lék a ty jeho potíže se tím vyřeší,” uvedla Alena Miková z Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Michal Vrablík z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze připomněl, že země jako Velká Británie nebo Finsko dokázaly výrazně snížit kardiovaskulární úmrtnost. “Neudělali to doktoři. Byla to práce společná, i politické reprezentace, výrobců potravin nebo edukátorů,” vysvětlil. “Při srovnání české populace s našimi evropskými sousedy vidíme, že nejsme příliš fyzicky aktivní, čtvrtina populace kouří, zato jsme šampiony ve spotřebě soli a alkoholu i kalorií na hlavu,” dodal.

Podle Miloše Táborského z I. interní kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci se odborníci snaží i za pomoci digitálních technologií usnadnit spolupráci s praktickými lékaři a narovnat cestu pacienta systémem. “Pacient by měl vědět, za kým má jít,” doplnila Kristýna Čilíková z České aliance pro kardiovaskulární onemocnění.

Děti a mateřství

Nemocniční lékaři vyzvali v dopise Válka k řešení dětských pohotovostí

  • 16 listopadu, 2023
  • by budskap

“Jsme velmi znepokojeni trendem posledních let, kdy služby postupně vykonává čím dále menší podíl praktických lékařů pro děti a dorost,” uvedli lékaři, kterých je pod dopisem podepsáno více než pět desítek. Vyjádření ministerstva zdravotnictví ČTK zjišťuje. Již v říjnu ale Válek odmítl postihy pro praktické lékaře, kteří nebudou pohotovosti sloužit, což bylo v návrhu úhradové vyhlášky pro příští rok.

Lékařská pohotovostní služba, v samostatné ordinaci nebo jako součást urgentního příjmu nemocnice, je podle signatářů dopisu ministrovi nutným předstupněm nemocniční péče, který oddělí většinu dětí, jejichž stav vyžaduje pouze rychlé ambulantní ošetření, od pacientů, které je třeba hospitalizovat. “Je velmi důležité, aby tuto práci vykonával kvalifikovaný a zkušený pediatr,” dodali podepsaní lékaři.

Sdružení podle Hülleové nemá data o tom, kolik dětských praktických lékařů se na lékařské pohotovostní službě podílí. “Jsme přesvědčeni, že pohotovostní služba je součástí neodkladné péče a má být poskytována ve zdravotnických zařízeních s bezprostřední dostupností služeb komplementu, lékárny a zejména lůžkového pracoviště pediatrie, tedy má být součástí urgentních příjmů nemocnic, které mají dostatečně personálně vybavené pediatrické oddělení s možností poskytování intenzivní péče,” sdělila ČTK.

Většina lékařů, která má atestaci v pediatrii, jsou podle podepsaných lékařů praktičtí lékaři pro děti a dorost v ordinacích. “Atestovaní lékaři v nemocnicích nastupují do ústavních pohotovostních služeb na svých lůžkových pracovištích. Vykonávají tak často nadměrný počet přesčasových hodin a nemohou k tomu navíc zajišťovat i lékařské pohotovostní služby namísto absentujících kolegů z řad praktických lékařů pro děti a dorost,” napsali v dopise.

Ministra v něm žádají, aby ve spolupráci s kraji a zdravotními pojišťovnami našel řešení, ve kterém bude podmiňovat výkon praxe dětského praktického lékaře právě sloužením na pohotovosti. “Počet služeb za rok, které bude muset každý z nich zajistit, bude velmi malý a nebude nijak narušovat chod jejich praxí,” doplnili nemocniční lékaři.

Podle Hülleové je ve stávající podobě samostatně sloužících pohotovostních ordinací dětských praktických lékařů dětská pohotovost zastaralá. “Nepřetržitá péče je logickou součástí urgentních příjmů nemocnic, které mají dětské lůžkové oddělení,” uvedla. Praktické by podle ní bylo, aby na urgentním příjmu pracoval v denní a večerní době kvalifikovaný lékař, v pozdních nočních hodinách podle ní může pohotovost poskytovat přímo nemocniční dětské oddělení.

Navigace pro příspěvky

1 … 48 49 50 51 52 … 80

Kalendář akcí

Květen

Červen 2025

Červenec
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
30
1
2
3
4
5
6
Červen

30

Žádné akce
Červenec

1

Žádné akce
Červenec

2

Žádné akce
Červenec

3

Žádné akce
Červenec

4

Žádné akce
Červenec

5

Žádné akce
7
8
9
10
11
12
13
Červenec

6

Žádné akce
Červenec

7

Žádné akce
Červenec

8

Žádné akce
Červenec

9

Žádné akce
Červenec

10

Žádné akce
Červenec

11

Žádné akce
Červenec

12

Žádné akce
14
15
16
17
18
19
20
Červenec

13

Žádné akce
Červenec

14

Žádné akce
Červenec

15

Žádné akce
Červenec

16

Žádné akce
Červenec

17

Žádné akce
Červenec

18

Žádné akce
Červenec

19

Žádné akce
21
22
23
24
25
26
27
Červenec

20

Žádné akce
Červenec

21

Žádné akce
Červenec

22

Žádné akce
Červenec

23

Žádné akce
Červenec

24

Žádné akce
Červenec

25

Žádné akce
Červenec

26

Žádné akce
28
29
30
31
1
2
3
Červenec

27

Žádné akce
Červenec

28

Žádné akce
Červenec

29

Žádné akce
Červenec

30

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS