MedNews.cz

V USA po zákazu potratů prudce roste počet sterilizací, ukázala…

22 dubna, 2024
by budskap

V červnu 2022 nejvyšší soud USA zrušil přelomové rozhodnutí v kauze Roeová versus Wade z roku 1973, které stanovilo právo na potrat plošně v celých Spojených státech přibližně do 22. týdne těhotenství. Od té doby o pravidlech pro potraty rozhodují jednotlivé státy, čehož politici Republikánské strany využili ke striktnímu omezení přístupu k tomuto typu zdravotní péče. Zákaz interrupcí teď platí ve 14 státech, v dalších sedmi jsou výrazně omezeny. Potraty jsou i jedním z velkých témat listopadových amerických prezidentských voleb.

Skupina výzkumníků pod vedením Jacqueline Ellisonové zpracovala data z akademických zdravotních zařízení. Porovnávali období 2019 až 2022, tedy do rozhodnutí soudu, s obdobím 2022 až 2023. Výzkum se zaměřil na lidi od 18 do 30 let, u nichž je větší pravděpodobnost, že by později dobrovolné sterilizace mohli litovat, uvedli autoři studie. U žen se trvalé antikoncepce dosahuje podvázáním vejcovodů, u mužů vasektomií.

Před červnem 2022 podstoupilo v USA měsíčně sterilizaci v průměru 2,8 žen a jeden muž na 100.000 obyvatel. Po rozhodnutí soudu lidé do 30 let projevili nebývalý zájem o tyto zákroky, šlo v průměru o 58 žen a 27 mužů za měsíc na 100.000 obyvatel. Po prvotní reakci se zase čísla přiblížila k dřívějším průměrům. Ale zatímco u mužů to je opět zhruba jeden zákrok za měsíc na 100.000 mužů, o žen je nový průměr 5,8 zákroku a zájem stoupá rychleji než dřív, shrnula závěry studie AFP.

“Zásadní rozdíl v poměru četnosti těchto dvou zákroků pravděpodobně odráží skutečnost, že za prevenci těhotenství jsou v drtivé většině zodpovědné mladé ženy,” uvedla Ellisonová, odborná asistentka na katedře zdravotní politiky a managementu na Pitt School of Public Health v Pittsburghu v Pensylvánii. Ženy, jež mohou otěhotnět, podle ní “neúměrně pociťují zdravotní, sociální a ekonomické důsledky zákazu potratů”.

Autoři studie také upozorňují, že sterilizační zákroky u žen jsou mnohem složitější a dvakrát až šestkrát dražší než u mužů.

Výzkumy a studie

Vědci: Psychedelika mohou zásadně změnit koncept léčby některých duševních…

22 dubna, 202426 dubna, 2024
by budskap

Česká republika patří mezi několik evropských zemí, kde se již studie s psychedeliky uskutečňují. V NUDZ jsou kontrétně zaměřené třeba na možnosti využití psychedelik při léčbě deprese nebo v paliativní péči. “Psychedelika se již ukázala jako efektivní například ve zmírnění úzkostí a existenciálního distresu u onkologických pacientů s terminální diagnózou, ukazují se však jako velmi nadějná i u jiných diagnóz, zejména depresivní poruchy či závislostí,” uvedl Páleníček. Využití některých psychedelik ve vybraných léčebných programech umožňují například Kanada, Spojené státy a Austrálie.

Výzkum účinků psychedelik a hodnocení klinických studií má specifika. Vzhledem k jejich psychoaktivním účinkům je rozpoznatelné případné podání placeba. A protože se užívají pod dohledem terapeutů a lékařů, vzniká otázka, zda je efektivní psychedelikum samo o sobě, nebo pouze v tandemu s psychologickou či terapeutickou podporou. Aktuální koncept schvalování léčiv pro psychiatrii ale podle odborníků nepočítá se synergistickým efektem těchto dvou principů. “Navíc potřeba psychoterapie či psychologické podpory klade i další otazníky spojené s náklady na léčbu, které mohou být tímto navýšeny. Je pak otázkou, kolik reálně stojí například léčba za hospitalizace versus několik terapeutických sezení s látkou a případný rozdíl v rychlosti normalizování pracovní efektivity pacientů, který může díky rychlému účinku psychedelik podporovat jejich využití,“ doplnil Páleníček.

Zkušenosti českých odborníků mohou mít klíčovou roli i při tvorbě evropských regulací pro klinické používání psychedelik. Nejblíže k předložení žádosti o registraci je momentálně látka psilocybin. Dalšími horkými kandidáty jsou pak DMT, 5-MeO-DMT, LSD a MDMA.

Prevence a léčba

Jihočeští hygienici evidovali nejvíce případů lymeské boreliózy za poslední…

19 dubna, 2024
by budskap

“Přes současnou studenou vlnu dosavadní ráz počasí a mírná zima velmi urychlily nástup aktivity klíšťat. Jsme krajem s dlouhodobě vysokým výskytem klíšťové encefalitidy, jedním z nejvyšších ve střední Evropě. V případě tohoto onemocnění je situace zatím klidná, podobně jako vloni registrujeme zatím jeden potvrzený případ. V posledních letech ale vidíme v kraji i výrazný růst počtu potvrzených případů lymeské boreliózy,” uvedla.

Výjimkou byly jen roky ovlivněné pandemií koronaviru, kdy lidé nemohli tolik chodit do přírody. V roce 2019 šlo o 431 případů lymeské boreliózy, loni už jich bylo 518. “V končícím týdnu jsme zaznamenali 11 nově potvrzených případů. Pokud by tento trend pokračoval, můžeme letos zaznamenat jeden z nejvyšších výskytů lymeské boreliózy v historii,” uvedla Kotrbová.

Lymeská borelióza je bakteriální onemocnění, asi pětkrát častější než klíšťová encefalitida, protože přítomnost borrelií vykazuje v ohniscích až deset procent populace klíšťat. V jižních Čechách se nejvíce případů vyskytuje dlouhodobě především na Jindřichohradecku a Táborsku, což znamená v povodí Nežárky a Lužnice. V posledních letech stoupá výskyt i ve vyšších nadmořských výškách a z okresů velmi výrazně v okrese Český Krumlov. Borelióza může způsobit potíže s klouby nebo se srdcem. Léčit se dá antibiotiky. Proti lymeské borelióze zatím ve středoevropských podmínkách neexistuje očkování.

Aktuálně

Studie: Jeden konkrétní protein reguluje vývoj obličeje a růst hlavových…

19 dubna, 202426 dubna, 2024
by budskap

Pro onemocnění CHDFIDD neexistuje zatím český název. Lékaři ho diagnostikovali a popsali v roce 2016. Od té doby bylo celosvětově potvrzeno u zhruba 300 pacientů. Výzkum tohoto onemocnění přináší i nové poznatky s obecnější platností ohledně ranného vývoje obličeje na molekulární úrovni.

“Prokázali jsme, že v důsledku nesprávné funkce proteinu CDK13 se narušuje exprese klíčových genů, které jsou nezbytné pro vývoj obličeje, například morfogenu Shh, což pravděpodobně vede ke vzniku rozsáhlých obličejových rozštěpových vad,” uvedl Marek Hampl z ÚŽFG AV ČR.

Vědci z ústavu spolupracovali s kolegy z Masarykovy univerzity v Brně. Obličejové vady studovali na myších, které mají mutaci v genu CDK13 a vykazují velmi podobné projevy jako lidé trpící tímto syndromem. Díky tomu dokázali popsat popsali důležité geny pro formování obličeje, které narušuje nedostatečnost proteinu CDK13.

Mutace genu má také vliv na vývoj hlavových nervů, zvlášť v oblasti horní a dolní čelisti. “Díky využití myších modelů tohoto onemocnění se nám podařilo poprvé v živých organismech potvrdit vliv genu CDK13 i na růst periferních nervů hlavy. Původní in vitro experimenty, které publikovali vědci z Tchaj-wanu, prokázaly, že při potlačení genu CDK13 se narušuje vznik buněčných výběžků u neuronů izolovaných z mozkové kůry. My jsme v naší studii prokázali, že se tyto poruchy objevují i při rozvoji periferní nervové soustavy u embryí, konkrétně ve specifických oblastech hlavy,” řekl Hampl.

Výsledky studie naznačují poruchy ve dvou tkáňových systémech, jejichž vývoj spolu úzce souvisí, ale dosud není jasné, jak dalece se vzájemně ovlivňují. “Otázkou je, zda se vady pozorované při formování obličejové oblasti objevují v důsledku nedostatečného růstu obličejových nervů, nebo zda vznik poruch obličejové oblasti a defekty pozorované u hlavových nervů jsou jen dva děje, které mohou selhat současně jako důsledek zcela nezávislých procesů,” uvedla Marcela Buchtová z ÚŽFG AV ČR o možném směřování dalšího výzkumu.

Rozštěpové vady obličeje jsou nejčastější vývojovou vadou hlavy a krku, objevují se přibližně u dvou dětí z tisíce. Odhalení funkce hlavových nervů při vývoji obličeje by mohlo zásadně ovlivnit výzkum vad té oblasti, které tvoří až tři procenta všech vývojových vad a řadí se mezi nejčastější vývojové poruchy u lidí.

České zdravotnictví

VZP při úpravě sítě nemocnic zohlední využití lůžek, počty výkonů…

18 dubna, 2024
by budskap

“Důležité je, aby lékaři měli s prováděnými výkony dostatek zkušeností. Dobře se o vás nepostarají tam, kde vidí infarkt jednou za tři neděle, nebo rodí dítě jednou za týden,” řekl Kuba novinářům.

V současné době je k dispozici 47.900 lůžek akutní nemocniční péče, průměrná obložnost je necelých 60 procent. Podle Kabátka je to zhruba deset procent pod průměrem zemí OECD. V oborech, jako jsou lůžková oftalmologie, dermatologie nebo některá dětská oddělení, jsou to však jen nízké desítky procent. Podle ředitele Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Davida Feltla mohou ale vzniknout problémy při vzdělávání lékařů, které je i v těchto oborech navázané na oddělení s daným počtem lůžek.

Na 1000 obyvatel má ČR 6,7 lůžka, průměr OECD je 4,8 lůžka. Německo, které podle Kabátka počítá i lůžka sociální, má 7,8 lůžka, Slovensko 5,7 lůžka, Slovinsko 4,3, Izrael 2,9 a Švédsko dvě lůžka. Průměrná délka hospitalizace přitom dlouhodobě klesá, v roce 2021 činila v ČR 9,8 dne, podle Eurostatu je tak delší pouze v Srbsku. Například v Polsku trvá průměrně 7,3 dne, v Nizozemí 4,3 dne. “Částečně je to dáno úhradovými mechanismy a částečně je to dáno strukturou sítě,” uvedl k délce hospitalizací v ČR Kabátek.

Lůžek dlouhodobé a následné péče, které využívají zejména senioři, je nyní v Česku asi 38.000. Loni podle Českého statistického úřadu žilo v ČR 2,2 milionu lidí starších 65 let, v roce 2050 jich bude již 3,25 milionu. Konkrétní počty lůžek, které by se měly podle VZP převádět z akutních na následná, Kabátek uvádět nechtěl. Podle něj nejde o to, že by se nemocnice rušily. “Neděláme žádnou reformu, nijak plošně nerušíme,” uvedl. Největší bariérou dohod je podle něj nedůvěra poskytovatelů. Nejsložitější debata je tam, kde jsou nemocnice s větším počtem provozovatelů.

Změny se však přesto dotknou menších i velkých nemocnic. Například Karel Kantor, ředitel skupiny Vamed Medittera, která zřizuje některé nemocnice ve Středočeském kraji, na dnešní tiskové konferenci uvedl, že od příštího roku se sloučí nemocnice v Mělníce a Neratovicích. Kabátek jako další příklady doplnil nemocnici v Sušici, kde se akutní péče změní v jednodenní a následnou, nebo nemocnici Šternberk, kde dětské lůžkové oddělení bude dál fungovat jako denní stacionář.

Podle ředitele Feltla mají v pražské Všeobecné fakultní nemocnice v plánu uzavření 105 z 1921 lůžek, polovina z nich je interních. Nová tam naopak budou do budoucna vznikat, například pro neurodegenerativní onemocnění nebo dětskou psychiatrii.

Další nemocnice se základními obory, jejichž fungování by podle Kabátka sice ekonomicky úplně nevycházelo, zůstanou, aby bylo splněno vládní nařízení o dostupnosti zdravotní péče v místě a čase. Podle Kabátka je takových, jejichž provoz pojišťovna zvlášť bonifikuje, celkem šest, například nemocnice v Jeseníku.

České zdravotnictví

Náměstek: Systém finančně zatíží nové léky na diabetes, obezitu…

17 dubna, 2024
by budskap

V současné době jsou nejvíce rostoucí oblastí zdravotní péče takzvané centrové léky, tedy velmi drahé léky pro menší skupiny pacientů. Pojišťovny za ně daly loni pro 126.000 lidí přes 32 miliard korun. “Musíme se připravit na to, že to nebudou jenom centrové léky, které budou hýbat s tím růstem,” řekl na tiskové konferenci AIFP.

Nové léky na cukrovku, obezitu či Alzheimerovu nemoc budou podle něj stát systém veřejného zdravotního pojištění desítky miliard korun. V letošním roce půjde na zdravotní služby téměř 494 miliard korun, zhruba polovinu stojí péče v nemocnicích, asi 17 procent jsou náklady na léky a 8,1 procent takzvané centrové léky.

AIFP upozorňuje, že zatímco pro zdravotní pojištění jsou centrové léky nákladem, pro sociální systém jsou úsporou, protože pacientům umožňují pracovat. Například u roztroušené sklerózy, která postihuje nervový systém a bez léčby vede k invaliditě, asi 62 procent pacientů užívá centrové léky a z nich 75 procent pracuje. Díky lepšímu zdravotnímu stavu tak nepotřebují invalidní důchod nebo další sociální dávky.

Náklady na centrové léky rostou podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška tempem asi 11 procent ročně. “Je legitimní se bavit o tom, jak se budou financovat dál, protože něco jiného je 11 procent ze základu 500 milionů a něco jiného ze základu 30 miliard,” uvedl. Nárůst počtu pacientů podle něj ale znamená, že léčba funguje. “Lidé déle žijí a do značné míry je to léčba celoživotní,” dodal. V roce 2040 může být podle něj léčených pacientů přes 40.000.

Náklady na jednoho pacienta se ale podle AIFP v čase snižují, od roku 2010 asi o 11 procent na 259.000 korun v roce 2022. Zhruba 27 procent nákladů na centrové léky tvoří léčiva na různé druhy rakoviny. Té lze podle odborníků z velké části předcházet prevencí, což je podle náměstka Dvořáčka místo, kde může veřejné zdravotní pojištění nejvíc ušetřit. Cílem proto je zachytávat rakovinu v časných, dobře léčitelných stadiích.

“Je to i záměr, který máme v novele zákona o veřejném zdravotním pojištění – umožnit zdravotním pojišťovnám mnohem víc pracovat s motivací pojištěnce, abychom v ideálních případech ty náklady v následujících letech minimalizovali,” dodal. Pojišťovny proto už v současné době některé své příspěvky spojují s absolvováním vyšetření k odhalení rizika rakoviny prsu, tlustého střeva a konečníku či děložního čípku, takzvaného screeningu, nebo preventivní prohlídky u praktického lékaře.

V novele zákona se počítá s tím, že by mohli podobně zohlednit absolvování prevence i pro úhradu jinak nehrazené péče. Jako příklad MZd zmiňuje například bílé zubní výplně, které budou jinak hrazené jen z 40 procent.

České zdravotnictví

Ve FN Brno vzniklo centrum pro léčbu nedostatku látky,…

16 dubna, 2024
by budskap

Klinika přijímá od dubna první pacienty, u nichž se projevil deficit enzymu alfa-1 antitrypsin (AAT). “Většina z nich je ve středním věku a trpí pokročilými formami plicních chorob, nejčastěji chronickou obstrukční plicní nemocí. Pravidelná léčba pomocí náhrady proteinu nemocným uleví. Zastavuje totiž postup nemoci, která se kvůli deficitu AAT rozvinula,” sdělil Sova.

Deficit AAT je dědičné onemocnění způsobené sníženou hladinou nebo úplnou absencí tohoto enzymu v krvi. Lidé, kteří nedostatkem trpí, se obvykle potýkají s chorobami už ve věku kolem 30 let. Jak rychle se nemoci projeví, záleží i na dalších faktorech, jako je kouření nebo životní styl.

“Riziko postižení plic ovlivňuje i hladina enzymu. Platí, že čím je nižší, tím je pravděpodobnost onemocnění vyšší. Zpozornět by měli všichni, kdo se v mládí nebo středním věku potýkají s těžkým astmatem, bronchiektáziemi nebo právě chronickou obstrukční plicní nemocí. Měli by projít testy na hladinu AAT. Odhadujeme, že na Moravě tuto nemoc prokážeme a následně budeme léčit u nižších desítek lidí,” uvedl Sova.Test z krve mohou provést pneumologové, praktičtí lékaři nebo alergologové.

Nemocní s nedostatkem AAT se mohou léčit jenom v akreditovaných centrech. Nyní jsou v republice dvě, v Praze a Brně. Podle odhadů trpí v Česku nedostatkem AAT přibližně procento všech pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí, tu má kolem 700.000 lidí. Plíce nejsou jediným orgánem, který nemoc může postihnout. Asi třetinu nemocných ohrožuje cirhóza jater. Zasažení jiných orgánů je vzácné, ale lze se setkat s postižením kůže, střev nebo jiných orgánů.

Výzkumy a studie

Vědci mohou nově zjistit, zda bude nanoléčba rakoviny pacienta…

15 dubna, 202426 dubna, 2024
by budskap

Vědci vytipovali 23 nádorových markerů, což jsou látky, které mohou být produkovány nádorovými buňkami a které jsou jen v omezeném množství nebo vůbec v normálních buňkách. S využitím strojového učení je porovnali s tím, jak se nanoléčiva hromadí ve vybraných nádorových modelech. Pro studii odborníci zvolili dva nejčastěji studované typy nanosystémů pro léčbu rakoviny.

Na základě analýzy výzkumníci zúžili výběr na šest parametrů, které dobře odpovídaly záchytu nanosystémů v nádorové tkáni. Pět z nich se týkalo výstelky krevních cév v nádorové tkáni a jeden množství bílých krvinek v nádorovém prostředí.

“Naším úkolem bylo připravit jeden ze dvou modelových nanosystémů, které byly ve studii využity. Musel splňovat několik podmínek: nezpůsobovat organismu nežádoucí vedlejší účinky a zároveň vykazovat unikátní schopnost hromadit se ve tkáni sledovaných modelových nádorů,” uvedl Tomáš Etrych, který se na studii podílel. Na míru dělaný systém vědci opatřili značkou, aby ho po podání mohli sledovat v těle laboratorních zvířat.

“Pomocí fluorescenční molekulární tomografie, což je nejmodernější metoda optického zobrazování spojeného s počítačovou tomografií, pak bylo možné detailně studovat nádorové hromadění a osud nanosystému v laboratorních zvířatech,” řekl Etrych.

Výsledky výzkumu mohou zvýšit pravděpodobnost většího úspěchu léčby u vyvíjených nanoléčiv. Nádorová onemocnění se u lidských pacientů mohou lišit i u jednoho nádorového typu, ne u všech pacientů je proto nanoterapie vhodnou volbou, uvádí tisková zpráva. “Právě naše strategie by měla umožnit tento problém překlenout a nabídnout nanoterapii přesně těm pacientům, u kterých má význam a pro které nebude jen zatěžující léčbou bez hmatatelného léčebného výsledku,” uvedl Etrych.

Na výzkumu se podílelo celkem 12 týmů z Česka, Nizozemí, Německá, Velké Británie a Singapuru. Výzkum koordinovalo pracoviště Ústavu pro experimentální molekulární zobrazování (Institute for Experimental Molecular Imaging), který je součástí prestižní RWTH University v Cáchách v Německu.

Výzkumy a studie

Vědci: Češi mají nezdravý životní styl, jsou na tom…

12 dubna, 2024
by budskap

Věk dožití od vstupu do EU se sice zvýšil o zhruba čtyři roky na 79,1 let. Nicméně odstup od evropského průměru zůstává prakticky stejný, jako byl před dvěma dekádami. Naděje na dožití v celé EU aktuálně činí 80,7 roku.

“Zvyšování naděje dožití v Česku v posledních 20 letech nestačí na dohnání rozdílu, a tak za průměrem EU stále zaostáváme. Vysvětlení této skutečnosti můžeme hledat jak v minulosti, tak v přítomnosti. Od poloviny 60. let minulého století jsme za evropským průměrem začali zaostávat, a ani v posledních dvou dekádách se na tom nic nezměnilo,” uvedla Dagmar Dzúrová z institutu.

Z aktuálních dat vyplývá, že téměř polovinu úmrtí v Česku v roce 2019 lze přičíst rizikovému chování, mimo jiné špatným stravovacím návykům, kouření, spotřebě alkoholu a nedostatku pohybu. Zatímco podíl kuřáků nepatrně poklesl pod průměr EU, nadměrná konzumace alkoholu zůstává jednou z nejvyšších v EU a míra obezity se zvýšila nad průměr EU, uvádí tisková zpráva.

Češi mají různá chronická onemocnění, což je podle odborníků činí zranitelnějšími na dopady jiných nemocí jako například covidu-19. “Nedostatečná míra prevence rovněž může přispívat ke zvýšenému výskytu chronických onemocnění a komplikací, kterým by šlo předejít prostřednictvím prevence a včasné léčby,” řekla Klára Hulíková Tesárková z výzkumné skupiny SYRI zaměřené na socioekonomické nerovnosti ve zdraví. Snižovat zdravotní rizika lze podle vědců třeba důsledným očkováním, pravidelnými preventivními prohlídkami a screeningovými vyšetřeními spolu s podporou zdravého životního stylu.

Podle studie Česko: Zdravotní profil země je úmrtnost na příčiny, kterým lze předejít a které jsou léčitelné, v Česku o čtvrtinu vyšší, než je průměr EU. “Investice do zdravotní gramotnosti a prevence jsou nezbytnou součástí strategie zdravotní politiky, jež může vést k dlouhodobému zlepšení zdraví populace a k nápravě zdravotních nerovností. Tato rozhodnutí lze dělat jen na základě dostupných a aktuálních dat,” uvedla Hulíková Tesárková.

Většina Čechů si podle studie myslí, že jejich zdravotní stav je dobrý. Více než dvě třetiny Čechů v roce 2022 uvedly, že jsou v dobrém nebo velmi dobrém zdravotním stavu, což odpovídá unijnímu průměru. Nicméně rozdíly v odpovědích mezi jednotlivými příjmovými skupinami jsou větší než ve většině ostatních zemí EU. Dosažené vzdělání má vliv zejména na faktory jako kouření nebo míru fyzické aktivity.

České zdravotnictví

V Česku by mohla od příštího roku vznikat nová…

11 dubna, 2024
by budskap

Zdravotně-sociální péči upravuje zákon, který mění normy o sociálních službách, zdravotních službách a zdravotním pojištění. Ministerstvo práce ho předložilo pár dnů před loňskými Vánocemi. Podle Jurečky resort dostal několik stovek připomínek, jejichž vypořádání teď skončilo. Předloha se upravila. Výsledná verze na vládním webu mezi připravovanou legislativou ale zatím není.

“Posíláme návrh zákona dál. V optimistickém scénáři by ho vláda mohla projednat v průběhu prvního či druhého květnového týdne. Chtěli bychom dotáhnout legislativní proces do konce září,” uvedl Jurečka. Norma by měla být účinná od ledna příštího roku.

Sociální služby podporují soběstačnost. Hradí se z dotací, příspěvků na péči, plateb od klientů i z darů. Zdravotní služby a léčba se platí ze zdravotního pojištění. Podle ministrů práce a zdravotnictví zákon umožní propojení zdravotní a sociální péče a nastaví financování.

Po změnách by se měl omezit počet lidí, kteří v léčebnách dlouhodobě nemocných či jiných zdravotnických zařízeních zůstávají ze sociálních důvodů. Ministerstvo práce v podkladech k první verzi zákona uvedlo, že podle kontrol zdravotních pojišťoven je to 15 až 20 procent pacientů. Podle návrhu by po třech měsících měl revizní lékař zdravotní pojišťovny přezkoumat, zda pacient dál potřebuje dlouhodobou zdravotní péči. Pokud by ji mít nemusel, měl by se přesunout do vhodnějšího zařízení či domácí péče. “Dlouhodobá lůžková péče je hrazenou službou nejvýše po dobu 90 dnů, s výjimkou dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče,” stálo v první verzi zákona.

Experti poukazují na to, že domovy či terénní služby chybí a lidé se nemají kam přesunout. Podle zástupců ministerstev se počítá do roku 2029 s přechodným obdobím, kdy by se kapacita sociálních zařízení měla posílit. “Každý poskytovatel by měl od začátku hospitalizace počítat s tím, že bude muset pacienta někam propustit. Měl by se zabývat tím, jestli ho bude mít kam propustit. Těch 90 dnů má na to,” uvedla Venuše Škampová z ministerstva zdravotnictví.

Sociálně-zdravotní služby by mohly poskytovat domovy i zdravotnická zařízení. Musely by k tomu mít registrace a oprávnění. Část svých lůžek by mohly přeměnit na nová sociálně-zdravotní lůžka. Zdravotní péči by hradily zdravotní pojišťovny a sociální služby by si lidé pokrývali z příspěvku na péči. Klienti by si také platili za ubytování a stravu, tedy stejně jako dnes v seniorských domovech či stacionářích, přiblížili zástupci resortů.

Podle původních podkladů k zákonu by vytvoření a vybavení nového zdravotně-sociálního lůžka stálo asi 3,1 milionu korun. V domově by přeměna běžného lůžka na zdravotně-sociální vyšla na 620.000 korun a v léčebně či nemocnici na 150.000 korun.

Návrh zákona s omezením hrazeného pobytu v LDN zveřejnila ministerstva předloni. Tehdy sklidil kritiku. Návrh poté resorty stáhly.

Květen

Červen 2025

Červenec

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

30
1
2
3
4
5
6

Červen

30

Žádné akce

Červenec

1

Žádné akce

Červenec

2

Žádné akce

Červenec

3

Žádné akce

Červenec

4

Žádné akce

Červenec

5

Žádné akce

7
8
9
10
11
12
13

Červenec

6

Žádné akce

Červenec

7

Žádné akce

Červenec

8

Žádné akce

Červenec

9

Žádné akce

Červenec

10

Žádné akce

Červenec

11

Žádné akce

Červenec

12

Žádné akce

14
15
16
17
18
19
20

Červenec

13

Žádné akce

Červenec

14

Žádné akce

Červenec

15

Žádné akce

Červenec

16

Žádné akce

Červenec

17

Žádné akce

Červenec

18

Žádné akce

Červenec

19

Žádné akce

21
22
23
24
25
26
27

Červenec

20

Žádné akce

Červenec

21

Žádné akce

Červenec

22

Žádné akce

Červenec

23

Žádné akce

Červenec

24

Žádné akce

Červenec

25

Žádné akce

Červenec

26

Žádné akce

28
29
30
31
1
2
3

Kalendář akcí

Červen 2025

Červen

30

Červenec

1

Červenec

2

Červenec

3

Červenec

4

Červenec

5

Červenec

6

Červenec

7

Červenec

8

Červenec

9

Červenec

10

Červenec

11

Červenec

12

Červenec

13

Červenec

14

Červenec

15

Červenec

16

Červenec

17

Červenec

18

Červenec

19

Červenec

20

Červenec

21

Červenec

22

Červenec

23

Červenec

24

Červenec

25

Červenec

26

Červenec

27

Červenec

28

Červenec

29

Červenec

30

Newsletter