Prevence a léčba Sanatoria Klimkovice evidují až trojnásobně větší poptávku, než mají…
Vedoucí příjmové kanceláře sanatorií Magdalena Sochová řekla, že až na ojedinělé situace nepamatuje dobu, kdy by lázně měly nouzi o klienty, letošní rok je však značným převisem poptávky výjimečný. V lázních pracuje téměř 30 let.
„Denně nám chodí cca 30 návrhů, a my jsme schopni umístit maximálně deset dospělých. I u dětských pacientů je poptávka nad míru, ale je to nižší než na dospělé léčebně, odmítáme asi 20 procent návrhů,“ řekla Sochová. Zájem o lázeňskou péči podle ní roste mimo jiné proto, že pacienti jsou lépe informovaní, více si dokážou zjistit o možnostech péče a chtějí po úrazech, operacích či s vrozeným onemocněním maximálně zlepšit kvalitu svého života.
Podle ředitele Jozefa Dejčíka se sanatoria nadále chtějí profilovat jako léčebné lázně s vysokou mírou specializace na koncept intenzivní neurorehabilitace pro pacienty s neurologickými deficity. „Teď jsme před obdobím rozsáhlejších investic. V letošním roce začínáme investicemi do přístrojové techniky zaměřené na posílení neurorehabilitačních programů,“ řekl Dejčík.
Léčebny dospělých se týkají investice zhruba za pět milionů, u dětské léčebny jde o 1,5 milionu. „Přístroje jsou zaměřené na rozvoj pohybu a chůze, případně na vylepšení jemné motoriky u pacientů se získaným poškozením mozku. Stejně je to na dětské léčebné, kde přístroje budou zaměřeny především na vylepšení jemné motoriky pacientů s dětskou mozkovou obrnou,“ řekl Dejčík.
V dalších letech lázně chystají rekonstrukci pokojů s 30 lůžky odborného léčebného ústavu dospělých. „Je to investice zhruba za 12 milionů korun a bude zaměřena na kompletní rekonstrukci pokojů a polohovacích postelí. Následně v roce 2026 bychom obdobnou investici zhruba za 14,5 milionu realizovali na dětské léčebně, kde je taky 30 lůžek odborného léčebného ústavu,“ řekl ředitel.
Sanatorii za 30 let prošlo 160.000 pacientů. O stavbě nových lázní na Ostravsku s léčbou jodobromovou vodou rozhodla vláda v polovině 70. let minulého století. Měly být náhradou za karvinské Lázně Darkov, u nichž panovaly obavy, že je nevratně poškodí těžba uhlí. To se nakonec nestalo, ale nové lázně v Klimkovicích vznikly.
Nejvhodnější pro nové jímací vrty se ukázala ostravská okrajová část Polanka nad Odrou, kvůli čistému vzduchu byl ale pro výstavbu lázní vybrán hýlovský kopec v Klimkovicích. Jodobromová voda se tam proto vede od vrtů v Polance zhruba dvanáctikilometrovým potrubím.
Po změně režimu počátkem 90. let, když vláda rozhodla o zrušení už schválené finanční dotace, byla stavba lázní v ohrožení. Novým investorem se stala Česká státní pojišťovna Praha, která prosadila i revizi architektonického výrazu lázní.
Stavba začala na konci roku 1991. Nové lázně se slavnostně otevíraly 18. července 1994 a první pacienti tam přijeli o devět dní později. Úspěšnost sanatorií od počátku výrazně ovlivnila jejich dětská léčebna, která umožňovala pobyt malých pacientů i s rodiči, což byla před 30 lety novinka.
V 90. letech minulého století rehabilitovalo v klimkovických lázních každoročně něco přes 4500 pacientů. V roce 2004 poprvé počet pacientů překročil 5000. Od roku 2014 bylo hostů s výjimkou dvou covidových let 2021 a 2022 každoročně už přes 6000, největší počet dosud lázně zvládly v roce 2017, kdy přijelo 6582 lidí.
Současná kapacita dospělé léčebny je 330 klientů, v dětské léčebně 220 klientů. Pečuje o ně 350 zaměstnanců. Od roku 2009 je majitelem lázní ostravská společnost AquaKlim.
