„Rezistence bakterií na antibiotika je čím dál větší problém, je to označováno jako jedna z největších hrozeb pro veřejné zdraví globálně,“ uvedl ministr. Podle strategie, kterou má ČTK k dispozici, nesprávné užívání antibiotik stojí systém veřejného zdravotního pojištění nejméně miliardu korun ročně.
„Určitě se nechceme dožít toho, že tady budeme mít infekce, na která nebudou antibiotika fungovat a lidé budou kvůli tomu umírat,“ dodal ministr.
Počet infekcí krve způsobených bakteriemi odolnými i vůči vybraným antibiotikům, takzvaným lékům poslední záchrany, se za pět let více než zečtyřnásobil. „V nemocnicích se už dnes setkáváme s pacienty, u nichž máme kvůli antibiotické rezistenci jen velmi omezené možnosti léčby,“ uvedl přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol a Homolka Milan Trojánek.
Účinná antibiotika jsou podle něj nezbytná také pro bezpečné provádění operací, onkologickou léčbu nebo péči o pacienty na jednotkách intenzivní péče. „Čím více se budou šířit odolné bakterie, tím obtížnější bude poskytovat i běžnou zdravotní péči,“ doplnil.

Antibiotika se doporučují pouze k léčbě bakteriálních infekcí, tedy například zápalu plic, angíny nebo bakteriálního zánětu močových cest, spály, tuberkulózy nebo boreliózy. Naopak jsou nevhodná a neúčinná u virových onemocnění, jako je běžné nachlazení, covid-19 nebo chřipka.
„Na ně jsou antibiotika zbytečná, protože působí na bakteriální infekce. Bohužel je stále řada pacientů od lékařů žádá,“ uvedl po jednání vlády ministr. Varoval také před schováváním nedobraných léků pro budoucí využití. Podle dřívějších průzkumů to dělá každý desátý Čech.
„Chceme, aby zejména praktičtí lékaři dostávali data o tom, jak předepisují antibiotika,“ vysvětlil. MZd jim pošle srovnání, zda jich nepředepisují víc než jiní kolegové. Každá nemocnice, která má urgentní příjem, by měla podle Vojtěcha vytvořit takzvaný antibiotický tým, který bude na využívání antibiotik dohlížet.
Na zlepšení situace chce dát stát podle dnes schválené strategie do roku 2032 asi 840 milionů korun. Z nich by mělo jít zhruba 600 milionů na dotace na vybudování antibiotických středisek v nemocnicích. Dalších zhruba 125 milionů korun chce úřad využít pro intenzivnější monitoring včetně veterinárního, peníze by měly směřovat Státnímu zdravotnímu ústavu, Ústavu zdravotnických informací a statistiky nebo ministerstvu zemědělství. S desítkami milionů se počítá také na vytvoření doporučených postupů nebo edukační kampaně.
Podle loňských dat České lékárnické komory (ČLnK) vzrostla v ČR za posledních pět let spotřeba antibiotik o 40 procent na 73 milionů denních dávek. Odhaduje se, že v Česku kvůli antimikrobiální rezistenci zemře kolem 500 lidí ročně, v celé EU přes 35.000. Polovině těchto infekcí by se podle odborníků dalo předejít vhodnými opatřeními pro prevenci a kontrolu infekcí.







