Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Zpravodaj

Expert: Lidí, kteří mají v ČR po covidu vážné následky, jsou…

  • 27 listopadu, 2024
  • by budskap

První případy do té doby neznámé nákazy se začaly v Číně objevovat před pěti lety, v prosinci 2019. Od té doby podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) státy evidují celosvětově přes 700 milionů nakažených a sedm milionů úmrtí. V Česku se podle statistik ministerstva zdravotnictví nakazilo 4,8 milionu lidí a téměř 44.000 nemoci podlehlo.

“Covid je tedy už dnes hodně odlišná nemoc než na začátku pandemie,” uvedl Koblížek. Lidé, kteří se dosud potýkají s problémy po nákaze před několika lety, se podle něj špatně hýbou, nemohou pracovat, jsou velmi unavení, mají poruchu funkce svalů a vyčerpá je i minimální námaha. “Naštěstí se ale jedná jenom o zlomek pacientů,” dodal.

Spolu s virem se podle něj mění i četnost a závažnost následků. “Jinak to bylo na počátku, kdy lidé ještě nebyli očkovaní a měli těžší průběh nemoci, a nebyla dostupná žádná antivirová léčba. Zcela jinak je to dnes, kdy už je populace z větší části proočkovaná,” uvedl.

Virus má už několikátou variantu, která je podle něj sice více nakažlivá, nicméně nezpůsobuje tak těžké příznaky. “Počty pacientů, které se s postcovidovými problémy potýkaly po několika měsících od prodělání akutního covidu, byly velké na počátku pandemie,” dodal s tím, že každý třetí měl problémy více než 12 týdnů. “V současné době už se jedná pouze o marginální výskyt, odhadem méně než procento nakažených osob,” dodal.

Změnily se podle něj i jejich potíže. “V současné době se jedná spíše o mimorespirační potíže, jako je těžká únava po malé fyzické zátěži, bolesti svalů, bušení srdce při postavení nebo poškození centrálního nervového systému. Dříve, v době počátku pandemie, se jednalo zejména o dušnost, zadýchávání při zátěži, kašel a bolest na hrudi,” uvedl.

Kromě plicních lékařů se podle něj pacienti s postcovidovými potížemi obracejí také na neurology kvůli takzvanému chronickému únavovému syndromu nebo na své praktické lékaře. “Připravuje se jednotný doporučený postup péče o pacienty po prodělané covid nemoci,” doplnil Koblížek.

Prevence a léčba

Průzkum: O zdraví Češi nejčastěji pečují hygienou a chozením na čerstvý…

  • 27 listopadu, 202412 prosince, 2024
  • by budskap

Téměř polovina dotázaných svůj zdravotní stav hodnotí jako velmi dobrý či dobrý, netrpí žádnými chronickými zdravotními problémy. Statistici tuto skupinu označili jako Vitální. Čtvrtina Čechů pak spadá do skupiny Fungujících, což jsou lidé v dobrém nebo ucházejícím zdravotním stavu. Mohou mít chronický problém, jejich každodenní aktivity ale ovlivňuje jen minimálně. Za Křehké pak statistici považují lidi v ucházejícím nebo špatném zdravotním stavu s chronickým zdravotním problémem, který omezuje jejich aktivity. V české veřejnosti je takových lidí 27 procent.

Vitální jsou častěji muži, mezi Křehké patří naopak častěji ženy. Zdravotní stav se zhoršuje s věkem, lepší se naopak se zvyšujícím se vzděláním a příjmem. Ve věku 18 až 29 let je Vitálních 80 procent lidí, ve věku nad 60 let jich je pouze pětina. Vitálních bez maturity je 40 procent, zatímco mezi vysokoškolsky vzdělanými je jich téměř 60 procent. Lidé z domácností s čistým příjmem do 25.000 korun jsou z 28 procent Vitální, z 25 procent Fungující a ze 47 procent Křehcí. V domácnostech s čistými příjmy nad 60.000 Kč je 62 procent Vitálních, 21 procent Fungujících a 17 procent Křehkých.

Osobní hygienu dodržuje 74 procent dotázaných, pohyb na čerstvém vzduch vyhledává 61 procent lidí a dostatečně odpočívá a spí 55 procent Čechů. Doplňky stravy užívá 49 procent populace, zdravé stravování se snaží dodržovat 36 procent lidí a pravidelně sportuje 30 procent Čechů. Další aktivity, které jsou některými považovány za zdraví prospěšné, už praktikuje méně než pětina lidí. Patří mezi ně například starost o duševní pohodu, otužování nebo pravidelná konzumace malého množství alkoholu.

Jednotlivé skupiny se liší zejména v přístupu ke sportu. Pravidelně sportuje 40 procent Vitálních, 30 procent Fungujících a jen deset procent Křehkých. “Tady je příčinnost určitě oboustranná. Nejen že sport přispívá k lepšímu zdraví, ale zároveň pokud vám zdraví neslouží, tak pravidelně sportovat nemůžete,” uvedl analytik STEM/MARK Dalibor Stehno.

Pod pojmem zdravá strava si Češi představují zejména vyváženou a pestrou stravu, dostatek ovoce a zeleniny a také nepřejídání se. Vnímání zdravé stravy téměř nesouvisí se zdravotním stavem dotázaných. Jediný významný rozdíl je v tom, že Vitální častěji než Křehcí uvádějí, že zdravá strava podle nich znamená také jíst čerstvé a minimálně zpracované potraviny. Tuto položku také častěji uvádějí vysokoškolsky vzdělaní a méně často lidé bez maturity

Po celý rok se o své zdraví stará 90 procent lidí rok a třetina z nich péči na podzim ještě zintenzivní. Třetina Čechů také uvádí, že na podzim pozorují menší zhoršení duševního zdraví, sedm procent dokonce zhoršení výrazné. Mírné zhoršení na sobě s podzimem častěji pozorují ženy, zatímco muži častěji žádné změny nevnímají. Zhoršení duševního zdraví na sobě také více pozorují lidé ve věku 18 až 29 let.

České zdravotnictví

Karlovarský kraj chce zavést on-line pohotovost pro děti i dospělé

  • 26 listopadu, 202426 listopadu, 2024
  • by budskap

Pro děti a dorost bude podle náměstka hejtmanky Petra Kubise (ANO) zajištěn praktický lékař pro děti a dorost nebo pediatr. “Podstatou této služby je konzultace lékaře s pacientem prostřednictvím videohovoru nebo chatu. Řešit se takto dají méně závažné problémy, které ale potřebují okamžité stanovení vhodného léčebného postupu a předepsání medikace,” řekl Kubis, který má v kraji na starosti zdravotnictví. Lékař by se podle smlouvy měl pacientovi ozvat do třiceti minut od požadavku pacienta na spojení s lékařem. Po konzultaci mu odešle i eRecept či lékařskou zprávu.

V Jihočeském kraji službu nehradí zdravotní pojišťovna, ale náklady s ní spojené platí kraj. Podle odhadu by služba mohla stát asi 14 milionů korun ročně. Dodavatel, jehož Jihočeský kraj vybral v zadávacím řízení, poskytuje nejen softwarové řešení, ale i zajistil i lékaře. Za první dva měsíce od uvedení služby, tedy od srpna, si aplikaci stáhlo na 20.000 uživatelů a zhruba 4000 z nich služby skutečně využilo, zjistila ČTK.

Právě nedostatek lékařů je hlavním důvodem, proč je v posledních letech stále obtížnější zajistit pohotovostní služby pro pacienty v Karlovarském kraji. Z celkového počtu 127 lékařů – praktiků je v kraji 51,2 procenta ve věku nad 60 let a 34,7 procenta je starší 65 let. Ještě vyšší je věkový průměr u dětských lékařů, v kategorii 65 let a více je 43,9 procenta lékařů. Karlovarský kraj sice platí stipendia studentům lékařských fakult, ale než se budou moci ujmout praxe v kraji, snaží se udržet finančními pobídkami v praxi i lékaře, kteří jsou v důchodovém věku.

Krajská rada na svém pondělním zasedání schválila vyhlášení zadávacího řízení na veřejnou zakázku Zajištění poskytování distanční zdravotní pohotovostní služby v Karlovarském kraji prostřednictvím on-line komunikační platformy. Služba by byla dostupná obyvatelům s trvalým pobytem v kraji.

“Projekt on-line pohotovosti se dá připravit a spustit relativně rychle, což je jeho největší benefit. Nemocným lidem navíc tato služba ušetří cestu k lékaři ve chvíli, kdy se necítí dobře,“ dodala karlovarská hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová (ANO).

V současné době v Karlovarském kraji působí pohotovostní lékařská služba ve třech nemocnicích, v Karlových Varech, Chebu a Sokolově. Pro obyvatele, kteří bydlí jinde nebo se nemají jak na pohotovost dopravit, je zajištění lékařské konzultace komplikované. Často tak využívají záchrannou službu, která je ale určená pro akutní ohrožení zdraví a života.

Aktuálně

Zubní pohotovost ve Spálené zůstane o tomto víkendu uzavřena

  • 26 listopadu, 2024
  • by budskap

“Veškeré pražské nemocnice byly o uzavření informovány, a to včetně zubní lékařské pohotovostní služby ve Fakultní Thomayerově nemocnici a Nemocnici Na Františku, které by měly mít navýšenou kapacitu pro pacienty,” uvedl Hofman.

Zubní pohotovost ve Spálené bude v pátek fungovat od 16:00 do 19:00. Obvykle ošetřuje pacienty do 23:30. Znovu otevře v pondělí 2. prosince v 18:00, tedy podle obvyklé povozní doby.

V Praze se na provozu ordinací lékařské a zubní pohotovosti podílí Všeobecná fakultní nemocnice, Thomayerova nemocnice, Fakultní nemocnice (FN) Bulovka, FN Motol, FN Královské Vinohrady, Ústřední vojenská nemocnice a Nemocnice Na Františku. Praha na provoz přispívá ročně zhruba 42 milionů korun.

V druhé polovině prosince bude otevřena nová ordinace zubní pohotovosti v Nemocnici Na Františku, která bude určena primárně dětským pacientům. Problém s nedostatkem zubních pohotovostí pro děti řeší město od loňska. Po uzavření ordinace v motolské nemocnici nyní děti společně s dospělými obsluhuje jenom Městská poliklinika ve Spálené.

Všeobecná fakultní nemocnice na Karlově náměstí má sice rovněž zubní pohotovost, ovšem ta se nezaměřuje na běžnou péči, ale na stomatochirurgické zákroky, jako je ošetřování úrazů, zánětů nebo komplikací po chirurgických výkonech. Další pohotovosti provozují soukromé kliniky.

České zdravotnictví

Lékaři: Plastická chirurgie je primárně léčebný obor, nejen estetický

  • 25 listopadu, 2024
  • by budskap

Mezi největší skupinu pacientů kliniky patří onkologičtí pacienti. Nejčastěji se lékaři na klinice věnují komplexní chirurgii prsou a kožním nádorům. Jednu z dalších velkých skupin tvoří například pacienti po operaci kýly, jímž rekonstruují břišní stěnu. S válečnými zraněními se v současnosti lékaři setkávají převážně na zahraničních misích.

Molitor se humanitární mise poprvé zúčastnil v roce 2008 s organizací GICAM (Groupe International Chirurgiens Amis de la Main), což je mezinárodní skupina chirurgů, kteří se zaměřují na chirurgii rukou. “První misi jsme absolvovali v Sieře Leoně těsně po ukončení brutální občanské války. Pokud povstalci muže a chlapce na dobytém území nezabili, tak jim alespoň zmrzačili ruce, aby je vyřadili z boje,” popsal. Typickým příkladem zranění, se kterým se setkávali, byl mladík s useknutou pravou rukou v zápěstí a na levé ruce měl přeříznuté šlachy a nervy.

Historicky se k rekonstrukční chirurgii přidala estetická chirurgie ve 30. letech minulého století. V soukromém sektoru patří k nejlukrativnějším medicínským oborům a podporuje takzvanou zdravotní turistiku, kdy lidé za zákroky často cestují do zahraničí. Podle přednosty v Česku každoročně roste počet estetických zákroků o 20 procent. Nicméně míní, že estetická chirurgie má i svou léčivou povahu.

“Dá se říct, že estetická chirurgie je psychochirurgie. Neřešíme u pacienta pouze vzhled, ale i jeho pocit a jak se sám vnímá nebo jak se hodnotí. Troufnu si říct, že estetická chirurgie léčí. Jako lékař vždy léčíte nějaký komplex člověka,” uvedl Molitor. Estetických výkonů se na celém světě provede zhruba 50 milionů ročně. Podle Molitora je cílem estetické chirurgie, aby byl pacient tzv. spokojen ve svém těle.

Lékař Ondřej Měšťák z Kliniky plastické chirurgie 1. LF UK řekl, že pokroky v oboru plastické chirurgie nejsou na první pohled tak revoluční jako v některých jiných oborech. “Na klinice se dlouhodobě zabýváme přenosem tukové tkáně, využitím mezenchymálních kmenových buněk pro regeneraci poškozených tkání nebo experimentálním transplantacemi lymfatickým uzlin,” popsal.

Lékaři se shodli, že teoreticky je plastických chirurgů dostatek, neboť zájem je ze strany studentů medicíny i od lékařů ve specializovaném vzdělávání. Upozornili však, že atestovaní plastičtí chirurgové mohou na klinikách v nemocnicích scházet z důvodu jejich brzkého odchodu do privátní sféry po složení specializační zkoušky.

Aktuálně

Lékař čelí obžalobě za bezdůvodné předepisování návykových léků

  • 25 listopadu, 2024
  • by budskap

“V době od roku 2014 do května 2017 na různých místech (…) jako lékař mimo běžnou lékařskou praxi a bez medicínské indikace poskytoval ze zištných důvodů za částky v rozmezí od 100 Kč do 1500 Kč nebo zdarma recepty,” shrnul mluvčí jednání popsané v obžalobě. Muž takto předepisoval například hypnogen, stilnox, diazepam nebo lexaurin.

Lékař recepty údajně vystavil nejméně 15 lidem, a to v několika stovkách případů. Podle zjištění kriminalistů je předával v hlavním městě, v Čestlicích a Brandýse nad Labem. V Praze mimo jiné v prostorách nebo okolí Polikliniky Prosek, Fakultní nemocnice Bulovka či Vojenské fakultní nemocnice.

Pod trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami spadá i to, pokud někdo takovou látku neoprávněně jinému člověku “zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří”. V základní sazbě za to hrozí jeden rok až pět let vězení. Lékařovy skutky spadají pod vyšší sazbu, protože podle státního zástupce spáchal čin ve velkém rozsahu.

Aktuálně

Česká lékařská komora by podle prezidenta Kubka potřebovala více…

  • 22 listopadu, 202428 listopadu, 2024
  • by budskap

Kubek v dopise, který má ČTK k dispozici, napsal, že pokud se komora o případu nedozví, nemůže ho začít řešit. “Zákon neumožňuje komoře provádět kontroly poskytovatelů zdravotních služeb, i když jsme toto v minulosti opakovaně marně navrhovali. Při kontrole by jistě bylo možno se zaměřit i na nastavení takových pravidel ze strany zaměstnavatele, které by měly podobným případům zabránit nebo je pomoci odhalit,” uvedl v dopise.

Ani v případě stížnosti není podle něj v možnostech komory zasáhnout dříve, než pravomocně rozhodne soud. Jako příklad uvedl případ praktického lékaře, který přesvědčoval pacientky, aby u něj podstoupily i gynekologické vyšetření. “Obdrželi jsme od dvou pacientek stížnost, případ jsme prošetřili a dotyčného lékaře nepodmíněně vyloučili z komory,” uvedl Kubek. Komora mu ale podle něj nemůže navzdory vyloučení zakázat výkon praxe dřív, než bude konečné rozhodnutí soudu.

“Vícekrát jsme také navrhovali, aby komora měla vůči lékařům více pravomocí než pouze pokuty a vyloučení, ale zatím ke změně nedošlo. Naše možnosti jsou tedy značně omezené,” dodal.

Upozornil, že u “mediálně sledovaného případu” neměla ČLK od pacientek žádný podnět. “Chápu, že z pozice pacientky léčené psychiatrem je velmi těžké stěžovat si na svého lékaře, navíc mediálně známého,” uvedl v dopise bez označení jména konkrétního psychiatra. Méně pochopitelné podle něj je, že si na něj nestěžovaly ani ženy, které nebyly jeho pacientkami a setkaly se s ním pracovně. “Pokud by se však kterákoli z postižených pacientek na komoru obrátila, případ by byl důsledně řešen. Patrně by se tím tomuto lékaři zabránilo pokračovat v sexuálním obtěžování, nátlaku a znásilňování,” dodal.

Média se v poslední době věnovala případu psychiatra Cimického, který byl prvoinstančním soudem odsouzen k pěti letům vězení a deseti letům zákazu vykonávání lékařské praxe. Za vinu mu soud dal čtyři znásilnění a 35 případů vydírání, další skutky jsou podle soudu promlčené. Rozsudek zatím není pravomocný, obhájce podal odvolání.

Kubek avizoval, že hodlá navrhnout příslušným orgánům komory upřesnění etického kodexu ČLK se zdůrazněním absolutní nepřijatelnosti jakéhokoli jednání, které by byť jen hraničilo se sexuálním obtěžováním či nátlakem. Na pravidla chování lékařů k pacientům se budou podle něj více zaměřovat i vzdělávací akce a právní semináře. “Je však třeba si uvědomit, že těchto akcí se zpravidla účastní lékaři, u kterých nehrozí podobné chování,” napsal.

Šestice poslankyň STAN, Pirátů, TOP 09 a KDU-ČSL žádala v dopise ČLK o informaci, jak chce do budoucna takovým situacím bránit. “Tato událost oprávněně vyvolala řadu otázek o nastavení mechanismů zajištění bezpečí pacientů, a to nejen v konkrétním případě, ale i obecně v rámci celého systému zdravotní péče,” uvedly v dopise. “Kauza Cimický bohužel ukázala na slabiny systému, které mohou mít závažné dopady na důvěru pacientů v lékařský stav,” dodaly.

České zdravotnictví

Lékaři: Ročně v Česku přibývá 2500 pacientů s rakovinou slinivky

  • 21 listopadu, 202428 listopadu, 2024
  • by budskap

“Česká republika patří mezi země s nejvyšší úmrtností. Ve světě jsme třetí, v Evropě druzí po Maďarsku. Je to problém, který vyžaduje řešení,” uvedl profesor Luboš Petruželka z onkologické kliniky 1.LF UK, VFN a Ústřední vojenské nemocnice.

Jen desetina pacientů se totiž zachytí ve fázi, kdy je možné karcinom pankreatu léčit. Většina diagnostikovaných umírá. “V časných stadiích nemusí karcinom pankreatu působit žádné obtíže. Nebo jsou minimální – jako například únava, které nepřivedou pacienta k lékaři. Pokud se zachytí nemoc v pokročilém stadiu, tak pětileté přežití je téměř nulové,” řekl přednosta IV. interní kliniky 1.LF UK a VFN Radan Brůha.

V pokročilejším stadiu provází rakovinu slinivky bolesti horní poloviny břicha, které míří i do zad. Ukazatelem je i cukrovka, která se i přes léčbu bezdůvodně zhoršuje. Pacient hubne. Má také pocity plnosti, ztrácí chuť k jídlu, zvrací. Má tmavou moč a světlou stolici. Kůže a oči žloutnou. Dvě třetiny nemocných k lékaři přicházejí až v době, kdy se nádor už nedá operovat a metastázuje, upřesnil přednosta onkologické kliniky Michal Vočka.

Jednoduchý krevní test k odhalení choroby neexistuje. Podle lékařů je potřeba stanovit skupinu lidí, u nichž by mohla rakovina slinivky hrozit. Ty je pak potřeba cíleně sledovat. Karcinom pankreatu vzniká při kombinaci dispozic a určitých faktorů. Šest až deset procent lidí má změnu v určitých genech, které celoživotní riziko vzniku zvyšuje.

V Česku jsou nyní tři screeningové programy. Podle lékařů by se měli sledoval lidé od 35, 40 či 50 let podle výskytu mutace určitých genů a dalších rizikových faktorů. Roli hraje rakovina slinivky, prsu či vaječníků v rodině. “Zařazení do screeningových programů nevyžaduje doporučení a žádanku od lékaře, pokud člověk kritéria splňuje,” uvedl Vočka. Podle něj se screening provádí v brněnském Masarykově onkologickém ústavu a v pražské Všeobecné fakultní nemocnici.

Lidé docházejí na odběry krve, kdy se sledují určité ukazatele. Absolvovat by měli pravidelně po určitých letech endosonografické vyšetření a magnetickou rezonanci. Podle Petruželky se bez molekulární diagnostiky a rychlého zavádění inovativních léků ale nedá zlepšení očekávat.

České zdravotnictví

Průzkum:Většina žen je se stavem porodnic spokojená,nejvíc vadí neosobní…

  • 21 listopadu, 2024
  • by budskap

Průzkum agentura uskutečnila letos v srpnu na vzorku 1005 žen ve věku 18 až 45 let. Šlo o ženy uvažující o dítěti nebo matky. Průzkum zjišťoval i zkušenosti žen z posledního porodu. “Pětasedmdesát procent žen uvedlo, že to splnilo jejich očekávání nebo to bylo dokonce lepší,” uvedl Forst.

Mělnická porodnice si průzkum dala zpracovat kvůli ověření vlastního systému, který je zaměřený právě na osobní a empatický přístup a prostředí, které je blízké domácímu. “Čísla, která výzkum ukázal, nás v podstatě ničím nepřekvapila, potvrdila naše zjištění,” doplnil Havlas. Dodal, že Česká republika patří v oblasti porodnictví ke světové špičce. Mezi současné trendy patří podle primáře mimo jiné stále větší zapojení otců nejen přítomností u porodu, ale roste také poptávka po možnosti pobytu v takzvaných rodinných pokojích před porodem i po porodu, kde je muž s rodičkou po celou dobu.

Odborná část porodnictví je podle primáře v ČR nastavená výborně ve většině porodnic, ale je třeba se zaměřit na lidskou část, aby se ženy nebály a nechtěly rodit doma. “Práce s personálem je nedílnou součástí,” řekl Havlas. Samozřejmé je podle něj i společné rozebírání konkrétních situací a je třeba v rámci kolektivu se o případných problémech bavit a stále se učit.

Podle průzkumu 86 procent dotazovaných preferuje porodnici, a to hlavně kvůli zajištění bezpečnosti porodu i řešení případných komplikací. Jako nevýhodu uváděla přibližně desetina dotazovaných osobní psychické faktory, nejčastěji neosobní přístup k matce nebo neochotný a nepříjemný personál. Tuzemské porodnictví jako stejné nebo lepší než v zahraničí hodnotilo v průzkumu 67 procent žen. Jako další kladné stránky českého porodnictví označily dotazované hrazení nákladů ze zdravotního pojištění, možnost volby porodnice i porodu a celkovou péči o matku a dítě.

Domácí porod upřednostnilo v průzkumu šest procent žen, jako hlavní výhody porodu doma uváděly především prostředí. Z těch, které mají děti, jich ale doma rodilo jedno procento. V údaji není rozlišeno, jestli plánovaně. Osm procent žen se nepřiklonilo ani k variantě porodnice ani k domácímu porodu. V mělnické porodnici mají zkušenosti, že i ženy, které původně chtěly absolvovat porod ambulantně, tedy odejít do 24 hodin po porodu, nakonec v porodnici díky vstřícnému přístupu zůstaly.

České zdravotnictví

V ČR výrazně přibylo případů příušnic, podle expertů se…

  • 19 listopadu, 202428 listopadu, 2024
  • by budskap

“Obvykle se jedná o regionální výskyty, 600 případů za rok není ničím neobvyklým,” uvedla na dotaz ČTK. Příušnice jsou virové nemocnění, které se šíří kapénkami při mluvení, kašlání nebo kýchání. Příznaky jsou podobné jako u dalších běžných nemocí – malátnost, horečka a bolesti hlavy, svalů či kloubů. Děti se obvykle vyléčí bez komplikací, u dospělých se objevují i záněty slinivky, pohlavních žláz nebo nervové soustavy.

V době pandemie covidu-19 byla četnost příušnic nižší stejně jako jiných nakažlivých nemocí. “Pravděpodobně v důsledku celoplošných protiepidemických opatření,” doplnila Limberková.

Očkování proti příušnicím patří mezi povinná v dětském věku. Je součástí takzvané MMR vakcíny, která chrání také proti zarděnkám a spalničkám. První dávka se podává mezi třináctým a osmnáctým měsícem věku, druhá mezi pátým a šestým rokem. Před zahájením očkování v roce 1986 bylo nemocných přes 24.500 za rok, v posledních letech jsou to desítky či stovky. V roce 2016 bylo přes 5000 nakažených.

Rodiče podle odborníků často očkování odkládají až před dobu nástupu do mateřské školy, pro přijetí do ní je povinné. Odhaduje se, že neočkovaných dětí mohou být v ČR desítky tisíc. Podle Limberkové ale současný nárůst počtu případů s nižším podílem očkovaných v posledních letech pravděpodobně nesouvisí. Nejvíc nemocných je ve věku 15 až 24 let. “V době očkování těchto věkových skupin, tj. před 13 až 22 lety, překračovala proočkovanost 90 procent,” uvedla.

Tyto věkové skupiny patří mezi nejčastěji nemocné také u další nemoci, která se letos vyskytuje výrazně častěji. Černým kašlem v tuzemsku od začátku roku onemocnělo přes 34.000 lidí. Jeden z důvodů epidemie, která je největší na území ČR od konce 50. let minulého století, je podle odborníků i postupně slábnoucí ochrana vakcínami v dětství a změny jejich složení přesně v době, kdy byli očkovaní dnešní náctiletí. Lidé by se podle doporučení měli nechat alespoň jednou přeočkovat i v dospělosti.

 

Počet případů příušnic v předchozích letech:

Rok20142015201620172018201920202021202220232024*
Počet případů67716155734140753719193386886648

 

Navigace pro příspěvky

1 … 15 16 17 18 19 … 80

Kalendář akcí

Květen

Červen 2025

Červenec
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
30
1
2
3
4
5
6
Červen

30

Žádné akce
Červenec

1

Žádné akce
Červenec

2

Žádné akce
Červenec

3

Žádné akce
Červenec

4

Žádné akce
Červenec

5

Žádné akce
7
8
9
10
11
12
13
Červenec

6

Žádné akce
Červenec

7

Žádné akce
Červenec

8

Žádné akce
Červenec

9

Žádné akce
Červenec

10

Žádné akce
Červenec

11

Žádné akce
Červenec

12

Žádné akce
14
15
16
17
18
19
20
Červenec

13

Žádné akce
Červenec

14

Žádné akce
Červenec

15

Žádné akce
Červenec

16

Žádné akce
Červenec

17

Žádné akce
Červenec

18

Žádné akce
Červenec

19

Žádné akce
21
22
23
24
25
26
27
Červenec

20

Žádné akce
Červenec

21

Žádné akce
Červenec

22

Žádné akce
Červenec

23

Žádné akce
Červenec

24

Žádné akce
Červenec

25

Žádné akce
Červenec

26

Žádné akce
28
29
30
31
1
2
3
Červenec

27

Žádné akce
Červenec

28

Žádné akce
Červenec

29

Žádné akce
Červenec

30

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS