Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
České zdravotnictví

Novorozence v Praze přepravuje z porodnic na vyšetření speciální…

  • 2 srpna, 2024
  • by budskap

„V Praze sídlí řada špičkových center a speciálně vybavený sanitní vůz poskytuje novorozencům bezpečný a komfortní transport do těchto zařízení, kdy je při převozu postaráno o všechny jejich bezprostřední potřeby,“ uvedla primátorova náměstkyně Alexandra Udženija (ODS).

Posádku novorozenecké sanitky tvoří řidiči záchranných služeb hlavního města a Středočeského kraje a lékaři i zdravotní sestry se specializací v neonatologii z pražských nemocnic. Provoz koordinuje VFN spolu s dispečinkem pražských záchranářů. Domovskou základnou vozu je pražská Kundratka, kde sídlí i další specializovaná technika pražské záchranné služby. V budoucnu záchranáři počítají s tím, že bude vyjíždět ze základny v Argentinské ulici v Holešovicích.

Vůz Volkswagen Crafter má jak zásobu stlačeného kyslíku, tak i stlačeného vzduchu, které slouží k udržování specifického prostředí v inkubátoru. Sanitka má vzduchové pérování, které zajistí hladší jízdu. Nástroje i přístroje, kterými je vybavena, jsou uzpůsobeny k poskytování péče novorozencům. Mezi nimi je například inkubátor, plicní ventilátor, monitor srdeční činnosti nebo lineární dávkovače léků.

České zdravotnictví

Od roku 2028 by měla létat pro záchrannou službu…

  • 2 srpna, 2024
  • by budskap

„Vláda se shodla, že podporuje variantu s větší mírou zapojení Policie ČR, kdy se do budoucna tak předpokládá její větší zapojení v Praze, Brně a Ostravě,“ řekl Jakob. Vznik jedenácté základny pro pokrytí Karlovarského kraje také podle něj zajistí, že se nebude muset žádná základna stěhovat. Dříve se spekulovalo o tom, že by se vrtulník do Karlových Varů přesunul z Plzně, kde armáda zajišťuje LZS na letišti v Líních, na jehož místě měla vzniknout továrna gigafactory na baterie do elektromobilů.

„Dojde také k rozšíření nepřetržitého provozu u dvou stanovišť, a to v Jihlavě a Olomouci, a nyní bude šest stanovišť pro speciální záchranné činnosti,“ doplnil mluvčí. Vláda podle něj také souhlasila s tím, že do provozu na stanovištích Praha, Plzeň a Karlovy Vary budou zapojené vojenské zdravotnické posádky, tedy záchranář a lékař armády.

V řádu měsíců ministerstvo podle Jakoba musí vypsat veřejnou zakázku a připravit podrobný časový harmonogram. Současná smlouva na provoz LZS platí do konce roku 2028, náklady jsou 2,8 miliardy korun.

MZd na jednání vlády minulý týden předkládalo několik variant, jak v provozu LZS pokračovat. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) při příchodu na jednání označil dřívější snahu systém centralizovat pod státní podnik, který připravovala vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), za fiasko. Česko podle něj jde cestou obvyklou v Evropě, kdy provoz letecké záchranné služby nezajišťuje armáda, ale soukromníci se specializovanými vrtulníky. Vláda ale nakonec rozhodla o posílení podílu regionů, kde se o LZS stará ministerstvo vnitra.

LZS v Česku funguje od dubna 1987. Od poloviny 90. let se stabilně zajišťuje z deseti stanovišť, která jsou majetkem jednotlivých krajů, výjimkami jsou vojenská základna v Plzni-Líních a pražské ruzyňské letiště.

Od roku 2021 provozují LZS na osmi stanovištích soukromníci. Společnost DSA má na starosti České Budějovice, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Brno a Jihlavu. Firma Air Transport Europe (ATE) pak létá z Ostravy a Olomouce. Vrtulníky na stanovišti v Praze-Ruzyni provozuje na základě dohody mezi úřady ministerstvo vnitra, v Plzni-Líních ministerstvo obrany. Svou základnu v současné době nemají Pardubický, Středočeský, Zlínský a Karlovarský kraj.

Podle údajů ministerstva zdravotnictví připadá v ČR na jedno stanoviště letecké záchranné služby 1,087.000 obyvatel. Například na Slovensku je to 778.000 lidí, v Rakousku 536.000, v Polsku 1,720.000. Záchranářský vrtulník vzlétá k pacientovi asi ve třech procentech nejzávažnějších případů. Jde například o vážné dopravní nehody, zástavy srdce, popáleniny nebo úrazy v nepřístupném horském terénu.

České zdravotnictví

Podpořit dárcovství krve chce kampaň policie, záchranářů a hasičů

  • 1 srpna, 2024
  • by budskap

Na internetových stránkách kampaně budou dvě virtuální nádoby s krví. Jedna bude patřit policistům, hasičům a záchranářům, druhá veřejnosti. Pražské nemocnice, které se do projektu zapojily, budou posílat každý druhý týden zasílat informace o tom, kdo se registroval nebo daroval krev, díky tomu se budou nádoby symbolicky plnit.

„Nikdo žádné obavy z darování krve mít nemusí. Politika dárcovství je taková, že v první řadě musíme chránit dárce krve a krevních složek, aby se jim nestala újma v souvislosti s darováním krve, a současně úplně rovnocenně se musíme snažit vybírat dárce tak – a nastavit procesy darování tak – abychom neublížili pacientovi,“ řekla primářka transfuzního oddělení VFN v Praze Daniela Dušková.

Na darování krve podle lékařky není třeba se objednávat, stačí pouze přijít na oddělení nemocnice s občanským průkazem a kartou zdravotní pojišťovny. Samotný odběr trvá asi deset minut, odebírá se 450 mililitrů krve.

Oproti minulým letům se letos do kampaně zapojily i registry dárců kostní dřeně. Darovat krev a zaregistrovat se k dárcovství kostní dřeně je možné nejen v Praze, ale skoro po celé České republice. Do dnešních 13:00 je také možné darovat krev a zapsat se do registru dárců dřeně před budovou policejního prezidia v pražských Holešovicích.

Primář hematoonkologie FN Plzeň Pavel Jindra upozornil, že členství v registru dárců kostní dřeně se s darováním krve nevylučuje. „Pokud vstoupíte do registru, tak se nestáváte dárcem. Podepisujete něco jako morální závazek, že v případě, že se najde v průběhu vašeho zdravého života pacient, který potřebuje transplantaci krvetvorných buněk (kostní dřeně), a nemá dárce v rodině, tak jste ochotní mu ty krvetvorné buňky dát,“ řekl Jindra.

Když pak pacient potřebuje dárce, hledá ho lékař právě v registru. Dárce si také darování může rozmyslet. „V registru sloužíte jako taková permanentní naděje,“ dodal primář.

Dárci se podle něj nemusí bát bolesti, pokud se buňky odebírají z pánevní kosti, zákrok se uskuteční v celkové anestezii, následnou bolest lze pak podle primáře přirovnat k bolesti po pádu na bruslích. Buňky lze ale většinou odebrat i přímo z krve, pacient si před odběrem pouze píchá speciální přípravek, například na ředění krve.

Dárci krve nemohou být lidé, kteří se potýkají například s cukrovkou, onemocněním srdce či ledvin, rakovinou, roztroušenou sklerózou, epilepsií nebo astmatem. Dárcovství kostní dřeně je omezené například zdravotním stavem, trvalou medikací nebo věkem.

Aktuálně

V nádržích Žermanice a Olešná je zhoršená kvalita vody

  • 1 srpna, 2024
  • by budskap

Hygienici v tomto týdnu odebírali vzorky vody na Frýdecko-Místecku, Karvinsku a Bruntálsku. Kotrla připomněl, že sinice obsahují látky, které mohou způsobovat různé alergické reakce. U člověka, který se koupe, se mohou objevit různé kožní vyrážky, mohou mu zarudnout oči, vyskytnout se může rýma. „Některé druhy sinic mohou produkovat i různé jedovaté látky, které mohou následně způsobit střevní a žaludeční potíže, bolesti hlavy, ale i vážnější jaterní problémy,“ uvedl mluvčí.

Lidé, kteří mají podezření, že onemocněli v souvislosti s koupáním, by měli vyplnit dotazník zveřejněný na stránkách hygieniků. Ve srovnání s minulým týdnem se podle mluvčího zlepšila kvalita vody v Těrlické přehradě, kde se zvýšila průhlednost.

Aktuální informace o kvalitě vody ve volné přírodě jsou k dispozici na webových stránkách www.khsova.cz. Na všech sledovaných koupacích místech jsou k dispozici informační tabule, na kterých lze najít všeobecné informace o jednotlivých nádržích včetně hodnocení kvality vody.

Prevence a léčba

Vyšetření mužů mezi 65 a 67 lety může zabránit…

  • 31 července, 2024
  • by budskap

Muži mají výduť čtyřikrát častěji než ženy, více pacientů je mezi kuřáky a riziko roste s věkem. Ve věku nad 60 let postihuje pět až sedm procent populace. „Cílem screeningového programu je u populace mužů ve věku 65 až 67 let včas odhalit přítomnost aneurysmatu (…) a v případě nálezu velkého aneurysmatu zahájit preventivní léčbu,“ píše se v materiálu.

Aorta je největší tepnou v těle, vede krev do srdce skrze hrudník a břicho. Běžně má průměr přes dva centimetry. Zvětšení o polovinu je důvodem k léčbě až operaci, která může prasknutí výdutě předejít. Prasknutí břišní aorty patří v západních zemích mezi druhou desítku nejčastějších úmrtí, v polovině případů po ruptuře zemře pacient ještě před příjezdem do nemocnice.

Příznaky výdutě na břišní aortě jsou podle informací Národního zdravotnického informačního portálu přetrvávající bolest žaludku a zad, která zasahuje i do nohou, pocit pulsování v oblasti břicha, který lze obvykle při položení ruky na břicho v blízkosti pupku i nahmatat. Ruptura se projeví náhlou, silnou bolestí břicha doprovázenou rychlým tepem, studeným potem, dušností nebo ztrátou vědomí.

Příčinou vzniku výdutě je podle odborníků oslabování cévní stěny. Nejvýznamnějším důvodem pro jeho vznik je ateroskleróza neboli kornatění tepen způsobené usazováním tuků z krve. Asi 1,5krát častější je u osob s vysokým krevním tlakem. Prevencí je zdravá strava a pravidelný pohyb.

Podle materiálu MZd by v pátém roce, kdy se screening už plně etabluje a bude se ho účastnit polovina cílové populace, měly být odhadované náklady asi 16,2 milionu korun. Nyní číní náklady na léčbu zhruba 258 milionů korun za rok, se zavedením programu by kvůli vyššímu množství léčených mohly stoupnout na zhruba 301 milionů.

Výzkumy a studie

Nová spin-off firma ČVUT se zaměřuje na výzkum nových…

  • 31 července, 202431 července, 2024
  • by budskap

Prvním připravovaným produktem společnosti je takzvaný elektroporační systém pro 2D adherentní tkáňové kultury, který umožňuje provedení reverzibilní, tedy vratné, i ireverzibilní, tedy nevratné, elektroporace buněčných kultur. Elektroporace je metoda, která se využívá v medicíně i průmyslu. Spočívá ve vytvoření mikroskopických pórů v buněčných membránách při vystavení buněk pulznímu elektrickému poli s vysokou intenzitou.

Póry vytvořené touto metodou zvyšují propustnost buněčné membrány. To je podle odborníků možné využít například pro zničení buňky, což může pomoci například při léčbě srdečních arytmií nebo nádorů. Zničení buňky je příklad nevratné elektroporace. Skrze póry v buněčných membránách je také možné přepravit velké chemické molekuly například do nádorových buněk nebo přepravit geny, což podle odborníků otevírá možnosti genové terapie.

Na vývoji a výzkumu metody spolupracuje i Ústav biochemie, buněčné a molekulární biologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Kardiologická klinika Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Výzkumy a studie

Šumperští lékaři pomocí virtuální reality trénovali komunikaci s pacienty

  • 29 července, 2024
  • by budskap

Při školení zaměřeném na komunikaci s pacienty byly použity virtuální brýle, které lékaře a sestry vtáhly do děje. Před očima se jim díky tomu rozehrál příběh, v němž pacientovi či jeho blízkým museli sdělit závažnou nebo nepříjemnou zprávu. Virtuální pacient nebo jeho příbuzný, vedený umělou inteligencí, reagoval na každou jejich větu a lékaři a sestry měli za úkol adekvátně odpovídat a procvičovat si díky tomu práci s emocemi ve vzájemné interakci. Program zahrnuje sdělení onkologické diagnózy či informace o odkladu plánovaného vyšetření.

„Ohlasy na workshop byly velmi pozitivní. Pro mnohé kolegy to bylo vůbec první setkání s virtuální realitou. Interaktivní prostředí bylo velmi realistické a virtuální pacient reagoval slovem i emocemi skutečně věrohodně,“ uvedla náměstkyně pro nelékařské zdravotnické profese Nemocnice Šumperk Monika Žaitliková. Podle ní je největší výhodou virtuální reality, že lékařům a zdravotníkům nabízí bezpečné prostředí, ve kterém si mohou různé scénáře procvičovat, aniž by riskovali negativní dopad na skutečné pacienty.

Použití virtuálních brýlí s umělou inteligencí při nácviku komunikace s pacienty si pochvalovala hlavní sestra Interny Zábřeh Petra Foltová. „Pro nás zdravotníky je virtuální realita zatím spíše tabu. Ale myslím si, že školení v komunikaci je potřeba absolvovat pravidelně, protože říct pacientovi nebo jeho blízkým nepříjemnou zprávu opravdu není nic jednoduchého. Tento typ školení byla nová, ale rozhodně zajímavá zkušenost,“ podotkla Foltová.

Správná komunikace je podle Žaitlikové velmi důležitá a ve zdravotnictví má zásadní význam. „Komunikace je medicínská intervence a zdravotníci by se ji měli učit tak jako jiné odborné činnosti. Správnou komunikací je možné předejít nedorozuměním a z toho vznikajícím konfliktům, popřípadě stížnostem a nespokojenosti jak v řadách personálu, tak pacientů. Do budoucna proto plánujeme další vzdělávání zdravotníků, a to nejen v oblasti komunikačních dovedností,“ dodala.

Nemocnice Šumperk poskytuje základní i specializovanou zdravotní péči pro spádovou oblast čítající až 200.000 obyvatel. Ročně je v šumperské nemocnici hospitalizováno přes 20.000 pacientů.

České zdravotnictví

Příbramská nemocnice bude využívat robotický operační systém

  • 25 července, 202425 července, 2024
  • by budskap

„Pro naši krajskou nemocnici, ale i pro celé středočeské zdravotnictví je to velký krok. Robotické operace představují budoucnost naší medicíny a zásadně pomohou příbramským zdravotnickým expertům při péči o pacienty. Jde o pokročilý systém pro laparoskopickou operativu, který bude nemocnice využívat především při urologických, chirurgických a gynekologických výkonech,“ uvedl hejtmančin náměstek pro zdravotnictví Pavel Pavlík (ODS).

Příbramská nemocnice usilovala o robotickou chirurgii delší dobu a před několika dny získala doporučující stanovisko od přístrojové komise na ministerstvu. Právě to je zásadní pro jednání se zdravotními pojišťovnami kvůli nasmlouvání výkonů v robotické chirurgii.

Ředitel příbramské nemocnice Stanislav Holobrada věří, že nenastanou mimořádné události, které by mohly projekt odsunout. Nemocnici nyní čeká projektování, porovnání nabídek pomocí výběrového řízení a proškolení operačních týmů. „Jsem přesvědčen, že během roku 2025 odoperujeme první pacienty pomocí tohoto robotického systému. Ze zkušeností z jiných nemocnic víme, že zhruba za rok se dá vše stihnout,“ dodal Holobrada.

Doporučené články

Hydratace: Klíč k přežití letních veder

  • 25 července, 2024
  • by budskap

Léto je obdobím plným slunce, dobrodružství a dlouhých dnů strávených venku. Avšak s příchodem vysokých teplot se zvyšuje i riziko dehydratace, což může mít vážný dopad na naše zdraví a celkovou pohodu. Hydratace se tak stává klíčovým prvkem, který nám umožňuje nejen přežít letní veder, ale skutečně si je užívat.

 

Voda je základem našeho těla, podílí se na řadě zásadních funkcí, od regulace tělesné teploty po přenos živin do buněk. V horkých letních dnech se naše tělo potí intenzivněji, aby si udrželo optimální teplotu, což vede k rychlejší ztrátě tekutin. Právě proto je důležité věnovat zvýšenou pozornost tomu, kolik tekutin během dne přijímáme.

Kolik vody vypít?

Odpověď na otázku, kolik vody bychom měli denně vypít, se může lišit v závislosti na řadě faktorů, včetně věku, pohlaví, hmotnosti, úrovně fyzické aktivity a aktuálních klimatických podmínek. Obecně se doporučuje pravidlo pít alespoň 8 sklenic vody denně, což odpovídá přibližně 2 litrům. Avšak v horkých letních dnech nebo při zvýšené fyzické aktivitě může být potřeba toto množství zvýšit, aby se kompenzovala vyšší ztráta tekutin potem. 

 

Důležité je také poslouchat své tělo a přizpůsobit příjem tekutin individuálním potřebám. Lidé, kteří tráví většinu dne venku nebo se věnují intenzivnímu cvičení, by měli pít více, aby udrželi optimální hydrataci. Stejně tak by lidé se zdravotními stavy, jako je diabetes nebo srdeční onemocnění, měli konzultovat ideální příjem tekutin se svým lékařem.

Jak rozpoznat dehydrataci

Dehydratace se může projevit řadou příznaků, mezi které patří sucho v ústech, únava, závratě, ztmavnutí moči a snížená frekvence močení. V pokročilejších stadiích může dojít k zrychlení srdečního tepu a poklesu krevního tlaku, což může vyžadovat okamžitou lékařskou péči.

Tipy na udržení optimálního příjmu tekutin

  1. Nastavte si pitný režim – Mít po ruce láhev s vodou a pravidelně z ní pít je jedním z nejjednodušších způsobů, jak zůstat hydratovaný. Pokud vám chutná více ochucená voda, zkuste do ní přidat plátky čerstvého ovoce nebo bylinky jako mátu či meduňku.
  2. Jezte vodu – Ano, čtete správně. Mnoho druhů ovoce a zeleniny je bohatých na vodu.
  • Meloun, okurka, jahody nebo pomeranče jsou skvělými přírodními zdroji tekutin a zároveň poskytují tělu důležité vitamíny a minerály.
  1. Pozor na kofein a alkohol – Tyto látky působí diureticky, což znamená, že zvyšují vylučování vody z těla. V horkých dnech je proto vhodné omezit jejich konzumaci a případně je nahradit nealkoholickými variantami.
  2. Naslouchejte svému tělu – Pocit žízně je již prvním signálem dehydratace. Snažte se pít pravidelně a nečekat, až budete opravdu žízniví.

 

Udržení správné hydratace je během letních měsíců nezbytné nejen pro udržení fyzického zdraví, ale také pro zachování vitality a dobré nálady. S několika jednoduchými kroky a trochou plánování můžete snadno zvládnout výzvy, které přináší letní veder, a plně si užívat každý slunečný den.

Aktuálně

IKEM: Pacientů se žloutenkou typu C a E je…

  • 24 července, 202425 července, 2024
  • by budskap

V letech 2021 a 2022 bylo hlášeno Státním zdravotním ústavem každoročně asi 300 nových případů žloutenky typu E, v loňském roce jich bylo 684. Žloutenka typu E byla dříve častou nemocí v zemích s nízkým hygienickým standardem, kde se šířila kontaminovanou vodou nebo kvůli špatnému mytí rukou. V Evropě v posledních letech ale případů infikovaných narůstá.

Hlavním zdrojem nákazy v Evropě je nedostatečně tepelně upravené vepřové maso nebo zvěřina. „Nákaza však může pocházet i z jiných zdrojů, jako jsou krevety, mušle nebo jeleni. Je nutné umývat zeleninu, dostatečně upravovat maso a v zemích, kde je horší hygienický standart pít jen balenou vodu,“ uvedla lékařka Soňa Fraňková. Nakažení žloutenkou typu E je rizikové zejména pro pacienty s oslabeným imunitním systémem. Například ti, kteří jsou po transplantaci orgánů nebo podstupují chemoterapii. Pro zdravého člověka nepředstavuje tento typ žloutenky velké riziko.

Problematické je, když žloutenka typu E přejde do chronického stadia, tedy člověk ji má více než půl roku a nepodařilo se ji v akutní fázi překonat vlastní imunitou. „U těchto pacientů je pak velmi rychlá progrese jaterní fibrózy, což znamená rychlé vazivovatění jater s tekutinou v břiše a může mít oteklé nohy. Prvním projevem infekce může být velmi pokročilé jaterní selhání, aniž by choroba byla dříve diagnostikována,“ dodala Fraňková.

V hematoonkologii již řadu let platí pravidlo, že každý pacient musí před podáním protinádorové léčby provedeny krevní testy na virové hepatitidy. Včasné odhalení a bezodkladné zahájení léčby je důležité u zmíněné žloutenky typu E i dalších těch dalších.

V Česku je nejvíce rozšířená žloutenka typu C, potýká se s ní přibližně půl procenta populace. Problematický je fakt, že 75 procent nakažených o tom neví. Minulý tok se nákaza prokázala u 1300 lidí, dosud nejvíc. Ve většině případů se jednalo o mladé lidi. Podle lékařů z institutu může být nárůst ovlivněn stále zvyšujícím se testováním osob, které se léčí z drogové závislosti.

„Zákeřnost chronické hepatitidy C je dána skutečností, že ji člověk může mít roky zcela bez příznaků. Když už má nakažený potíže, tak to znamená, že už má velmi pokročilé jaterní onemocnění, které může vést až k transplantaci jater. V posledních deseti letech se dá tento typ žloutenky vyléčit přímo působícími antivirotiky,“ řekl lékař Jan Šperl. Přenáší se krví, například nitrožilní aplikací drog, nechráněným pohlavním stykem či neodborně provedeným amatérským tetováním.

Problematiku žloutenek každý rok připomíná Světový den hepatitidy 28. července.

Stránkování příspěvků

1 … 32 33 34 35 36 … 84

Kalendář akcí

Prosinec

Leden 2026

Únor
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE
26
27
28
29
30
31
1
Událost pro Leden

31

Žádné události
2
3
4
5
6
7
8
Událost pro Únor

1

Žádné události
Událost pro Únor

2

Žádné události
Událost pro Únor

3

Žádné události
Událost pro Únor

4

Žádné události
Událost pro Únor

5

Žádné události
Událost pro Únor

6

Žádné události
Událost pro Únor

7

Žádné události
9
10
11
12
13
14
15
Událost pro Únor

8

Žádné události
Událost pro Únor

9

Žádné události
Událost pro Únor

10

Žádné události
Událost pro Únor

11

Žádné události
Událost pro Únor

12

Žádné události
Událost pro Únor

13

Žádné události
Událost pro Únor

14

Žádné události
16
17
18
19
20
21
22
Událost pro Únor

15

Žádné události
Událost pro Únor

16

Žádné události
Událost pro Únor

17

Žádné události
Událost pro Únor

18

Žádné události
Událost pro Únor

19

Žádné události
Událost pro Únor

20

Žádné události
Událost pro Únor

21

Žádné události
23
24
25
26
27
28
1
Událost pro Únor

22

Žádné události
Událost pro Únor

23

Žádné události
Událost pro Únor

24

Žádné události
Událost pro Únor

25

Žádné události
Událost pro Únor

26

Žádné události
Událost pro Únor

27

Žádné události

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS