Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
České zdravotnictví

V nemocnici v Jindřichově Hradci vznikne nový pavilon paliativní péče

  • 20 června, 2024
  • by budskap

Kapacita nového pavilonu bude 14 lůžek. Jeho součástí bude i ambulantní provoz podpůrné péče v domácnostech pacientů. “Pavilon vytvoří prostředí, kde pacienti budou moci využívat nejlepší terapeutické služby, ale také trávit čas se svými blízkými a prožívat život naplno do posledních chvil,” řekl jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Nemocnice se poskytování hospicové a paliativní péče věnuje dlouhodobě, od roku 2016 tam fungují dvě lůžka.

Pavilon nebude mít charakter klasického nemocničního zařízení. Budou jej tvořit jednolůžkové pokoje se zázemím pro pobyt blízkých pacienta. K dispozici bude specializovaný tým odborníků včetně lékařů s atestací z oboru paliativní péče nebo konzultanti z oboru psychologie a onkologie. Péče bude hrazena ze zdravotního pojištění.

Výstavba pavilonu je součástí Koncepce zdravotnictví Jihočeského kraje pro období 2022 až 2027 a má pomoct s dostupností i kvalitou péče v regionu. “Takto uspořádaný pavilon bude v kraji jediný. Není to úplně jednoduché zdravotnické zařízení na provoz,” uvedl hejtman.

Pavilon bude stát na místě bývalé LDN v blízkosti nemocnice. Kraj pro výstavbu vyčlenil 20 milionů, celkový rozpočet projektu je více než 95 milionů. Začátek stavby pavilonu odhaduje hejtman na podzim, dokončen by měl být do konce příštího roku.

České zdravotnictví

Kardiologickou péči v Ústeckém kraji by mohly zlepšit čtyři nové…

  • 19 června, 2024
  • by budskap

Kardiologové chybí například ve Šluknovském výběžku. Čilíková uvedla, že kraj i města mají dobře nastavené pobídky pro nově příchozí lékaře, podle ní však pro ně zřejmě nejsou dostatečnou motivací. Problém zřejmě spočívá v nízké atraktivitě regionu. Nabízí se proto podle ní rozšíření kompetencí zdravotních pojišťoven, které platí stejně všem lékařům bez ohledu na místo působiště. Pokud by se to změnilo a nově příchozí lékaři do znevýhodněných regionů by dostávali zaplaceno lépe, mohlo by je to do regionu přilákat, řekla. Dalším krokem by pak mohla být stipendia, kterými by se studenti zavázali k tomu, že budou po nějakou dobu vykonávat praxi ve svém místě bydliště, řekla Čilíková. Podobně to už podle ní funguje v Karlovarském kraji.

Nemocemi srdce a cév v Ústeckém kraji trpí 267.000 lidí. Kapacita sítě ambulantních kardiologů je však v regionu nedostatečná. “Pacienti se po srdeční příhodě musí popasovat nejenom s tím, že ji prodělali, ale z nemocnice odchází také s řadou nových léků. Po hospitalizaci je sice zkontroluje praktický lékař, další péči a případnou úpravu léčby už má však řídit kardiolog. A právě toho si nemocní musí rychle najít sami,” popsala Čillíková. Pacienti podle ní často marně obvolávají jednu ambulanci za druhou, ale velká část z nich nové pacienty nepřijímá.

Potíž s nedostatečnou kapacitou kardiologů potvrzují i výsledky průzkumu společnosti EFCARE, která ho prováděla pro potřeby projektu Cesta ke zdravému srdci. S žádostí o objednací termín společnost oslovila všech 35 odborných ambulancí v regionu. Nové pacienty však bylo ochotno přijmout pouze 20 z nich a průměrná objednací doba činila 68,4 dne. V případě obtíží se tak nemocní často obrací na praktické lékaře. “Bohužel se stále setkáváme s tím, že pacienti čekají na vyšetření u kardiologa velmi dlouho. K nám se pak vrací s komplikacemi, kterým by šlo včasnou péčí u specialistů předejít,” vysvětlila okresní předsedkyně Sdružení praktických lékařů ČR a praktická lékařka Jarmila Sulíková z Jílového na Děčínsku.

Projekt Cesta ke zdravému srdci také na základě veřejně dostupných dat ukázal, že téměř čtvrtina obyvatel Ústeckého kraje kouří, 19 procent je obézních a 11 procent osob se potýká s cukrovkou. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem to řadí Ústecký kraj k těm s horšími výsledky. “Epidemiologické studie opakovaně potvrzují, že vzdělání a socioekonomický status obyvatel mají významný vliv na výskyt kardiovaskulárních onemocnění, jako je například srdeční infarkt,” uvedla Čilíková. Podle databáze Eurostat existují v ČR znatelné socioekonomické rozdíly dané regionálně, které ovlivňují naději na dožití. Ta je nejkratší na severozápadě republiky. “Obecně se dá říct, že vzdělanější jedinci se o sebe více starají, méně kouří, a proto také méně trpí nemocemi srdce a cév,” uzavřela.

České zdravotnictví

Český start-up zaměřený na genovou terapii získal investici za…

  • 19 června, 2024
  • by budskap

Strategické investice do biotechnologií souzní s vizí skupiny, uvedl technický ředitel BTL Tomáš Drbal. Mezinárodní skupina BTL vyrábí zdravotnickou techniku zejména pro fyzioterapii, kardiologii a estetickou medicínu, výrobní závody má ve středočeském Benešově a bulharském Plovdivu.

“Naší výhodou je, že nabízíme lipidické nanočástice, které mají oproti těm stávajícím výrazně lepší vlastnosti. Kromě toho, že naše částice vykazují vyšší účinnost, navíc nejsou toxické a organismy je dobře snášejí i po opakovaném podání,” uvedla jedna ze zakladatelek a ředitelka Adalid Sciences Klára Grantz Šašková. Nanočástice podle ní nyní čeká preklinické testování a jednání s komerčními partnery. “Cílem je dostat naše produkty co nejdřív do klinických studií a stát se jedním z hlavních hráčů na světovém poli genové medicíny,” dodala. Spolu s Grantz Šaškovou patří mezi zakladatele Adalid Sciences také Petr Cígler z ÚOCHB a lékař František Sedlák.

O výzkumu vedeném Grantz Šaškovou a Cíglerem před třemi lety informoval vědecký časopis Advanced Functional Materials. Lipidické částice pojmenované XMAN dokážou bezpečně dopravit do buněk nukleové kyseliny od jejich základních stavebních kamenů až po dlouhé řetězce. Nukleové kyseliny DNA a RNA jsou nositeli genetické informace, patentovaná metoda tak má potenciál vylepšit genovou terapii. “Nukleové kyseliny lze totiž využít k potlačení nebo naopak k nahrazení či přímo k opravě chybné genetické informace, což umožňuje bojovat s dosud jen těžko léčitelnými chorobami. Významná je také jejich úloha v oblasti vývoje očkovacích látek. Netýká se to přitom jen vakcín cílených proti infekčním chorobám, ale i těch onkologických,” uvedla mluvčí Sedláčková.

Genová terapie může pomoct například pacientům se spinální mozkovou atrofií, vrozenými poruchami vidění, hemofilií či onkologickými onemocněními. Zázemí pro Adalid Sciences poskytuje dceřiná transferová společnost chemického a biochemického ústavu IOCB Tech, která pomáhá na svět nadějným vědeckým nápadům.

České zdravotnictví

Penta Hospitals se chce zaměřit na následnou intenzivní a domácí…

  • 18 června, 2024
  • by budskap

Nárůst pobytových služeb na 2,4 miliardy korun tržeb podle ředitelky Barbory Vaculíkové souvisí s převzetím nových zařízení a budováním nových kapacit. Ty ale podle ní stále v Česku nejsou dostatečné.

“Předpoklad je, že do roku 2050 budeme mít o milion seniorů víc,” řekla novinářům. Až 440.000 z nich podle ní bude v nejvyšších stupních závislosti, bude tedy potřebovat pobytovou nebo intenzivní domácí péči. Sociálních lůžek podle ní bude chybět až 70.000.

Částečně podle ní může pomoci transformace nemocnic, kterou chtějí od příštího roku vyjednat zdravotní pojišťovny. V současné době je podle Vaculíkové 48.000 lůžek akutní péče, která jsou obsazená zhruba ze 60 procent, a zároveň chybí 5000 až 10.000 lůžek péče následné. Firma v letech 2023 a 2024 investuje zhruba miliardu korun, velkou část do rozvoje následné intenzivní a dlouhodobé péče, stovky milionů také do domácí péče.

Dlouhodobou intenzivní ošetřovatelskou péči (DIOP) a následnou intenzivní péči (NIP) firma v prezentaci označila jako “perspektivní a úhradově vstřícné obory”. V současné době soukromé subjekty provozují 44 z 36 pracovišť, které NIP poskytují.

V roce 2020 měla skupina 52 těchto lůžek, letos 137. Pacienti podle lékařského ředitele skupiny Jiřího Štefana na tato lůžka přicházejí většinou z anesteziologicko-resuscitačních oddělení, jejich lůžka dříve uvolňují, a pobývají na nich několik měsíců až roky. Vrátit do života se podle něj povede téměř ve 30 procent pacientů, 15 procent do plnohodnotného a částečně i pracovního života.

V takzvaných domovech se zvláštním režimem, kde žijí většinou pacienti s demencemi, má skupina 3500 lůžek ve 13 krajích a téměř 1800 zaměstnanců. V letošním roce chce jejich kapacity navýšit o více než 200 dalších, nové objekty přistaví například v Lázních Bohdaneč nebo Jihlavě.

Podle ředitele divize Alzheimer Home v Česku Ivana Černovského nejsou data o tom, kolik je potenciálních zájemců o umístění v těchto zařízeních. “Předpoklad je, že v tuto chvíli máme nějaké nižší desítky tisíc lidí, kteří by potřebovali využít služby domova se zvláštním režimem, ale kapacity pro ně nejsou dostatečné,” uvedl.

Investiční skupinu Penta kromě skupiny Penta Hospitals tvoří také například řetězec lékáren Dr.Max, banky nebo developerské projekty. Loni jí podle dubnové tiskové zprávy meziročně stoupl čistý zisk o půl miliardy na 12,1 miliardy korun. Nejvíc se na něm podílely právě lékárny a Penta Hospitals. Společnosti skupiny, která působí ve více než deseti zemích Evropy, zaměstnávají více než 40.000 lidí, Penta Hospitals asi 4300.

České zdravotnictví

Zlínská nemocnice má sanitku přizpůsobenou k převozu velmi obézních pacientů

  • 14 června, 2024
  • by budskap

“Největší devizou je elektrohydraulické transportní lehátko. To ulehčí posádce manipulaci s pacientem a jeho nakládání do sanitního vozidla. Je to bezpečnější i pro samotného pacienta,” uvedl vedoucí dopravy KNTB Leoš Růžička. “Dále jsou uvnitř dvě transportní sedačky, které lze přes rampu vytáhnout z vozidla a pacienta bez překládání odvézt do domu nebo vynést, kam je potřeba,” uvedl Růžička.

Součástí sanitky je i takzvaný schodolez, s jehož pomocí je možné pacienta v domě bez výtahu vyvézt i do vyšších pater nebo svézt dolů. “Takových výjezdů má doprava v KNTB několik denně. Pacientů nad 140 kilogramů převážejí v průměru čtyři za měsíc,” uvedla mluvčí.

Obézních pacientů v poslední době přibývá. “Momentálně u nás leží dva pacienti s hmotností 150 kilogramů, před pár měsíci měl jeden z našich pacientů dokonce 230 kilo. Péče o ně je samozřejmě mnohem složitější,” uvedla vrchní sestra gerontologického oddělení KNTB Edita Habartová. “Nedávno jsem řešila transport jednoho takového pacienta po ukončení hospitalizace domů, a to byl problém. Nemohla jsem nikoho sehnat, nakonec mi pomohli dobrovolní hasiči a pacienta pomohli transportovat do třetího patra domu bez výtahu,” uvedla Habartová.

“Situace ohledně transportu velmi obézních pacientů se teď výrazně zlepší. KNTB totiž uzavřela první smlouvu o spolupráci v této oblasti, a to s městem Zlínem, respektive jejich dobrovolnými hasiči. Město vyšlo nemocnici vstříc, spolupráce je bezplatná. Do budoucna se předpokládají další oficiální spolupráce s jednotkami dobrovolných hasičů napříč celým Zlínským krajem. Jednání však stále probíhají,” uvedla mluvčí.

Výzkumy a studie

Algoritmy by mohly pomoci vyšetřit Parkinsonovu nemoc z hlasu

  • 13 června, 2024
  • by budskap

Specifické hlasové symptomy Parkinsonovy nemoci odborníci na základě poslechového vyšetření definovali v roce 1968. “Tyto symptomy jsme schopni měřit digitálně z nahrávky hlasu a říkáme jim hlasové biomarkery. Vyšetřovanému umístíme k ústům kvalitní mikrofon a rekordér nasnímaný zvuk zaznamená jako řadu čísel. Tu řadu čísel pak analyzují algoritmy, které vyvíjím. Analytické algoritmy lze připodobnit k vašemu sluchu, kterým vnímáte jednotlivé nuance a odchylky v řeči nemocného člověka. Odchylky v hlase se pokouším těmito algoritmy matematicky popsat,” řekl Hlavnička. Výsledná hodnota biomarkeru může lékaři pomoci vyčíslit míru postižení řeči.

Hlasové biomarkery mohou být citlivé ještě předtím, než se projeví hlavní symptomy Parkinsonovy nemoci jako třes, svalová ztuhlost, pomalost pohybů a problémy s rovnováhou a koordinací pohybů. “Řeč by se dala použít jako jeden z ukazatelů. Nutný je ale celkový obraz člověka, který je na posouzení neurologem. Z celkového obrazu mohou hlasové biomarkery pomoci danou diagnózu zpřesnit. Není to ale tak, že pouze z hlasové nahrávky lze diagnostikovat člověka, jak někteří vědci nebo komerční společnosti prezentují,” upozornil vědec.

V současné době spolupracuje Hlavnička s laboratořemi pekingské nemocnice Tiantan na aplikaci hlasových biomarkerů pro mandarínštinu. Výsledky výzkumu publikoval vědecký časopis npj Parkinson’s Disease. Podle Hlavničky otevřela studie českým technologiím přístup do Asie a zároveň ukázala, že hlasové biomarkery mohou u Parkinsonovy nemoci reflektovat funkční i anatomické změny v mozku měřené pomocí magnetické rezonance.

Hlas by tak mohl ve vzdálené budoucnosti pomoci lékařům identifikovat pacienty, které je třeba poslat na náročnější vyšetření, jako je například vyšetření pomocí radiofarmak nebo magnetická rezonance. Další výzkum by Hlavnička chtěl směřovat na technologie pro analýzu běžného rozhovoru mezi lékařem a pacientem, díky čemuž by bylo možné měřit hlasové biomarkery bez dalšího dodatečného vyšetření řeči, a tedy bez jakékoliv zátěže na pacienta či lékaře.

První zmínky o analýze řeči pochází z 19. století, ale teprve rozvoj výpočetních technologií pomohl hlasové biomarkery uskutečnit. Ač se v USA objevují první technologie certifikované americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv, jejich použití je především experimentální, než budou mít odborníci jistotu o jejich spolehlivosti.

Parkinsonova nemoc je neurodegenerativní onemocnění postihující centrální nervovou soustavu. Vzniká v důsledku zániku nervových buněk v mozku produkujících dopamin, jehož nedostatek v těle člověka postupně způsobuje ztrátu schopnosti ovládat a koordinovat pohyb, svalové napětí a automatické pohyby. Statistiky ukazují na obecně stoupající trend výskytu tohoto onemocnění.

Hlavnička v současné době působí na Neurologické klinice 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultě Elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze.

Výzkumy a studie

Studie: Porod do vody při nízkorizikovém těhotenství riziko komplikací nezvyšuje

  • 13 června, 202427 června, 2024
  • by budskap

Analýza se zabývala mírou závažných natržení rodiček, spolu s počtem dětí, které potřebovaly antibiotika nebo pomoc s dýcháním na novorozeneckém oddělení, a počtem dětí, které při porodu zemřely. Vědci dospěli k závěru, že rizika pro děti a jejich matky nebyla u porodů do vody vyšší než u porodů mimo vodu.

Porody do vodní lázně tvoří přibližně devět procent z téměř 600.000 porodů, které se každoročně uskuteční v rámci NHS. Podle klinických doporučení by měl být všem nastávajícím matkám nabídnut porod do vody jako jedna z možností.

Profesorka klinického porodnictví na Cardiffské univerzitě Julia Sandersová uvedla, že podle závěrů výzkumu je porod do vody bezpečnou alternativou k porodu mimo vodu. Sandersová výzkum vedla.

“Ve Spojeném království využívá porodní bazén nebo vanu pro úlevu od bolesti při porodu přibližně 60.000 žen ročně, ale některé porodní asistentky a lékaři se obávali, že porod do vody může přinášet další rizika,” uvedla. “Objevily se zprávy, že děti mohou po porodu do vody vážně onemocnět nebo dokonce zemřít a že u matek je větší pravděpodobnost silných natržení nebo velké ztráty krve. Chtěli jsme zjistit, zda jsou porody do vody s porodními asistentkami NHS stejně bezpečné jako porody do vody pro ženy a jejich děti s nízkým rizikem komplikací,” vysvětlila Sandersová.

“Vzhledem k tomu, že deset procent žen používá při porodu ponor do vody jako úlevu od bolesti, budou mít výsledky této studie význam pro tisíce žen ročně ve Spojeném království a pro mnoho dalších žen po celém světě, kde je to běžnou praxí,” řekl emeritní profesor ženského zdraví Peter Brocklehurst z oddělení klinických studií na Birminghamské univerzitě.

České zdravotnictví

Do kampaně na podporu dárcovství krve se v Brně zapojilo…

  • 12 června, 2024
  • by budskap

Lékařská fakulta je jednou ze čtyř zakládajících fakult Masarykovy univerzity. Součástí oslav výročí je série akcí organizovaných centrálně i jednotlivými fakultami. Lékařská fakulta při té příležitosti na konci ledna vyhlásila kampaň Darujeme o105, cílem bylo posílit povědomí o důležitosti dárcovství krve. Na akci se podílely také obě fakultní nemocnice, v nichž se mohli dárci ke kampani přihlásit.

“V rámci symboliky stopátého výročí jsme si dali za cíl oslovit 105 dárců,” uvedla vedoucí Oddělení pro komunikaci a vnější vztahy fakulty Marie Krulová. Každý, kdo se ke kampani při darování přihlásil, obdržel od fakulty drobný dárek. Bylo jich nakonec 275. Při přepočtu a uvážení 450 mililitrů dávky na jeden odběr se tak fakultě podařilo získat téměř 124 litrů krve.

“Skoro každý třetí přišel darovat poprvé, což nás nesmírně těší, protože velká část prvodárců zpravidla nezůstane u jediného odběru a vrací se darovat opakovaně,” doplnila Krulová.

V České republice podle odhadů chybí přibližně 100.000 dobrovolných dárců krve. Jejich potřeba je však celosvětová, na což se každoročně snaží upozornit také Světový den dárců krve, který připadá na 14. června. Letos se uskuteční podvacáté, přičemž Fakultní nemocnice Brno na tento den připravila první ročník festivalu Daruj krev, Brno!, který se uskuteční v prostorách před Janáčkovým divadlem. Na osvětové akci s kulturním programem se budou prezentovat nejen transfuzní oddělení, ale i některé kliniky nemocnice.

Aktuálně

Lékař: Kořeny předčasného porodu jsou zřejmě v první části těhotenství

  • 11 června, 2024
  • by budskap

Cílem výzkumu, pro který teď lékaři sbírají klinická data, je prokázat, že už v prvním trimestru těhotenství je možné z krve rozpoznat změny v imunitním systému, které signalizují, že se spouští proces spontánního předčasného porodu. “Výzkum se zaměřuje na imunologické mapování u rizikových žen. Konkrétně ověřujeme, zda nejsou nosičkami zjevných poruch vrozené nebo získané imunity,” řekl Koucký.

Podle něj se ukazuje, že imunologické komplikace je potřeba pro úspěšnost těhotenství zřejmě řešit ideálně před početím nebo na začátku těhotenství. Prokázalo se to podle něj u dvou třetin žen, které vyšetřil specialista na reprodukční imunologii. “Byly odhaleny poruchy imunity a byla jim doporučena imunointervenční léčba imunoglobuliny či kortikoidy,” doplnil.

Ženy, které porodí předčasně, mají podle zjištění lékařů nemocnice zjevně snížené počty a hodnoty speciálních bílých krvinek, takzvaných T regulačních lymfocytů. Zda vede snížení těchto bílých krvinek na počátku těhotenství k předčasnému porodu, je podle Kouckého hypotéza, kterou se lékaři ve výzkumu snaží ověřit. Vyhodnotili zatím výsledky od 35 žen, v plánu jich mají ještě asi 60 až 70.

Podle přednosty kliniky Davida Cibuly se opakované potraty týkají poměrně velkého množství těhotných. Lékařka Tereza Lamberská doplnila, že předčasně se narodí asi 7000 dětí ročně, zhruba 6,8 procenta. Pro ženy, které se s některým z těchto problémů potýkaly, existuje na klinice i specializovaná poradna.

“Hledáme u těchto žen ovlivnitelné rizikové faktory, jako například poruchy imunity, vady dělohy, dekompenzované interní onemocnění,” uvedl lékař prekoncepční ambulance Zdeněk Laštůvka. Zájem podle lékařů převyšuje kapacity poradny, s jejích fungováním se už ale seznamují odborníci z dalších pracovišť, takže by do budoucna podobné mohly vznikat i v jiných porodnicích.

Výzkumy a studie

Vědci našli způsob, jak s pomocí AI spolehlivěji odhalit zubní…

  • 11 června, 202427 června, 2024
  • by budskap

Nový výzkum, publikovaný v časopise Clinical Oral Investigations, porovnával výkon automatické metody detekce zubního kazu s výkonem sedmi zubních lékařů, tří začátečníků a čtyř zkušených odborníků.

“Jejich úkolem bylo označit zubní kazy na stovce rentgenových snímků. Shoda mezi odborníky byla poměrně nízká. Ve výsledku automatická metoda, která využívá hluboké učení, konzistentně překonávala nováčky a dosahovala podobných nebo lepších výsledků než i velmi zkušení zubní lékaři,” uvedl vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT Jan Kybic.

Na rozdíl od jiných medicínských oborů si zubní lékaři většinu rentgenových snímků zhotovují i interpretují sami. “Hodnocení snímků je však do jisté míry subjektivní a může se mezi lékaři podstatně lišit, což se potvrdilo i v naší studii. V tomto směru může automatická detekce kazů založená na umělé inteligenci snížit například riziko přehlédnutí kazu, navíc může vizualizace kazů na snímku usnadnit komunikaci lékaře s pacientem,” řekl zubař Antonín Tichý.

Z téměř 4000 anonymizovaných rentgenových snímků s více než 7000 zubními kazy vytvořil student ČVUT Lukáš Kunt soubor obrazových dat a neuronovou síť. Odborníci ji pak vytrénovali na co nejpřesnější odhalování zubních kazů. Proces založený na nástrojích umělé inteligence zabral asi dva roky práce.

Studie vědců prokázaly, že automatická metoda může zlepšit přesnost i opakovatelnost detekce kazů. Metoda tak má podle odborníků před sebou perspektivu uplatnění v lékařské praxi. Mohla by například poskytnout užitečný druhý názor k vyhodnocení rentgenového snímku i zkušeným zubním lékařům. Kunt nadále spolupracuje s 1. lékařskou fakultou UK na vývoji uživatelského rozhraní tak, aby systém mohli využívat zubní lékaři a studenti a studentky medicíny.

“Uživatelské rozhraní je téměř připraveno k použití, nejprve však musíme otestovat, nakolik je automatická metoda pro studenty užitečnou pomůckou,” uvedla Valéria Nagyová, která se na výzkumu podílela. To experti zjistí tím způsobem, že porovnají schopnost nalezení zubního kazu u studentů zubní medicíny, kteří budou mít k dispozici aplikaci, se studenty, kteří se učí standardními metodami, tedy formou přednášky a praktické demonstrace s dohlížejícím zubním lékařem. “K používání zubními lékaři v terénu je cesta ještě dlouhá a bude obtížné konkurovat komerčním produktům, které mají větší časové i finanční zdroje,” dodala.

Navigace pro příspěvky

1 … 33 34 35 36 37 … 80

Kalendář akcí

Červenec

Srpen 2025

Září
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
1
2
3
4
5
6
7
Srpen

31

Žádné akce
Září

1

Žádné akce
Září

2

Žádné akce
Září

3

Žádné akce
Září

4

Žádné akce
Září

5

Žádné akce
Září

6

Žádné akce
8
9
10
11
12
13
14
Září

7

Žádné akce
Září

8

Žádné akce
Září

9

Žádné akce
Září

10

Žádné akce
Září

11

Žádné akce
Září

12

Žádné akce
Září

13

Žádné akce
15
16
17
18
19
20
21
Září

14

Žádné akce
Září

15

Žádné akce
Září

16

Žádné akce
Září

17

Žádné akce
Září

18

Žádné akce
Září

19

Žádné akce
Září

20

Žádné akce
22
23
24
25
26
27
28
Září

21

Žádné akce
Září

22

Žádné akce
Září

23

Žádné akce
Září

24

Žádné akce
Září

25

Žádné akce
Září

26

Žádné akce
Září

27

Žádné akce
29
30
1
2
3
4
5
Září

28

Žádné akce
Září

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS