„V první řadě je třeba dbát na hygienu rukou a kvalitu konzumovaných potravin a tekutin, konzumovat potraviny ze známého zdroje a dbát na jejich správně uchovávání,“ uvedla Němcová v dokumentu o letních infekcích, který ČTK poskytla nemocnice.
Například kvůli salmonele loni vyhledalo lékaře podle dat SZÚ přes 5700 osob, letos už 2436. Případů kampylobakteriózy, která je nejčastější příčinou průjmu a často souvisí s drůbežím masem, syrovým mlékem či kontaminovanou vodou, bylo loni za celý rok více než 13.000 a letos v prvním pololetí 4710. Zatímco v lednu bylo kampylobakterióz zhruba 600 případů a salmonely kolem 300, v červnu byly počty více než dvojnásobné.
Z klientů největší zdravotní pojišťovny VZP loni vyhledalo lékaře kvůli salmonele více než 3300 lidí, každý pátý musel být hospitalizovaný. Pojišťovna za jejich léčbu zaplatilo téměř 16 milionů korun.
Vyšší venkovní teploty podle Michaely Špačkové z oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ urychlují množení některých patogenů v potravinách, pokud nejsou správně skladovány. „Kontaminované potraviny nemusí vypadat, chutnat ani vonět jinak než bezpečné potraviny,“ dodala s tím, že problémem může být i narušení chladového řetězce třeba během přepravy.
Otravy vyvolané toxiny podle Němcové začínají několik hodin po snědení závadné potraviny, průběh je podle Němcové často dramatický, se zvracením a průjmem, příznaky ale rychle odeznívají. „Pozor na špatně skladované vařené těstoviny a rýži. Tyto potraviny by měly být zkonzumovány co nejrychleji, nikdy neponechávat při pokojové teplotě,“ popsala.
Virové gastroenteritidy se velmi snadno přenášejí mezi lidmi kontaktem se zvratky a stolicí či nepřímo kontaminovanými předměty. Výrazné příznaky se objeví do tří dnů a ustupují dva až tři dny, dál může trvat slabost nebo únava.
Potíže způsobené bakteriemi vzniknou nejčastěji z nakažené potraviny. Rizikové je například syrové drůbeží maso, které je třeba řádně propéct. Nevhodné je také používat stejné nože či prkénka na syrové maso a další potraviny a hotové jídlo.
Mezi lidmi se tak snadno nešíří. „Nicméně při každém průjmovém onemocnění je základem splachování WC se zavřeným víkem, pravidelná desinfekce toalety běžně dostupnými prostředky z drogerie a důkladné mytí rukou vodou a mýdlem,“ doplnila lékařka.
Dehydratace při delším průjmu ohrožuje hlavně malé děti a seniory. Lékaře je třeba kontaktovat v případě, že se jejich stav zhorší, jsou apatičtí, spaví, zmatení nebo méně často močí. Pro první pomoc by lidé měli mít doma podle Němcové prostředky s diosmectinem, přírodní jíl dokáže absorbovat toxiny, bakterie a viry. Živočišné uhlí je méně účinné.
Prevencí nákaz z jídla je podle SZÚ uchovávat chlazené potraviny při teplotě pod pět stupňů Celsia a teplé naopak nad 60 stupňů Celsia. Hotové jídlo by nemělo stát při pokojové teplotě více než dvě hodiny, zbytky je třeba rychle zchladit a uložit. Radí také používat pasterované mléko a mléčné výrobky, omývat ovoce a zeleninu a kontrolovat data použitelnosti potravin. „Při cestování, grilování nebo piknicích je vhodné používat chladicí tašky či boxy a nenechávat potraviny ani nápoje dlouhodobě na přímém slunci nebo ve vyhřátém automobilu,“ uvedl SZÚ.
