Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Prevence a léčba

Je potřeba zavést přesnější definici obezity, tvrdí světoví experti

  • 15 ledna, 2025
  • by budskap

U osob s chronickým onemocněním způsobenými jejich hmotností by podle zprávy měla být diagnostikována “klinická obezita”. U osob bez zdravotních problémů by měla být diagnostikována “preklinická obezita”.

“Obezita je spektrum. Někteří ji mají a jsou schopni žít normální život. Jiní nemohou dobře chodit ani dýchat nebo jsou upoutáni na invalidní vozík a mají závažné zdravotní problémy,” uvedl profesor Francesco Rubino z univerzity King’s College London, který skupině odborníků předsedal.

Zpráva vyzývá k novému pojetí obezity, které by rozlišovalo mezi pacienty s onemocněním a těmi, kteří jsou zdraví, ale hrozí jim onemocnění v budoucnu. V současnosti je obezita definována hodnotou BMI vyšší než 30. BMI odhaduje množství tuku v těle na základě výšky a hmotnosti.

Přístup k lékům na hubnutí, jako je Wegovy a Mounjaro, je často omezen na pacienty v této kategorii. V mnoha oblastech Británie zdravotnický systém NHS také pro předepsání léků stanovuje, že pacient musí mít zdravotní potíže související s hmotností.

Podle světové zprávy však BMI neříká nic o celkovém zdraví pacienta a nerozlišuje mezi svaly a tělesným tukem. Také nezohledňuje tuk v oblasti pasu a v okolí orgánů, který představuje větší nebezpečí.

Odborníci se zasazují o nový model, který by se zabýval příznaky toho, že obezita ovlivňuje orgány v těle, a jejich škodlivým dopadem na každodenní život. Jsou mezi nimi srdeční choroby, dušnost, cukrovka druhého typu nebo bolesti kloubů. Tyto zdravotní problémy jsou znamením, že se obezita stala onemocněním, které vyžaduje léčbu léky.

Lidem s preklinickou obezitou by však místo léků a chirurgických zákroků mělo být nabídnuto poradenství při hubnutí, terapie a sledování, aby se snížila pravděpodobnost vzniku zdravotních problémů. Předepsání léků může být nutné i v těchto případech.

Nový přístup umožní, že dospělým i dětem se “dostane vhodnější péče”, uvedla expertka na dětskou obezitu Louise Baurová z Univerzity v Sydney, která se na zprávě podílela. Zároveň se podle ní sníží počet případů, kdy je obezita nadměrně diagnostikována a jsou zbytečně předepisovány léky.

České zdravotnictví

MZd: Problémy s infuzemi mohou být až do pololetí, nemocnice…

  • 14 ledna, 2025
  • by budskap

Infuzní roztoky se používají jako nosiče léků, podávají se lidem, kteří potřebují doplnit tekutiny nebo ionty. Do Česka se dodávají desítky milionů balení za rok. Liší se velikostí dávky nebo materiálem, ze kterého jsou vyrobené. Chybí podle Dvořáčka některé z nich.

“Využíváme například jiných velikostí obalů nebo typů obalů, než jsme zvyklí, ale to v této situaci nepředstavuje zásadní problém,” uvedl předseda Sekce nemocniční farmacie České farmaceutické společnosti Jana Evangelisty Purkyně a vedoucí ústavní lékárny IKEM Michal Hojný. Podle dřívějších informací z médií mají problémy spíše menší nemocnice.

Výrobci podle MZd garantovali, že do Česka dodají běžný objem roztoků. “Současná situace není daná omezením ze strany výrobců,” řekl ředitel oddělení dostupnosti a nahraditelnosti léčiv Státního ústavu pro kontrolu léčiv Jakub Velík. Problém podle Dvořáčka vznikl na podzim loňského roku, protože továrnu jednoho z výrobců mimo EU zasáhl hurikán. Rozkolísal se tak trh.

“Jak byly nemocnice zvyklé mít zásobu na tři týdny nebo měsíc, tak teď to bude týden nebo 14 dní,” řekl Dvořáček. Menší nemocnice, které by měly se zásobami problém, se mohou podle něj obracet přímo na výrobce včetně českého. Na trh se podle Velíka mohou dostávat i infuzní roztoky v cizojazyčných šaržích: “Jednáme i o dodávce ze zemí mimo EU,” dodal.

Aktuálně

Vědci: Stejná molekula se podílí na hojení ran i vzniku…

  • 14 ledna, 2025
  • by budskap

Hojení ran je složitý proces, na jeho začátku vzniká zánět, který je nutný pro eliminaci infekce. V této fázi v ráně nejvíce pracují bílé krvinky, které ničí bakterie. Ve druhé fázi vznikají nové buňky, které se množí, a tvoří takzvanou granulační tkáň, která přerůstá přes poškozená místa v ráně a vede k jejímu zahojení.

“V mikroskopu vypadá granulační tkáň hojící se rány velmi podobně jako takzvané nádorové stroma, mikroprostředí tvořené jak nádorovými buňkami, tak dalšími buněčnými i nebuněčnými složkami v bezprostředním okolí,” uvedl vedoucí výzkumné skupiny Nádorové prostředí 1. LF UK a NÚVR Karel Smetana.

V hojící se ráně i v nádorovém mikroprostředí spolu buňky navzájem komunikují a koordinují svou činnost pomocí signálů přenášených informačními molekulami zvanými cytokiny. Jeden z nich, vědci nazvaný interleukin IL-6, má podle Smetany vliv na růst nádoru a cestování nádorových buněk organismem, což vede ke vzniku nádorových ložisek na různých místech v těle, takzvaných metastáz.

Po zahojení rány se komunikace mezi buňkami ukončí a jejich množení se zastaví, nádorové buňky trvale vysílají signály stimulující tvorbu nové tkáně a nádor roste dál. Pokud by se podařilo tento proces ovlivnit, otevřelo by to podle vědců cestu k novým možnostem léčby rakoviny i předcházení vzniku metastáz.

“Existují již molekuly, které by mohly aktivitu IL-6 zablokovat, na vývoji některých z nich se podílela i naše výzkumná skupina,” uvedl Smetana. Samotná blokáda komunikace buněk by podle něj ale k léčbě rakoviny pravděpodobně nestačila. “Mohla by se však vhodně kombinovat s jinými protinádorovými léky,” doplnil.

V roce 2022, ze kterého jsou poslední dostupná data, si diagnózu rakoviny v Česku vyslechlo přes 92.000 lidí. Od roku 1989 se jejich počet více než zdvojnásobil. Se zkušeností s rakovinou žije téměř 658.000 lidí. V roce 2022 rakovině podlehlo asi 27.500 českých pacientů, navzdory nárůstu počtu nemocných je počet zemřelých stabilní od 90. let minulého století.

Po nemelanomových kožních nádorech jsou nejčastější nádory prostaty, prsu, tlustého střeva a konečníku a plic. Výrazně nejčastější příčinou úmrtí v důsledku nádoru je rakovina plic, následují nádory tlustého střeva a slinivky.

České zdravotnictví

Nemocnice v Liberci testuje na následné péči nový systém, připomíná…

  • 13 ledna, 2025
  • by budskap

Senzor umístěný nad postelí pacienta monitoruje jeho pohyb na lůžku a informace posílá on-line. “Ovládá se to na dálku, buď přes smart televizi či přes tablet anebo je i mobilní aplikace, kterou můžou mít děvčata v telefonech,” řekla dnes novinářům staniční sestra 2. patra libereckého oddělení následné péče Danuše Hlubučková.

Nový systém si zatím pochvaluje. “Je to velká výhoda hlavně o nočních směnách, kdy toho personálu je na oddělení mnohem méně a dokáže tak rychleji reagovat v případě nežádoucích událostí, jako jsou pády, nebo v případě opuštění oddělení pacientem, který je zmatený, neklidný,” uvedla.

Oddělení následné péče se nachází ve staré budově vystavěné kolem atria a 20 pokojů s 55 lůžky je po celém jejím čtvercovém obvodu. Zejména v noci, kdy slouží dvě sestry a dva ošetřovatelé, je náročné mít neustále přehled o veškerém dění na oddělení. “Je to opravdu jako chůvička. Díky těm televizím a tabletům máte celé oddělení jako na dlani. V noci vidíte, že všichni pacienti buď spí, nebo že jsou nějak aktivní na lůžkách,” uvedla. Díky tomu mohou podle ní jít sestry přímo na pokoj, kde se děje něco nezvyklého. “Nemusíte už chodit a hledat, za dveřmi poslouchat, zda se to děje na tomto pokoji nebo na vedlejším a tím pádem nedojde k vzbuzení třeba více pokojů. Jdete cíleně na pokoj, který vám zobrazuje nějakou aktivitu, která se sestře nezdá,” dodala Hlubučková.

Senzor kromě pohybu orientačně monitoruje i tepovou a dechovou aktivitu pacienta. “Není to zdravotnická technika, je to opravdu pouze orientační. Nám to ale samozřejmě pomůže, pokud máte třeba klienta v terminálním stavu a jeho dechová frekvence, jeho srdeční aktivita se utlumí, tak to začne okamžitě alarmovat, že se něco na tom lůžku děje,” dodala staniční sestra.

Liberecká nemocnice zatím testuje nový systém na 15 lůžkách oddělení následné péče, podle Řičáře zvažují jejich využití i pro jiná oddělení. “Rozšíření počtu senzorů na více lůžek samozřejmě závisí na financích. Je to služba, kterou my si najímáme a za každé lůžko platíme nějakou částku. Jde řádově o desetikoruny za den a lůžko. Určitě ale počítáme s tím, že se tyto senzory uplatní na oddělení psychiatrie, na těch komplikovanějších lůžkách,” dodal mluvčí nemocnice.

Aktuálně

Nedostatek vitamínu B12 v těhotenství může negativně ovlivnit vývoj řeči…

  • 13 ledna, 2025
  • by budskap

Vědci využili datových souborů z 90. let minulého století pocházejících od 5000 matek a jejich dětí z Brněnska a Znojemska. Děti matek, které v těhotenství přijímaly více vitamínu B12, měly v 1,5 roce života lepší schopnosti v komunikaci i porozumění. Měly také větší šanci uspět v testu srozumitelnosti ve třech letech a jejich verbální schopnosti byly vyšší i v osmi letech.

“Rozvoj jazyka je základním aspektem kognitivního růstu a slouží zároveň jako klíč ke komunikaci a kritický nástroj pro učení a sociální interakci. Výzkumy ukazují, že rané jazykové dovednosti významně formují širší kognitivní schopnosti a jsou silným prediktorem pozdějšího akademického úspěchu a sociální integrace. Jinými slovy nedostatek vitaminu B12 v prenatálním období se může negativně projevit dokonce i v dospělosti,“ uvedla Eliška Hrežová ze SYRI.

Vitamin B12 je nezbytný pro nitroděložní vývoj plodu, zejména pro nervový systém v dětství. Ve svém důsledku pomáhá u přenosu impulsů z buňky do buňky a chrání neurony před degenerací. “Je nezbytný pro správné neurologické a metabolické fungování lidského organizmu včetně krvetvorby. Jeho zdrojem je zejména maso, ryby, vejce a mléčné výrobky. Tento typ stravy ale může být nedostatečně zastoupen se zvyšující se popularitou rostlinné stravy, což může být problém,“ doplnila Hrežová.

České zdravotnictví

Loni skončilo v Jihomoravském kraji 18 lékařů, z toho osm zubařů

  • 13 ledna, 2025
  • by budskap

“Důvody ukončení lékařské praxe bez náhrady se do žádostí obvykle vůbec neuvádějí. Z dostupných analýz však vyplývá, že nejčastějšími faktory jsou vyšší věk lékařů a zdravotní důvody. Dalším významným problémem je nízký zájem mladších lékařů o působení v regionech, což výrazně komplikuje hledání náhrady za odcházející lékaře. Tyto faktory často vedou k rozhodnutí ukončit praxi, aniž by byl nalezen vhodný nástupce,” uvedla Žídková.

Předloni skončilo 18 zubařů, loni osm. Tři přestali ordinovat na Břeclavsku, dva v Brně a po jednom na Znojemsku, Hodonínsku a Blanensku. Jeden pediatr skončil na Brněnsku, Břeclavsku, Hodonínsku i v Brně. Tři praktici pak zavřeli na Hodonínsku, jeden v Brně a jeden na Znojemsku.

Dostupnost lékařské péče je v některých regionech kraje stále problematická, zejména pokud jde o praktické lékaře, pediatry nebo zubní lékaře. “Především zdravotní pojišťovny mají povinnost zajistit dostupnou péči pro své pojištěnce. Krajský úřad se snaží na tento problém pravidelně pojišťovny upozorňovat a ve spolupráci s nimi organizuje výběrová řízení na uzavření smluv. Návrh na tato řízení mohou podávat poskytovatelé zdravotních služeb, zdravotní pojišťovny nebo obce,” řekla Žídková.

Podle ní je také důležitá role samospráv, které se často vlastními zdroji podílejí na financování zdravotnictví a můžou lékaře motivovat třeba nabídkou ubytování v místě, kde pracují. “Lákání praktických lékařů a pediatrů na periferie s příslibem bytů, ordinací, proplácením jízdného a podobně ovšem není věcí krajského úřadu, ale více institucí, které mohou pomocí různých forem pozitivní motivace podnítit zakládání ordinací v cílových oblastech s ohroženou dostupností,” doplnila.

České zdravotnictví

V nemocnicích mohou kvůli výpadku klíčového producenta chybět infuzní…

  • 10 ledna, 2025
  • by budskap

Klaudiánova nemocnice v Mladé Boleslavi s dalšími středočeskými nemocnicemi usiluje o zajištění dodávek od slovenského výrobce Imuna Pharm, uvedla v tiskové zprávě mluvčí nemocnice Jana Petrová. Situace není kritická, problém řeší krajské nemocnice i vzájemnou výpomocí.

Dostatečné zásoby mají v příbramské nemocnici. “O výpadku v republice víme, ale nás se netýká, protože jsme zásobeni,” řekl ČTK mluvčí nemocnice Martin Janota. Také v českobudějovické nemocnici mají dostatečné zásoby infuzních roztoků, nedostatek nepociťuje ani vinohradská nemocnice v Praze.

Podle mluvčího Krajské nemocnice v Liberci Václava Řičáře je situace vážná, zatím ale není kritická. “Krátíme objednávky všech oddělení plošně, operace ale kvůli tomuto výpadku neomezujeme. Naši lékaři zvažují různé způsoby, jak dostávat nějaké minerály či jiné potřebné látky do těla pacientů,” řekl Řičář. Krajská nemocnice v Liberci provozuje nemocnice v Liberci, Turnově a Frýdlantu.

Krajská zdravotní, která v Ústeckém kraji sdružuje sedm nemocnic, dokáže pokrýt potřebu infuzními roztoky. Rozdělení koriguje, stejně jako dodavatelé, řekla ČTK mluvčí společnosti Miloslava Kučerová.

Podle mluvčí Nemocnice Jihlava Moniky Zachrlové byl krátkodobý výpadek dodávek roztoků v objemu 100 mililitrů, který se používá jako nosný roztok pro jiná injekční léčiva, už před Vánocemi. Lékaři mohou v některých případech roztok nahradit léky podávanými perorálně.

Skupina Nemocnice Plzeňského kraje podle mluvčího Jiřího Kokošky o omezení výroby a dodávek od stěžejního producenta věděla od přímých dodavatelů už delší dobu. Proto se už od listopadu předzásobovali, oslovili jiné výrobce nebo roztok nahrazují jiným způsobem.

Nedostatek infuzních roztoků potvrdila také mluvčí Karlovarské krajské nemocnice (KKN) Markéta Singerová. “Situace se postupně zhoršuje už od pandemie covidu-19. Výpadkem by se dala nazvat zhruba poslední čtyři měsíce. Od prosince je nedostatek poměrně akutní,” uvedla na dotaz ČTK mluvčí. Nemocnice v Chebu a Karlových Varech musely změnit pravidla přerozdělování zásob infuzního roztoku.

Fakultní nemocnice Brno i přes déletrvající výpadky v dodávkách nemusela omezit poskytování péče. “Využíváme jiných typů obalů (o různých objemech), což v této situaci nepředstavuje zásadní problém,” konstatoval mluvčí nemocnice Pavel Žára.

Společnost Agel, která například v Olomouckém kraji provozuje nemocnice v Přerově, Prostějově, Šternberku a Jeseníku, má infuzních roztoků dostatek. “Problémy s dostupností infuzních roztoků na trhu jsme také zaznamenali. Díky včasnému plánování a efektivním opatřením se nám však podařilo zajistit dostatečné zásoby,” řekla ČTK mluvčí společnosti Agel Radka Miloševská.

K největším odběratelům infuzních roztoků v Městské nemocnici Ostrava patří oddělení ARO. “Drobný výpadek jsme zaznamenali před Vánoci, nemělo to ale vliv na poskytovanou péči. V tuto chvíli máme na oddělení dostatek infuzních roztoků, výpadek v jejich dodávkách by ale znamenal zásadní problémy v poskytování naší zdravotní péče. Další zásilku očekáváme z naší lékárny na konci týdne,” uvedl primář oddělení ARO Tomáš Málek.

Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně má díky pondělní dodávce infuzních roztoků zásobu na sedm až deset dní. “Přislíbeny jsou další dodávky, ale situace je nejistá… Jako problém vnímáme to, že se na nás obracejí i jiná lůžková zdravotnická zařízení, ambulance, případně sami pacienti, kteří si dříve infuzní roztoky objednávali v jiných lékárnách. Momentálně jim ani my roztoky nemůžeme poskytnout,” uvedla mluvčí nemocnice Dana Lipovská.

Ministerstvo zdravotnictví na dotaz ČTK uvedlo, že o zajištění infuzních roztoků už od poloviny prosince jedná s nemocničními lékárníky i s výrobci infuzních roztoků. Řešením je navýšení dodávek registrovaných léčivých přípravků, případně dovoz ze zahraničí, bude-li třeba, uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

Americká společnost Baxter již obnovila osm z deseti výrobních linek na infuzní roztoky, uvedl server ABC News. Továrna v North Cove zajišťuje přibližně 60 procent infuzních roztoků pro americké nemocnice a jde o klíčového dodavatele i pro české nemocnice. Návrat na plnou výrobní kapacitu společnost očekává do konce prvního čtvrtletí letošního roku.

 

Aktuálně

Lékařka: Většinu infekcí dýchacích cest způsobují viry, antibiotika nefungují

  • 10 ledna, 2025
  • by budskap

Pacienti často podle odborníků antibiotika užívají zbytečně. Příčinou může být i neznalost pacientů, kteří na lékaře tlačí, aby jim léky předepsali. Podle průzkumu z roku 2021 je žádalo po svém lékaři 40 procent pacientů.

“Udává se, že až devět z deseti infekcí horních dýchacích cest je virového původu. V těchto případech je zcela dostačující symptomatická léčba a poučení pacienta ohledně doby trvání příznaků, což je obvykle přibližně týden,” vysvětlila Adámková.

Někteří lékaři antibiotika předepisují i bez toho, aby určili přesně původce onemocnění. Všechna ale nefungují na všechny typy bakterií, proto jich někdy pacient musí vystřídat několik. Důsledkem je podle odborníků vznik odolných bakterií, takzvané antibiotické rezistence, na něž jsou antibiotika méně účinná.

Kromě léčby lehčích i závažnějších infekcí jsou antibiotika potřeba i preventivně, například při chirurgických zákrocích nebo pro ochránění křehkých pacientů. Antibiotická rezistence se netýká konkrétního pacienta, nezáleží tak na tom, zda sám antibiotika užívá často nebo méně, ale vede ke vzniku odolných bakterií, které se budou v populaci šířit a na něž léky nebudou účinkovat.

Spotřeba antibiotik v Česku podle odborníků stoupá a řadí se mezi státy s největší spotřebou v rámci Evropy. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je vznik superodolných bakterií jednou z nejvážnějších hrozeb pro veřejné zdraví.

“Odhaduje se, že v roce 2050 bude s rezistencí na antibiotika souviset celosvětově 8,2 milionu úmrtí za rok, zatímco v roce 2021 to bylo 4,7 milionu,” uvedla Adámková. Nejvíc postižené podle ní budou osoby starší 70 let.

Aktuálně

První ohnisko ptačí chřipky bylo letos v domácím chovu na…

  • 8 ledna, 20259 ledna, 2025
  • by budskap

V chovu se původně nacházelo téměř 50 kusů různých druhů drůbeže, slepic, kachen a hus. Žijící zvířata vykazovala příznaky typické pro ptačí chřipku. Protože jde o nekomerční malochov, který nedodává drůbeží produkty na trh, nevymezila krajská veterinární správa okolo zasaženého chovu uzavřené pásmo.

V Pardubickém kraji se minulý rok ptačí chřipka prokázala ve velkochovech společnosti Mach Drůbež na farmách v Kosoříně na Orlickoústecku a ve Skleném na Svitavsku. V únoru 2024 tam muselo být kvůli nákaze usmrceno více než 90.000 slepic a kohoutů. Vloni bylo v České republice potvrzeno celkem 43 ohnisek ptačí chřipky v malochovech a deset ohnisek v komerčních chovech.

České zdravotnictví

Plzeňský kraj letos zavede jako doplňkovou službu on-line lékařskou…

  • 6 ledna, 20256 ledna, 2025
  • by budskap

“Obecně se uvádí, že dojde k poklesu až o 20 procent návštěv na běžných pohotovostech. Jsem přesvědčen, že je to doplňková služba pro občany, kteří mají větší vzdálenost na pohotovosti, jsou třeba v odlehlých oblastech. Mohou využít spojení s lékařem přes webovou kameru. Lékař poskytne prvotní konzultaci, udělá anamnézu, pošle e-recept nebo rozhodne, jestli třeba maminka s dítětem má jet na běžnou pohotovost nebo rovnou do nemocnice,” popsal službu hejtman.

Kraj připravuje dokumentaci pro výběrové řízení. Materiály by měly potom projít radou a zřejmě i únorovým zastupitelstvem. On-line pohotovosti dokáže podle Farhana v republice zajistit několik firem. Kraj by nesjednával smlouvy přímo s lékaři, ale uzavřel by smlouvu s externím poskytovatelem služby, který by pak musel zajistit dostatečný počet lékařů pro pohotovost pro děti i pro dospělé.

V podmínkách by byla mimo jiné doba, do kdy se má videohovor uskutečnit. “Podle dosavadních zkušeností z jižních Čech je reakční doba asi 90 sekund od zavolání do uskutečnění videohovoru. Ve smluvních ujednáních je to asi 20 minut,” řekl hejtman. V případě on-line kontaktu přitom není důležité, v jaké části republiky sloužící lékař právě je. Cena, kterou bude kraj za službu platit, bude záležet na výsledku výběrového řízení. Farhan odhaduje, že by mohla být kolem 1,5 milionu korun měsíčně.

Opoziční zastupitel a lékař Richard Pikner (TOP 09) myšlenku nezavrhuje. “Je to alternativa, a pokud to pomůže snížit počty lidí na pohotovostech, bylo by to dobře. Ale osobně jsem skeptický k tomu, že by on-line pohotovost snížila počty lidí v běžných pohotovostech až o 20 procent. Může to narazit na nezájem. Ne každý ví, že skoro každá zdravotní pojišťovna už dnes poskytuje služby lékaře na telefon,” poznamenal. Není si jistý ani tím, zda bude on-line lékař bez znalosti konkrétního pacienta ochoten bez osobního setkání například vypsat e-recept.

V Plzeňském kraji jsou dětské pohotovosti při krajem zřizovaných nemocnicích v Domažlicích, v Klatovech a v Rokycanech, dále v nemocnici v Sušici, v plzeňské Nemocnici u sv. Jiří a na poliklinice v Tachově. Pohotovosti pro dospělé jsou v Domažlicích, ve Stodu, v Klatovech, v Rokycanech, v Sušici, v Plzni na Denisově nábřeží a na urgentním příjmu fakultní nemocnice, v Tachově, v Boru na Tachovsku a na výjezdové základně zdravotnické záchranné služby ve Stříbře na Tachovsku.

Navigace pro příspěvky

1 … 12 13 14 15 16 … 80

Kalendář akcí

Červenec

Srpen 2025

Září
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
1
2
3
4
5
6
7
Srpen

31

Žádné akce
Září

1

Žádné akce
Září

2

Žádné akce
Září

3

Žádné akce
Září

4

Žádné akce
Září

5

Žádné akce
Září

6

Žádné akce
8
9
10
11
12
13
14
Září

7

Žádné akce
Září

8

Žádné akce
Září

9

Žádné akce
Září

10

Žádné akce
Září

11

Žádné akce
Září

12

Žádné akce
Září

13

Žádné akce
15
16
17
18
19
20
21
Září

14

Žádné akce
Září

15

Žádné akce
Září

16

Žádné akce
Září

17

Žádné akce
Září

18

Žádné akce
Září

19

Žádné akce
Září

20

Žádné akce
22
23
24
25
26
27
28
Září

21

Žádné akce
Září

22

Žádné akce
Září

23

Žádné akce
Září

24

Žádné akce
Září

25

Žádné akce
Září

26

Žádné akce
Září

27

Žádné akce
29
30
1
2
3
4
5
Září

28

Žádné akce
Září

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS