Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
České zdravotnictví

Městská nemocnice Ostrava otevřela kardiologický stacionář

  • 4 října, 2024
  • by budskap

Kardiologický stacionář má čtyři dvoulůžkové pokoje s vlastním sociálním zařízením a šesti křesly. Všechna lůžka i křesla jsou vybavena monitorem životních funkcí. „Denně se postaráme o deset až 12 pacientů, kteří podstoupí plánované výkony z koronárního programu nebo arytmologie. Kapacita stacionáře je dostatečná, nejedná se o život ohrožující stavy, ty řešíme akutně,“ uvedl primář Kardiologie Marcel Heczko.

Stacionář se zaměřuje na péči o pacienty s ischemickými chorobami nebo srdečními arytmiemi, kteří podstoupili diagnostické nebo léčebné výkony, jako jsou například implantace kardiostimulátorů. U pacientů se sledují životní funkce, což umožňuje odhalit případné komplikace po zákrocích. „Stacionář funguje v nepřetržitém provozu, kromě neděle, kdy je uzavřen. Pod odborným dohledem zkušeného personálu a v závislosti na výkonu v něm pacient stráví pár hodin a odchází domů již v den přijetí, případně je propuštěn po ranní vizitě, vše záleží na jednotlivých diagnózách,“ doplnil primář Heczko.

Jednodenní plánované hospitalizace jsou podle Heczka výsledkem vývoje nových léčebných a operačních metod, které jsou stále více ohleduplné k pacientům a bezpečné. Zároveň přibývá kardiologických onemocnění. Stacionář zkrátí dobu hospitalizace a sníží riziko infekcí u pacientů přijatých k plánovaným výkonům.

Oddělení Kardiologie MNO je součástí celostátní sítě kardiocenter poskytujících komplexní neodkladnou i plánovanou léčbu pacientům se srdečním onemocněním. Skládá se z ambulantní a lůžkové části včetně katetrizačního a arytmologického sálu, nově k nim přibyl právě stacionář. Tým oddělení tvoří 33 lékařů a asi 110 lidí nelékařského zdravotnického personálu.

České zdravotnictví

Nemocných s akutními respiračními onemocněními ve Zlínském kraji přibylo

  • 4 října, 2024
  • by budskap

„Počty onemocnění akutními respiračními onemocněními v současné době odpovídají ve Zlínském kraji sezónnímu výskytu, ale blíží se období spojené se zvýšeným počtem respiračních nákaz v populaci, včetně onemocnění chřipkou,“ řekla dnes ČTK zástupkyně krajské hygienické stanice Vendula Ševčíková. Nemocnost podle ní odpovídá vývoji v minulých letech.

„Nejvhodnější doba k očkování proti chřipce a jiným respiračním nákazám je nyní, od konce září do listopadu, aby si tělo stihlo vytvořit protilátky ještě před možným příchodem chřipkové epidemie,“ uvedla Ševčíková.

Nejvíce nemocných je mezi mladými lidmi ve věku 15 až 24 let, stoná jich 2445 ze 100.000. Je to o 19 procent více než před týdnem.

Nemocnost vzrostla ve třech ze čtyř okresů v kraji, nejvíce na Kroměřížsku, a to o 34,7 procenta. Nejvíce lidí je nemocných na Uherskohradišťsku, 1405 ze 100.000 obyvatel. Nemocných s chřipkou bylo v kraji 15 na 100.000 obyvatel, což znamená nárůst o 87,5 procenta proti minulému týdnu.

Nově nakažených covidem-19 jsou v kraji desítky lidí denně. Ve čtvrtek jich bylo 58, nejvíce jich v týdnu bylo v pondělí, a to 121. Počet nově nakažených je mírně nižší než v minulém týdnu, vyplývá ze statistik ministerstva zdravotnictví.

České zdravotnictví

Nemocnice v Blanku pořídila mobilní EEG přístroj, urychlí vyšetření

  • 3 října, 2024
  • by budskap

EEG záznam z přístroje lze vyhodnotit nejen v běžné pracovní době jako doposud, ale i v nočních hodinách nebo o víkendu. „A to pomocí moderní techniky, kdy je možné se k přístroji připojit přes internet z jakéhokoliv místa notebookem,“ uvedla vedoucí lékařka neurologické jednotky intenzivní péče Jana Jankových.

Vyšetření na dálku je možné díky proškolení personálu. V blanenské nemocnici umí přístroj obsluhovat sestry neurologické jednotky intenzivní péče, běžně to vykonává vyškolená laborantka. Nastaveny jsou také příslužby dvou lékařek, které vyšetření zhodnotí. Díky tomu může být co nejdříve zahájena adekvátní léčba.

Elektroencefalograf se používá především k vyšetření pacientů s poruchami vědomí, například při epilepsii, chronickými bolestmi hlavy, po operacích mozku, úrazech hlavy či při degenerativních, zánětlivých nebo onkologických onemocněních. Přístroj funguje na bázi snímání elektrických potenciálů vznikajících činností nervových buněk pomocí elektrod z povrchu hlavy.

Nemocnice Blansko slouží pro region zhruba se 110.000 obyvateli, zřizovatelem je město Blansko. Ročně hospitalizuje přes 3000 pacientů, zaměstnává přes 500 lidí.

Výzkumy a studie

Vědci z Olomouce vyvinuli antibiotika nové generace účinná vůči…

  • 3 října, 2024
  • by budskap

Na ochranu materiálu vědci podali evropský patent. „Vyvinutý materiál dokáže likvidovat a bránit růstu všech typů námi studovaných bakterií včetně vysoce odolných patogenů. Funguje v nízkých koncentracích, při kterých je zcela neškodný vůči lidským buňkám. Bakterie nejsou schopny si vůči němu vyvinout rezistenci, která představuje jeden z největších problémů současné medicíny,“ uvedl fyzikální chemik a autor výzkumného konceptu Radek Zbořil. Doplnil, že všechny tyto výsledky jsou skvělými předpoklady pro využití atomárního antibiotika v praxi.

Vědci při vývoji antibiotika zúročili své zkušenosti z grafenové chemie a atomárního inženýrství, jemuž se v posledních letech intenzivně věnují. Tentokrát vsadili na grafenový derivát obohacený atomy kyslíku a dusíku, do kterého chemicky zabudovali mangan – jde o přechodný kov, jenž se v lidském těle podílí na metabolismu, tvorbě kostí, regulaci cukru v krvi či ochraně buněk před oxidativním stresem.

Při výzkumu se podle Rozbořila rozhodli vědci zaútočit nikoliv na nejslabší, ale jedno z nejsilnějších míst bakterií – sacharidy v jejich stěně a buněčné membráně, které jsou pro přežití bakterií klíčové. „Plní mimo jiné ochrannou funkci, zprostředkovávají přenos látek i komunikaci s okolím, slouží jako energetické rezervy bakterií. Díky tomu, že jsme chemicky navázali mangan na vybrané skupiny sacharidů, došlo k potlačení jejich hlavních funkcí a následné buněčné smrti. Zásadní je přitom role grafenového nosiče, který zabezpečuje přenos iontů manganu na povrch bakterií a umožní jejich frontální chemický útok na sacharidové molekuly,“ popsal nový přístup fyzikální chemik působící mimo jiné v olomouckém vysokoškolském institutu CATRIN.

Nový materiál je účinný i proti bakteriím, na něž stávající antibiotika nestačí. „Vynikající baktericidní efekt jsme prokázali proti všem bakteriím z takzvané skupiny ESCAPE, která zahrnuje vysoce rezistentní bakteriální patogeny. Tyto bakterie jsou obzvláště nebezpečné, neboť odolávají běžným antibiotikům, což komplikuje léčbu a zvyšuje riziko závažných infekcí zejména v nemocničním prostředí. Atomární antibiotikum bylo v porovnání s komerčními antibiotiky jako jediné účinné proti všem rezistentním bakteriím,“ objasnil první autor práce David Panáček z CATRIN UP a Centra energetických a environmentálních technologií VŠB-TUO.

Účinek atomárního antibiotika výzkumníci ověřili v laboratorních podmínkách a ve spolupráci s kolegy z Číny i na myších modelech. „Při in-vivo testech došlo k velmi rychlému a efektivnímu hojení kožní infekce způsobené rezistentním kmenem Staphylococcus aureus (zlatým stafylokokem) a k dramatickému poklesu všech zánětlivých markerů. Již nyní tak můžeme uvažovat o využití nového typu antibiotika pro krytí ran nebo antibakteriální úpravy povrchů umělých materiálů,“ uvedl mikrobiolog a děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář, jenž se na výzkumu významně podílel. Nová generace antibiotik má podle něj obrovský potenciál z hlediska možnosti potlačení tvorby bakteriálních povlaků například na umělých kloubních náhradách, stentech nebo kanylách.

Vědecký tým bude ve výzkumu, na kterém se podíleli také kolegové z Přírodovědecké fakulty UP a dvou čínských institucí, pokračovat a materiál testovat i pro systémovou antibiotickou léčbu. Děkan lékařské fakulty přitom poukázal na to, že stávající antibiotika již nedokážou léčit některé závažné infekce a bakteriální sepse jsou stále častější příčinou úmrtí. „Proto chceme ověřit potenciál atomárních antibiotik pro léčbu nejzávažnějších bakteriálních onemocnění,“ dodal Kolář.

České zdravotnictví

Zlínští kardiologové začali léčit arytmii pomocí pulzního elektrického pole

  • 2 října, 2024
  • by budskap

Mezi nejčastější poruchy srdečního rytmu patří fibrilace síní, kdy srdce bije nepravidelně a často rychleji než obvykle. Nejúčinnější metodou v léčbě fibrilace síní je katetrizační ablace, při které se do srdečních síní zavádí katetry, tedy tenké trubičky. Lékaři jimi vytvoří malé jizvy ve tkáni srdce a tím arytmii odstraní.

„Doposud jsme používali ke katetrizační ablaci zejména radiofrekvenční energii. Ta však s sebou nese řadu limitací. Vzhledem k termickému působení například hrozí riziko poškození okolních tkání v bezprostřední blízkosti levé srdeční síně, pacienti také někdy musí výkon podstoupit opakovaně, aby byl úspěšný. Další nevýhodou je poměrně výrazná časová náročnost tohoto výkonu,“ uvedl primář kardiologického oddělení KNTB Zdeněk Coufal.

Lékaři používají nový typ energie, tedy pulzní elektrické pole. „Vzhledem k možnosti nastavení parametrů elektrického impulsu zasáhneme selektivně jen vybrané srdeční buňky, aniž bychom poškodili okolní struktury jako jsou cévy, nervy, nebo například jícen, který je v těsné blízkosti zadní stěny levé předsíně. Výkon je proto naprosto bezpečný, dochází k zastavení arytmie a vyléčení pacienta,“ uvedl lékař Vlastimil Černíček. Design ablačního katetru navíc umožňuje zasáhnout velkou oblast srdeční síně, a výkon je tak výrazně rychlejší. „To nám umožní nabídnout ošetření většímu množství pacientů,“ uvedl Černíček.

Kardiologové v KNTB loni ošetřili pomocí radiofrekvenční energie přes 80 pacientů s fibrilací síní. „S novým typem energie, tedy pulzním elektrickým polem je potenciál ošetřit kolem 150 pacientů ročně, tedy zhruba jednou tolik,“ uvedla mluvčí.

České zdravotnictví

Ústečtí zastupitelé schválili dotaci na zajištění ordinací dětských lékařů

  • 2 října, 20242 října, 2024
  • by budskap

„Tímto by mělo dojít ke zlepšení zdravotní péče pro děti z těchto lokalit, kde je dostupnost zdravotnických služeb výrazně omezená,“ stojí v důvodové zprávě. Vedoucí odboru sociální péče na ústeckém magistrátě Lenka Jaremová připomněla, že zastupitelé projednávali dotaci již v červnu. Odbor doplnil smlouvu i žádost o jejich námitky.

Jednatel společnosti KZ jednodenní chirurgie a ambulance Luděk Rückl dnes uvedl, že převážná část dětí, které jejich zákonní zástupci pod společnost registrují, jsou z vyloučených lokalit. „Chtěli bychom zřizovat další ordinace, ale není lehké sehnat lékaře ani sestřičky. Cílem naší organizace je rozšiřovat služby nejen v Ústí nad Labem, ale v celém regionu,“ dodal.

České zdravotnictví

Zlínská univerzita nabídne nový studijní program Zdravotnický záchranář

  • 2 října, 2024
  • by budskap

Půjde o tříletý bakalářský program v prezenční formě. Zaměřený bude na získání teoretických znalostí a především praktických dovedností z oboru první pomoci, urgentní medicíny, medicíny katastrof a dalších disciplín. Studenti absolvují odborné praxe v nemocnicích, na záchranné službě, ale také u policie, hasičů nebo u vodní záchranné služby.

„Zdravotničtí záchranáři představují první linii v péči o pacienta při akutním ohrožení života. Jejich rychlé rozhodování, odborné znalosti a dovednosti jsou nezbytné pro zajištění prvotní péče a následného transportu do zdravotnických zařízení nebo při mimořádných událostech,“ uvedl děkan FHS Libor Marek. Přihlášky bude možné podávat od ledna. Předpokládá se, že do prvního ročníku bude přijato 40 studentů.

Univerzita na přípravě akreditace spolupracovala s institucemi v regionu. „Velmi si cením intenzivní spolupráce se Zlínským krajem, Zdravotnickou záchrannou službou Zlínského kraje a Krajskou nemocnicí Tomáše Bati. Bez této kooperace bychom náročný proces akreditace nedotáhli do úspěšného konce,“ uvedl rektor UTB Milan Adámek.

Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje (ZZS ZK) je nyní relativně dobře personálně zajištěná, u zdravotnických záchranářů však začíná pociťovat nedostatek zájemců. „Jen dvě čísla pro dokreslení potřebnosti tohoto programu. V roce 2014 činil průměrný věk zdravotnických záchranářů ve Zlínském kraji necelých 42 let, v roce 2024 se tento průměr zvýšil o 1,7 na 43,5 let. S rostoucím průměrným věkem se samozřejmě zvyšuje i nemocnost, a to i ta dlouhodobá. V dlouhodobém výhledu je studijní program Zdravotnický záchranář přímo ve Zlíně nezbytností pro udržení chodu zdravotnické záchranné služby,“ uvedl ředitel ZZS ZK Josef Valenta.

Absolventi budou moci jako záchranáři začít pracovat nejdříve v roce 2029. „Podmínkou práce na zdravotnické záchranné službě jako zdravotnický záchranář je totiž nejen úspěšné dokončení studia, ale poté musí následovat minimálně rok praxe alespoň na poloviční úvazek na oddělení urgentního příjmu, ARO nebo JIP,“ uvedla mluvčí ZZS ZK Gabriela Netopilová Sluštíková.

Univerzita ve spolupráci se zlínskou krajskou nemocnicí a Zlínským krajem usiluje také o akreditaci dalšího žádaného zdravotnického oboru, a to radiologický asistent.

České zdravotnictví

Lékaři FN Olomouc jako první v ČR sešili ramena…

  • 1 října, 2024
  • by budskap

Lékaři novou metodu použili při sešití roztržených svalů ramenního kloubu. Tzv. rotátorová manžeta je zevní část společné šlachy svalů podílející se na rotaci ramene a zvedání celé paže. Její poškození vede k bolesti v rameni a také omezení jeho hybnosti, což má značný vliv na kvalitu života takto postiženého člověka. Tento bolestivý zdravotní problém lékaři řeší sešitím natržené šlachy.

Ortoped Radim Kalina minulý týden použil kolagenový implantát Regeneten při operaci dvou ramen. „Regeneten je biologický implantát určený pro léčbu roztržení rotorové manžety, který se jako záplata přifixuje k sešité manžetě. Takto vzniklá konstrukce je pevnější, ale především je podpořeno biologické hojení poraněného místa. Je prokázáno, že tato metoda vede k výraznému snížení selhání, tedy opětovnému roztržení manžety rotátorů,“ uvedl Kalina.

Pro první dvě operace na území České republiky lékaři využili implantát od výrobce Smith+Nephew. „Použitá metoda má sice své nesporné benefity pro pacienty, je ale bohužel velmi drahá. My ji zatím můžeme nabídnout našim pacientům jen díky podpoře z vnitřního grantu Fakultní nemocnice Olomouc, i tak jsme za tuto příležitost vděčni,“ podotkl přednosta ortopedické kliniky FN Olomouc Jiří Gallo.

FN Olomouc má 66 pracovišť, zhruba 1200 lůžek a na konci roku 2023 evidovala 4681 zdravotnických i nezdravotnických zaměstnanců. Ročně ambulantně ošetří více než milion pacientů a na svých lůžkových odděleních hospitalizuje přes 50.000 lidí. Lékaři FN Olomouc ročně dělají přibližně 34.000 operací.

České zdravotnictví

V nemocnici v Teplicích začala dostavba urgentního příjmu a…

  • 1 října, 2024
  • by budskap

Počet lůžek na urgentním příjmu se zvýší z původních tří na sedm. Tato lůžka jsou kompletně vybavená infuzní a monitorovací technikou, jsou na nich pacienti do té doby, než zdravotníci rozhodnou o dalším postupu léčby. Personál bude mít nové zázemí v podobě pracovny lékařů, šaten a sesterny.

Součástí prací je podle Roubíčkové modernizace stávající budovy, která zahrnuje upgrade technického vybavení a zázemí. Přibude přístavba s přístupovou rampou pro bezbariérový vstup, prostor příjmu pacientů stavaři modernizují, upraví také venkovní plochu včetně komunikací pro urgentní příjem.

Některá oddělení budou po dobu dostavby přemístěna do pavilonu J. Týká se to pohotovosti pro dospělé, ambulance lékařské pohotovosti, převazové chirurgické ambulance a čekáren. „Naším cílem je, aby se stavební práce dotkly chodu oddělení co nejméně a pacienti i personál se v průběhu stavby cítili komfortně,“ uvedl ředitel teplické nemocnice Tomáš Hrubý.

Pavilony s novými urgentními příjmy letos Krajská zdravotní otevřela ve svých nemocnicích v Děčíně a Teplicích. Nový urgentní příjem s heliportem plánuje v Rumburku na Děčínsku.

Aktuálně

Ve sdíleném záznamu pacienta se budou evidovat výsledky prevence…

  • 30 září, 2024
  • by budskap

„Jedná se o minimalizovaný set informací o zdravotním stavu pacienta, který je přístupný pouze poskytovatelům zdravotních služeb a zdravotnickým pracovníkům poskytujícím zdravotní služby pacientovi a pacientovi samotnému,“ píše se v materiálu.

Původně zákon počítal s tím, že dostupný bude jen takzvaný emergentní záznam, tedy údaje o krevní skupině, alergii a užívaných lécích. Taková data jsou užitečná hlavně při zásazích zdravotnické záchranné služby. Sdílený zdravotní záznam evidovaná data rozšiřuje.

Screening je doporučené vyšetření osoby v daném věku, kdy se zvyšuje pravděpodobnost některého onemocnění. V ČR je zavedený u dospělých žen k odhalení rizika rakoviny děložního čípku, u 45letých a starších žen u rakoviny prsu, u mužů ve věku 50 až 69 let u rakoviny prostaty a u osob nad 50 let u rakoviny tlustého střeva a konečníku. Na bývalé a současné kuřáky starší 55 let se zaměřuje screening rakoviny plic. Preventivní prohlídky u praktického lékaře by měli lidé absolvovat každé dva roky.

„Bez znalosti stavu pacienta ve vztahu ke screeningovým programům dochází k duplicitnímu klinicky a ekonomicky neefektivnímu poskytování,“ uvádí MZd. V některých případech podle něj naopak jeden lékař spoléhá na to, že pacientovi účast ve screeningu doporučí jiný kolega.

Nově tak bude například praktický lékař vidět, zda jeho pacient absolvovat doporučená screeningová vyšetření. Doplnit údaje do emergentního záznamu bude muset podle návrhu každý poskytovatel zdravotních služeb, který je zjistí. Údaje o lécích se budou čerpat z lékového záznamu. Lidé budou moci zároveň, podobě jako u lékového záznamu, deklarovat, že se sdílením svých záznamů nesouhlasí.

Klíčové prvky elektronizace zdravotnictví by se měly začít testovat v první půlce roku 2026. Odkládání spuštění jejích prvků, jako jsou elektronické žádanky nebo možnost sdílení dokumentace, v minulém týdnu kritizovalo hnutí ANO, podle ministra Vlastimila Válka (TOP 09) je ale zpoždění způsobeno tím, že minulé vedení ministerstva nic nepřipravilo.

Zákon z roku 2021 podle MZd představuje první fázi, která umožnila vznik základní infrastruktury a služeb, jako jsou kmenové registry, jednotný přístup zdravotnických pracovníků, sjednocení a standardizaci používaných formátů.

„Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví nepředpokládá vznik žádných centrálních úložišť zdravotnické dokumentace a dat o zdravotním stavu pacientů a rovněž minimalizuje centralizaci dat o zdravotnických pracovnících,“ píše se v materiálu. Zároveň ministerstvo garantuje, že využití nově zaváděných služeb bude dobrovolné.

Náklady na jejich zavedení se odhadují na 50 milionů korun a deset milionů budou stát softwarové nástroje. Pětinu pořizovací ceny bude stát každý rok provoz systému. Možnou úsporu při využívání elektronických žádanek MZd odhaduje na 270 milionů korun ročně za každé procento e-žádanek, které nahradí papírové žádanky. Náklady na zavedení systému se například ve velké nemocnici mohou pohybovat v desítkách milionů korun.

Stránkování příspěvků

1 … 27 28 29 30 31 … 85

Kalendář akcí

Únor

Březen 2026

Duben
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE
30
31
1
2
3
4
5
Událost pro Březen

31

Žádné události
Událost pro Duben

1

Žádné události
Událost pro Duben

2

Žádné události
Událost pro Duben

3

Žádné události
Událost pro Duben

4

Žádné události
6
7
8
9
10
11
12
Událost pro Duben

5

Žádné události
Událost pro Duben

6

Žádné události
Událost pro Duben

7

Žádné události
Událost pro Duben

8

Žádné události
Událost pro Duben

9

Žádné události
Událost pro Duben

10

Žádné události
Událost pro Duben

11

Žádné události
13
14
15
16
17
18
19
Událost pro Duben

12

Žádné události
Událost pro Duben

13

Žádné události
Událost pro Duben

14

Žádné události
Událost pro Duben

15

Žádné události
Událost pro Duben

16

Žádné události
Událost pro Duben

17

Žádné události
Událost pro Duben

18

Žádné události
20
21
22
23
24
25
26
Událost pro Duben

19

Žádné události
Událost pro Duben

20

Žádné události
Událost pro Duben

21

Žádné události
Událost pro Duben

22

Žádné události
Událost pro Duben

23

Žádné události
Událost pro Duben

24

Žádné události
Událost pro Duben

25

Žádné události
27
28
29
30
1
2
3
Událost pro Duben

26

Žádné události
Událost pro Duben

27

Žádné události
Událost pro Duben

28

Žádné události
Událost pro Duben

29

Žádné události

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS