Mozkové čipy existují již déle, mají pomoci ochrnutým se…

– Mozkový čip je elektronické zařízení osazené jemnými elektrodami, které pronikají do mozkové kůry a „čtou“ signály, které si předávají jednotlivé neurony mezi sebou. Signály pak předávají počítači k vyhodnocení. Díky této technologii může například ochrnutý pacient komunikovat s vnějším okolím pouze myšlenkami.

– Firmu Neuralink, zaměřenou na vývoj technologií k propojení lidských mozků s počítači, založil Musk společně se sedmi vědci a odborníky v roce 2016 se vstupní investicí 100 milionů dolarů. První veřejné zprávy o ní se objevily v březnu 2017. Neuralink si klade za cíl propojit lidský mozek s umělou inteligencí (AI), a to za pomoci zařízení, které se umístí do lidského mozku a umožní jeho přímou komunikaci s počítači.

– K založení této firmy Musk prohlásil, že „soupeření států o převahu v oblasti umělé inteligence bude nejpravděpodobnější příčinou třetí světové války“. Tato firma, jež sídlí v kalifornském Fremontu na předměstí San Franciska a má asi 300 zaměstnanců, získala nedávno podle informací agentury AFP od investorů dalších přibližně 323 milionů dolarů. Mozkový čip, známý také jako implantát rozhraní mozek-počítač (BCIs), vyvinula v roce 2022.

– Své produkty firma nejdříve testovala na zvířatech. Implantát Neuralinku o velikosti mince byl umístěn do mozku makaka, který dokázal hrát videohru Pong bez ovladače nebo klávesnice. A loni v květnu dostal Neuralink od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) souhlas k první klinické studii na lidech. Předtím v březnu ovšem FDA žádost zamítl s tím, že firma musí nejprve vyřešit některé otázky, které vyvolávají obavy, zejména v oblasti zdravotní bezpečnosti. Hlavním rizikem implantace mozkového čipu je podle odborníků infekce či negativní reakce imunitního systému člověka.

– Nynější schválená studie Neuralinku, která by měla trvat šest let, posoudí funkčnost aparátu a bude zkoumat také jeho bezpečnost. Neuralink tvrdí, že chce pomocí těchto implantátů umožnit ochrnutým pacientům znovu chodit, vrátit zrak slepým a dokonce léčit psychické nemoci, jako jsou deprese. Hovoří také o spojení mozku s umělou inteligencí. Musk si představuje, že postižení i zdraví lidé budou dostávat chirurgické implantáty v lokálních klinikách. Cílem zařízení je podle něj léčit řadu onemocnění, jako jsou obezita, autismus, deprese či schizofrenie, ale také umožnit prohlížení webových stránek a telepatii, napsala agentura Reuters.

– Během samotného zákroku umístí chirurgický robot čip do části mozku, která řídí pohyby člověka. Za jeho pomoci mají lidé s kvadruplegií dokázat ovládat klávesnici nebo počítačový kurzor svými myšlenkami, uvádí se na webu společnosti Neuralink. Čipy tak mají umožnit postiženým pacientům znovu se pohybovat a komunikovat. Počáteční výsledky jsou slibné, uvedl v pondělí Musk.

– Instalace čipu do lidského mozku není ničím novým, neurovědci na vývoji mozkových čipů pracují už od 70. let 20. století. V roce 2004 voperovali američtí vědci ze společnosti Cyberkinetics mladému Američanovi do mozku čip, s jehož pomocí ovládá e-mail a hraje počítačové hry. V roce 2019 představili výzkumníci z institutu Clinatec v Grenoblu implantát, který by po nasazení umožnil kvadruplegikovi pohybovat pažemi nebo se pohybovat. A loni v září oznámila podle AFP nizozemská společnost Onward, že testuje spojení mozkového implantátu s jiným, stimulujícím míchu, který by rovněž umožnil kvadruplegickému pacientovi pohyb.

– Americko-kanadský podnikatel jihoafrického původu Elon Musk je považován za technologického vizionáře. Podílel se na vzniku internetového platebního systému PayPal a z peněz za jeho prodej založil v roce 2002 úspěšnou společnost SpaceX pro vývoj kosmických raket. Musk, který je aktuálně nejbohatším člověkem světa, kromě toho změnil svými elektrickými vozy Tesla i svět automobilového průmyslu. Koncem října 2022 se stal šéfem společnosti Twitter, která provozovala stejnojmennou sociální síť. Za Muskova působení se mimo jiné uvolnila pravidla pro psaní příspěvků, podle kritiků se tak ale otevřela cesta k nenávistným projevům nebo šíření nepravdivých informací. Firma se kromě odchodu zaměstnanců potýká také s odchodem inzerentů a loni v létě se změnilo logo sociální sítě, kdy dosavadního modrého ptáčka vystřídalo bílé X na černé ploše a síť se přejmenovala na X.