“V České republice se transplantují děti s váhou deset kilogramů a více, přičemž v dětském centru může být dítě transplantováno až do dosažení 19. narozenin. Průměrný věk dětského příjemce ledviny je 13 let,” řekl Jan Burkert, primář Oddělení transplantací a tkáňové banky motolské nemocnice. Váhový limit je podle něj stanoven z praktického důvodu. “Pokud dítěti transplantujete ledvinu dospělého dárce, musíme si být jistí, že se do dětského bříška vejde,” uvedl.
Nejčastější diagnózou, která vede ke konečnému stádiu chronického selhání ledvin, jsou vrozené vady ledvin. Příčinou mohou být také imunologicky podmíněné záněty ledvin, cystická onemocnění ledvin a dědičně nefropatie.
Dětský pacient musí před transplantací podstoupit komplexní vyšetření, které zahrnuje mimo jiné ultrazvuk břicha a velkých cév anebo urologické vyšetření, které posuzuje stav a kvalitu vývodných močových cest. Kvůli spolupráci pacienta po operaci je důležité i psychologické vyšetření. Po transplantaci musí pacienti užívat léky na potlačení imunity. Dítě v nemocnici stráví zpravidla tři až čtyři týdny, do školy se vrací po osmi týdnech od transplantace. Poté ještě dochází na kontroly do nefrologické ambulance. Jinak ale může podle lékařů vést plnohodnotný a kvalitní život a může mít vlastní děti.
První transplantace ledviny v bývalém Československu se uskutečnila v roce 1961 v Hradci Králové, ale nebyla úspěšná. První úspěšnou operaci udělali lékaři v IKEM Praha o pět let později. V IKEM byly provedeny také první tři transplantace dětem v letech 1977 až 1981, poté se dětský transplantační program přesunul do Fakultní nemocnice Motol.
