Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Aktuálně

V iQparku v Liberci přibyla před létem maketa sanity včetně…

  • 21 června, 2024
  • by budskap

“Uvnitř to děti může motivovat i k rolové hře, že si mohou hrát na záchranáře. Je tam maketa defibrilátoru a je tam lůžko, na kterém mohou někoho zkusit ošetřovat a tak podobně,” uvedla Kolafová.

Při vytváření makety sanitky centrum spolupracovalo se záchrannou službou. “Hodně jsme se snažili přiučit od záchranářů a spolupráci jsme ještě dovršili s aplikací Záchranka a také s Nadačním fondem Kryštůfek. Takže nám tady v parku vyrostla sice dřevěná sanitka, ale vypadá celkem reálně. Můžete vidět z dálky, že dokonce ambulance svítí, houká. A uvnitř to vypadá opravdu jako zmenšenina opravdické sanitky,” dodala.

To, že maketa působí věrohodně, ocenila zdravotní sestra Petra Žižlavská, která dnes v iQparku vedla program pro děti o první pomoci. “Myslím si, že je to velmi důležité, protože si děti informace spojí vizuálně s výkladem,” řekla zdravotní sestra ČTK. Z praxe ví, že děti umí poskytnout první pomoc. “Jsou úžasní záchranáři a i z červeného kříže mám zkušenost, že jsou daleko lepší záchranáři než dospělí. Ničeho se nebojí a jsou schopné se postarat o raněného a přivolat hlavně pomoc. To je jejich hlavní úkol. Nemůžeme po nich chtít, aby někoho někam přenášeli, ale aby přivolali pomoc,” dodala.

Maketa sanitky je součástí nové expozice Autodílna, obměnou prošla zhruba osmina iQparku. “I tu naši hybridní sanitku si mohou děti trochu opečovávat a opravovat. Mohou si zkusit vyměnit kolo, mohou se podívat dovnitř pod přístrojovou desku,” dodala Kolafová.

Zábavně-naučné centrum iQPark vzniklo před 20 lety a láká na interaktivní exponáty, které prostřednictvím her a experimentů podporují dětskou zvídavost a představivost. Ročně má asi 90.000 návštěvníků. Určeno je pro děti do deseti let. Pro starší děti je určená nedaleká iQLandie.

České zdravotnictví

FN Plzeň hledá dárce krevních destiček pro léčbu lidí…

  • 21 června, 202421 června, 2024
  • by budskap

Dárcovství krevních destiček nebolí, přesto dárců ubývá. Naopak počet léčených pacientů s nádorovým onemocněním krve s trendem dožívání se vyššího věku se zvyšuje. Současně se díky pokroku v medicíně i díky dárcům daří lékařům úspěšně léčit stále více pacientů se zhoubnými poruchami krvetvorby.

Loni separační centrum plzeňské hematoonkologie provedlo 1135 aferetických odběrů trombocytů, tedy přístrojových odběrů krevních destiček přes separátor. O rok dříve to bylo 1071 odběrů. Nemocní v léčbě nebo po transplantaci kostní dřeně přípravky z krevních destiček dostávají při hospitalizaci nebo v ambulantní péči. Z jednoho odběru lze získat obvykle jednu až dvě transfuzní jednotky. Potřeba pro léčbu jednotlivých pacientů se liší a pro jednoho pacienta s akutní leukémií může být během celé léčby potřeba krevních destiček až od desítek dárců, řekl už dříve ČTK primář hematoonkologie Pavel Jindra.

“V současnosti je zaregistrováno 263 aktivních dárců, kteří mohou odběr opakovat zhruba jednou za měsíc. V roce 2023 se přihlásilo 55 nových dárců, bohužel 86 dárců bylo z registru vyřazeno. Většina z nich přestala být dárcem z osobních nebo zdravotních důvodů,” uvedla nemocnice.

Předpokladem pro vstup mezi dárce krevních destiček je dobrý zdravotní stav, věk nad 18 let, hmotnost nad 60 kilogramů, dobrá tolerance náběru ze žíly a ochota stát se pravidelným dárcem. Dárcovství trombocytů nebolí. “Stačí, abyste splnili požadavky na dárce a při odběru věnovali, kromě krevních destiček, i 1,5 hodiny svého času, což je délka odběru,” doplnila nemocnice.

Krevní destičky (trombocyty) jsou nejmenší krvinky, které cirkulují v krvi a jsou důležité k ochraně organismu proti krvácení. Ucpávají defekty ve stěnách cév a spolupodílí se na správné funkci srážení krve. Koncentráty krevních destiček pomáhají pacientům, kterým destičky z nějakého důvodu chybí. Nejčastěji jde o pacienty s leukémií, kteří podstupují chemoterapii nebo transplantaci kostní dřeně. Pravidelná aplikace destiček od zdravých dárců jim pomáhá překlenout dobu, než se obnoví jejich vlastní krvetvorba.

 

Výzkumy a studie

IT experti z VUT vyvinuli spolu s psychology nástroj na diagnostiku…

  • 20 června, 202427 června, 2024
  • by budskap

“Vývojová dysgrafie se projevuje poruchou jemné motoriky, která se odráží v psaní. Děti mají problém s plynulým vedením čáry, s tvary písmen i organizací textu na stránce. To často vede k nečitelnému rukopisu a velké námaze spojené s psaním. U dítěte se mohou objevit pocity méněcennosti, narušená sebeúcta a ve výsledku i zhoršené výsledky ve škole, protože učitelé jeho rukopis nepřečtou,” řekla Katarína Zvončáková z Psychologického ústavu AV ČR.

Diagnózu dysgrafie dosud odborníci v pedagogicko-psychologických poradnách stanovovali na základě vlastních subjektivních zkušeností. Žádná závazná kritéria či objektivní škály k jejímu určení nebyly k dispozici a podobný nástroj nenašli autoři nové metody ani v zahraničí.

Vývoj diagnostického softwaru trval devět let a vyšel přibližně na 17 až 18 milionů korun. Vědci jej financovali postupně ze tří grantů.

Diagnostická metoda spočívá v rozboru psaného projevu dítěte pomocí matematického modelu. Obsahuje informace o způsobu psaní českých dětí s dysgrafií i bez ní. Dítě přepisuje text na digitalizační tablet a program DiaGraMo sleduje nejen způsob a výstup psaní, ale i způsob pohybu pera, tedy elektronického stylusu, když jej dítě zvedne nad povrch. Děti s dysgrafií pero mnohem častěji zvedají a přerušují psaní.

“V průběhu výzkumu se ukázalo, že nemůžeme pouze sledovat, jak píší dysgrafici a ostatní děti, ale že je třeba sledovat i různé projevy dysgrafie. Dvě děti s dysgrafií mohou mít velice odlišné projevy této poruchy. Zatímco jedno píše velice úhledně, ale velice pomalu, další zase píše srovnatelně rychle jako vrstevníci, ale rukopis je těžko čitelný,” řekl Jiří Mekyska z Ústavu telekomunikací FEKT VUT.

DiaGraMo tak vyhodnocuje různé projevy dysgrafie, jako je rychlost psaní, tlak na pero i pohyby, které dítě s perem dělá nad papírem, i když zrovna nepíše. Zahrnuje navíc i záznam psaní, odborník v poradně si tedy záznam může v budoucnu kdykoli znovu přehrát a sledovat pokrok dítěte.

Software, který nabízí pedagogicko-psychologickým poradnám firma Propsyco, je zatím adaptovaný pouze na češtinu, jeho autoři jsou ale ve spojení s kolegy ze zahraničí, kteří by tento nástroj chtěli adaptovat pro svůj vlastní jazyk. “Psaná praxe je v každém jazyce jiná, i když píše latinkou. Pro adaptaci programu do jiného jazyka je zapotřebí získat stovky záznamů psaného projevu dětí příslušného jazyka jak s diagnostikovanou dysgrafií, tak bez ní,” upřesnil hlavní řešitel projektu Tomáš Urbánek z Psychologického ústavu AV ČR.

České zdravotnictví

V nemocnici v Jindřichově Hradci vznikne nový pavilon paliativní péče

  • 20 června, 2024
  • by budskap

Kapacita nového pavilonu bude 14 lůžek. Jeho součástí bude i ambulantní provoz podpůrné péče v domácnostech pacientů. “Pavilon vytvoří prostředí, kde pacienti budou moci využívat nejlepší terapeutické služby, ale také trávit čas se svými blízkými a prožívat život naplno do posledních chvil,” řekl jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Nemocnice se poskytování hospicové a paliativní péče věnuje dlouhodobě, od roku 2016 tam fungují dvě lůžka.

Pavilon nebude mít charakter klasického nemocničního zařízení. Budou jej tvořit jednolůžkové pokoje se zázemím pro pobyt blízkých pacienta. K dispozici bude specializovaný tým odborníků včetně lékařů s atestací z oboru paliativní péče nebo konzultanti z oboru psychologie a onkologie. Péče bude hrazena ze zdravotního pojištění.

Výstavba pavilonu je součástí Koncepce zdravotnictví Jihočeského kraje pro období 2022 až 2027 a má pomoct s dostupností i kvalitou péče v regionu. “Takto uspořádaný pavilon bude v kraji jediný. Není to úplně jednoduché zdravotnické zařízení na provoz,” uvedl hejtman.

Pavilon bude stát na místě bývalé LDN v blízkosti nemocnice. Kraj pro výstavbu vyčlenil 20 milionů, celkový rozpočet projektu je více než 95 milionů. Začátek stavby pavilonu odhaduje hejtman na podzim, dokončen by měl být do konce příštího roku.

České zdravotnictví

Kardiologickou péči v Ústeckém kraji by mohly zlepšit čtyři nové…

  • 19 června, 2024
  • by budskap

Kardiologové chybí například ve Šluknovském výběžku. Čilíková uvedla, že kraj i města mají dobře nastavené pobídky pro nově příchozí lékaře, podle ní však pro ně zřejmě nejsou dostatečnou motivací. Problém zřejmě spočívá v nízké atraktivitě regionu. Nabízí se proto podle ní rozšíření kompetencí zdravotních pojišťoven, které platí stejně všem lékařům bez ohledu na místo působiště. Pokud by se to změnilo a nově příchozí lékaři do znevýhodněných regionů by dostávali zaplaceno lépe, mohlo by je to do regionu přilákat, řekla. Dalším krokem by pak mohla být stipendia, kterými by se studenti zavázali k tomu, že budou po nějakou dobu vykonávat praxi ve svém místě bydliště, řekla Čilíková. Podobně to už podle ní funguje v Karlovarském kraji.

Nemocemi srdce a cév v Ústeckém kraji trpí 267.000 lidí. Kapacita sítě ambulantních kardiologů je však v regionu nedostatečná. “Pacienti se po srdeční příhodě musí popasovat nejenom s tím, že ji prodělali, ale z nemocnice odchází také s řadou nových léků. Po hospitalizaci je sice zkontroluje praktický lékař, další péči a případnou úpravu léčby už má však řídit kardiolog. A právě toho si nemocní musí rychle najít sami,” popsala Čillíková. Pacienti podle ní často marně obvolávají jednu ambulanci za druhou, ale velká část z nich nové pacienty nepřijímá.

Potíž s nedostatečnou kapacitou kardiologů potvrzují i výsledky průzkumu společnosti EFCARE, která ho prováděla pro potřeby projektu Cesta ke zdravému srdci. S žádostí o objednací termín společnost oslovila všech 35 odborných ambulancí v regionu. Nové pacienty však bylo ochotno přijmout pouze 20 z nich a průměrná objednací doba činila 68,4 dne. V případě obtíží se tak nemocní často obrací na praktické lékaře. “Bohužel se stále setkáváme s tím, že pacienti čekají na vyšetření u kardiologa velmi dlouho. K nám se pak vrací s komplikacemi, kterým by šlo včasnou péčí u specialistů předejít,” vysvětlila okresní předsedkyně Sdružení praktických lékařů ČR a praktická lékařka Jarmila Sulíková z Jílového na Děčínsku.

Projekt Cesta ke zdravému srdci také na základě veřejně dostupných dat ukázal, že téměř čtvrtina obyvatel Ústeckého kraje kouří, 19 procent je obézních a 11 procent osob se potýká s cukrovkou. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem to řadí Ústecký kraj k těm s horšími výsledky. “Epidemiologické studie opakovaně potvrzují, že vzdělání a socioekonomický status obyvatel mají významný vliv na výskyt kardiovaskulárních onemocnění, jako je například srdeční infarkt,” uvedla Čilíková. Podle databáze Eurostat existují v ČR znatelné socioekonomické rozdíly dané regionálně, které ovlivňují naději na dožití. Ta je nejkratší na severozápadě republiky. “Obecně se dá říct, že vzdělanější jedinci se o sebe více starají, méně kouří, a proto také méně trpí nemocemi srdce a cév,” uzavřela.

České zdravotnictví

Český start-up zaměřený na genovou terapii získal investici za…

  • 19 června, 2024
  • by budskap

Strategické investice do biotechnologií souzní s vizí skupiny, uvedl technický ředitel BTL Tomáš Drbal. Mezinárodní skupina BTL vyrábí zdravotnickou techniku zejména pro fyzioterapii, kardiologii a estetickou medicínu, výrobní závody má ve středočeském Benešově a bulharském Plovdivu.

“Naší výhodou je, že nabízíme lipidické nanočástice, které mají oproti těm stávajícím výrazně lepší vlastnosti. Kromě toho, že naše částice vykazují vyšší účinnost, navíc nejsou toxické a organismy je dobře snášejí i po opakovaném podání,” uvedla jedna ze zakladatelek a ředitelka Adalid Sciences Klára Grantz Šašková. Nanočástice podle ní nyní čeká preklinické testování a jednání s komerčními partnery. “Cílem je dostat naše produkty co nejdřív do klinických studií a stát se jedním z hlavních hráčů na světovém poli genové medicíny,” dodala. Spolu s Grantz Šaškovou patří mezi zakladatele Adalid Sciences také Petr Cígler z ÚOCHB a lékař František Sedlák.

O výzkumu vedeném Grantz Šaškovou a Cíglerem před třemi lety informoval vědecký časopis Advanced Functional Materials. Lipidické částice pojmenované XMAN dokážou bezpečně dopravit do buněk nukleové kyseliny od jejich základních stavebních kamenů až po dlouhé řetězce. Nukleové kyseliny DNA a RNA jsou nositeli genetické informace, patentovaná metoda tak má potenciál vylepšit genovou terapii. “Nukleové kyseliny lze totiž využít k potlačení nebo naopak k nahrazení či přímo k opravě chybné genetické informace, což umožňuje bojovat s dosud jen těžko léčitelnými chorobami. Významná je také jejich úloha v oblasti vývoje očkovacích látek. Netýká se to přitom jen vakcín cílených proti infekčním chorobám, ale i těch onkologických,” uvedla mluvčí Sedláčková.

Genová terapie může pomoct například pacientům se spinální mozkovou atrofií, vrozenými poruchami vidění, hemofilií či onkologickými onemocněními. Zázemí pro Adalid Sciences poskytuje dceřiná transferová společnost chemického a biochemického ústavu IOCB Tech, která pomáhá na svět nadějným vědeckým nápadům.

České zdravotnictví

Penta Hospitals se chce zaměřit na následnou intenzivní a domácí…

  • 18 června, 2024
  • by budskap

Nárůst pobytových služeb na 2,4 miliardy korun tržeb podle ředitelky Barbory Vaculíkové souvisí s převzetím nových zařízení a budováním nových kapacit. Ty ale podle ní stále v Česku nejsou dostatečné.

“Předpoklad je, že do roku 2050 budeme mít o milion seniorů víc,” řekla novinářům. Až 440.000 z nich podle ní bude v nejvyšších stupních závislosti, bude tedy potřebovat pobytovou nebo intenzivní domácí péči. Sociálních lůžek podle ní bude chybět až 70.000.

Částečně podle ní může pomoci transformace nemocnic, kterou chtějí od příštího roku vyjednat zdravotní pojišťovny. V současné době je podle Vaculíkové 48.000 lůžek akutní péče, která jsou obsazená zhruba ze 60 procent, a zároveň chybí 5000 až 10.000 lůžek péče následné. Firma v letech 2023 a 2024 investuje zhruba miliardu korun, velkou část do rozvoje následné intenzivní a dlouhodobé péče, stovky milionů také do domácí péče.

Dlouhodobou intenzivní ošetřovatelskou péči (DIOP) a následnou intenzivní péči (NIP) firma v prezentaci označila jako “perspektivní a úhradově vstřícné obory”. V současné době soukromé subjekty provozují 44 z 36 pracovišť, které NIP poskytují.

V roce 2020 měla skupina 52 těchto lůžek, letos 137. Pacienti podle lékařského ředitele skupiny Jiřího Štefana na tato lůžka přicházejí většinou z anesteziologicko-resuscitačních oddělení, jejich lůžka dříve uvolňují, a pobývají na nich několik měsíců až roky. Vrátit do života se podle něj povede téměř ve 30 procent pacientů, 15 procent do plnohodnotného a částečně i pracovního života.

V takzvaných domovech se zvláštním režimem, kde žijí většinou pacienti s demencemi, má skupina 3500 lůžek ve 13 krajích a téměř 1800 zaměstnanců. V letošním roce chce jejich kapacity navýšit o více než 200 dalších, nové objekty přistaví například v Lázních Bohdaneč nebo Jihlavě.

Podle ředitele divize Alzheimer Home v Česku Ivana Černovského nejsou data o tom, kolik je potenciálních zájemců o umístění v těchto zařízeních. “Předpoklad je, že v tuto chvíli máme nějaké nižší desítky tisíc lidí, kteří by potřebovali využít služby domova se zvláštním režimem, ale kapacity pro ně nejsou dostatečné,” uvedl.

Investiční skupinu Penta kromě skupiny Penta Hospitals tvoří také například řetězec lékáren Dr.Max, banky nebo developerské projekty. Loni jí podle dubnové tiskové zprávy meziročně stoupl čistý zisk o půl miliardy na 12,1 miliardy korun. Nejvíc se na něm podílely právě lékárny a Penta Hospitals. Společnosti skupiny, která působí ve více než deseti zemích Evropy, zaměstnávají více než 40.000 lidí, Penta Hospitals asi 4300.

České zdravotnictví

Zlínská nemocnice má sanitku přizpůsobenou k převozu velmi obézních pacientů

  • 14 června, 2024
  • by budskap

“Největší devizou je elektrohydraulické transportní lehátko. To ulehčí posádce manipulaci s pacientem a jeho nakládání do sanitního vozidla. Je to bezpečnější i pro samotného pacienta,” uvedl vedoucí dopravy KNTB Leoš Růžička. “Dále jsou uvnitř dvě transportní sedačky, které lze přes rampu vytáhnout z vozidla a pacienta bez překládání odvézt do domu nebo vynést, kam je potřeba,” uvedl Růžička.

Součástí sanitky je i takzvaný schodolez, s jehož pomocí je možné pacienta v domě bez výtahu vyvézt i do vyšších pater nebo svézt dolů. “Takových výjezdů má doprava v KNTB několik denně. Pacientů nad 140 kilogramů převážejí v průměru čtyři za měsíc,” uvedla mluvčí.

Obézních pacientů v poslední době přibývá. “Momentálně u nás leží dva pacienti s hmotností 150 kilogramů, před pár měsíci měl jeden z našich pacientů dokonce 230 kilo. Péče o ně je samozřejmě mnohem složitější,” uvedla vrchní sestra gerontologického oddělení KNTB Edita Habartová. “Nedávno jsem řešila transport jednoho takového pacienta po ukončení hospitalizace domů, a to byl problém. Nemohla jsem nikoho sehnat, nakonec mi pomohli dobrovolní hasiči a pacienta pomohli transportovat do třetího patra domu bez výtahu,” uvedla Habartová.

“Situace ohledně transportu velmi obézních pacientů se teď výrazně zlepší. KNTB totiž uzavřela první smlouvu o spolupráci v této oblasti, a to s městem Zlínem, respektive jejich dobrovolnými hasiči. Město vyšlo nemocnici vstříc, spolupráce je bezplatná. Do budoucna se předpokládají další oficiální spolupráce s jednotkami dobrovolných hasičů napříč celým Zlínským krajem. Jednání však stále probíhají,” uvedla mluvčí.

Výzkumy a studie

Algoritmy by mohly pomoci vyšetřit Parkinsonovu nemoc z hlasu

  • 13 června, 2024
  • by budskap

Specifické hlasové symptomy Parkinsonovy nemoci odborníci na základě poslechového vyšetření definovali v roce 1968. “Tyto symptomy jsme schopni měřit digitálně z nahrávky hlasu a říkáme jim hlasové biomarkery. Vyšetřovanému umístíme k ústům kvalitní mikrofon a rekordér nasnímaný zvuk zaznamená jako řadu čísel. Tu řadu čísel pak analyzují algoritmy, které vyvíjím. Analytické algoritmy lze připodobnit k vašemu sluchu, kterým vnímáte jednotlivé nuance a odchylky v řeči nemocného člověka. Odchylky v hlase se pokouším těmito algoritmy matematicky popsat,” řekl Hlavnička. Výsledná hodnota biomarkeru může lékaři pomoci vyčíslit míru postižení řeči.

Hlasové biomarkery mohou být citlivé ještě předtím, než se projeví hlavní symptomy Parkinsonovy nemoci jako třes, svalová ztuhlost, pomalost pohybů a problémy s rovnováhou a koordinací pohybů. “Řeč by se dala použít jako jeden z ukazatelů. Nutný je ale celkový obraz člověka, který je na posouzení neurologem. Z celkového obrazu mohou hlasové biomarkery pomoci danou diagnózu zpřesnit. Není to ale tak, že pouze z hlasové nahrávky lze diagnostikovat člověka, jak někteří vědci nebo komerční společnosti prezentují,” upozornil vědec.

V současné době spolupracuje Hlavnička s laboratořemi pekingské nemocnice Tiantan na aplikaci hlasových biomarkerů pro mandarínštinu. Výsledky výzkumu publikoval vědecký časopis npj Parkinson’s Disease. Podle Hlavničky otevřela studie českým technologiím přístup do Asie a zároveň ukázala, že hlasové biomarkery mohou u Parkinsonovy nemoci reflektovat funkční i anatomické změny v mozku měřené pomocí magnetické rezonance.

Hlas by tak mohl ve vzdálené budoucnosti pomoci lékařům identifikovat pacienty, které je třeba poslat na náročnější vyšetření, jako je například vyšetření pomocí radiofarmak nebo magnetická rezonance. Další výzkum by Hlavnička chtěl směřovat na technologie pro analýzu běžného rozhovoru mezi lékařem a pacientem, díky čemuž by bylo možné měřit hlasové biomarkery bez dalšího dodatečného vyšetření řeči, a tedy bez jakékoliv zátěže na pacienta či lékaře.

První zmínky o analýze řeči pochází z 19. století, ale teprve rozvoj výpočetních technologií pomohl hlasové biomarkery uskutečnit. Ač se v USA objevují první technologie certifikované americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv, jejich použití je především experimentální, než budou mít odborníci jistotu o jejich spolehlivosti.

Parkinsonova nemoc je neurodegenerativní onemocnění postihující centrální nervovou soustavu. Vzniká v důsledku zániku nervových buněk v mozku produkujících dopamin, jehož nedostatek v těle člověka postupně způsobuje ztrátu schopnosti ovládat a koordinovat pohyb, svalové napětí a automatické pohyby. Statistiky ukazují na obecně stoupající trend výskytu tohoto onemocnění.

Hlavnička v současné době působí na Neurologické klinice 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultě Elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze.

Výzkumy a studie

Studie: Porod do vody při nízkorizikovém těhotenství riziko komplikací nezvyšuje

  • 13 června, 202427 června, 2024
  • by budskap

Analýza se zabývala mírou závažných natržení rodiček, spolu s počtem dětí, které potřebovaly antibiotika nebo pomoc s dýcháním na novorozeneckém oddělení, a počtem dětí, které při porodu zemřely. Vědci dospěli k závěru, že rizika pro děti a jejich matky nebyla u porodů do vody vyšší než u porodů mimo vodu.

Porody do vodní lázně tvoří přibližně devět procent z téměř 600.000 porodů, které se každoročně uskuteční v rámci NHS. Podle klinických doporučení by měl být všem nastávajícím matkám nabídnut porod do vody jako jedna z možností.

Profesorka klinického porodnictví na Cardiffské univerzitě Julia Sandersová uvedla, že podle závěrů výzkumu je porod do vody bezpečnou alternativou k porodu mimo vodu. Sandersová výzkum vedla.

“Ve Spojeném království využívá porodní bazén nebo vanu pro úlevu od bolesti při porodu přibližně 60.000 žen ročně, ale některé porodní asistentky a lékaři se obávali, že porod do vody může přinášet další rizika,” uvedla. “Objevily se zprávy, že děti mohou po porodu do vody vážně onemocnět nebo dokonce zemřít a že u matek je větší pravděpodobnost silných natržení nebo velké ztráty krve. Chtěli jsme zjistit, zda jsou porody do vody s porodními asistentkami NHS stejně bezpečné jako porody do vody pro ženy a jejich děti s nízkým rizikem komplikací,” vysvětlila Sandersová.

“Vzhledem k tomu, že deset procent žen používá při porodu ponor do vody jako úlevu od bolesti, budou mít výsledky této studie význam pro tisíce žen ročně ve Spojeném království a pro mnoho dalších žen po celém světě, kde je to běžnou praxí,” řekl emeritní profesor ženského zdraví Peter Brocklehurst z oddělení klinických studií na Birminghamské univerzitě.

Navigace pro příspěvky

1 … 32 33 34 35 36 … 80

Kalendář akcí

Květen

Červen 2025

Červenec
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
30
1
2
3
4
5
6
Červen

30

Žádné akce
Červenec

1

Žádné akce
Červenec

2

Žádné akce
Červenec

3

Žádné akce
Červenec

4

Žádné akce
Červenec

5

Žádné akce
7
8
9
10
11
12
13
Červenec

6

Žádné akce
Červenec

7

Žádné akce
Červenec

8

Žádné akce
Červenec

9

Žádné akce
Červenec

10

Žádné akce
Červenec

11

Žádné akce
Červenec

12

Žádné akce
14
15
16
17
18
19
20
Červenec

13

Žádné akce
Červenec

14

Žádné akce
Červenec

15

Žádné akce
Červenec

16

Žádné akce
Červenec

17

Žádné akce
Červenec

18

Žádné akce
Červenec

19

Žádné akce
21
22
23
24
25
26
27
Červenec

20

Žádné akce
Červenec

21

Žádné akce
Červenec

22

Žádné akce
Červenec

23

Žádné akce
Červenec

24

Žádné akce
Červenec

25

Žádné akce
Červenec

26

Žádné akce
28
29
30
31
1
2
3
Červenec

27

Žádné akce
Červenec

28

Žádné akce
Červenec

29

Žádné akce
Červenec

30

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS