Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Aktuálně

Zubní pohotovost ve Spálené zůstane o tomto víkendu uzavřena

  • 26 listopadu, 2024
  • by budskap

“Veškeré pražské nemocnice byly o uzavření informovány, a to včetně zubní lékařské pohotovostní služby ve Fakultní Thomayerově nemocnici a Nemocnici Na Františku, které by měly mít navýšenou kapacitu pro pacienty,” uvedl Hofman.

Zubní pohotovost ve Spálené bude v pátek fungovat od 16:00 do 19:00. Obvykle ošetřuje pacienty do 23:30. Znovu otevře v pondělí 2. prosince v 18:00, tedy podle obvyklé povozní doby.

V Praze se na provozu ordinací lékařské a zubní pohotovosti podílí Všeobecná fakultní nemocnice, Thomayerova nemocnice, Fakultní nemocnice (FN) Bulovka, FN Motol, FN Královské Vinohrady, Ústřední vojenská nemocnice a Nemocnice Na Františku. Praha na provoz přispívá ročně zhruba 42 milionů korun.

V druhé polovině prosince bude otevřena nová ordinace zubní pohotovosti v Nemocnici Na Františku, která bude určena primárně dětským pacientům. Problém s nedostatkem zubních pohotovostí pro děti řeší město od loňska. Po uzavření ordinace v motolské nemocnici nyní děti společně s dospělými obsluhuje jenom Městská poliklinika ve Spálené.

Všeobecná fakultní nemocnice na Karlově náměstí má sice rovněž zubní pohotovost, ovšem ta se nezaměřuje na běžnou péči, ale na stomatochirurgické zákroky, jako je ošetřování úrazů, zánětů nebo komplikací po chirurgických výkonech. Další pohotovosti provozují soukromé kliniky.

České zdravotnictví

Lékaři: Plastická chirurgie je primárně léčebný obor, nejen estetický

  • 25 listopadu, 2024
  • by budskap

Mezi největší skupinu pacientů kliniky patří onkologičtí pacienti. Nejčastěji se lékaři na klinice věnují komplexní chirurgii prsou a kožním nádorům. Jednu z dalších velkých skupin tvoří například pacienti po operaci kýly, jímž rekonstruují břišní stěnu. S válečnými zraněními se v současnosti lékaři setkávají převážně na zahraničních misích.

Molitor se humanitární mise poprvé zúčastnil v roce 2008 s organizací GICAM (Groupe International Chirurgiens Amis de la Main), což je mezinárodní skupina chirurgů, kteří se zaměřují na chirurgii rukou. “První misi jsme absolvovali v Sieře Leoně těsně po ukončení brutální občanské války. Pokud povstalci muže a chlapce na dobytém území nezabili, tak jim alespoň zmrzačili ruce, aby je vyřadili z boje,” popsal. Typickým příkladem zranění, se kterým se setkávali, byl mladík s useknutou pravou rukou v zápěstí a na levé ruce měl přeříznuté šlachy a nervy.

Historicky se k rekonstrukční chirurgii přidala estetická chirurgie ve 30. letech minulého století. V soukromém sektoru patří k nejlukrativnějším medicínským oborům a podporuje takzvanou zdravotní turistiku, kdy lidé za zákroky často cestují do zahraničí. Podle přednosty v Česku každoročně roste počet estetických zákroků o 20 procent. Nicméně míní, že estetická chirurgie má i svou léčivou povahu.

“Dá se říct, že estetická chirurgie je psychochirurgie. Neřešíme u pacienta pouze vzhled, ale i jeho pocit a jak se sám vnímá nebo jak se hodnotí. Troufnu si říct, že estetická chirurgie léčí. Jako lékař vždy léčíte nějaký komplex člověka,” uvedl Molitor. Estetických výkonů se na celém světě provede zhruba 50 milionů ročně. Podle Molitora je cílem estetické chirurgie, aby byl pacient tzv. spokojen ve svém těle.

Lékař Ondřej Měšťák z Kliniky plastické chirurgie 1. LF UK řekl, že pokroky v oboru plastické chirurgie nejsou na první pohled tak revoluční jako v některých jiných oborech. “Na klinice se dlouhodobě zabýváme přenosem tukové tkáně, využitím mezenchymálních kmenových buněk pro regeneraci poškozených tkání nebo experimentálním transplantacemi lymfatickým uzlin,” popsal.

Lékaři se shodli, že teoreticky je plastických chirurgů dostatek, neboť zájem je ze strany studentů medicíny i od lékařů ve specializovaném vzdělávání. Upozornili však, že atestovaní plastičtí chirurgové mohou na klinikách v nemocnicích scházet z důvodu jejich brzkého odchodu do privátní sféry po složení specializační zkoušky.

Aktuálně

Lékař čelí obžalobě za bezdůvodné předepisování návykových léků

  • 25 listopadu, 2024
  • by budskap

“V době od roku 2014 do května 2017 na různých místech (…) jako lékař mimo běžnou lékařskou praxi a bez medicínské indikace poskytoval ze zištných důvodů za částky v rozmezí od 100 Kč do 1500 Kč nebo zdarma recepty,” shrnul mluvčí jednání popsané v obžalobě. Muž takto předepisoval například hypnogen, stilnox, diazepam nebo lexaurin.

Lékař recepty údajně vystavil nejméně 15 lidem, a to v několika stovkách případů. Podle zjištění kriminalistů je předával v hlavním městě, v Čestlicích a Brandýse nad Labem. V Praze mimo jiné v prostorách nebo okolí Polikliniky Prosek, Fakultní nemocnice Bulovka či Vojenské fakultní nemocnice.

Pod trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami spadá i to, pokud někdo takovou látku neoprávněně jinému člověku “zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří”. V základní sazbě za to hrozí jeden rok až pět let vězení. Lékařovy skutky spadají pod vyšší sazbu, protože podle státního zástupce spáchal čin ve velkém rozsahu.

Aktuálně

Česká lékařská komora by podle prezidenta Kubka potřebovala více…

  • 22 listopadu, 202428 listopadu, 2024
  • by budskap

Kubek v dopise, který má ČTK k dispozici, napsal, že pokud se komora o případu nedozví, nemůže ho začít řešit. “Zákon neumožňuje komoře provádět kontroly poskytovatelů zdravotních služeb, i když jsme toto v minulosti opakovaně marně navrhovali. Při kontrole by jistě bylo možno se zaměřit i na nastavení takových pravidel ze strany zaměstnavatele, které by měly podobným případům zabránit nebo je pomoci odhalit,” uvedl v dopise.

Ani v případě stížnosti není podle něj v možnostech komory zasáhnout dříve, než pravomocně rozhodne soud. Jako příklad uvedl případ praktického lékaře, který přesvědčoval pacientky, aby u něj podstoupily i gynekologické vyšetření. “Obdrželi jsme od dvou pacientek stížnost, případ jsme prošetřili a dotyčného lékaře nepodmíněně vyloučili z komory,” uvedl Kubek. Komora mu ale podle něj nemůže navzdory vyloučení zakázat výkon praxe dřív, než bude konečné rozhodnutí soudu.

“Vícekrát jsme také navrhovali, aby komora měla vůči lékařům více pravomocí než pouze pokuty a vyloučení, ale zatím ke změně nedošlo. Naše možnosti jsou tedy značně omezené,” dodal.

Upozornil, že u “mediálně sledovaného případu” neměla ČLK od pacientek žádný podnět. “Chápu, že z pozice pacientky léčené psychiatrem je velmi těžké stěžovat si na svého lékaře, navíc mediálně známého,” uvedl v dopise bez označení jména konkrétního psychiatra. Méně pochopitelné podle něj je, že si na něj nestěžovaly ani ženy, které nebyly jeho pacientkami a setkaly se s ním pracovně. “Pokud by se však kterákoli z postižených pacientek na komoru obrátila, případ by byl důsledně řešen. Patrně by se tím tomuto lékaři zabránilo pokračovat v sexuálním obtěžování, nátlaku a znásilňování,” dodal.

Média se v poslední době věnovala případu psychiatra Cimického, který byl prvoinstančním soudem odsouzen k pěti letům vězení a deseti letům zákazu vykonávání lékařské praxe. Za vinu mu soud dal čtyři znásilnění a 35 případů vydírání, další skutky jsou podle soudu promlčené. Rozsudek zatím není pravomocný, obhájce podal odvolání.

Kubek avizoval, že hodlá navrhnout příslušným orgánům komory upřesnění etického kodexu ČLK se zdůrazněním absolutní nepřijatelnosti jakéhokoli jednání, které by byť jen hraničilo se sexuálním obtěžováním či nátlakem. Na pravidla chování lékařů k pacientům se budou podle něj více zaměřovat i vzdělávací akce a právní semináře. “Je však třeba si uvědomit, že těchto akcí se zpravidla účastní lékaři, u kterých nehrozí podobné chování,” napsal.

Šestice poslankyň STAN, Pirátů, TOP 09 a KDU-ČSL žádala v dopise ČLK o informaci, jak chce do budoucna takovým situacím bránit. “Tato událost oprávněně vyvolala řadu otázek o nastavení mechanismů zajištění bezpečí pacientů, a to nejen v konkrétním případě, ale i obecně v rámci celého systému zdravotní péče,” uvedly v dopise. “Kauza Cimický bohužel ukázala na slabiny systému, které mohou mít závažné dopady na důvěru pacientů v lékařský stav,” dodaly.

České zdravotnictví

Lékaři: Ročně v Česku přibývá 2500 pacientů s rakovinou slinivky

  • 21 listopadu, 202428 listopadu, 2024
  • by budskap

“Česká republika patří mezi země s nejvyšší úmrtností. Ve světě jsme třetí, v Evropě druzí po Maďarsku. Je to problém, který vyžaduje řešení,” uvedl profesor Luboš Petruželka z onkologické kliniky 1.LF UK, VFN a Ústřední vojenské nemocnice.

Jen desetina pacientů se totiž zachytí ve fázi, kdy je možné karcinom pankreatu léčit. Většina diagnostikovaných umírá. “V časných stadiích nemusí karcinom pankreatu působit žádné obtíže. Nebo jsou minimální – jako například únava, které nepřivedou pacienta k lékaři. Pokud se zachytí nemoc v pokročilém stadiu, tak pětileté přežití je téměř nulové,” řekl přednosta IV. interní kliniky 1.LF UK a VFN Radan Brůha.

V pokročilejším stadiu provází rakovinu slinivky bolesti horní poloviny břicha, které míří i do zad. Ukazatelem je i cukrovka, která se i přes léčbu bezdůvodně zhoršuje. Pacient hubne. Má také pocity plnosti, ztrácí chuť k jídlu, zvrací. Má tmavou moč a světlou stolici. Kůže a oči žloutnou. Dvě třetiny nemocných k lékaři přicházejí až v době, kdy se nádor už nedá operovat a metastázuje, upřesnil přednosta onkologické kliniky Michal Vočka.

Jednoduchý krevní test k odhalení choroby neexistuje. Podle lékařů je potřeba stanovit skupinu lidí, u nichž by mohla rakovina slinivky hrozit. Ty je pak potřeba cíleně sledovat. Karcinom pankreatu vzniká při kombinaci dispozic a určitých faktorů. Šest až deset procent lidí má změnu v určitých genech, které celoživotní riziko vzniku zvyšuje.

V Česku jsou nyní tři screeningové programy. Podle lékařů by se měli sledoval lidé od 35, 40 či 50 let podle výskytu mutace určitých genů a dalších rizikových faktorů. Roli hraje rakovina slinivky, prsu či vaječníků v rodině. “Zařazení do screeningových programů nevyžaduje doporučení a žádanku od lékaře, pokud člověk kritéria splňuje,” uvedl Vočka. Podle něj se screening provádí v brněnském Masarykově onkologickém ústavu a v pražské Všeobecné fakultní nemocnici.

Lidé docházejí na odběry krve, kdy se sledují určité ukazatele. Absolvovat by měli pravidelně po určitých letech endosonografické vyšetření a magnetickou rezonanci. Podle Petruželky se bez molekulární diagnostiky a rychlého zavádění inovativních léků ale nedá zlepšení očekávat.

České zdravotnictví

Průzkum:Většina žen je se stavem porodnic spokojená,nejvíc vadí neosobní…

  • 21 listopadu, 2024
  • by budskap

Průzkum agentura uskutečnila letos v srpnu na vzorku 1005 žen ve věku 18 až 45 let. Šlo o ženy uvažující o dítěti nebo matky. Průzkum zjišťoval i zkušenosti žen z posledního porodu. “Pětasedmdesát procent žen uvedlo, že to splnilo jejich očekávání nebo to bylo dokonce lepší,” uvedl Forst.

Mělnická porodnice si průzkum dala zpracovat kvůli ověření vlastního systému, který je zaměřený právě na osobní a empatický přístup a prostředí, které je blízké domácímu. “Čísla, která výzkum ukázal, nás v podstatě ničím nepřekvapila, potvrdila naše zjištění,” doplnil Havlas. Dodal, že Česká republika patří v oblasti porodnictví ke světové špičce. Mezi současné trendy patří podle primáře mimo jiné stále větší zapojení otců nejen přítomností u porodu, ale roste také poptávka po možnosti pobytu v takzvaných rodinných pokojích před porodem i po porodu, kde je muž s rodičkou po celou dobu.

Odborná část porodnictví je podle primáře v ČR nastavená výborně ve většině porodnic, ale je třeba se zaměřit na lidskou část, aby se ženy nebály a nechtěly rodit doma. “Práce s personálem je nedílnou součástí,” řekl Havlas. Samozřejmé je podle něj i společné rozebírání konkrétních situací a je třeba v rámci kolektivu se o případných problémech bavit a stále se učit.

Podle průzkumu 86 procent dotazovaných preferuje porodnici, a to hlavně kvůli zajištění bezpečnosti porodu i řešení případných komplikací. Jako nevýhodu uváděla přibližně desetina dotazovaných osobní psychické faktory, nejčastěji neosobní přístup k matce nebo neochotný a nepříjemný personál. Tuzemské porodnictví jako stejné nebo lepší než v zahraničí hodnotilo v průzkumu 67 procent žen. Jako další kladné stránky českého porodnictví označily dotazované hrazení nákladů ze zdravotního pojištění, možnost volby porodnice i porodu a celkovou péči o matku a dítě.

Domácí porod upřednostnilo v průzkumu šest procent žen, jako hlavní výhody porodu doma uváděly především prostředí. Z těch, které mají děti, jich ale doma rodilo jedno procento. V údaji není rozlišeno, jestli plánovaně. Osm procent žen se nepřiklonilo ani k variantě porodnice ani k domácímu porodu. V mělnické porodnici mají zkušenosti, že i ženy, které původně chtěly absolvovat porod ambulantně, tedy odejít do 24 hodin po porodu, nakonec v porodnici díky vstřícnému přístupu zůstaly.

České zdravotnictví

V ČR výrazně přibylo případů příušnic, podle expertů se…

  • 19 listopadu, 202428 listopadu, 2024
  • by budskap

“Obvykle se jedná o regionální výskyty, 600 případů za rok není ničím neobvyklým,” uvedla na dotaz ČTK. Příušnice jsou virové nemocnění, které se šíří kapénkami při mluvení, kašlání nebo kýchání. Příznaky jsou podobné jako u dalších běžných nemocí – malátnost, horečka a bolesti hlavy, svalů či kloubů. Děti se obvykle vyléčí bez komplikací, u dospělých se objevují i záněty slinivky, pohlavních žláz nebo nervové soustavy.

V době pandemie covidu-19 byla četnost příušnic nižší stejně jako jiných nakažlivých nemocí. “Pravděpodobně v důsledku celoplošných protiepidemických opatření,” doplnila Limberková.

Očkování proti příušnicím patří mezi povinná v dětském věku. Je součástí takzvané MMR vakcíny, která chrání také proti zarděnkám a spalničkám. První dávka se podává mezi třináctým a osmnáctým měsícem věku, druhá mezi pátým a šestým rokem. Před zahájením očkování v roce 1986 bylo nemocných přes 24.500 za rok, v posledních letech jsou to desítky či stovky. V roce 2016 bylo přes 5000 nakažených.

Rodiče podle odborníků často očkování odkládají až před dobu nástupu do mateřské školy, pro přijetí do ní je povinné. Odhaduje se, že neočkovaných dětí mohou být v ČR desítky tisíc. Podle Limberkové ale současný nárůst počtu případů s nižším podílem očkovaných v posledních letech pravděpodobně nesouvisí. Nejvíc nemocných je ve věku 15 až 24 let. “V době očkování těchto věkových skupin, tj. před 13 až 22 lety, překračovala proočkovanost 90 procent,” uvedla.

Tyto věkové skupiny patří mezi nejčastěji nemocné také u další nemoci, která se letos vyskytuje výrazně častěji. Černým kašlem v tuzemsku od začátku roku onemocnělo přes 34.000 lidí. Jeden z důvodů epidemie, která je největší na území ČR od konce 50. let minulého století, je podle odborníků i postupně slábnoucí ochrana vakcínami v dětství a změny jejich složení přesně v době, kdy byli očkovaní dnešní náctiletí. Lidé by se podle doporučení měli nechat alespoň jednou přeočkovat i v dospělosti.

 

Počet případů příušnic v předchozích letech:

Rok20142015201620172018201920202021202220232024*
Počet případů67716155734140753719193386886648

 

Výzkumy a studie

Studie: Nižší dostupnost primární zdravotní péče se netýká jen…

  • 19 listopadu, 2024
  • by budskap

Nejrovnější přístup k péči praktického lékaře mají podle Jakuba Hlávky, vedoucího Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně, který na studii na sociální síti X upozornil, obyvatelé Zlínského a Jihomoravského kraje a Prahy, největší nerovnost panuje v krajích sousedících s Německem, jako je Ústecký, Plzeňský, Karlovarský a Jihočeský.

Podle mapy, která je součástí studie, je horší dostupnost praktických lékařů pro dospělé v západní polovině České republiky a při hranicích krajů. Vysoký podíl obyvatel, pro které je péče méně dostupná, je podle mapy v okresech Praha-východ a Praha-západ, na Benešovsku, Mělnicku a Berounsku.

Praktičtí lékaři pro děti podle studie nejvíc chybí obyvatelům okresů Tachov, Domažlice, Rakovník, Beroun, Mělník, Praha-východ, Jihlava a Znojmo. U zubních lékařů jsou označené oblasti Litoměřicka, Rakovnicka, Benešovska a Prachaticka.

“Výsledky poukazují na koncentraci kapacit do velkých měst, zatímco v jejich spádových oblastech je dostupnost primární péče nižší. Zvláště markantní je toto rozdělení v případě Středočeského kraje, který fakticky tvoří z hlediska dostupnosti primární péče vnitřní periferii,” uvedl Hlávka.

Detailnější analýzu by si podle něj zasloužily příhraniční oblasti, zvážit by se mohl i potenciál přeshraničního poskytování péče. “Další vývoj měření dostupnosti primární péče by měl lépe zohlednit kapacity konkrétních poskytovatelů primární péče, například počet ordinačních hodin, smluvní vztahy se zdravotními pojišťovnami či nabídku vybraných služeb pro pacienty, například v oblasti rychlé diagnostiky,” doplnil Hlávka.

Zajištění dostupnosti péče je podle zákona odpovědností zdravotních pojišťoven. Nařízení vlády stanoví, jak dlouho maximálně může pacient k lékaři cestovat. U oborů praktického lékařství pro dospělé i pro děti, gynekologie nebo stomatologie mají být dostupní do 35 minut cesty.

Dostupnost analyzují také pojišťovny, podle dat Všeobecné zdravotní pojišťovny pacienti nejdéle k praktickému lékaři pro dospělé cestují v jihozápadním a severozápadním pohraničí. U dětských lékařů navíc například v příhraničí Tachovska a Domažlicka, dostupnost podle zákona je ale podle pojišťovny zajištěna pro všechny obyvatele.

V současné době je 40 procent praktických lékařů starších 60 let, dá se tedy očekávat jejich odchod do penze. Podle dřívějšího vyjádření ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) se situace zlepší do několika let, na profesi se připravuje 1667 nových. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky je ale problém nové lékaře do některých regionů dostat.

Prevence a léčba

Sportovní prohlídky zachraňují životy profesionálů i amatérů

  • 18 listopadu, 2024
  • by budskap

Novela zákona zachovala povinné prohlídky registrovaných sportovců – nově kromě přípravek

Praha, 18. 11. 2024 – Vrozené srdeční vady, získaná srdeční onemocnění, poruchy příjmu potravy nebo nemoci pohybového aparátu – to vše odhalí pravidelné lékařské prohlídky sportovců. Ze zákona by je měli každý rok absolvovat nejen profesionální reprezentanti, ale také dospělí a děti, kteří spolu poměřují síly v amatérských sportovních soutěžích. Nově nemusí touto zdravotní kontrolou procházet děti, které jsou registrovány v tělovýchovných organizacích, ale sportovních klání se zatím neúčastní, tedy členové přípravek. Změna je součástí novely zákona o specifických zdravotních službách, kterou nedávno představilo Ministerstvo zdravotnictví.

„Původně navrhovaná změna počítala s tím, že se prohlídky budou týkat pouze vrcholových sportovců, kteří jsou součástí reprezentace. To je ale velmi malá skupina lidí, o jejichž zdraví často pečuje řada expertů. Vedle nich tu máme sportovce, kteří nejsou součástí reprezentace nebo přípravy na ni a jsou v intenzivním tréninku a jimž může sport v případě skryté zdravotní vady zásadně ublížit. Jsme proto moc rádi, že se podařilo do novely tuto skupinu sportovců vrátit, jak tomu bylo před úpravou,“ vysvětluje prof. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., MBA, přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace Fakultní nemocnice Olomouc.

Pravidelné prohlídky slouží mimo jiné jako prevence rizika náhlé smrti z důvodu vrozené srdeční vady. Důležité jsou však i pro starší sportovce. Podle lékařů mají především vytrvalci s vyšší intenzitou tréninku četnější výskyt některých kardiovaskulárních onemocnění než běžná populace. „Nedávná studie testovala po dobu pěti let výkonnostní sportovce nad 35 let. Při první prohlídce se ukázalo, že 10 % z nich má významnou kardiovaskulární chorobu. O pět let později se počet lidí s patologickým nálezem na srdci zvýšil na 20 %,“ popisuje prof. Sovová.

Prohlídky zahrnují komplexní vyšetření, při kterém lékař hodnotí celkový dopad nadměrné a intenzivní fyzické zátěže na tělo sportovce. Konkrétní rozsah vyšetření, jenž se různí podle typu sportu a intenzity tréninků, blíže definuje vyhláška 391/2013 Sb. Ta současně popisuje, která vyšetření provádí pediatr či praktický lékař a kdy je potřeba absolvovat prohlídku u tělovýchovného specialisty. Rozsah vyšetření může upravovat také konkrétní sportovní svaz. Prohlídky u některých typů sportu proto zahrnují také zátěžový test. „Při vyšetření řešíme i výživu. Bohužel přibývá dětských sportovců, a to jak dívek, tak chlapců, kteří bojují s poruchou příjmu potravy. Děje se to především u sportů, kde je kladen velký důraz na hmotnost. Jde například o gymnastiku, balet nebo krasobruslení. Nadměrná fyzická zátěž u dětí s sebou nese také riziko přetrénování nebo přetížení pohybového aparátu. Například mladí hokejisti mají často skoliotické držení těla, asymetrii zad a asymetrii ramen. Cílem prohlídky je toto odhalit a minimalizovat rizika zdravotních komplikací v budoucnu,“ doplňuje doc. MUDr. Dalibor Pastucha, Ph.D., MBA, přednosta Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství Fakultní nemocnice Ostrava.

Povinné prohlídky sportovců nejsou hrazeny zdravotní pojišťovnou. Všechny zdravotní pojišťovny na ně přispívají z fondu prevence. Pokud lékař nestanoví jinak, měl by je každý registrovaný sportovec účastnící se soutěží absolvovat 1× ročně. Nově se prohlídky nebudou týkat dětí v přípravkách. Novela upravující pravidla sportovních vyšetření momentálně čeká na schválení obou komor Parlamentu.

České zdravotnictví

V Česku se častěji než dřív vyskytují některé bakterie…

  • 18 listopadu, 2024
  • by budskap

O čtvrtinu se podle vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ Heleny Žemličkové zvýšila četnost infekcí krevního řečiště vyvolaných bakterií Escherichia coli, která je odolná k antibiotiku cefalosporin třetí generace. Tato onemocnění souvisí s infekcemi močových nebo žlučových cest, odkud se dostanou do krve. Může pak nastat sepse, tedy otrava krve.

Téměř na trojnásobek za pět let vzrostl výskyt infekcí krevního řečiště, které způsobují odolné formy bakterie Klebsiella pneumoniae. Tato bakterie způsobuje infekce močových cest nebo zápaly plic, může být také příčinou sepse.

Na problém antibiotické rezistence se ve svém doporučení zaměřuje i Evropská unie. Jednotlivé evropské země si stanovily cíle, kterých chtějí dosáhnout do roku 2030. V celoevropském měřítku výskyt infekce od tohoto typu od E.coli od roku 2019 mírně klesl, u Klebsiell stoupl o více než polovinu. “Česká republika tak spolu s ostatními evropskými zeměmi nijak nepokročila směrem k dohodnutému cíli snížení incidence do roku 2030,” uvedla Žemličková.

Jen mírně snížit se v ČR podařilo výskyt nákaz bakterií takzvaného zlatého stafylokoka (MRSA). “Zlatý stafylokok je jednou z nejčastějších příčin infekcí krevního řečiště. Tyto infekce jsou významnou příčinou závažných komplikací i úmrtí, a to zejména v nemocniční péči,” uvedla hlavní hygienička a ředitelka SZÚ Barbora Macková.

Pro snížení výskytu infekcí, kterými se pacienti nakazí při hospitalizaci, je podle vedoucí Národního referenčního centra pro infekce spojené se zdravotní péčí Lucie Barekové zásadní prevence a kontrola ze strany personálu. Pomohlo by také navýšení možností izolace pro nakažené, například jednolůžkových pokojů.

“Ačkoliv nemocniční infekce představují významný problém pro kvalitu poskytované péče i bezpečí našich pacientů z hlediska vzniku některých infekčních komplikací, obávám se, že nebude ani do budoucna v silách žádné země jim zcela zabránit,” uvedla.

Za vznikem odolných typů bakterií je podle odborníků i nadužívání antibiotik. “Jsme zvyklí, že mnoho běžných bakteriálních infekcí už od dětství řešíme antibiotiky, od angín a nejrůznějších vnitřních zánětů až například po kožní problémy,” popsala Macková. Snižování účinnosti antibiotik je podle ní globálním problémem.

Častější nebo méně časté užívání antibiotik u jedince ale pro riziko jeho nákazy podle odborníků roli nehraje. “Bakterie rezistentní k antibiotikům se šíří stejně jako ty citlivé. Nemusím brát antibiotika vůbec, přesto se mohu nakazit rezistentní bakterií,” vysvětlila Žemličková. Jednotlivec podle ní může přispět celé společnosti tím, že nebude žádat antibiotika v případě, že nejsou potřebná.

Podle předsedy České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Štěpána Svačiny řeší její odborné skupiny zbytečné podávání antibiotik v léčbě lokálních infekcí a v prevenci například ve stomatologii, ortopedii či kardiologii.

Navigace pro příspěvky

1 … 16 17 18 19 20 … 80

Kalendář akcí

Červenec

Srpen 2025

Září
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
1
2
3
4
5
6
7
Srpen

31

Žádné akce
Září

1

Žádné akce
Září

2

Žádné akce
Září

3

Žádné akce
Září

4

Žádné akce
Září

5

Žádné akce
Září

6

Žádné akce
8
9
10
11
12
13
14
Září

7

Žádné akce
Září

8

Žádné akce
Září

9

Žádné akce
Září

10

Žádné akce
Září

11

Žádné akce
Září

12

Žádné akce
Září

13

Žádné akce
15
16
17
18
19
20
21
Září

14

Žádné akce
Září

15

Žádné akce
Září

16

Žádné akce
Září

17

Žádné akce
Září

18

Žádné akce
Září

19

Žádné akce
Září

20

Žádné akce
22
23
24
25
26
27
28
Září

21

Žádné akce
Září

22

Žádné akce
Září

23

Žádné akce
Září

24

Žádné akce
Září

25

Žádné akce
Září

26

Žádné akce
Září

27

Žádné akce
29
30
1
2
3
4
5
Září

28

Žádné akce
Září

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS