Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Aktuálně

Lékaři: Ordinace se po svátcích naplnily pacienty s trávicími potížemi

  • 9 ledna, 2024
  • by budskap

“Problém je obvykle s těmi, kteří svoji diagnózu znají krátce, a neví tak ještě, co si mohou, nebo spíše nemohou dovolit. Ti pak v lednu plní naše ordinace s potížemi, které by je minuly, kdyby přes Vánoce udrželi doporučený dietní režim,” uvedl předseda odborné společnosti Ilja Tachecí, který je přednostou II. interní gastroenterologické kliniky Lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Pacienti s chronickými nemocemi, jako je celiakie, Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida, jsou podle něj naopak obvykle i přes svátky disciplinovaní, protože mají zkušenosti s tím, co jim případné porušení režimu a životosprávy přinese.

Pokušení podle lékařů ale někdy neodolají pacienti s nemocným žlučníkem nebo vleklými potížemi s játry či slinivkou. “Přestože tuší, že jim pak může být velmi špatně, dopřejí si alkohol či tučná jídla. Část z nich přijde v lednu, někteří bohužel už o svátcích volají záchranku,” doplnil přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc Ondřej Urban.

Kromě tučného jídla a alkoholu je dalším faktorem, který škodí trávicímu traktu, stres. Pro některé osoby i Vánoce jako “svátky klidu” stresové situace přinášejí. “Kombinace psychického stresu a dietních excesů vede ke zhoršení také funkčních zažívacích potíží. Typickým příkladem je například syndrom dráždivého tračníku projevující se zhoršením bolestí břicha a intenzivními průjmy,” doplnil Tachecí.

S nemocemi trávicího traktu se v Česku v současnosti léčí miliony lidí. Jen Crohnovu chorobu nebo ulcerózní kolitidu má přes 70.000 osob, přičemž odborníci odhadují, že do roku 2030 toto číslo vzroste až na 80.000. Se syndromem dráždivého tračníku se v tuzemsku potýká dokonce až 1,5 milionu lidí.

Prevence a léčba

Expertka:Lékaři chtějí vyšetřit každého dlouhodobého kuřáka, hrozí rakovina plic

  • 8 ledna, 202416 ledna, 2024
  • by budskap

Američtí lékaři spojili zlozvyk kouření s výskytem rakoviny plic před 60 let, první studii publikovali 11. ledna 1964. Rakovině plic podlehne v ČR kolem 5500 lidí ročně, diagnózu si jich od lékaře vyslechne v posledních letech 6000 až 7000. V roce 2021, ze kterého pocházejí poslední data, bylo případů 6232 a úmrtí 4886. V počtu úmrtí to bylo nejméně od roku 1979, vliv měla epidemie covidu-19, při níž hrozilo nakaženým s onemocněními plic vyšší riziko úmrtí.

Zatím nejvíc nových případů se lékařům podařilo odhalit v roce 2019, kdy počet vystoupal na 6953. Nižší o několik stovek byl v dalších dvou letech epidemie. Možnost nechat se vyšetřit teď kuřákům nabízejí praktičtí i plicní lékaři. Podle Vašákové se někteří lidé mohou vyšetření bát právě proto, aby se “něco nenašlo”.

“Těm je třeba vysvětlit, že je lépe, aby se našel nádor, který je malý, bezpříznakový. Ten se pak lépe odstraní s velkou šancí, že se nevrátí a neohrozí pacienta na životě. Pokud jsou totiž nádory plic diagnostikovány až pro potíže, jsou u třech čtvrtin jedinců tak pokročilé, že šance na vyléčení či dlouhodobé přežití je velmi malá,” řekla expertka.

Lidí ve věku 55 až 74 let, kteří by screening mohli podstoupit, je podle odhadů asi půl milionu. V prvním roce jich lékaři oslovili asi 7000, k vyšetření počítačovým tomografem dorazilo asi 1500 z nich. Nález na plicích z nich měla asi tři procenta. Pilotní projekt bude vyhodnocený za pět let, podle Vašákové je třeba pracovat hlavně na zájmu lidí se ho účastnit.

“Mám dojem, že někteří lidé si také zapojení do programu spojují s tím, že musí okamžitě přestat kouřit, do čehož se jim moc nechce. Z tohoto důvodu pak odmítají i samotnou účast. Přitom jedinou podmínkou vstupu do screeningu je souhlas s účastí v programu odvykání kouření,” uvedla.

Rakovina plic nemá žádné specifické příznaky, zasažené plíce totiž nebolí. Varovné tak mohou být jiné příznaky některé z plicních nemocí, jako je dlouho přetrvávající kašel nebo zadýchávání se při rychlejší chůzi nebo do schodů.

Odborníci upozorňují, že bezpečné nejsou ani alternativní způsoby užívání nikotinu, jako jsou vapování, e-cigarety nebo nikotinové sáčky, přestože riziko rakoviny plic je u nich nízké. Vzniká na něm velmi silná závislost. I s pomocí lékařů a léků dokáže přestat s kouřením jen asi 30 procent těch, kteří s odvykáním začnou. Bez pomoci odborníků je pak úspěšnost v jednotkách procent.

 

Počty případů rakoviny plic a souvisejících úmrtí:

Rok1979198919992009201920202021
Počet nových případů5365571159976522695363416232
Počet zemřelých4563522756075446532252944886

zdroj: SVOD

Výzkumy a studie

Dlouhý covid působí změny v těle, které činí cvičení vysilujícím,…

  • 5 ledna, 2024
  • by budskap

“Skutečně se potvrzuje, že v těle se při této nemoci děje něco špatného,” uvedl autor studie Rob Wüst z amsterodamské univerzity Vrije.

Předpokládá se, že jen v Británii trpí takzvaným dlouhým covidem asi dva miliony lidí a u mnoha z nich dochází ke zhoršení příznaků po dobu několika týdnů po jediném cvičení.

Studie publikovaná v odborném časopise Nature Communications zahrnovala 25 pacientů s dlouhým covidem, kteří uváděli, že po cvičení pociťují malátnost, a 21 lidí, kteří tuto nemoc také prodělali, ale plně se zotavili. Žádný z účastníků nebyl s onemocněním hospitalizován, přičemž všichni byli předtím, než se nakazili, fit, zdraví a byli v produktivním věku.

Každý z účastníků strávil asi deset až 15 minut na rotopedu a týden před i den po mu byly odebrány vzorky krve a biopsie kosterního svalstva. Ačkoli mezi jednotlivými pacienty byly značné rozdíly, v průměru měli lidé s dlouhým covidem menší cvičební kapacitu než zdraví účastníci.

Když vědci analyzovali vzorky tkáně odebrané před cvičením, zjistili, že osoby s dlouhým covidem měly ve svalech větší podíl bílých vláken než zdraví účastníci. Tato vlákna obsahují méně struktur produkujících energii, takzvaných mitochondrií, a méně kapilár. Tým také zjistil známky toho, že mitochondrie u lidí s dlouhým covidem nepracují tak dobře jako u zdravých účastníků.

Tato zjištění částečně vysvětlují, proč mají lidé s dlouhým covidem horší schopnost cvičit, uvedl Wüst.

Porovnání vzorků odebraných před a po jízdě na rotopedu odhalilo, že u osob s dlouhým covidem se po cvičení zhoršila funkce mitochondrií a tito účastníci měli po cvičení mnohem více poškozených tkání a známek toho, že se tělo pokouší o opravy.

“To může vysvětlovat například bolesti svalů, které tito pacienti po cvičení pociťují,” řekl Wüst. Tato zjištění podle něj zdůrazňují, že lidé s dlouhým covidem by neměli podstupovat intenzivní cvičení. “Poškozuje to svaly, zhoršuje to metabolismus a může to vysvětlovat, proč cítíte svalovou bolest a únavu až několik týdnů po cvičení,” dodal.

Mitochondriální dysfunkce může hrát roli v únavě, kterou někteří lidé s dlouhým covidem pociťují, uvedla Betty Ramanová z Oxfordské univerzity, která se na studii nepodílela, s odkazem na vlastní výzkum. “I když je pravděpodobné, že únava je spojena s těmito metabolickými abnormalitami, mohou hrát roli i další faktory, například přetrvávající zánět,” dodala ale.

České zdravotnictví

Hradecká nemocnice jako první v ČR provedla robotickou náhradu aortální…

  • 5 ledna, 202416 ledna, 2024
  • by budskap

“Jednalo se o dvě operace, které byly provedeny během jednoho týdne v průběhu listopadu 2023,” uvedl přednosta Kardiochirurgické kliniky FN HK Jan Vojáček. V obou případech se jednalo o pacienty, kteří měli těžce poškozenou aortální chlopeň, kterou bylo nutné nahradit chlopní umělou.

“Tyto operace se standardně provádí z tzv. sternotomie, kdy se musí podélně rozříznout hrudní kost, aby se získal adekvátní přístup k srdci. Robotické operace umožňují provést operace z velmi limitovaného přístupu, prakticky přes zavřený hrudník, jen pomocí vpichů, přes které se do hrudníku zavedou robotické nástroje,” uvedl mluvčí nemocnice Jan Špelda.

I tyto operace podle něj vyžadují použití mimotělního oběhu, ale jsou pro pacienta méně zatěžující. “Díky tomu lze očekávat kratší dobu hospitalizace a rychlejší návrat do normálního života,” uvedl Špelda.

Plastiky či náhrady srdečních chlopní kardiochirurgové provádějí v případě, že je u pacienta zjištěna chlopenní vada, která může být vrozená či získaná. Mezi nejčastější příznaky tohoto onemocnění patří dušnost, nevýkonnost, bolesti na hrudi či poruchy srdečního rytmu.

“Zahájení tohoto programu je významným milníkem v poskytování kardiochirurgické péče té nejvyšší kvality ve vysoce specializovaných komplexních kardiovaskulárních centrech,” uvedl Vojáček.

Kardiochirurgická klinika je součástí Robotického centra FN HK, které je od podzimu 2023 vybaveno druhým robotickým systémem Da Vinci. Kardiochirurgové hradecké nemocnice systém využívají k operacím srdce od roku 2018, a řadí se tak mezi tři česká kardiochirurgická pracoviště, která tento program nabízejí. V evropském měřítku je dostupný pouze na velmi omezeném počtu kardiochirurgických pracovišť, uvedla FN HK.

Fakultní nemocnice Hradec Králové je největším zdravotnickým zařízením ve východních Čechách. Pracuje v ní přes 5000 zaměstnanců a má víc než 40 zdravotnických pracovišť. Ročně je v ní hospitalizováno přes 40.000 pacientů, z nichž v posledních letech zhruba 27.000 podstoupí operaci. FN HK nabízí pacientům téměř 1400 lůžek.

České zdravotnictví

Zlínská sexuologická ambulance pečuje i o pacienty s genderovými problémy

  • 4 ledna, 2024
  • by budskap

“Řešíme především diagnostický proces, jestli jejich přesvědčení opravdu odpovídá skutečnosti, a to ve spolupráci s psychology, psychiatry a endokrinology. Tato spolupráce je nutná a jsem velice rád, že probíhá velmi dobře. V druhém kroku pak posuzujeme průběh celého procesu přeměny, jak pozitiva, tak negativa, která z toho mohou plynout,” uvedl Havelka.

Jedná se také o psychologickou podporu či řešení změny jména na neutrální. “Někdy také o problematiku ve škole, kde jsem několikrát i osobně navštívil učitele a řešili jsme problémy, na které nejsou školy zatím nastaveny,” uvedl Havelka.

Zpočátku navštěvují pacienti ambulanci častěji, zhruba jednou za měsíc. Později jsou kontroly v rozmezí několika měsíců. “Je důležité kontrolovat zdravotní stav, včetně laboratorních vyšetření při terapii hormony, a všeobecně jde o psychickou podporu. Nejčastěji k nám chodí ženy, které chtějí přeměnu na muže. Zatím si změnu nikdo nerozmyslel, a i celorepublikově jde o jednotky případů,” doplnil Havelka.

“V České republice stále funguje přísný rozhodovací proces, který dle mého názoru správně a přesně diagnostikuje transsexualitu. Nikdo není neomylný, takže se to samozřejmě může stát, ale většina lidí podstupující přeměnu pohlaví je u nás opravdu transsexuálů a nejde o přechodnou záležitost,” uvedl Havelka.

Jednomu z pacientů je například 23 let a prochází přeměnou z ženy na muže. Ke změně pohlaví ho to vedlo od dospívání. “Co se týče toho konkrétního momentu rozhodnutí, milníkem byla nejspíš změna bydliště a možnost začít jinde a ‘znovu’. Že je něco špatně, to jsem věděl prakticky od chvíle, kdy jsem začal sám sebe víc vnímat, asi už někdy na prvním stupni základní školy. Bylo jen otázkou času, kdy se smířím s tím, že je potřeba změnit všechno od základu. Návštěvy ambulance beru jako pravidelnou kontrolu toho, že je vše v pořádku a vyvíjí se správně,” uvedl pacient.

Zpravodaj

Někteří dlužníci zdravotních odvodů možná dostanou šanci je snáz…

  • 3 ledna, 202416 ledna, 2024
  • by budskap

Prominutí penále a dodatečných nákladů by se podle předlohy mohlo týkat těch fyzických osob, vůči nimž byla nařízená daňová exekuce nejpozději do konce loňského roku. K úhradě dlužného zdravotního pojištění by se tito lidé museli přihlásit ve lhůtě od začátku července do konce listopadu. Zaplatit by je museli to konce roku. Dluhy vyšší než 5000 korun by mohli lidé splácet ve 12 měsíčních splátkách, dluhy nad 50.000 korun v 36 měsíčních splátkách. Pokud by zadlužený některou ze splátek neposlal, daňová exekuce by pokračovala.

Exekuce podle daňového řádu využívá podle předkladatelů v čele s Patrikem Nacherem (ANO) zejména Všeobecná zdravotní pojišťovna, zaměstnanecké zdravotní pojišťovny spoléhají standardně na soudní exekutory. “Vzhledem k tomu, že dřívější právní úpravy se týkaly pouze odpuštění penále a exekučních nákladů v rámci soudních exekucí, jeví se jako spravedlivé, aby shodná možnost byla poskytnuta i těm osobám, u nichž je celá dlužná částka předmětem exekuce podle daňového řádu,” uvedli autoři předlohy, k nimž patří také Marek Výborný (KDU-ČSL), Barbora Urbanová (STAN) a Jakub Michálek (Piráti).

Očekávají, že o odpuštění penále požádají nižší tisíce dlužníků a celkový objem zaplaceného pojistného se bude pohybovat v desítkách milionů korun. Odpuštěné penále by mohlo podle předkladatelů představovat nižší desítky milionů korun.

Dlužníci zdravotního pojištění, kterým již nabíhá penále, ale ještě nečelí daňové exekuci, mohou podle předkladatelů žádat pojišťovnu o takzvané odstranění tvrdosti zákona. Většinou se jim odpouští podle nich nejméně polovina dlužného penále, v některých případech i celé.

Už loni přijali zákonodárci dvojici obdobných zvláštních zákonů. Týkaly se mimořádného odpuštění odpuštění penále a dalšího příslušenství u dluhů na sociálních odvodech a u daňových dluhů. Nynější předlohu nejprve posoudí vláda. Rozhodnou o ní zákonodárci.

České zdravotnictví

Pražské nemocnice budou dál využívat 24hodinové služby, chystají smlouvy

  • 2 ledna, 20243 ledna, 2024
  • by budskap

Legalizace 24hodinového pobytu na pracovišti byla spolu se snížením počtu přesčasů a zvýšením základní mzdy požadavkem protestujících lékařů, kterých na podzim více než 6000 vypovědělo práci přesčas. Zákoník práce sice tuto možnost nikdy dříve neobsahoval, jeho novela platná od října ji ale výslovně zakazovala.

Proto její zakotvení do legislativy uvítaly i nemocnice. “Pro práci lékaře na akutním lůžkovém oddělení je to nejefektivnější rozvržení práce,” sdělila ČTK mluvčí Fakultní nemocnice Bulovka Eva Stolejda Libigerová. Nemocnice má tuto možnost podle ní dojednanou s odbory a ukotvenou v kolektivní smlouvě.

To je spolu s uzavřením speciální smlouvy s konkrétním pracovníkem a nahlášení na inspektorát práce další podmínkou novely zákoníku. “Na části pracovišť s nepřetržitým provozem již byli lékaři převedeni do nepřetržitého pracovního režimu. Na zbylých pracovištích s lékaři jednáme,” doplnila mluvčí Bulovky.

Využívat dál 24hodinové směny budou také ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN). “V souladu se zákoníkem práce v tuto chvíli připravujeme novou kolektivní smlouvu, ve které jsou již zakotveny. Vše jsme také projednali s odborovou organizací,” uvedla mluvčí nemocnice Marie Heřmánková. “V tuto chvíli se organizuje provoz na jednotlivých klinikách podle potřeby zabezpečit péči o pacienty a podle počtu lékařů,” doplnila.

Podobně postupují i nemocnice jiných zřizovatelů, než je ministerstvo zdravotnictví, které řídí fakultní nemocnice. “Dohody pro lékaře jsou aktuálně připraveny, k podpisu budou dotčeným lékařům předloženy v prvních lednových dnech,” sdělila před koncem roku mluvčí Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) Jitka Zinke.

Provoz podle nových pravidel podle ní musela nemocnice upravit. “Na některých pracovištích je nastaven směnný provoz, na některých pracovištích je upraven systém nočních služeb co do kvalifikační skladby lékařů. Počítáme rovněž s navýšením počtu lékařů,” uvedla.

V Nemocnici Na Františku, kterou zřizuje Městská část Praha 1, podle mluvčí Lucie Krausové mají lékaři osmihodinovou směnu, poté jim může být nařízený přesčas. V počtu hodin podle mluvčí nemocnice dodržuje zákonem daný limit. “Pokud je potřeba, směny doplňujeme externisty z jiných nemocnic, kteří pracují na dohodu o pracovní činnosti nebo na zkrácený úvazek,” sdělila ČTK.

Na nastavení fungování nemocnic, aby stačil zákonný limit přesčasů, se ministerstvo, zdravotní pojišťovny a Česká lékařská komora (ČLK) dívají různě. Podle dřívějších slov ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je v nemocnicích akutní péčí ideální směnný provoz. Do služeb by se podle něj také měli zapojit všichni lékaři v nemocnicích. Podle ČLK jich do nich nastupuje asi 13.000 z celkového počtu 23.000.

Podle zástupců Sekce mladých lékařů ČLK by se měly nemocnice zaměřit na efektivitu. Část práce lékařů by podle nich mohly vykonávat zdravotní sestry nebo administrativní pracovníci. Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka je třeba se podívat i na síť nemocnic, zda je všude nutná akutní péče a není možné některá zařízení transformovat na následnou či dlouhodobou péči, kterou využívají hlavně senioři.

Tisková zpráva

Michaela Maurerová v adventním čase vypráví osobní příběhy vážně nemocných

  • 13 prosince, 202314 prosince, 2023
  • by budskap

Audioverze několika příběhů z knihy “Ve stínu Duchenna” v adventním čase načetla herečka Michaela Maurerová. Vypráví v nich příběhy chlapců a mladých mužů nemocných Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) a jejich rodin. Maurerová se již v září stala kmotrou knihy a je také patronkou organizace Parent Project, kterou založili rodiče dětí s tímto vzácným, genetickým neurosvalovým onemocněním. Kniha je pro ně cestou, jak oslovit veřejnost a získat podporu pro osobní asistenci a boření bariér.

 

Herečka známá z televizních seriálů, například Zlatá labuť, i divadelní scény načetla příběhy čtyř hrdinů knížky, či jejich blízkých: Adam má zlatou medaili z paralympiády, Honza pracuje jako grafik a spravuje webové stránky, Martin studoval biomedicínské inženýrství a píše knížky a Vladimír je táta chlapce s DMD. Všichni se potýkají s nemocí, která se projevuje postupným ochabováním všech svalů včetně srdce a zatím na ni není lék.

Kniha Ve stínu Duchenna obsahuje celkem 24 příběhů nejen zmíněných hrdinů, ale také příběhy jejich tatínků, maminek a sourozenců chlapců s dystrofií. Všichni v ní nechali kus sebe. Svoje vzpomínky, radosti i starosti.

“Parenťáci mne už při prvním setkání odzbrojili tím, jak se dokážou prát s překážkami, před které je život postavil. Každý z příběhů je jedinečný a rozhodně nejsou jen smutné. Je v nich i radost, sounáležitost a naděje. I proto mám radost, že se audioverze příběhů podařilo zveřejnit právě v adventním čase,” uvedla Maurerová.

“Věřím, že knížka i ty krátké audionahrávky pomůžou k tomu, abychom dokázali být empatičtější a podle svých možností podpořili ty, kdo to skutečně potřebují. Úsměvem, nabídkou pomoci a samozřejmě i finančně,” dodala.

Knihu organizace Parent Project posílá jako dárek lidem, kteří prostřednictvím transparentního účtu přispějí na osobní asistenci. Bez ní se totiž lidé s DMD neobejdou – potřebují pomoc s jídlem, pitím i dalšími základními potřebami, zároveň však dokáží spoustu věcí a o tom hovoří právě na stránkách knihy „Ve stínu Duchenna“.

Náklady na osobní asistenci však i pro mladíky s DMD od nového roku vzrostou, aniž by se navýšil státem poskytovaný příspěvek na péči. Zároveň je problém s její dostupností i dalšími službami, které umožňují nemocným lepší zapojení do společnosti a pečujícím například možnost částečně pracovat.

“Nejen lidé s Duchennovou svalovou dystrofií, ale všichni s vyšší potřebou osobní asistence a jejich rodiny se kvůli tomu dostávají na hranu důstojného života,” vysvětluje Jitka Reineltová, maminka nemocného chlapce a předsedkyně organizace Parent Project.

“Každý z příběhů je velmi osobní zpovědí kluků, jejich sourozenců i rodičů. Není lehké se vracet do minulosti, bavit se o náročné přítomnosti nebo dokonce nahlížet do budoucnost. Není pro nás snadné mluvit veřejně o mnohdy bolestných skutečnostech, ale musíme to dělat, aby bylo jasné, proč jako pečující usilujeme o podporu státu i veřejnosti,” popisuje Reineltová.

Kniha “Ve stínu Duchenna” vyšla se záštitou první dámy Eva Pavlové a kmotrami byly kromě Maurerové také vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, či novinářka Lea Surovcová.

 

PARENT PROJECT, z. s. je pacientská organizace založená rodiči, jejichž děti se narodily se svalovou dystrofií Duchenne/Becker a dalšími vzácnými nervosvalovými onemocněními raného věku. Spolek sdružuje pacienty, jejich rodiče a další rodinné příslušníky. V ČR působí od roku 2001, kdy zakládající členové navázali na fungování stejnojmenné organizace v USA založené v roce 1994. Hlavním zájmem organizace je zlepšování kvality života pacientů prostřednictvím zkvalitnění sociální a zdravotní péče, šíření povědomí o nemoci, sledování novinek ve výzkumu i v péči v zahraničí a jejich rozvoj v České republice.  Spolek realizuje terénní práci s rodinou, úzce spolupracuje s odborníky ze všech relevantních oborů, organizuje pobytové akce a konference, podílí se na zajištění klinických studií v ČR.

Duchennova svalová dystrofie (DMD) je nejčastější svalovou dystrofií dětského věku. Choroba byla poprvé popsána anglickým lékařem Edwardem Meryonem v roce 1852 a podrobněji francouzským neurologem Guillamem Benjaminem Amandem Duchennem v roce 1868. Tato nemoc postihuje přibližně 1 ze 3600 – 6000 živě narozených chlapců a jedná se o nemoc vázanou na X chromozom. Tedy dle genetických pravidel nemocí trpí chlapci a ženy jsou přenašečkami. (Ve velmi ojedinělých případech se může nemoc u ženy také projevit.) Pacientům s DMD chybí dystrofin zcela (bílkovina na vnitřním povrchu membrány svalové buňky). Nemoc je charakteristická ochabováním a ztrátou aktivní svalové hmoty. Zpočátku se narodí chlapec bez jakýchkoli příznaků, ty nastupují plíživě přibližně od dvou let věku – potíže s chůzí, po čase usednutí na vozík.

Výzkumy a studie

Vědci vyvinuli software, který urychluje popis chemických látek v tkáních

  • 13 prosince, 202316 ledna, 2024
  • by budskap

Projekt MZmine vedou Robin Schmid a Tomáš Pluskala z ÚOCHB. Na vývoji sofwaru SIMSEF spolupracovali s odborníky kolem Uweho Karsta z univerzity v německém Münsteru a vývojáři nejmodernějšího hmotnostního spektrometru TimsTOF fleX.

“Až dosud mohli vědci pomocí hmotnostního spektrometru zjistit, jaký je chemický vzorec sledované molekuly, ovšem když se pak podívali do databáze a snažili se tuto látku identifikovat, bylo to velmi obtížné. Vzorek totiž může obsahovat velké množství různých lipidů a jejich kombinací, které se biologicky často značně liší. Teď je díky novému algoritmu možné nahlédnout do nitra molekuly, zjistit, z čeho se skládá, a dokonce porovnat obrázky mezi sebou,” vysvětlil Schmid.

Takto lze podle vědců například získat informaci, že určitá část mozku obsahuje odlišný typ lipidu než jiná část tohoto orgánu. A také to, že se tento konkrétní lipid nevyskytuje v žádné jiné tkáni. Pro lékaře může být důležité to, že se urychlí odhalení klinických biomarkerů pro diagnostiku. Velmi rychle se dozvědí, zda mají co do činění s lipidem či metabolitem, který se nachází pouze v nádorové tkáni. Zjištění pak hraje zásadní roli v rozhodování o další léčbě.

Prevence a léčba

S vysokým krevním tlakem se léčí každý pátý pojištěnec…

  • 12 prosince, 2023
  • by budskap

“Hypertenzi, tedy vysoký krevní tlak, lze považovat za jednu z civilizačních chorob, které lze ovšem v 90 procentech předcházet zdravým životním stylem,” uvedla mluvčí pojišťovny Viktorie Plívová. Za léčbu vysokého tlaku pacientů loni pojišťovna vydala téměř 3,7 miliardy korun. “V nákladech přitom není zahrnuta léčba dalších souvisejících nemocí,” dodala.

Prvních příznaků vysokého krevního tlaku si často pacienti nevšimnou, výrazně se nemusí projevit i několik let. Často se ho ale podaří odhalit praktickému lékaři při preventivní prohlídce, kdy pacientovi tlak změří. Tuto prohlídku mohou lidé podstoupit jednou za dva roky, asi 40 procent lidí na ně ale nechodí.

“Správná léčba vysokého tlaku je velmi důležitá, protože vede k prevenci vzniku závažných onemocnění,” uvedla Plívová. Neléčený krevní tlak může vést i k mrtvici nebo infarktu, zvýšené je také riziko demence. Například cévní mozkové příhody pak stojí VZP přibližně další dvě miliardy korun, péče o pacienty s infarkty bezmála 1,2 miliardy korun.

Rizikovým faktorem ke vzniku vysokého tlaku jsou kromě věku nebo dědičnosti také obezita, kouření, strava s nadměrnou solí nebo pití alkoholu. Zdravý člověk by měl mít u lékaře krevní tlak ideálně 140 na 90, při měření doma 135 na 85.

S nějakou nemocí srdce či cév obecně se léčí v současné době každý čtvrtý Čech, je jich asi 2,9 milionu. Do budoucna jich bude v populaci ještě přibývat. Jsou také nejčastější příčinou úmrtí, tvoří více než 40 procent. Nejběžnějšími jsou ta, při nichž srdce nefunguje dostatečně. Při ischemické chorobě srdeční, kterou má asi 470.000 lidí, neproudí do srdce dost kyslíku v důsledku zúžení věnčitých tepen kolem srdce. V nich se usazují tukové látky, což může vést i k infarktu. Později se u nich může projevit srdeční selhání, kdy srdce nedokáže pracovat dostatečně, aby zásobovalo krví celé tělo.

Odborníci se shodují na tom, že jako prevence jsou nejdůležitější zdravá strava a dostatek pohybu. Důsledky nedostatečného pohybu Čechů stojí podle dřívějších vyjádření zástupců Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy veřejné zdravotnictví kolem desítky miliard korun ročně. Podle mezinárodní studie Eurobarometr sportuje pravidelně pět procent Čechů, 60 procent zřídka nebo vůbec. Doporučení odborníků je 150 až 300 minut pohybu týdně. Děti by se měly hýbat alespoň hodinu denně.

 

Náklady v tis. Kč a počty pacientů s hypertenzí (hlavní diagnóza) v letech 2018-2022:

RokPočet pacientůCelkové náklady v tis. Kč
20181 116 9672 839 100
20191 194 9133 010 457
20201 306 4073 453 234
20211 237 0313 414 546
20221 246 5163 684 349

 

Navigace pro příspěvky

1 … 46 47 48 49 50 … 80

Kalendář akcí

Květen

Červen 2025

Červenec
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
30
1
2
3
4
5
6
Červen

30

Žádné akce
Červenec

1

Žádné akce
Červenec

2

Žádné akce
Červenec

3

Žádné akce
Červenec

4

Žádné akce
Červenec

5

Žádné akce
7
8
9
10
11
12
13
Červenec

6

Žádné akce
Červenec

7

Žádné akce
Červenec

8

Žádné akce
Červenec

9

Žádné akce
Červenec

10

Žádné akce
Červenec

11

Žádné akce
Červenec

12

Žádné akce
14
15
16
17
18
19
20
Červenec

13

Žádné akce
Červenec

14

Žádné akce
Červenec

15

Žádné akce
Červenec

16

Žádné akce
Červenec

17

Žádné akce
Červenec

18

Žádné akce
Červenec

19

Žádné akce
21
22
23
24
25
26
27
Červenec

20

Žádné akce
Červenec

21

Žádné akce
Červenec

22

Žádné akce
Červenec

23

Žádné akce
Červenec

24

Žádné akce
Červenec

25

Žádné akce
Červenec

26

Žádné akce
28
29
30
31
1
2
3
Červenec

27

Žádné akce
Červenec

28

Žádné akce
Červenec

29

Žádné akce
Červenec

30

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS