“Karenční dobu jsme považovali za trest. Člověk má komplikace s tím, že onemocní. Ještě ho potrestáme, že mu zhoršíme finanční situaci. Snaží se pak chodit do práce z finančních důvodů, marodí pak déle. Systém to zatíží víc,” uvedl místopředseda svazu Lubomír Francl.
Karenční doba bez náhrady výdělku v prvních třech dnech nemoci se v Česku zavedla v roce 2008. Minulá Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů ji od července 2019 zrušila. Zaměstnavatelé začali znovu od prvního dne nemoci poskytovat nemocným pracovníkům náhradu 60 procent základu příjmu. Za to se jim snížila sazba odvodů z 25 na 24,8 procenta.
Podle údajů sociální správy je systém nemocenského pojištění, z něhož se vedle nemocenské platí i mateřská, otcovská či ošetřovné, v deficitu. Výdaje loni činily 47,6 miliardy a příjmy 39,6 miliardy korun. NERV navrhuje kvůli zmírnění zadlužování státu zavést karenční dobu jeden až tři dny. Zaměstnavatelé by měli nižší náklady, zvedlo by se jim znovu pojistné. “Součástí by byla výjimka v době pandemie, kdy je žádoucí nemotivovat k chození do práce při nemoci,” uvedla v návrzích NERV. Podle ní karence výrazně snižuje počet krátkých nepřítomností v práci, omezuje zneužívání a lidé řeší zdravotní problémy pár dny volna.
Válek novinářům řekl, že k “šetření jsme strašně daleko” a resort práce musí mít nejdřív čas na sběr údajů. Poté data posoudí Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), což potrvá asi dva měsíce. “Ve chvíli, kdy budeme vědět, co je realita, tak nastane diskuse, jestli realita případně mění přístup ke karenční době,” uvedl Válek.
Vedení svazu si stěžuje na to, že s ním zástupci vlády o návrzích a chystaných změnách nejednají. Uvedli, že se o záměrech dozvídají neoficiálně. Kritizovali vládu za “vypouštění balonků”. Podle předáků a předaček politici sami nemají jasný postoj, někteří ho pak po přechodu do opozice či koalice mění.
Podle dřívější studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI po zavedení karenční doby v Česku ubylo nemocných zaměstnanců i dnů, kdy kvůli stonání lidé chyběli v práci. Větší úbytek byl u pracovníků s rutinní prací a pevnou dobou. U lidí s možností flexibilní práce se pokles projevil mnohem méně. Ministerstvo práce už dřív oznámilo, že za první rok po zrušení karence od pololetí 2019 do pololetí 2020 průměrný měsíční počet lidí na nemocenské vzrostl o 17 procent. Podle odborářů není možné ale minulé roky srovnávat. Poukazují na vysoký počet nemocných za covidové epidemie.
“Když lidé budou choroby přecházet, výdaje na nemocenskou budou vyšší a zdravotní stav se zhorší. Rozpočet není možné řešit na úkor zdravotního stavu obyvatelstva,” uvedl Francl.
