„Účinnost lze zvýšit využitím většího množství mikrorobotů nebo zvětšením jejich plochy. Mikroplasty a bakterie totiž zachytávají na svém povrchu,“ uvedla autorka výzkumu Fatma Yurtseverová.
Mikroplasty představují zátěž nejen pro přírodu, ale také pro lidský organismus. Vědecké výzkumy prokázaly jejich přítomnost v lidských orgánech, což může vést k řadě zdravotních potíží, jako jsou například záněty nebo snížená plodnost.
Roboti dokážou odstraňovat také další škodlivé látky, třeba mikrovlákna z tamponů nebo bakterie E. coli, které způsobují infekční onemocnění. V současnosti se bakteriální infekce léčí antibiotiky, která ale poškozují mikrobiom a při dlouhodobém užívání vedou k rezistenci.
Léky navíc působí v celém organismu. „Mikroroboti mohou na povrchu nést antibiotika, zároveň ale pracují v přesně určené oblasti. Když je třeba, poskytnou tak větší účinnost,“ uvedla výzkumnice.
Výhodou magnetických mikrorobotů je snadné zavedení i odstranění. „Do těla je bude možné zavést injekčně a nechat působit. Následně je půjde posbírat zdravotnickými prostředky, jako jsou magneticky ovládané katetry,“ popsala vědkyně, která dříve působila i na známé Mayo Clinic.
„Téma zdraví žen je velmi důležité a jsem rád, že jej Fatma do naší skupiny přinesla. Důležitost tématu a výsledků podtrhuje i to, že jej ACS Nano vybralo k ilustraci na obálku časopisu. Pro vědce to je stejné jako ilustrace na obálce The Times nebo The Economist,“ uvedl vedoucí výzkumné skupiny Martin Pumera.
Nyní vědce čeká série dalších testů, která potrvá několik let a bude završena klinickou studií. Poté bude možné objev nasadit v praxi.
