Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
České zdravotnictví

EUC Klinika Plzeň otevřela nové spánkové centrum s plicním…

  • 21 března, 202521 března, 2025
  • by budskap

Uvedla, že problémy s apnoe má asi deset procent lidí. Výrazný nárůst za poslední roky nedokázala odhadnout. „Populace je poddiagnostikovaná. Ani někteří odborní lékaři si často nevědí rady, když k nim přijde pacient, že je po ránu unavený a nevyspalý, bolí ho hlava a neuvede, že chrápe,“ uvedla. Převážná většina pacientů je obézních. „Zvlášť po covidu vidíme velký nárůst enormně obézních mladých pacientů. kteří chodí s těžkými nálezy,“ řekla.

Také podle lékařky Hany Maťašovské lidí s poruchami spánku přibývá. „Jednak se to více diagnostikuje, protože už je to v širším povědomí i praktických lékařů, internistů a kardiologů a spolupráce začíná být lepší. Dříve se bralo, že od určitého věku chrápe každý a denní únava se vysvětlovala věkem nebo přepracováním, ale teď se to víc hlídá,“ uvedla. Pomohlo také, že se tématu věnují seriály a filmy.

Podle Vyskočilové, která zakládala v roce 1994 první spánkovou laboratoř v kraji – ve fakultní nemocnici, spolupracuje centrum s kardiology, internisty, neurology, diabetology, ORL specialisty a psychiatry, kteří mají na klinice ambulance. Nemoc je typická pro lidi s nadváhou, vysokým tlakem a diabetem. Centrum zdvojnásobilo počty lůžek na vyšetření a má i čtyři pro noční monitorování novými polysomnografy. Nakoupilo desítky přístrojů pro ambulantní diagnostiku. Léčí přetlakovými přístroji a radí lidem, jak změnit životní styl. Fakultní nemocnice nemá podle Vyskočilové tolik pacientů jako EUC Klinika. „Protože oni monitorují převážně na lůžkách a my hlavně v domácím prostředí, můžeme za den půjčit až 20 přístrojů,“ uvedla. Lékaři mohou také pacienty sledovat na na dálku.

„Díky kapacitám centra chceme zkrátit objednací dobu na první vyšetření, která je dva měsíce, ale v některých regionech půl roku až rok,“ řekla ředitelka kliniky Alena Hynková.

Zdravotnická skupina EUC a.s. je největším poskytovatelem ambulantní péče v ČR, kde má 26 zdravotnických zařízení. Klinika v Plzni, která je po Praze a Ústí nad Labem třetí největší, sídlí v památkově chráněné budově z roku 1927. Skupina do ní podle Jiřího Madara z představenstva za 15 let investovala čtvrt miliardy korun a plánuje další půl miliardu, do přístrojů a vybavení šlo přes 400 milionů Kč. „Pořád rosteme, máme poslední volnou ordinaci,“ řekla Hynková. Klinika má 70 stálých lékařů, 90 sester a 80 lékařů na dohodu. Loni měla 300.000 pacientů.

Tisková zpráva

Endometrióza: Jak se vypořádat s bolestí a zlepšit kvalitu…

  • 20 března, 202527 března, 2025
  • by budskap

Bolesti, únava, neplodnost – endometrióza patří mezi nejčastější gynekologická onemocnění, přesto o ní stále panuje mnoho nejasností. Může trvat roky, než se u ženy správně diagnostikuje, a mezitím jí výrazně zkomplikuje život. Jak rozpoznat varovné signály, kdy vyhledat odbornou pomoc a jaké jsou možnosti léčby? Na otázky odpovídá MUDr. Richard Sabol z Kliniky ISCARE.

Jak gynekolog rozpozná, že se jedná o endometriózu? Jaká vyšetření pacientka podstupuje?

Diagnostika endometriózy začíná podrobným rozhovorem o zdravotní historii a obtížích pacientky. Poté následuje gynekologické vyšetření, při kterém lékař hodnotí stav pánevních orgánů. Ultrazvuk, zejména transvaginální, pomáhá odhalit cysty nebo jiná ložiska endometriózy. Pro definitivní potvrzení diagnózy se často provádí laparoskopie – minimálně invazivní chirurgický zákrok, který umožňuje nejen přímé zobrazení ložisek, ale také jejich odstranění.

Jaké jsou možnosti léčby? Kdy je nutná operace?

Léčba endometriózy závisí na závažnosti příznaků a na reprodukčních plánech ženy. Konzervativní léčba zahrnuje hormonální terapii, která zpomaluje růst endometriotické tkáně a zmírňuje bolest. Chirurgická léčba se provádí převážně laparoskopicky, kdy jsou ložiska endometriózy odstraněna nebo zničena. Pokud je postižení rozsáhlé, může být nutná resekce postižených orgánů.

Operace se doporučuje v případech, kdy jsou bolesti silné a nereagují na konzervativní léčbu, pokud se objeví anatomické abnormality, jako jsou velké cysty na vaječnících nebo srůsty ovlivňující funkci orgánů. Chirurgické odstranění ložisek může být také řešením pro ženy, které se dlouhodobě snaží otěhotnět, ale neúspěšně.

Které formy endometriózy lze operovat na Klinice ISCARE?

„Specializujeme se na ženy s mírnější formou endometriózy, jako jsou cysty na vaječnících, endometrióza pánevní pobřišnice nebo děložních vazů. Díky propojení s klinikou asistované reprodukce provádíme minimálně invazivní zákroky, které eliminují negativní vliv operace na reprodukční orgány, zejména vaječníky a vejcovody.”

Které pacientky naopak odesíláte na jiná specializovaná pracoviště?

„Pokud se endometrióza rozšířila na střeva, močový trakt nebo pánevní nervy, případně pokud pacientka již prodělala několik rozsáhlých operací, doporučujeme ji do specializovaných center, jako je Ústav pro péči o matku a dítě v Podolí nebo Gynekologicko-porodnická klinika u Apolináře.”

Jak lze zlepšit kvalitu života pacientek s endometriózou?

„Pokud operace není nutná, existuje několik způsobů, jak zmírnit příznaky. Hormonální terapie a analgetika pomáhají zvládnout bolest, fyzioterapie uvolňuje napětí v pánevních svalech a psychologická podpora pomáhá ženám zvládat emoční dopady nemoci. Důležité jsou také změny životního stylu – zdravá strava, pravidelný pohyb a zvládání stresu mohou výrazně ovlivnit celkovou pohodu pacientky.

Klíčové je, aby se každá žena s podezřením na endometriózu obrátila na odborníka a společně s ním našla nejlepší řešení pro svůj zdravotní stav a životní plány.”

Doporučené články

Příznaky poruchy příjmu potravy může mít až čtvrtina žen

  • 20 března, 202527 března, 2025
  • by budskap

„Vidíme jenom vrchol ledovce,“ uvedla vedoucí tamního Centra pro poruchy příjmu potravy Hana Papežová. Podle lékařů je v populaci asi šest procent případů anorexie, při níž pacienti odmítají jídlo, a tři procenta bulimie, při níž nemocní jídlo po snědení vyzvracejí. Léčí se maximálně pět procent populace, dalších deset procent se neléčí a deset až 15 procent má izolované příznaky některé z těchto poruch.

„Spouštěčem poruchy může být třeba traumatický prožitek, výskyt závislostí v rodině nebo nějaká jiná nepříznivá situace. V rodinách se může porucha příjmu potravy objevit v několika generacích,“ uvedla Papežová. Setkává se i se ženami, které s poruchou žijí i 40 let, má na ně ale vážné zdravotní dopady. „Roli hraje jak genetika, tak vzor rodinného stravování,“ dodala.

Pacientům škodí i sociální sítě. „Doslova mluvíme o toxicitě sociálních sítí. Jsou často zdrojem zavádějících informací o dietách a zdravém životním stylu,“ doplnila. Vinu mají i extrémní postoje k propagované zdravé výživě nebo pohybu vedoucí k takzvané ortorexii, tedy patologické postoje ke zdravé výživě a potravinám.

Část pacientů má spolu s poruchou příjmu potravy i další psychiatrické choroby, například deprese. Podle Papežové se do pěti let do diagnózy vyléčí 75 procent nemocných s anorexií, s anorexií a depresemi jen zhruba polovina. Při léčbě jim na klinice VFN pomáhá i virtuální realita. „Ve virtuální realitě je učíme přístupu k jídlu bez úzkosti,“ uvedla. Učí se například nákup jídla bez kontroly kalorií, výběr jídla nebo velikosti porce.

České zdravotnictví

Lékaři FN Olomouc opravují poškozenou chrupavku pomocí biologického materiálu

  • 19 března, 2025
  • by budskap

„Principem operace je odběr odlučující se chrupavky z okrajů defektu, její smíchání s krevní plazmou pacienta a následné umístění této směsi do defektu, čímž dochází k obnově kloubní plochy. Jsem moc rád, že jsme tuto techniku ve spolupráci se společností Arthrex uvedli do praxe i na našem pracovišti. Má totiž významné uplatnění v léčbě defektů chrupavky,“ uvedl Béreš.

Lékaři tuto operaci budou provádět většinou artroskopicky, tedy pomocí drobných nástrojů zavedených do kloubu malými řezy. Díky tomuto přístupu se pacienti zotavují rychleji a s menšími bolestmi. „Metoda AutoCart znamená velký posun v léčbě poškozené chrupavky a dává pacientům reálnou šanci na „vyhojení“ chrupavky a následně plnohodnotný pohyb bez bolesti. Těší nás, že ji nyní můžeme nabídnout v rámci nově rozvíjeného segmentu regenerační péče na naší klinice,“ uvedl přednosta ortopedické kliniky FN Olomouc Jiří Gallo.

Nový tup operace poškozené chrupky je podle něj vhodný zejména pro mladší aktivní pacienty, kteří mají ohraničené poškození chrupavky. Podmínkou je zachovalá a dostatečně vysoká chrupavka v okolí defektu, takže operace se netýká kloubů poškozených artrózou. Operační výkon trvá zhruba hodinu, poté pacient dočasně nosí ortézu a chodí o berlích. Pacienti se mohou postupně vracet k běžným aktivitám i ke sportu, plnou zátěž lékaři zpravidla doporučuji až po šesti měsících.

FN Olomouc má 66 pracovišť, zhruba 1200 lůžek a na konci roku 2023 evidovala 4681 zdravotnických i nezdravotnických zaměstnanců. Ročně ambulantně ošetří více než milion pacientů a na svých lůžkových odděleních hospitalizuje přes 50.000 lidí. Lékaři FN Olomouc ročně dělají přibližně 34.000 operací.

České zdravotnictví

Registr dárců: Na transplantaci krvetvorných buněk čeká 42 lidí…

  • 19 března, 2025
  • by budskap

Na sociálních sítích upozornil na případ rodiny s malou dcerou Madlenkou, která potřebuje transplantaci. „Mají další tři děti, kteří ale bohužel nejsou vhodnými dárci kostní dřeně. Proto se hledá teď v našem registru,“ uvedla mluvčí.

V Česku bylo transplantací kostní dřeně nebo krvetvorných buněk léčeno více než 750 dětí, první v listopadu 1989. Teď jich je kolem 30 každý rok. „Kromě akutních leukemií, které jsou nejčastější indikací k transplantaci u dětí, transplantujeme pacienty s primárními imunodeficity, některými vrozenými metabolickými poruchami, vrozenými a získanými syndromy selhání kostní dřeně,“ sdělila loni v listopadu ČTK dětská onkoložka Lucie Šrámková, která je přednostkou Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol.

Leukemie je nádorové onemocnění krvetvorby, které se vyznačuje zmnožením bílých krvinek, které ale neplní svou normální funkci v imunitním systému. Jako primární imunodeficity lékaři označují skupinu vrozených poruch funkce imunitního systému člověka. Podle Šrámkové se vyléčí až 85 procent dětí.

„Hledání dárce je poměrně složitá věc, potřebujeme shodu deset z deseti v takzvaných genetických znacích imunity. Ta je častá u sourozenců, šance na ni je 25 procent. Samozřejmě se testují i další členové rodiny. Pokud nenajdou lékaři tam, obracejí se na nás,“ uvedla tehdy vedoucí registru Marie Kuříková. Ideální dárce se v takových případech hledá jak v českých seznamech, tak v zahraničí.

Ve dvou českých registrech je dohromady zhruba 170.000 dobrovolníků ochotných darovat kostní dřeň nebo krvetvorné buňky. Potřeba by podle odborníků bylo ještě asi o 30.000 víc. Celosvětově je evidováno přes 42,5 milionu lidí.

Do registru se mohou zapsat zdraví lidé ve věku 18 až 35 let. Darovat buňky či dřeň mohou do 60 let, přednost se ale dává mladším dárcům. Ročně jsou jich vyšší desítky. Dárce stráví většinou dva dny v nemocnici, u odběru dřeně je asi hodinu a půl v celkové anestezii, u darování buněk asi čtyři hodiny připojený na přístroj podobný jako u darování krve.

Výzkumy a studie

Vědecký tým odhalil příčiny řady vzácných onemocnění, jeho součástí…

  • 18 března, 202527 března, 2025
  • by budskap

Vědci pomocí výpočetní techniky porovnali u různých skupin pacientů s různými poruchami jejich genomy, tedy veškerou genetickou informaci uloženou v DNA. Tato metoda vedla k objevení 88 nových genetických souvislostí s konkrétními nemocemi. „Pochopení individuální genetické predispozice pacienta může vést k přesnější diagnóze nebo napomoci včas identifikovat osoby s vyšším rizikem onemocnění ještě před manifestací klinických příznaků,“ uvedla Lišková.

Česká vědkyně se zaměřila na poruchy přední části oka, tedy například zakalení rohovky, nedovyvinutí nebo rozštěpy duhovky. Zjistila, že na jejich vznik má zásadní vliv mutace v genu označovaném POMK. Ten, u koho se vyskytne, s vysokou pravděpodobností touto nemocí onemocní.

Díky moderním technologiím jsou podobné analýzy výrazně jednodušší než dříve. Lékaři a vědci nyní dokážou rychleji, přesněji a s menšími náklady určit genetické příčiny nemocí, což má přímý dopad na diagnostiku, prevenci a léčbu. „Pro ilustraci, sekvenování jednoho lidského genomu trvalo na přelomu tisíciletí více než deset let. V současnosti lze celý genom sekvenovat během 24 až 48 hodin, náklady klesly z původních tří miliard dolarů na přibližně 600 dolarů. To činí sekvenování dostupným nejen pro výzkum, ale i pro rutinní klinickou praxi,“ dodala Lišková. Sekvenování je proces, který popisuje uspořádání konkrétní molekuly.

Výzkumy a studie

AFP: Pohled na přírodu, byť jen na obrázku, dokáže…

  • 18 března, 2025
  • by budskap

Zdravotní přínosy přírody, a to zejména v oblasti léčby bolesti, byly a jsou předmětem mnoha výzkumů. Před více než čtyřiceti lety průkopnická studie Američana Rogera Ulricha ukázala, že pacienti v nemocnicích potřebují méně léků proti bolesti a rychleji se zotavují, pokud okna jejich pokojů směřují do zeleně, a nikoli do cihlové zdi.

Ale „až doposud byly příčiny tohoto účinku nejasné“, řekl Max Steininger, neurobiolog z Vídeňské univerzity a hlavní autor studie, kterou zveřejnil časopis Nature Communications.

Problém představuje subjektivní aspekt přírody i bolesti. Je to příroda, která uklidňuje, anebo placebo efekt vyvolaný jejím údajným přínosem? Nebo jde o to, že se raději díváme na krajinu, kterou vnímáme jako krásnou? Co když to není příroda, která snižuje bolest, ale naopak městské prostředí, které ji zesiluje?

Aby zjistili víc, zaznamenávali vědci mozkovou aktivitu skupiny 49 dobrovolníků pomocí skeneru fMRI (funkční magnetická rezonance). Účastníci se dívali na různé obrazy a zároveň dostávali sérii více či méně bolestivých elektrických šoků do hřbetu levé ruky.

První scéna zobrazovala přírodní krajinu, břeh jezera obklopený stromy pohybujícími se ve větru, doprovázenou zvukem v pozadí simulujícím šumění listí a zpěv ptáků. Ve druhé scéně byly přidány městské prvky (budovy, lavičky, příjezdová cesta) a zvuk v pozadí byl nahrazen typickými městskými zvuky.

Hlasitost zvuku a kompozice obou snímků byly kalibrovány tak, aby u účastníků vyvolaly podobný estetický dojem. Nakonec třetí obrázek zobrazoval interiér: kancelář s počítačem, ventilátorem a malým oknem, to vše doplněné běžnými zvuky z pracoviště.

Účastníci studie nejen uváděli, že při pohledu na krajinu cítili menší bolest, ale rozdíl se projevil i na snímcích jejich mozku z funkční magnetické rezonance.

„Naše studie je první, která na základě skenování mozku poskytuje důkaz, že se nejedná pouze o placebo efekt,“ uvedl neurobiolog Max Steininger v prohlášení.

Přírodní scény vyvolaly sníženou aktivitu v části mozku, která se podílí na vnímání bolesti. Jiné oblasti spojené s regulací bolesti ale nebyly významnějším způsobem ovlivněny.

Vědci uvedli, že tyto výsledky mohou být způsobeny tím, že přírodní prostředí upoutává pozornost lidí a odvádí je od vnímání pocitu bolesti. V psychologii se tomuto jevu říká „teorie obnovení pozornosti“.

„Skutečnost, že účinku v podobě zmírnění bolesti je možné dosáhnout prostřednictvím virtuálního vystavení přírodě, které lze snadno aplikovat, má důležité praktické důsledky,“ uvedl spoluautor studie Alex Smalley z britské Exeter University. Toto zjištění také „otevírá nové cesty pro výzkum, který by umožnil lépe pochopit, jak příroda ovlivňuje naši mysl“, dodal.

 

České zdravotnictví

Českobudějovická nemocnice dělá roboticky asistované náhrady kolenního kloubu

  • 17 března, 2025
  • by budskap

„Ortopedické oddělení Nemocnice České Budějovice se tímto zařadilo mezi špičková centra nabízející tuto inovativní metodu. Po dvou soukromých zařízeních se stáváme teprve třetím pracovištěm v České republice, kde mohou pacienti podstoupit totální náhradu kolenního kloubu s využitím robotické asistence,“ uvedl generální ředitel nemocnice Michal Šnorek.

Robotický systém podle něj umožňuje vyšší přesnost, což přispívá k lepšímu usazení implantátu a delší životnosti náhrady. Šetrnější zákrok také zkracuje dobu hojení a pro pacienta méně bolestivá. Šnorek uvedl, že zákrok také zajistí lepší funkčnost kloubu.

„Zavedení systému do naší praxe je významným krokem v oblasti ortopedické péče. Jsme hrdí na to, že můžeme našim pacientům nabídnout nejmodernější metody léčby, které jim přinesou nejen rychlejší zotavení, ale i dlouhodobě lepší výsledky,“ uvedl primář ortopedického oddělení David Musil.

Jihočeské nemocnice předloni zvýšily počet výměn kolenních a kyčelních kloubů na 2530. Je to o 445 více než o rok dříve. Ortopedické zákroky se nejčastěji týkají totálních endoprotéz kyčlí a kolen. Jediným akcionářem českobudějovické nemocnice je Jihočeský kraj. V nemocnici pracuje více než 3500 lidí a je jedním z největších zaměstnavatelů v regionu.

Aktuálně

Královéhradecký kraj má nejvíce nemocných chřipkou, epidemie stagnuje

  • 17 března, 2025
  • by budskap

V aktuální sezoně hygienici v Královéhradeckém kraji zaznamenali 36 případů klinicky závažného onemocnění chřipkou, o čtyři více než v předchozím týdnu. Z toho 15 lidí v souvislosti s tímto onemocněním zemřelo, což je v mezitýdenním srovnání o dva více.

„Epidemie akutních respiračních onemocnění smíšeného nechřipkového a chřipkového původu v kraji pozvolna slábne a přechází spíše v regionální ohniska. Převažujícím původcem respiračních infekcí i nadále zůstávají viry chřipky,“ uvedli dnes na webu zástupci Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje.

V kraji byla v uplynulém týdnu nejvyšší nemocnost na Jičínsku, naopak nejnižší v okrese Náchod. Vzhledem k tomu, že v uplynulém týdnu byly ještě v okrese Jičín a Rychnov nad Kněžnou jarní prázdniny, nelze současnou situaci vyhodnotit zcela objektivně, dodali hygienici.

Aktuálně

V Karlových Varech byla dokončena modernizace heliportu na střeše…

  • 14 března, 2025
  • by budskap

„Nový letecký předpis jasně říká, že heliporty ve zdravotnických zařízeních s urgentním příjmem prvního typu, což nemocnice Karlovy Vary je, musí splňovat podmínky nového požárního systému. To znamená, že musí mít k dispozici 18.000 litrů vody a těžkou hasicí pěnu,“ řekl Čvančara. Heliport je nyní jako první v Česku vybaven plně automatickým hasicím systémem. Ten spustí po detekci požáru vrtulníku hašení do 15 vteřin a celou nádrž vystříká na plochu heliportu do pěti minut. Při modernizaci, která trvala sedm měsíců, byla u heliportu vybudována také nová úniková lávka.

Nosnostní limity nemá heliport podle Čvančary žádné, mohou zde přistávat jak nejtěžší armádní vrtulníky Sokol s váhou 6,4 tuny, tak i ty lehčí, které většinou váží okolo 4,5 tuny. Stavební práce spočívaly v úpravě denního značení heliportu včetně instalace světelných návěstidel, doplnění bezpečnostního zařízení a úpravě směrů pro přistání a vzlety. Radiomaják zcela ovládá pilot vrtulníku, který má možnost nastavení intenzity osvětlení prostřednictvím rádiové frekvence.

Vybrat dodavatele se podařilo až na druhý pokus, jelikož do prvního výběrového řízení se nikdo nepřihlásil. Předpokládaná cena byla 24,5 milionu korun a hejtmanství usilovalo o získání dotace z Integrovaného regionálního operačního programu. To se nakonec nepodařilo, proto celou investici 25 milionů korun financoval kraj sám.

Heliport v karlovarské nemocnici je umístěn na střeše pavilonu akutní medicíny. Má tak ideální polohu pro rychlý přesun pacienta z vrtulníku na oddělení urgentního příjmu nemocnice. Heliport je otevřený od roku 2012, mohly na něm ale přistávat pouze vrtulníky do 3,5 tuny. Větší stroj, jako například armádní vrtulník Sokol, zde poprvé přistál díky úpravám až o pět let později.

Do Karlovarského kraje létají vrtulníky záchranné služby většinou z Plzně nebo z Ústí nad Labem, někdy z Prahy. Karlovarský kraj dlouhodobě usiluje o zřízení vlastní letecké záchranné služby, zejména kvůli dosahu v horských oblastech Krušných hor. Základna leteckých záchranářů by měla vyrůst na karlovarském mezinárodním letišti a v provozu by mohla být od roku 2027.

Stránkování příspěvků

1 … 12 13 14 15 16 … 89

Kalendář akcí

Květen

Červen 2026

Červenec
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE
29
30
1
2
3
4
5
Událost pro Červen

30

Žádné události
Událost pro Červenec

1

Žádné události
Událost pro Červenec

2

Žádné události
Událost pro Červenec

3

Žádné události
Událost pro Červenec

4

Žádné události
6
7
8
9
10
11
12
Událost pro Červenec

5

Žádné události
Událost pro Červenec

6

Žádné události
Událost pro Červenec

7

Žádné události
Událost pro Červenec

8

Žádné události
Událost pro Červenec

9

Žádné události
Událost pro Červenec

10

Žádné události
Událost pro Červenec

11

Žádné události
13
14
15
16
17
18
19
Událost pro Červenec

12

Žádné události
Událost pro Červenec

13

Žádné události
Událost pro Červenec

14

Žádné události
Událost pro Červenec

15

Žádné události
Událost pro Červenec

16

Žádné události
Událost pro Červenec

17

Žádné události
Událost pro Červenec

18

Žádné události
20
21
22
23
24
25
26
Událost pro Červenec

19

Žádné události
Událost pro Červenec

20

Žádné události
Událost pro Červenec

21

Žádné události
Událost pro Červenec

22

Žádné události
Událost pro Červenec

23

Žádné události
Událost pro Červenec

24

Žádné události
Událost pro Červenec

25

Žádné události
27
28
29
30
31
1
2
Událost pro Červenec

26

Žádné události
Událost pro Červenec

27

Žádné události
Událost pro Červenec

28

Žádné události
Událost pro Červenec

29

Žádné události
Událost pro Červenec

30

Žádné události

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS