Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Výzkumy a studie

Proti infekcím bojují i krvetvorné kmenové buňky, ukázal výzkum AV…

  • 11 prosince, 20233 ledna, 2024
  • by budskap

Akutní infekce, které nejsou rychle a účinně vyřešeny, mohou vést k závažnějším stavům, jako je sepse. Obvykle se sepsi předejde aktivací rychlé a akutní reakce na původce infekce, což je proces známý jako nouzová granulopoéza. Zodpovědné za eliminaci a odstraňování patogenů, tedy choroboplodných zárodků či původců nemocí, jsou imunitní buňky – granulocyty, B-lymfocyty a T-lymfocyty. Vědci si však položili otázku, zda ochranu organismu zprostředkovávají výhradně zralé imunitní buňky, nebo zda se na ní mohou podílet i jiné typy buněk.

Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR zkoumají nouzovou granulopoézu téměř jedno desetiletí a potvrdili, že kromě zásadní role imunitních buněk se aktivují také krvetvorné kmenové buňky, které reagují na přítomnost patogenů, a objasnili mechanismy této aktivace.

Výsledky naznačují, že hematopoetické kmenové buňky v kostní dřeni jsou schopny změnit svou identitu a podpořit tak produkci granulocytů, které jsou nezbytné k likvidaci vnějšího patogenu. “Krvetvorné kmenové buňky se rozhodnou změnit svůj osud a ohrozit své každodenní úkoly, aby pomohly v boji proti infekcím. Překvapilo nás, že buňky, jejichž úkolem je udržovat krvetvorbu po celý náš život, budou tak flexibilní a budou schopny použít natolik sofistikované mechanismy k likvidaci choroboplodných zárodků,” uvedla vědkyně Karolina Vaníčková.

K závěrům se vědci dobrali pomocí zvířecích modelů, při budoucích experimentech bude třeba poznatky ověřit na lidech.

Výzkumy a studie

Únavový syndrom je v USA častější, než naznačovaly dřívější studie,…

  • 11 prosince, 2023
  • by budskap

Chronický únavový syndrom (CFS), který bývá označován i jako myalgická encefalomyelitida (ME), znamená podle expertů nejméně šest měsíců vytrvalého vyčerpání, které neustupuje po odpočinku. Bývá spojen s problémy s koncentrací či myšlením a pacientům často brání v každodenních aktivitách. Na onemocnění zatím neexistuje osvědčená léčba.

Podle Elizabeth Ungerové, která se podílela na nové studii, chronický únavový syndrom “není vzácnou nemocí”. CDC počet nemocných v USA odhaduje na základě dotazování provedeného v letech 2021 a 2022 na vzorku 57.000 lidí. Účastníci byli tázáni, zda jim lékař či jiný zdravotnický profesionál někdy řekl, že syndrom mají, a zda jím stále trpí. Na obě otázky odpovědělo kladně asi 1,3 procenta respondentů.

Přesná příčina dlouhotrvající únavy stále není známá, vědecké poznatky však naznačují, že plyne z přehnané reakce organismu na infekci nebo jiný otřes pro imunitní systém. Podobné problémy se u pacientů objevují také po nemoci covid-19, přičemž v těchto případech se pro vleklé potíže vžilo označení “dlouhý covid”. “Myslíme si, že to je ta samá nemoc,” řekl v této souvislosti AP lékař Brayden Yellman působící ve specializovaném středisku Bateman Horne Center v Salt Lake City.

Nový odhad počtu Američanů s ME/CFS pravděpodobně zahrnuje i pacienty s postcovidovým syndromem, uvádí CDC. Jiná studie vypracovaná několik let před pandemií odhadovala, že chronická únava trápí v USA mezi 800.000 a 2,5 miliony lidí. V Česku podle odhadů nadačního fondu Neúnavní může být až 50.000 lidí, které nemoc vyřazuje z běžného života.

Povědomí o problému začalo narůstat asi před 40 lety, když se objevilo několik případů v amerických státech Nevada a New York, píše AP. Někteří lékaři potíže považovali za psychosomatické a bagatelizovali je jako “chřipku yuppies”, tedy bohatších mladých lidí. Podle odborníků a pacientů tento přístup mezi lékaři stále přetrvává.

“Ve Spojených státech se (ME/CFS) nikdy nestal klinicky populární diagnózou, protože tu nejsou žádné schválené léky. Neexistují žádná doporučení ohledně léčby,” řekl Daniel Clauw, který na Michiganské univerzitě vede pracoviště zkoumající chronické bolesti a únavu.

lex lep

Aktuálně

Nemocnice čekají, že po uzavření dohody o přesčasech se vrátí k běžnému…

  • 8 prosince, 2023
  • by budskap

Provoz v nemocnicích je omezený podle toho, jak velký podíl lékařů tam odmítl od prosince sloužit přesčasovou práci. Většinou se odkládala plánovaná vyšetření a operace, snížila i se i kapacita operačních sálů nebo lůžek. Podle údajů České lékařské komory (ČLK), které ale některé nemocnice zpochybnily, to bylo například v Praze ve Fakultní nemocnici Motol 55 procent lékařů nastupujících do služeb, ve Fakultní Thomayerově nemocnici 63 procent, ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady 64 procent a na Bulovce 75 procent.

Lékaři z Bulovky podle mluvčí Evy Libigerové zatím výpovědi z přesčasů nestahují. Mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice Marie Heřmánková uvedla, že to očekávají až od pondělí. Příliš brzo je i podle mluvčího Fakultní Thomayerovy nemocnice Petra Sulka. “Nicméně například naše interní klinika již začala opět fungovat v běžném provozu a další pracoviště se postupně připravují na přechod do standardního režimu,” napsal ČTK.

Městská nemocnice Ostrava (MNO) aktuálně registruje 20 stažených výpovědí z přesčasové práce. Původně přesčasy odmítlo 136 lékařů z 252. “Po podpisu dohody mezi ministerstvem zdravotnictví a mladými lékaři předpokládáme, že v příštím týdnu dojde ke stažení zbývajících výpovědí a návratu k běžnému provozu,” řekla ČTK náměstkyně pro řízení lidských zdrojů a správu Kateřina Kyselá. Od začátku prosince má nemocnice omezenou plánovanou péči a v provozu nejsou specializované ambulance všech oborů, jež disponují lůžkovým fondem, operačními sály a jednotkami intenzivní péče. “Dokud nebudou staženy výpovědi z přesčasové práce u většiny lékařů, plnohodnotný provoz nemocnice nejsme schopni zahájit,” dodala.

Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně předpokládá, že lékaři stáhnou výpovědi v příštím týdnu a nemocnice se vrátí do obvyklého prosincového režimu. V nemocnici podalo výpovědi z přesčasů z 300 lékařů 50, zejména z traumatologického oddělení a ARO. Výpovědi zatím nestáhli lékaři ve Vsetínské nemocnici, kde výpovědi z přesčasů podalo 24 lékařů z devíti desítek.

Někteří lékaři pracující u společnosti Krajská zdravotní, která v Ústeckém kraji sdružuje sedm nemocnic, už stáhli své výpovědi z přesčasů. Další pracují přesčas i přes výpověď. ČTK to dnes řekl generální ředitel společnosti Petr Malý. Většina lékařů, kteří zapojení ke stávce avizovali, podle něj přesčasy neplní. Postihlo to nemocnice v Mostě, Chomutově a Litoměřicích.

Jihočeské nemocnice sdružuje holding, jehož jediným akcionářem je rada kraje. Podle hejtmana Martina Kuby (ODS) byla situace v nemocnicích celý týden klidná a pacienti ani návštěvníci žádnou změnu nezaregistrovali. “Nyní se vše vrací ke standardnímu režimu, to znamená, že do harmonogramu operací se vrátí i zákroky, které bylo možné odkládat,” řekl Kuba.

V nemocnicích Pardubického kraje se zatím omezení zdravotní péče nemění. Podle mluvčí společnosti Nemocnice Pardubického kraje Kateřiny Semrádové se provoz plánuje několik týdnů dopředu. “Prosinec jako takový bývá z pohledu plánované péče silný ve své první polovině. Za normálních okolností bychom tak hovořili o jejím utlumení v příštím týdnu, protože ve druhé polovině měsíce je s ohledem na vánoční svátky zajištěna primárně péče neodkladná,” uvedla Semrádová. Nemocnice se tak v tuto chvíli soustřeďuje na nastavení provozu od příštího roku. V té době by měla začít platit další legislativní opatření. V některých oborech, zejména v malých nemocnicích, mohou kvůli personálním kapacitám prosincová omezení přetrvávat.

Pro jihlavskou nemocnici podpis dohody znamená návrat k běžnému fungování, zdravotníci budou znovu sloužit přesčasy, řekla její mluvčí Monika Zachrlová. Někteří z lékařů už podle ní své výpovědi prosincové přesčasové práce odvolali. “Režim v prosinci ale ještě nebude takový jaký byl před tím (přeorganizováním služeb kvůli zrušeným přesčasům), to nastane až od ledna,” doplnila mluvčí. Přesčasovou práci vypovědělo v nemocnici 150 lékařů, tedy asi polovina. Zrušené byly některé plánované operace a omezeně funguje část odborných ambulancí.

Uzavření dohody uvítalo vedení příbramské nemocnice. Čekají ho ještě jednání s odborovým svazem nemocnice a zástupci Sekce Mladých lékařů České lékařské komory, poté by měla být situace jasnější. Výpovědi z přesčasové práce dalo v nemocnici 64 lékařů ze 165, kteří se podílejí na službě. Podle dostupných informací je zatím zřejmě nikdo nestáhl a služby zůstávají rozepsané tak, jak jsou.

Zástupci zdravotníků podepsali s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) a VZP dohodu, která má ukončit odmítání přesčasové práce ze strany tisíců nemocničních lékařů. Z peněz, které dostanou nemocnice příští rok z veřejného zdravotního pojištění, půjde 9,8 miliardy korun na růst odměňování jejich zaměstnanců. Premiér Petr Fiala (ODS) očekává, že dohodu naplní i odbory a Česká lékařská komora. Viceprezident komory a lídr protestu Jan Přáda po podpisu lékaře vyzval, aby výpovědi z přesčasové práce stáhli.

Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů (LOK-SLČ) ve čtvrtek uvedl, že je to individuální rozhodnutí každého. “Zejména v situaci, kdy jsou informace, že ředitelé některých nemocnic hodlají po ukončení protestu opět zavádět nelegální formy zajištění provozu, je možné, že některá pracoviště v protestu vytrvají,” uvedl. Jeho předseda Martin Engel ve čtvrtek České televizi řekl, že odbory fakultních nemocnic v Brně a Hradci Králové s dohodou nesouhlasí. V případě FN Brno to ale ministr Válek na dnešní tiskové konferenci dementoval.

Vedení Fakultní nemocnice Hradec Králové bude jednat se zástupci odborových organizací dnes, řekl ČTK bez dalších podrobností mluvčí nemocnice Jan Špelda. Zda nespokojení lékaři hradecké fakultní nemocnice už začali stahovat výpovědi z přesčasové práce, neuvedl. Návrat k normálu nemocnice do konce roku vzhledem k organizaci práce, která je plánována na několik týdnů dopředu, neočekává.

red abz van rot

Doporučené články

Lékař: Neošetřený zánět dásní zvyšuje riziko srdečního infarktu

  • 7 prosince, 20233 ledna, 2024
  • by budskap

“Zánět, způsobený například zvýšenou hladinou cukru, kouřením, vysokým cholesterolem, obezitou atp., se nijak neprojevuje, necítíme ho. Vede ale mimo jiné ke vzniku aterosklerózy, a ta zase například k infarktu a dalším srdečním chorobám,” popsal Vrablík. Méně typickým původcem zánětu je podle něj neléčená paradontóza a zkažené zuby. “Péče o zuby je tak součástí prevence nemocí srdce a cév,” dodal.

Nemoci srdce a cév jsou dlouhodobě v ČR nejčastější příčinou úmrtí. Jako základní prevenci vidí lékaři obecně zdravý životní styl, tedy vyváženou stravu a dostatek pohybu. Není přitom nutné systematické cvičení, stav může zlepšit i chůze.

“Studie jasně prokázaly, že každému desátému předčasnému úmrtí lze předejít už 11 minutami rychlé chůze denně. Čím více kroků uděláme, tím více se snižuje nejen riziko výskytu kardiovaskulárních nemocí, ale také řady druhů rakoviny,” uvedl předseda odborné společnosti a přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze Aleš Linhart. Doporučení je podle něj minimálně 6000 kroků denně, ideální je 150 minut pohybu týdně.

S nějakou nemocí srdce či cév se léčí 2,9 milionu lidí. Častá jsou ta, při nichž srdce nefunguje dostatečně. Při ischemické chorobě srdeční, kterou má asi 470.000 lidí, neproudí do srdce dost kyslíku v důsledku zúžení věnčitých tepen kolem srdce. V nich se usazují tukové látky, což může vést i k infarktu. S ním je ročně hospitalizováno kolem 14.000 lidí, další se ale do nemocnic nedostanou včas. Později se u nich může projevit srdeční selhání, kdy srdce nedokáže pracovat dostatečně, aby zásobovalo krví celé tělo. Vzniknout může také třeba neléčeným vysokým krevním tlakem. Vysoký krevní tlak má podle odhadů více než třetina lidí starších 25 let.

Infarkt přežije téměř 95 procent pacientů, kteří se s ním dostanou včas do nemocnice. Jejich srdce ale zůstává poškozené. Jde tak o jednu z příčin častějšího výskytu srdečního selhání v pozdějším věku. “Zatímco před čtyřmi lety tady žilo 360 000 pacientů se srdečním selháním, v roce 2040 jich může být až 900 000. A to nepočítáme další nemoci spojené se srdcem a oběhem. Loni lékaři ošetřili pro některou z mnoha kardiologických diagnóz přibližně tři miliony lidí,” dodal Linhart.

Tisková zpráva

Novinky v medicíně: unikátní léčba srdce, nové lasery i touha po větším…

  • 7 prosince, 2023
  • by budskap

PRAHA, 6. PROSINCE 2023 – Podle indexu zdravotní péče respektované instituce Euro Health Consumer Powerhouse se Česká republika v letošním roce umístila na 14. příčce. Ze sousedních zemí má lepší zdravotní péči jen Německo. K dlouhodobé kvalitě zdejší zdravotní péče přispívají také inovativní metody, které čeští lékaři často poskytují jako jedni z mála v Evropě.

OČNÍ CHIRURGIE ZASE O KROK DÁL

Oční chirurgie patří vůbec k nejrychleji se rozvíjejícím medicínským oborům, ta česká platí za světovou špičku. Řada zákroků se právě v tuzemsku provedla vůbec poprvé na světě. Čeští lékaři očekávají, že i rok 2024 přinese řadu novinek. „Nejnovější inovací oční chirurgie je úprava dioptrií umělé nitrooční čočky uvnitř lidského oka. Laserem je možné umělé čočce v oku změnit dioptrie nebo dokonce jednoohniskovou umělou čočku v oku změnit na takzvané multifokální, aby člověk nepotřeboval žádné brýle ani do dálky, ani na čtení. První takovéto operace na světě proběhly v České republice na naší klinice. Česká oftalmologická pracoviště pracují s nejmodernějšími lasery, které byly teprve nedávno vyvinuty a schváleny do klinické praxe. Česko tak patří mezi první země světa, kde těmito lasery začali být léčeni pacienti. Mezi ně patří například VisuMax 800 od firmy Zeiss a Atos od společnosti Schwind. Laser VisuMax 800 by měl být v roce 2024 navíc schválen pro použití pro operace hyperopie neboli dalekozrakosti metodou Relex Smile. Těchto zákroků bylo na naší klinice provedeno v rámci klinické studie nejvíce na světě,“ řekl Pavel Stodůlka, světově uznávaný oční chirurg a přednosta sítě očních klinik Gemini.

Rozvoj zdravotnictví ale brzdí složitá legislativa. „Aktuálním tématem oční medicíny je rovněž léčba presbyopie neboli vetchozrakosti, která je lidově nazývána také „nemoc dlouhých rukou”, protože pacienti musí čtený text dávat co nejdále od očí. První operace vetchozrakosti na světě metodou Relex Smile byla v letošním roce provedena na naší klinice. Na její uvedení do praxe si však budeme muset počkat asi pět let. Schvalování nových lékařských zákroků je totiž díky nové evropské legislativě tak dlouhé, komplikované a drahé, že výrazně zpožďuje zavádění nových operací do praxe,“ vysvětlil Pavel Stodůlka.

NADĚJE PRO KARDIAKY

Česko patří také mezi inovátory v oblasti kardiologie a čeští pacienti se příští rok dočkají unikátní terapie. Ischemická choroba srdeční, globálně nejčastější příčina úmrtí, naléhavě potřebuje revoluční léčbu. Tu vidí odborníci v Cardiac Shock Wave Therapy (CSWT), která může zmírnit symptomy závažné nemoci a zlepšit kvalitu života pacientů. Technologie kardio fokusované rázové vlny pro tuto terapii existuje v Evropě zatím jen v pár kusech. V Česku je prozatím jediný přístroj. „První a jediný přístroj v Česku máme na naší klinice. Jde o podstatně silnější a větší přístroj než dosud známé radiální a fokusované rázové vlny využívané k rehabilitaci a urychlení hojení. CSWT je neinvazivní, bezpečná a bezbolestná terapie využívající technologii nízkoenergetické kardio fokusované rázové vlny, která dokáže stimulovat růst a tvorbu nových cév ve špatně zásobeném srdečním svalu. Tím ve svém důsledku může zabránit vzniku infarktu,“ představil novinku ředitel FYZIOkliniky Zdeněk Bílek.

V Německu, Švýcarsku nebo Japonsku je CSWT už zavedenou metodou v boji proti ischemické chorobě srdeční. Čeští pacienti budou mít tuto možnost léčby k dispozici poprvé od nového roku. „Terapie je vhodná pro pacienty s diagnostikovanou ischemickou chorobou srdeční, zejména ty s přítomností anginy pectoris a sníženým průtokem krve koronárními arteriemi. Je účinná po operaci bypassu, urychluje hojení operovaných cév a je vhodná i pro pacienty s prvním stupněm anginy pectoris, kteří chtějí předejít infarktu myokardu. Aplikace rázové vlny je cílená přesně na ischemické oblasti srdce, kde podporuje tvorbu nových kapilár, zlepšujících cirkulaci a metabolismus. Po tříměsíční terapii, která zahrnuje tři léčebné cykly po čtyřech týdnech (první týden proběhnou tři aplikace a následují tři týdny ‚odpočinku‘), dochází k trvalé obnově cévního systému. Přístroj pro terapii CSWT uvedeme do praxe od roku 2024, už nyní máme desítky zájemců o kardio ošetření,“ popsal Zdeněk Bílek.

TRENDY V PLASTICKÉ CHIRURGII

V zahraniční konkurenci si obstojně vede i česká estetická medicína. V Československu coby první zemi na světě byla plastická chirurgie v roce 1939 uznána jako samostatný medicínský obor. Československá plastická chirurgie se tak dostala na špičkovou úroveň o generaci dříve než ve většině rozvinutých zemí. A svůj vysoký standard drží dodnes i díky inovativním zákrokům. Mezi trendy pro rok 2024 bude mimo jiné i zvětšování pozadí. „Kulaté, pevné pozadí se stává symbolem přitažlivosti dnešní doby a tento trend se dostává i do Česka. Tvar a velikost hýždí lze do jisté míry tvarovat usilovným cvičením. Důležitým faktorem je však i genetická dispozice, kterou ovlivnit nelze. Stejně jako je tomu u prsou, k augmentaci hýždí slouží silikonové implantáty. Ty se od sebe liší velikostí i tvarem tak, aby výsledný efekt odpovídal přání klienta. Na klinice nabízíme novou, efektivnější techniku. Jejím primárním benefitem je umístění implantátu kompletně pod sval ze dvou krátkých řezů. To zajistí, že ani při aktivním stylu života nehrozí deformace tvaru, vysunutí implantátu výše nebo naopak jeho pokles,“ popsal Petros Christodoulou, plastický chirurg kliniky Medicom Clinic, největšího soukromého pracoviště plastické a estetické medicíny v České republice.

Aktuálně

Karlovarský kraj dokončuje studii na stavbu základny letecké záchranné…

  • 6 prosince, 2023
  • by budskap

Nyní podle něj pokračují přípravy. “Jednak spuštění zkušebního provozu, který pan ministr (Vlastimil) Válek avizoval od poloviny příštího roku, kde se využije stávající infrastruktura karlovarského letiště a potřebné zázemí. Zároveň připravujeme vyhledávací studii a pak další stupně projektové a předprojektové přípravy na plnohodnotné stanoviště záchranky,” řekl Kulhánek.

Studie na stavbu základny by měla být hotová do několika měsíců. Dokumentace mimo jiné ukáže, které místo na karlovarském letišti bude pro stavbu vhodné. Součástí nového stanoviště bude i pozemní výjezdová základna, která musí být napojena na ostatní komunikace. Na letišti se do budoucna počítá i s prodloužením a rozšířením vzletové dráhy.

Se stavbou nového stanoviště pro leteckou službu se podle hejtmana počítá v roce 2026, nejpozději v roce 2027. Přesné náklady ukáže až hotový projekt. Odhady jsou nyní 80 až 100 milionů korun.

Zkušební provoz letecké služby v kraji by měla od poloviny příštího roku zajišťovat armáda. Létat bude jeden vrtulník, a to pouze přes den. Provoz by měl financovat stát. Hejtman uvedl, že by mělo jít pro Karlovarský kraj o 60 milionů korun ročně. Personál by měla poskytnout karlovarská krajská záchranná služba.

O zřízení letecké záchranné služby usiluje vedení kraje dlouhodobě. Vrtulníky záchranářů do kraje nyní létají ze sousedního Ústeckého a Plzeňského kraje. Podle hejtmana se ale nedostanou až ke dvěma třetinám území třistatisícového kraje do zákonem stanoveného času 20 minut. Znamená to nejvyšší podíl obyvatel bez rychlého dosahu vrtulníkem ze všech krajů.

České zdravotnictví

VFN otevřela nové robotické centrum urologické kliniky, která řeší…

  • 6 prosince, 2023
  • by budskap

“Roboticky asistované výkony přinášejí vyšší preciznost a s tím spojenou menší náročnost operačního výkonu pro pacienta,” uvedl přednosta Urologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN Viktor Soukup. Robotické operační přístroje má v ČR 15 nemocnic, vedle Prahy a Brna také v Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem, Liberci, Hradci Králové, Pardubicích, Jihlavě, Olomouci, Havířově, Zlíně, Ostravě a Novém Jičíně.

Pacient má podle Soukupa po zákroku menší bolesti, vyskytuje se u něj méně komplikací, jeho pobyt v nemocnici je kratší a urychluje se i doba rekonvalescence. Operujícímu lékaři pak přináší výhodu ve větší přesnosti pohybu nástrojů, odstranění třesu rukou a zvětšení obrazu včetně jeho trojrozměrného zobrazení.

Přístroj podobně jako laparoskopie umožní operaci bez otevření břicha. Do břišní dutiny vede jen několik otvorů o šířce osm milimetrů, takzvané porty. “Následně se k těmto portům ‘zadokují’ robotická ramena a do nich se zavedou potřebné nástroje. Tato ramena s nástroji ovládá operatér z konzole pomocí systému joysticků a pedálů,” popsal operatér Michal Pešl.

V urologii se používají podobné přístroje pro 50 typů zákroků, sdílet ho bude i chirurgie a gynekologie. “Největší procento urologických výkonů patří těm z onkologických příčin čili odstranění prostaty pro nádor, odstraněním nádoru z ledvin, odstraněním močového měchýře a operacím ledvinné pánvičky pro poruchu odtoku moči,” řekl specialista urologické kliniky Vojtěch Fiala.

Ročně v klinice operují více než 500 dětí s nejrůznějšími urologickými obtížemi, v roce 2022 to bylo 538 operací a z toho 79 provedených laparoskopicky. Podle vedoucího lékaře oddělení dětské urologie Josefa Sedláčka jde o celou šíři zákroků. “Tedy od funkčních problémů, což jsou vývojové i získané poruchy funkce dolních močových cest přes kompletní problematiku rekonstrukce a léčby vrozených vývojových vad ledvin, horních i dolních močových cest. Včetně vrozených vad chlapeckého a dívčího genitálu,” popsal Sedláček.

U chlapců je lékaři označují jako hypospadie. “Řešíme jako jedno z mála pracovišť v republice především závažné formy proximálních hypospadií, které své nositele bez rekonstrukce často vyřadí z pohlavního života,” uvedl. Například v roce 2017 jich bylo v celé ČR zhruba 206, z toho 167 méně závažných a 39 závažných. Zabývají se také například operacemi varikokély, rozšíření žil varlete, které způsobuje bolesti, neplodnost a pokles hladiny mužských hormonů, nebo nesestouplého varlete, takzvaného kryptorchismu.

“Při včasné a odpovídající léčbě je většina našich pacientů v dalším životě zcela v pořádku. Rekonstrukcí řady vad jsme schopni eliminovat rizika, která s sebou nesou a nejsou tak dále v životě omezeni. Nicméně i tak je jistě skupina jedinců jejichž problémy jsme schopni zlepšit jen částečně. I to ale může zcela zásadně pozitivně ovlivnit kvalitu jejich života,” dodal Sedláček.

Aktuálně

V českých nemocnicích ode dneška platí výpověď dobrovolné přesčasové…

  • 1 prosince, 2023
  • by budskap

Provoz v nemocnicích měl být ode dneška omezený kvůli menšímu počtu lékařů dostupných pro služby. Omezení se ale zřejmě dotkne jen víkendu a prvních dnů příštího týdne. Některé nemocnice pro ČTK uvedly, že díky dohodě premiéra s protestujícími lékaři zřejmě nebude omezená ani plánovaná zdravotní péče, jako jsou třeba menší operace. Akutní péči nemocnice chtěly zachovat i v době protestu.

Fiala ve čtvrtek při jednání nabídl pro příští rok 9,8 miliardy korun z veřejného zdravotního pojištění na nárůst odměňování lékařů i nelékařů v nemocnicích. Půjde o dodatek k úhradové vyhlášce, aby byl závazný pro státní i krajské, městské či soukromé nemocnice, řekl premiér po jednání. Podle Přády se navíc kompletně upraví mechanismus distribuce peněz. Způsob úpravy bude obsahovat písemná dohoda, která je podmínkou pro odvolání protestu.

Jednání dosud vedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Ve čtvrtek uvedl, že dohoda premiéra s lékaři doplnila dřívější shodu s nespokojenými zdravotníky v otázce vzdělávání a pracovních podmínek zdravotníků. Vedle platových požadavků protest cílil také na nedávno přijaté ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci. Podle novely zákoníku práce, kterou ve čtvrtek schválila Sněmovna, ustanovení přestane platit a zdravotníci v nemocnicích budou moci mít čtyřiadvacetihodinové služby. Úprava nyní zamíří k posouzení do Senátu.

Lékařů pracuje v nemocnicích podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) zhruba 23.000. Do služeb odpoledne a v noci jich nastupují podle ČLK asi 13.000, dobrovolnou práci přesčas od prosince vypovědělo asi 6100 z nich.

České zdravotnictví

MMR vyčlení 703 mil. Kč na vybavení pro postižené…

  • 30 listopadu, 2023
  • by budskap

“Cílem je pomoci školám začlenit žáky se speciálními potřebami do hlavního vzdělávacího proudu a usnadnit jejich přechod k samostatnému způsobu života,” řekl místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Dvě výzvy k čerpání dotací se zaměřují na podporu rozvoje infrastruktury pedagogicko-psychologických poraden a speciálně pedagogických center. Ty mohou požádat například o podporu na rozšíření kapacit a zajištění bezbariérovosti. Peníze mají podle MMR podpořit rovný přístup k inkluzivnímu vzdělávání a k jeho poradenským službám.

Příjem žádostí začne v květnu příštího roku. Finance jsou vyčleněny z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). Jeho cílem je pomáhat odstraňovat regionální rozdíly v Evropské unii. Fond tak cílí hlavně na rozvoj a změny v regionech, jejichž rozvoj zaostává. Zároveň se snaží proměňovat upadající průmyslové regiony. Soustředí se hlavně na investice do růstu pracovních míst, a tedy do rozvoje trhu práce a regionálního hospodářství. Dále má posilovat přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce v EU. MMR již dříve uvedlo, že na vybudování zařízení pro komunitní péči a zajištění sociálních služeb z tohoto fondu vyčlení 3,6 miliardy korun.

V první výzvě se nové projekty podpoří částkou 451,6 milionu korun. Týkat se bude Karlovarského, Ústeckého, Libereckého, Královéhradeckého, Pardubického, Olomouckého, Moravskoslezského a Zlínského kraje. Podpora druhé výzvy v objemu 252 milionů korun poputuje do Středočeského, Jihočeského, Plzeňského, Jihomoravského kraje a na Vysočinu. Hlavní město Praha nepatří mezi rozvojové kraje a podpora se jí netýká.

Pro Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj vyčlenila Evropská unie již dříve peníze na podporu přeměny regionů, které byly a stále z větší části jsou závislé na těžbě a zpracování uhlí. Dotace jsou zaměřené například na zvyšování nebo změnu kvalifikace pracovníků, podporu malých a středních firem, vznik nových firem, na výzkum a inovace, ekologickou obnovu, podporu čisté energie, pomoc při hledání práce, ale také na transformaci zařízení s vysokou uhlíkovou stopou. Podpora měla platit do roku 2027, v říjnu ale zástupci 11 evropských zemí podepsali deklaraci, která ji podpoří i v následných letech. Karlovarský kraj by měl mít k dispozici 6,3 miliardy korun, Moravskoslezský kraj 18,9 miliardy korun a Ústecký kraj 15,8 miliardy korun.

Částky první a druhé dotační výzvy pro vzdělávací instituce na vybavení pro žáky se speciálními potřebami (podle jednotlivých krajů):

RegionČástka
Karlovarský kraj28.066.330 Kč
Ústecký kraj82.811.558 Kč
Liberecký kraj40.352.357 Kč
Královéhradecký kraj48.233.166 Kč
Pardubický kraj42.795.548 Kč
Olomoucký kraj58.828.113 Kč
Moravskoslezský kraj103.693.133 Kč
Zlínský kraj46.775.660 Kč
Středočeský kraj82.277.696 Kč
Jihočeský kraj32.176.419 Kč
Plzeňský kraj31.597.867 Kč
Kraj Vysočina29.437.709 Kč
Jihomoravský kraj76.488.747 Kč

Zdroj: MMR

jbr ptd

Aktuálně

Nemocí dýchacích cest podle hygieny přibylo o 13 pct, ČR…

  • 28 listopadu, 2023
  • by budskap

“Hodnoty odpovídají sezonnímu období. U chřipkových onemocnění dosahují hranice začátku nepříznivé epidemiologické situace,” uvedli hygienici. Lékaři nahlásili do statistik zhruba 1300 případů akutních infekcí dýchacích cest na 100.000 obyvatel.

Počty pozitivně testovaných na covid-19 setrvale rostou. Zatímco první zářijové pondělí mělo pozitivní test 199 lidí, první říjnové to bylo 857, první listopadové 1528 a v pondělí tohoto týdne více než 2800. V dubnu 2022, kdy bylo pozitivně testovaných naposledy víc než v současné době, bylo v nemocnicích přes 1000 nakažených a skoro 50 v těžkém stavu.

Od začátku září statistici evidují téměř 48.700 nakažených, testů na covid-19 bylo na podzim asi 204.000. Loni ve stejném období bylo evidováno asi 182.000 nakažených a testů více než 600.000. Předseda České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Roman Chlíbek minulý týden uvedl, že odhaduje počty reálně nakažených asi čtyřnásobné až pětinásobné proti počtu pozitivně testovaných.

Počty případů nemocí dýchacích cest v ČR na 100.000 obyvatel:

TýdenpondělíAkutní respirační infekceMezitýdenní nárůstCovid-19Mezitýdenní nárůst
47. týden20. listopaducca 1300+ 12,9 %65*+ 27 %
46. týden**13. listopadu1185– 2,6 %51– 0,2 %
45. týden6. listopadu1217+ 4,5 %51.1+ 7 %
44. týden30. října1161+ 6,7 %47.7+ 45 %
43. týden23. října1060+ 7 %32.9+17 %
42. týden16. října991 

28.2

 

 

zdroj: ministerstvo zdravotnictví

*k 23. listopadu, novější data nejsou k dispozici

**výsledky mohl ovlivnit svátek

Navigace pro příspěvky

1 … 47 48 49 50 51 … 80

Kalendář akcí

Květen

Červen 2025

Červenec
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
30
1
2
3
4
5
6
Červen

30

Žádné akce
Červenec

1

Žádné akce
Červenec

2

Žádné akce
Červenec

3

Žádné akce
Červenec

4

Žádné akce
Červenec

5

Žádné akce
7
8
9
10
11
12
13
Červenec

6

Žádné akce
Červenec

7

Žádné akce
Červenec

8

Žádné akce
Červenec

9

Žádné akce
Červenec

10

Žádné akce
Červenec

11

Žádné akce
Červenec

12

Žádné akce
14
15
16
17
18
19
20
Červenec

13

Žádné akce
Červenec

14

Žádné akce
Červenec

15

Žádné akce
Červenec

16

Žádné akce
Červenec

17

Žádné akce
Červenec

18

Žádné akce
Červenec

19

Žádné akce
21
22
23
24
25
26
27
Červenec

20

Žádné akce
Červenec

21

Žádné akce
Červenec

22

Žádné akce
Červenec

23

Žádné akce
Červenec

24

Žádné akce
Červenec

25

Žádné akce
Červenec

26

Žádné akce
28
29
30
31
1
2
3
Červenec

27

Žádné akce
Červenec

28

Žádné akce
Červenec

29

Žádné akce
Červenec

30

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS