Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
České zdravotnictví

Nemocnice v Liberci testuje na následné péči nový systém,…

  • 13 ledna, 2025
  • by budskap

Senzor umístěný nad postelí pacienta monitoruje jeho pohyb na lůžku a informace posílá on-line. „Ovládá se to na dálku, buď přes smart televizi či přes tablet anebo je i mobilní aplikace, kterou můžou mít děvčata v telefonech,“ řekla dnes novinářům staniční sestra 2. patra libereckého oddělení následné péče Danuše Hlubučková.

Nový systém si zatím pochvaluje. „Je to velká výhoda hlavně o nočních směnách, kdy toho personálu je na oddělení mnohem méně a dokáže tak rychleji reagovat v případě nežádoucích událostí, jako jsou pády, nebo v případě opuštění oddělení pacientem, který je zmatený, neklidný,“ uvedla.

Oddělení následné péče se nachází ve staré budově vystavěné kolem atria a 20 pokojů s 55 lůžky je po celém jejím čtvercovém obvodu. Zejména v noci, kdy slouží dvě sestry a dva ošetřovatelé, je náročné mít neustále přehled o veškerém dění na oddělení. „Je to opravdu jako chůvička. Díky těm televizím a tabletům máte celé oddělení jako na dlani. V noci vidíte, že všichni pacienti buď spí, nebo že jsou nějak aktivní na lůžkách,“ uvedla. Díky tomu mohou podle ní jít sestry přímo na pokoj, kde se děje něco nezvyklého. „Nemusíte už chodit a hledat, za dveřmi poslouchat, zda se to děje na tomto pokoji nebo na vedlejším a tím pádem nedojde k vzbuzení třeba více pokojů. Jdete cíleně na pokoj, který vám zobrazuje nějakou aktivitu, která se sestře nezdá,“ dodala Hlubučková.

Senzor kromě pohybu orientačně monitoruje i tepovou a dechovou aktivitu pacienta. „Není to zdravotnická technika, je to opravdu pouze orientační. Nám to ale samozřejmě pomůže, pokud máte třeba klienta v terminálním stavu a jeho dechová frekvence, jeho srdeční aktivita se utlumí, tak to začne okamžitě alarmovat, že se něco na tom lůžku děje,“ dodala staniční sestra.

Liberecká nemocnice zatím testuje nový systém na 15 lůžkách oddělení následné péče, podle Řičáře zvažují jejich využití i pro jiná oddělení. „Rozšíření počtu senzorů na více lůžek samozřejmě závisí na financích. Je to služba, kterou my si najímáme a za každé lůžko platíme nějakou částku. Jde řádově o desetikoruny za den a lůžko. Určitě ale počítáme s tím, že se tyto senzory uplatní na oddělení psychiatrie, na těch komplikovanějších lůžkách,“ dodal mluvčí nemocnice.

Aktuálně

Nedostatek vitamínu B12 v těhotenství může negativně ovlivnit vývoj…

  • 13 ledna, 2025
  • by budskap

Vědci využili datových souborů z 90. let minulého století pocházejících od 5000 matek a jejich dětí z Brněnska a Znojemska. Děti matek, které v těhotenství přijímaly více vitamínu B12, měly v 1,5 roce života lepší schopnosti v komunikaci i porozumění. Měly také větší šanci uspět v testu srozumitelnosti ve třech letech a jejich verbální schopnosti byly vyšší i v osmi letech.

„Rozvoj jazyka je základním aspektem kognitivního růstu a slouží zároveň jako klíč ke komunikaci a kritický nástroj pro učení a sociální interakci. Výzkumy ukazují, že rané jazykové dovednosti významně formují širší kognitivní schopnosti a jsou silným prediktorem pozdějšího akademického úspěchu a sociální integrace. Jinými slovy nedostatek vitaminu B12 v prenatálním období se může negativně projevit dokonce i v dospělosti,“ uvedla Eliška Hrežová ze SYRI.

Vitamin B12 je nezbytný pro nitroděložní vývoj plodu, zejména pro nervový systém v dětství. Ve svém důsledku pomáhá u přenosu impulsů z buňky do buňky a chrání neurony před degenerací. „Je nezbytný pro správné neurologické a metabolické fungování lidského organizmu včetně krvetvorby. Jeho zdrojem je zejména maso, ryby, vejce a mléčné výrobky. Tento typ stravy ale může být nedostatečně zastoupen se zvyšující se popularitou rostlinné stravy, což může být problém,“ doplnila Hrežová.

České zdravotnictví

Loni skončilo v Jihomoravském kraji 18 lékařů, z toho…

  • 13 ledna, 2025
  • by budskap

„Důvody ukončení lékařské praxe bez náhrady se do žádostí obvykle vůbec neuvádějí. Z dostupných analýz však vyplývá, že nejčastějšími faktory jsou vyšší věk lékařů a zdravotní důvody. Dalším významným problémem je nízký zájem mladších lékařů o působení v regionech, což výrazně komplikuje hledání náhrady za odcházející lékaře. Tyto faktory často vedou k rozhodnutí ukončit praxi, aniž by byl nalezen vhodný nástupce,“ uvedla Žídková.

Předloni skončilo 18 zubařů, loni osm. Tři přestali ordinovat na Břeclavsku, dva v Brně a po jednom na Znojemsku, Hodonínsku a Blanensku. Jeden pediatr skončil na Brněnsku, Břeclavsku, Hodonínsku i v Brně. Tři praktici pak zavřeli na Hodonínsku, jeden v Brně a jeden na Znojemsku.

Dostupnost lékařské péče je v některých regionech kraje stále problematická, zejména pokud jde o praktické lékaře, pediatry nebo zubní lékaře. „Především zdravotní pojišťovny mají povinnost zajistit dostupnou péči pro své pojištěnce. Krajský úřad se snaží na tento problém pravidelně pojišťovny upozorňovat a ve spolupráci s nimi organizuje výběrová řízení na uzavření smluv. Návrh na tato řízení mohou podávat poskytovatelé zdravotních služeb, zdravotní pojišťovny nebo obce,“ řekla Žídková.

Podle ní je také důležitá role samospráv, které se často vlastními zdroji podílejí na financování zdravotnictví a můžou lékaře motivovat třeba nabídkou ubytování v místě, kde pracují. „Lákání praktických lékařů a pediatrů na periferie s příslibem bytů, ordinací, proplácením jízdného a podobně ovšem není věcí krajského úřadu, ale více institucí, které mohou pomocí různých forem pozitivní motivace podnítit zakládání ordinací v cílových oblastech s ohroženou dostupností,“ doplnila.

České zdravotnictví

V nemocnicích mohou kvůli výpadku klíčového producenta chybět infuzní…

  • 10 ledna, 2025
  • by budskap

Klaudiánova nemocnice v Mladé Boleslavi s dalšími středočeskými nemocnicemi usiluje o zajištění dodávek od slovenského výrobce Imuna Pharm, uvedla v tiskové zprávě mluvčí nemocnice Jana Petrová. Situace není kritická, problém řeší krajské nemocnice i vzájemnou výpomocí.

Dostatečné zásoby mají v příbramské nemocnici. „O výpadku v republice víme, ale nás se netýká, protože jsme zásobeni,“ řekl ČTK mluvčí nemocnice Martin Janota. Také v českobudějovické nemocnici mají dostatečné zásoby infuzních roztoků, nedostatek nepociťuje ani vinohradská nemocnice v Praze.

Podle mluvčího Krajské nemocnice v Liberci Václava Řičáře je situace vážná, zatím ale není kritická. „Krátíme objednávky všech oddělení plošně, operace ale kvůli tomuto výpadku neomezujeme. Naši lékaři zvažují různé způsoby, jak dostávat nějaké minerály či jiné potřebné látky do těla pacientů,“ řekl Řičář. Krajská nemocnice v Liberci provozuje nemocnice v Liberci, Turnově a Frýdlantu.

Krajská zdravotní, která v Ústeckém kraji sdružuje sedm nemocnic, dokáže pokrýt potřebu infuzními roztoky. Rozdělení koriguje, stejně jako dodavatelé, řekla ČTK mluvčí společnosti Miloslava Kučerová.

Podle mluvčí Nemocnice Jihlava Moniky Zachrlové byl krátkodobý výpadek dodávek roztoků v objemu 100 mililitrů, který se používá jako nosný roztok pro jiná injekční léčiva, už před Vánocemi. Lékaři mohou v některých případech roztok nahradit léky podávanými perorálně.

Skupina Nemocnice Plzeňského kraje podle mluvčího Jiřího Kokošky o omezení výroby a dodávek od stěžejního producenta věděla od přímých dodavatelů už delší dobu. Proto se už od listopadu předzásobovali, oslovili jiné výrobce nebo roztok nahrazují jiným způsobem.

Nedostatek infuzních roztoků potvrdila také mluvčí Karlovarské krajské nemocnice (KKN) Markéta Singerová. „Situace se postupně zhoršuje už od pandemie covidu-19. Výpadkem by se dala nazvat zhruba poslední čtyři měsíce. Od prosince je nedostatek poměrně akutní,“ uvedla na dotaz ČTK mluvčí. Nemocnice v Chebu a Karlových Varech musely změnit pravidla přerozdělování zásob infuzního roztoku.

Fakultní nemocnice Brno i přes déletrvající výpadky v dodávkách nemusela omezit poskytování péče. „Využíváme jiných typů obalů (o různých objemech), což v této situaci nepředstavuje zásadní problém,“ konstatoval mluvčí nemocnice Pavel Žára.

Společnost Agel, která například v Olomouckém kraji provozuje nemocnice v Přerově, Prostějově, Šternberku a Jeseníku, má infuzních roztoků dostatek. „Problémy s dostupností infuzních roztoků na trhu jsme také zaznamenali. Díky včasnému plánování a efektivním opatřením se nám však podařilo zajistit dostatečné zásoby,“ řekla ČTK mluvčí společnosti Agel Radka Miloševská.

K největším odběratelům infuzních roztoků v Městské nemocnici Ostrava patří oddělení ARO. „Drobný výpadek jsme zaznamenali před Vánoci, nemělo to ale vliv na poskytovanou péči. V tuto chvíli máme na oddělení dostatek infuzních roztoků, výpadek v jejich dodávkách by ale znamenal zásadní problémy v poskytování naší zdravotní péče. Další zásilku očekáváme z naší lékárny na konci týdne,“ uvedl primář oddělení ARO Tomáš Málek.

Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně má díky pondělní dodávce infuzních roztoků zásobu na sedm až deset dní. „Přislíbeny jsou další dodávky, ale situace je nejistá… Jako problém vnímáme to, že se na nás obracejí i jiná lůžková zdravotnická zařízení, ambulance, případně sami pacienti, kteří si dříve infuzní roztoky objednávali v jiných lékárnách. Momentálně jim ani my roztoky nemůžeme poskytnout,“ uvedla mluvčí nemocnice Dana Lipovská.

Ministerstvo zdravotnictví na dotaz ČTK uvedlo, že o zajištění infuzních roztoků už od poloviny prosince jedná s nemocničními lékárníky i s výrobci infuzních roztoků. Řešením je navýšení dodávek registrovaných léčivých přípravků, případně dovoz ze zahraničí, bude-li třeba, uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

Americká společnost Baxter již obnovila osm z deseti výrobních linek na infuzní roztoky, uvedl server ABC News. Továrna v North Cove zajišťuje přibližně 60 procent infuzních roztoků pro americké nemocnice a jde o klíčového dodavatele i pro české nemocnice. Návrat na plnou výrobní kapacitu společnost očekává do konce prvního čtvrtletí letošního roku.

 

Aktuálně

Lékařka: Většinu infekcí dýchacích cest způsobují viry, antibiotika nefungují

  • 10 ledna, 2025
  • by budskap

Pacienti často podle odborníků antibiotika užívají zbytečně. Příčinou může být i neznalost pacientů, kteří na lékaře tlačí, aby jim léky předepsali. Podle průzkumu z roku 2021 je žádalo po svém lékaři 40 procent pacientů.

„Udává se, že až devět z deseti infekcí horních dýchacích cest je virového původu. V těchto případech je zcela dostačující symptomatická léčba a poučení pacienta ohledně doby trvání příznaků, což je obvykle přibližně týden,“ vysvětlila Adámková.

Někteří lékaři antibiotika předepisují i bez toho, aby určili přesně původce onemocnění. Všechna ale nefungují na všechny typy bakterií, proto jich někdy pacient musí vystřídat několik. Důsledkem je podle odborníků vznik odolných bakterií, takzvané antibiotické rezistence, na něž jsou antibiotika méně účinná.

Kromě léčby lehčích i závažnějších infekcí jsou antibiotika potřeba i preventivně, například při chirurgických zákrocích nebo pro ochránění křehkých pacientů. Antibiotická rezistence se netýká konkrétního pacienta, nezáleží tak na tom, zda sám antibiotika užívá často nebo méně, ale vede ke vzniku odolných bakterií, které se budou v populaci šířit a na něž léky nebudou účinkovat.

Spotřeba antibiotik v Česku podle odborníků stoupá a řadí se mezi státy s největší spotřebou v rámci Evropy. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je vznik superodolných bakterií jednou z nejvážnějších hrozeb pro veřejné zdraví.

„Odhaduje se, že v roce 2050 bude s rezistencí na antibiotika souviset celosvětově 8,2 milionu úmrtí za rok, zatímco v roce 2021 to bylo 4,7 milionu,“ uvedla Adámková. Nejvíc postižené podle ní budou osoby starší 70 let.

Aktuálně

První ohnisko ptačí chřipky bylo letos v domácím chovu…

  • 8 ledna, 20259 ledna, 2025
  • by budskap

V chovu se původně nacházelo téměř 50 kusů různých druhů drůbeže, slepic, kachen a hus. Žijící zvířata vykazovala příznaky typické pro ptačí chřipku. Protože jde o nekomerční malochov, který nedodává drůbeží produkty na trh, nevymezila krajská veterinární správa okolo zasaženého chovu uzavřené pásmo.

V Pardubickém kraji se minulý rok ptačí chřipka prokázala ve velkochovech společnosti Mach Drůbež na farmách v Kosoříně na Orlickoústecku a ve Skleném na Svitavsku. V únoru 2024 tam muselo být kvůli nákaze usmrceno více než 90.000 slepic a kohoutů. Vloni bylo v České republice potvrzeno celkem 43 ohnisek ptačí chřipky v malochovech a deset ohnisek v komerčních chovech.

České zdravotnictví

Plzeňský kraj letos zavede jako doplňkovou službu on-line lékařskou…

  • 6 ledna, 20256 ledna, 2025
  • by budskap

„Obecně se uvádí, že dojde k poklesu až o 20 procent návštěv na běžných pohotovostech. Jsem přesvědčen, že je to doplňková služba pro občany, kteří mají větší vzdálenost na pohotovosti, jsou třeba v odlehlých oblastech. Mohou využít spojení s lékařem přes webovou kameru. Lékař poskytne prvotní konzultaci, udělá anamnézu, pošle e-recept nebo rozhodne, jestli třeba maminka s dítětem má jet na běžnou pohotovost nebo rovnou do nemocnice,“ popsal službu hejtman.

Kraj připravuje dokumentaci pro výběrové řízení. Materiály by měly potom projít radou a zřejmě i únorovým zastupitelstvem. On-line pohotovosti dokáže podle Farhana v republice zajistit několik firem. Kraj by nesjednával smlouvy přímo s lékaři, ale uzavřel by smlouvu s externím poskytovatelem služby, který by pak musel zajistit dostatečný počet lékařů pro pohotovost pro děti i pro dospělé.

V podmínkách by byla mimo jiné doba, do kdy se má videohovor uskutečnit. „Podle dosavadních zkušeností z jižních Čech je reakční doba asi 90 sekund od zavolání do uskutečnění videohovoru. Ve smluvních ujednáních je to asi 20 minut,“ řekl hejtman. V případě on-line kontaktu přitom není důležité, v jaké části republiky sloužící lékař právě je. Cena, kterou bude kraj za službu platit, bude záležet na výsledku výběrového řízení. Farhan odhaduje, že by mohla být kolem 1,5 milionu korun měsíčně.

Opoziční zastupitel a lékař Richard Pikner (TOP 09) myšlenku nezavrhuje. „Je to alternativa, a pokud to pomůže snížit počty lidí na pohotovostech, bylo by to dobře. Ale osobně jsem skeptický k tomu, že by on-line pohotovost snížila počty lidí v běžných pohotovostech až o 20 procent. Může to narazit na nezájem. Ne každý ví, že skoro každá zdravotní pojišťovna už dnes poskytuje služby lékaře na telefon,“ poznamenal. Není si jistý ani tím, zda bude on-line lékař bez znalosti konkrétního pacienta ochoten bez osobního setkání například vypsat e-recept.

V Plzeňském kraji jsou dětské pohotovosti při krajem zřizovaných nemocnicích v Domažlicích, v Klatovech a v Rokycanech, dále v nemocnici v Sušici, v plzeňské Nemocnici u sv. Jiří a na poliklinice v Tachově. Pohotovosti pro dospělé jsou v Domažlicích, ve Stodu, v Klatovech, v Rokycanech, v Sušici, v Plzni na Denisově nábřeží a na urgentním příjmu fakultní nemocnice, v Tachově, v Boru na Tachovsku a na výjezdové základně zdravotnické záchranné služby ve Stříbře na Tachovsku.

České zdravotnictví

Lidé nově nebudou muset čekat, až jim přeplatek za…

  • 2 ledna, 20259 ledna, 2025
  • by budskap

Částka, kterou pacient v lékárně zaplatí za lék na recept, se skládá ze dvou částí. Započitatelný doplatek se odvíjí od ceny nejlevnějšího léku se stejnými účinky, je pro celou skupinu léků stejný. V této skupině mají pak zbývající část doplatku léky různou podle své ceny, může se lišit i mezi lékárnami.

Zaplacené započitatelné doplatky pojišťovny evidují, lidem se sčítají až do dosažení limitu. Ten je u starších 70 let a zdravotně postižených 500 korun, u dětí a starších 65 let 1000 korun a u ostatních pojištěnců 5000 korun. Peníze nad limit dosud pojišťovny vracely na účet nebo složenkou, nově je od letošního roku lékárník od doplatku rovnou odečte.

Například u antibiotika penicilin je podle údajů SÚKL průměrná cena pro lékárnu 234 korun, maximální 238,74 koruny. Ze zdravotního pojištění je uhrazeno nejvýše 114,82 koruny, pacient může zaplatit doplatek až téměř 124 korun. Započitatelný doplatek je stanovený na 39,40 koruny. Zatímco před dosažením limitu tak může pacient platit nejvýše 124 korun, po dosažení limitu to bude 84,52 koruny.

Zdravotní pojišťovny vracejí peníze asi 1,2 milionu lidí ročně, většinou seniorům nad 70 let, kteří užívají pravidelně několik léků. Celkově jde o více než miliardu korun.

Aktuálně

V ČR je víc spalniček a příušnic, záškrtu a…

  • 31 prosince, 20249 ledna, 2025
  • by budskap

Povinně by děti měly být očkovány takzvanou hexavakcínou proti dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence B a onemocnění bakterií Haemophillus influenzae typu b. Druhou povinnou vakcínou je takzvaná MMR proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Při proočkování většiny ročníku je chráněna celá populace, protože se nemoc nešíří. Například u spalniček je potřeba 95 procent. Mezi dětmi z ročníku 2020 je podle MZd více než 14.000, které do dvou let věku vakcínu nedostaly, proočkovanost byla 87 procent.

Před zahájením očkování bývaly v tuzemsku desítky tisíc případů za rok. Například u příušnic to bylo podle zprávy SZÚ v roce 1985 přes 24.500. Letošních 654 do konce listopadu je nejvíc od roku 2017. O rok předtím ale byly počty skoro desetinásobné.

„Charakteristickým klinickým projevem příušnic je bolestivé měkké zduření jedné nebo více slinných žláz,“ popsal příznaky SZÚ. Infekce v dětském věku většinou proběhne bez komplikací, ve vyšším věku se objevují častěji. Může jít například o zánět slinivky břišní nebo pohlavních žláz, u chlapců v pubertě může vést až k neplodnosti.

V posledních čtyřech letech se vlivem covidových opatření téměř nevyskytovaly ani spalničky, letos bylo 34 případů. Letos ohniska nemoci, která je minimálně desetkrát nakažlivější než chřipka, souvisela s importy ze zahraničí. Například od neočkované sedmileté dívky, která pobývala v Německu, se nakazilo dalších 13 osob. V roce 2019 bylo případů v ČR téměř 600. Nemoc se projevuje horečkou, rýmou a kašlem a postupně typickou vyrážkou s malými skvrnami, které postupně tmavnou.

Záškrt se v ČR nevyskytoval od roku 1996, nemoc se vrátila předloni. Nákaza se nejčastěji projevuje jako těžká angína s šedavými pablánami v krku, které vedou k dušení. V roce 2022 SZÚ zaznamenal pět jeho případů, loni sedm a letos 11.

Proti černému kašli se v tehdejším Československu začalo očkovat v roce 1958, více než letošních 36.000 případů za rok od té doby na území dnešní ČR nebylo. Nemocní jsou zejména teenageři, podle odborníků to může souviset se změnou složení vakcíny v minulosti a zároveň postupném slábnutí ochrany. Doporučují proto jedno přeočkování v dospělosti.

V předchozích letech o něj zájem nebyl velký, lékaři ho doporučovali hlavně těhotným, protože vakcína chrání v prvních měsících i novorozeně. Zatímco v roce 2023 lékaři podali dospělým 23.971 dávek očkování proti černému kašli, letos to bylo 232.631 dávek do poloviny prosince.

Přibylo letos ale i případů jiných infekcí, které mají rozdílné způsoby nákazy, například žloutenky typu C, legionelózy, která se drží ve stojící vodě v potrubí, nebo listeriózy z nakažených potravin. Meziročně víc je i nemocí od klíšťat. Pokračuje také loňský nárůst případů svrabu, proti předchozím letům je nemocných zhruba dvojnásobek.

 

Počty infekčních chorob v předchozích letech:

Rok20142015201620172018201920202021202220232024*
Černý kašel25215856276677521347696519649436.135
Záškrt000000005711
Legionelóza110120147218213280216239287340568
Listerióza3734463036291625514861
Svrab42024277459037113483357023823306527691678173
Tetanus01100100200
Spalničky22197146207590400134
Zarděnky10022000000
Příušnice (parotitida)67716165734140753719193386886654
Klíšťová encefalitida410355565687715774856594710509645
Lymská borelióza37432913469439394724410537102831351732703789
Mpox (dříve opičí neštovice)––––––––71021
Chlamidiové infekce19642064230722612041234315711603180318101951
Hepatitida A6737249307722112401832107066543
Hepatitida B10589738554412617483737
Hepatitida C86795611049921050113877055292113001387

zdroj: Státní zdravotní ústav – Informační systém infekčních nemocí (ISIN)

*do konce listopadu

Aktuálně

Průzkum: Předsevzetí si dává 80% lidí, nejčastější se týkají…

  • 31 prosince, 202431 prosince, 2024
  • by budskap

„Hubnutí v předsevzetích vede ve všech věkových kategoriích. Podíl se ale zvyšuje s vyšším věkem,“ uvedla k výsledkům průzkumu Tereza Knířová z Pluxee. Častěji je nižší hmotnost cílem žen (33,2 pct) než mužů (25,6 pct). Pevnější tělo je častěji cílem mladých, v kategorii 25 až 34 let by si ho přálo přes 28 procent respondentů, mezi lidmi nad 55 let jen 12 procent. V průzkumu odpovídal na konci letošního listopadu reprezentativní vzorek 1000 osob z řad zaměstnanců.

Obézní bude podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) v roce 2030 více než třetina Čechů. Ministerstvo zdravotnictví (MZd) to uvedlo v letos vydaném strategickém dokumentu Zdraví 2030. Před pěti lety byl jejich podíl asi 26 procent žen a necelá třetina mužů.

Odborníci doporučují pohyb minimálně 30 minut ve střední intenzitě pětkrát týdně. Podle průzkumu to dokáže dodržovat zhruba čtvrtina dotázaných. Zhruba stejný podíl populace ale přiznává, že sportuje méně než jednou týdně. Nejčastěji si lidé vybírají aktivity, jako je procházka či výlet, běhání, cyklistika nebo jóga nebo jiné cvičení doma.

Zhruba pětina lidí v průzkumu přiznala, že se většinou zdravě nestravuje. Častěji se v průzkumu k prohřeškům v oblasti zdravé stravy přiznávali muži, ženy naopak častěji tvrdily, že si na zdravé stravě dávají záležet. Třetina respondentů přiznává, že si dá pivo či víno jednou nebo dvakrát týdně. Odborníci odhadují, že problém s alkoholem má v ČR milion lidí.

O vánočních svátcích a kolem silvestra často podle průzkumu, na který v tiskové zprávě upozornil institut SYRI, lidé sáhnou po sklence častěji. „Alkohol ve formě přípitků nebo speciálních sezonních nápojů je nedílnou součástí vánočních tradic a je pro mnoho z nás obtížné jej vynechat. Stejně jako s vánočním stravováním je to však málokdy opravdu do sytosti jako spíše mnohem častěji přes míru,“ uvedl v tiskové zprávě expert Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity Albert Kšiňan.

Více relaxace či wellness by si přálo v následujícím roce do svého života zařadit 15 procent lidí, dvě procenta respondentů má předsevzetí chodit na terapii nebo koučink. Duševních potíží přitom v ČR v posledních letech přibývá, roste počet hospitalizací kvůli nim i četnost předepisování antidepresiv.

Mezi nejčastějšími důvody pro nedodržení předsevzetí lidé v průzkumu uváděli nedostatek času (41 pct), energie (40,5 pct), přílišné pracovní vytížení (28 pct) nebo nedostatek peněz (20,7 pct).

Stránkování příspěvků

1 … 16 17 18 19 20 … 84

Kalendář akcí

Prosinec

Leden 2026

Únor
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE
26
27
28
29
30
31
1
Událost pro Leden

31

Žádné události
2
3
4
5
6
7
8
Událost pro Únor

1

Žádné události
Událost pro Únor

2

Žádné události
Událost pro Únor

3

Žádné události
Událost pro Únor

4

Žádné události
Událost pro Únor

5

Žádné události
Událost pro Únor

6

Žádné události
Událost pro Únor

7

Žádné události
9
10
11
12
13
14
15
Událost pro Únor

8

Žádné události
Událost pro Únor

9

Žádné události
Událost pro Únor

10

Žádné události
Událost pro Únor

11

Žádné události
Událost pro Únor

12

Žádné události
Událost pro Únor

13

Žádné události
Událost pro Únor

14

Žádné události
16
17
18
19
20
21
22
Událost pro Únor

15

Žádné události
Událost pro Únor

16

Žádné události
Událost pro Únor

17

Žádné události
Událost pro Únor

18

Žádné události
Událost pro Únor

19

Žádné události
Událost pro Únor

20

Žádné události
Událost pro Únor

21

Žádné události
23
24
25
26
27
28
1
Událost pro Únor

22

Žádné události
Událost pro Únor

23

Žádné události
Událost pro Únor

24

Žádné události
Událost pro Únor

25

Žádné události
Událost pro Únor

26

Žádné události
Událost pro Únor

27

Žádné události

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS