Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
České zdravotnictví

Uherskohradišťská nemocnice má nový přístroj, využívá se při léčbě rakoviny…

  • 12 března, 202428 března, 2024
  • by budskap

“Sentinelová uzlina je první lymfatická (mízní) uzlina, do které se šíří rakovinné buňky z nádoru. Odstranění a vyšetření sentinelové uzliny pomáhá chirurgům zjistit, zda se rakovina rozšířila do lymfatického systému, a stanovit tím rozsah postižení. V případě, že je sentinelová uzlina v pořádku, není nutné odstraňovat všechny další spádové uzliny. Vyšetření má tak klíčový význam k určení další léčby,” uvedl primář chirurgického oddělení Peter Galvánek.

Přístroj stál téměř milion korun. Skládá se z univerzální počítačové ovládací jednotky s dotykovou obrazovkou a bezdrátové detekční sondy. “Pacientovi se do podkoží v místě nádoru aplikuje bezpečná radioaktivní látka, která se lymfatickými cestami šíří do sentinelové uzliny. Uzlinu pak chirurg může lokalizovat pomocí detekční gama sondy, která reaguje na aplikované radiofarmakum,” uvedla mluvčí.

“Proti původnímu staršímu typu je novinka v podobě moderního přístroje významným přínosem, a to především z důvodu zkvalitnění vyhledávání uzliny pro naše pacienty. Díky přesnějšímu a šetrnějšímu určení sentinelové uzliny se snižuje riziko komplikací a zlepšuje se prognóza u pacientů,” uvedla lékařka Pavla Kavalcová. “K jeho dalším přednostem patří určení přesného umístění radioaktivního zrna, které se před operací zavádí do drobných ‘neviditelných’ nádorů pod ultrazvukem,” uvedla lékařka.

“Chirurgické oddělení se používáním nového přístroje zařadilo mezi pracoviště, které nabízí v léčbě nádorového onemocnění prsu nejmodernější postupy. Onkochirurgická ambulance pro nádorové onemocnění prsu je v Uherskohradišťské nemocnici v provozu vždy v úterý v čase 13:00 až 15:00. Každý případ posuzuje mamární komise, která hodnotí všechny nálezy a navrhuje optimální možný postup pro konkrétního pacienta,” uvedla mluvčí. Termín dostanou pacienti, z převážené většiny pacientky, v rozmezí od dvou týdnů do jednoho měsíce.

Tisková zpráva

Pacienti s tuberkulózou se mohou léčit doma, někteří – Počet…

  • 11 března, 2024
  • by budskap

Praha, 11. 3. 2024 – Počet lidí s tuberkulózou v České republice meziročně vzrostl o 64 osob, stoupl i počet nemocných dětí. S TBC se loni dle dostupných dat léčilo 447 pacientů. Čeští plicní lékaři nápor zvládají a připravují se na další nárůst. Doporučují zavést pravidelné testy u lidí z rizikových zemí, budou také rozšiřovat kapacity tam, kde se nemocní léčí. Úlevu by měla přinést i nová vyhláška, podle které se mohou spolupracující pacienti léčit doma. Pneumologové o tom informují u příležitosti Světového dne boje proti tuberkulóze, který připadá na 24. března. Ve stejný den, jen o 142 let dříve, oznámil německý lékař Robert Koch objev zákeřného bacilu Mycobacterium tuberculosis, jenž nemoc způsobuje.

 

„Vzhledem k válce na Ukrajině není nárůst nemocných žádným překvapením, je známo že na východ od České republiky není péče o tuberkulózní pacienty na takové úrovni jako u nás. Podíl TBC u osob narozených mimo ČR loni činil 49,2 % (220 případů), z toho 140 je z Ukrajiny, což je téměř čtyřikrát více než před válkou. Ze Slovenska evidujeme 21 případů, z Rumunska a Vietnamu nám přibylo po 11 případech atp.,“ říká MUDr. Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou, Fakultní nemocnice Bulovka. Nejnovější data také ukázala výrazný nárůst TBC u dětí do 15 let – z 11 případů jejich počet loni skočil na 30. „Obvykle evidujeme 5–10 nemocných dětí za rok,“ podotýká MUDr. Wallenfels. Za loňským nárůstem malých pacientů je například lokální epidemie v Benátkách nad Jizerou, ale také přesnější diagnostické postupy. „Při hledání případných ložisek tuberkulózy jsme u vybraných pacientů začali používat CT, a přestože na rentgenu plic nebyla nemoc vidět, CT vyšetření její přítomnost prokázalo. Poprvé jsme také měli dítě s potvrzenou odolnou, tzv. multirezistentní formou TBC,“ popisuje MUDr. Karolína Doležalová, Ph.D., vedoucí lékařka Plicní ambulance a Střediska péče pro děti s tuberkulózou a mykobakteriózami Fakultní Thomayerovy nemocnice (FTN). Zde se léčí jak malé děti, tak dospívající do 18 let věku. Kvůli očekávanému nárůstu mladých pacientů se budou kapacity tohoto pracoviště rozšiřovat o 2–3 pokoje, s tím, že zcela nově by s dětmi mohly být na pokoji i jejich matky.

Vzhledem k nárůstu multirezistentních forem tuberkulózy v České republice (loni 31) je třeba, aby vzniklo nové pracoviště s kapacitou 10–15 lůžek, o tom nyní pneumologové jednají s Ministerstvem zdravotnictví. „Vše ale záleží na financích, stavba takové jednotky není levná. Dosud se všichni tito pacienti léčí v Thomayerově nemocnici, ale kapacity brzy přestanou stačit,“ říká doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).

Česká republika si za to, jak dokáže zajistit léčbu zejména multirezistentní tuberkulózy podle posledních doporučení, vysloužila pochvalu od Světové zdravotnické organizace (WHO) – říká prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky FTN a 1. LF UK. Připomíná ale, že je třeba neusnout na vavřínech a pracovat na tom, aby situace zůstala klidná i nadále. „Nárůst odolných forem TBC, necitlivých na běžná antituberkulotika, je dvojnásobný. O úhradu moderních léků, které zkracují dobu hospitalizace z 18–24 na 6–9 měsíců, musíme žádat zdravotní pojišťovny mimořádně na paragraf 16. Léčba jednoho pacienta stojí kolem 1,5 milionu korun,“ uvádí prof. Koziar Vašáková.

U běžných forem tuberkulózy, citlivých na léky, by měla lékařům i pacientům ulevit nová vyhláška o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění, platná od ledna. „Ta nám umožňuje pustit nemocné s běžnou tuberkulózou po několika dnech z nemocnice domů. Musí ale spolupracovat, dodržovat domácí izolaci a užívat pravidelně léky. Do plicní ambulance pak již dochází jen na kontroly. Zda je vše tak, jak má být, můžeme posoudit s pomocí telemedicíny, která nám umožní být s pacientem v pravidelném kontaktu,“ vysvětluje doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno. Právě zde meziročně vzrostl počet pacientů o 61 % na loňských 21. Doc. Sova odhaduje, že spolupracujících pacientů by mohla být až polovina a připomíná, že takto nastavený systém uleví nemocnicím, léčebnám a je pro pacienty výrazně příjemnější.

Čeští plicní lékaři tak doporučují ambulantním pneumologům a praktickým lékařům provést u všech pacientů z rizikových zemí při prvním kontaktu rentgenový snímek hrudníku. Plicní lékaři mohou navíc zajistit speciální krevní test na možnou přítomnost latentní tuberkulózy v těle. „U všech osob s pozitivním krevním testem je pak vhodné provést CT vyšetření plic. To je schopno odhalit i menší formy tuberkulózy, které nejsou při klasickém rentgenovém vyšetření hrudníku vidět. Pneumologové tedy mohou u každého dospělého člověka z rizikové oblasti pomocí komplexního nebolestivého vyšetření vyloučit tuberkulózní onemocnění či zatím bezpříznakovou nákazu. Pro léčbu mají k dispozici moderní preparáty. Účelem je podchytit nemocné včas, v době, kdy ještě nemají žádné či zcela minimální potíže, a zabránit tak dalšímu šíření nemoci,“ dodává doc. Koblížek.

 

O České pneumologické a ftizeologické společnosti

Odborná společnost plicních lékařů, která garantuje komplexní péči o všechny plicní nemoci včetně tuberkulózy. Je součástí České lékařské společnosti J. E. Purkyně, vzdělává odbornou i laickou veřejnost, organizuje odborná setkání a provádí vědeckou činnost. Péči o tuberkulózu zajišťuje komplexně, tj. včetně diagnostiky, léčby, prevence i provádění epidemiologických šetření. Více informací na: https://www.plicnilekarstvi.cz

 

O České alianci proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO)

Instituce, která napomáhá zmenšovat zátěž chronickými respiračními nemocemi v populaci České republiky. ČARO se hlásí ke světové organizaci GARD (Global Alliance against Chronic Respiratory Diseases) a její činnost probíhá pod patronací Světové zdravotnické organizace (WHO). Cílem je zvýšit společenské povědomí o chronických chorobách dýchacího systému na všech úrovních zdravotní péče. ČARO sdružuje přes 20 odborných i laických organizací, které se zabývají diagnostikou, léčbou a popularizací nejzávažnějších respiračních onemocnění, kam patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), bronchiální astma, rakovina plic, TBC a celá řada dalších závažných nemocí. Více informací na www.caro-gard.cz

Zpravodaj

Meziročně přibylo případů desítky infekcí, vrátily se spalničky nebo…

  • 8 března, 202428 března, 2024
  • by budskap

“Důvod určitě není jeden, dost se to liší nemoc od nemoci,” sdělila ČTK mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová. Například u nemocí, proti kterým existuje očkování, odborníci mluví o nižší ochotě nechat děti očkovat nebo jiném složení vakcín. Vliv má podle dřívějších vyjádření SZÚ u některých nemocí také to, že se s nimi populace ani lékaři nesetkávají často a někdy jim je trvá odhalit. Pokles v předchozích třech letech zase ovlivnila proticovidová opatření.

SZÚ už na začátku letošního roku informoval, že očekává epidemii černého kašle. Do minulého týdne zaznamenal 1666 případů, víc bylo naposledy na začátku 60. let krátce po zahájení očkování. Podle odborníků je vhodné přeočkování v dospělosti, protože se snížila proočkovanost a byla zavedena jiná vakcína. “Ta je šetrnější ke kojencům, má méně nepříjemných účinků, ale u starších dětí neposkytuje dlouhodobou a komplexní ochranu,” uvedl v rozhovoru, který ČTK poskytla Akademie věd ČR, Peter Šebo z jejího Mikrobiologického ústavu.

Podobně se předloni po desítkách let vrátil záškrt, kterému tento týden podlehl dvaaosmdesátiletý muž. Šlo o první úmrtí na tuto nemoc za 55 let. Znovu se častěji objevují také spalničky. Do konce února jich SZÚ eviduje 11 případů, loni jeden a v předchozích letech se díky proticovidovým opatřením nevyskytly vůbec. Poslední epidemii Česko prožilo v roce 2019, kdy bylo nakažených téměř 600.

Nemoci mpox, dříve označované jako opičí neštovice, zaznamenal SZÚ předloni 71 případů, loni žádný a letos sedm. Nákaza se projevuje vyrážkou, často v oblasti genitálií, a příznaky podobnými chřipce. Nejčastěji se přenáší při sexu, předloni nejvíc u mužů majících sex s muži.

Loni bylo meziročně asi šestkrát víc případů spály, letos jich lékaři zaznamenali už 1200. Od roku 2020 postupně roste počet pacientů se svrabem, který způsobuje parazitický roztoč zákožka svrabová. Lidé se jí nakazí při kontaktu s kůží nemocného, jeho oblečením či ložním prádlem. Loni bylo nakažených přes 9000, letos 1848.

Výrazně víc než loni je na začátku letošního roku také legionelózy. Na rozdíl od jiných infekcí se nepřenáší mezi lidmi, je způsobena infikovanou vodou, která se drží v potrubí, pokud se voda neohřívá na více než 70 stupňů Celsia. Nákaza může způsobovat těžké zápaly plic, hygienici proto doporučují nesnažit se peníze za energie šetřit na ohřevu vody.

Na nízkých počtech se v ČR drží různé exotické nemoci, například západonilská horečka, zika nebo chikungunya. Od začátku roku lékaři léčili 15 nemocných s horečkou dengue a desítku lidí s malárií. Naopak zhruba stejně zůstává případů nemocí přenášených klíšťaty, jako je lymská borelióza nebo klíšťová encefalitida, nebo případů tetanu, který se většinou přenáší z infikované hlíny.

 

Počty infekčních chorob v předchozích letech:

Rok201920202021202220232024*
Černý kašel1347 (164*)696 (356*)51 (15*)96 (13*)494 (20*)1634
Záškrt0 (0*)0 (0*)0 (0*)5 (0*)7 (2*)6
Spála1992 (467*)765 (482*)167 (40*)1150 (53*)6936 (1257*)1191
Tetanus1 (0*)0 (0*)0 (0*)0 (0*)2 (0*)0
Lymská borelióza4102 (256*)3710 (228*)2831 (130*)3517 (128*)3270 (235*)230
Klíšťová encefalitida774 (10*)856 (11*)594 (9*)710 (5*)509 (4*)6
Legionelóza280 (31*)216 (38*)239 (39*)287 (43*)340 (39*)76
Svrab3570 (736*)2382 (637*)3306 (512*)5276 (862*)9167 (1458*)1848
Malárie34 (2*)9 (7*)10 (2*)30 (0*)42 (6*)10
Západonilská horečka2 (0*)0 (0*)0 (0*)2 (1*)0 (0*)0
Horečka chikungunya15 (0*)0 (0*)0 (0*)2 (0*)3 (0*)0
Horečka zika1 (1*)2 (1*)0 (0*)1 (0*)5 (1*)0
Dengue81 (10*)38 (29*)4 (1*)22 (0*)79 (7*)15
Spalničky590 (171*)4 (3*)0 (0*)0 (0*)1 (0*)11
Hepatitida A240 (28*)183 (21*)210 (26*)70 (8*)66 (3*)16
Akutní hepatitida B41 (9*)26 (7*)17 (0*)48 (0*)37 (7*)8
Chronická hepatitida B276 (54*)144 (47*)127 (24*)244 (21*)378 (47*)88
Hepatitida C1138 (166*)770 (223*)662 (80*)921 (84*)1300 (216*)364
Hepatitida E268 (34*)223 (50*)200 (31*)319 (38*)684 (82*)120
Mpox (opičí neštovice)0 (0*)0 (0*)0 (0*)71 (0*)0 (0*)7

zdroj: Státní zdravotní ústav – Informační systém infekčních nemocí (ISIN)

*za leden a únor

Aktuálně

Pojišťovny by měly hradit 40 procent ceny bílé plomby,…

  • 7 března, 20247 března, 2024
  • by budskap

“Úhradová regulace je nastavena na použití nejlevnějších materiálů a postupů, jejichž prostřednictvím lze (…) zajistit péči o pacienty. Zastaralejší metody a materiály naopak lékaři považují často za překonané, což vede k neochotě je pacientům vůbec nabízet,” píše ministerstvo zdravotnictví (MZd) v odůvodnění návrhu.

Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler loni v dubnu novinářům řekl, že některé zubní ordinace už amalgámové plomby ani nenabízejí. “Mladí stomatologové už amalgám u pacienta zpravidla ani na škole nezhotovovali, tak bude rychle mizet,” uvedl tehdy Šmucler. V dnešním vyjádření pro Seznam Zprávy amalgám hájí, pacientům podle něj neškodí a v některých případech je nenahraditelný.

“Máme už dneska hodně dětí, které kvůli tomu přišly o zuby. Sledujeme tedy, že se zákaz amalgámu projevil na zhoršení zubního zdraví,” řekl serveru. Dětem do 18 let zdravotní pojišťovny hradí i bílé plomby, s čímž se počítá podle návrhu také do budoucna.

Původně MZd v návrhu plánovalo i pro dospělé možnost si rozdíl mezi cenou hrazené amalgámové plomby za 640 korun a bílé výplně v obvyklé ceně 1500 až 3000 korun doplatit. Kvůli urychlení zákazu, který měl původně platit až od roku 2030, se to ale zřejmě nestihne. Aktuální vyjádření ministerstva ČTK zjišťuje.

Na rozdíl mezi budoucí čtyřicetiprocentní úhradou a zaplacenou cenou by měli mít pacienti podle návrhu novely možnost čerpat příspěvek pojišťovny. “Pojištěnec řádně dodržující termíny preventivních prohlídek bude moci na rozdíl mezi úhradou a účtovanou cenou využít celý příspěvek z fondu prevence,” uvádí materiál.

V roce 2022 zdravotní pojišťovny zaplatily podle MZd 4,6 milionu zubních výplní za zhruba tři až čtyři miliardy korun. Mezi nimi jsou ale jen ty u dětí nebo amalgámové u dospělých, většinu bílých výplní si lidé v ordinacích zubních lékařů zaplatili sami.

“Kolik si lidé zaplatili fotokompozitů nikdo netuší, stejně tak keramické a skloionomerní výplně. Kdyby se přispívalo na všechny výplně, měli bychom aspoň přehled o počtu ošetření a kazivosti,” uvedl loni Šmucler. Podle něj u dospělých počet výplní klesá, ale u dětí mírně roste.

V roce 2018 byly zakázány na úrovni EU plomby z takzvaného nedózovaného amalgámu, který připravovali stomatologové přímo v ordinaci mimo jiné ze rtuti. Nyní je možné používat pro dospělé dál takzvaný dózovaný, neboli předem navážený a připravený amalgám. V roce 2017 EU avizovala, že by měl být zakázán v roce 2030. Nově byl termín stanoven na rok 2025, ČR by měla mít 1,5 roku odklad.

České zdravotnictví

Zlepšit ozařování pacientů s nádory v lebce by mohlo české zařízení

  • 6 března, 202428 března, 2024
  • by budskap

“Jsou to změny polohy v řádu několika milimetrů. Velmi nás zajímají i oblasti, kde naopak k pohybu nedochází vůbec, případně jsou menší než se v současnosti předpokládá,” uvedla Mária Martišíková z Německého centra pro výzkum rakoviny. Umožní to podle ní zmenšit ozářený objem tkáně. “Tím ušetříme zdravou tkáň a redukujeme nežádoucí účinky radioterapie. Také budeme moci aplikovat vyšší dávky záření do nádoru. Dávka do zdravé tkáně se totiž bude držet pod akceptovatelnou hranicí,” dodala.

Primář oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie Nemocnice Na Homolce, kde se nádorům hlavy věnují, Roman Liščák na dotaz ČTK uvedl, že novinka bude vhodná pro ty případy, kdy se používá takzvaná francionovaná radioterapie, která může trvat několik týdnů, a může se při ní i zmenšit nádor. Proto by pak bylo možné plány ozařování na základě výsledků z nového přístroje upravovat.

Nemocnice Na Homolce má pro léčbu nádorů mozku takzvaný gama nůž, tedy přístroj podávající vysokou dávku ionizujícího záření s přesností na jeden milimetr. “U gama nože díky zonálnímu efektu, který přístroj nabízí, provádíme léčbu v jedné dávce v průběhu několika minut, proto změny anatomických poměrů v průběhu léčby jsou vyloučené,” řekl Liščák.

Na podzim 2023 zahájili odborníci v Německu klinickou studii InViMo. Soustředí se na pacienty s nádorem v blízkosti spodiny lebeční. Tato oblast je obzvlášť těžko přístupná pro ozařování kvůli blízkosti kriticky důležitých orgánů jako je mozkový kmen. Při preventivním ozařování okolí nádoru, které má minimalizovat riziko návratu onemocnění, se podle Martišíkové poškodí okolní tkáň, oční nerv nebo i paměť.

Pacient, který se chystá na několikatýdenní sérii ozařování ionty, musí nejprve podstoupit počítačovou tomografii (CT). Vzniklý CT snímek vnitřku jeho hlavy lékaři používají jako takzvanou mapu, podle které na nádor cílí iontové částice. Umístění nádoru se ale může s postupem času proměňovat. Třeba vinou otoků, zmenšení tumoru nebo jen kvůli infekci, která způsobila naplnění dutin hlenem.

S navigací uvnitř hlavy by mohlo pomoct nové zařízení, které zachytává takzvané sekundární částice. Tedy ty, které po průchodu pacientem vylétávají ven. “Naše kamery umí zaregistrovat každou jednotlivou nabitou částici sekundárního záření, které po průchodu iontů vylétává z těla pacienta. Je to jako dívat se na koule rozražené kulečníkovým úderem,” řekl Lukáš Marek z Advacam. Pokud se částice odráží očekávaně podle snímku z CT, je jisté, že lékař míří správně. V opačném případě to značí, že mapa neplatí a léčbu je potřeba přeplánovat.

Aktuálně

V bývalé opočenské nemocnici vznikne centrum ambulantní pediatrie

  • 5 března, 2024
  • by budskap

“Letos vznikne první nová ordinace praktického lékaře, a to v dolní části areálu nákladem 3,5 milionu korun bez DPH,” řekla Černá.

Tři dětské ordinace jsou v plánu v objektu bývalého bufetu v areálu nemocnice. Tuto investici radnice odhaduje na 17 milionů korun. “Co se týče ordinace pediatrů, tak v září chceme mít projektovou dokumentaci, letos získat stavební povolení, a pokud se podaří sehnat peníze, tak v roce 2025 začít stavět,” řekla Černá.

Ve třítisícovém městě podle ní není zatím problém s nedostatkem pediatrů a praktických lékařů, ale s nedostatkem prostor pro jejich lékařskou praxi. Lékaři často v Opočně působí v soukromých objektech svých starších kolegů lékařů nebo jiných vlastníků, ve kterých nemají jistou budoucnost.

“Například jeden praktický lékař je v areálu nedávno uzavřené střední školy, která je v majetku kraje. Nevíme, jaké má kraj s areálem školy záměr, proto je působení tohoto lékaře nejisté. Máme také pediatričku, která působí v soukromém objektu bývalé paní doktorky, která dosáhla důchodového věku, zatím ji tam nechává ordinovat,” řekla Černá.

Vybudování centra ambulantní pediatrie v areálu bývalé nemocnice by mělo zajistit kapacitu i pro lékaře dětských pacientů z okolních obcí.

“Máme i další prostory, pokud bude zájem, jsme připraveni hledat cestu, jak je upravit tak, aby vyhovovaly požadavkům ambulantních lékařů,” dodala Černá.

Radnice se snaží areál bývalé nemocnice oživit. Už nyní tam funguje chirurgická ambulance či rentgen, ordinaci tam má ortoped. V prostorech pronajatých od města působí i pracoviště klinické biochemie a diagnostiky náchodské krajské nemocnice. Je tam krajská léčebna dlouhodobě nemocných. Další prostory jsou využívány jako provozovny drobných služeb, například fotoateliér, šatník pro pěstounské rodiny či technické služby města.

Areál bývalé opočenské nemocnice je v centru města. Původně patřila kraji, který ji pro ztrátovost v roce 2010 uzavřel. Zrušení zařízení vyvolalo nesouhlas mezi obyvateli Opočna a přilehlých obcí. Nejbližší nemocnice je v Rychnově nad Kněžnou a Náchodě. V roce 2013 kraj nemocnici daroval městu, které pro ni hledalo využití. V roce 2019 se bývalá chirurgie a porodnice vrátily do majetku kraje, jejich přestavbou v letech 2020 až 2022 vznikl za více než 100 milionů korun domov pro seniory a alzheimercentrum, investorem byl kraj. Zařízení s kapacitou 47 lůžek provozuje město Opočno a Dobruška prostřednictvím společně založené společnosti Domov F. A. Skuherského.

Tisková zpráva

Nejen rakovina děložního čípku. HPV způsobuje i další zhoubné nádory,…

  • 4 března, 202428 března, 2024
  • by budskap

Šíření informací o zdravotních rizicích viru HPV, vakcinaci proti němu a dalších preventivních opatřeních. To je cílem Mezinárodního dne zvyšování povědomí o HPV, který si každoročně připomínáme 4. března. Nezisková organizace Loono upozorňuje, že tento virus může vedle rakoviny děložního čípku způsobovat i jiné druhy zhoubných nádorů, které ohrožují i muže.

 

“V souvislosti s HPV se hovoří zejména o rakovině děložního čípku. A je to pochopitelné, jelikož za 99 % tohoto zhoubného nádoru stojí právě tento virus. Ročně tímto typem rakoviny onemocní 700 žen v České republice, 300 z nich zemře. Neměli bychom ale zapomínat ani na to, že HPV může způsobit i další zdravotní komplikace, které ohrožují nejen ženy, ale také muže. Mimo jiné i další typy nádorových onemocnění,” vysvětluje MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono, která na HPV upozorňuje v rámci své osvěty ohledně prevence onkologických onemocnění.

 

Vedle rakoviny děložního čípku způsobuje virus HPV také zhoubné nádory vagíny, vulvy, penisu a análního otvoru. Některé jeho typy se spojují také s rakovinou dutiny ústní, hltanu, hrtanu, kořene jazyka nebo krčních mandlí.

 

Existuje přes 100 typů HPV. Vedle těch, které způsobují rakovinu a jsou tedy vysokorizikové, se můžeme setkat také z méně nebezpečnými typy. Ty mohou způsobit například genitální bradavice, což jsou drobné nezhoubné výrůstky na genitáliích a v oblasti řitního otvoru, jež se objevují nejčastěji 2-8 měsíců po nakažení.

 

S HPV se do svých 30 let setká až 80 % žen i mužů, jedná se o nejčastější sexuálně přenosnou infekci. Přenáší se pohlavním stykem, a to jak vaginálním, tak orálním a análním. K jeho přenosu může dojít při jakémkoliv styku kůže s genitáliemi, tedy i při předehře.

 

A jak je možné se proti HPV chránit? Důležité je používat kondom nebo jinou formu bariérové antikoncepce, která může riziko přenosu infekce HPV snížit, přestože ji nemůže stoprocentně zabránit. Riziko zvyšuje také časté střídání sexuálních partnerů.

 

Nejúčinnější prevencí proti HPV je ale očkování. Od ledna 2024 jej kompletně hradí zdravotní pojišťovny dospívajícím dívkám i chlapcům mezi 11. a 15. narozeninami. Právě očkování může pomoci tuto nebezpečnou infekci vymýtit, protože čím víc lidí se naočkuje, tím méně viru bude kolovat v populaci. Pokud se lidé chtějí nechat naočkovat později, budou si ho muset zaplatit sami. Spousta pojišťoven ale aspoň částečně přispívá. Více informací najdete na webových stránkách Loono nebo v aplikaci Preventivka.

 

“Je důležité si uvědomit, že infekce HPV se u většiny lidí objevuje bez jakýchkoliv příznaků. Proto je prevence naprosto klíčová. Kromě zmíněného očkování a ochrany při sexuálním styku jsou důležité pravidelné návštěvy u gynekologa, při kterých se v rámci prevence rakoviny děložního čípku provádí screening, jehož cílem je sledování abnormálních buněčných změn. Přítomnost HPV na děložním čípku se pak zjišťuje prostřednictvím DNA testování, které provádí gynekolog u žen ve věku 35, 45 a nově také 55 let,” dodává Kateřina Šédová.

Aktuálně

Případů černého kašle v ČR je letos téměř 1700, za…

  • 4 března, 2024
  • by budskap

“Nejvíce případů onemocnění i nejvyšší nemocnost je ve věkové skupině 15 až 19 let,” uvedl SZÚ. Podle zveřejněného grafu tvoří téměř třetinu případů. Nemocní jsou lidé ve věku od narození do 96 let, medián je 35 let. “U dětí do jednoho roku života je v roce 2024 hlášeno již 36 případů nemocnění,” doplnil SZÚ.

Očkování proti takzvané pertusi bylo v ČR zahájeno v roce 1958. V letech 1984 až 2004 nemoci v ČR nikdo nepodlehl, od roku 2004 evidují lékaři podle SZÚ čtyři úmrtí neočkovaných kojenců, v roce 2014 zemřel senior.

Z regionů je v současné době nejvíc případů v Jihočeském (357), Středočeském kraji (258) a na Vysočině (253), naopak nejméně v Plzeňském a Karlovarském kraji. Ve Zlínském kraji byl podle SZÚ za týden nejvyšší nárůst, počet případů se tam více než zdvojnásobil.

Nemoc postihuje dýchací cesty, může se vyskytnout rýma, slzení, kýchání, zánět spojivek, mírně zvýšená teplota, chrapot, bolesti v krku. Typický je postupný rozvoj opakovaných záchvatů obvykle suchého kašle, s rudnutím až modráním zejména v obličeji. Kašel, který nereaguje na běžné léky, se zhoršuje v noci. Může se objevit i krátká zástava dechu, po které následuje hlasitý, zajíkavý nádech připomínající zakokrhání kohouta.

Nejmenší děti jsou proti černému kašli povinně očkované jako součást hexavakcíny. První dávku dostávají v devíti týdnech, druhou ve čtyřech měsících a přeočkování kolem jednoho roku. Znovu přeočkované jsou pak děti v deseti až 11 letech, potom ochrana klesá a lékaři doporučují v dospělosti přeočkování. Dostupná je v ČR kombinovaná vakcína proti černému kašli, tetanu a záškrtu.

 

Počty případů černého kašle v posledních letech:

Rok200420052006200720082009201020112012201320142015201620172018201920202021202220232024*
počty onemocnění141223418676795566232473812332521585628667752134769651964941666

Zdroj: SZÚ, *do 9. týdne

 

Počty případů černého kašle v roce 2024 po týdnech:

TýdenPočet kumulativníNárůst týdenní
1. týden28–
2. týden10779
3. týden227120
4. týden330103
5. týden453123
6. týden641188
7. týden843202
8. týden1217374
9. týden1666449

zdroj: SZÚ

České zdravotnictví

Asociace: Kultivace sítě nemocnic je nezbytná, neznáme ale podmínky…

  • 1 března, 20241 března, 2024
  • by budskap

“České nemocniční zdravotnictví vstupuje do etapy charakterizované rostoucím selekčním tlakem zdravotních pojišťoven na redukci či alespoň restrukturalizaci nemocnic, v lepším případě na racionalizaci služeb,” uvedla asociace. Podle dřívějších vyjádření například ředitele největší zdravotní pojišťovny Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňka Kabátka by se některé nemocnice mohly místo akutní péče více zaměřit na jednodenní, následnou a dlouhodobou péči, kterou potřebují zejména senioři.

Asociace předpokládá, že tento tlak se bude týkat zejména malých nemocnic a zdravotní pojišťovny ho budou chtít promítnout do rámcových smluv, které budou letos s nemocnicemi uzavírat na roky 2025 až 2029. “Myslíme si, že problém transformace nemocnic nespočívá v neochotě managementů nebo jejich vlastníků ji uskutečnit, ale v neznalosti pravidel a podmínek, za jakých proběhne,” doplnila.

Veřejné zdravotní pojištění letos hospodaří s více než 500 miliardami korun, polovina z nich jde do nemocnic. V ČR jich je asi 150, 12 největších zřizuje stát a další menší řídí většinou kraje, města či soukromé firmy. Podle asociace poskytují regionální nemocnice 50 procent hospitalizační péče.

Kultivace sítě nemocnic je i podle ASČM nezbytná, vycházet ale podle ní musí z narovnání financování a efektivní elektronizace, změny žádá i ve vzdělávání lékařů. “Proces restrukturalizace by měl být racionální debatou nad zajištěním péče v regionech, a to nejen z pohledu center (…), ale i z pohledu banálních a běžných onemocnění, kterých vlivem stárnutí populace bude spíše přibývat,” uvedla.

Role malých a středních nemocnic bude podle ní dál nezastupitelná. “S rostoucím spektrem výkonů v takzvaných centrech stoupá význam regionálních nemocnic v rychlé diferenciální diagnostice, směrování pacientů do center a následně v doléčování těchto pacientů,” doplnila. Zásadní je pro asociaci také to, zda se budou moci transformované nemocnice dál podílet na postgraduálním vzdělávání lékařů.

Za problém, který malé nemocnice ekonomicky poškozuje, považuje asociace nerovnost úhrad za stejné výkony. Teď se shodně hradí jen 18 procent hospitalizací, ostatní péče je placena podle individuálních smluv nemocnic s pojišťovnami. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v lednu uvedl, že do konce volebního období by chtěl podíl navýšit na 35 procent. Podle asociace je ale MZd ve střetu zájmů, protože zřizuje velké fakultní nemocnice, kterým by úhrady jejich sjednocením poklesly.

Asociace kritizuje také změny v zákoníku práce v oblasti přesčasů, které nemocnicím komplikují zajištění odpoledních a víkendových pohotovostí. Vadí jí také centralizace péče na úkor regionálních nemocnic. “Ministerstvo snížilo úhrady nemocnicím u některých výkonů, které chce centralizovat, a spoléhá na to, že je ředitelé zakážou lékařům provádět, ačkoli je dosud prováděli, mají vynikající výsledky, mají je nasmlouvány se zdravotními pojišťovnami, a to jenom proto, že se stanou ekonomicky nerentabilní,” píše AČMN.

České zdravotnictví

Kardiologové usilují o rozšíření specializovaných ambulancí srdečního selhání

  • 1 března, 2024
  • by budskap

“Podle našich zkušeností do roka po odchodu z nemocnice, kam byli převezeni se srdečním selháním, zemře přibližně pětina pacientů. Dalších asi 25 procent se musí do nemocnice vrátit kvůli potížím už po jednom měsíci,” uvedl Krejčí, jenž je zároveň předsedou České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti.

Čísla mohou být podle lékařů výrazně nižší, kdyby pacienta okamžitě po propuštění z nemocnice převzal do péče ambulantní kardiolog, který má zkušenosti s léčbou srdečního selhání. “Podle nejnovějších doporučených postupů musí být pacient co nejlépe zaléčen při hospitalizaci a poté v prvních šesti týdnech. Kvůli nedostačující kapacitě specialistů se to ale ne vždy děje. Není výjimkou, že pacient po propuštění z nemocnice dostane u kardiologa termín kontroly za tři měsíce nebo i půl roku. První dny jsou přitom nejdůležitější,” dodal Krejčí.

Intenzivní monitoring pacienta spolu s úpravou léčby dokáže ve 180 dnech snížit úmrtí nebo hospitalizace pro srdeční selhání až o třetinu. Specializované ambulance by podle Krejčího měly být v každé nemocnici či při většině kardiologických ambulancí. Česká kardiologická společnost se také snaží o zvýšení úrovně znalostí a pravomocí zdravotních sester, které by mohly řadu měření a úkonů dělat samy.

Další úlevu by mohl přinést rozvoj telemedicíny, kterou ve FNUSA několik let používají. “Systém pacientovi každý den vygeneruje dotazník, kde vyplní například kolik váží, jak se cítí, jaký má tlak, zda je dušný, má otoky a pokud ano kde a jak velké. Jakmile vidíme, že se zhoršuje, okamžitě zasáhneme a upravíme například medikaci,” řekla vrchní sestra kliniky Monika Černá.

V současné době takto sledují deset pacientů s mechanickou podporou srdce a dalších deset, kteří čekají na transplantaci. Všichni kvůli své nemoci trpí pokročilým srdečním selháním. “Pro pacienty je výrazně lepší, když je monitorujeme průběžně. Může se totiž stát, že přijdou po půl roce na kontrolu s osmi kily navíc, kvůli zadrženým tekutinám, a tento stav se pak upravuje těžce,” doplnila Černá.

Navigace pro příspěvky

1 … 41 42 43 44 45 … 80

Kalendář akcí

Květen

Červen 2025

Červenec
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
30
1
2
3
4
5
6
Červen

30

Žádné akce
Červenec

1

Žádné akce
Červenec

2

Žádné akce
Červenec

3

Žádné akce
Červenec

4

Žádné akce
Červenec

5

Žádné akce
7
8
9
10
11
12
13
Červenec

6

Žádné akce
Červenec

7

Žádné akce
Červenec

8

Žádné akce
Červenec

9

Žádné akce
Červenec

10

Žádné akce
Červenec

11

Žádné akce
Červenec

12

Žádné akce
14
15
16
17
18
19
20
Červenec

13

Žádné akce
Červenec

14

Žádné akce
Červenec

15

Žádné akce
Červenec

16

Žádné akce
Červenec

17

Žádné akce
Červenec

18

Žádné akce
Červenec

19

Žádné akce
21
22
23
24
25
26
27
Červenec

20

Žádné akce
Červenec

21

Žádné akce
Červenec

22

Žádné akce
Červenec

23

Žádné akce
Červenec

24

Žádné akce
Červenec

25

Žádné akce
Červenec

26

Žádné akce
28
29
30
31
1
2
3
Červenec

27

Žádné akce
Červenec

28

Žádné akce
Červenec

29

Žádné akce
Červenec

30

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS