Ve sdíleném záznamu pacienta se budou evidovat výsledky prevence…

“Jedná se o minimalizovaný set informací o zdravotním stavu pacienta, který je přístupný pouze poskytovatelům zdravotních služeb a zdravotnickým pracovníkům poskytujícím zdravotní služby pacientovi a pacientovi samotnému,” píše se v materiálu.

Původně zákon počítal s tím, že dostupný bude jen takzvaný emergentní záznam, tedy údaje o krevní skupině, alergii a užívaných lécích. Taková data jsou užitečná hlavně při zásazích zdravotnické záchranné služby. Sdílený zdravotní záznam evidovaná data rozšiřuje.

Screening je doporučené vyšetření osoby v daném věku, kdy se zvyšuje pravděpodobnost některého onemocnění. V ČR je zavedený u dospělých žen k odhalení rizika rakoviny děložního čípku, u 45letých a starších žen u rakoviny prsu, u mužů ve věku 50 až 69 let u rakoviny prostaty a u osob nad 50 let u rakoviny tlustého střeva a konečníku. Na bývalé a současné kuřáky starší 55 let se zaměřuje screening rakoviny plic. Preventivní prohlídky u praktického lékaře by měli lidé absolvovat každé dva roky.

“Bez znalosti stavu pacienta ve vztahu ke screeningovým programům dochází k duplicitnímu klinicky a ekonomicky neefektivnímu poskytování,” uvádí MZd. V některých případech podle něj naopak jeden lékař spoléhá na to, že pacientovi účast ve screeningu doporučí jiný kolega.

Nově tak bude například praktický lékař vidět, zda jeho pacient absolvovat doporučená screeningová vyšetření. Doplnit údaje do emergentního záznamu bude muset podle návrhu každý poskytovatel zdravotních služeb, který je zjistí. Údaje o lécích se budou čerpat z lékového záznamu. Lidé budou moci zároveň, podobě jako u lékového záznamu, deklarovat, že se sdílením svých záznamů nesouhlasí.

Klíčové prvky elektronizace zdravotnictví by se měly začít testovat v první půlce roku 2026. Odkládání spuštění jejích prvků, jako jsou elektronické žádanky nebo možnost sdílení dokumentace, v minulém týdnu kritizovalo hnutí ANO, podle ministra Vlastimila Válka (TOP 09) je ale zpoždění způsobeno tím, že minulé vedení ministerstva nic nepřipravilo.

Zákon z roku 2021 podle MZd představuje první fázi, která umožnila vznik základní infrastruktury a služeb, jako jsou kmenové registry, jednotný přístup zdravotnických pracovníků, sjednocení a standardizaci používaných formátů.

“Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví nepředpokládá vznik žádných centrálních úložišť zdravotnické dokumentace a dat o zdravotním stavu pacientů a rovněž minimalizuje centralizaci dat o zdravotnických pracovnících,” píše se v materiálu. Zároveň ministerstvo garantuje, že využití nově zaváděných služeb bude dobrovolné.

Náklady na jejich zavedení se odhadují na 50 milionů korun a deset milionů budou stát softwarové nástroje. Pětinu pořizovací ceny bude stát každý rok provoz systému. Možnou úsporu při využívání elektronických žádanek MZd odhaduje na 270 milionů korun ročně za každé procento e-žádanek, které nahradí papírové žádanky. Náklady na zavedení systému se například ve velké nemocnici mohou pohybovat v desítkách milionů korun.