“Řešíme především diagnostický proces, jestli jejich přesvědčení opravdu odpovídá skutečnosti, a to ve spolupráci s psychology, psychiatry a endokrinology. Tato spolupráce je nutná a jsem velice rád, že probíhá velmi dobře. V druhém kroku pak posuzujeme průběh celého procesu přeměny, jak pozitiva, tak negativa, která z toho mohou plynout,” uvedl Havelka.
Jedná se také o psychologickou podporu či řešení změny jména na neutrální. “Někdy také o problematiku ve škole, kde jsem několikrát i osobně navštívil učitele a řešili jsme problémy, na které nejsou školy zatím nastaveny,” uvedl Havelka.
Zpočátku navštěvují pacienti ambulanci častěji, zhruba jednou za měsíc. Později jsou kontroly v rozmezí několika měsíců. “Je důležité kontrolovat zdravotní stav, včetně laboratorních vyšetření při terapii hormony, a všeobecně jde o psychickou podporu. Nejčastěji k nám chodí ženy, které chtějí přeměnu na muže. Zatím si změnu nikdo nerozmyslel, a i celorepublikově jde o jednotky případů,” doplnil Havelka.
“V České republice stále funguje přísný rozhodovací proces, který dle mého názoru správně a přesně diagnostikuje transsexualitu. Nikdo není neomylný, takže se to samozřejmě může stát, ale většina lidí podstupující přeměnu pohlaví je u nás opravdu transsexuálů a nejde o přechodnou záležitost,” uvedl Havelka.
Jednomu z pacientů je například 23 let a prochází přeměnou z ženy na muže. Ke změně pohlaví ho to vedlo od dospívání. “Co se týče toho konkrétního momentu rozhodnutí, milníkem byla nejspíš změna bydliště a možnost začít jinde a ‘znovu’. Že je něco špatně, to jsem věděl prakticky od chvíle, kdy jsem začal sám sebe víc vnímat, asi už někdy na prvním stupni základní školy. Bylo jen otázkou času, kdy se smířím s tím, že je potřeba změnit všechno od základu. Návštěvy ambulance beru jako pravidelnou kontrolu toho, že je vše v pořádku a vyvíjí se správně,” uvedl pacient.