Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
České zdravotnictví

V kolínské nemocnici dokončují modernizaci pavilonu E, kde sídlí…

  • 16 září, 2024
  • by budskap

Oční ambulance by podle ředitele nemocnice Petra Chudomela mohly být v provozu v prosinci. „Záleží na dodavatelích, mají dlouhé dodací lhůty, ale všechno máme vysoutěžené. Jakmile vybavení přijde, oddělení se stěhuje,“ uvedl Chudomel.

Pavilon E bude mít dva operační sály, recepci, ambulantní část s čekárnami, sedmilůžkové oddělení se čtyřmi pokoji a denní stacionář pro deset pacientů s malou šatnou a hygienickým zázemím. Vedle dalších stavebních úprav má pavilon získat nové napojení nadzemním můstkem s pavilonem D.

Pavilon postavený před druhou světovou válkou původně sloužil pro pacienty s infekčními nemocemi. Vedle pavilonu, kde sídlí administrativa, tak šlo o poslední nezmodernizovaný objekt v areálu kolínské nemocnice.

Oční oddělení po dobu oprav dočasně poskytuje péči na jiných místech, dětská ambulance byla přemístěna na polikliniku v centru města, další poradny do prostor po přístroji magnetické rezonance v pavilonu R. Oční operace zdravotníci provádějí na pracovišti v Kutné Hoře.

V kolínské nemocnici začaly v červenci rovněž práce v administrativně správní budově, mimo jiné vznikne i nový sklad. „Zde řešíme jak nedostatek skladového zázemí, tak nedostatek místa pro nemocniční archiv a ještě vybudujeme administrativní zázemí pro příslušné oddělení,“ uvedl Chudomel. První etapa prací má být hotová na jaře příštího roku, předpokládané náklady jsou zhruba 100 milionů korun.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

České zdravotnictví

Jesenické nemocnici se podařilo udržet provoz, zápolí však s…

  • 16 září, 2024
  • by budskap

„Ačkoliv hlavní přívalová vlna se zastavila těsně před branou nemocnice, došlo k zatečení do sklepních prostor. Během víkendu nemocnice čelila výpadku v dodávkách elektřiny, vody i plynu. Podařilo se již zajistit dodávky elektřiny a vody, nemocnice je však v tuto chvíli stále bez plynu,“ uvedla mluvčí společnosti, která nemocnici provozuje.

Významnou komplikací je podle ní i to, že nemocnice je prakticky odříznuta od okolí kvůli uzavřeným cestám. „To má za následek, že část personálu zůstává v nemocnici nepřetržitě, neboť zaměstnanci, kteří by je vystřídali, se naopak nemohou dostat do práce. Nemocnice i přesto zajišťuje nezbytnou péči pro hospitalizované pacienty a přijímá akutní stavy. Během víkendu jsme také přijali do péče pacienty z terénu, kteří potřebují kyslíkovou podporu, ale kvůli výpadkům elektřiny nemohli zůstat doma,“ doplnila Miloševská. Dodala, že nemocnice během víkendu organizovala také přeložení některých dialyzovaných pacientů do jiných zdravotnických zařízení.

Město v neděli ráno zaplavila rozbouřená řeka Bělá. Voda měla takovou sílu, že brala auta, ničila silnice, ploty i mostky. Řeka podle starostky Zdeňky Blišťanové stoupla během půl hodiny. Na pomoc k evakuaci lidí, kteří výzvu včas neuposlechli, musely být nakonec přivolány vrtulníky armády, a poté i policie. Zachránily dohromady pět desítek obyvatel.

České zdravotnictví

V Sokolově zahajuje výuku vysokoškolský obor všeobecná sestra, zájem…

  • 16 září, 2024
  • by budskap

„Je tu simulace klinického prostředí nemocnice, nemocničního pokoje, sesterny a jsou tu modely pro všechny úkony, které sestry musí dělat,“ řekla Bartoňková. Zájem o studium v Sokolově je podle ní obrovský, přihlášky chodily i po vypršení termínu pro jejich podávání. Do zimního semestru nastoupí 40 nových studentů. Studovat budou v kombinované formě, zhruba osmkrát za semestr dorazí v pátek a v sobotu k prezenčním přednáškám a praktickému výcviku. Za celé tři roky studia musí dále splnil necelé 3000 hodin praxe. K samostudiu jim podle Bartoňkové slouží kompletní skripta a potřebné materiály v elektronické podobě. Do Sokolova byly také převedeny zhruba dvě desítky studentů, kteří jsou většinou z Karlovarského kraje a do prvního ročníku museli dojíždět do Prahy.

Město Sokolov upravilo prostory, ve kterých býval gastroprovoz a od koronovairové pandemie sloužily jako sklady, rekonstrukce a překolaudování vyšly na 650.000 korun. Škola spolupracuje se sokolovskou nemocnicí, jejímž provozovatelem je společnost Penta Hospitals. Ta pořídila pro odborný praktický výcvik studentů speciální interaktivní figuríny v celkové hodnotě přes milion korun. Na nich budou moci studentky trénovat cévkování, odběry krve, čistění dýchacích cest, polohování a spoustu dalších činností, které jsou běžnou náplní jejich práce. V Sokolově budou učit odborníci, kteří vyučují v Praze a nově škola kvůli odloučenému pracovišti přijala pět dalších vyučujících. Do budoucna škola zvažuje otevřít i obor zdravotnický záchranář a při velkém zájmu oba obory vyučovat také prezenční formou studia.

Penta Hospitals svým zaměstnancům, kteří se rozhodli pro studium všeobecného ošetřovatelství, hradí podle ředitelky nemocnice Jitky Samákové školné v kompletní výši 17.000 korun za semestr. V loňském roce přibližně 15 studentkám také zajišťovala dopravu do Prahy a zpět, což nyní odpadá. To kvitují samotní studenti nejvíce. „Jsou to nejčastěji ženy s rodinami, některé mají až patnáctiletou praxi a vzdělání si potřebují doplnit kvůli vyšším kompetencím. Nyní to nebude tak časově náročné, jelikož odpadne složité dojíždění,“ doplnila Samáková.

Pro Karlovarský kraj je otevření vysoké školy další z možností, jak přilákat nové nelékařské zdravotníky, kterých je nedostatek. Jsou zde dvě střední a vyšší odborné zdravotnické školy v Karlových Varech a Chebu a působí zde několik poboček veřejných i soukromých vysokých škol, které nabízejí většinou kombinovaný způsob studia. V Karlových Varech se od akademického roku 2024/2025 rovněž otevírá studijní obor kinantropologie, jehož absolventi najdou uplatnění v lázeňství.

Region patří dlouhodobě mezi kraje s nejnižším podílem obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Studenti, kteří se rozhodnou studovat vysokou školu, se po jejím absolvování často do Karlovarského kraje nevrací.

České zdravotnictví

Nemocnice Milosrdných bratří nepřijímá na porodní oddělení a zakázala…

  • 13 září, 2024
  • by budskap

U Milosrdných bratří přijal krizový štáb spolu s hasiči několik preventivních bezpečnostních opatření. „Uzavíráme příjem na porodní oddělení. Žádáme všechny nastávající maminky, aby v případě potřeby využily služeb okolních porodnic. Zároveň prosíme všechny, kteří nepotřebují akutní lékařskou pomoc, aby dnes do nemocnice nechodili,“ uvedla Šromová.

Kromě toho nemocnice přes víkend zakáže návštěvy. Snahou je docílit toho, aby v případě evakuace bylo v budově co nejméně lidí, dodala mluvčí. Dále také nemocnice stěhuje přístroje z přízemí do vyšších pater a výš se přesune i jedno lůžkové oddělení léčebny dlouhodobě nemocných.

Rovněž Vojenská nemocnice přesouvá drahé přístroje a vybavení do vyšších prostor budovy a ve spolupráci s městskou částí Židenice připravuje stavbu zábran z pytlů. „Seznámili jsme všechny vedoucí pracovníky s plánem krizové připravenosti, kteří informovali také všechny zaměstnance. Kromě jiného jsme propustili všechny pacienty, jejichž stav to umožnil. Snahou je mít maximální kapacity pro případ přijímaní pacientů z jiných nemocnic a zároveň v případě evakuace, aby byla co nejrychlejší a nejbezpečnější. V souvislosti s tím také vyzýváme občany, aby pokud možno omezili návštěvy,“ řekl ČTK ředitel nemocnice Petr Král.

Pacienty nemocnice přesouvat nemusí, neboť lůžková oddělení jsou v prvním a vyšších patrech. Dalším opatřením nemocnice byla kontrola všech čerpadel. „Jsou funkční, čili pokud vystoupá spodní voda, můžeme ji odčerpat, abychom zabránili škodám. Dále jsme uložili vybraným oddělením, aby nominovali lékaře a sestry, kteří budou připraveni přes víkend posílit personál. V pohotovosti jsou také elektrikáři a údržbáři,“ dodal Král.

České zdravotnictví

Strategie má zajistit lepší péči v porodnicích, schválila ji…

  • 12 září, 2024
  • by budskap

Strategii připravily MZd a úřad vlády ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a Dětským fondem OSN (UNICEF). Instituce ji podle ministerstva konzultovaly se širokým okruhem expertů a expertek. „Program je zaměřen na posílení vazby mezi matkou a dítětem, zajištění minimální kvality péče ve všech českých nemocnicích a podporu kojení u žen, které kojit chtějí,“ uvedlo ministerstvo.

Opatření mají nastavit lepší podmínky pro ženy a novorozence v Česku. Usilují například o přívětivější porodnice s důrazem na minimalizaci separace matky a dítěte a komerčních tlaků. „Aby poporodní péče byla co nejvíce podporující, respektující a v souladu s aktuálním vědeckým poznáním,“ uvedl úřad. Klíčovými body dokumentu jsou také nepřerušovaný kontakt matky a dítěte po porodu, podpora kojení jako biologické normy a rozvoj sítě sběren a bank mateřského mléka.

Program se má zaměřit i na rozšíření vzdělávání zdravotnického personálu, lepší sběr a analýzu dat z nemocnic ke kvalitnějšímu rozhodování státní správy i podpoře informované a svobodné volby žen. „V neposlední řadě strategie směřuje k lepšímu propojení nemocnic a komunitních služeb, aby každá rodina měla při odchodu z porodnice kontakty na odborné laktační poradenství a další formy podpory,“ uvedlo MZd.

„Vytváření vstřícného prostředí a podmínek pro podporu kojení na všech úrovních je nedílnou součástí podpory reprodukčního zdraví a práv žen. Ze strategie budou těžit i ženy, které své děti kojit nemohou nebo nechtějí. Postupy programu BfHI totiž podporují mateřské kompetence všech žen, tedy i těch po komplikovaném porodu nebo císařském řezu. Vztahují se i na případy nedonošených či nemocných dětí,“ řekla zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Na realizaci strategie mají spolupracovat státní instituce s poskytovateli zdravotních služeb, dohlížet na ni má Komise pro výživu kojenců a malých dětí na MZd.

Prevence a léčba

O duševní zdraví Pražanů se od počátku příštího roku…

  • 12 září, 202426 září, 2024
  • by budskap

„Název jsme vybrali proto, že v každém z nás slovo zahrada evokuje příjemné pocity, pohodu a klid. A věříme, že právě to u nás najdou všichni klienti. V Zahradě pro duši nebude žádné duševní onemocnění ostuda nebo stigma. Lidé s bolavou duší v ní najdou zázemí, podporující prostředí a respekt,“ řekla Udženija.

Od ledna příštího roku budou v Zahradě pro duši centra a služby, které nyní poskytuje Dům tří přání. Spadá sem Dům Přemysla Pittra, Krizová pomoc dětem, Centrum pro rodiny Delta, Centrum pro děti Mezipatro, Centrum rodinné terapie Horizont a Centrum duševního zdraví pro děti. Podle Udženije následně budou přibývat další služby.

Prvním krokem při zřizování nové organizace bylo v úterý 10. září otevření nového krizového centra na pomoc dětem v Praze 2. Ve středu 9. října město otevře centrum perinatální duševní péče, které bude sídlit v Poliklinice Zelený pruh v Praze 4. „Je to unikátní a v naší republice první komplexní zařízení tohoto druhu, které bude poskytovat péči ženám v nejkřehčím období jejich života,“ dodala Udženija.

Výzkumy a studie

Studie BCG: Deficit systému péče o seniory může v…

  • 11 září, 2024
  • by budskap

„Při stávajícím tempu vývoje dostupné zdroje nepokryjí nárůst potřeb, zatíží státní rozpočet a nenechají manévrovací prostor pro dodatečné investice na zlepšení kvality péče či balancování externích šoků,“ píše šestice autorů z BCG ve studii.

Studie vychází z demografické projekce statistického úřadu a dat ministerstva práce i Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Autorský tým vytvořil model ke zjištění potřeby péče a nákladů do roku 2035. Za základ vzal ceny roku 2021. Vyčíslil dopad zavedení pomocných technologií pro seniory podle pilotních programů, akademických výzkumů i zkušeností z ciziny.

Podle studie v roce 2035 budou senioři tvořit téměř čtvrtinu obyvatel, teď je to pětina. Výrazně přibude lidí nad 80 let. Nyní je v tomto věku každý dvacátý člověk v Česku, v roce 2035 let by to měl být zhruba každý dvanáctý. Podle expertů na sociální problematiku je vedle důchodové reformy potřeba k zajištění udržitelnosti i reforma a modernizace péče.

K zajištění potřebné péče by bylo do roku 2035 v seniorských domovech potřeba 28.000 nových míst, tedy celkem asi 83.000. Pečujících pracovníků by mělo přibýt z 98.000 na 143.000. Podle studie při zachování současného tempa rozvoje by do 11 let vzniklo ale 13.000 lůžek a personál se posílil o 32.000 lidí. Chybělo by tak 15.000 míst a 16.000 pečovatelů.

Náklady na potřebnou péči by v příštích letech rostly ročně asi o 2,5 procenta. Stála by tak v roce 2035 v cenách roku 2021 o 90 miliard korun víc. Podle studie by z toho 20 až 30 miliard korun zvládl pokrýt růst ekonomiky. Schodek systému by tedy dosahoval 60 až 70 miliard korun.

Tlak na výdaje by snížilo plošnější využívání technologií. Podpořily by soběstačnost lidí v domácím prostředí, přispěly ke zkvalitnění péče v zařízeních a fungovaly i preventivně. „Technologie, které jsou již nyní známé a nejméně ve stadiu testování, mohou v roce 2035 ušetřit v ČR až 31 miliard z potřebných finančních nákladů, až 10.000 míst potřebné lůžkové kapacity a až 11.000 lidí z potřebné kapacity personálu,“ uvádí studie s tím, že by bylo v příštích 11 letech potřeba investovat asi 24 miliard korun a se zaváděním technologií by se mělo začít už letos.

Studie hodnotila 55 technologií, z nich vybrala sedm. Patří mezi ně senzory pohybu a pádu či detektory nepravidelností ve svícení či fungování spotřebičů s napojením na asistenční službu, tlačítka k přivolání okamžité pomoci, chytré hodinky s monitorováním srdečních funkcí, telemedicína či komunikační technologie.

Autoři sepsali celkem 21 doporučení. Navrhují, aby ministerstvo práce spustilo a řídilo program k zavádění technologií do praxe. Mimo jiné by se měla upravit legislativa a stanovit pravidla pro finanční pobídky. Ministerstvo práce na změnách pracuje. K dispozici jsou na modernizaci sociální péče peníze z Národního plánu obnovy.

Výzkumy a studie

Čeští vědci objevili model léku na genetické onemocnění zvané…

  • 10 září, 202426 září, 2024
  • by budskap

Angelmanův syndrom je vrozená genetická porucha, která postihuje především nervový systém. U dětí se projevuje těžkým mentálním postižením. Mezi projevy patří například epilepsie, těžká mentální retardace, nespavost a motorické problémy.

„Máme model léku. Víme, jak se chová, a víme, na co se v další fázi zaměřit. Naše práce ale dosáhla bodu, kdy potřebujeme podporu širší veřejnosti. Úspěšné testování je klíčovým krokem k tomu, aby se lék dostal k pacientům,“ uvedl Radislav Sedláček, ředitel Českého centra pro fenogenomiku (CCP) a vedoucí výzkumného týmu.

Náklady na dokončení výzkumu jsou odhadovány na 22 milionů korun. Podle zakladatelky Asgentu Lenky Hajgajdy by výsledný lék mohl být levnější a dostupnější, neboť by nebyl od velké korporace, která je zatížená nákladnou administrativou a potřebou generovat zisk. Pokud by se lék podařilo vyvinout v Česku, tak by čeští pacienti měli k léčbě přednostní přístup. Lidé mohou vývoj léku a jeho dokončení podpořit ve veřejné sbírce na platformě donio.cz. Dosavadní výzkum byl hrazen z úzkého okruhu dárců.

Asgent je nezisková organizace, která podporuje výzkum léčby vzácných onemocnění. Je součástí technologicko-znalostní platformy Aliance pro výzkum a terapii vzácných onemocnění.

České centrum pro fenogenomiku je výzkumná infrastruktura, která poskytuje expertizu a servis biologické a lékařské komunitě zaměřené na výzkum funkce genů. Nabízí široké spektrum služeb genetického inženýrství, včetně tvorby modelů nemocí, jejich kryoarchivace, pokročilých fenotypizačních a zobrazovacích metod.

Aktuálně

Nejčastějšími nežádoucími událostmi v nemocnicích jsou pády a proleženiny

  • 9 září, 20249 září, 2024
  • by budskap

Pády a proleženiny jsou nejčastějšími problémy dlouhodobě, například velké fakultní nemocnice v roce 2022 nahlásily více než 14.000 případů proleženin a 6400 pádů, v ostatních nemocnicích akutní péče bylo dekubitů 28.000 a pádů přes 13.300, v nemocnicích následné péče bylo téměř 8500 dekubitů a 7600 pádů. Hospitalizací bylo loni asi 2,5 milionu.

Nejčastější při přepočtu na počet pacientů jsou pády i proleženiny v nemocnicích následné péče, léčebnách dlouhodobě nemocných a hospicích. Zřejmě to podle Mužíka souvisí i s počtem pracovníků, což v systému hlášení nežádoucích událostí chtějí dál sledovat.

U dekubitů se hlásí i to, zda mají pacienti proleženiny už při přijetí do nemocnice nebo se u nich rozvinou až při hospitalizaci. Například ve fakultních nemocnicích podle něj asi 52 procent pacientů už s proleženinami přichází. V nemocnicích následné péče, kde pacienti pobývají po delší dobu, ale většina dekubitů přímo vzniká. Zároveň mají více pacientů, u kterých lze riziko pádu či dekubitů předvídat dopředu.

„Poměrně významně narůstá hlášení nežádoucí události ‚chování osob‘, a to prakticky ve všech typech zařízení. Nejvíc v nemocnicích psychiatrických,“ dodal Mužík. Předloni jich podle dat bylo nahlášeno přes 2800, ve fakultních nemocnicích téměř 5000 a v ostatních nemocnicích akutní péče skoro 5700. Čtvrtou nejčastější hlášenou potíží jsou technické problémy.

Nemocnice loni nahlásily do systému více než 2900 úrazů zaměstnanců, většina z nich si nevyžádala nutnost hospitalizace. Nejčastěji šlo o zranění ostrým předmětem, a nejvíc se stávala nelékařským zdravotníkům pracujícím pod odborným dohledem, tedy například praktickým sestrám.

Jako možný limit sbíraných dat Mužík uvedl, že ÚZIS nemá žádnou možnost jak údaje, které nemocnice hlásí, ověřovat a musí důvěřovat nahlášeným údajům.

Aktuálně

Jihočeští hygienici letos evidují více případů klíšťových onemocnění než…

  • 6 září, 2024
  • by budskap

„V prvním zářijovém týdnu jsme u klíšťové encefalitidy zaznamenali dva nově nahlášené a potvrzené případy. Aktuálně registrujeme 81 případů, to je o 35 více než vloni v tomto období, kdy jsme jich měli 46. V tuto chvíli je u klíšťové encefalitidy tolik případů jako vloni za celou sezonu, kdy jich bylo 81. V případě lymské boreliózy přibylo v týdnu 19 nových potvrzených případů. Aktuálně evidujeme od začátku roku 404 nahlášených a potvrzených případů, což je o 74 více než vloni v tomto období, kdy jsme jich měli 330. Vloni jsme přitom v případě lymské boreliózy zaznamenali vůbec nejvyšší výskyt za poslední roky. Letos registrujeme v posledních týdnech pravidelně více než 15 nových případů každý týden a letošní výskyt bude patřit k historicky nejvyšším,“ uvedla Kotrbová.

V roce 2023 bylo v Jihočeském kraji evidováno za celou sezonu 518 nahlášených a potvrzených případů lymské boreliózy a 81 potvrzených případů klíšťové encefalitidy.

Klíšťová encefalitida je nehnisavý zánět mozkových blan nebo mozku. Léčba onemocnění není známá, léčí se pouze příznaky. V první fázi se objevuje zvýšená teplota, únava, bolesti hlavy a svalstva a malátnost. Po částečné úlevě ve druhé fázi nastupují velké bolesti hlavy, závratě, malátnost a vysoké teploty. U některých pacientů je průběh onemocnění velmi vážný, infekce může skončit i smrtí.

Lymská borelióza je bakteriální onemocnění, asi pětkrát častější než klíšťová encefalitida, protože přítomnost borrelií vykazuje v ohniscích až deset procent populace klíšťat. Borelióza může způsobit potíže s klouby nebo se srdcem. Léčit se dá antibiotiky. Proti lymské borelióze zatím ve středoevropských podmínkách neexistuje očkování.

Stránkování příspěvků

1 … 29 30 31 32 33 … 84

Kalendář akcí

Prosinec

Leden 2026

Únor
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE
26
27
28
29
30
31
1
Událost pro Leden

31

Žádné události
2
3
4
5
6
7
8
Událost pro Únor

1

Žádné události
Událost pro Únor

2

Žádné události
Událost pro Únor

3

Žádné události
Událost pro Únor

4

Žádné události
Událost pro Únor

5

Žádné události
Událost pro Únor

6

Žádné události
Událost pro Únor

7

Žádné události
9
10
11
12
13
14
15
Událost pro Únor

8

Žádné události
Událost pro Únor

9

Žádné události
Událost pro Únor

10

Žádné události
Událost pro Únor

11

Žádné události
Událost pro Únor

12

Žádné události
Událost pro Únor

13

Žádné události
Událost pro Únor

14

Žádné události
16
17
18
19
20
21
22
Událost pro Únor

15

Žádné události
Událost pro Únor

16

Žádné události
Událost pro Únor

17

Žádné události
Událost pro Únor

18

Žádné události
Událost pro Únor

19

Žádné události
Událost pro Únor

20

Žádné události
Událost pro Únor

21

Žádné události
23
24
25
26
27
28
1
Událost pro Únor

22

Žádné události
Událost pro Únor

23

Žádné události
Událost pro Únor

24

Žádné události
Událost pro Únor

25

Žádné události
Událost pro Únor

26

Žádné události
Událost pro Únor

27

Žádné události

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS