Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
České zdravotnictví

VZP při úpravě sítě nemocnic zohlední využití lůžek, počty…

  • 18 dubna, 2024
  • by budskap

„Důležité je, aby lékaři měli s prováděnými výkony dostatek zkušeností. Dobře se o vás nepostarají tam, kde vidí infarkt jednou za tři neděle, nebo rodí dítě jednou za týden,“ řekl Kuba novinářům.

V současné době je k dispozici 47.900 lůžek akutní nemocniční péče, průměrná obložnost je necelých 60 procent. Podle Kabátka je to zhruba deset procent pod průměrem zemí OECD. V oborech, jako jsou lůžková oftalmologie, dermatologie nebo některá dětská oddělení, jsou to však jen nízké desítky procent. Podle ředitele Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Davida Feltla mohou ale vzniknout problémy při vzdělávání lékařů, které je i v těchto oborech navázané na oddělení s daným počtem lůžek.

Na 1000 obyvatel má ČR 6,7 lůžka, průměr OECD je 4,8 lůžka. Německo, které podle Kabátka počítá i lůžka sociální, má 7,8 lůžka, Slovensko 5,7 lůžka, Slovinsko 4,3, Izrael 2,9 a Švédsko dvě lůžka. Průměrná délka hospitalizace přitom dlouhodobě klesá, v roce 2021 činila v ČR 9,8 dne, podle Eurostatu je tak delší pouze v Srbsku. Například v Polsku trvá průměrně 7,3 dne, v Nizozemí 4,3 dne. „Částečně je to dáno úhradovými mechanismy a částečně je to dáno strukturou sítě,“ uvedl k délce hospitalizací v ČR Kabátek.

Lůžek dlouhodobé a následné péče, které využívají zejména senioři, je nyní v Česku asi 38.000. Loni podle Českého statistického úřadu žilo v ČR 2,2 milionu lidí starších 65 let, v roce 2050 jich bude již 3,25 milionu. Konkrétní počty lůžek, které by se měly podle VZP převádět z akutních na následná, Kabátek uvádět nechtěl. Podle něj nejde o to, že by se nemocnice rušily. „Neděláme žádnou reformu, nijak plošně nerušíme,“ uvedl. Největší bariérou dohod je podle něj nedůvěra poskytovatelů. Nejsložitější debata je tam, kde jsou nemocnice s větším počtem provozovatelů.

Změny se však přesto dotknou menších i velkých nemocnic. Například Karel Kantor, ředitel skupiny Vamed Medittera, která zřizuje některé nemocnice ve Středočeském kraji, na dnešní tiskové konferenci uvedl, že od příštího roku se sloučí nemocnice v Mělníce a Neratovicích. Kabátek jako další příklady doplnil nemocnici v Sušici, kde se akutní péče změní v jednodenní a následnou, nebo nemocnici Šternberk, kde dětské lůžkové oddělení bude dál fungovat jako denní stacionář.

Podle ředitele Feltla mají v pražské Všeobecné fakultní nemocnice v plánu uzavření 105 z 1921 lůžek, polovina z nich je interních. Nová tam naopak budou do budoucna vznikat, například pro neurodegenerativní onemocnění nebo dětskou psychiatrii.

Další nemocnice se základními obory, jejichž fungování by podle Kabátka sice ekonomicky úplně nevycházelo, zůstanou, aby bylo splněno vládní nařízení o dostupnosti zdravotní péče v místě a čase. Podle Kabátka je takových, jejichž provoz pojišťovna zvlášť bonifikuje, celkem šest, například nemocnice v Jeseníku.

České zdravotnictví

Náměstek: Systém finančně zatíží nové léky na diabetes, obezitu…

  • 17 dubna, 2024
  • by budskap

V současné době jsou nejvíce rostoucí oblastí zdravotní péče takzvané centrové léky, tedy velmi drahé léky pro menší skupiny pacientů. Pojišťovny za ně daly loni pro 126.000 lidí přes 32 miliard korun. „Musíme se připravit na to, že to nebudou jenom centrové léky, které budou hýbat s tím růstem,“ řekl na tiskové konferenci AIFP.

Nové léky na cukrovku, obezitu či Alzheimerovu nemoc budou podle něj stát systém veřejného zdravotního pojištění desítky miliard korun. V letošním roce půjde na zdravotní služby téměř 494 miliard korun, zhruba polovinu stojí péče v nemocnicích, asi 17 procent jsou náklady na léky a 8,1 procent takzvané centrové léky.

AIFP upozorňuje, že zatímco pro zdravotní pojištění jsou centrové léky nákladem, pro sociální systém jsou úsporou, protože pacientům umožňují pracovat. Například u roztroušené sklerózy, která postihuje nervový systém a bez léčby vede k invaliditě, asi 62 procent pacientů užívá centrové léky a z nich 75 procent pracuje. Díky lepšímu zdravotnímu stavu tak nepotřebují invalidní důchod nebo další sociální dávky.

Náklady na centrové léky rostou podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška tempem asi 11 procent ročně. „Je legitimní se bavit o tom, jak se budou financovat dál, protože něco jiného je 11 procent ze základu 500 milionů a něco jiného ze základu 30 miliard,“ uvedl. Nárůst počtu pacientů podle něj ale znamená, že léčba funguje. „Lidé déle žijí a do značné míry je to léčba celoživotní,“ dodal. V roce 2040 může být podle něj léčených pacientů přes 40.000.

Náklady na jednoho pacienta se ale podle AIFP v čase snižují, od roku 2010 asi o 11 procent na 259.000 korun v roce 2022. Zhruba 27 procent nákladů na centrové léky tvoří léčiva na různé druhy rakoviny. Té lze podle odborníků z velké části předcházet prevencí, což je podle náměstka Dvořáčka místo, kde může veřejné zdravotní pojištění nejvíc ušetřit. Cílem proto je zachytávat rakovinu v časných, dobře léčitelných stadiích.

„Je to i záměr, který máme v novele zákona o veřejném zdravotním pojištění – umožnit zdravotním pojišťovnám mnohem víc pracovat s motivací pojištěnce, abychom v ideálních případech ty náklady v následujících letech minimalizovali,“ dodal. Pojišťovny proto už v současné době některé své příspěvky spojují s absolvováním vyšetření k odhalení rizika rakoviny prsu, tlustého střeva a konečníku či děložního čípku, takzvaného screeningu, nebo preventivní prohlídky u praktického lékaře.

V novele zákona se počítá s tím, že by mohli podobně zohlednit absolvování prevence i pro úhradu jinak nehrazené péče. Jako příklad MZd zmiňuje například bílé zubní výplně, které budou jinak hrazené jen z 40 procent.

České zdravotnictví

Ve FN Brno vzniklo centrum pro léčbu nedostatku látky,…

  • 16 dubna, 2024
  • by budskap

Klinika přijímá od dubna první pacienty, u nichž se projevil deficit enzymu alfa-1 antitrypsin (AAT). „Většina z nich je ve středním věku a trpí pokročilými formami plicních chorob, nejčastěji chronickou obstrukční plicní nemocí. Pravidelná léčba pomocí náhrady proteinu nemocným uleví. Zastavuje totiž postup nemoci, která se kvůli deficitu AAT rozvinula,“ sdělil Sova.

Deficit AAT je dědičné onemocnění způsobené sníženou hladinou nebo úplnou absencí tohoto enzymu v krvi. Lidé, kteří nedostatkem trpí, se obvykle potýkají s chorobami už ve věku kolem 30 let. Jak rychle se nemoci projeví, záleží i na dalších faktorech, jako je kouření nebo životní styl.

„Riziko postižení plic ovlivňuje i hladina enzymu. Platí, že čím je nižší, tím je pravděpodobnost onemocnění vyšší. Zpozornět by měli všichni, kdo se v mládí nebo středním věku potýkají s těžkým astmatem, bronchiektáziemi nebo právě chronickou obstrukční plicní nemocí. Měli by projít testy na hladinu AAT. Odhadujeme, že na Moravě tuto nemoc prokážeme a následně budeme léčit u nižších desítek lidí,“ uvedl Sova.Test z krve mohou provést pneumologové, praktičtí lékaři nebo alergologové.

Nemocní s nedostatkem AAT se mohou léčit jenom v akreditovaných centrech. Nyní jsou v republice dvě, v Praze a Brně. Podle odhadů trpí v Česku nedostatkem AAT přibližně procento všech pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí, tu má kolem 700.000 lidí. Plíce nejsou jediným orgánem, který nemoc může postihnout. Asi třetinu nemocných ohrožuje cirhóza jater. Zasažení jiných orgánů je vzácné, ale lze se setkat s postižením kůže, střev nebo jiných orgánů.

Výzkumy a studie

Vědci mohou nově zjistit, zda bude nanoléčba rakoviny pacienta…

  • 15 dubna, 202426 dubna, 2024
  • by budskap

Vědci vytipovali 23 nádorových markerů, což jsou látky, které mohou být produkovány nádorovými buňkami a které jsou jen v omezeném množství nebo vůbec v normálních buňkách. S využitím strojového učení je porovnali s tím, jak se nanoléčiva hromadí ve vybraných nádorových modelech. Pro studii odborníci zvolili dva nejčastěji studované typy nanosystémů pro léčbu rakoviny.

Na základě analýzy výzkumníci zúžili výběr na šest parametrů, které dobře odpovídaly záchytu nanosystémů v nádorové tkáni. Pět z nich se týkalo výstelky krevních cév v nádorové tkáni a jeden množství bílých krvinek v nádorovém prostředí.

„Naším úkolem bylo připravit jeden ze dvou modelových nanosystémů, které byly ve studii využity. Musel splňovat několik podmínek: nezpůsobovat organismu nežádoucí vedlejší účinky a zároveň vykazovat unikátní schopnost hromadit se ve tkáni sledovaných modelových nádorů,“ uvedl Tomáš Etrych, který se na studii podílel. Na míru dělaný systém vědci opatřili značkou, aby ho po podání mohli sledovat v těle laboratorních zvířat.

„Pomocí fluorescenční molekulární tomografie, což je nejmodernější metoda optického zobrazování spojeného s počítačovou tomografií, pak bylo možné detailně studovat nádorové hromadění a osud nanosystému v laboratorních zvířatech,“ řekl Etrych.

Výsledky výzkumu mohou zvýšit pravděpodobnost většího úspěchu léčby u vyvíjených nanoléčiv. Nádorová onemocnění se u lidských pacientů mohou lišit i u jednoho nádorového typu, ne u všech pacientů je proto nanoterapie vhodnou volbou, uvádí tisková zpráva. „Právě naše strategie by měla umožnit tento problém překlenout a nabídnout nanoterapii přesně těm pacientům, u kterých má význam a pro které nebude jen zatěžující léčbou bez hmatatelného léčebného výsledku,“ uvedl Etrych.

Na výzkumu se podílelo celkem 12 týmů z Česka, Nizozemí, Německá, Velké Británie a Singapuru. Výzkum koordinovalo pracoviště Ústavu pro experimentální molekulární zobrazování (Institute for Experimental Molecular Imaging), který je součástí prestižní RWTH University v Cáchách v Německu.

Výzkumy a studie

Vědci: Češi mají nezdravý životní styl, jsou na tom…

  • 12 dubna, 2024
  • by budskap

Věk dožití od vstupu do EU se sice zvýšil o zhruba čtyři roky na 79,1 let. Nicméně odstup od evropského průměru zůstává prakticky stejný, jako byl před dvěma dekádami. Naděje na dožití v celé EU aktuálně činí 80,7 roku.

„Zvyšování naděje dožití v Česku v posledních 20 letech nestačí na dohnání rozdílu, a tak za průměrem EU stále zaostáváme. Vysvětlení této skutečnosti můžeme hledat jak v minulosti, tak v přítomnosti. Od poloviny 60. let minulého století jsme za evropským průměrem začali zaostávat, a ani v posledních dvou dekádách se na tom nic nezměnilo,“ uvedla Dagmar Dzúrová z institutu.

Z aktuálních dat vyplývá, že téměř polovinu úmrtí v Česku v roce 2019 lze přičíst rizikovému chování, mimo jiné špatným stravovacím návykům, kouření, spotřebě alkoholu a nedostatku pohybu. Zatímco podíl kuřáků nepatrně poklesl pod průměr EU, nadměrná konzumace alkoholu zůstává jednou z nejvyšších v EU a míra obezity se zvýšila nad průměr EU, uvádí tisková zpráva.

Češi mají různá chronická onemocnění, což je podle odborníků činí zranitelnějšími na dopady jiných nemocí jako například covidu-19. „Nedostatečná míra prevence rovněž může přispívat ke zvýšenému výskytu chronických onemocnění a komplikací, kterým by šlo předejít prostřednictvím prevence a včasné léčby,“ řekla Klára Hulíková Tesárková z výzkumné skupiny SYRI zaměřené na socioekonomické nerovnosti ve zdraví. Snižovat zdravotní rizika lze podle vědců třeba důsledným očkováním, pravidelnými preventivními prohlídkami a screeningovými vyšetřeními spolu s podporou zdravého životního stylu.

Podle studie Česko: Zdravotní profil země je úmrtnost na příčiny, kterým lze předejít a které jsou léčitelné, v Česku o čtvrtinu vyšší, než je průměr EU. „Investice do zdravotní gramotnosti a prevence jsou nezbytnou součástí strategie zdravotní politiky, jež může vést k dlouhodobému zlepšení zdraví populace a k nápravě zdravotních nerovností. Tato rozhodnutí lze dělat jen na základě dostupných a aktuálních dat,“ uvedla Hulíková Tesárková.

Většina Čechů si podle studie myslí, že jejich zdravotní stav je dobrý. Více než dvě třetiny Čechů v roce 2022 uvedly, že jsou v dobrém nebo velmi dobrém zdravotním stavu, což odpovídá unijnímu průměru. Nicméně rozdíly v odpovědích mezi jednotlivými příjmovými skupinami jsou větší než ve většině ostatních zemí EU. Dosažené vzdělání má vliv zejména na faktory jako kouření nebo míru fyzické aktivity.

České zdravotnictví

V Česku by mohla od příštího roku vznikat nová…

  • 11 dubna, 2024
  • by budskap

Zdravotně-sociální péči upravuje zákon, který mění normy o sociálních službách, zdravotních službách a zdravotním pojištění. Ministerstvo práce ho předložilo pár dnů před loňskými Vánocemi. Podle Jurečky resort dostal několik stovek připomínek, jejichž vypořádání teď skončilo. Předloha se upravila. Výsledná verze na vládním webu mezi připravovanou legislativou ale zatím není.

„Posíláme návrh zákona dál. V optimistickém scénáři by ho vláda mohla projednat v průběhu prvního či druhého květnového týdne. Chtěli bychom dotáhnout legislativní proces do konce září,“ uvedl Jurečka. Norma by měla být účinná od ledna příštího roku.

Sociální služby podporují soběstačnost. Hradí se z dotací, příspěvků na péči, plateb od klientů i z darů. Zdravotní služby a léčba se platí ze zdravotního pojištění. Podle ministrů práce a zdravotnictví zákon umožní propojení zdravotní a sociální péče a nastaví financování.

Po změnách by se měl omezit počet lidí, kteří v léčebnách dlouhodobě nemocných či jiných zdravotnických zařízeních zůstávají ze sociálních důvodů. Ministerstvo práce v podkladech k první verzi zákona uvedlo, že podle kontrol zdravotních pojišťoven je to 15 až 20 procent pacientů. Podle návrhu by po třech měsících měl revizní lékař zdravotní pojišťovny přezkoumat, zda pacient dál potřebuje dlouhodobou zdravotní péči. Pokud by ji mít nemusel, měl by se přesunout do vhodnějšího zařízení či domácí péče. „Dlouhodobá lůžková péče je hrazenou službou nejvýše po dobu 90 dnů, s výjimkou dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče,“ stálo v první verzi zákona.

Experti poukazují na to, že domovy či terénní služby chybí a lidé se nemají kam přesunout. Podle zástupců ministerstev se počítá do roku 2029 s přechodným obdobím, kdy by se kapacita sociálních zařízení měla posílit. „Každý poskytovatel by měl od začátku hospitalizace počítat s tím, že bude muset pacienta někam propustit. Měl by se zabývat tím, jestli ho bude mít kam propustit. Těch 90 dnů má na to,“ uvedla Venuše Škampová z ministerstva zdravotnictví.

Sociálně-zdravotní služby by mohly poskytovat domovy i zdravotnická zařízení. Musely by k tomu mít registrace a oprávnění. Část svých lůžek by mohly přeměnit na nová sociálně-zdravotní lůžka. Zdravotní péči by hradily zdravotní pojišťovny a sociální služby by si lidé pokrývali z příspěvku na péči. Klienti by si také platili za ubytování a stravu, tedy stejně jako dnes v seniorských domovech či stacionářích, přiblížili zástupci resortů.

Podle původních podkladů k zákonu by vytvoření a vybavení nového zdravotně-sociálního lůžka stálo asi 3,1 milionu korun. V domově by přeměna běžného lůžka na zdravotně-sociální vyšla na 620.000 korun a v léčebně či nemocnici na 150.000 korun.

Návrh zákona s omezením hrazeného pobytu v LDN zveřejnila ministerstva předloni. Tehdy sklidil kritiku. Návrh poté resorty stáhly.

Děti a mateřství

Rodiče si nepřipouštějí zdravotní následky nadváhy u dětí, upozorňují…

  • 11 dubna, 2024
  • by budskap

Rodiče si podle odborníků často nepřipouštějí možné zdravotní následky, které dětem hrozí. Přibývají tak počty případů, kdy se ještě před dovršením dospělosti musí začít léčit s vysokým krevním tlakem, cholesterolem nebo cukrovkou druhého typu. Trpí také jejich klouby a držení těla. „Dětí s obezitou neustále přibývá a my stále častěji bojujeme s tím, jak to vysvětlit jejich rodičům, kteří na ně mají největší vliv,“ uvedla Bednaříková. Není výjimkou, kdy náctiletí užívají na krevní tlak či cholesterol léky, dodala.

Většina rodičů je však podle ní vůči varováním hluchá, už proto, že mají mnohdy také problémy s váhou. Nakonec raději změní lékaře. „Při dvouleté frekvenci preventivních prohlídek často promeškáme okno, kdy lze nadváhu ještě poměrně snadno zvrátit. A u prohlídky kolem 15. roku pak dítě přijde v takovém stavu, že je kandidátem na bariatrickou operaci, tedy podvázání žaludku, protože rodina jednoduše není schopna zavést účinná režimová opatření,“ doplnila pediatrička.

Příčinu nárůstu nadváhy a obezity u dětí vidí v nedostatku pohybu a vysoce energetické stravě. Pomoct může ozdravný pobyt v léčebně, kde odborníci dětem ukážou, jak se stravovat, jaké jsou možnosti pohybu i jak je mohou motivovat moderní aplikace monitorující pohyb a spálené kalorie. V léčebně se dětem obvykle podaří za čtyři týdny zhubnout přibližně pět až sedm kilogramů, ale především se metabolismus nastartuje a dítě může pokračovat v domácím prostředí. Tam je klíčová následná podpora rodičů a spolupráce praktického lékaře, který sleduje pokrok.

Prevence a léčba

Lékař: Lidem s nemocemi kloubů pohyb neškodí, naopak prospívá

  • 10 dubna, 202410 dubna, 2024
  • by budskap

„To nejlepší, co může člověk pro sebe sám udělat, je cvičit. Ví se, že když člověk běhá, tak si snižuje riziko osteoartrózy. Dříve se tvrdilo, že zatěžování kloubů naopak škodí, ale to není pravda,“ řekl Šenolt novinářům.

V České republice se s některou z 200 různých forem revmatického onemocnění léčí zhruba půl milionu lidí. Nejčastější z nich je revmatoidní artritida, kterou lékaři nově diagnostikují u více než 3000 lidí každý rok. Pravidelný pohyb a duševní pohoda je podle odborníků důležitý pro to, aby se jejich stav nezhoršoval. Fyzioterapeutů a psychoterapeutů ale není dostatek.

„Často bojujeme s tím, že ne každý pacient s revmatickým onemocněním se dostane na pravidelné fyzioterapie,“ popsala Michaela Linková z pacientské organizace Revma Liga. I pokud pacient s fyzioterapeutem poctivě cvičí, má s ním většinou podle ní jen málo hodin a motivace cvičit doma není vysoká.

Pomoci má právě on-line kurz Revma v klidu, který je registrovaným členům organizace dostupný zdarma. Nabízí přes sedm hodin video obsahu zaměřeného jak na udržení a zlepšení funkčnosti pohybového aparátu, tak na koučink a psychickou podporu pacientů.

„Cvičení zvyšuje pohyblivost postižených kloubů, předchází ochabnutí svalů a přispívá ke zvýšení svalové síly, pozitivně ovlivňuje také kardiovaskulární systém a udržuje správnou tělesnou hmotnost,“ popsala v tiskové zprávě k projektu Kristýna Hoidekrová, vedoucí vědecko-výzkumného týmu z Rehabilitačního ústavu Kladruby, který se na přípravě cviků podílel.

Aktuálně

Studie: Existují slabé důkazy o dopadech hormonální léčby na…

  • 10 dubna, 2024
  • by budskap

Téma transgenderových osob je ve Spojeném království, stejně jako v jiných zemích, velmi rozdělující, poznamenala agentura AFP.

„Existuje jen málo jiných oblastí ve zdravotnictví, kde se odborníci tak bojí otevřeně diskutovat o svých názorech, kde jsou lidé očerňováni na sociálních sítích a kde nadávky evokují nejhorší šikanózní chování. To musí přestat,“ uvedla ve zprávě Cassová. Dodala, že sama během čtyřletého výzkumu čelila silné kritice.

Ve své 400stránkové zprávě Cassová představila 32 doporučení, kterými by se měly řídit nově vznikající služby pro děti a mladé lidi pochybující o své genderové identitě nebo trpící genderovou dysforií.

Minulý měsíc NHS v Anglii potvrdila, že blokátory puberty již nebudou podávány mladým lidem mladším 16 let mimo výzkumné studie. Pediatrička ve zprávě doporučuje „mimořádnou opatrnost“ a „jasné klinické zdůvodnění pro poskytování hormonů předtím, než jedinec dosáhne plnoletosti“. Přístup k dětem a dospívajícím by podle ní měl také zahrnovat screening neurovývojového stavu, včetně poruch autistického spektra, a posouzení duševního zdraví.

U dětí v předpubertálním věku je zapotřebí „ještě opatrnější“ přístup, uvedla Cassová. Ty, které si v raném věku změní zájmena nebo křestní jména, by mohly zažívat ještě větší stres, až dospějí do puberty, což by hormonální léčbu učinilo ještě naléhavější. Podle lékařky je také důležité zajistit, aby rodiče „nevědomě neovlivňovali pohlavní projev dítěte“.

„Zklamal mě nedostatek důkazů o dlouhodobém dopadu užívání hormonů od útlého věku; výzkum nás všechny zklamal, především vás,“ uvedla Cassová ve zprávě, kde se zabývala přehledem 50 studií o blokátorech puberty a 53 výzkumů o hormonální léčbě. „Skutečnost je taková, že nemáme žádné dobré důkazy o dlouhodobých výsledcích intervencí zaměřených na zvládání potíží souvisejících s pohlavím,“ dodala.

Pediatrička uvedla, že cílem jejího přezkumu „není definovat, co znamená být transgenderovou osobou, ani podkopávat platnost těchto identit“. Vyjádřila se také směrem k mladým lidem, s nimiž se setkala a kteří žádali o co nejrychlejší přístup k blokátorům puberty a hormonům. „Jsem si vědoma toho, že musíte být zklamaní,“ píše. Ale „je nemyslitelné, abyste dělali rozhodnutí, která vám změní život, aniž byste byli schopni zvážit rizika a přínosy nyní i v dlouhodobém horizontu,“ dodala.

Studii zadal státní zdravotní systém NHS v roce 2020 v reakci na prudký nárůst počtu dětí a mladých lidí, kteří pochybují o svém pohlaví a obracejí se na zdravotnické služby s žádostí o pomoc. Tento fenomén vedl v Británii v posledních několika letech k významným právním bitvám a k rozhodnutí uzavřít jediné specializované státní zařízení, a to v návaznosti na usvědčující svědectví o nátlaku na ošetřovatele a uspěchané léčbě. Nahradí ho regionální centra.

Konzervativní premiér Rishi Sunak zprávu přivítal s tím, že je v souladu s postojem vlády. „Musíme být nesmírně opatrní (…), protože neznáme dopad blokátorů puberty nebo hormonální léčby, “ řekl.

Zpráva se dostala na titulní stránky médií a podle agentury AFP potěšila zejména konzervativní tisk. „Konečně se ozval hlas rozumu ohledně transgenderového dogmatu,“ napsal bulvární list Daily Mail.

Vláda a konzervativní média se k tvrzením transgenderových sdružení staví velmi kriticky. Úřady také nedávno doporučily ochranná opatření pro školy, které se potýkají s tím, že děti žádají, aby byly identifikovány jako jiné pohlaví než jejich vlastní. Londýn zablokoval návrh přijatý ve Skotsku, který má usnadnit uznávání změny pohlaví od 16 let.

Prevence a léčba

Na infekční žloutenku zemře 3500 lidí denně, varuje WHO

  • 9 dubna, 2024
  • by budskap

Nové údaje ze 187 zemí ukazují, že odhadovaný počet úmrtí na infekční žloutenku vzrostl z 1,1 milionu v roce 2019 na 1,3 milionu v roce 2022, vyplývá podle agentury AFP ze zprávy, která byla zveřejněna při příležitosti světové konference o žloutence.

Jde o „znepokojivé tendence“, uvedla na tiskové konferenci ředitelka oddělení WHO pro HIV, žloutenku a přenosné pohlavní nemoci Meg Dohertyová. Každý den zemře na světě kolem 3500 lidí na některý z typů přenosné žloutenky. Třiaosmdesát procent úmrtí připadá na žloutenku typu B a 17 procent na žloutenku typu C. Právě žloutenka typu B je v ČR relativně vzácná, loni jí onemocnělo 37 lidí.

Podle aktualizovaných dat WHO žilo v roce 2022 254 milionů lidí s hepatitidou B a 50 milionů s hepatitidou C.

Jen tři procenta osob žijících s chronickou infekcí žloutenky typu B podstupovalo ke konci roku 2022 antivirální léčbu. S hepatitidou C se léčilo 20 procent nemocných. „Výsledky jsou hluboko pod globálními cíli léčit 80 procent lidí s chronickou hepatitidou B a hepatitidou C do roku 2030,“ upozornila Dohertyová. Poslední čísla přitom ukazují mírné zlepšení oproti roku 2019.

Navzdory celosvětovému pokroku v prevenci se počet úmrtí zvyšuje, protože je diagnostikováno a léčeno příliš málo lidí s hepatitidou, upozornil šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. Třiašedesát procent nových infekcí hepatitidy B připadá na Afriku. Přitom jen 18 procent novorozenců na kontinentě je proti nákaze očkováno při narození.

Navzdory cenové dostupnosti generických léků proti virové hepatitidě si je mnoho zemí nedokáže opatřit, upozornila WHO, která vyzývá k „rychlým opatřením“ ke zvrácení trendu a vyzývá k rozšíření přístupu k testům a diagnostice.

Chronická žloutenka typu C se projeví až po letech nezvratným poškozením jater. Čeští odborníci proto vyzývají lidi, kteří měli operaci nebo porod s transfuzí krve do roku 1992, aby se nechali vyšetřit. Odhaduje se, že nakažených, kteří o své nemoci nevědí, může být několik desítek tisíc.

V Česku se podle údajů Státního zdravotního ústavu nakazilo nově žloutenkou typu A loni 66 osob, typu B 37 osob, typu C 1300 osob, typu D 12 osob a typu E 648 osob. Chronickou hepatitidu B, která se projeví po letech od nákazy, lékaři diagnostikovali u 378 osob. Letos za první tři měsíce to bylo u většiny typů meziročně víc, u hepatitidy A 24 nemocných, u typu B devět nemocných, typu C 580, typu D čtyři osoby a typu E 170 osob. Úmrtí jsou spíše vzácná, u chronické žloutenky je příčinou úmrtí často cirhóza jater.

Stránkování příspěvků

1 … 43 44 45 46 47 … 84

Kalendář akcí

Leden

Únor 2026

Březen
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE
23
24
25
26
27
28
1
Událost pro Únor

28

Žádné události
2
3
4
5
6
7
8
Událost pro Březen

1

Žádné události
Událost pro Březen

2

Žádné události
Událost pro Březen

3

Žádné události
Událost pro Březen

4

Žádné události
Událost pro Březen

5

Žádné události
Událost pro Březen

6

Žádné události
Událost pro Březen

7

Žádné události
9
10
11
12
13
14
15
Událost pro Březen

8

Žádné události
Událost pro Březen

9

Žádné události
Událost pro Březen

10

Žádné události
Událost pro Březen

11

Žádné události
Událost pro Březen

12

Žádné události
Událost pro Březen

13

Žádné události
Událost pro Březen

14

Žádné události
16
17
18
19
20
21
22
Událost pro Březen

15

Žádné události
Událost pro Březen

16

Žádné události
Událost pro Březen

17

Žádné události
Událost pro Březen

18

Žádné události
Událost pro Březen

19

Žádné události
Událost pro Březen

20

Žádné události
Událost pro Březen

21

Žádné události
23
24
25
26
27
28
29
Událost pro Březen

22

Žádné události
Událost pro Březen

23

Žádné události
Událost pro Březen

24

Žádné události
Událost pro Březen

25

Žádné události
Událost pro Březen

26

Žádné události
Událost pro Březen

27

Žádné události
Událost pro Březen

28

Žádné události
30
31
1
2
3
4
5
Událost pro Březen

29

Žádné události
Událost pro Březen

30

Žádné události

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS