Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Aktuálně

SZÚ: Nejčastější nemocí z povolání byl loni opět covid, a to…

  • 22 května, 2024
  • by budskap

“Onemocnění covid-19 bylo hlášeno v roce 2023 u 6265 z celkového počtu 7001 případů nemocí z povolání, z toho 651 zaměstnanců prodělalo toto onemocnění (…) dvakrát a 32 osob dokonce třikrát,” popsala vedoucí Centra hygieny práce a pracovního lékařství SZÚ Vladimíra Lipšová.

Téměř polovina případů infekce covidem-19 jako nemocí z povolání vznikla v roce 2022, čtvrtina byla ještě z předchozích dvou let. “Tato statistika totiž zahrnuje všechny uznané případy dle data vydání lékařského posudku o uznání nemoci z povolání nikoliv data jejich zjištění,” řekla Lipšová.

Z osob s uznaným covidem-19 jako nemocí z povolání, které pracovaly ve zdravotnictví nebo sociálních službách, tvořily více než 40 procent zdravotní sestry, přes 13 procent bylo ošetřovatelek a necelých 12 procent lékařů a lékařek. Devět procent uznaných případů bylo u pracovníků sociálních služeb a přímé obslužné péče a záchranářů a řidičů záchranné služby bylo pět procent.

Dalším nejčastějším infekčním onemocněním byl svrab, kterým onemocnělo 92 pracovníků ve zdravotnictví a sociální péčí, z nich 26 z domovů sociálních služeb a domovů pro seniory.

U 336 pracovníků uznali odborníci takzvanou nemoc způsobenou fyzikálními faktory. “Mezi nejčastější patří zejména syndrom karpálního tunelu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování, syndrom karpálního tunelu z práce s vibrujícími nástroji a skupina onemocnění šlach a kloubů z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování končetin,” sdělila Lipšová.

Dalším 122 pracovníkům lékaři uznali jako nemoc z povolání onemocnění postihující dýchací cesty, které nejčastěji souvisí s prachem obsahujícím krystalický oxid křemičitý, hlavně při těžbě nerostných surovin. U 24 osob vzniklo astma a u 15 lidí byl příčinou onemocnění plic azbest. V 71 případech byly příčinou kožní nemoci, nejčastěji z alergické příčiny. Do statistik přibyla také jedna nemoc způsobená chemickými látkami a dva případy přičítané ostatním faktorům a činitelům.

Děti a mateřství

Desetina mladých má příznaky těžké deprese, lékaři vyzvali politiky…

  • 21 května, 2024
  • by budskap

“Dostupnost odborných služeb je minimální a prevence prakticky neexistuje,” uvedl Ptáček. Situace se podle odborníků zhoršuje, v roce 2014 příznaky těžké deprese přiznávalo v průzkumu asi sedm procent lidí, loni 9,9 procenta. Ptáček upozornil, že to už jsou lidé, kteří by potřebovali odbornou pomoc.

“Mladí lidé jsou s tím zhoršujícím se duševním zdravím ponecháni prakticky sami,” dodal. Chybí podle něj zejména motivující preventivní programy, které by bránily tomu, aby se rozvinulo duševní onemocnění. To by snížilo zátěž na odborné služby. “Psychiatr ‘hasí’ až akutní stavy, na prevenci není čas,” řekl přednosta kliniky Martin Anders.

Investice do duševního zdraví mají podle odborníků profit pro celou společnost, zvyšuje se produktivita a snižují se náklady zdravotního systému. “V popředí veřejného zájmu by měly být výchovně-vzdělávání kampaně, veřejné debaty a otevřená diskuse na téma duševního zdraví,” doplnil jeden z autorů výzkumu Ivan Sebalo.

Vliv mají podle odborníků i technologie, nárůst duševních potíží podle nich má časovou souvislost se vznikem sociálních sítí, jako je facebook nebo instagram. “Asi největší komplikace, která s nimi souvisí, je to, že se lidé uzavírají do sebe a přestávají komunikovat s jedinci svého druhu face to face,” uvedl Anders. Vliv to podle něj má i na vývoj mozku mladých lidí.

“Zjistili jsme, že úzkost se vyskytuje více u žen než u mužů, stejně jako deprese a syndrom vyhoření,” dodal Anders. Analýza také ukazuje, že příznaky depresí zhoršuje špatný spánek nebo konzumace alkoholu. Prevencí je podle něj naopak zdravý životní styl, ať už vyvážená strava nebo dostatek pohybu.

Průzkum ukázal, že 40 procent mladých nepovažuje svůj životní styl za zdravý. “Velmi alarmující je, že až 30 procent má potíže se spánkem, které ale neřeší s lékařem,” dodal Ptáček. Průzkum, kterého se zúčastnilo v létě 2023 přes 1000 respondentů ve věku 18 až 30 let, také ukázal, že téměř 40 procent mladých kouří či kouřilo, tři čtvrtiny z nich pijí alkohol a asi čtyři procenta z nich více než čtyřikrát týdně.

Přes 45 procent nechodí spát v pravidelnou dobu, třetina se opakovaně budí během noci nebo má problémy se spavostí a únavou během dne.

Aktuálně

Přežití pacientů s pokročilým melanomem prodlužuje časný záchyt i moderní léčba

  • 20 května, 2024
  • by budskap

Maligní melanom patří z kožních nádorů mezi méně časté, ale zároveň mezi nejnebezpečnější. Může se kromě kůže objevit vzácně i na kterékoliv sliznici nebo ve tkáních oka. “Častěji se vyskytuje u žen, kdy jde o pátý nejčastější zhoubný nádor. U mužů o šestý. Průměrný věk pacienta je 62 let, ale onemocnění postihuje i mladé lidi v produktivním věku,” sdělila Fialová. Vývoj úmrtnosti je nicméně nižší než nárůst počtu lidí s nemocí, což svědčí o zlepšení léčby i o tom, že je více pacientů diagnostikovaných včas.

Mezi rizikové faktory patří pravidelné vystavování se slunečnímu záření či opakované spálení, genetika nebo nižší imunita. Ohroženější jsou světlejší typy. Základní prevencí je ochrana před UV zářením, ale také sledování znamének. Pokud se lidem objeví nová nebo se změní jejich stávající, měli by navštívit specialistu. “Dermatolog u znaménka hodnotí symetrii, okraje, barvu, průměr a vývoj v čase,” dodala Fialová.

Pokud se melanom prokáže, v prvních třech stadiích, která tvoří naprostou většinu nově diagnostikovaných melanomů, jej lékaři léčí prakticky výhradně chirurgicky. “Základem chirurgické terapie je kompletní odstranění nádoru, v indikovaných případech včetně sentinelové biopsie, která má za úkol identifikovat případné uzlinové postižení,” řekl přednosta Kliniky operační onkologie MOÚ Vuk Fait.

Kromě chirurgického zákroku má důležitou roli i radioterapie a další techniky s využitím nejmodernějších přístrojů. U pokročilejších stadií onemocnění odborníci přistupují k moderní, vysoce účinné cílené léčbě a imunoterapii, které výrazně prodloužily přežití pacientů s pokročilým metastatickým melanomem.

“U dříve používané vysoce paliativní chemoterapie byla pravděpodobnost pětiletého přežití pouze asi pět procent. Díky cílené léčbě se dnes pohybuje mezi 30 až 35 procenty a u imunoterapie dokonce mezi 40 až 50,” řekl vedoucí lékař Kliniky komplexní onkologické péče MOÚ Radek Lakomý. Výhodou cílené léčby je, že účinnost nastupuje poměrně rychle, nevýhodou, že může působit jen dočasně, dodal.

Moderní léčba se uplatnila také při adjuvantní léčbě, což je léčba pacientů bez prokazatelných metastáz, kteří jsou po radikální chirurgické léčbě nebo radioterapii, čímž se odstranilo primární nádorové ložisko.

“Po provedené operaci se významně snižuje riziko návratu onemocnění. Dosud jsme standardně adjuvantní léčbu doporučovali pacientům třetího stadia po operaci postižených spádových lymfatických uzlin nebo čtvrtého stadia po chirurgickém odstranění vzdálených metastáz. Novinkou letošního roku je možnost indikovat adjuvantní imunoterapii i u časnějších, ale rizikových stadií IIB a IIC,” doplnil Lakomý.

Tisková zpráva

Po mladším vzhledu touží ženy i muži. Jaké zákroky jsou…

  • 17 května, 2024
  • by budskap

PRAHA, 17. KVĚTNA 2024 – První známky stárnutí se začínají objevovat už kolem 25. roku života. Pokožka ztrácí elasticitu, svěžest a začínají se objevovat první vrásky. Touha po tom vypadat co nejdéle mladě zvyšuje zájem Čechů o omlazovací procedury. Plastická chirurgie nabízí pestrou škálu zákroků, které tváři uberou i celou dekádu.
Kolagen – díky němu je pokožka pevná a vypadá mladistvě. Tělo ale během života ztrácí schopnost ho vytvářet. Mezi dvacátým a třicátým rokem přicházíme o zhruba procento kolagenu v těle ročně. S přibývajícím věkem se úbytek kolagenu v těle zvyšuje. Například u žen během prvních čtyř let menopauzy tvorba kolagenu klesá až o 30 procent. To způsobuje viditelné známky stárnutí, které jsou nejznatelnější zejména v obličeji. Češi vyhledávají stále častěji omlazující zákroky. „Metod pro omlazení obličeje nabízí estetická medicína a plastická chirurgie celou řadu. Mezi oblíbené neinvazivní metody patří výplně kyselinou hyaluronovou, aplikace botulotoxinu nebo laserová ošetření. Ne vždy jsou ale neinvazivní zákroky dostačující. Pokud jsou známky stárnutí příliš výrazné, jsou vhodnějším řešením chirurgické zákroky. Ty se provádějí buď v celkové, nebo lokální anestezii. Do popředí se v posledních letech stále více dostává metoda deep plane facelift. Hlavní benefit spočívá ve zpevnění a posunu tkání v hlubších vrstvách. Výsledný efekt je přirozenější, bez viditelného tahu v obličeji, a především velmi stabilní. Vydrží minimálně 10 a více let po zákroku,“ popsal Pavel Kobzík, plastický chirurg Medicom Clinic.
S tím, jak rostou nároky na vlastní vzhled, snižuje se také věková hranice klientů toužících po mladistvém vzhledu. „Ještě před několika lety se jednalo převážně o klientky a klienty po padesátce. Dnes se věková hranice posunula spíše ke čtyřicítce, ale výjimkou nejsou ani mladší. To je dáno zejména zvyšujícími se nároky na vlastní vzhled i možnostmi plastické chirurgie,“ popsal Pavel Kobzík. Facelift patří k nejoblíbenějším plastickým operacím. Do rukou plastických chirurgů se svěřují nejen ženy, ale i muži. A právě počet mužských klientů se zvyšuje. „Je to dáno rostoucím trendem péče o mužský zevnějšek, ale i všeobecným trendem dlouhého mládí, k čemuž patří i svěží, odpočinutý a mladistvý vzhled. Dalším faktorem, který ovlivňuje zvyšující se zájem mužů, je vývoj plastické chirurgie – řada zákroků je téměř bezbolestná, provádí se ambulantně a rekonvalescence není nijak náročná nebo zdlouhavá,“ doplnil operatér.
Trendem posledních let je přirozený vzhled a kombinování více výkonů najednou. „Konkrétně při faceliftu to bývá nejčastěji přenos vlastního tuku na doplnění objemu ve tváři, zvýraznění lící nebo zjemnění nosoretních vrásek. Dále facelift často spojujeme s operací horních nebo dolních víček. V posledních letech pozorujeme posun k maximální přirozenosti. Klienti nevyhledávají extrémy, ale naopak je smyslem zachovat jejich přirozenou individualitu a vzhled jen vylepšit,“ uvedl Pavel Kobzík.

Podstoupit plastickou operaci obličeje lze kdykoli během roku. Je ale třeba počítat se zvýšenou pooperační péčí. „Před každou estetickou operací, včetně faceliftu, je vhodné jíst stravu bohatou na bílkoviny a užívat kolagenové doplňky stravy. Také radíme klientům, kteří se potýkají s výkyvy tělesné váhy, aby operaci podstoupili až tehdy, kdy je dlouhodobě stabilní. Tím předejdeme tomu, aby se následným zhubnutím nebo přibráním narušil výsledek operace. Zákrok je možné podstoupit během celého roku. Letní měsíce mnohdy volí například lidé pracující ve školství nebo maminky, které mají děti na prázdninách. Je však třeba počítat s jistými omezeními. Zvláště důležitá je ochrana jizev před slunečním zářením, vynechání koupání či sportování na několik týdnů,“ vyjmenoval Pavel Kobzík.
TOP 5 OMLAZUJÍCÍCH PLASTICKÝCH OPERACÍ
• operace horních a spodních víček
• omlazení obličeje metodou deep plane facelift
• neck lift pro mladistvější krk a bradu
• lip lift při poklesu horního rtu
• doplnění chybějícího objemu ve tváři pomocí vlastního tuku

Aktuálně

Záchranáři ve Zlínském kraji chtějí pořídit novou sanitku pro…

  • 17 května, 2024
  • by budskap

“V radě kraje záměr krajské záchranné služby plně podporujeme. Nová speciální sanitka pro novorozence nahradí vozidlo pořízené před deseti lety, které je už za hranicí své plánované životnosti. Většinu z pořizovací ceny okolo 4,5 milionu korun by měla pokrýt dotace ministerstva zdravotnictví,” uvedl hejtman Radim Holiš (ANO).

Sanitka bude zajišťovat přepravu novorozenců v kritickém stavu. Záchranáři ji potřebují také pro převozy v krizových situacích, když by nefungovala novorozenecká jednotka intenzivní péče nemocnic Zlínského kraje.

“Vůz pro převoz novorozenců musí splňovat řadu kritérií. Bude to první vozidlo ZZS ZK postavené speciálně pro neonatologický tým. Největším rozdílem bude vnitřní uspořádání, vůz bude mít průchozí kabinu do ambulantního prostoru a jiné rozmístění zdravotnických přístrojů,” uvedl Vandík.

Krajská rada také podpořila záměr ZZS ZK pořídit rendez-vous vozidlo pro výjezdovou základnu ve Vsetíně. “Jedná se náhradu dosluhujícího automobilu Škoda Yeti. Vozidlo je určené k přepravě lékaře, aby byl u pacienta v co nejkratším možném čase. Jakékoliv selhání starého vozidla může mít fatální následky,” uvedl Vandík. Záchranná služba plánuje také přestavbu sanitky z roku 2013 na servisní vozidlo.

Výzkumy a studie

SZPI analyzuje složení bonbónů s muscimolem, kvůli nim zkolabovala žákyně…

  • 16 května, 2024
  • by budskap

Podle Kopřivy se v laboratoři nyní dělá širokospektrální analýza, která dá odpověď na to, jaké látky a v jakém množství se v bonbónech nacházejí. Muscimol je psychotropní alkaloid přirozeně se vyskytující v muchomůrce červené a příbuzných druzích. Psilocybin obsahují přirozeně lysohlávky, způsobuje halucinogenní stavy. “V případě zjištění nadlimitní přítomnosti hodnocených látek nebo v případě vyhodnocení potraviny jako škodlivé nařídí SZPI stažení potraviny z tržní sítě a zahájí správní řízení o uložení pokuty,” uvedl Kopřiva.

Ten také uvedl, že i když na sáčku s bonbóny byla informace o tom, že jde o produkt pro technické využití, je zjevně určený k lidské konzumaci. “Takové označení tedy není důvodem, abychom u těchto výrobků neprováděli kontroly a neprověřovali jejich soulad s požadavky potravinového práva. Toto stanovisko SZPI podpořily i judikáty tuzemských soudů,” uvedl Kopřiva.

Inspekce intenzivněji kontroluje výrobky s návykovými látkami od 6. března. Důvodem je platná legislativa, která reagovala na zvýšenou dostupnost výrobků s látkou HHC a podobnými a na případy, kdy nezletilí skončili po požití v nemocnicích.

Prevence a léčba

Lékařka: Za 10 let přibylo krátkozrakých dětí o 30 pct,…

  • 16 května, 2024
  • by budskap

“Například v některých zemích jihovýchodní Asie nosí brýle na dálku až 90 procent populace. V Evropě a Spojených státech je nárůst také značný, byť ne tak dramatický jako v Asii. Nicméně za poslední desetiletí se zde počet případů více než zdvojnásobil,” uvedla lékařka.

Studie podle lékařů potvrzují, že dlouhodobé sledování na blízko významně ovlivňuje vývoj zraku u dětí školního věku. “Oči dětí, které tráví hodně času sledováním blízkých předmětů, dostávají signály k růstu, což vede k prodlužování očního bulvu, a tím dochází k nárůstu myopie,” vysvětlila Janeková.

Roli hraje podle odborníků i dědičnost, protože krátkozrakost má silný genetický základ. Děti, jejichž oba rodiče jsou krátkozrací, mají vyšší pravděpodobnost, že samy budou mít tuto vadu. Primárním řešením krátkozrakosti jsou dioptrické brýle.

“Odbornými studiemi je doloženo, že prostředí a životní styl, jako je pobyt venku a na denním světle, hrají významnou roli v zamezení nárůstu dioptrií u dětí,” doplnila s tím, že oči více stimuluje zaostřování na různé vzdálenosti.

Pro včasné odhalení problému jsou důležité i preventivní prohlídky u dětských praktických lékařů. Odborníci doporučují kolem tří let věku dítěte navštívit i očního lékaře. V tomto věku lékař může odhalit dioptrické vady hrozící rozvojem tupozrakosti, tedy poruchy trojrozměrného vidění.

“Pokud se však v rodině vyskytují oční vady a existuje tedy dědičná zátěž, tak by rodiče měli být ostražití a sledovat, zda dítě například nešilhá nebo nemá jiné problémy se zrakem, a očního lékaře případně navštívit dříve,” dodala lékařka.

 

 

 

České zdravotnictví

Čeští vědci rozvíjejí možnosti využití RNA v genové terapii

  • 15 května, 202416 května, 2024
  • by budskap

Buňka má několik možností, jak regulovat translaci, neboli překlad genů. Jedním ze způsobů je umlčet gen pomocí siRNA (small interfering RNA). Tím se zablokuje výroba vybraného proteinu, což se hodí zvlášť, pokud se jedná o zmutovaný nebo jinak defektní gen. “Genová léčba je nejen vysoce účinná, ale taky nanejvýš adresná. Její největší výhodou je, že se soustředí na jednotlivé mutace nebo poruchy, aniž by minula cíl. Pomocí siRNA je možné zasáhnout třeba i jedno jediné zmutované písmenko genu,” uvedl Marek Kindermann, jeden z autorů studie.

V současné době je celosvětově schváleno pět léčiv vyvinutých na bázi siRNA a na “čekací listině” je jich kolem desítky. Širšímu využítí siRNA brání nestabilita samotné molekuly, neboť se v těle velice rychle rozpadá. Proto její přeprava do určité buňky a umlčení genu je problémem, který řeší odborníci po celém světě. Stejnou problematiku řešil i tým Petra Cíglera z ÚOCHB společně s kolegy z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

“Přepravní systémy jsou designovány tak, aby splnily dva základní cíle. Jednak musí molekulu ochránit před rozpadem a pak ji také dopravit do buňky, aby se dostala až do cytosolu a tam mohla splnit svou misi jako léčivo,” řekl Cígler. V jejich studii se zabývají podrobnými vlastnostmi přepravního systému.

“Jdeme až na úroveň strukturních detailů molekul, které interagují s nukleovou kyselinou. Popisujeme podmínky nezbytné k tomu, aby se siRNA úspěšně navázala na přepravní nanosystém, a tak se dostala až na místo v těle, kde má působit,” dodal. Studii zveřejnil vědecký časopis Advanced Functional Materials.

Vědci z ÚOCHB se pokouší využívat přepravní systémy bez použití virů. Proto celý přepravní systém s nukleovou kyselinou umístili na povrch nanočástic diamantu. Jedná se o velmi stabilní nosné částice, které navíc poskytují zvláštní typ fluorescence. Díky tomu je možné sledovat, jak putují tkání a jak se chovají v buňkách. Tělo se ale nanodiamantů zbavuje velice těžko. Z toho důvodu je tento způsob genové léčby vhodný primárně pro léčení těžko hojitelných povrchových ran.

Studie vznikla díky projektu AMULET, který se zaměřuje na vývoj víceškálových nanomateriálů a spojuje osm partnerů pod vedením Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského. AMULET získal finanční podporu z operačního programu Jana A. Komenského spravovaného ministerstvem školství v kategorii Špičkový výzkum.

Prevence a léčba

Lékař: Žloutenku typu C mají v Česku desetitisíce lidí, ale…

  • 15 května, 2024
  • by budskap

Odhadovaný počet 50.000 lidí se žloutenkou typu C, mezi kterými mají velké zastoupení injekční uživatelé drog, je sice podle Šperla poměrně vysoký, avšak plošné testování populace by se přesto nevyplatilo. Důraz je proto nutné klást na osvětu. U naprosté většiny infikovaných osob lze přítomnost infekce odhalit jen aktivním vyhledáváním. Testovat by se měli nechat zejména lidé, kteří v minulosti užívali drogy, měli rizikový pohlavní styk, absolvovali tetování v amatérských podmínkách či podstoupili transfuzi krve v některé z rozvojových zemích, kde je riziko přenosu viru způsobujícího žloutenku typu C poměrně vysoké.

Informace o žloutence C a její léčbě je podle Šperla nutné šířit mezi veřejností i lékaři. V řadách lékařů je sice řada progresivních odborníků, kteří na možnou infekci virem HCV včas pomýšlí a k léčbě pacientů přistupují bez zbytečných předsudků, avšak někteří lékaři se na tuto infekční nemoc stále dívají “skrz prsty”, což může prohlubovat obavy pacientů z testování a léčby. “Obě dvě cílové skupiny je třeba edukovat,” podotkl Šperl.

Lékaři loni v Česku odhalili žloutenku typu C u 1300 pacientů, letos do konce března u 580. Před deseti lety jich bylo zhruba 900 za celý rok. Podle odborníků je třeba diagnostikovat více lidí, kteří o své nemoci zatím nevědí. Cílem Světové zdravotnické organizace (WHO) je snížit výskyt této nemoci o 90 procent. Z epidemiologického modelu podle Šperla vyplývá, že pokles počtu lidí se žloutenkou typu C v Česku nastane až poté, co lékaři vyléčí více než 5000 nakažených pacientů ročně. “K tomuto číslu se zatím nepřibližujeme, jsme někde v polovině. V tuto chvíli tedy nemáme šanci dosáhnout tzv. eliminace žloutenky C do roku 2030, jak požaduje VHO,” upozornil.

U třetiny nakažených virem HCV se rozvine jaterní cirhóza. Hrozí jim ale i riziko různých onemocnění krvetvorby včetně rakoviny krve, onemocnění ledvin nebo autoimunitních onemocnění. Účinná léčba žloutenky C je založená na dvou- až tříměsíčním podávání léků s antivirovým účinkem.

Aktuálně

Benešovská nemocnice vybudovala jako první ze středočeských nemocnic heliport

  • 14 května, 2024
  • by budskap

“Budeme muset mít heliporty ve všech nemocnicích s urgentním příjmem druhého typu. Nejdál jsme v přípravě v Mladé Boleslavi, kde se teď přistává na veřejném letišti, ale v příštím roce bychom se tam mohli posunout dál,” uvedl Pavlík.

Výstavba heliportu v horní části benešovské nemocnice nad komplexním rehabilitačním centrem vyšla podle ředitele Romana Mrvy na 2,3 milionu korun, příprava byla složitá hlavně po administrativní stránce. Podle něj však nelze čekat, že benešovské nemocnici přibude závažných případů, které by jinak končily v Praze. “Neznamená to, že budeme přijímat pacienty se sdruženým poraněním, pacienty, kteří mají poranění mozku, míchy, páteře, to jsou přesně lidé, kteří patří na specializovaná pracoviště,” podotkl Mrva.

Připomněl, že výhodou letecké přepravy je rychlost a šetrnost transportu. Například když do benešovské nemocnice přijde pacient s bolestmi hlavy a neurolog zjistí, že má v hlavě prasklé výdutě, tak je nyní možné ho přepravit do Prahy vrtulníkem místo sanitkou. “Dalším případem může být, že se stav pacienta ve stabilizovaném stavu náhle zhorší. A to je příklad toho, kdy využijeme heliport a leteckou záchrannou službu,” dodal ředitel krajských záchranářů Pavel Rusý. Zdravotníci heliport podle Mrvy zatím využili šestkrát, naposledy v pondělí z něj přepravovali pacienta s těžkým poraněním a život ohrožujícím krvácením do břišní dutiny.

Benešovská nemocnice má spádovou oblast se 120.000 obyvateli, v turistické sezoně je to až čtvrt milionu lidí. Poskytuje péči pacientům z Benešovska, z Votic, Vlašimi, Sedlčan, Sázavy a jejich okolí a z okresů Praha-východ, Praha-západ a Tábor.

Navigace pro příspěvky

1 … 36 37 38 39 40 … 80

Kalendář akcí

Červenec

Srpen 2025

Září
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
1
2
3
4
5
6
7
Srpen

31

Žádné akce
Září

1

Žádné akce
Září

2

Žádné akce
Září

3

Žádné akce
Září

4

Žádné akce
Září

5

Žádné akce
Září

6

Žádné akce
8
9
10
11
12
13
14
Září

7

Žádné akce
Září

8

Žádné akce
Září

9

Žádné akce
Září

10

Žádné akce
Září

11

Žádné akce
Září

12

Žádné akce
Září

13

Žádné akce
15
16
17
18
19
20
21
Září

14

Žádné akce
Září

15

Žádné akce
Září

16

Žádné akce
Září

17

Žádné akce
Září

18

Žádné akce
Září

19

Žádné akce
Září

20

Žádné akce
22
23
24
25
26
27
28
Září

21

Žádné akce
Září

22

Žádné akce
Září

23

Žádné akce
Září

24

Žádné akce
Září

25

Žádné akce
Září

26

Žádné akce
Září

27

Žádné akce
29
30
1
2
3
4
5
Září

28

Žádné akce
Září

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS