Lékaři se zaměří na lidi s novou cukrovkou, chtějí odhalit rakovinu slinivky

Aktuálně | 19. 11. 2026

Rakovinu slinivky lékaři každoročně v ČR diagnostikují přibližně 2600 osobám, asi 2300 lidí kvůli ní zemře. Nemoc se dlouho neprojevuje, v současnosti podle MZd není spolehlivá metoda, jak ji zachytit včas. Jedním z příznaků může být i nově diagnostikovaná cukrovka.

„U rakoviny slinivky je časné odhalení jednou z největších výzev. Proto podporujeme ověřování postupů, které mohou pomoci rozpoznat ohrožené pacienty dříve a zajistit jim potřebná vyšetření,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Pilotní projekt, který je financovaný z evropských fondů, podle něj ministerstvu poskytne podklady pro rozhodnutí o dalším rozvoji péče. „Důležité je propojit zkušenost praktických lékařů s odborností specialistů a zajistit, aby jednotlivé kroky péče na sebe navazovaly,“ dodal.

Slinivka břišní se podílí na regulaci hladiny cukru v krvi. Nově vzniklá cukrovka může u části starších pacientů souviset s nádorem tohoto orgánu, zejména pokud ji doprovází nechtěný úbytek hmotnosti nebo další obtíže.

„Nejrizikovější je první rok od stanovení diagnózy diabetu, zvýšenou pozornost však věnujeme období až tří let,“ vysvětlil odborný garant projektu a přednosta Ústavu gastrointestinální onkologie Ústřední vojenské nemocnice v Praze Miroslav Zavoral. Rakovinu může podle něj naznačovat nárůst glykémie i přes zavedenou léčbu nebo obtížná kompenzace cukrovky.

Kromě lidí, jimž lékaři v posledních třech letech diagnostikovali cukrovku, se lékaři zaměřují také na ty se zvýšenou hladinou cukru v krvi, takzvaným prediabetem.

Praktický lékař zapojený do projektu může své vytipované pacienty ve věku 60 až 78 let s cukrovkou či prediabetem poslat na ultrazvukové vyšetření břicha. Na základě jeho výsledků může být potřeba také vyšetření CT, magnetická rezonance nebo endoskopická ultrasonografie.

Pokud se postupy osvědčí, mohl by se z pilotního programu stát celonárodní screening. „Chceme ověřit celý postup od rozpoznání rizikového pacienta v ordinaci až po zajištění navazujících vyšetření,“ uvedl vedoucí Národního screeningového centra zřizovaného MZd Karel Hejduk.

„Zkušenosti zapojených pacientů nám pomohou připravit doporučení pro lékaře a posoudit, zda a za jakých podmínek lze tento přístup využít v běžné praxi,“ dodal.